Vida. Kvalitní informace. Díky všem.

pastevecovci napsal(a):
Paráda,
a teď ty antibiotika těm nosnicím, kdyby jste nám vysvětlil, prosím.

Přečetl jsem více knih o chovu drůbeže. Zejména odborných. A tam se o antibioticích a léčivech píše výslovně.Dále jsem přečetl studie o chovu křepelek Ústavu v Uhříněvsi, nějakého velkochovu v Nitře, závěrečné práce a spoustu věcí na internetu. Včetně cizojazyčných.
Dále jsem se bavil asi s pěti chovateli, z nichž dva byli velkochovatelé. A víte co? Informace od nich se i v písemných zdrojích se liší (mírně, né zásadně).

Upřímně řečeno pochybuji, že je moc lidí, kteří k problematice přistupují podobně.

Vše co jsem napsal, mám minimálně ze dvou zdrojů. I když jsem něco mohl formulovat lépe.
Za vším co jsem napsal si stojím.

Je hezké, že umíte tvořit rychlé závěry o tom, že jsem si přečetl jednu knihu a ničemu nerozumím, akorát je to úplně blbě.
Svými veřejnými vystoupeními zde shazujete akorát sám sebe. Klidně v tom pokračujte dál...

Pro Kometa: Jedním (velko) chovatelem mi byl doporučen na průjem Sulfadimidin. Což, je pokud vím antibiotikum. (viz internet) Jemu funguje, ale veterináři ho nechtějí moc předepisovat, protože na něj vzniká rezistence. (jeho slova)

Neútočím, nenapadám je to diskuse.

A ještě taková poznámka. To, že nějaký pracovník (například velkochovu, korporace, nebo banky) řekne, "že něco nějak je, nebo není" automaticky neznamená, že to je pravda.

Ti níže, nemají zpravidla představu o tom, jaká rozhodnutí padají výše. To je obecně princip korporace. Lžeme zákazníkům a lžeme i zaměstnancům. A manipulujeme s nimi. Sám jsem to zažil...

přezdívka napsal(a):
Antibiotika ve směsi se mohou používat jen do určité doby před začátkem snášky, popřípadě před porážkou. Existuje něco jako ochranná lhůta. Zrovna tak jako se mléko léčených krav po určitou dobu vylévá do kanálu. Ale kdo chce věřit bludům o antibiotikách, tak ať tomu věří.

Antibiotika se tuším vysazují tři dny před porážkou. Nosnice dostávají „cosi“ do vody permanentně. Jestli to má charakter antibiotik, už si nepamatuji. Je to tak lepší?
Opět slovíčkaření…
To, že producent vysadí nějakou sledovanou látku, neznamená, že nemůže nasadit jinou, nesledovanou nebo zatím nezakázanou, která plní tu samou funkci a může také škodit. I když většinou méně. To se děje stále.

No vida. I když tomu možná nevěříte, tak za Vaší reakci jsem rád. A víte proč?

Stojíme totiž na stejné straně barikády. Rozdíl mezi námi je pouze ten, že já mám lepší představu o tom, kdo je na té druhé. Vaše reakce jsou pro mě dobrý trénink. Nemám potřebu Vás osočovat, ani Vás napadat. Nezpochybňuji Vaše zkušenosti z Vašeho chovu.

Článek jsem původně napsal jen sem do diskuse. Z reakce přišel podnět, abych jim ho poslal. Na začátku je výslovně uvedeno, že to je můj pohled na věc, který nikomu nevnucuji.
Chcete slovíčkařit, chcete se hádat? Budete vytrhávat jedno slovo po druhém? Beru věcnou kritiku, ale Váš přístup naznačuje, že jste ještě nedospěl. Nic ve zlém…

Napsal jste „relevantní odkaz“. Co to je? Že to napíšou na Seznamu nebo Aktuálně? Nebo řeknou na ČT1 nebo Nově?
Jak jste napsal, znalosti se budují zkušenostmi a ideálně dlouhou dobu. Pracoval jsem v korporaci. Znám se s několika lidmi, co pracovali nebo pracují v médiích. A osobně jsem se setkal s pár psychopaty a sociopaty. Člověk pak velmi rychle dojde k závěru, že „věci jsou jinak“. Není pro mě proto mě problém rozumět tomu, že většina toho, co je médií a korporacemi označeno za „pravdu“, je pouze účelová manipulace.

A protože „světonázor“ se tvoří léta, nestačí jeden „relevantní odkaz“. Je potřeba rozumět tomu, co se děje a jak náš svět funguje.

