Ahoj, ahoj...zkusím oprášit diskuzi (pořádně zapadlá vrstvou prachu ). Minulý rok jsem zde dávala příspěvek (který si asi nikdo nebude pamatovat "jezdecké začátky, strach z konkrétního koně").

Nutno říci, že od té doby jsem zase již trochu dále. Do té stáje jsem již přestala chodit, permanentku jsem nevyjezdila neboť jsem začala chodit jinam, kde mi to ale také přestalo vyhovovat (neochota ze strany personálu). Pak jsem přesedlala z anglického stylu do westernového a začala chodit na westernový ranč. Tam bylo ( a je) vše super! Mám možnost koně i čistit a sedlat, což je paráda. Nyní jsem měla delší dobu pauzu a teď opět chodím na ten westernový ranč. Sedla jsem si s jednou kobylkou a klape nám to (teda, aspoŇ myslím, co si myslí ona o mě, to je otázka ), ale reaguje mi na sebemenší pobídky (klus zatím na lonži, celkem zvládám ale mám obavy klusat bez lonže..ale to snad příjde)..zkusila jsem na lonži i cval ale téměř jsem hned sletěla takže to si nechám na někdy někdy někdy hodně později Zkrátka pokud to půjde tak budu spokojená!

Snad se tady za diskuze trochu oživí...a pokud to sem nepatří, tak se omlouvám a případně smažu

lenacia napsal(a):
no... to se ale nesmíte při vyjížďce probořit do skrytého mokřadu koni po hlezna...

Ježiš! :-D

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jezdit ven, když už ovládáte koně a koník to s váma venku nezabalí je základ , tam se upevní sed, protože nikdo nechce jít domu pěšky, předpisově drží sed a snaží se.
Po revoluci u soukromníků jízdárny, natoš pískové, nebyly a jezdilo se jen ven a ve vojenských bocích, které nikomu nepasovaly a dřeli jako sfině...o čapsách se mi mohlo jen zdát- lýtka od třmenů skoro do krve, koupila jsem si první na nějaké výstavě, asi Lysá. Platila jsem si prakticky jen vyjížďky, sice si dodnes nesu spoustu jezdeckých nešvarů, které se snažím odbourat na pískové jízdárně a mrvím si vlastního koně, ale "zaplať bůh" za tu školu jízdy v terénu.
Letos je v terénu strašně hmyzáků a to i jsem měla koně postříkaného repelentem, takže mám objednanou protihmyzí deku....

V terénu jsem byla včera (6 začátečníků + instruktor + vodič pro mě;) A ráno jsem sotva lezla :-DD
Ale to k tomu patří! :-)

koně napsal(a):
Takový normální přirozený strach a obavy,to má asi každý.A věkem se stupňují.
Ale chtít jezdit na koni a řešit,že je jeden tlustý,jeden poskakuje,jeden má sedlo komfortní,druhý velké?A lidi kolem se honemka nesnaží mě usadit a uklidnit ,a koně a sedla a vůbec všecko ,přizpůsobit mě.Abych byla jak v bavlnce
Chápu že doba pokročila ,na jízdárně už nevelí důstojníci s dlouhým bičem a na každého koně není fronta uchazeček. Jsou platící zákazníci,nikoli členové dotovaného klubu .
Ale tohle jsou fakt přehnané nároky

Ok, ale jak chcete jezdit na koni z kterého máte strach (mě kobyla uskočila BEZ nějaké příčiny..ten deštník potom nepočítám)? Přece koně strach vycítí a myslím že znervozní...já mám strach-ona ho cítí...já se nemůžu uvolnit, jsem ztuhlá - ona tuhne taky...
a bohužel nemám možnost se kolem té kobyly "motat"- čistit ji a tak podobně.

Já nepotřebuji abych byla jako v bavlnce a aby se kolem mě skákalo!

A já se koní nebojím (viz předchozí příspěvek), kdybych se jich bála tak na ně znova nechodím.

Děkuju za reakce, jdu sem trošku s pokrokem (i když se nejedná o TU kobylu)...včera jsem byla (v jiném JK) na krokové vyjížďce - prý i pro ty co neseděli nikdy na koni ...(trochu cesta, louka, lesní cesta, kopeček...no zkrátka terén :-D) jelo nás asi 6 jezdců začátečníků + instruktor - já si vzala pro jistotu ještě vodiče k sobě a dobře jsem udělala :-D) a výsledek? Strach nebyl! Ono to bylo v tom že jsem věděla od majitelky co je ten kůn zas, co dělá, že není lekavý a tak, takže vše bylo super! :-)...jen jsem si odřela kostrč - ale to je moje blbost Kam se hrabe jízdárna :-D Tohle je teprve tělocvik :-DDD
Ve čtvrtek tam jdu zase :-D tenrokrát zkusím i vést sama koně - ale vodiče pro jistotu jsem si přiobjednala také :-D Na rozdíl od mého tatíka který ač v životě neseděl na koni tak vodiče nechce XD Neví do čeho leze :-D

