v posledním příspěvku to bylo zmíněno, já bych to ráda vypíchla- naučte hlavně odpočinek, jsou plemena která neví kdy mají dost (třeba právě ten austral) a už jsem se několikrát setkala s tím, že páníček řeší "reaktivní" chování, psa se snaží co nejvíc unavit aby neřešil kraviny. ale psa naopak dostane do stavu vysokého vzrušení, pes je unavený, přetížený a zahlcený- a tím pádem reaguje i na sebemenší podněty. (asi tak jako když my přijdeme úplně ko z práce, taky nás pak vytočí blbina, stejně jako když je unavené dítě snadno se začne vztekat kvůli zbytečnostem...)

a jak bylo psáno výše-jdu ve městě v parku, hromada lidí,psů,kol.... čuba neřeší nic. jdeme někde lesem, po 2h potkáme prvního člověka a prostě ho musí vyřvat.... teď už tedy má víceméně zafixováno díky rituálům že se sama automaticky přiřadí k noze (občas se divím proč jde tak hezky u nohy, když má volno a až za chvilku si všimnu v dálce člověka)

za mě tedy mvdr Radek Musil v Českém Brodě, jezdili jsme za ním z Prahy s fenou berňáka

zdravím, chtěla jsem se zeptat jestli byste mi někdo doporučil kemp s možností chatky/stany kde není problém se psy. tzn jednak ohledně ubytování, návštěvy restaurace atp ale také někde v přírodě, kam můžem vyrážet na výlety. budem me úplně organizovaná skupina, možná budem 4 ale taky nás může být 12. lokalita asi úplně nehraje roli, pojedem z jižních čech a padl nápad na sedmihorky, ale tam je v létě na můj vkus moc lidí
všem díky za tipy

když má pes zahradu nemusí chodit na procházky. a nedávno mě úplně rozsekalo, že štěně který je určený k mysliveckýmu výcviku si nesmí hrát a být s ostatníma psama, aby si na ně nezvykl a nechtěl si místo "práce" na honu hrát

za mě teda vede že fena by měla mít jednou za život štěňata, aby neměla rakovinu....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jakou hodnotu má (samo)odměnění štvaním zvěře pes zjistí ve chvíli, kdy je mu toto chování umožněno. Pak se již neučí, ale přeučuje (de facto je to damage control). Tohle je dobré si dopředu uvědomit a nenechat psa, aby se rozlovil.

Pak je otázka, co rozumíme korekcemi (tady na diskuzi většinou tímto pojmem míníme neetické averzivní pomůcky a násilí) a pozitivkou (laické chápání jako uplácení pamlsky vs. práce v různých kvadrantech operantního podmiňování). Protože i manuální zastavení psa na stopovačce je svého druhu korekce (ale třeba pro mě osobně je v mezní situaci, kdy nelze managovat prostředí, přijatelnější psa manuálně zastavit než ho nechat štvát zvěř; a samozřejmě vím, že on to ustojí). Ano, trestám (to znemožnění dostat to, co chce, je trestem), ale je rozdíl, jestli toho psa jen zastavím, nebo ho stopovačkou rozmáznu po poli nebo ho doběhnu a seřežu nebo mu pošlu impuls na EO. Myslím, že velká část stálých přispěvatelů se snaží o force free, etický trénink. Ale zároveň není reálné pohybovat se pouze v R+.

Ale stále existují mechanismy, jak psa naučit 100% odvolání od čehokoli bez použití korekcí - např. emergency recall.

Ta teorie na podkladu je důležitá a bohužel často podceňovaná…

(Beru to tedy hodně ve zkratce, lépe by to vysvětlila hmn_. A ano, mám zkušenost s loveckými psy.)

pokud to takhle rozebereme tak s vámi v zásadě souhlasím (hlavně s tím přeučením) akorát se obávám že se tady bavíme na vyšším levelu než je drtivá většina běžných pejskařů (a rozhodně to nemyslím nijak zle, urážlivě nebo tak něco, jen konstatuju fakt), tedy těch kteří se tomu nevěnují profesionálně/závodně.