A ti co zatím oficiální verzi pravdy věří, nechtějí slyšet nic z toho, že to tak není. A začínají kopat okolo sebe. Napadají a slovíčkaří …

Je to trochu mimo téma, ale je to podstatné.

Éčka - ano máte pravdu. že je něco povolené, neznamená automaticky, že je to v pořádku. Nepovolenou surovinu lze nahradit jinou, povolenou, jen o málo horší. Podobně si lze hrát s poměry. Většina si pamatuje na kauzu organických a syntetických vitamínů. Když je ve výrobku určitý poměr organických součástí, už se označuje jako organický. atd.

Co se týče toho přechodu stravy a případného průjmu. To není tak, že úplně každý přechod stravy vyvolá průjem. Do konce nemusí ani znamenat snížení snášky. Je to kus od kusu. Křepelek se dá za rok vychovat cca 4 generace. Pokud by si někdo dal tu práci, tak si vytvoří relativně odolný chov. Samozřejmě, křepelka nikdy nebude slepice. Nicméně právě rozdílný přístup chovatelů a rychlá reprodukce, jsou důvodem, proč mají chovatelé tak rozdílné výsledky i zkušenosti. Toť můj názor.

Jinak bych každému doporučil knížku Chov zvířat od Havlína a kolektiv. Je tuším z roku 1981.
Právě těm co chtějí líhnout. Kniha se zabývá primárně potřebami zvířat, nikoliv potřebami průmyslu. Tam se píše o kefíru, strouhaných vejcích, postupnému budování imunity atd.

Doba sice pokročila, ale především v tom, jak z chudáků zvířat vytřískat co nejvíce. I když už jsou vidět snahy i o nápravu, abych nebyl pesimistický. A ty je třeba podpořit!

To, že pro křepelky je nejlepší primárně kvalitní směs a k tomu přilepšovat - trávu, sluníčko, čerstvý vzduch atd. Tak pod to se podepisuji.

Já křepelky zatím pouze kupoval. Předpokládám, že až si žačnu líhnout, problémů s přechodem na jiné krmivo se zbavím. Malým křepelkám budu dávat pouze KR1 (víc proteinu) a pak postupně zvyšovat podíl směsi pro nosnice. Na stránkách VKS je uvedeno složení.

Já si "mýchal" svou směs právě podle složení Energysu. Dělal jsem si na to i tabulku. Má směs by měla být kvalitnější co do obsahu proteinu i minerálních látek až na jednu (údajně nevýznamnou), už nevím kterou.

Američan dává americkou obdobu KR1 po celou dobu.
Každému to funguje nějak...

mr.X napsal(a):
násadová vejce beru od chovatele z Plzně, když se mi podaří najít jeho web tak dám odkaz. Zatím max.spokojenost, dobrá líhnivost, slepice parádní a nesou .
Co se týká krmiva je to složité. Samozřejmě, že by se mi líbilo je krmit zcela nezávisle na granulích ale......
Míchat si zcela vlastní směs a dodržet všechny poměry vitamínů,minerálů atd je pro mě nereálné.
Obecně mi trochu vadí přístup mnoha lidí typu "víš co všechno do těch granulí dávají " apod. Jsou to často domněnky bez důkazu.
Proto jsem pečlivě vybíral jaké granule pořídit a skončil u Energysu. Nemyslím si,že si výrobce dovolí do granulí dát antikokcidika a do složení napsat, že tam nejsou.
Tím ale neříkám, že nemůžete mít pravdu a nebudu se tu bít za Energys když vím prd :) Jen v tuto chvíli nemám důvod nevěřit složení, které výrobce udává.
Jinak souhlas - rodinná malá firma mi také bude vždy sympatičtější.
Ještě uvažuji o experimentu a krmit místo granulí směsí malých semen pro holubi, je to směska asi 20 druhů semen, tak si říkám, že by z toho mohli načerpat vše potřebné a k tomu dodávat jen grit a zelené. No ještě uvidím.
Zatím to mám tak, že jedu na granulích + jako doplněk ty semena pro holubi, grit a dostatek zeleného. Cíl do budoucna je nalézt ke granulím alternativu u které bude nad slunce jasné, že se jedná o zdravé krmení.
Ještě k tomu Vašemu krmení - mícháte tedy směs pro nosnice a krůty a k tomu jen grit ? a nesou, nepelichají, neozobávají se ?

