Informace o uživateli:
Uživatel nezadal informace.
Moje zvířata
Registrace od: 22. 3. 2015 21:45:29
Naposledy přihlášen: 19. 9. 2022 14:56:54
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
V noci neběhám,ale od doby co jí dám do postele tak je klid. Chrní celou noc. jak spala v pelechu tak se v noci probudila. Obojek a vodítko ok, tady bych si to bez vodítka ani nedovolila. Všude auta . Ale v postroji si lehne prostě nejde, max pár kroků a zase si lehne a to by právě postroj pro ní byl lepší. I měla postroj a obojek a i tak si lehne a nejde. přes den hlídám a po probuzení jí beru ven. Už jsou jí 4,5m a nehody minimální. Koberec nemáme žádný tak případná nehoda je ok. jen většinou jde do pelechu
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Děkuji za rady. Tak máte asi pravdu, jsou to vlastní sourozenci. Asi jsem to popsala špatně. Nekryli by se přímo sourozenci, ale dcera a náš pejsek (tedy asi by byl strýc, tedy neteř se strýcem). Toto je z Vašeho pohledu prosím taky nevhodné? Moc se v tomhle nevyznám a budu opravdu moc ráda za rady, abychom něco neprovedli špatně.
Moc děkuji.
Proč vůbec množit psy bez PP? Navíc příbuzní
Annaa
napsal(a):
Dobrý den,
pes právě snědl půlku jahodového donutu - koblihu. Byl to klasický donut s jahodovou naplní a polevou. Pes našel donut - koblih v odpadkovém koši. Koš už je zabezpečený. Než jsem ho chytila, měl ho sněžený. Jen drobky mu padaly z pusy.
Psovi jsem vynadala, poslala na pelech. Mám neskutečný strach. Pes je v pořádku, jen se olizuje, aby dostal další. Běhá, nemá žádné problémy.
Mám s ním zajet na veterinu, nebo to tak nechat?
Strach z čeho? Co chcete řešit na veterině? Navíc o pidi plemeno asi nepůjde ne? Dera se zase včera podělila se štěnětem o nanuk. Prý tak smutně koukala tak jí také dal a jak prý mlaskala
Kir
napsal(a):
Dobrý den, jsou to 3 dny co my taky milacek naposledy vydechl v náručí. Byl ochrnutý, po prodělané mrtvicce a dysfunkce NS. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Bylo mu 16,5 roku, kříženecek, v mládí divoké psisko, co si užívalo života na plné pecky. Rád si odskočil na pár hodin do lesů,ale vždy jsme ho vypískali zpět. Vyrostl se mnou od puberty, prožil se mnou vše. Ve chvíli,kdy jsme spozorovali první příznaky bylo to těžké,ale s mámou jsme ho piplali do poslední možné chvíle. Nejdřív začal jen trochu napadat,ale držel se moc, to je 1.5 roku zpět. Nyní na jaře se už přestával udržet, zajistili jsme mu vozíček, zkoušeli jsme různé doplňky od veta, rehabka, masáže, držení balancu na pecce, držák zadečku. Nakonec to již odmítal, nevěděl už co má dělat. V poslední fázi jsem s ním chodila opřený o mou nohu, ale neznal směr, bloudil jen po svém malém okruhu. Venku mu bylo fajn, cuchal,ale už se neudržel, vždy se bez opery skácel. Měl naraženíny z pádu, chodil podél stěn opírajíc se. Ztěžka si lehal, samozřejmě inkontinence a defekace doma nebo ve výtahu. Očka smutná tekajici, hlavička pohybující ze strany na stranu,ale byl neskutečně statečný bojovník. V tomto okamžiku