Ovce venku 365/24/7 a jsou úplně v klidu... Spíš se poslední dobou potýkám s lidmi, co "jdou náhodou kolem" a krmí co potkají, cizí psy, kočky, ovce...

Zkusím obnovit téma...

Otázka učení bečení. Učí se ovce bečet od sebe navzájem, nebo se to musí každá ovce naučit sama z jiného podnětu? Jde mi to to, jestli když mám 1 bečící ovci z 10, jestli naučí bečet ostatní. Jinými slovy jestli mi 1 ovce zkazí stádo. Nebo jestli dokud si např. nerozmazlím krmením ty nové, tak budou bečet jen ty staré uřvané a mladé už se to nenaučí...?

Ad 1) Jako kontaktní jsou, ne že ne (přijdou, nechají se krmit, neutíkají), ale nevím, jak moc to bude stačit na dojení. Že by si najednou nechala sáhnout na vemeno?

Ad 2) Ohrádku časem někde mít budu, ale ne všude, protože pastvu hodně střídám. Spíš mi šlo o úchop - zda za srst, rohy, nohy, kolem pasu, ocas (jen hypotetické příklady).

Ad 3) Blbý je, že je beran společenštější než ostatní ovce, takže se mnohdy ke kontaktu s ovcema nedostanu, protože beran běží první, ostatní odhání. A když odeženu berana, běží pryč i ovce...

Ahoj, mám ovce valašky a vřesovky, berana vřesového.

Otázka 1 - jako moc ovce ochočovat? Přece jen jsou to divočejší plemena, bojím se, aby se nechaly dojit? U jiných plemen bych se toho nebál, ale u těchto primitovnějších plemen si říkám, že bych je měl ochočit více. Zatím se nenechají ani pohladit, jen krmit z ruky, možná při krmení podrbat...

Otázka 2 - jak efektivně chytáte ovce? Nemám žádnou miniohradu, kam bych je nahnal a chytil. Mám jen pastvu, přijdou na krmení a mám jedinou možnost je chytit...

Otázka 3 - berana předpokládám klasicky neochočovat, nekrmit, nehladit, i když se jedná o neochočené/primitivní plemeno...?

Jinými slovy, u běžných, socializovaných plemenech bych věděl, ale nevím, jak zacházet s těmito primitivnějšími, zda to nechat být, nebo se snažit tu "primitivnost" dohnat a snažit se je více ochočit...

Díky

Díky moc, zkusím tedy popátrat po chovatelích původní valašky v dostupné vzdálenosti jižní Moravy

Takto, mám menší louku, kterou se mi nechce sekat... Doteď jsem měl jen sezonní ovce a na podzim zabíjačku, nyní bych již šel do chovu, i s ohledem na mléko atp... Nejvíc se mi líbí vřesovka a valaška, říkám si, že si vezmu od každé jednu a k tomu nějakýho masitýho berana... Celoročně budu mít tyto 3, mláďata vždy přes rok zabiju na maso, mlíko využiju taky. Čili jednoduchost plemene ocením, budou celoročně venku na pastvě, přeš zimu ale budu samozřejmě přikrmovat. Ae zas aby z toho nebyly obvce kost a kůže, zadarmo drahé... A až později, když se mi valaška zalíbila, tak jsem zjistil, že jsou dva druhy, přičemž v těch článcích a zmínkách nikde není, o jaký "poddruh" jde, takže nevím, jestli se mi tak zalíbila původní, nebo zušlechtěná.

Díky... A když si odmyslím historickou hodnotu, má tedy reálný smysl ji chovat? Nebo už je ve všem překonaná a má skutečně jen tu "historickou" hodnotu?

To jsem si samozřejmě našel taky, nicméně není tam nic zajímavého, co by nebylo jinde, či praktického k mému dotazu... Ale díky, nicméně kdyby měl někdo praktický postřeh...

Hledám ovci na dlouhodobé spásání, dle charakteristik, popisu a vzhledu se mi líbí valašky. Jen mi není úplně zřejmé, jaký je rozdíl mezi původní a zušlechtěnou. Chápu, že zušlechtěná má díky šlechtění vyšší prakticky kompletní užitkovost, ale která je doopravdy zajímavější? O výnosy mi v prvé řadě nejde. V čem je tedy kouzlo původní valašky?