Kozy typu Slezská togenburská jejíž jsem spoluautor byly zdokumentovány Ing. Mátlovou ve Výzkumném ústavu Praha Uhříněves- dělali jsme kontrolu uzitkovosti jak mléko tak maso, výťežnost masa s kusu /kus před poražkou a pak jednotlivé časti se vážily, vše se dokumentovalo/ měli i nafoceny místní kozy. Zkuste se obratit tam. Jinak pŕes Fejsbuk do skupin lokálně Orlová, Rychvald, Karviná dát dotaz kdo chová. Už to je čtvrt století co tyto kozeny nechovám žiji jinde a mám uplně jiné spektrum zájmu i profesi /tehdy evidována i jako soukromý rolník/ čili bohužel aktuální stav nyní na Karvinsku neznám.
Sara R. Bergmann /v dobách šlechtění Slezských Togenburských pod jménem Bartečková/
www.nevia7.wbs.cz

Pokusím se najít kontakt na původní chovatele kteří byli zařazeni do chovu. Mám i fota typických představitelek plemene. Slezská togenburská koza byla i několikrát vystavena v okr. Karviná námi autory regenerovaného plemene /manželé Bartečkovi/na výstavách pořádaných ČSCH. Od doby uplynulo prakticky čtvrt století! Jo letí to...Pokud hledáte typické slezské togenbury rozhodně největší šance oblast Orlová, Rychvald, Petřvald- prostě okr. Karviná. Barva byla světle hnědá /spíš béžová/ bílé břicho zepředu na nohách černý pruh též na hřbetě. Na hlavě 1 černý a vedle něj bílý pruh, Většinou byly rohaté. Opravdu krásná barva jako antilopy. Jsem zrovna ve fázi oprav koupeného domu a stěhování, veškerá fota jsou již zabalena někde v krabicích i papíry ohledně chovu koz i příručka výroba sýru vydané právě ing. Mátlovou. Až vybalím, ofotím, dám sem.

Jsem spoluautor regenerovaného plemene SLEZSKÁ TOGENBURSKÁ KOZA. Chov byl veden pod záštitou Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze Uhříněvsi, garantem byla konkretně ing. Mátlová. Většina zvířat použitých v chovu byla z Orlové a okolí. Původ kozy byl lokální plemeno, dle starých chovatelů tyto kozy na pohraničí chovali Němci. Po jejich odsunu tyto pestře zbarvené kozy drželi většinou neregistrovaní chovatelé a tak naštěstí unikly uplné likvidaci plošným překrytím tzv. "českou krátkosrstou kozou" čili de facto kozou sánskou.
Chov a registrovanou plemenitbu jsme ukončili v roce 1996 kdy byl poslední odchov u nás. Do té doby byly kozy tohoto plemene vedeny v kontrole užitkovosti /já jsem v té době jakožto předseda Okresní odborné komise chovatelů ovcí a koz při ČSCH toto osobně zajišťovala/. Mohu říci, že tyto statné, velmi líbivé kozy se vyznačovaly větší odolností než česká bílá- byly drženy celoročně na pastvě bez ustájení v chlévě, mléko bylo bez typické pachuti "koziny" sladké oříškové příchuti vhodné i k přímé spotřebě, s vysokou tučností. Nádoj velmi variabilní, některé kusy měly nádoj srovnatelný s favoritkami české bílé. Vzhled odpovídal prakticky barvou Německé barevné kozy, byly však na vyšších nohách a typická vlastnost hustá podsada v zimě, na jaře šlo vyšesávat, tato velmi jemná vlna by určitě šla spřádat. Kozli byli v době říje cítit uplně jinak než bílí kozli, pach připomínal divoká zvířata.Pokud by se našel zájemce o znovu rozjetí plemenitby ráda pomohu, mám v dané oblasti původního výskytu stále své kontakty...