Po dnešní kontrole u veterináře nás pes dostal první léky. Má to na 14dni. Zatím bohužel nevím tu látku co má v té krvi. Doktor nám má poslat emailem krevní rozbor tak až ho budu mít k dispozici můžu vám napsat víc. K veterináři jezdí manžel a vše mi pak vysvětluje jenže názvy holt zapomíná. Já jsem teď jezdila téměř denně na převazy s dcerou. Tak jsme si je rozdělili.

Jinak co se týče času a péči o našeho psa tak si myslím že s příchodem dítěte se to naopak zlepšilo. Když jsme si pořídili stěně tak jsme chodili oba dva do práce tzn. min.9hodin byl sám. Teď jsem několik let doma na mateřské a opravdu toho času s ním mohu trávit mnohem víc. A co se týče tvrzení že s příchodem dítěte jsme psa odsunuli na druhou kolej opět nesouhlasím. Pokud máte někoho rádi tak ho nikam ne odsunute. Lásku a péči a čas rozdělíme dál. S příchodem druhého dítěte také ne přestanete milovat první dítě. Je to sice jiná láska k dítěti a psovi ale hodně podobná.

Pespes99 napsal(a):
Psa do domu nebereme ale to neznamená že se mu ne věnujeme. Občasné brání psa do domu jako že je mu zima a nebo že prší je špatně. Každý veterinář vám potvrdí že tím se psovi ubližuje. Zimní srst je dostatečně tepla. Psovi se ale vytvoří jen když je opravdu venku. Dovedete si představit ten šok když je venku na nule a psa by jste pustili do domu kde je 20stupnu. Psa jsme na druhou kolej ne odsunuli věřte mi.

Část textu patřil "Orionce".

lesnížínka napsal(a):
Naši psi do roku věku taky do domu nesměli. Až skončilo období rozjívených štěňat, tak se od chodby testovalo, jak se doma chovají a postupně pak už mohli do celého domu. Ale jak jsem psala, žijem trošku jiný život, můj je prakticky celodenně a celoročně venku(bez dvou zimních měsíců) U zadavatelky je to tuším trochu jinak. První byl pes, pak přišlo dítě a pes se odsunul na druhou kolej...

Psa do domu nebereme ale to neznamená že se mu ne věnujeme. Občasné brání psa do domu jako že je mu zima a nebo že prší je špatně. Každý veterinář vám potvrdí že tím se psovi ubližuje. Zimní srst je dostatečně tepla. Psovi se ale vytvoří jen když je opravdu venku. Dovedete si představit ten šok když je venku na nule a psa by jste pustili do domu kde je 20stupnu. Psa jsme na druhou kolej ne odsunuli věřte mi.

Z krevních rozboru vyplynulo že nás pes má zvýšenou hladinu nějaké látky (Bohužel vypadlo mi z hlavy nazev) v krvi. Játra tuto látku neumí vyloučit resp. vyčistit a špatná krev koluje celým tělem a hlavně do mozku kde způsobuje změny v chování a bohužel agresivitu psa. Údajně by měli pomoct léky a speciální granule a samozřejmě pravidelné sledování krve. Epilepticky záchvat byl vyloučen ne tedy na 100% ale doktor si myslí že ten záchvat způsobila také tato špatná krev v těle.

Andrýsek3 napsal(a):
Takže chlap ho seřezal až potom, co jste se někam přemístili, a pes nechtěl jít do auta? Takhle jste to na začátku vůbec nepopisovala.
Manžel byl na krok od nich, bohuzel zády. Jen se otočil a odehnal psa od dcery. Následně psa několikrát udeřil. Stále se choval agresivně i vůči manželovi.

