Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zkusim to trochu vysvetlit

je rozdil, jestli mate nejaky pokyn, po kterem nasleduje nejaka aktivni reakce psa ( lehni třeba) nebo pokyn po kterem nemá delat nic. ( to je jak se tu scylla rozciluje ze nemá cenu stekat zakazove povely).

uz jsem to tu psala -když na ten povel "ne", "nesmis" -pes vypne, prestane byt napruzeny a ochotne vas nasleduje -je to aktivni reakce, a je to OK:
když se nestane nic - dal je jak struna a jen a jen vybuchnout - je to jen zakaz a nic neznamena.

proc je lepsi, aby pes něco aktivne udelal ? I kdyby to bylo jen lehni je, protoze se za to da pochválit, odměnit. a bude tu situaci vyhledávat radeji, nez ne, nesmis -kde není za co odměnit.

U nás ten povel nesmíš funguje, dá se říct u všeho, kde je třeba, až na tu jedinou situaci u kolemjdoucího startujícího psa, takže tam to určitě změním a před výbuchem ho zaměstnám více povely :) hold mi studnice nápadů po půl roce co jsem s ním moc nepracovala vypršela, tak jsem potřebovala inspirovat a zaměříme se na to :).

scylla napsal(a):
Z čeho usuzujete, že v komunikaci se psem jde o oční kontakt? To máte z tzv. pozitivky, že jediná žádoucí činnost je zírání na majitele? Ono s CC byste s hrubou silou daleko nedošla, ale nedojdete tam ani s luskání prsty nebo dloubáním do psa. Ale to je vaše věc.

U tohoto psa mi zrovna o oční kontakt jde, protože sám ho i v určitých situacích vyžaduje. Tímm že kouká na mě, čeká na povel, už to tak má a když to tak vyhovuje jemu a je s ním lepší spolupráce tak proč ne. Vžaduji od něj oční kontakt i když jde pes naproti nám, mnohdy se podívá i sám a ptá se mě tím pohledem jestli může nebo ne. To samé i u cizích lidí co si ho chtějí pohladit, než k nim přistoupí, tak kouká na mě a čeká jestli mu to dovolím. To určiě nebyl výplod mé fantazie "tak a ted se mi musíš dívat do očí, protože po tobě něco chci", sám mě k tomu nasměroval a podle toho k němu tak i přistupuju. Takže určitě rady co mi tu byly řečené využiju a před přicházejícím "amokem" ho zaměstnám více povely.:).

scylla napsal(a):
Proč hledáte rady, když trváte na svých nefungujících postupech?

Já si ze všech rad odtud určitě něco odnáším a budu používat a některé metody pozměním. Jsem za názory vděčná. Není nic na tom že v určitých věcech mám argument, kterej podrobně vysvětlím. Celý život se se psy učím a celý další kus života před sebou se učit budu a můžu říct, že žádný pes, kterého jsem kdy cvičila nereagoval na jeden jediný způsob metody výcviku. Ke každýmu psovi přistupuju individuálně a každý pes reaguje na něco jiného. Z toho jsem taky pochopila něco z jejich psychologie. V "komunikaci" se psem mi jde o oční kontakt a to, že některému psovi stačilo říct "hej" nebo mu říct jménem, nebo lusknout prstem nebo písknout tak zrovna tady na toho "individuála" platí "poklepání na rameno'" :) |Hrubou sílu v tom nehledejte

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hodně z vás sem napsalo, že povel "nesmíš" není povel, že to psovi nic neřekne.
Já teda povel "nesmíš" používám...doslova povel zní "chraň tě ruka páně, Sárino!" takovým výhružným hlasem...používám ho docela často, při průchodu kolem plotů, kde mají psa a obzvlášť u "našich oblíbenců"...bez tohoto by mi taky mohla vykloubit rameno...jasně, dá se to vyřešit povelem "k noze a jdeme!" nebo tak něco, ale takhle to zvládáme i ve volnějším režimu na dlouhém vodítku...