jinak já osobně korekcemi označuju právě třeba to zastavení pomocí stopovačky bez rozmáznutí/seřezání což už označuju jako trest-hodně jednoduše a hlavně laicky řečeno.

osobně vnímám jako problém to, že spousta lidí trestá psa za něco, čemu nerozumí (pes) ale oni jsou přesvědčení že "to už přece umí/chápe" ale pravdou je že v drtivé většině tihle lidé nejdou pro radu nikam (neřadí se mezi zdejší přispěvatele)protože jsou přesvědčeni o svojí pravdě. ano, těmto lidem se snažím vysvětlit že pes se netrestá nikdy

jinak myšlenka kterou jsem se snažila vyjádřit byla, že samozřejmě vedu psa tak aby poslechl protože on chce, aby ho práce/výcvik/vycházky bavili a ne ze strachu nebo musu. na druhou stranu jsou (vyjímečné) případy kdy na psa houknu, vezmu za kůži na krku nebo třepnu (pokud vím že to pes unese, měla jsem i psa na kterého se nemohlo venku ani hlasitěji zavolat jinak se bál) a nijak se z toho nehroutím. aneb všeho s mírou

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
“a ano, jsou psi kde vám čistě pozitivka bude k ničemu, resp pes bude fungovat dokud nenastane nějaká mimořádnost typu zajíce apod”

Nemyslím si. Pokud má pes chování skutečně NAUČENÉ, je (pro výkon toho chování v dané situaci) irelevantní, jakou metodou se jej naučil. Klíčové je, zda je to chování v rámci daných kritérií skutečně naučené (a lidé mají tendence za naučené chování považovat jen jistou fázi učení). Že pozitivka přestane fungovat, když nastane nějaká mimořádnost, je jen nepochopení operantního podmiňování a obecně mechanismů učení.

pokud máte loveckého psa (kde se ty geny opravdu projeví) tak ho čistě pozitivkou nenaučíte odvolání od zvěře, z podstaty věci je pro něj samoodměnění (honem zvěře) nepřekonatelné jakoukoliv odměnou od člověka
ale samozřejmě mluvím o psu-společníku, ne lovecky vedeném výcviku
tak nějak si říkám že vše s rozumem, pozitivka je skvělá věc,ale podle mě jsou situace a psi kteří potřebují korekci

rennie111 napsal(a):
Zaujímavá téma aj rôzne názory, ale ani v jednom príspevku "návod" ako to psa naučiť. Chovám veľkých chrtov (vlkodavov) a privolanie je u nich dokonalé, ale ako u väčšiny chrtov iba pokiaľ pred nimi nevybehne zajac. Vtedy prichádza fáza zatmenia mozgu. Za tých 15r čo ich chovám mi nikto z iných chovateľov neporadil ako ich odnaučiť loviť okrem EO. Malého psa ešte dáte na stopovačku, ale mojich čo majú 70+kg ani omylom. Minimálne by som nechcela byť na tom druhom konci keď sa rozbehnú

U nás paradoxne funguje nezakazovať lov úplne (poľovníci ďalej nečítať ). Srnky sú samozrejme úplne tabu. Psy učím, že keď zbadajú zver majú zastať a čakať na môj povel "čakaj". Keď je to zajac a vybehne ďaleko od nás tak ich pustím s povelom "bež", lebo viem, že to zviera nedobehnú a keďže chrt loví len očami tak zachvíľku (po sto metroch) spomalia a privolám ich naspať a pochválim. Keď sa im toto občas dovolí a nič aj tak neulovia mám skúsenosť, že po čase stratia záujem za zverou vybiehať.

Keď nechcem aby vybehli tak NIKDY ich po poveli "čakaj" nevolám ku mne, ale idem po nich, pripnem na vodítko a pochválim. Je veľmi dôležité pri tomto akte s nimi nestratiť očný kontakt, lebo akonáhle ho stratíte pes vyštartuje a potom ho už nezastavím. Keď ich je viac je to už celkom sranda, ale dá sa to zvládnuť a výborné je keď už máme nové šteňa tak sa učí od dospelých.