No, tak první várku jsem vzal asi od stejného jako Vy berete násadová vejce. Mě zase nesly lépe od jiného.
Netvrdím, že tam Energys nutně dává antikokcidika. To je v článku fakt blbě napsané. Nicnémě mi přijde dost divné, že by se tak dobrých výsledků ve snášce dosahovalo pouze standardním složením krmiva. Ti co jedou na Energysu mají také dost často enormě velká vejce. To může souviset i s malými klecemi které používají

Ale:
projel jsem si všechna Éčka v mém krmivu, a všechny mohou být použity v potravinách.
E310, E320 a E321.

Oproti tomu Energys používá E562 Sepiolite a E160f, což jsou látky v potravinářství zakázané. To už mi naznačuje přístup firmy...

Ano, nosnice + krůty a plus skořápky. Nepozoruji žádné problémy. Vyjma toho, že některá je víc dominatní než jiná. Problémy jsem měl při přechodu na toto krmivo a to poměrně značné, než jsem pochopil, že to je nespíše přechodem na nové krmivo. Je to moje hypotéza, ale nevím co jiného by to způsobovalo.

Jak jsem psal. Některé mi nesou furt. Jiné méně a některé skoro vůbec. Taková Gausova křivka Ze začátku jsem okolo nich dost skákal a tak jsem měl představu, jak které nesou. Dá se to poznat i podle vajec.

Chci si postupem času udělat chov z těch nejlepších kusů a hlavně je nechci pářit příbuzensky...

mr.X napsal(a):
je to tak. Obecně by plemeno italský gigant mělo být většího rázu než původní faraon.
Chce to mít štěstí. když se trefíte, budete mít úžasné nosnice a velice zmasilé kusy.

A od kuď berete Vaše násadová vejce?
Předpokládám, že mou reakci na Energys jste si přečetl. Jak to s Vámi "rezonuje"?

petraodlesa napsal(a):
Italský GIGANT... Nějaké neobvyklé plemeno? Na ifauně ve výběru plemen se nenachází...co je to zač a kde se to koupiti dá 🤩?

No ono už v podstatě nedá. Vše co je u nás k dispozici je jakási česká směska původních Italů dovezených ze zahraničí a faraonů a angličanek.

Proto také ty značné rozdíly ve snášce atd.

Podívejte se na mou reakci zde pod článkem:
https://www.ifauna.cz/drubez/clanky/r/detail/8748/me-zkusenosti-s-venkovnim-chovem-krepelek/

Mě se bohužel už nepodařilo najít zmíněný dokument o léčivech

Minimálně podle oficiálních informací jsou použity dvě v potravinářství zakázané látky.

Zbytek je bohužel na důvěře, nebo o informacích co nejsou veřejně komunikované. Dají se získat od těch, co se v odvětví pohybují již delší dobu.

1) Korporace používají geneticky modifikovanou sóju, jednoduše kvůli ceně.

2) Že křepelky na Energysu mají vyšší snášku (minimálně v počátku) je prostě fakt. Čím je to tedy způsobeno?? Při přechodu na jinou, ale kvalitní směs VŽDY dostanou průjem. Proč?

3) V průmyslu vysoký výkon snášky řeší přidávánim kokcidiostatik. Korporace chce prodat co nejvíce krmiva. Ti co se tím živí, budou kupovat to krmivo, které zajistí nejvyšší snášku...

Možná jsem to formuloval nevhodně. Ale určitě jsem si jistý tím, že to krmivo obsahuje něco, co já nechci.

Na druhou stranu mi nebývá nic jiného, než věřit VKS, že GMO sóju nepoužívá, atd. Když se ale budu muset rozhodnout, jestli věřit korporaci, nebo rodinné firmě, má volba je jasná. Stejně tak, vím, koho budu chtít nákupem krmiva podpořit.

mr.X napsal(a):
Pro kuřata co máme vedle křepelek se mi osvědčila kombinace tubusového krmítka a domorobo zásobníku např.na pšenici atd vyrobeného z kanalizační trubky 🙂 v kombinaci v výběhem kde si také něco na zobou to vydrží tak 5 dní.

z mé zkušenosti, všude kde nejsou otvory pro přístup ke krmivu svisle, nebo téměř svisle, tak tam jsou křepelky schopny nakadit...

mr.X napsal(a):
Pro inspiraci- zasobnikove krmitko na jehož výrobu jsem použil obyč plechové krmítko ,pár prkýnek a kus zbytku polykarbonátové desky.
Vedle zásoba gritu v lahvi od vína 🙂

Se to tu rozjelo

To zásobníkové krmítko je super. Vaše voliéra je pro křepelky luxus, ale jak řešíte zimu?