Souhlasím. To je jako bych řekla že povel "NE" není povel. Když psovi ukážu a upozornim ho na něco co nesmí a budu mu u toho vtloukat a říkat "HO*NO", tak se to taky naučí. :).

scylla napsal(a):
Takže velíte nesmysl, který mu nic neříká a taháte za obojek - napínání vodítka a tah za obojek zvyšuje agresi, dloubete, samé tresty, síla, divíte se, že on použije sílu?

To že do něj dobnu prstem jako "halo pane, nejste tady sám já jsem tady taky" není trest ale reaguje na to a podívá se na mě a agresi zvyšuje tah za vodítko, kdy stojí pes před vámi a ne když jde vedle vás a místo toho dobnuti trochu přitáhnu vodítko, to taky reaguje a podívá se na mě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže psa pouštíte navolno bez náhubku?

Na loukách, kde nikdo není v dohledu, tak ano, pouštím navolno bez náhubku. Myslím že trocha svobody není na škodu a když se náhodou někdo někdee v dálce vynoří i klidně se psem, tak mě pes na přivolání poslechne. Zas nemá tendenci rozběhnout se z dálky. Náš problém spočívá jen v blizkosti kolemjdoucích startujících psů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A že je dominantní jste poznala jak? Že startuje po některých psech?

Já myslím že "dominance" ve smečce je jakýsi pud a funguje tak od pradávna. Jsou psi, kteří mají potřebu být nad věcí a mají potřebu "usměrńovat " ostatní a dokazovat že jsou silnější a jsou psi, kteří jsou automaticky podřadní. A ano dalo by se říct že dominance vznikla ze strachu "zabití" druhým psem a tak mají silný pud sebezáchovy a preventivně ukazují svou nadřazenost.

scylla napsal(a):
Velíte ke mně, což je pochopitelný povel, a nesmíš, což není žádný povel. Jinými slovy - vidím psa = nastává problém, kdy se bojí i panička, tak já do toho půjdu za nás za oba - ona mi leze do cesty? Tak jí odhodím a půjdu do toho. Nebylo by lepší říct mu, co má dělat a směrovat celou situaci k tomu, než mu velet nesmyslné nesmíš?

Povel nesmíš chápe a reaguje na něj ale je pravda že u těchto "vyhrocených" situací, když už se dostane do amoku, nereaguje na nic a zaměříme se na povely sedni, lehni at ho zaměstnám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"jen mi tohle předtím nedělal"

tak ten pes dospel hlavne.

dala bych mu kosik. preventivne.
a misto "nesmis" -coz v podstate neznamena nic - dat jasny povel, co ma delat. treba lehni. a nechat projit psa okolo...
casem, az reakce vyhasne - jde pokracovat dal a pridat další požadavek.

jinak teda trilety pes a kulhani artroza - to co ma za sebou, nejaky uraz?

Tak povel nesmíš je v mnoha ohledech dost rozporuplný, někomu vyhovvuje, nekdo ho nepoužívá, můj pes slovo nesmíš chápe a reaguje na něj. Jen ělá že mě neslyší když přejde do "amoku", to mu můžu říct cokoliv než kolemjdoucí pes projde, on se na mě podívá a automaticky si sedne protože mu asi stačí jeen můj pohled. Ale zapracujem určitě i na ostatních povelech at ho zaměstnám víc, to je pravda a děkuju za názor :)

Jinak ta artroza zatím je to pouze domněnka.28.2. jdeme na RTG a dozvíme e víc. Těžko říct jak to má, původní majitelka mi o úrazu neřekla, ale od doby, co ho mám, když jsme šli na delší výšlap víc jak 10 km tak poté doma začal kulhat, což trvalo tak den a bylo to dobrý a dlouho nic. Ale ted poslední dobou je to častější, venku si zaběhá, neřeší kopce, doma pak kkulhá, ted už kulhá cca týden. Může to být i moje chyba, že si mohl natahnout třeba šlachu, která se neléčila, ale po tom výšlapu začal kulhat až druhý den, tak nevím...
A je bez PP takže toho o jeho rodičích moc nedohledám, může to být genetické.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odměnuji pozitivní motivací + Už nevím jak ho potrestat
tak cvičíte pozitivku nebo trestáte, nebo jak se vám to hodí?