Keď pes ale vybieha tak vždy používam EO, pretože je to jediná možnosť ako mu na diaľku vysvetliť, že bežať smie len keď mu to dovolím. Je to jednoduchá metóda "cukor a bič" poslúchneš odmením ťa, neposlúchneš dostaneš. Aj tá má ale samozrejme svoje pravidlá a ak už musím psa zastaviť elektrikou, vždy ho predtým oslovím, potom mu obojkom zapískam a keď nezastaví až vtedy dostane. Zvyčajne keď je v tom rauchu tak EO musí byť na plnej sile, aby si to vôbec všimol a je to veľmi rýchle, pes zastaví, otočí sa čo sa stalo a tam je už panička ktorá na neho zavolá a keď príde zase ho moooc pochváli. Žiadny z mojich psov z tohto nikdy nemal nijakú traumu, ani sa mi nestalo, že by už ku mne nechcel prísť, alebo sa zdrhanie zhoršilo. Väčšinou EO stačí použiť párkrát a potom ho už za celý život psa ani nevyberiem zo šuflíka.

Ak má niekto lepšiu metódu pre veľké lovecké psy tak budem moc rada keď sa o ňu podelí.
Poprosím bez hlúpych komentov od ťuťu ňuňu chovateľov bytových rozmaznancov, ktorí chrta v akcii nikdy nevideli.

návod není, geny prostě nepřevychováte (což si spoustu lidí neuvědomuje) a vám upřímně tleskám, myslím že jste našel (na vaše psy fungující) způsob skorodokonalého přivolání. vtip je v tom že každý pes funguje jinak, na každého platí něco jiného a bohužel ne každý majitel umí svého psa "číst"
když mi zdrhala čubina (pryč byla do 5min max) tak nepomohl ani víc jak půlroční intenzivní nácvik (stopovačka, odložení na dálku, trénink s odhazovaným peškem, trénink odpoutávání pozornosti a jánevímcovšechnoještě) až jsem po jednom delším nenávratu (cca 15min) vyšuměla, šla za kůži na krku,seřvala jsem ji na 3 doby a zbytek procházky měla v režimu u nohy. od té doby má odvolání i od srny co ji vystartí před čumákem. NIKOMU TENHLE POSTUP NEDOPORUČUJU vím že může udělat víc škody než užitku, svoji čubinu znám, vím že to není typ psa co se rozsype po ostřejším zhouknutí
a ano, jsou psi kde vám čistě pozitivka bude k ničemu, resp pes bude fungovat dokud nenastane nějaká mimořádnost typu zajíce apod

janaa napsal(a):
Ježiš,já nedávno viděla na FB úplně ideální mopsí holčičku

nevím jestli myslíte tuhle, ale v útulku v Táboře jedna je

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Chci se zeptat, když vybíráte adopťáka..
Poohlížíte se po určitém typu, rase nebo Vám padne do oka nějaký pejsek a pokud odpovídá
cca velikosti, věku je Vám to jedno ?

Já stále nejsem schopna chtít jiného psa než mopse, nevím, zda je to tím, že je ještě brzy po odchodu Tondy (necelé 3 měsíce) a hledám podvědomě náhradu za něj nebo má někdo prostě takto vyhrazený vkus ?

Chtěli jsme původně až nebudou mopsíci akčnějšího pejska, protože dost výletíme a některé cesty jsou extrém a my psí otroci

Jenže já teď prostě hledám zase jen mopse.

mně to bylo vlastně jedno, trvala jsem jen na fence velikost kolem 10-12kg, manželova podmínka byla do 6měsíců, já bych si klidně vzala staršího. chtěla jsem něco "středně aktivního", ne loveckýho. Ale je pravda že cíleně adopťáka jsem hledala poprvý, před tím se u mě psi tak nějak vyskytli jo a vlastně kdysi jsem si šla podle inzerátu v novinách (za dob před internetem ) pro půlroční štěně NO do místního útulku, nakonec jsem ale odcházela s cca 1,5 roku starým, slepým, týraným uzlem nervů (taky NO) no a někde mezitím proběhl i nějakej pes s PP, každopádně teď vím že už zůstanu u adopťáků, časem bych ráda něco většího, ale to je hudba daleké budoucnosti. jinak já bych asi zůstala u bullů, ale to mi neprojde u manžela, navíc hodně cestujeme a spoustu zemí má omezení pro bull psy která nejsem ochotná akceptovat
a ještě poslední vsuvka- běloba je neuvěřitelnej hyperaktiv a lovec tělem i duší... takže odříkaného největší krajíc ale já říkám že mám přesně toho psa, kterýho jsem nechtěla ale potřebovala