No a tam kde docházím teď se zkusím domluvit zda by mi nedali jiného koně než TU kobylu...je tam blok a prostě potřebuji dát tomu čas aby tělo nebo mozek nějak zapomněl :-D

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Určitě bych zkusila víc komunikace se stájí předem. Když na začátku hodiny řeknete že kůň A Vám nevyhovuje protože se ho bojíte a kůň B taky ne, protože Vás tlačí sedlo, už nemusí mít stáj možnost vyjít Vám vstříc.

Říkáte že Vám ani nenabídli si koně před hodinou vyčistit - a zeptala jste se na to? Možná to považují za součást placené služby, kterou očekáváte. Taky jsem první hodinu dvě přišla k hotovému koni, řekla jsem si a teď si chystám sama. Možná mají ve stáji frmol, a je pro ně jednodušší koně nastrojit sami než zdlouhavě zaučovat začátečníka. Sama jsem začínala odstrojením a čištěním po hodině, kdy je na to víc času a klidu (a odstrojení je i jednodušší). Můžete se taky zkusit domluvit že kvůli čištění přijdete na hodinu dřív, nebo že čištění bude součásti Vaší placené hodiny a holt budete v sedle kratší dobu. Nebo se zeptat zda můžete po hodině vyčistit jiného koně (dva. tři :), zkusit se domluvit na neplacené návštěvě pouze s čištěním, nabídnout pomoc při převádění koní...

Podobně s tou kobylkou- v "mé" stáji střídám koně podle volby trenérky, ale kdybych některého nechtěla, vyjde mi vstříc. Musela bych to ale říct předem, každý kůň pracuje jen omezený počet hodin denně a tak nemůžu konkrétního koně odmítnout těsně před hodinou.

Bolavé svaly mám skoro po každé hodině na jízdárně :) ale je pravda že přímo na hodině ne, až druhý den. Přijde mi zvláštní že Vás tolik bolí nohy po chvilce klusu, není to opravdu třeba těmi třmeny? Kůň mívá jedno sedlo a když pro Vás počítají s konkrétním koněm, nedá se už asi příliš dělat když jim na začátku lekce řeknete že Vám nevyhovuje. Nebo si zkuste říct o madla :).

Jestli Vás znervózňují jiní jezdci, zkuste si domluvit hodinu v době kdy je provoz na jízdárně menší. Apod.

A ještě k tomu prvotnímu dotazu - jak se vypořádat se strachem když budete "muset" jet na TÉ kobyle. Jestli jste z každého jejího rychlejšího pohybu tuhnete strachy, tak asi opravdu nemá smysl na ní jezdit. Může se stát že se do toho stavu dostanete znovu s jiným koněm. Zkuste si vzpomenout co konkrétně Vám pomohlo se na té kobylce uvolnit když jste byla v křeči? Mě pomáhá zhluboka pomalu dýchat a nebo si (třeba i tajně, potichu) zpívat. Taky si s koněm povídám :) - "to děsné zvířátko už v tom keři není, už je dávno, dáávno pryč!"; "notáák, deštíky přeci koně nežerou" "je to jenom kus igelitu, ten koním nožičky neukousne" - i když mi občas zazní v hlase úzkost kupodivu to uklidňuje i mě :). Taky by v podobné situaci pomohl slib instruktora že bude koně vést a nepustí ho dokud se na to nebudu cítit, a že kdykoli mu řeknu, okamžitě s koněm přejde do pomalejšího chodu nebo ho zastaví. Hovada na místech kam vidím a dosáhnu líp než kůň vyhledávám, odháním tušírkou nebo plácám, ale to už asi chce nějakou základní stabilitu v sedle, a v prvních hodinách bych na to neměla moc mentální kapacitu.

Ano, o toho jiného koně (z důvodu strachu) si určitě řeknu. S tím sedlem a bolením nohou...mě bolí nohy už hned jak se posadím na koně (mám určitý handicap), ale zase...na té kobyle z které jsem spadla jsem měla malé sedlo a tam mě nebolelo nic...a trošku širší sedlo ( tím padem i kůň) už mi trochu dělá problém...ale dovedu to "nepohodlí zatlačit do pozadí"..jen v klusu trošku lítám :-D.