ale když se mu snažím vejít "do cesty"
do cesty? psovi který je v ten moment napružený a agresivní? To bych vůbec nebrala jako agresi vůči Vám. Pokud už vystartuje, tak stáhnout vodítkem do strany, ne mu lézt do tlamy.


už jak z dálky vidíme psa tak ihned velím " ke mě " a "nesmíš"
to nesmíš je preventivní, nebo už v té chvíli je napružený? A pokud ano, poslechne a hodí se do klidu?

jak už má ocas moc nahoře a je ve střehu, když ho zbystří, tak ho nenásilným tlakem vodítkem stahnu blíž k sobě (neškubu s ním)
Pomůže to? Přestane být ve sřehu?


slovní popis může klamat, ale já z toho mám stejný pocit jako Sardullah - že mu možná nechtěně svým chováním říkáte "připrav se - pes", místo zamýšleného "neřeš, nic se neděje a i kdyby, máš tu mě".

Baví ho poslouchat vedla jsem ho k tomu celou dobu pozitivkou, a to slovo "potrestat" nemělo být myšleno jakým proutkem nebo páskem :D Slušně tedy řečeno, jak mu říct že takhle ne ?
S tím vcházením do cesty chápu a přestanu.
To nesmíš mu řknu už dopředu preventivně a poslechne, dokonce už když se někde zpoza rohu vynoří pes a on ho vidí dřív než já, tak se na mě podívá a dalo by se říct že čeká až ho uklidnim a řeknu nesmíš. To startování není pokaždé jestli jste to tak pochopila. To když vidíme třeba malého psa tak mu preventivně nesmíš řeknu a projde kolem, ani se na něj nepodívá. Horší je to s velkým psem, kterej se snaží uázat nadřazenost, psi hold takový jsou a vžycky si to dokazovat budou kdo je ten silnější. Z toho kolem nás projde velký pes, který si nevšímá a tak je i ten můj v klidu.
A ten tlak na vodítko pomáhá, právě že ho nějak násilně netahaám, pouze se mu připomenu že mě vedle sebe má, to samé, jak do něj dobnu prstem, tak se na mě hned podívá a reaguje.
Je to horší u těch kolemjdoucích větších psů, kteří hned startují, to se snažím přijít na způsob jak ho zkorigovat no..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky mám takovou držku držkatou. Když se jednou za čas dostane do amoku, jakoby se po mě ožene, pokud se mu do toho montuji. Když hned najde mozek a já se tvářím jako čert, tak se šíleně omlouvá a tváří se jak ztělesněné neštěstí. Kluky - kamarády má a paradoxně nejvíc jančí kvůli jednomu z nich. To ho chytne záchvat z nepřítele s naprostou jistotou. Nejde to ani včas korigovat ve stylu k noze a mručení, ať si odpustí komentáře a drží čenich. Prostě nej kamarád, je doslova jeho druhý ocásek a žádný nekastrovaný kluk kromě přátel se k němu nesmí jen tak bez lustrace přiblížit. Čivavy a pod. se mezi konkurenci taky nepočítají. Neřeší pouze v případě, že má jiné zájmy - po dvou dnech deště na Letné, kdy má takovou radost a tolik míst k přeznačkování, že ho nic jiného nezajímá. Stejná situace, když hárají feny a musí čmuchat a degustovat. Úplně největší pohoda je na coursingu, to vidí jen střapec a je mu úplně šumák, že stojí metr od psa, kterému by normálně vyhrožoval už z 10 m.

Je to plemeno, kterému je těžké něco vysvětlovat, ale v rámci možností povahy ze mě má respekt velký a přetrhnul by se pro mě, když je při smyslech (je nadstandardní závisláček). Někdy se ale nedá svítit a jediné, co pomáhá, je včas upoutat pozornost. V předstihu vytáhnu maso a nechám sednout, zůstaň...

