Děkuju všem za rady... :).

TERRY+MÁJA napsal(a):
Já mám poničku je ji 25 let a mě 12let. Když jsme ji přivezli tak mi dělala to samé ;) Kopala, stavěla se na zadní a útočila na mně. Když jsem si po 2 týdnech na ni sedla tak dělala problém, tak jsem ji brávala na krátké procházky na ruce a po 3 měsících už na ni jezdím úplně sama, skáču, jezdím na vyjdy atd... A už mi to neděla :3 Jen někdy když příjdu pro ni po ježdění. Chcete abys s koníkem byla a chodila na procházky na ruce někde na pastvu kde s koníkem poblbneš a necháš ho napást ;) A dělej to co má ten koník nejradši :)

Díky za radu. :).

peggi16 napsal(a):
Souhlas s kackou.k. Využij pomoci, když ti ji někdo nabízí. Pokud si chceš poníka nechat, musíš na něm zapracovat co nejdřív, nesmíš projevit žádný strach, musíš být rázná a důsledná, mít u něj autoritu, jinak to nebude dobré a jednoho dne se může stát průser. Pokud ti tu někdo nadává nebo kritizuje nebo se naváží do tvé rodiny, toho si nevšímej. Snad se někdo v brzké době najde, kdo ti pomůže. Držím ti palce! A hlavně...opravdu dávej pozor, ať ti neublíží.
Jinak taky si myslím, že pánem se cítí on, a to není dobrá situace. Čím dýl to bude trvat, tím se to bude hůř odbourávat.

Děkuju za radu. :) Pokusím se s tím něco udělat... :).

kacka.k napsal(a):
Terry: bohužel nečekej tady na diskuzi nějakou pomoc, spíš tě lidi zkritizují :( a obrátí se to proti tobě. Pokud nabízí někdo, že dojede, tak toho využij :) Osobně si taky myslím, že jde o to, že poník zkouší, že má navrch a využívá nadřazenosti. Jestli zkusil jednou, podruhé,..a prošlo to, tak toho využívá. Já to samé měla u kříženky hucula, když jsem jí kupovala (nebyl to první můj kůň), měla 4 roky - na čištění a na uzdečce byla zlatá, ale při chytání v ohradě a "věcech", které se jí přestaly chtít, katastrofa. V rodině, odkud jsem jí kupovala, byla koníkem pro děti. Ano zlatá - ale prostě pokud šlo o něco, co chtěla. Když jí v ohradě chytli, šla ven, když se nedala chytit, nešlo se nikam a nechali ji být. To samé jako při procházce, ona si prostě postavila hlavu, že tam nepůjde, že chce jít jinam a já ji to nedovolila, tak zkoušela divadlo, stavět se na zadní, útočit. Nešlo o to, že by se něčeho bála, ale byla prostě zvyklá jít tam, kde chtěla - děti v rodině odkud jsem jí brala s koňmi neměly zkušenosti, kobylu by nedonutily jít, tam kam chtěly, tak se šlo tam, kde chtěla kobyla. A chůze na ohlávce? Když nadešla její "chvíle - tam já nepůjdu", byla schopna odtáhnout i dospělého člověka svým směrem. Postupně jsme si vyjasnili, že nebude po jejím..a je klid.

Ano, všimla jsem si. Melvin je přesně takovej, ale teď už je celkem klid, krom té ohrady, ale tak myslím si že to zvládneme.

Berticek napsal(a):
Spatne, špatně, to si ten poník vůbec nesmí dovolit, stále si myslím, že to nejspíše dělá, protože má navrch. Odkud jste holky? Vážně stačilo by aby za Vámi dojel někdo zkušený, ukázal Vám, co a jak ať máte na čem stavět, bez toho to nepujde. :).

