Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 27. 8. 2012 22:34:15
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
peter z bratislavy
napsal(a):
Tam sa nedá rozoznať pohlavie, ale ani užitkové vlastnosti, keďže ide o krížence krížencov (viacliniových hybridov). Takže sa môže stať, že budete so znáškou aj sklamaní.
Vím, ale jelikož jsou zalevno a blízko, tak je beru právě hlavně jako "pokus" pro vyladění podmínek a vychytání všech nedostatků. Když kvůli začátečnickým chybám přijdu o obyčejné levné slepice, nebude mě to mrzet tolik, jako kdybych přišla o pečlivě vybraný chov. Zvýšit stavy můžeme osatně kdykoliv
Koncem dubna si jedem pro naše první kuřata, bude to taková "testovací várka" a až vychytáme v chovu všechny mouchy a nasbíráme trochu zkušeností, pak teprve zainvestujeme do kvalitnějších zvířat. Zatím se tedy bude jednat o kuřata "přes známou" od kohosi, jsou to kuřata různobarevná a nosného typu, tedy pravděpodobně kříženci hybridních nosnic. Dá se u takových kuřat v prvním týdnu věku nějak rozeznat pohlaví (samozřejmě kromě jap. kloakální metody)?
Vandulka (Pay Osteo) mi udělala velikou radost na Hubertu. Přivezla jsem ji před třemi lety jako nebezpečného panikáře, který se nenechal ani chytit, sednout na ni bylo životu nebezpečno... a před týdnem zašla krásně celou Hubertovu jízdu s 28 koňmi a byla nejhodnější, nejvychovanější z celého lotu A pak že s klusáky se nic nedá, pfff.
Tohle podzimní období bez deště, bez obtížného hmyzu a bez horka je ideální pro romantické vyjížďky barevnými lesy. My si takhle vyrazily s kobylkou a kamarádkou na 4 hodiny do těžkého terénu, prošly jsme Hřebečské důlní stezky a i když jsem měla strach, aby moje zvíře takovou těžkou túru zvládlo, bála jsem se zbytečně.
Taky jsme si zkusily "zaskákat" přes popadané kmeny a Vanda poprvé v životě přecválala přes tyhle přírodní kavalety, aniž by si tam naskládala nohy v klusocvalu nebo si před nimi přešla do klusu. Udělala mi velikou radost, nakonec asi opravdu budeme skákat
A mě zrovna příběh zadavatelky zajímá :)
Jinak já se problémovým koním věnuji už skoro profesionálně, takže povídání by bylo spousta. Jinak ale moje kobylka byla v klusáckém tréninku, kde se jí primárně zhoršila pozdější jezditelnost pod sedlem a začala se bát o hubu. Pak ji kdosi jaksi obsedl, nevím jak, ale evidentně byla bitá přes zadek a přes uši (možná se vzpínala nebo házela hlavou, nevím). Nakonec z ní udělali koně, který by se radši umlátil, než se nechal chytit, pořád panikařila, všeho se lekala a byla schopná ublížit lidem kolem i sobě.
Dneska je z ní pro mě absolutně spolehlivý kůň, na ostatní bývá taky celkem milá, dokud ji hlídám, ale jelikož cílem výcviku bylo hlavně kobuši zvednout sebevědomí - a podařilo se - tak je dneska schopná jen tak sestřelit jezdce, protože jí nevyhovuje, nebo pokud na ní nesedím nebo s ní nepracuji, tak si i po někom kopne, k cizím je už spíš vlezlá bez respektu, od některých typů lidí se naopak pořád docela distancuje, ale už bez panikaření.
Pod sedlem s přiježděností sice pořád dost bojujeme, ale přece jen na tom ani moc nemakám, žádné velké výkony od ní totiž nepotřebuju
Já kobylu nechala venku hned první rok od května, co jsme ji dovezli, a zvládá to tu bez jediného zakašlání . Problém je jen když padá "mokrej sníh", to se mi dvakrát stalo, že kobyla stála venku z přístřešku a třásla se, takže jsem na ni hodila deku a dala jí dvojnásobek sena - ale opět bez nemoci. Krmení dostává seno dvakrát denně, při nižších teplotách zvyšuju dávku, a jádro na letošek ještě promyslím. Loni nedostávala nic, jen suchý pečivo, čas od času mrkvičku atd.
happylinda
napsal(a):
Vím , že je ještě čas,ale příští rok bych chtěla nejspíš Soji připustit abych měla po ní hříbátko.. čím připouštíte klusáky?
