Naše ustajovatelka zase doporučuje Bucas Power Turnout 140 stříbrná, - 10°C až + 16 °C. U nás ve stáji ji má více koní, takže byla výhoda, že jsem si mohla vyzkoušet velikost. Koupila jsem ji loni a přes tuto zimu se velmi osvědčila.

https://www.decathlon.cz/p/bezecke-pouzdro-na-smartphone-cerne/_/R-p-162251?mc=8368943&c=%C4%8CERN%C3%81

Já slyšela, že je dobrá Jízdárna Hloubětín, která je 10 minut chůze od metra B, což by pro někoho z Prahy 5 nebylo špatné, rodiče nemusí vozit. Ale sama s ní nemám zkušenosti.
Na Malvazinkách je stáj na statku Bulovka, ale nevím podrobnosti.
Pak má DDM Praha 5 stáj na Zmrzlíku, kam taky jezdí autobus.

Kielle napsal(a):
Zdravím, dost zalezi také na tom, jakého jezdce hledáte. Spolujizdu většinou hledají mladé holky, co mají dost času, ale většinou méně financí. U starších je to zas naopak 🙂
Přidám pohled z mojí strany jakožto dlouholetého spolujezdce. Jsem dávno dospělá ženská, co miluje pohodové kochací vyjizdky do terénu na hodnem koni. A můžu si opravdu vybírat, a ano, většina těch nabídek je zadarmo. Majitelé jsou rádi že kůň jde ven s rozumným člověkem, na kterého je spoleh.
Mam ale dost náročnou práci a málo času, takže na koně se někdy dostanu 2x týdne a jindy třeba 3 týdny ne. Takže v tomto případě by pro mě nějaký paušál a určené dny byl docela problém.
Jak už psal někdo výše, co zkusit jednotlivě placené jízdy, třeba 300/vyjizdka je myslím rozumná částka pro obě strany 🙂
Hodně štěstí s hledáním 🙂

Já jsem v současnosti taky takový starší spolujezdec na kochací vyjížďky na klidném koni. Z Prahy. Platím 1500 Kč měsíčně, paušál mi nevadí. Když jedu někdy pryč, beru to tak, že to je můj problém, že jízdy nevyužiju. Když mám čas, můžu jít i 3x týdně, ale většinou jdu 2x.
3000 Kč bych byla ochotná platit za nějakého naprosto ideálního oře, co by byl zdravý, pohodlný, přiježděný na myšlenku, hodný a já nevím co všechno. Obávám se, že takový poklad by mi pro změnu nesvěřil majitel...

Po 20 letech neježdění jako pokročilý začátečník jsem začala chodit na vyjížďky na ryzákovi, A1/1, 1 rok stažený z dráhy. Párkrát se mnou trochu zdrhnul (kdybych jezdila lépe, tak by se to nestalo), ale jinak byl naprosto úžasný, hodný na ježdění i ošetřování. Postupně ho jiní zkušenější jezdci naučili základy drezury. Chodil s dětmi z oddílu.
Pamatuju jak jednou venku ještě s další kamarádkou na mladší A1/1 jsme přecválali louku, zastavili a pásli se. A kolem se přehnalo vytřeštěné ČT, kterého jezdkyně nedokázala zastavit. Oni ani nezvedli hlavu.
Takže moje zkušenost s ryzáky je veskrze pozitivní.

tohle má potřebné rozměry
https://www.pegas2000.cz/samolepici-tkanina-skytex-rozmer-a4/
a mělo by to jít prošít

ceny například zde:
https://bimedis.com/catalog/poskom-equipment-for-x-ray-rooms-x-ray-machines-5240-616

Dívala jsem se na Netflixu na
https://www.csfd.cz/film/733304-kouzlo-divokych-koni/prehled/
dvě mladé Němky tam cestovaly s koňmi přes celé Německo na sever k Baltu.
Byly poměrně nalehko a cestou skoro vždycky sehnaly na vesnici ubytování u někoho na zahradě, ve stodole apod. Neříkám, že bych spoléhala každou noc na dobré lidi, co mi poskytnou střechu nad hlavou, ale při naší hustotě osídlení by to někdy mohlo klapnout...ono mít deštěm nacucané věci není nic moc.
Před několika lety jsme potkaly s kamarádkou na vyjížďce v lese staříka z Francie se 2 koňmi, orientoval se podle Google map, které zrovna moc v terénu nefungují. Nechal se odvést na Slovensko a teď šel zpátky po kopytě. Vysvětlily jsme mu systém turistického značení a že by měl spíš používat mapy.cz. A on říkal, že se vždycky někde poptá (anglicky mluvil taktak, takže spíš rukama nohama) a u někoho přespí.

