Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
myslím, že se jedná o atavismus, který po pár týdnech zmizí... V určitém věku se vlčata nesmí vzdalovat od nory (i když už chodit umí) a musí čekat, dokud se smečka nevrátí. Říká se tomu období strachu. A ve stejné době některá štěňata nechtějí čůrat mimo své teritorium, aby nezanechala pachové stopy, podle kterých by je predátor mohl nalézt...

Některá štěňata tím trpí, jiná ne, někdo se s tím potkal, jiný nee. Myslím, že za pár dní bude vše normální...

O tom jsem ještě neslyšela.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
.....prostě to chce trpělivost.... já chodila se štěňaty co chvíli.. po probuzení, krmení, jakmile se při hře doma zamysleli nebo naopak rozdováděli.....chodili jsme na krátké i dlouhé procházky jak to přišlo a nehod bylo opravdu minimum a většinou nasi vinou, ze jsme pohotově nesli ven, jo to se kolikrát člověk zapovidal, zakoukal a bylo....

Přesně i jak říkáte, člověk se i do něčeho zažere a je to v háji.
Ono takhle o víkendu, to ještě jde s ní chodit pořád ven i kdyby na tu hodinu. Horší je to zase v týdnu kvůli práci. Tam je zase moje chyba, že si řeknu, že to radši uklidím. Protože si úplně nemůžu dovolit najednou na půlhodiny jít xkrát ven.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to mimi...nechce se jí od baráku, to není zas tak nic neobvyklého.
právě proto to chce venku trénovat...

Občas ji pak poponesu a zase jí položím aby šla dál, nebo jí nalákám na pamlsek.

No takhle jsme to asi dělali my všichni, co jsme někdy měli nejisté nebo hodně opatrné štěňátko.

Je taková nejistá, ale čím déle ji máme, tím je to s ní lepší. Má ráda ostatní pejsky, když je před tím chvíli pozoruje. V tom je mi jí moc líto, protože se ani nemá kde vyblbnout a seznámit s nějakým jiným pejskem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..máte pocit, ale nevyzkoušela jste....je to mimi, s nehodám se tak nějak počitá..

Jistě, že se s nimi počítá. Taky když už se to stane, tak jí netrestám. Prostě to uklidím a chovám se k ní jakoby se nic nestalo.

Já bych na ty procházky taky chodila, ale ona ne.
Ujdeme sto metrů a ona si sedne, že dál nepůjde a snaží se vykroutit z obojku. Zkoušela jsem i kšíry v těch se jí nechce chodit vůbec.
Občas ji pak poponesu a zase jí položím aby šla dál, nebo jí nalákám na pamlsek.

No bylo fajn, že bylo léto 😂
Já si s ní venku nehraju, ona si hraje sama..nebo spíš okusuje co chce. To za ní člověk musí lézt aby nesežraly tady kousek dřeva a tady zase kámen.
Já si totiž vůbec nepamatuju, jak jsme to naučili našeho bývalého psa.
Ona si totiž z ničeho nic dřepne a čůrá.
Když jsme před chvilkou přišly z venku domů, tak jsem se ani nestihla otočit a už čůrala. Než jsem jí stihla vzít a dát ven, tak už bylo všechno venku.
Ale zkusím vaší taktiku 😂

Zkoušela jsem s ní jít na pole. Bylo to asi 3 hodiny potom, co se vyčůrala naposledy. Půl hodiny jsem tam s ní byla a nic. Vyčůrala se hned doma na koberci. Mám pocit, že i kdybych s ní venku byla hodinu, tak to zadrží aby to pustila doma.

Dobrý den,
máme štěně holčičku zlatého retrívra.
Vím, že je to hodně opakované téma a je pořád malá.
První dva dny byla vzorná, zakňučela si, když chtěla ven a tak se šlo. Chválili jsme když se vyčůrala venku, aby věděla, že je to správně. Pak jí nějak přeskočilo a začala čůrat doma. Chodíme s ní ven na zahradu, na procházky se jí zatím moc nechce. Můžu tam s ní být klidně půl hodiny, ona ale jen blbne nebo se i stane, že udělá bobek, taky jí hrozně chválím. Většinou ale opravdu jen blbne. Pak už sedí u dveří a škrábe, že chce jít domů. Tak s ní domů jdu, ale jen co zavřu dveře tak už čůrá doma. Jakoby odmítala čůrat venku.
Všude píšou, že ji mám hrozně chválit, když se vyčůrá venku, ale já nemám co chválit.

Nemáte někdo nějaké opravdu hodně účinné rady nebo zkušenosti?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hypertyreóza se dá řešit.

Ano to vím, byla bych ráda kdyby to bylo jen to a ne něco horšího.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
potřebujete veterináře a diagnostiku.

Děkuji, zítra se objednáme.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Problém s kočárkem? Bodlinka má pravdu - veterinář, je potřeba zjistit, proč tak zhubnul. 13 let není žádný seniorský věk.

Omlouvám se, autocorrect. Má problémy s močákem. Co jsme se zatím bavili se známým co je veterinář, tak to vypadá na hyperthyreozu. Zítra budeme volat naší veterinářce. Ovšem 13 let na šlechtěnou kočku je seniorský věk. Perská kočka se může dožít i cca 17 let. Co jsem ale tak četla, tak i 10. A ten náš byl opravdu celý život nemocný a kolikrát už měl opravdu na mále.