Jsme z Libereckého kraje... Neznám nikoho poblíž kdo se natolik zabývá koňmi, aby nám pomohl...

japalou napsal(a):
Ponik si te otestoval a ted vi, ze ma prevahu...musis si ziskat zpatky jeho respekt, vem si lonovaci bic vlitni bez varovani za nim na zahradu a s nasazenim jako ze jsi silena a sezeres ho ho musis honit po zahrade a jaky koliv odpor a agresy tvrde ztrestat...kazdy kun se nakonec podvoli...musis jen pusobit odhodlane a verohodne..proste ty musis bit ten zabijak a ne tvuj pony

drim palecky at se zadari a hlavne neutikej a mej moralni prevahu

Děkuju za radu, ale lonžovací bič nemáme. Myslíte si, že by se dal nahradit vodítkem nebo tušírkou? Jinak děkuji moc za podporu.

koně napsal(a):
Když nikdo z rodičů nemá čas a koním nerozumí, tak proč máte ty dvě starší kobyly ?
Pořídila je sestřenka a má je u vás?A tobě se k tomu lacino obstaral poník?
Mě není jasné, proč ti tedy poníka nezpacifikuje sestřenka?
Dále píšeš, že jezdíš s kamarádkami.Ony jezdí na stařenkách, tudíž taky nic moc neumí a nemohou ti pomoci s poníkem?
Tipla bych, že tvůj poník normálně je v pubertě.S kobylami se nevyřádí, tebe za ty dva roky už otipl.To se stává, jak se mladý kůň "dostane na nohy" prostě začne testovat okolí.
Hlavně si prosím poníka neidealizuj, že tě má rád a zachraňuje tě, to jsou hlouposti z knížek pro dívky.Kůň je pořád kůň, a že tě doteď nepřizabil je jen dílo náhody.
Píšeš, že teď máš na něj méně času, kvůli škole, to by taky vysvětlovalo situaci.Prostě nedělá, tak vymýšlí.
On je pořád venku někde ve výběhu s kobylami, nebo je zavíráte?Co žere?
Nemůžeš ho někam zavřít a před ježděním vyvádět z boxu?Abys eliminovala jeho útoky na volném prostoru?
Asi bych mu nechávala ohlávku, ve výběhu přišla, odchytla, vyvázala opucovala a vzala ho na vyjížďku.Nějaké nacvičování čehokoli ze země bych zkoušela, až když přijde zvenku trochu opracovaný, nikoli našlápnutý do akce.
Jinak výše rady zazněly, choď s vodítkem a bičem v pohotovosti a pokud možno v přítomnosti alespoň těch kamarádek.

Kobyly měl táta už dříve, jsou hodné a vycvičené, máme je do tahu. Jedna temperamentní a má hodně energie jako kdyby jí bylo 6 let, ta druhá teď hodně ztrácí na váze atd. Proto jí necháváme odpočívat a neděláme s ní nic těžkého. Gabča(sestřenka) se mi snaží pomáhat jak jen to jde, ale se znalostma jsme na tom podobně, snažíme se, ale i já se chci naučit jak s koňmi pracovat a Gabča tu nemůže být pořád... Většina ostatních kamarádek s koňmi nic moc neumí, ale snažíme se všichni. Možná náhoda, možná ne, jak si kdo myslí, mně to připadá onak, vám zase jinak... Ano, to že nedělá a vymyšlí je taky určitě jeden z problémů. Je venku na velké pastvině a mají přístup do přístřešku, kde mají solný liz a nějaké vitamíny + seno, když už nemají moc trávy a přes zimu. Boxy nemáme a myslím že by nepomohly, protože jsme byli na táboře a i když byl v boxu, tak mě chtěl kopnout, ale to je dávno a myslím že to bylo spíše kvůli trenérce, nevycházeli spolu zrovna nejlíp. Ohlávku nechat zkusím, ale už si ji párkrát sundal, tak nevím. Práci ze země, vždycky dělám až po vyjížďce, ale moc toho neumím, teď zkouším podle různých videí a tak, ale nemáme kruhovku, tak to jde celkem špatně. To udělám, ale některé se ho výrazně bojí, tak to není úplně nejlepší nápad tam jít s nimi.

