Kobylatko: To děláme, spíš mě štve, že kocour žere psovi granule a žere opravdu hodně, takže pes v misce za chvíli nic nemá a sám z toho má moula prd. Fenečka je zvyklá mít v misce neustálý přísun granulí, aby si mohla dojít kdykoli během dne nebo i v noci, když na ní přijde hlad. Zároveň nás nikdy naštěstí netrápilo, že by se přežírala (díky kvalitnímu krmivu jí stačí míň, než když zezačátku měla jednou méně kvalitní, kdy toho sežrala hodně), takže teď nebyl problém, aby to tam měla. Jenže kocour toho sní třičtvrtě a pes tam pak nic nemá, takhle nám už dožral celý pytel, tak jsme to museli začít dělat tak, že psa i kočku krmíme společně na přísuny a v misce pejsek přes den nic chudák nemá. Takže přemýšlím, jak na to, aby tam kocour nechodil a žral si jen svoje :) Tak jsem to myslela :).

A Vám je přes 40 let, že jste tak protivná? To by totiž odpovídalo.

Pokud umí člověk číst, tak by pochopil i s průměrným IQ, že zde bylo napsáno, že kocour žere, jenom" psí žrádlo. A pakliže je někdo tak vzdělaný v otázce koček a psů, že tu musí textově, vzdychat" nad tím, co jsem napsala, měl by například tedy vědět, že kočky i psy mají odlišné složení potravy. Ne nadarmo je kočka masožravec a pes všežravec, tak jak by mohli jíst to samé? Navíc pokud si přečtete článek, který jsem si teď našla na stránkách veterináře, tak se to taky dozvíte a přestanete někoho urážet :)

viz: Pokud byste krmili kočku pravidelně psím žrádlem, tak jí ublížíte. Konzervy a granule určené pro psy obsahují méně bílkovin než kočičí. Psi potřebují 15 až 30 procent bílkovin ve stravě, zatímco kočky 30 až 45 procent. Navíc je v psích konzervách obsaženo více hořčíku, který zvyšuje pH moči. A to bývá prvotní příčinou vzniku močových kamenů u koček.

Takže buď se budeme bavit k věci a slušně, nebo vůbec. Od toho tu tato stránka je a zatím na nás všichni byli příjemní, kromě Vás. Mějte hezký den a trošku se usmějte.

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, jak velký vliv může na našeho pejska mít nový přírůstek do rodiny. Máme osmiměsíční štěňátko křížence čivavy a jorkšíra a teď jsme si před 2 týdny vzali domů kocourka.

Naše fenečka Sandy je velmi mazlivá, je to prostě miláček. Spinká s námi v posteli a teď se naučila spát tak, že si hlavičkou lehne na polštář jako člověk a spí se mnou v objetí :)

Je mi jasné, že jakmile přišel nový kocourek, byl to šok nejen pro něj, ale i pro pejska.
Sandy se tedy chovala vzorně, na kocourka šla opatrně, bylo vidět, že si ho chce pořádně prohlídnout a chce se seznámit. Kocour si jí pak docela pustil i blízko a nemají problém, až na to, že kocour teď zkouší svoje packy a drápky a ve formě hry startuje na Sandy, které se to moc nelíbí :D Nutno dodat, že náš pejsek je největší posera světa! Stačí, aby se vyndal lux a už je schovaná, zapne se mixér je opět v háji :D Naštěstí pračky se nebojí, to už by byl vrchol :D No ale teď jak je tu nový kocour, je vidět, že se Sandy cítí ohrožena a já mám strach, aby jí to nějak nepoznamenalo nebo aby jí to nebylo líto. Může z toho mít pejsek deprese, že je tu nový člen rodiny, kterému se věnujeme? Když kocoura mazlíme nebo ho jen máme v ruce, může se Sandy zbláznit, div nám neskáče na hlavu a kocourovi taky, vůbec jí v tu chvíli kocour nezajímá, tím myslím, že zapomene na svojí opatrnost vůči němu a klidně mu skočí až na hlavu. Snaží se vetřít do pozornosti. Já to chápu, jenže když tím leká kocoura a kocour se pak ani nenažere, docela mi to vadí. Jenže jsem slyšela, že když se i pejsek dožaduje pozornosti, nemá se odstrkovat, že je to špatné, prostě se má začít mazlit taky. Tak teď krmíme kocoura i Sandy zároveň, aby nikdo nepřišel zkrátka. Jestli mě něco štve, tak Sandyna zhltne to svoje během sekundy (nedá se nějak odnaučit psa hltat? tohle tempo je šílený!) a hned se dere kocourovi na to jeho, což mě taky štve a odhánět jí pořád dokola od jeho žrádla je taky únavné a oči nemáme furt všude. Kolikrát se stalo, že kocourovi to sežrala. Zatím mu to nedávám nikam do velké výšky, je malý, takže tam pes taky dosáhne. Zdá se mi zároveň jakoby byla Sandy od té doby nějaká, smutná", těžko říct, možná se mi to jenom zdá, ale často jen tak leží a kouká na nás smutnýma očima, občas na ní mluvím a ona na mě nereaguje.
Takže mám opravdu strach, jelikož se teď vše točí okolo kocoura, aby tím naopak netrpěl náš pejsek, protože ten tu byl první a na něj se nesmí zapomínat.