mně to nabídl přímo vet, ať vezmu tabletu pro větší psy a rozpůlím, tak teď nevím co si o tom myslet

marcelaamax napsal(a):
Já to mám stejně jako Vy, taky bych s tím problém neměla.

Když to vezmu trochu z druhé strany - tak budoucí majitelé mých štěňat si taky zvu domu na to kafe, a vůbec mi to nevadí, naopak. Taky je chci poznat, chci aby i oni viděli jak se chovají štěňata doma, jak se chová matka atd... Ono asi taky záleží, jak je to podané - pokud by mi třeba nějaká dočaskářka řekla, jestli se může stavit na kafe, probrat to, tak to vyzní trochu jinak, než kdy se zeptá, jestli může přijet na kontrolu domu a bude tady chtít nějak šmejdit . Když jsem si pořizovala fenu, byla jsem u chovatelky celkem třikrát - ještě před potvrzením březosti, pak asi ve 4 týdnech štěňat a pak při odběru. Kdyby ještě někdy mezi tím chtěla přijet ona na kafe k nám, tak bych s tím vůbec neměla problém. Stejně jako jsem jí říkala, že když pojedou třeba okolo, nebo když budou chtít, můžou se stavit oni. To samé mně samy od sebe nabídli všichni majitelé štěňat, když jsem s nimi loučila (se štěňaty).

Ale tohle je fakt hrozně individuální, znám lidi, kteří by měli problém i s tou nezávaznou návštěvou před rezervací nebo před odběrem (i kdyby to měla být návštěva u chovatele/dočaskáře/spolku). A neznamená to nutně, že by to nebyli vhodní adepti. Jsou lidi, kteří to opravdu chtějí tak, že si prostě pro psa dojedou, koupí si ho/adoptují, a tím to končí, všechno navíc už jim je nepříjemné nebo prostě nepochopitelné, ale přesto se u nich psi můžou mít jako v bavlnce.

No a nebo jsou pak lidi, kteří nemají problém se někde sejít, zajet tam, odpovědět na všechno, zasílat do budoucna fotky atd., ale prostě nechtějí toho člověka doma. A ačkoli mně by to nevadilo, tak chápu, že někomu jo.

Edit.: a když jsme u toho, tak mě by ještě zajímalo, co přesně jako ten spolek v domácnosti kontroluje? Fakt netuším. Velikost bytu/domu? Vybavení? Nějak si jako úplně nedokážu představit co by se tam mělo hodnotit .

k nám paní přijela, daly jsme kafe, pelíšek a věci rovnou viděla-měla jsem nachystáno. rovnou jsem hlásila že do patra v domě pes nesmí, kvůli jeho kloubům-ale dole je furt někdo (kuchyně,obývák a teď už i moje ložnice kde spí se mnou). že nebude smět do postele jsem taky rovnou říkala, jediné co ji zajímalo jak zabezpečím psa prtže není hotový plot-takže ze začátku stopovačka, časem se uvidí,plot je v plánu dělat ale třeba minulá čubina tu fungovala 2roky bez plotu a nikdy nikam neodešla. jinak nijak po baráku "nešmějdila"