Tak naposledy se vyjadřují ohledně dění co udělal manžel. Jak si myslite že odehnal psa od dcery? Myslíte vlidnym slovem.! To těžko. Prostě ho nohou od kopl já nevím. Samozřejmě že na něj křičel. Aby lehnul. On stále vrcel. Ano asi se bránil. Ale to manžel také. Museli jsme v této vyhrocené situaci všichni nastoupit do auta a jet 30km do nemocnice. Psa znovu nějak zpacifikoval aby ho dostal do auta abychom mohli jet. Stále se pes choval agresivně a ne spolupracoval. Šlo o čas. Nebyl prostor pro úklidnovani psa. Sami jsme měli co dělat abychom zvládli cestu do nemocnice. Psa jsme již následně netrestali. Naopak jsme se o něj v rámci možností při jeho záchvatu starali. Ten záchvat dostal cca po šesti hodinách co se to vše odehrálo. To už jsme všichni byli doma z chaty.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže jestli tomu správně rozumím, tak pes nebyl bit proto, aby se odvrátil útok, aby se okamžitě po útoku potrestal, ale až následně, když nechtěl nastoupit do auta...tak to vám garantuju, že vůbec nechápal, co se děje a nedivím se vůbec tomu, že se bojí a že následně následoval záchvat...
On nebyl potrestaný za to, že ublížil vaší dceři, ale jeho agresivní pán ho napadnul a nacpal do uzavřeného prostoru...je mi líto vaší holčičky, ale věřte, že z této nehody vyšel nejhůř váš čtyřnohý společník a přítel...

Bohužel tomu rozumíte špatně.

Chtěla jsem vaši řadu ne se tady obhajovat a číst občas jen a jen vaše doměnky typu. Pes nikdy nebyl člen rodiny. Psa máme jako doplněk do satelitního městečka. Zakladatelka o psech nic neví. Proč mlátit psa a ne staráte se o dítě. Atd.
Mimochodem.
Celý život jsem vyrůstala se psi. Muj děda měl psa mí rodiče měli psa. Byla jsem vychovává na s respektem k jakémukoliv zvířeti. Celý život žijí na malé vesnici rozhodně tu není žádný satelit. Párkrát jsem zažila střetnutí s potulujícím se psem na vesnici. Párkrát jsem zažila když se pes o hnal, zavrčel. Ale zažít utok/obranu/leknuti nebo jak tomu chcete říkat a vidět zranění me dcery mě zlomilo. Jen já s manželem budeme nést tíhu viny celý život. Prosím nezhoršujte celou situaci ještě víc. Chtěla jsem jen poradit co dál se psem, jestli jste se setkali a nebo byli v podobné situaci a jak jste se zachovali. Nechci aby jste tu řešili mě a nebo chování mého manžela.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pespes99 napsal(a):
Víte pokud se ocitnete v situaci kdy vidíte zkrvavene dítě tak opravdu svého psa nedokážete ne potrestat. Manžel se jen tak tak držel. V hlavě mu běžela myšlenka že ho snad zabije na místě. Držel se co mohl ale potrestání psa se holt nevyhnul.

No ještě mě tak napadlo, jak váš manžel stihnul zmydlit psa...já mít zraněné, krvácející malé dítě, tak psa max odeženu, popadnu dítě a běžím ho ošetřit, popř. s ním okamžitě na ošetření odjíždím, fakt bych mohla mít vztek jak velkej bych chtěla, ale prvotní je pro mě DÍTĚ...nebudu se vůbec trestáním psa zdržovat...

To jste špatně pochopila. Manžel odehnal psa od dítěte popadl dítě a nesl mi ji. To trvalo pár vteřin. Odjížděli jsme z chaty já vzala nejnutnější věci a dceru v náručí. Museli jsme vzít psa s sebou a on nechtěl spolupracovat proto ho musel nějak zpacifikovat a vzít do auta. Vše trvalo cca pět minut. Prvotní je pro mě Dítě.