Ještě jedna věc, jsem celá šílená z toho, že tu došlo k tomu, že kocour žere psí žrádlo a to svoje nechce. Nejspíš bude problém v tom krmení, chtělo by to přejít na něco jiného, že? Sandy jsem taky kolikrát přistihla, že naopak žrala krmení kocoura, jak u bláznů :).

Dobrý den,

Chtěla bych se zeptat. Máme malého kocourka. Jsou mu 4 měsíce a je velice plachý, což chápu, jelikož je z útulku, kde byl již brzo po narození, takže mu chybí mateřská výchova. Což je samozřejmě špatně, ale co se dá dělat
Každé zvířátko má jiný osud. Dostali jsme ho od kamarádky, ta si ho právě ve 2 měsících cca myslím, brala z útulku, ale jelikož má doma další 4 kočky, tak se tam kocourek prý necítil v takové početné skupině dobře a tak nám ho dala, že tady to bude lepší pro něj, že tam chudák ani nevyleze před ostatními kočkami. Máme kocourka doma asi 2 týdny, zezačátku nevystrčil ani nos, schovával se celé dny buď pod sedačkou a pod postelí nebo ve skříni. Když náhodou vylezl a něco se okolo něj šustlo hned se pelášil schovat. Žrát a na záchod chodil výhradně, když jsme byly v jiné místnosti, ideálně v posteli před spaním. Teď už vidím mírné pokroky. Pod sedačku se chuděra už nějak nevejde, tak si našel schovku v televizním stolku a tam odtud nás pozoruje, to je komedie, když se ho chystáme vzít do náruče, prská, syčí, ale jakmile ho máte v ruce, tak zkrotne jak beránek a nechá se pusinkovat a hladit do aleluja, nechá se i nakrmit. Ale jakmile toho má dost, zničehonic zdrhne a máme po ptákách a už se nebaví. Máme malého pejska, se kterým docela vychází, nechá se od něj olizovat a toho si pustí k sobě v pohodě, i když dneska začal kocourek na psa dorážet. Pes jen tak ležel a kocour na něj začal zničehonic vyjíždět tlapkama a drápkama a poskakovat směrem na něj, lumpačil. Nutno říct, že z toho pes v jednu chvíli moc nadšený nebyl a chvíli i kňučel a schovával se. Dnes už se nám s kocourkem povedlo si hrát. Máme míček ve kterém je rolnička a tak jsem mu to posílala po zemi a on mi to packou posílal nazpět. Pak se zase schoval, ale všimla jsem si, že se častěji už dnes sám přišel podívat co dělám a sám si vyskočil ke mně na sedačku a z druhého konce mě pozoroval. Pak jsem si ho vzala s sebou do postele, spokojeně vedle mě usínal, lísal se ke mně, už skoro spal, byl tahle půl hodiny (poprvé se nechal vzít do ložnice, zatím vydrží jen v obýváku u nás chvíli), pak ale otevřel oči, přestal vrnět a měl oči vykulený jak blázen, koukal před sebe a pak vyskočil takovým způsobem, že mi shodil půlku věcí z nočního stolku a utekl. Je to normální? Co znamená a postupuje to u nás s kocourkem dobře? Pardon za sloh a za možná trapný dotaz, ale máme kocourka poprvé a moc se v tom nevyznáme, co je dobré a co ne. Děkuji :).