můj druhej útulkáč byl slepý NO který se bál naprosto všeho. šla jsem si do útulku pro půlroční štěně křížence NO, který je údajně hrozně agresivní a už pokousal 2 lidi (ježíš jak já tenkrát nadávala nad tím popisem) čehož jsem se nebála po zkušenostech s týraným křížencem staforda,taky jsme si poradili a byl to nakonec miláček (ale chlapy neměl rád nikdy,když navíc cítil alkohol rovnou kousal). no a dopadlo to tak, že jsem odcházela s cca 1,5 ročním slepým psem, který strachy čůral při jakékoliv manipulaci, byl těžce podvyživený a vodítko neznal.... ale byla to láska na první pohled, začátky velmi náročné ale po půl roce to byl parťák a nikdo mi nechtěl věřit že nevidí.
no a po delší pauze jsme na jaře 2020 začali shánět štěně, a jelikož jsme se neshodli na konkrétním plemeni tak útulkáče, manžel trval do půl roku, já bych klidně do roka. jenže covid, takže útulky vymetené- nakonec jsem v září jela na slovenské hranice pro naši bílou myš, která nejdřív byla rezervovaná (což jsem normálně obrečela, ikdyž jsem si vždycky říkala že si nesmím "dělat naděje" dokud psa neuvidím naživo a do té doby se mi to dařilo,ani jsem nikdy inzeráty neukazovala dcerám) ale nedopadla předadopční kontrola takže nahonem se řešila u nás- ve středu jsem volala na inzerát, ve čtrvtek mi paní volá zpátky že je teda volná, v pátek předadopční kontrola a v neděli jsem si pro ni jela.
jako vyškolila mě jako žádnej pes před tím, je tam čivava,jrt a dál netušíme, paličatá,uštěkaná,chytrá,lovec, hyperaktiv-úpřímně přesně pes jakýho jsem nechtěla, ale potřebovala
první fotka je z inzerce, druhá je hned v autě na hranicích a třetí asi měsíc stará

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

mám čubinu adoptovanou ze slovenska,nejdřív jsem se tomu bránila ale bohužel první covidový rok byly útulky u nás vymetené (bohužel píšu proto, protože se spousta adoptovaných štěňátek vrátila jako nezvládnutí puberťáci do útulků/dočasek) no a tady se to seběhlo takovým způsobem že prostě měla být moje. Každopádně- absolvovala jsem 2 telefonické rozhovory (jeden s paní co to řešila v Čechách, druhý přímo s paní co měla psy u sebe) a když jsem "prošla" (otázky ohledně názoru na kastraci, kde pes bude bydlet, zkušenosti, možnost hlídání atd) tak následovala návštěva u nás-já s tím problém neměla, trochu tuším jak to vypadá z druhé strany, takže jsem je ráda pozvala dál (mmch byl to super pokec u kafe o psech)
dotaz byl třeba na plot, který nebyl hotový,jak to budu řešit-ze začátku stopovačka a uvidíme jestli bude dřív hotovej plot nebo se psina naučí neodcházet, rovnou jsem třeba hlásila že do postele v žádným případě a že nebude moct ani nahoru do patra kde jsou ložnice-nechci psovi zničit klouby neustálým běháním do schodů
takže je to hodně o konkrétním spolku a lidech, pak taky možná o názorech-já třeba i fenu s PP nechala kastrovat po prvním hárání,ale znám dost lidí kteří kastrace odmítají

nedávno jsem objevila krmiva hulín, pamlsky učarovaly i všem psům z okolí, hlavně ty hmyzí
jo a ještě www.zooo.cz a www.happyzoo.cz
jinak řeším alergii na lepek a kuřecí, navíc je holka moje mlsná a tady vždycky můžu nabrat víc druhů

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jakoze u dospeleho psa dodanim kloubni vyzivy zabranite tracheomalacii? ( meknuti chrupavek v prudusnici )
To jsem v zivote neslysela.

ty chrupavky meknou a "nedrzi tvar" - vetsinou po prodelane infekci, nebo je tam geneticka predispozice.

Se omlouvam, ale me tohle pripada jako placebo lecba pro - majitele. geloren a dokonala laska...