Ještě jsem zapomněla na to nejdůležitější - hřebce bys měla vždycky vybírat jako zlepšovatele, tzn. napřed posoudit exteriér (případně i temperament) klisny, potom vybírat hřebce tak, aby zlepšil její nejslabší stránky.
Například kdybys měla kobylu na fotce (stáhla jsem ji z netu, takže případnému autorovi se omlouvám): má pro klusáky typický tenčí krk a je přestavěná, což je u klusáka OK, ale pro jezdeckého koně naprd. Takže budeš vybírat hřebce s dobře kleutým a trochu výše nasazeným mohutným krkem, rozhodně ne přestavěného (spíš naopak s celkově vyšším "předkem"). Dál má kobyla na fotce horší hloubku hrudníku (je jakoby "zaškrcený"), takže určitě hřebce s hlubokým hrudníkem. Naopak fundament (nohy) má kobyla vpořádku, možná jen přední holeň by mohla být silnější - takže hřebec nemusí mít úpně extra obvod holeně, ale rozhodně ani podprůměr. Jelikož je kobylka jemná s ušlechtilou hlavou a má pevný hřbet, tak v tomhle směru se dají tomu hřebci tolerovat určité nedostatky, protože kobylka o svojí kvalitou "vychytá".
P.S. kobča na fotce je stará 2,5 roku, takže bude ještě dorůstat. Ale vzala jsem si ji jako příklad těch exteriérových vad, které by se u dospělého koně už měli připářením korigovat a do hříběte nepřenášet.
happylinda
napsal(a):
Vím , že je ještě čas,ale příští rok bych chtěla nejspíš Soji připustit abych měla po ní hříbátko.. čím připouštíte klusáky?
Chov kříženců je vpodstatě černá plemenitba, ale taky se chystát připouštět a klusáka na kobylu dávat nechci, protože ptořebuju celkově zpevnit konstituci a zmohutnit. Jinak na klusáka se "hodí" A1/1, ČT (ti mají taky velký podíl krve A1/1, a pokud by bylo hříbě typové a mělo výkonnost, dalo by se i po klusákovi na výjimku zapsat do PK ČT). Ještě bych teoreticky "riskla" pustit QH, ti mají taky jakž takž příbuzný genetický základ. Cokoliv jiného je sázka do loterie - může se podařit nádherný hříbě, ale taky z toho může být pěknej zmeteček.
Já měla v plánu pustit hřebcem Taarlo Kubišta 2, kterého máme takřka za kopcem, ale teď už to zvažuju opačným směrem, protože hřebčák je sice špička, ale má lehce přikleklý postoj. Ovšem já mám výhodu, že to můžu zkonzultovat na fakultě s odborníky.
pucek
napsal(a):
Cválal nádherně trenérka mi to od začátku říkala, že jak začne cválat tak bude cválat pomaličku vždycky sem se tomu smála, protože jsem tomu nevěřila až do včerejška přísahám, že jsem nemohla mluvit a čuměla jen s hubou dokořán. Jdem jen na hobbyky si to vyzkoušet pořádají se u nás na ranči tak proč si to nezkusit
. V trailu cval nemáme a v horsmenu sice jo, ale bud se povede nebo ne o nic nejde.
Jéé, tak to budeme teda držet palec . Já doufám, že Vandě ten cval na kruhu hned zase nevypadne z hlavy a že na tom budeme teď stavět. Pak bychom chtěly zkusit hobby parkur, ona ráda a dobře skáče. Nebo i drezurky, western, proč ne. Já nemám vyhraněný styl a kobyla je zvyklá jak na mírně upravené obouruční vedení, tak na jednoruční.
A já teda taky povyprávím, jak jsme na tom se cvalem - kobča prošla klusáckým tréninkem, ale nezávodila. Pak byla obsednutá a mlácená tak, že na sebe za chvilku stejně nikoho nepustila, šla na výběh a dala dvě hříbata, pak si jí nikdo nevšímal.
