Markéta80 napsal(a):
U dětí jsem to vždy začala řešit po utz když už bylo jasné pohlaví , ale bylo to nějak jednodušší když do toho nikdo moc nemluvil. Jsem zvědavá s jakým jménem přijde syn. tentokrát si myslím že se s žádným jménem neshodneme. Minule jsem já, dcera a i manžel napsali do výběru Peggy a bylo jasno Dcera že jí můžeme jen upravit jméno v PP a místo Sierra jí budeme říkat Siréna

Já se pohlaví jednoho dvojčete dozvěděla až po porodu ,ale nějak jsme to věděla, že to bude kluk a holka tak jsme to vyplnila jen pro jednoho kluka a jednu holku.
U štěněte taky nevím, co budu mít, asi bych raději kluka, ale uvidíme, jak to dopadne

Markéta80 napsal(a):
Chovatelka nabídla že můžeme vymyslet jméno do PP, tak nakonec jsme vybrala Ice Star - je strakatá tak manžel že aby si nemyslela že tady bude za největší hvězdu . Jméno co jsem chtěla přes děti prostě neprojde, prý žádný pes nemůže dostat jméno Berta a já zase když s nim mají takový problém tak jsme si ho ani nepsala do výběru. Horší jak vybírat jméno pro děti. To jsme vybírali jen dva, teda spíš já a manžel s tím neměl problém, ale u psa do toho budou mluvit i děti . manžel říkal že mojí volbu podpoří Asi proto že sám vymýšlet nic nechce

Já měla vybrané super jméno pro psa z útulku, ale když jsme ho viděla, dostal úplně jiné jméno.Chovatelka se me taky ptala, jestli mám nějaký návrh, ale já mám v hlavě pusto a prázdno na jména. U dětí mě štve že se to musí vypisovat před porodem, než je člověk vidí, jako asi by to šlo nějak okecat, ale já na to neměla náladu se s někým dohadovat, když jsme začala předčasné rodit dvojčata

Pes měl granule i maso každý den, nebyl to nenažraný hltač, ale z ruky by sežral i cibuli a ještě by byl nadšený jak je to super

fikovnice napsal(a):
A kdy bude odběr neboli kdy se můžeme těšit na fotky, u nichž se budeme rozplývat a rozněžňovat?

Edit: Přidávám se k "Varaxi" - asi nějaká nová epidemie - také trpím hypoštěnětismem!

Zítra bude štěňatům 2 týdny, tak si ještě pár týdnů počkám. Teď už je to čekání přeci jen veselejší když už jsou na světě, ještě tak +- 4 týdny a budu vědět, který ten drobek bude můj.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
staré výstavní vodítko... přetáhnu smyčku, stáhnu jezdec tak, abych si štěníka neškrtila... a nebo mít oboječek na plastovou přezku trvale na vodítku - hodím si vodítko kolem krku, popadnu "nahaté štěně do náruče, vyběhnu, štěně postavím na trávník a zacvaknu mu hned obojek...
Něco jsou balíci a nechají se v klidu připnout... a někdy holt tryskové myši, které vám vycvičí postřeh

Nějak to budu muset vychytat

Fíkovnice ani, teď mi jde o štěněcim věk, o který jsem byla s minulým psem dost ochuzená


Teď si tak říkám, že asi nejhorší bude u mě nácvik samoty, nechat toho malýho, roztomilouše samotného/samotnou. Budu na to mít 2 měsíce, září bude takové na nečisto, kdy bude muset z domu každý den tak na 2-3 hodiny a pak říjen na tvrdo. Naštěstí muž může jezdit na obědy domu, tak to snad bude dobrý
Jo a zítra se za nima jedu podívat

U nás je tma jak v pytli, lampa zhasíná v 11, takže budu ráda, když se štěnětem čapnu čelovku, leda vymyslet něco jako smicku, co se nestahne úplně i s vodítkem dohromady

Trickyvoo napsal(a):
První pes mě překvapil, že nic nerozkusoval. Byla jsem připravená na nejhorší a všechny jeho výstřelky byly spíše z kategorie "roztomilé rošťárny". Druhý pes občas něco rozkousal, specializace "dřevo", takže občas upravil dítěti dřevěnou kolej či jinou dřevěnou věc.
Malina rozkouše cokoliv, specializace "cokoliv najdu". Kabel od vysavače přeštípla jak kleštěma. Že je štěně zvědavé je normální, ale Malina je pozorovatel. My sledovali pokrývače, popeláře, paní, co odhrnovala sníh, zedníka, couvající auto, kopáče, pošťáka....jako ukázalo se, že žiju na neobyčejně zajímavé místě, kde se co metr děje něco naprosto uchvatného. Trasu, kterou předešlý pes dal za 40 minut byly s Malinou na dvě hodiny a pak ty její záseky. Na procházce se prostě rozhodla, že dál nejde,i když jsme zrovna vyšli z domu a únavou to nebylo. Nakonec pomohlo, když jsem jí vysvětlovala, kam jdeme, proč, co děláme a budeme dělat...jo jsem magor, co mluví se psem, ale ona prostě potřebuje všechno vědět .