Ne, na to číštění ani sedlání jsem se nezeptala, ono...nechci tam prostě zdržovat a tak no (a jak sama říkáte, zaučování začátečníka je práce navíc),

Co mi pomohlo na TÉ kobylce se uvolnit? Ta co ji vedla se mnou mluvila..o "blbostech" když to tak řeknu, tím pádem jsem se soustředila na ní, byla jsem vyrovnaná..a neřešila jsem tolik "ježišmarja kobyla zničeho nic zase uskočí"...přepla jsem pozornost zkrátka, jen když zase trošku se podrbala nebo přešla do rychlejšího kroku, tak ztuhnutí (ale byla pobízena tím kdo jí vodil.."to nic, to je normalní krok, uvolni se..."), tam jaksi vázla komunikace že když viděla že jsem ztuhlá tak měla koně zpomalit...i kdyby se měl loudat..a ne to "tlačit" "no však to překonám"..

A taky mi pomohlo...další hodinu (po tom pádu) jsem byla na jiné kobyle...trošku línější...a tu jsem na lonži musela vést (resp. jsem si sama vyžádala zda ji můžu nějak rozejít sama atd...) a opět, přesunutí pozornosti "teď tě ovládám já, tu mi věnuj pozornost, nedělej "kraviny" a prostě jeď" a nepřipouštěla jsem si nic. (u TÉ kobyly to možná zkusím taky, odbourat strach, možná že mi to pomůže když na tom koni budu něco dělat, že myšlenky budou jinde.

Ostatní jezdci mi nevadí (jedu solo) jen na té línější kobyle bylo více jezdců kteří si ale jeli svoje (a mě to i pomohlo protože jsem musela "hlídat" jiné věci než "ježiš, co když mi i tenhle kůn uskočí" ...opět přesunutí pozornosti.

Ano, jak budu domlouvat další jízdu, tak se poptám na toho jiného koně...no a pokud to z nějakého důvodu prostě "nepůjde" mi dát jiného koně, tak to buď ještě risknu...nebo tam už nebudu docházet (oni o nic nepřicházejí, ty jízdy už jsou zaplacené dopředu tou permanentkou).

Od září jsem rozhodnutá že budu chodit jinam.

Ještě se zeptám...je dobré začátečníka posadit na koně které má velké sedlo? Jasně, na toho koně to sedlo bylo (nemůže mít asi malé sedlo), ale mě se tam sedělo nepohodlně, táhlo mě to ve tříslech-celou hodinu). A jakoby moc jistě jsem se v tom necítila (i když jsem to useděla). Na té kobyle z které jsem spadla, tak ta byla trochu menší, měla menší sedlo...a tam se mi sedělo opravdu super, prostě lahoda.

Děkuji všem za reakce! :-)

Ano, mám permanentku na 7 výukových hodin (teď už na 5 vlastně)...dopředu vlastně nevím na kterého koně si sednu (na tož kdo mě vůbec bude mít...každou hodinu mě má někdo jinej :-/), sice to bylo od samého začátku domluvený že mě bude mít vedoucí stáje...jenže pak to nějak nedopadlo.

Ohledně čištění, sedlání...já se tomu nebráním...ale nikdo mi to ani nenabídl zda si to chci zkusit, ani neukázal :-(

Ano, o změně stáje uvažuju,už jsem měla vybranou i jinou (ale tam přes léto není výuka začátečníků). Zkusím ještě to tam doklepat (je to zaplacený takže o co jde).
Ty jízdárenské cviky jsem dělala pouze na samém začátku (jiný kůň, pak již ne), ale zkusím to prostě navrhnout že bych byla možná jistější (na té kobyle z který jsem spadla)...aneb, když do nedojde trenérovi tak musí si to "určit" zákazník.

Já vím že se koně ošívají po ovadech, ale mě ta kobyla uhla bez nějaké příčiny..a to je ten kámen úrazu..bojím se že mi znova bez příčiny uhne (ten deštník až takový vliv na ten strach neměl si myslím). Ale jak říkáte...koně pro začátečníky by měli být klidní i když vedle nich bouchne puška (ok, teď to nadnáším, ale snad je pochopitelné co tím myslím :-D).

lenacia napsal(a):
ahoj, to se nedá říct, je to hodně vnitřně osobní.
Já třeba ze své vlastní kobylky spadla několikrát a jednou sem skončila v nemocnici a od té doby totální strach... ale jednou je moje že ano.
Měla sem s ní třeba obejít ohraničený plac, co sme používali jako jízdárnu a museli mě dovést na vodítku protože sem byla absolutně vyděšená, že mi vyhodí, že se semnou rozjede a ujede.
Můj strach sem vpodstatě překonala tím že mě donutili na ní cválat. Možná by to pomohlo i vám, prostě na ní odjezdit ve všech chodech (pokud to teda zvládnete).
Vpodstatě hned nato jsem pak začala rajtovat sama, začala jezdit na vyjížďky. A z mojeho vyjeknutí z leknutí když mi kobyla uskočila tak teď začnu dělat ššš, a celkově se uklidním.. Myslím, že je to tím že prostě se na ní cítím už jistější.