Stále řešíme zdravotní stav našeho psa. Veterinář usoudil dle popisu záchvatu že se s největší pravděpodobností jednalo o epi.zachvat. Pokud se do dvou měsíců nebude opakovat prý by léky nedával. Jelikož léky jsou velmi silné a vedlejší reakce jsou nepředvídatelné. CT hlavy dělá klinika až v Praze a stojí 10-15tisic. Zatím jsme dali ještě udělat krevní rozbor. Mohl by také něco ukázat. Zatím je otázka co se psem dal otevřená. Nyní se snažíme jen zamezit jakýkoliv styk s naší dcerou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Chudák pes kdyby chtěl dceru opravdu kousnout tak by jí zabil. Jen se ohnal, nevíte proč, nevíte co mu udělala protože jste to neviděli. Za to jste psa ztřískali a vystresovali tak že z toho dostal epileptický záchvat. Byl v cizím prostředí, jistě unavený, možná zmordovaný vedrem a dopadl takhle. je to vaše vina, dítě máte hlídat, malé děti a psi nepatří dohromady. Retriever je citlivý pes na hrubé zacházení od svého pána. Nevěřím tomu že by mu zrovna náhodou ten den propukla epilepsie a stav kdy kousnul byl stav před záchvatem, spíš věřím tomu že záchvat dostal ze stresu a strachu z vás.Píšete že byl člen rodiny, už není ? Tak to asi člen rodiny zas tak moc nebyl. jak ochránit dceru aby se útok neopakoval, jednoduše, hlídat jí, nenechávat jí se psem samotnou, nnechávat jí aby psa otravovala, asi tak.

Víte pokud se ocitnete v situaci kdy vidíte zkrvavene dítě tak opravdu svého psa nedokážete ne potrestat. Manžel se jen tak tak držel. V hlavě mu běžela myšlenka že ho snad zabije na místě. Držel se co mohl ale potrestání psa se holt nevyhnul. Mimochodem pes byl v prostředí které zná od malička a kde se mu líbí, vedro nebylo. My jsme psa brali jako člena rodiny ale ve chvíli kdy ublížil tak je to opravdu těžké. Stejně by to bylo s kýmkoliv jiným i člověkem. Ochránit dceru že ji budu víc hlídat! To se snadno řekne nebo spíš napíše. Ne nechávat ji samotnou! To je taky úžasná hláška. To si myslíte že člověk dokáže nepřetržitě hlídat dvou a půl létě dítě. Manžel byl od nich na krok a přesto útoku nezabránil.Tak nevím jak moc blízko bych musela za svou dcerou stále být. To ji mám jediné snad pořád držet v náručí pokud bude venku na zahradě a nebo kdekoliv kde bude pes? Dítě a pes k sobě nepatří! To myslíte vážně? To se mají lidé jako zbavovat psů pokud se jim narodí děti? Nebo psa mají mít jen rodiny s dospělými detmi? Jak to myslíte?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hele ten pes vůbec nemusel tušit, která bije. aby dvouletýmu dítěti tekla krev, na to stačí zubem rozseknuté obočí. a to se stane velmi snadno prostě tím, že pes spí, najednou na něj šlápne dítě a co udělá pes, když se ve spánku lehne? ožene se kolem sebe s otevřenou tlamou. a pokud zubem trefí do děcko, tak teče krev, hlava malýho dítěte je zrovna v té výšce.

takže pes spal, najednou se leknul a do toho leknutí ho začal jeho pán, pro něj zcela bezdůvodně, řezat. to by se bránil každý.

Nesčetněkrát pes spal a v blízkosti jsme procházeli my a nebo naše dcera. Pes kolikrát spí na terase a my okolo něj musíme projít. Nikdy se ale neozval maximálně rychle vstal že se lekl. To co se stalo je obdobně spal polehaval na oblíbeném místě. Dcera v ruce nic neměla. Nevím co chtěla dcera u něj, stejně tak nevím jestli pes spal a nebo jen ležel. Při útoku pes vrčel. Musel vstát a doslova tlamou stisknout hlavu. Má podlitinu po celém čele a několika cm tržnou ránu, zuby se doslova zarazilo o kost. Kéž by to byl jen škrábanec. Jeho pan vstoupil mezi dítě a něj a zařval ať toho nechá a následně jelikož vrcel a byl stále agresivní tak ho se řezal. Ano byla to vyhrocena situace ale tak jak se instinktivně chová pes tak se chová i člověk. Manžel mi zpětně řekl že si myslel že ho snad zabije na místě. Pokud vidíte své dítě zraněné chováte se i vy jinak.

