Nám zemřela fenečka v listopadu a musím říct, že s krematoriem KERBEROS mám jen dobré zkušenosti. Fenečku jsme jim po domluvě přinezli, měli jsme soukromé rozloučení v pohřební síni, jak dlouho jsme chtěli, samozřejmě bez obřadu, vybrali jsme si urničku. V den žehu nám přišla sms, kdy žeh začíná. Samozřejmě záleží, jak velkého pejska máte, od toho se vyvíjí pak cena jak za žeh, tak i urničku.

Abych řekla pravdu, tak neřešila, neměla jsem sílu se s někým dohadovat. Jsem po chemoterapiich a jediným přáním bylo jí pomoci rehabilitacemi. Měla jsem vždy kočky, morčata, králíka, pejsky, potkánky dumbo a pokud jsem věděla, že by se trápili, snazila jsem se jejich utrpení zkrátit. Tady jsem selhala, ale jak říkám, doufala jsem. Mám jich tam za duhovým mostem už opravdu hodně. A vždy mě to úplně odrovna, vždy si říkám, že se zvířátky končím, ale realita je jiná ❤️

Měli jsme domluvené rehabilitační centrum s vodolečbou, rehabilitacemi, terapeutem v týdnu, kdy nám Janiska zemřela. Potřebovali jsme na tuto léčbu sehnat 30.000. Jsem velmi vážně nemocná a jen díky sestričce na hematologii nám svitla nová naděje. Její fenečka měla naprosto stejný průběh onemocnění s tím, že se ani sama nenajedla a nedokázala ani vykonat potřebu. Museli jí pomáhat s vyprazdňováním, krmili jí injekční stríkačkou a fenečka se jim po půl roce uzdravila. A jsou to již 4 roky a mají ji stále. Tak proč nedoufat, že takové štěstí potká i nás,co nás, naši Janisku!!! Byla jsem s ní stále, 24 hodin denně, kdy bychom mohly spolu vše zvládnout. Vy byste řešili situaci jinak a váš názor svým způsobem chápu. Přeji Vám,aby jste se do takové situace nikdy nedostali.

Janiska nám v létě začala špatně chodit na zadní tlapky. Nejdřív zněla diagnóza uvolnění čéšek u obou končetin. Měla i klíště, tak nám dělali i testy na všechna onemocnění s tím související, ale výsledky opět negativní. Stáčela se nám při chůzi na pravou stranu. Její stav se ale velmi zhoršil po odběru mozkomíšního moku. Janiska nám ochrnula úplně. Jediné co dokázala sama bylo vypeazdňovaní. Byla úžasná, vždy upozornila na potřebu, kterou jsme vykonávali ve vaně. Ke konci už zlatíčko nechtěla ani moc jist, jen piškoty namočené ve slabounkem kafi. Měnili jsme polohy tělíčka, aby neměla prolezeniny. Vím, že to pro ní bylo nakonec vysvobození, ale byla ještě tak mladá. 🖤🙏❤️

Souhlasím s Vámi, sice reaguji na váš příspěvek až po více jak roce, ale to jen díky tomu, že jsme se museli rozloučit s naší láskou, psí holčičkou Janiskou,která nám zemřela v sedmi letech. Nikomu bych nepřála takovou beznaděj v léčbě, která trvala dlouhých 5 měsíců. A ano, musím říct s čistým svědomím, že jsme se jí věnovali jak nejlépe a s láskou jsme mohli. Bohužel nám nikdo z 5 veterinaru nedokázal pomoci. Prodělali jsme všechna možná vyšetření, od sona, rtg, ct, odběry mozkomíšního moku, vyšetření krve, cytostatika, a vše bez jakéhokoliv poškození a nálezu. Janiska nás opustila toto pondělí 16.11.2020 v deset hodin dopoledne. A máte pravdu, jsme jedním z těch lidí, kteří nemohli to svoje milované ctyrnohe štěstí pohřbít třeba na chalupě. Zemřela nám doma a já bych nikdy nedopustila, abychom jí zanechali na veterině. Dodnes mám v živé paměti, jak vypadala místnost s mrtvými zvířaty diky tomu, že má máma asistovala na veterine. A tak jsem využila služeb pohřebního krematoria KERBEROS. A musím říct, že jsem udělala dobře. Tak ohleduplny a citlivý přístup se jen tak nevidí. Máte čas se rozloučit se svým miláčkem v malé obřadní sini, s květinami, o samotě. A že to stálo pár tisíc? Dala jsem je ráda, i když jsme se museli uskrovnit, nikdy toho nebudu litovat. Ona si to po tom všem totiž zasloužila. 🖤😭❤️🙏