Tak to máme dost podobné podle toho co píšete. Když z toho amoku sejde, tak se podívá jak se tvářím a už si automaticky sedá a koouká na mě jak na boží smilování. Poslouchat ho baví, to ani nemluvím, když ví že u sebe mám kousky masa, nebo jiných pamlsků, to by asi udělal i kotrmelec :D ale musíme zapracovat na tom chození v blízkosti cizích psů a zbavit ho těch amoků :).

rapotacka11 napsal(a):
Uvažovat ?
Vy náhubek nemáte ?

Jasně že máme :) jen ho teda nepoužíváme při běžném venčení a procházkách... to jen do MHD a když nás doprovází někam, kde je hodně lidí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
S unaveným psem je to prostě lepší, to se ví, no
také nejsme venku 8 hodin denně, odpoledne třeba jen 1,5 nebo 2, ale celou tu dobu se "poslouchá", běhá do strmých kopců, plave,..megí je ráda, že sebou pak plácne do postele
jestli Vás potkám bez náhubku, řeknu Vám to
to víte, pejskaři si musí pomáhat ;-)
jo, dospěl.. sveďme to na cokoli (na tchýni to jde dobře, co ), prostě je teď takový
k nebezpečí (na které psovod nesmí myslet) se jde jedině, když pes vnímá a vypadá jako medvídek
mohl by kousat uzel, nebo může projít kolem divného psa hodně rychle
co kdybyste městem prostě proběhli ?
soustředění na něco jiné.

Je to naprd s tou únavou, túry co na zzačátku už asi moc nezvládnem, obávám se, že se mu rozjíždí artroza. A to s tou tchýní neměla být jediná záminka nebo nějaký popud jen mi tohle předtím nedělal, všechny situace jsme zvládali dobře, ale tím že jak tchýně tak i partner nebyly tak důslední jak jsem byla já, tak prostě "zvlčel", protože nemusel tolik poslouchat a tak si převzal nadvládu. Brala jsem si ho v roku a půl a neuměl nic. Jen sedni a pac, co se mu muselo zopakovat desetkrát, pak jsem si ho vzala do parády a všechno bylo fajn. Ostatní psi mu byli ukradení, neustále pozoroval mě a čekal na nějaký povel, protože to ho baví, ale ood té doby, co jsem byla na rizikovym a moc se mu nevěnovala tak to vygradovalo v tohle
a to proběhnutí městem, to děláme, když jde někdo se psem, tak sleduju pouze cestu kam jdu a myšlenkama se ho snažím nevnímat a prostě projít, ty situace jsou vždycky v rychlosti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Otázka je, jestli mu skutečně dáváte najevo, že "nesmí" a nebo "pozor pes, připrav se"...ono se to těžko posuzuje takhle přes písmenka. Když mi fena po konfrontaci (cca, když bylo feně 5 nebo 6 let) s jinou fenou začala útočit defakto na všechny psy, co viděla, tak mi trvalo téměř 3 měsíce, než jsme toto chování odbouraly a věřím tomu, že to z velké části bylo mojí nezkušeností s tímto projevem chování. A trvalo to tak dlouho, než jsem přišla na způsob, jak feně "říct" cože to po ní chci. Myslím, že zkraje fena ze mě cítila napětí (i když jsem se snažila být, co nejvíce klidná), že bude opět "vyhrocená" situace, že zase bude problém a že to nedáme v klidu. Až poté, co fena začala nosit trvale koš, protože jsem se bála, že by se jí cizí pes mohl dostat k tlamě a ona by ho mohla kousnout, si myslím, že se situace začala zlepšovat, prostě proto, že já jsem si začala býti jistá v kramflecích, že cizí pes nebude pokousán ani, když k nám přiběhne.
A s tréningem jsme začínali z větší vzdálenosti...třeba jsme přešli ulici a míjeli psa, aby vzdálenost byla opravdu velká, když jsme zvládli, tak jsme zkoušeli míjení na místech, kde jsem třeba mohla jít po trávě 2 metry od psa, co šel proti nám...
Zkraje jsme vyrazili sice na cvičák, abych "nacvičila" chování na bezpečném místě s ovladatelnými psy, bohužel fena procházela bez mrknutí oka kordonem štěkajících psů...míjela se s nimi jako, kdyby tam žádný pes nebyl. Zkoušeli jsme modelové situace venku, ale tam už po druhém míjení s tím samým psem problém nebyl...zatímco v běžné praxi se situace stále opakovala...takže jsem to nakonec stejně musela zvládnout sama.