No jo, to chápu. Na moc velký kopec nejsou.

Když není mráz, ale jen bláto, nosím normální levné gumové jezdecké boty a ještě se mi nestalo, že by se mi v nich stahovala ponožka...Jen jsem po několika letech vyměnila prošoupané vložky.
Dřív měli v Equiservisu i různě široké obvody lýtka, teď ten můj typ nějak nemůžu najít.
https://www.decathlon.cz/p/jezdecke-boty-pro-dospele-schooling-cerne/_/R-p-1973?mc=3568836&c=%C4%8CERN%C3%81

Na Netflixu se mi teď nabídlo víc dokumentů o koních, stojí za podívání.
Obstakels, Golden Genes, Magie der Wildpferde, Stiller Kamerad

Koně, jakého popisuješ, se hned tak prodat nepodaří. Zvlášť, když ho můžeš prakticky předvádět jen ty. A na zimu se koně prodávají špatně všeobecně.
Mezitím se můžeš snažit promluvit s mámou, co je důvod prodeje. Je to nedostatek peněz (energie se zdražují, všechno stojí víc)? Nebo tvůj prospěch? Má máma pocit, že kvůli koni zanedbáváš učení? Bojí se, že přijdeš k úrazu?
Když zjistíš, co za tím je, třeba se můžete dohodnout na nějakém řešení, které by akceptovaly obě strany.

Kamarádka ve Středočeském kraji má pozemek 3 ha (30.000 m2) za 1000 Kč měsíčně. Oplocení páskami a přístřešky si zařídila sama.

Dotaz napsal(a):
Taková blbinka.
https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=10225662285574592&id=1552955273

Tohle je možná inspirované sérií If horses were people
https://www.youtube.com/playlist?list=PLfYc1fRT-ZngPcBXy_yD87FQlWaehHoZa

Ještě dodávám, že kůň má hlavu něco mezi cob a full, ale M mu bylo malé, mám L.

Jezdím s maskou, je o hodně lepší než čabraka. Mám tuhle
Maska na hlavu a nozdry LeMieux Armour Shield Pro Fly
https://www.equiservis.cz/maska-na-hlavu-a-nozdry-lemieux-armour-shield-pro-fly-80227cz512/
Koupila jsem ji na doporučení jiných holek ze stáje, které ji používaly.

Nojo, tak když jen zakopla, to není o koni, ale prostě smůla.

deauville napsal(a):
No, i ta důvěra v koně (a sebe sama!!!) se může vrátit... já na tu "výměnu" koně, ve smyslu "tak ho prodám a pořídím si hodnějšího" moc nevěřím, i když naprosto nepopírám, že je to individuální.

Pokud máte vlastního koně, tzn. rozhodujete si sama, co se s ním bude dít, se vyplatí přizvat si zkušenějšího jezdce (trenéra) a pokusit se zjistit, kde se děje chyba... Často i nový kůň, který má být "hodnější", nakonec očekávání zklame a objeví se stejné problémy, protože problém není v koni, ale v člověku.

Já taky už nového nekupovala, ale radši si našla spolujízdu. Kdybych dnes měla nového kupovat (už asi ne), tak bych se snažila si zaplatit možnost nějakého delšího vyzkoušení.
Souhlasím, že je to případ od případu. Já jen, že znám pár lidí, co mají koně a vlastně se na něm bojí jezdit. Ale je jim hloupé ho prodat. Kůň není odkopnutý milenec, nebude zhroucený z toho, že na něm jezdí někdo jiný, pokud mu najdete slušného nového majitele, co si s ním víc sedne.

Měla jsem krásně přiježděného koně, ale na vyjížďkách byl lekavější. Taky už nejsem nejmladší. Po pádu, kdy jsem si narazila kyčel, koleno a hnula se zády (a to jsem měla vestu), jsem ho nakonec prodala a když jsem se zotavila, našla jsem si na spolujízdu klidného koníka, sice nereaguje tak na myšlenku a nemá tolik sil, ale vyjížďky si užívám. Nevim, jestli je vaše kobyla veselejší nebo byl ten pád jen náhoda. Jestli je jinak hodná, tak bych taky radila se do sedla vracet postupně a osmělovat se. Jestli už k ní nemáte důvěru, tak bych ji vyměnila za jiného koně. Jinému jezdci může přinést radost a vám se zase vrátí klid a užívání si vyjížďky. Jak psala kometa, jezdíme na pohodu a odpočinout si od stresu v práci, a ne se do něj naopak dostávat.

20-25 min autem, předtím 25-30 min autem