
nitraner
Informace o uživateli:
Uživatel nezadal informace.
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 14. 4. 2022 10:25:53
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Mě dnes děla radost mirabelková, teče a teče...
A já poteaču za chvíli na odpolední-to už taková radost není.
Profesor1
Já vždy chtěl chlupateho vlčáka.
Nikdy jsem jej neměl a už mít nebudu.
Prvního jsem dovezl vlčáka na kolenou když jsem se stěhoval na slovensko. Tak nějak mi to štěně zůstalo. Tak jelo semnou. Dožil se 13 let. To byl ostrý pes. Ale za branou si nikoho nevšimal.
Pak přišel na Štědrý den vlčak, bylo mi jej líto tak jsem mu dal nažrat ze slovy - kamarade jak dožereš jdi svou cestou. Jo jo spřevazel mě 14 let. Jsou s tím prvním pod třešňami. Tobyl takový moula. Ten snad ani neuměl kousat. Jen na jednu pošťačku vrčel. Ato proto žr měla strach a on pitomec měl stoho radost. V podstatě nikdy nepřestal hledat. Nevím koho ale musel jít očichat každeho. Na lidech byl závislej. Pak jsem jej přestal zavírat, stal se snej vesnickej pes. Na venici zustal legendou. Měl svuj rajon, a i v posledny den se šell alespoň podívat za vrata.
Musela tady zustat poněm nějaka aura nebo co. Tahle fenka jako by byla jeho dcra.
S každym je kamarád. I d cizimi psy.
Byl jsem na výstavě choďaků a psi behali společně. Lidi si nešímali.
Jako plemeno je pohodové. Soused ma zlatého retrievra a to je zákeřna ludra. Takže všude něco.
Bekkky:
Jeto 4 letá fenka.75 % Chodský pes.
Nesnáší pernatou zvěř. Morčata ve venkovním výběhu si nevšímá. Na ovce štěká.
Manželka to opravdu nečte. Což je asi dobře.
Ovečky byly spokojené, dokonce i Pětiletka hopsala jak mladice.
Ještě doplním, že utekly do ohrady. Ale jak jsem vzal kýbl na rameno, obešli jsme půl pastviny.
Nakonec síce utekly, ale běželi rovnou do brány a do ohrady.
A za odměnu po zelené pastvě...
Od čtvrtka mizerná náladá, tak alespoň nedělní podvečer byl radostný.
Děkuji za rady.
https://youtu.be/lfJgr5fZht8
Tak snad to bude fungovat. Je to premiéra.
Tak malá ukazka nácviku.
Začal jsem ohradníkem. Naprostý respekt i bez elektřiny.
Celkem bez problemu prošli bránou.
Pořád ale byli u plotu. Chodili pořád dokola. Občas se vrátili do ohrady a zas ven.
https://m.novinky.cz/articleDetails
Za chvíli by i řídila.
oreb1: Zatím se není čím moc chlubyt. Teda bůbec ničím. Když jdu k ohradě tak stačí promluvit a jak mě uslyší, jdou hned výtat. Když jsem uvnitř ohrady tak chodí za mnou jako "beránci" stačí na ně zavolat a přiběhnou. Mimo ohradu přiběhnou taky za z vukem kýblu. Vyjdou i ze záhrady. I se zdrží, i jdou za mnou – pokud kýbl sype. Ve chvíli kdy přestane sypat, otočka a mažou zpět na záhradu a pod švestky. Ani se nepasou, jenom šmejdí po švestkách. Nejhorší jsou suffolky, prvé přiběhnou a prvé odběhnou.
Zkusím natáhnout ohradník aby nemohly pod švestky a dál do záhrdy. Jediná možnost která jím zůstane bude jít přímo za bránu.
Sranda je, že jsem měl celou dobu obavu aby mi neutekly do lesa, a oni ani nechtějí se záhrady.
|Ještě mě napadá jedna věc. Na začátku ohrady u příjezdové cesty jsou dvě divoké hrušky. Je jich moc napadaných. Když odcházím vždy ještě dostanou přídavek, ke kýblu, pár hrušek. Vidí na ně a pravděpodobně je můžou cítít. To je jeden s důvodů, proč nechci aby na tu spodní část pozemku šli. To by ty hrušky posbíraly všechny. A mohl by být zažívací problém.
Takže, vyzkouším ohradníkem zamezit úník a uvidím.
Krok za krokem. V mládí jsme se taky hned nevzdávali při dobívání dívčich srdcí.
No se jmény je to složitější. Nedávam jména potencionálnimu zdroji masa. To se pak špatně zabíjí. Takže mají kolektívní jmeno. Volám na celé stádo. Budu se muset naučit pracovat stím takhle.
Jedině pes má jméno.
Na volání moc nedali. Asi nemám tu správnou barvu hlasu. Kýbl má lepší zvuk. To se ihned vrátili. Vzhledem k časovému harmonogramu jsem výcvik ukončil odměnou v ohradě.
Kupodivu neprotestovali.
Dobře bylo - že ze psa neměli strach, přijdou ke kýblu, nejsou tak poplašené jak se zdáli.
Dopadlo to lépe než jsem čekal. Teď se to musí vypilovat a to chce čas.
Doma je doma. Akorát nemůžou dělat bobky všude. To by nešlo. Proč majitelku zbytečně dráždit.
Jak jsem schoval kýbl, tak jsem je přestal zajímat a pustili se na pastvu. Akorát na druhou stranu, kam neměli. Chvílu jsem je nechal pást. Na volání nereagovali. Trochu jsem zpanikařil, pač to začlo vypadat, že se nezastaví. Tak zas kýbl. Tentokrát jsem je chtěl krmit z ruky a kýbl jsem schoval. Jedna to vzala trochu zvostra, na staré ruce nova jizva. Co na plat. Když mi sežrali poslední kúrku, tak se otočili a šli domů.