Me první pes taky překvapil, neničil, nezdrhal, nehltal, ... Teď se bojím, že to bude úplný opak,tak jsem na to sama zvědavá

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Jj, přesně, a u dětí ani neva, že ten z "opakovaného spojení" musí nosit rovnátka, je o hlavu menší než brácha, nebo mu nejde matika ...

Ty bláho, to je zajímavá úvaha. Znám jednu rodinu, nejstarší dcera krása, chytrá, dělá zdravou a sporty, druhá dcera, krásná, dělá sporty, poslední kluk, bojínek, ve škole nic moc a na sporty taky není. Já jsem jedináček a děti mám úžasné, jen nemaj stejného otce 😂

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pěkné téma. Kamarádku její štěně překvapilo, když jí asi po týdnu, co si ho přivezla, prchlo na sídlišti při nočním venčení po prásknutí víka od popelnice. Hledaly jsme prcka pak hodinu (zalezl si pod jedno auto), se prostě lekl. Přitom šlo o nebojsu, který byl od chovatele skvěle připraven na přechod do nového domova. Takže bych nepodceňovala nějaké to vodítko či šňůru u úplně pidištěněte.
Tipy, triky zde zazněly, hlavně si prolézt po čtyřech domácnost, koukat z pohledu hlodavého tvora, co mě kde zaujme, kde je jaká květina, kabel.
Bezva je také začít štěně hned po příchodu učit na klec. Ve smyslu pelíšku, bezpečného místa, místa krmení. Aby se zase někdo nezačal hned rozčilovat, že zavírat štěně někam je prasárna. :) Myslím tím klec otevřenou, laskavou, kde se štěně naučí odpočívat, kterou pak můžete i přenést do auta, brát s sebou na dovolenou.
Jo a nejdůležitější jsou rituály. Jak si je se štěnětem nastavíte od záčátku, tak je bude brát celý život. Takže nějaké jasné označení činnosti - třeba "Oboječek", když se půjde ven, k tomu ať si pejsek sedne za pamlsek a nedělá lítou saň, že se půjde ven. Nebo odcházím třeba jen s odpadky, šup pamlsek do klece a "pá, hned jsem zpátky" atd.

Děkuji hezky shrnuté, ztracené štěně, to je noční můra. Klec už mám,hlavně kvůli dětem, tu jsme pořizovala do předu, hodně do předu aby se na ní naučily. Jsem na ně pyšná, chápou, že ke kleci, do klece, na klec ne. Teď byla zatěžkávací zkouška, měla jsem v kleci koťata a respektovaly to.Ty rituály jsou dobrý, učit klid před procházkou. U minulého psa mí to jančení nějak nevadilo, když se narodila dcera, už byl celkem klidný, věkem así, brala jsem to jako jeho součást, ale teď by to bylo víc než žádané.
Kytky naštěstí jedovaté nemám a .jsou vysoko, děti jsou zahradníci, tak pryč z jejich dosahu. Nejvíc mě naštval vytrhány, mnou vypěstovaný zázvor.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Krátkosrstou kolii. O víkendu jsem se byla mrknout i na klubovku a všechny jsem si je chtěla odnést domů . Předtím jsem nebyla rozhodnutá, jestli opravdu kraťandu, ale naživo mě ti dlouhočumáci úplně totálně dostali a přítele taky .

Vy budete mít australáčka, jestli si pamatuji dobře?

Ano, budu. Kraťandy se mi líbí, moc, ale ta naprošla u muže, nechápu proč. Já už tu mám vyhlídkou školku, chovatelka mi tady v okolí doporučila trenérku. Pár km je zde možnost pasení u Daniely Rájové, mám i možnost tréningů záchranářiny, tak uvidíme co bude psa bavit. Já bych ráda dělala nějaké pachové práce, Nosework, stopy, ..Socializační psy už taky nějaké mam. Za pár dnů už štěňata uvidím na živo, no těším se i se bojím. Třeba se děti naučí uklízet, stále jim říkám, co nebude uklizené, pes zlikviduje, ale nikdo mě nebere vážně, asi proto že koťata nejsou v ničení tak razantní.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Toto téma oceňuji, příští rok (snad) mě bude také čekat štěňátko a navíc první pes vůbec. Už teď se nemůžu dočkat, i když je to ještě strašně daleko. A ráda bych toho pokazila co nejméně .

