Máme dva mopsíky, s těmi se spát nedá, protože ukrutně chrápou, ale kocourek do postele může a jsem ráda, když přijde. Může absolutně kamkoliv, je to náš mazánek.

Máme dva mopsíky, s těmi se spát nedá, protože ukrutně chrápou, ale kocourek do postele může a jsem ráda, když přijde. Může absolutně kamkoliv, je to náš mazánek.

janae. napsal(a):
Moje peršanky a před lety i perská činčila chodí ven. Za dvacet let žádný problém, ale bydlíme téměř na samotě a kočky nejsou kontaktní, k cizímu člověku nejdou.
Většinou se vyhřívají na terase, občas se projdou po zahradě, nemají tendence se toulat dál.
Ale srst trpí, některé plstnatí před očima a skončí stříhané strojkem, jiné to zvládají.

Takhle nějak bych si to představovala, jen bez toho dredatění.......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já naše kocoury beru s sebou na zahradu. Plot máme, ale kdyby chtěli, tak to není problém. Nicméně se mě oba drží a já je pozoruju. Na začátku jsem je měla na vodítku, ale to byl trest pro mě - pořád se někam zamotávají. A tak si držím palce, aby neutekli. Jakmile jdu domů já, zavolám je a jdeme. (Někdy Bertíka nahanim i 20 minut, není to taková idyla 😁).

To zamotávání je náročné. Každých 10 minut ho chodím kontrolovat, jestli není někde zaháknutý a často samozřejmě je. Děkuju za názor, uvidíme, jestli se odvážím ho někdy pustit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to leda to vodítko, pokud o něj nechcete přijít.
GPS je sice fajn, ale za mě to jsou na kočku docela velký krabičky. Bála bych se, že se s tím někde zasekne. Pokud to bude na rozepínacím obojku, tak to zase může ztratit a tím pádem máte zaběhnutou kočku bez GPS.

A ono to, že se "jen" někam zaběhne není jediný problém. Cizí kočky, psi, jiná zvířata a s tím hrozící poranění, zlí lidé v okolí, turisti, co uvidí hezkou kočku a rozhodnou se ji vzít si domů, nakažený, přiotrávený myši, atd atd.
Konec konců, je to pořád vaše kočka, nikdo vám tu nemůže přikázat, co a jak, ale rozhodně bych se zamyslela, jestli vám to za ten risk stojí a jestli mu nebudou stačit prochajdy na vodítku.

Souhlasím. My ho milujeme a představa, že by se mu mělo něco stát, je hrozná. Spíš jsem si zahrávala s myšlenkou, že za mnou bude chodit a ze zahrady se nebude vzdalovat, doma se tak chová. Kam jdu já, následuje mě jako stín. GPS na ten jeho hubenej krček v žádném případě. děkuju za názor

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
leda voliéra nebo různé formy nepřekonatelného plotu

a myslím si, že to neučesáte.

ale jo.....učešu, věnuju se mu a zvládáme to. Plot ani voliéra bohužel nepřichází v úvahu, buď bude na volno nebo s vodítkem. Asi jiná možnost není.......hledám na internetu nějaké nápady a nic jiného nenacházím.....

Máme doma kocourka perské činčily, je mu rok. Našla jsem ho v útulku, postupně vymazlila, vykrmila, učesala. Teď jsme se na léto přestěhovali na chalupu a přemýšlím, jak mu umožnit být s námi venku. Pobyt venku na vodítku zná z města, trávil kus jara pozorováním ptáků na předzahrádce.Tady na venkově jsme skoro na samotě, silnice tu není, ale cizí kočky a kuny ano. Zatím běhá na postrojku a flexi vodítku zavěšeném na špagátu mezi stromy. Máte nějaké zkušenosti, rady, tipy jak být v pohodě a nemuset kocourka zavírat v chalupě? ( je kastrovaný a tracker mu dávat nechci) díky