už je to na majiteli, stav je v tomto stadiu neodvratný a nejde s tím mnoho dělat,buď budete pokračovat dál v utrpení obou nebo se postavíte celem situaci a uděláte pro svého nejmilovanější ho poslední službu. Vetka,které jsem plně důvěřovala a měla našeho bojovníka na starost skoro celý život nám průběh sdělila jemne, ale jasne. Nemluvě o probdenych nocích, kdy je pejsek aktivní, nicméně zmatený ve tmě a prostoru, kňučí, zaviji, šlape si do misek neudrží se na nohou a neustále chce někam jít (fáze posledního roku). Opakující se záněty mocaku a sluchovodu, neustále prelecovanych. Ach je mi těžko u srdce, ale, ten pejsek si opravdu řekne, kdy je čas. Naslouchejte svému psovi a zkuste s ním být i v tu poslední chvíli. Jakmile se rozhodnete, věřte,že je to dobré rozhodnutí, ačkoliv to nejtěžší. Všem milackum posílám objetí a pusu do nebicka♥️🐶🐾
Ano je to vše složité,ale nač takového psa udržovat když je ta možnost to včas ukončit. Bylo přece jasné že bude už jen hůř a ten pes trpěl úplně zbytečně. Raději o pár dní dříve než pozdě. nenechala bych psa v takovém stavu přežívat ani den. Co ten pes z toho přežívání měl? A vy taky nic, jen sledovat jak se pes zhoršuje a nežije, jen přežívá
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
.to já s jokrsirici a nyní papillonem také...oba v srsti....mně se prostě ty ostřihani psi nelíbí, bere jim to to, proč se líbí....jorksirice si ty chlupy ubrousila si je, až je měla jen k tlapkam a stačilo jen procesat a obcas něco vymotat, u papillona je ta údržba ještě lehčí....
ten es po ostříhání vypadá divně . U jorka jsme nebalíčkovala takže srst měla delší ale ok. Ale do lesa by nevlezla To česání byla celkem rychlovka,ale věkem jsme čím dál línější a ted říkám že i to trimování je náročné takže nejlepší krátká srst Po ostříhání dlouhosrstý pes ani plemeni není podobný
fikovnice
napsal(a):
Moc Vám děkuji a obdivuji Vaši odvahu. Vy to tak možná neberete, ale já ano - mám na mysli, že vnímám Váš odchod z domova jako akt odvahy. Já jsem v tomto srabík, ale prostě ten střih už udělat musím! Děkuji ještě jednou!
To nebyla odvaha,ale jediná možnost . Dostala jme na výběr a jen blázen by tam zůstal. Jako jo, byl to risk Ale zůstat tam tak bych přežívala a tím že mne ta vůbec nic nedrželo a v tu dobu přítel pro mne měl za rok vztahu mnohem větší smysl tak jsem. si vybrala a šla . Byl to šok z baráku do garsonky,ale ten klid. žádné buzení brzo ráno a já byla tak zblblá že jsme brzo vstala a v tu dobu přítel co se děje . Zvyknout si na lepší šlo fakt rychle . Tím v čem jsme žila jsme byla hodně samostatná,spoléhala jen na sebe takže šlo vše tak nějak samo. jen vím že nikdy nechci aby se mne vlastní dítě bálo když si představím sebe v jejich věku a jaký jsem k rodičům měla vztah Naštěstí je to vzdálená minulost a nikdy více. naštěstí se mne ani nesnažili kontaktovat tak mám svatý klid Opravdu nemá cenu se zabývat lidmi co za to nestojí, jen ubírají energii
fikovnice
napsal(a):
Ale ta změna z -cet na -sát mě teda upřímně děsí!