Tod otázka na kterou si asi ani sama nedokážu odpovědět, jestli moje povely dávám dostatečně najevo aby je chápal. Těžko říct. Buď to dělám špatně, nebo prostě jenom zkouší, je fakt že ten obojek dodá 200%ntní jistotu, tak by se to mohlo zvládnout líp, určitě vyzkoušíme... A ten problém s jiným psem máme pouze v těch dvou metrech, psi, co jsou na druhém chodníku, nebo dál ho nezajímají.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To, co jste napsala o náhubku je naprostá chujovina, a koš je první věc, kterou bych ve Vašem případě zavedla.
Podle mě si docela zahráváte s ohněm - pes dospěl, a pravděpodobně se jeho chování bude ještě stupňovat, takže to, kdy vás kousne je jen otázka času. A až vás kousne, Vy ho pustíte, a on se pustí do druhého psa (popř. i jeho pána snažícího se jej bránit), tak to bude teprve cvrkot .
A s těma "záminkama" bez koše to takhle nefunguje - pes takto nepřemýšlí, a navíc člověk většinou i vůči psovi vystupuje sebevědoměji, když ví že nemůže být pokousán, takže je jeho pozice vůči psovi pevnější. Mimochodem, pokud se bojíte, že vás pak orve v jiné situaci, tak to naznačuje, že máte mezi sebou trochu větší problém, než "jen" přenesenou agresivitu z prudícího cizího psa

Zatím máme problém "jen" tento, je poslušný, ale v těchle situacích přiostřil, nad tim náhubkem budu uvažovat, děkuji za názor.

nellisss napsal(a):
Já mu dávám už dopředu právě najevo, že nesmí. Už když zdálky psa vidím dřív já, tak ho na tu situaci připravuji a když kolem projde velký pes bez projevu agrese, tak i ten můj nemá potřebu vystřelit a v pohodě projdeme kolem sebe, stává se to jen když vidí u druhého psa napětí a nebo agresy... Samozřejmě že na cvičáku je o vždy lepší, ale zas je jasný, že bude o něco víc socializovaný a nebude se projevovat tak dominantně, ale to stejně až bude dcera větší.

Tak nekousl mě vůbec, jen v tom "afektu" začne byt jakoby nasranej na mě, že ho držím a prostě jen naznačí že mi skočí po ruce. A co dělá celý den? Bohužel jsme se uskromnili a z baráku se zahradou jsme šli do 3+1 bytu, kde občas prožene dvě kočky co máme ještě a nebo si hraje s králíkem a na procházky chodí 3x-4x denně, z toho je to jednou brzo ráno kdy ho veme přítel jen na 15 minut, aby se vyvenčil a jinak odpoledne a večer hodinu až dvě. Ted jse zkrátili jen na hodinu takže je fakt že se nevyblbne, ale to kvůli tomu že jsme objednaní na rtg na veterinu, protože začal kulhat na přední nohu a i přesto mu to venku nedochází a chce běhat. Myslím že to má na vině i tohle, že není dostatečně znaven jak býval.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tím, že ho zatáhnete pryč, v tu chvíli, co popisujete, to je pozdě
jenom tu akci podpoříte
musíte se buď vydat na jinou stranu ulice (naučí se nevidět, ale problém se nevyřeší, hromadí se)
nebo pár kroků couvat, dokud se jeho rozpoložení nezmění
protože ono to chce kousat (jak jinak vybíjí baterie ? ), takže se tam nepůjde, dokud.. klid
žádný pes se nevydrží vztekat déle jak člověk, protože nepřemýšlí o "tahle fenka má sakra hezčí vlasy tak ji sežeru"
tak si prostě počkejte
u kousavého psa už to sama nedáte, potřebujete cvičit s těmi, co se neježí
na cvičáku to bude umět hned, oni tam psi totiž jsou vesměs všichni v takové "poslouchací" náladě
ale zkuste si to na náměstí, to je pak překvapení..
edit.: tak úplně blbě to neděláte, nebojíte se a tak, přemýšlet, fajn
jestli nevadí, že Vás kousne, nechte náhubek být.. ale je tu možnost, že kolemjdoucí začnou dosti nadávat..
no ale jestli jste si tak jistá, tak to ten pes kousání nemyslí úplně vážně.. jinak byste jej neudržela
co teda dělá celý den ?