lesnížínka napsal(a):
Zadavatelko, ještě jednou si to, co jste napsala přečtěte a zamyslete se...nad sebou. Váš pes je vážně nemocný, má epilepsii. V epileptickém záchvatu neví, co se s ním děje. Stejné jsou i stavy před záchvatem, s mozkem už se nějakou dobu před tím, dějí věci. Proto i psi dokážou blížící se záchvat rozpoznat předem u lidí. Vy ho potrestáte, aby jste mu ukázali, kdo je tu pán. Ano, vím, že jste epilepsii zjistili až následně, ale pořád dumáte nad tím, že už mu nevěříte a bla, bla. Psa v prvé řadě musíte léčit a pomoci mu, léky se to většinou dá upravit(pokud není na vině vzpomínaný nádor na mozku) Psala, jste, že dosud byl pes naprosto v pohodě, tak se k němu teď chovejte, jak k nemocnému členu rodiny. A rozhodně k němu nepouštějte malé dítě, či cizí lidi.

Nemám zkušenosti s epilepsii. Tuto nemoc musí diagnostikovat doktor. Uvidíme zítra na vyšetření. Nekde jsem četla že epilepticky záchvat mohl být vyvolán až následným traumatem. Mohlo se stát že při útoku byl v pořádku jen přehnané reagoval a až následy tok události mohl zapříčinit záchvat. Opravdu nevím. Jsou to jen doměnky. Ne pouštět dítě k psovi je těžké. Zahrada je náš všech. Nedokáží oddělit prostor pro dítě a zvlášť pro psa. Všude jsme byli spolu. Pokud si šla dcera hrát na písek tak si tam hrála, kolikrát na písku ležel i pes a já sedela na lavičce. Když jsme šli na houpačku pes byl vždy pár kroků od nás. Pokud jsem něco dělala na zahradě tak z jedné strany mi pomáhala dcera a z druhé nás pozoroval nás pes.

jahodapavel napsal(a):
Nechte psa utratit. Kdykoliv se to může opakovat. Jestli to má spojitost s epilepsií, tím hůře, potože můžete předpokládat, že nového majitele může napadnout.

I tato varianta nás napadla, ale je to pro nás krajní řešení. Je pravda že pokud jsem někde slyšela o útoku psa na dítě tak jsem podvědomě vždy souhlasila s utracením. Jenže cit k psovi a šest let jsme ho brali jako součást naší rodiny. Není to tak jednoduché.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky bych řekla, že by to mohlo souviset s tím záchvatem...sama píšete, že byl divný celý den...pokud tam byla taková změna chování, tak já už bych dávala sakra pozor, aby dítě k psovi nechodilo...stalo se, zaplať bůh to v mezích normy dopadlo dobře...já bych se psem šla na vyšetření na veterinu, ale na rovinu, dítě už bych bez dozoru k psovi vůbec nepouštěla...
Je jasný, že se vás bojí, myslím, že z jeho pohledu bylo potrestání nespravedlivé nebo se může domnívat, že z manželovo strany šlo o bezdůvodný útok...
Prostě uvidíte, co vám řekne vet, třeba vám dá na epilepsii prášky a bude to zase ok, jen aby to nebylo něco horšího...popravdě se divím, že jste ještě na veterině nebyli...

Divný byl až po útoku. Před tím se choval naprosto normálně. Díte je venku s naším psem vždy s námi, nikdy není samo. Manžel stal metr od nich a přesto nedokazal zabránit útoku. To že pes spí a okolo projde člověk nebo dítě přeci není důvod k útoku. Ano mohl se lehnout ale takhle. Prostě tomu nerozumíme. Manžel ho musel nějak potrestat a dát mu najevo kdo je tu pan, byl k němu agresivní a i po něm šel. A jak říkám museli jsme ho naložit do auta a rychle jet. Dceři rána hodně krvácela a do toho brečela. Ano byla to vyhrocena situace pro všechny. I manžel se zachoval agresivně jenže co čekáte když vám dítě napadne pes a vidíte krev a zraněné malé dítě. Je víkend veterinář tu není, v pondělí ráno k němu jedeme a poradíme se co a jak dál.