Připojuji se a přeji vše nej, hlavně zdraví . A to s ei hodí zrekapitulovat které lidi ve svém životě mít a které nechat a vůbec je neřešit. Ono je to fakt to nejlepší. Já odešla z domova v 19, doma peklo a ta úleva byla neskutečná. Nic se nezměnilo a vidět je nechci stále. K životu je nepotřebuji a až s vlastními dětmi jsem si řekla co to je za lidi nemá cenu se trápit, oni se nezmění a rozhodně si neřeknou že je chyba u nich. Já co se dozvěděla po letech co říkali sousedům že mne dlouho neviděli A přitom žijeme ve stejném městě. Blbě se přiznává že dcera od nich raději utekla.nelituji ani jednoho dne kdy tam nejsem
je to složité kdyžje velký zájem o štěně tak je člověk rád že se vůbec k štěněti dostane. naposled jsempsala do chs a paní že štěnátka budou a at sleduji jejich stránky. Sledovala jsme a v momentu kdy tam bylo info tak jsme hned volala a poslední volná fenka takže nebylo co vybírat. čekat co bude mít za povahu se stejně hned nepozná a to by bylo x dalších zájemců.To by spíš musela být náhoda že někde nabízejí starší štěně. Asi hodně i záleží o jaké plemeno jde. já mám jen společenská . Tady jsme věděla že je fenka nejmenší ze všech,ale ne že by nežrala prostě malá. A ted když na ní kouknu tak si říkám že asi úplně malinká nebude.
fikovnice
napsal(a):
Všechny vás moc zdravím v parném létě!
Kdo jste trochu sledovali můj příběh, tak od včera mám novou info. Pegy se už k mé sousedce nevrátí, je prý někde u Vyškova u přítelkyně syna paní. Jsem z toho špatná, moje radost byla předčasná . Možná, kdyby tehdy Pegy nepovalila paní na zem, tak by to bylo jiné. Teď už mladí asi nechtějí riskovat její zdraví.
P.S. Ještě jsem tedy položila dotaz, zda bych si ji občas nemohla vyzvednout od toho Vyškova - to zas není až taková dálka od Brna. Odpověď zatím nevím.
Zase pro ní to asi bude lepší, paní stejně byla ráda když s ní nemusí ven a takhle bude stále v rodině a procházky bude mít . Na ten inzerát se ozvalo víc lidí tak možná jít tím směrem.Někdo to určitě rád využije, navíc ted v době dovolených.
Já to brala že sušené maso že to bude nejlepší. Piškoty jsou ok. Tak fakt ty šlachy mají hodně tuku. nejméně má ten jícen, i ta průdušnice má méně. Oproti tyčince od dokasu má ta šlacha na 100gr 4x víc tuku.
Je na granulích s konzervou. převáděla jsme z royalu co měla u chovatelky.ideálně bych chtěla zkusit wolfsblut ale aby to na ní nebylo moc nabušené, barking nesnesla. Ted má primordial a ok.
A co teda dát štěněti na kousání. Já brala šlachy ocas od Marpu, průdušnici taky mám ale ještě jsme nezkoušel. štěně se tím zabaví, mizí to rychle,ale přijde mne že asi z toho má pak skoro průjem. je něco teda nco zabaví a nezpůsobí potíže? Dneska bez ničeho a zdá se že je to lepší. Nebo to nebude dělat takový problém až bude dospělá? když dostane tyčinku jak j obalená sušeným masem tak zmizí za 15min a ok.A šlachu dožírala brabantice a taky mne přišlo oproti jindy že je problém
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
Nebo se jí líbil vic jiný zájemce.
Takto taky jedna majitelka mého odchovu odmítla prodat před odběrem štěně. Zájemkyně vypadala perfektně, mela s plemenem zkušenosti, ale pak přijeli na návštěvu - dost stáří manželé, pán v zalostném zdravotním stavu, v bytě 2 feny BOM (jedna 2 létá druhá starší) a od ní měli zamluvenou dalsi fenu....
Kamarádka z toho byla úplně na mrtvici, protože bylo reálné, že fena od ní oba manžele přežije a nebo se v tom bytě začnou feny tesat, do toho nemocný pán....
Těsně před odběrem jim odmítla štěně prodat a já bych udělala totéž.
to je jasné, zakl nic víc nepíše. Ale zase 2 návštěvy, záloha a týden před odběrem taková změna? Tohle vše by se mohlo říct po první návštěvě. Jasně že pokud chovatel mne štěně odmítne dát neudělám už nic, počítám že bez řečí vrátí zálohu a fér by bylo to říct hned a ne týden před odběrem