Já mu dávám už dopředu právě najevo, že nesmí. Už když zdálky psa vidím dřív já, tak ho na tu situaci připravuji a když kolem projde velký pes bez projevu agrese, tak i ten můj nemá potřebu vystřelit a v pohodě projdeme kolem sebe, stává se to jen když vidí u druhého psa napětí a nebo agresy... Samozřejmě že na cvičáku je o vždy lepší, ale zas je jasný, že bude o něco víc socializovaný a nebude se projevovat tak dominantně, ale to stejně až bude dcera větší.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přenesená agrese.

celou tu situaci musíte řešit jinak. pokud teda máte v okolí agresory, se kterými se nelze normálně míjet, je problém prostě poodstoupit na stranu, jít jinudy?

To jsem právě nikdy nedělala, že bych se snažila všem vyhýbat, právě takto sem ho trénovala hodit se do klidné pozice, aby si těch psů nevšímal a reagoval na mě. Dařilo se nám to, dokonce dokázal sedět a ležet v klidu u plotu, za kterým na něj vrčel a štěkal pes, ale od doby kdy jsem začala mít v těhotenství problémy a chodil s ním převážně partner, tak sice vodil jak má ale co se poslušnosti na volno týče, tak moc důsledný nebyl a "tchýně", ta to dorazila úplně. Zvlčel, to je jasný, jeho snaha stahovat mě na vodítku k nejbližšímu sloupu už se mi povedla zase odbourat, alle ted prostě zkouší... a myslím že i to vyjetí po mě je způsobené tou špatnou discipllínou co měl...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak vypadá, když zavelíte "nesmíš" ?
Rozhodně dejte náhubek, kovový.

Vždycky když dávám povely, snažím se působit sebevědomě a klidně, takže určitě u něj nestojím přikrčená a neprosím ho :D Stojím rovně sebejistě a důrazně řeknu "nesmíš", když vidím že už je moc napruženej vyvinu menší tlak na obojku a nebo do něj dobnu prstem ať ví že ještě vedle něj stojím. vždycky ho udržím, nestao se mi že by na psa skočil a obávám se že náhubkem toho moc nevyřeším. Tím mu akorát dám najevo že mě nemá stejně šanci kousnout ale aby potom při jiné situaci, kdy náhubek mít nebude, nevyužil situace a necítil, že tak je v přesile a právě si nehledal a neučil se jiné záminky, kdy to ze sebe vybít.

To právě jak jsem se už zminovala, už jak z dálky vidíme psa tak ihned velím " ke mě " a "nesmíš", když vidím, jak už má ocas moc nahoře a je ve střehu, když ho zbystří, tak ho nenásilným tlakem vodítkem stahnu blíž k sobě (neškubu s ním). Ve chvíli kdy právě ten kolemjdoucí pes vystaruje, tak ten můj se snaží skočit taky a je jak píšete napnutej jak struna a víceméně mě v tu chvíli přestává vnímat a když se ho snažím usměrnit tak mi skočí po ruce.