Já na ní zprvu chtěla "normálně" jezdit, ale bylo mi proti srsti, že při nasedání mi ji musí u hlavy někdo držet, aby nezdrhla, takže jsem sedlo zahodila a pracovala skoro rok jen ze země, dokud mě kobucha nenechala nasednout bez sedla. Takhle jsem ji vlastně "znovuobsedla".
Jezdíme tu jen terény, protože jízdárnu nemáme. Nacválat dokázala jen z nejrychlejšího klusu, když už klusat nestíhala, a to šla vpodstatě rovnou do trysku. Zpomalovala zásadně přes klusocval.
Zkoušely jsme skoky ve volnosti, aby se naučila na "HOP" zaskočit do cvalu, ale bez většího výsledku. Kavaletová práce taky bez úspěchu. Jízdárenská práce rovněž - kobča pořád utíkala a odmítala se ohnout i v klusu, a když už se ohnula, tak na pobídku jen zrychlovala klus a vztekala se.
Nacválání jsme se nakonec naučili netradičně- kobču jsem apřed naučila vzpínat na povel ze země, pak i ze sedla, potom v klusu dostala povel ke vzepnutí a zrodil se první cvalový skok z pomalého tempa. Jenže bohužel vždy jen jeden, dva cvalové a pak přechod do mimochodu. Tohle drtilo naše naděje na jakýkoliv hobby sport.
Že na lonži nenacválá ani za nic asi zmiňovat nemusím, zkoušely jsme zoufale dokonce i vyvázat, ale nic - vyvazovačky šly dolů, protože kobyla by si byla schopná i ublížit v hubě.
Začala jsem tedy cválat na rovné linii ve vyšším tempu (jinak by zase šla do klusocvalu nebo mimochodu) a na konci dělat oblouk a hodně v něm pobízet, aby nevypadla ze cvalu - to trochu fungovalo. Taky pomohlo jezdit ve dvou, aby kobča musela držet krok s nějakým pomalejším koněm a přísahám, že začala sama od sebe cválat pomaleji, když viděla, že i druhý kůň jde cvalem a ne nějakou šílenou variací na klus.
No a včera se nám po uvolňování na kruzích v klusu podařilo, světe div se, po třech letech různých pokusů a omylů, nacválat na kruhu . Sice o průměru nějakých 20 metrů a jen na pár cvalových, ale šla v ohnutí a pomalu, což je pro mě něco jako zázrak
.
Takže doufám, že to nejhorší už máme za sebou a na těch pár cvalových skocích na kruhu začneme pomalu stavět a přiježďovat do vyrovněného cválání
pucek
napsal(a):
Poprvé jsme s Rollsem cválali včera po 5letech co ho mám. Má za sebou celkem slušnou dostihovou kariéru. Před pár měsícema jsme se dali na western a za týden nás čekají první závody trail a horsemanship tak jsem zvědavá.
A jak cválal? Hezky pomaloučku a vyrovnaně? A omlouvám se, že se zeptám tak drze, ale - na závodech trailu i horsemanshipu se cval požaduje, ne? Stihnete natrénovat?
Koukám a vidím tu několik známých z bývalého TRECu (Trotter Club)
Sama mám am. klusačku Pay Osteo (Vanesa, Vanda, Vobluda ), z Quick Pay po Senior Bowl. Neměla to kobylka v životě vůbec jednoduché
, a kupodivu znám hned několik klusáků, kteří si od lidí nezažili moc hezkého, a upřímně to nechápu. Všichni, které jsem poznala, byli koně mimořádně inteligentní, komunikativní a citliví, kteří si násilný přístup, bití a přehlížení rozhodně nezasloužili.