No, to je něco jiného...vlastní kůň a..prostě je váš, i když jste spadla, máte ji ráda, chcete na ni jezdit, máte k ní prostě vztah....ano, já k těm koním kde chodím sice taky, ale...tam koně dovedou, odjezdím, sesednu, odvedou koně a tím to hasne (nějaký čištění nebo sedlání koně? hm..to ne..takže na nějaký ten vztah tam není prostě prostor). Mám strach pouze když na ni sednu, jinak se koní nebojím (jen té jedné :( ..
Ne, jezdím na lonži pouze v kroku (před pádem jsem na lonži klusala, ale od toho pádu blok..nevím zda to bylo v kroku nebo klusu ten pád, ale to je jedno myslím).
Ale zkusím ji třeba vodit v kroku, uvídím co to zrobí...
mě dost pomohlo jak jsem byla na jiném koni, taky jsem se bála...byla jsem na lonži a toho koně jsem i vedla..takže ten strach se někde vytratil a šlo to v pohodě...

Ahoj (omlouvám se pokud tady taková diskuze již je, nenašla jsem...no, k problému).

Jsem naprostý začátečník, už asi 3x jsem byla na koni na lonži (před 6 lety jsem chodila do jedné JK, ale kobča byla nemocná, pak jsem měla školu, zkoušky takže to časově nevycházelo a nechala jsem toho..nyní zase začínám v jiné stáji). Poprvé v pohodě, kůň trošišku rychlejší krok ale šlo to (v klusu to se mnou drncalo protože kůň byl větší a měl na můj zadek dost velké sedlo, takže se mi nesedělo pohodlně).

Šla jsem tam podruhé, jiná kobyla, menší sedlo (sedlo mi perfektně! Nebolely mě nohy, prostě nic! Hotová slast!). V klidu šla, pak na lonži naklusala, sedělo se mi lépe...jenže pak zničeho nic uskočila do strany, nevím proč (byly jsme na jízdárně), zda se lekla nebo se ji nějak nechtělo klusat nebo co vlastně..nevím, ale useděla jsem to, neřešila jsem to a trenérka ji vedla dále, to bylo v pohodě.

Pak asi o 15 minut později bohužel spadl deštník který byl na lavici a otevřel se...a v tu chvíli se kobča lekla, uskočila...na to nečekala a spadla jsem (v pohodě, nic se mi nestalo, nasedla jsem zpět). jenže už jsem cítila strach, když jsem toho koně měla vést sama, bála jsem se že mi zase skočí třeba do klusu nebo uhne, takže nejistota (koně sama jsem už vedla před 6 lety takže z toho jsem strach neměla, ale po tom pádu ano) ale nedávala jsem najevo nic.

Další hodinu jsem dostala jiného koně - shodou okolností ten na kterém jsem byla poprvé. (vedl mě někdo jiný takže jsem řekla znova že jsem spadla a mam strach). A na jízdárně bylo najednou více jezdců - pokročilí a ti si jeli své cviky...ale s kobylou jsem se nějak domluvila i když mi dělala kraviny protože ji otravovali hovada..ale dokázala jsem se s ní nějak domluvit, prostě vše super! Dokonce jsem ji na lonži vedla...i pak 10 minut bez lonže! Takže se koní nebojím!!

A (ted je jádro pudla) další hodinu jsem byla opět na kobyla z které jsem spadla! Dovedli mi ji již nasedlanou...hned jsem řekla-opět někdo jiný- že jsem z téhle kobyly spadla a mám z téhle kobyly strach...no, ale nějak nic, prostě jsem nasedla...ale prvních 10 minut totální křeč, byla jsem ztuhlá, pak jsem se nějak uvolnila...ale sotva se nějak pohla nebo ohnala po hovadu, hned jsem opět ztuhla (zřejmě jsem si vzpomněla na to jak mi nevysvětlitelně uhla bez nějakýho podnětu..)..tak to šlo střídavě celou hodinu. Trenérce jsem řekla že nemám strach z koní, ale jen z téhlete jedné!...Nevím přišlo mi to stylem..no prostě to musíš překonat! Ale to je špatné! Když se ten strach potlačí...! Mám prostě v hlavě z té kobyly blok (jen ta jedna konkrétní kobyla).

A pokud na ní sednu znova, tak to bude zase to samý mám dojem! Jdu k hotovému...nečistím, nesedlám :/

Má otázka tedy zní...jak překonat strach, když zřjemě na výběr nebude a budu muset být na TÉ kobyle? Protože koně cítí strach (proto mi ani nedala at tu kobylu vedu).

Má někdo prosím nějakou radu nebo podobnou zkušenost? Omlouvám se za román :(