scylla napsal(a):
On se jen ohnal, kdyby hryzl pořádně, dopadlo by to hůř. Vaše malá k němu neměla chodit, když byl na pelechu, to je základ - psa si volat, ne za ním lézt do pelechu. Podle vašeho popisu pes moc člen rodiny nebyl, protože nebyl s vámi. Vzali jste ho do jiného prostředí, píšete, že se to stalo koncem dovolené -.byl unavený. Byl bit, bojí se vás. Podle toho, co popisujete, mu něco bylo, nebylo mu dobře. Zajděte s ním na veterinu a nechte ho důkladně prohlédnout, myslím si že to bude nějaký zdravotní problém. Dejte mu vodítko dlouhé 2,5 délky psa, ovládejte ho za to vodítko, dejte si pozor na to, aby přesně věděl, co chcete. Chvalte, když splní požadavek.
Dceru ochráníte tak, že jí naučíte základy - nechodit za psem na pelech, neotravovat ho u jídla, nevyhledávat hry s ním a tak. A když budou spolu, dejte mu koš. Dejte mu ho tak, aby si to s ní nespojil -. zaveďte třeba, že pouze s košem se chodí na procházky a pak mu ho nechte, když budou spolu, když je budete chtít rozdělit, po nějaké době mu koš zase pod nějakou záminkou sunedejte. Volte velký, prostorný koš, aby mohl zívnout a vydýchat. Sledujte, jesti k ní vysílá konejšivé signály - otáčí hlavu, olizuje se, nastavuje rameno, čichá, zívá a pokud toto uvidíte, ať ho dcera vůbec nekontaktuje.

Dceři je 2.5roku nikdy mu ale nic nebrala respektuje jeho hračky i prostor. Při útoku ležel na zemi vedle pískoviště kde si dcera hraje. On tam vedle ní často lehaval. Na chatu jezdí několikrát do roka, prostředí moc dobře zná. Zkusíme ten náhubek jen po šesti letech si bude muset asi hodně zvykat.

Byli jsme ihned na veterině, doktor shledal že je zdraví že to byla nešťastná náhoda. Epilepticky záchvat dostal poté k večeru. Myslíte že několik hodin před záchvatem mu mohlo být špatně a to vyvolalo agresivitu?

Chtěla bych se s vámi poradit co mám dělat dál. Máme 6ti levého zlatého retrívra, je to náš milovaný pes. Bydlíme na vesnici, on je tedy celý rok venku, do domu nesmí. My se mu ale věnujeme, každý den chodíme na procházku a prakticky od jara do podzimu jsme s ním venku. V létě ho bereme s sebou na dovolenou. Bohužel tento týden, poslední den dovolené na chatě kde to všichni známe napadl naší dceru. Bohužel ji kousnul do hlavičky a udělal ji trznou ránu cca 5cm na čele a mírně pohmozdil hlavu. Nerozumíme tomu kde se v něm vzala taková agrese a že takhle zaútočil. Na dceru byl zvyklí a občasné šlápnout na packu i ocas mu nevadilo. Ležel na svém oblíbeném místě dcera k němu šla možná ho chtěla jen pohladit, mozna mu mohla šlápnout na ocas, nevíme ale takhle agresivní chování jsme nečekali. Manžel byl na krok od nich, bohuzel zády. Jen se otočil a odehnal psa od dcery. Následně psa několikrát udeřil. Stále se choval agresivně i vůči manželovi. Potřebovali jsme ho vzít do auta a s dcerou jet na síti do nemocnice. Pes nechtěl reagovat, neposlouchal nás. Po několika hodinách už doma dostal epilepticky záchvat. Nikdy předtím nic. Choval se divné celý den a následující dny to není lepší. Úplně se nám vyhýbá. Má z nás strach a po pravdě já jsem k němu po jeho útoku úplně chladná. Nedokáží se k němu chovat stejně přátelský a milé jako dřív. On byl rodinný člen patřil k nám ale poté co bezdůvodně zaútočil. Teda vím že to nějaký důvod mělo ale nerozumíme jaký. Nedal nám nic najevo. A pokud tak nerozumíme proč taková agrese, proč jen ne zavrčel, nebo se jen neohnal. Nevíme co dál. Ztratil mou důvěru. Nevím jak ochránit dceru aby se někdy útok ne opakoval.