Aktualne mam psa v procesu nekolika vysetreni, jestli ma nebo nema v poradku tracheu.
ale o gelorenu teda nikdo nic fakt nerikal

nevím jestli pes funguje na placebo, každopádně při záchvatu kašle ji olej od lásky uleví okamžitě. první projevy jsme začali pozorovat kolem třičtvrtě roku, cca 2 měsíce po kůře gelorenu, postupně se to začalo zhoršovat, teď je půl roku bez přestávky na kloubní výživě a kašle opravdu vyjímečně, s tím že máme i nějaká režimová opatření. chtěla jsem to alespoň zkusit, vet jinak mluvil o kortikoidech, ale nechtěla jsem ročního psa začít cpát s tím že to má do konce života... jinak nejspíš genetika, je v ní určitě čivava a dál nevíme (je to adopťáček)

poradí mi někdo prosím kvalitní kloubní výživu, aktuálně psice má dlouhodobě geloren ale poslední dobou už ho moc nechce,tak bych ji to ráda vystřídala- má dva roky, je to prcek ale kolabuje ji průdušnice- zatím (ťuk ťuk) je postižení minimální, takže po konzultaci s vetem máme nějaká režimová opatření, v případě záchvatu kašle mám přípravek od dokonalé lásky a doporučení celoživotního užívání kloubní výživy s doporučením konkrétně na geloren. poradíte někdo prosím něco podobného? nebo třeba s čím máte zkušenost konkrétně u problémů s průdušnicí? ideálně v podobné formě jako je ten geloren, jako pamlsek
díky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si myslím, že pes je povětšinou vítán ve zveráčích, tam s tím většinou každý počítá, že tam psi budou a i já tam se psy chodím a pak tak max nějaké zahradnictví, jinak nechápu, proč by měl pes do krámu chodit a to přesto, že mě osobně to nevadí, to přesto, že i k nám do krámu lidi se psy pouštíme (teda já vyžaduju striktně na ruku), ale vím, že je spousta nepejskařů, kterým by to vadit mohlo obzvlášť v těch potravinách a to i když je pes v tašce.

Teď se omlouvám majitelům malých psů, ale vlastně nechápu, proč je nutné brát psa do krámu...jaký je k tomu důvod?? A jak je možné, že tyto důvody mají pouze majitelé malých psů, protože nevidím běžně v krámech psy velké a řekla bych, že ani ty střední.

Samozřejmě nepočítám psy asistenční a psy ve výcviku, ale normální civily.

dokud jsem měla velkýho psa tak jsem ji nechala před obchodem-nenechala by se odvést ( a ano, po celým dni lítání po venku se psem a dětma jsem potřebovala rychle čapnout něco k večeři/snídani, takže max 10min i s frontou u pokladny). teď mám malýho a nechám ji max když se cestou na pumpě zastavím pro cigára, uvázaná na x uzlů a tak že na ní vidím. pokud není horko tak nemám problém ji nechat v autě, ale teď jsem potřebovala něco nakoupit v hobbymarketu, jenže to mám hodinu cesty autem- takže jsem to spojila s dalším zařizováním a hlavně návštěvou za psíma kámošema. opravdu jsem ocenila že může být se mnou v obchodě. toliko k tomu proč pes do obchodu a většinou jen malý, jinak ale třeba do potravin by mě ani nenapadlo ji brát (v tašce ji fakt nenosím, pokud do obchodu tak na vodítku a pěkně u nohy)

před spoustou let nám naši fenku bsp napadl rr. já měla fenu odloženou před domem, kde jsem dceru vyzvedávala ze soukromé školičky (odložení měla opravdu 100%) a rr vyběhl ze vrat sousedního domu a zakousl se do ní. paní majitelka nejdřív řešila že můj pes nebyl na vodítku-což jsem uznala s tím, že jí to nejspíš zachránilo život a že její pes taky nebyl na vodítku, takže pokud budem řešit přes policii budeme mít pokutu obě a stejně bude platit léčbu. večer jsme tam byli znovu s manželem a první fakturou (malá nebyla,fena strávila 2,5h na sále) a vše proplatili

měli jsme v bytě fenku bernskýho salašníka, úplně v klidu. doma chrněla pod stolem/u gauče aby byla co nejblíž u nás. když jsme se přestěhovali do rd tak si na zahradu občas vyběhla ale hlavně byla tam kde jsme byli my, takže jsem toho názoru že i velkej a chlupatej hafan může bejt šťastnej v bytě (jo,pastevce bych si do bytu nepořídila, ale to je jiná kapitola)