A hned mám na vás ostatní pár otázek:
1) Jak jste na tom se cváláním? (a k tomu prosím i info o tom, jestli váš klusák prošel výcvikem v sulce nebo závodil)
2) Sportujete? V jaké disciplíně? (a případně jak se tam "klusovost" klusáků projevuje - jestli třeba proklusáváte celý parkur apod. )
zirawka
napsal(a):
Kam se nám ztratili? Tak se po dlouhé době ukažte, jak vám koníci rostou, zakulacují se na zimu nebo co umí nového. Pro inspiraci začnu já se svým prckem - Rock Skal (Rotfeder - Scooter). Poslední dobou trénujeme obranu a máme viditělně čím dál lepší výsledky :-D
Ahoj Moni, nu my se pořád snažíme zlehka o western, ale většinou to skončí lítáním po terénu
kovbojka
napsal(a):
Chtěla bych se zeptat jestli nemáte nějaký nápad na seminární práci. Chtěla bych něco okolo koní protože jeslti na tom mám strávit tolik času tak bych chtěla psát o věcech které mě zajímají a taky mě poučí. Přemýšlela jsem o hierarchii stáda, ale nejsem si jistá jestli bych dokázala najít o tom tolik informací na 20 stránek. Kámoška bude dělat seminárnku na od oplodnění klisny až po porod což mi přijde docela supr, ale opravdu nevím co budu dělat já. Kdyby mi někdo poradil téma byla bych ráda.
Záleží na tom, co jsi za obor. Já dělala seminárky zatím všechny o koních - Využití znalosti přirozeného chování koní při jejich výcviku, Vývoj klasického ježdění (od domestikace po moderní drezuru), Vývoj koňovitých, Genetika dědičkosti barev koní.
Další seminárky, co se u nás v Biologii koní objevily, byly na téma přirozeného trimu, kování a připalování podkov, umělého odchovu hříbat, parazitů koní, léčbě zlomenin... Snad ti to pro inspiraci stačí
darsey
napsal(a):
asi by chtelo napsat kdo to bude vysvetlovat,popr. nejake zkusenosti apod. Jinak vzhledem k tomu ze to nemam daleko tak bych klidne kouknout prijela...
Kurz bych vedla já, je mi 20, u koní jsem od devíti let, po 13. roce jsem měla pauzu bez koní, čtyři roky jsem jenom pročítala teorii různých stylů (Parelli, Hempfling, Roberts atd.), pak jsem pořídila nezvladatelnou týranou kobču a během tří let ji dala dohromady, učila jsem se u známé na kobylce zcela opačného charakteru, pár koní jsem měla v krátkodobé práci (spíš řešení problémů jako "nechce couvat", "chodí jen na jednu ruku" apod.), v srpnu jsem poprvé dělala za úplatu pětidenní převýchovu a výcvik dvou haflošů (koníci tankovitého typu, stručně řečeno lenoši, tlačiví atd.) a výuku jejich majitelky. Sice jsem z toho měla trochu strach, ale koníci šlapali na jedničku a majitelka byla moc spokojená, takže zkušenosti sice nemám nějak šíleně velké, ale na vedení základního kurzu to stačí. V práci ze země jsme s kobylkou na úrovni L1, ale bohužel ho nemáme složený, protože jsme obsedaly teporve před půl rokem a zkouška PNH L1 obsahuje i část pod sedlem, na kterou se teprve připravujeme. Máme za sebou i práci ve volnosti, i když v té pořád děláme chybky. Proto taky chci na kurzu učit jen to, co spolehlivě ovládám, a pro případ nějakého neúspěchu nebo nesplnění představ (přece jen, je to první kurzík) se budu snažit nastavit co nejnižší cenu. Ale je třeba počítat s tím, že je to opravdu pro lidi "chci začít dělat PNH, poraďte mi, co mám dělat, četl jsem to, ale nechápu to apod."
Tak kdo by měl předběžně zájem o kurzík základů PNH ve Svitavách? Jednalo by se o vysvětlení, předvedení a aplikaci (vlastní koník, snad by se dala vyjednat i možnost zapůjčení koně) především parelliho sedmi her. Nejprve samozřejmě celkové vysvětlení jak a proč koně dělají to, co dělají, jak odlišně vnímají (fyziologicky), potom Parelli krok za krokem a ve zbylém čase podle přání většiny můžeme probrat napojení, obě oči, použití toho, co jsme se naučili ze země při práci pod sedlem nebo práci ve volnosti.
Prosím, napište mi sem také, jestli by se vám víc hodil kurz víkendový nebo jen jednodenní (aby se "zbytečně" neorganizoval delší kurz), kdo by přijel s vlastním koníkem a jakou byste měli představu o ceně?
Díky.