Co plánujete za pejska? Příprava je důležitá, ale stejně si myslím, že nás něčím překvapí

Zrzavci napsal(a):
Mně můj první ohařík zlikvidoval celý botník bot a že já si na ně docela potrpím, navíc mívám takový trochu nestandardní a ne nejlevnější. A proto jsem je po dobu, než z něj vyroste moudrý pejsek přestěhovala z botníku, kam by se mohl při troše snahy dostat- takový ty výklopný - do skříně s posuvnými dveřmi. Tam se přece nedostane...................... a pak......jsem jednoho dne při zavírání skříně před odchodem do prasé, zavřela do těch dveří malej cípek dlouhýho kabátu..................... černýho, stejně jako černá byla ta skříň. A co myslíte ? Pochopitelně si toho neviditelnýho cípečku to roztomilé malé ščenátko všimlo a .............. z každýho páru jednu botu, do posledního páru. K tomu ještě vytahal ze skříně velký pytel s čistým prádlem na chalupu, naaranžoval z toho v předsíni Montblanc a na vršek se vyčůral. Z bot zůstaly nedotčeny jen starý tenisky,v kterých jsem chodila venčit. věděl asi, že bez nich bychom ven nešli

No to je ale šikulka

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo jo, to vyprávěl kolega ze spřátelené školy. Když doučoval nějakou známou IT technologiím.

Vzal si za to 2 tisíce. A jeho tehdejší štěně dotyčné rozkousalo boty za 3 000.

A to se vyplatí

Zrzavci napsal(a):
Ale hezkou srandu, že jo?
Jistě, v zimě už nebude úplný mimino, bude UŽ mít sedm měsíců, a návštěva stopro odejde s botama. Na to se můžete úplně v klidu spolehnout........................jako na ten telefon, víte?

Jo, máte pravdu. Můj pes poprvé a teda naštěstí naposled rozkousat boty,když mu byl asi rok, jinak to byl vzorňák

assil napsal(a):
Ono tohle bylo venku, bohužel jsem tam nechala i štěňátko.

Aha, no tak to potom chápu, chtěl se seznámit a měl jen ty boty , takže za to vlastně vůbec nemůže

Nevím co to bylo, bylo to velký a světlý a tvarem bych řekla že kráva

Zrzavci napsal(a):
I v zimě budou zpívat venku? Já to jako chápu, taky nemám zpěvnej talent, takže by mě asi na návštěvě nenechali zpívat v uzavřeným prostoru, ale ne každej to tak nutně musí mít, jsou návštěvy co třeba zpívaj pěkně?

ten telefon si že mě dělá srandu, tak v zimě už to nebude úplný mimino a budu doufat, že návštěva odejde i z botama, ale možnost zpívání i zouvání venku bude i v zimě

assil napsal(a):
Asi když rozkousal botu návštěvě a já to musela zacálovat.
Ale byla to moje chyba. Návštěva statečně odkráčela s nohou narvanou do těch zbytků, ale naštěstí jen k autu.

To je taky dobrý 😂, takže se návštěvy budou zpívat venku

impact napsal(a):
Mě rozhodně překvapilo, když mi thajka ve třech měsících roztrhla nohavici na riflích, protože jsem jí šlápla na nohu. Ve čtyřech měsících absolvovala první útěk za zajícem. A tuším někdy v pěti měsících kousla kámošku do prdeIe. Myslím, že ji tenkrát taky omylem šlápla na nohu.

Ale tak oni jsou thajci obecně plní překvapení celej život.

To se ani nedivim, do mě se zrovna včera zakousla kočka, když jsme ji dupla na nohu, teď jak ještě kojí je jak bezedná a jak jdu do kuchyně, motá se pod nohama

Zrzavci napsal(a):
Tak používejte ono sedni, pokud ho má nejpevnější /sedni lepší než stůj, protože aby se mohl dát do pohybu, musí se v mezikroku zvednout/ a to upevňujte - nejdřív na krátkém vodítku a ve všech možných situacích, nejen u té zvěře, ale u lidí, psů, já nevím, kolistů atd. Pilovat, pilovat. Až bude zvládat stopro na krátkým vodítku a to i u zvěře a nebude s Vámi smýkat, ale vnímat Vás, prodlužte vodítko , resp. vyměňte třeba za pět, sedm metrů dlouhou stopku a zase pilovat, pilovat. Až vypilujete tuhle vzdálenost vodítka, přidejte nějaké metry a zase pilujte.
Čučení bylo primárně myšleno na tu zvěř, sedíš, čučíš, jsi pochválen odměněn. Zmítáš s sebou na vodítku, odcházíme pryč.

Jejda, to nás čeká, tady zvěř kam se jen podívám. Zajíci, kachny a nutrie nám lezou až před dveře. Srnek taky mraky, občas zahlidnu i lišku. Oboru tu máme taky. Včera mi běžela, no spíš kráčela přes cestu kráva, to jsem byla teda hodně v šoku, ale byla tma, tak čert ví, co to bylo