No jooo no. Někdo pěstuje kulturistiku
Já jsem chovatelem teprve krátce, takže vlastně ani nevím, jak se to píše

Na trávě křepelky moc nefungují. Nebo pouze v létě. To je zprostředkovaná zkušenost. Já nějakou dobu zavěšoval pod rošt truhlík s trávou, kterou křepelky žraly. Ale to bylo poměrně pracné...
Křepelky jsou holt "průmyslově vytvořený tvor" a s tím je třeba počítat. V teplých krajích jako je Asie nebo Austrálie není problém je pěstovat přímo na zemi ...

Zapoměl jsem na zásadní věc. Křepelky potřebují denně 14 až 16 hodin světla aby snášely. Tzn. je potřeba zajistit dosvěcování v měsících, kdy je sluneční svit kratší. Intenzita stačí malá. (jedna 3w ledka) Ale musí svítit do obou částí klece.

Následující řádky jsou určeny pro ty, co chtějí přistoupit k chovu křepelek jinak, než je obvyklé. Upozorňují na možná úskalí a jejich řešení. Jsou mým pohledem, který nikomu nevnucuji.

Klasický způsob chovu křepelek, představuje jejich nacpání do miniklece a umístění do nějaké kůlny, či chovné haly s minimálním větráním a bez přístupu slunce. Krmí se zpravidla Energysem. Tento postup je ověřený, ekonomická výtěžnost vysoká, ale kvalita produktu i života zvířat je značně diskutabilní. Touto cestou jsem jít nechtěl. Zároveň jsem však nechtěl chovat křepelky pouze pro okrasu. Bylo nutné najít nějaký kompromis. Tím je venkovní klec, kterou popíši nakonec.

Křepelky

Zvolil jsem Italský Gigant. Křepelka i vejce je větší. Je klidnější a odolnější. Snáška téměř stejná jako u nosného typu. Jsou však značné rozdíly mezi jednotlivými chovateli i jednotlivými kusy křepelek. Většina chovatelů moc neřeší příbuzenské páření a asi ani kvalitativní selekci. Dochází tak k postupné degeneraci. Kvalitu snášky zjišťuji tak, že křepelky dám odpoledne po jedné do různých papírových krabic ze supermarketu a po osmé večer je vracím do klece a zjišťuji, která snesla. Stačí to udělat 3x. zhruba v 8tém, 11tém a 14 tém týdnu. Ty co nesou, si označím stahovacím páskem. Výsledkem je, že mám kusy, které nesou stabilně jedno vejce denně, i když je v noci venku nula, nebo 35 ve dne. A i po změně krmení, např. přidání trávy. Některé nenesou skoro vůbec a ty jdou na pekáč. Zjištěné výsledky se dále v čase podle mých zjištění moc nemění.

Krmení

Používám směsi bez léčiv a GMO od VKS. VKS nenabízí směs pro křepelky. Míchám zhruba napůl N1 + KR1 a přidávám drcené skořápky, které před rozdrcením dám na chvíli do trouby, po té co se v ní něco dopeče. Zavádění této směsi při nákupu nových křepelek, není úplně bez problémů, protože Energys, kterým byly křepelky krmeny před tím, obsahuje léčiva proti kocidióze. Zatímco VKS má pouze byliny, které jsou logicky méně účinné. Některé křepelky tak dostanou průjem. Hned v úvodu tak přidávám do vody 1% octa a mák do krmení. Ne však po celou dobu. Po měsíci až dvou se situace stabilizuje. Záleží primárně na zdroji křepelek. Už v popisu složení Energysu jsou uvedeny látky, které jsou zakázány pro lidskou konzumaci. Proto jsem toto krmivo, a jakékoliv další s léčivy rovnou vyloučil. Jde mi primárně o kvalitu, nikoliv kvantitu. To samé platí i u slepic, které jsou ve velkochovech permanentně drženy pod antibiotiky kvůli kocidióze.
Krmnou misku je nejjednodušší vyrobit z plastové dózy s víkem, vysoké alespoň 15 cm. Se čtyřmi otvory o průměru cca 4 cm ve výšce spodní hrany cca 6 cm. Dochází pak k minimálním ztrátám krmiva. A v rozhazování krmiva jsou křepelky mistři. Dá se to vytunit ještě o něco více, návody jsou na netu. Spotřeba gigantů je u mě cca 35g/den při 15 – 20C. Pokud je to více, je to tím, že to vyhází ven.
Křepelkám přidávám trávu, jetel a kopřivy. Ale až po té, co si zvyknou na novou směs. Když si zvyknou na živou trávu z truhlíku, už se jim moc nechce do trávy natrhané. Podobně jako u slepic, je poznat rozdíl v barvě žloudku, těch co trávu dostávají a těch co ne. I když méně než u slepic.

Klec

Nehodlám okolo křepelek moc skákat, a tak jsem klec postupně upravoval až do podoby, která je dost unikátem. Nicméně základ použitelný po většinu roku, se dá vyrobit snadno.
Celá klec je zastřešená. Je rozdělena na dvě části. Uzavřenou s pevným dnem a stěnami, a klecovou. Při čištění jedné části klece, stačí křepelky nahnat do druhé časti klece. Spodní rošt klecové části je vyndavací, kvůli snadnému čištění. To člověk ocení zejména po prodělaném průjmu křepelek. Stačí přejet rošt wapkou a za 10 minut je hotovo. Je ideální, aby na ploše roštu byl pouze rošt, žádné výztuhy atd. Boční pletivo je chyceno tak, aby křepelky nemohli vstupovat na trámkovou konstrukci klece. Běžně sehnatelné svařované pletivo 1,2mm x 16mm, není pro spodní rošt vhodné. Některým křepelkám se udělá zánět na noze. Výrazně lepší je pletivo 1,6mm x 12,7mm. To se shání hůře a je dražší.
V pevné části mám piliny. Ideálně proseté, aby minimálně prášily. Tam křepelky snáší většinu vajec. Voda i krmení je přístupná zejména venku a tak křepelky vyměšují většinou skrz rošt na zem. Piliny stačí měnit jednou za dva měsíce i déle. Použité piliny ze zateplené části nasypu pod rošt klece. Piliny nasávají vlhkost z trusu a to výrazně snižuje zápach.
Vodu zajišťuji z kanystru hadicí, přes čínská automatická pítka. Ty se dají zavrtat a zalepit tavným lepidlem do vodovodní trubky 20tky.
Pískové popeliště mám v klecové části, v uzavřené plastové krabici s jedním vstupním otvorem. Původně bylo na pekáči, ale písek byl křepelkami velmi rychle vyházen ven. Trus stačí jednou za čas prosít, písek vrátit a doplnit nový.
Uzavřenou a zateplenou část jsou schopny si křepelky sami vytopit, v závislosti na velikosti plochy, počtu křepelek uvnitř a velikosti větracích otvorů. 15 křepelek si vytopí zateplený prostor cca 0,7m2 o 8 až 13C oproti venku. Problém je v tom, že po čase křepelkám přestane být zima a přestanou se stahovat do zatepleného prostoru. Výsledkem je vyšší spotřeba krmiva a nižší snáška.
Dá se to řešit například tak, že na noc se křepelky naženou do zatepleného prostoru a ráno pustí ven. Já jsem hračička a tak jsem vyvinul klec verze 3.0, která čeká na zimní testování. Její dominantou je automatická clona, která sama zahání křepelky do zateplené části v závislosti na nastavené teplotě. Dále je instalováno dotápění pomocí infralampy a nucené větrání větráčkem z PC. Přístup k vodě i krmení mají z venku i zevnitř. Podrobnější popis klece a zkušenosti poskytnu, pokud by to někoho opravdu zajímalo.

Celý tento text jsem napsal zejména proto, že se mi nelíbí trápit zvířata v miniaturních klecích, šíleném zápachu a prostoru připomínajícím spíše mučírnu. Budu rád, když nás bude více, co chováme nejen křepelky více humálním způsobem.

Chovu zdar

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

No tak to Vám upřímně přeji a i závidím. Já koupil křepelky už s problémem. Mohla by jste poslat odkaz na inzerát chovatelky. Díky

pajca napsal(a):
No ale víte, tohle je kapitalismus, tržní hospodářství. Čekal jste od toho
něco jiného? Lepšího?

Bez urážky. A co tedy?

On to zaprvé není kapitalizmus a hlavně je mi to úplně jedno, co to je nebo není. Když chci kvalitu, a někdo mi násilím nutí sra.ky, tak na něj ukážu prstem. A byly doby, kdy se na hajzlíka hodil pytel a zmlátil hadicema. To se dost možná za nějakou dobu vrátí.

Takže jedni budou říkat: "strčte si GMO někam" a budou pracovat na tom aby náš svět byl lepší.
A jiní budou říkat "nebojme se GMO" a budou ta mlčící masa ovcí.

Každému co je mu bližší...