gitule vrtule napsal(a):
Píšeš, že prodat ho nechceš, pak, že jste prodávali a nikdo ho nechtěl.Píšeš jako rádoby rozumná, že za ty tři roky tě naučil tolik, co by si se učila šest let.Jak jsi k tomu došla proboha?Moc jsi se toho nenaučila a on taky ne, když po tobě vykopává a staví se na zadní.Po tvých příspěvcích zde co čtu nemáte mezi sebou vůbec vyjasněno, kdo vede teda.A dětinské příspěvky máš, i když se snažíš psát, jako by jsi všemu rozuměla.Uvažuj, kde je chyba ve vás obou, protože tohle není spolupráce par´táků, jak se on chová.Pokud je tvým rodičům jedno, že tohle poník dělá, jsou nezodpovědní velice, že tě pouští samotnou k němu teda.Výmluva, že furt něco dělají ztratí smysl ve chvíli, kdy se něco semele.A není to jen o tom, že k úrazu můžeš přijít jen ty, ale i to zvíře.Začala bych s někým rozumným, kdo ví a rozumí koním a bude ti chtít poradit.Měli by jste začít od začátku.Za tři roky totiž jste se nedohodli na tom ani, že nebude po tobě vykopávat a vzpínat se.Nerozumíš mu, co ti říká totiž.Tohle nikam nevede.Chce to oko, které uvidí a poradí.

To, že jsme ho snažili prodat bylo, když jsme zachránili od jatek. Naučil mě toho spoustu a já jeho taky, jen nevíte jak jsme na tom byli na začátku, vykopávat ve výběhu začal až teď. K tomu co si myslíte o mých rodičích se nebudu vyjadřovat, to je vaše věc. Zjistit chybu a opravit ji, to jsem udělala už miliónkrát a vždy se něco dalšího najde. Snažím se někoho takovéo sehnat, jezdím na tábory apod.

Prodat ho nechci, mám ho tři roky, spoustu jsem ho toho naučila, on mě toho spoustu naučil, prožili jsme spolu dlouhé chvíle a kdyby mi ublížit opravdu chtěl tak mě pokope už dávno. Koupili jsme ho v jeho třech letech, byl to hřebec, měl jít na jatka, protože ho dřívější majitelé nemohli prodat a nemohli ho nijak využít. Tak jsme se ho ujali. Nikdy nepoznal jiné koně, přišel k nám, nedosáhl na kobyly a byl hrozně nervní. Já neuměla ani pořádně sedět na koni, snažili jsme se ho prodat, ale nikdo ho nechtěl, kousal, kopal atd. Obsedávala jsem si ho, učila se na něm jezdit, klusat, cválat, skákat a za ty tři roky mě naučil tolik, co bych se učila šest let. Hodně jsem padala, už nepadám. Menším dětem nikdy neublížil. Nikdy po nich nevykopl, pokud je nemusel nosit v kroku na zádech. Není to ten kůň jako předtím. Možná zním dětinsky, ale myslím že mě má opravdu rád, několikrát mě zachránil před spadnutím pod jeho kopyta tím že mě chytil na jeho krk.

Nevím kam, navíc jezdím s kamarádkama, takže bychom tam museli dát všechny koně abychom mohli jezdit společně a na to bohužel nejsou peníze a táta by to nedovolil... Jinak jim to nevadí, protože věří že se o sebe dokážu postarat sama, navíc stejně pořád něco dělají... A to, že jsem blázen vím už teď. :).

Podle mě to taky zkouší, protože mě ještě takhle nekop... Ale většinou to není tak, že kvůli tomu s ním nejdu nic dělat, ať za půl hoďky nebo hoďku, jde pak se mnou... Občas je v klidu, to přijdu, hladím ho, chválím ho, zvedám mu nohy atd. :).

Děkuji za připomínky, jinak poníka tedy musím za něco kárat skoro pořád. Bič v lásce nemám, ale používat ho musím při ježdění, protože jinak nevím co bych dělala. Rozpřahovat ruce atd. jsem zkoušela, ale nezabírá to, protože se akorát staví na zadní a snaží se mě kopnout i předníma. Zkusím s tím vodítkem, moc děkuji. Všem děkuji za pomoc...

hellen napsal(a):
Jsou dve moznosti - bud ma konik nejaky fyzicky problem a timto vyjadruje svuj odpor k jizde (coz se mi nezda uplne pravdepodobne, pokud se nejakym zpusobem nebrani i pri nasedani nebo jizde), nebo se jedna o problem psychickeho puvodu. V prvnim pripade vam pomuze veterinar, chiropraktik ci fyzioterapeut, v tom druhem radsi dejte od kone ruce pryc, protoze ve vas nevidi zadnou autoritu a sama s tim nic nenadelate.

Jenže jak je to drahé? Nemáme moc peněz a táta stejně nebude chtít volat někoho dalšího, bude si myslet, že to je zbytečný. Vždycky když se brání jízdě tak je to spíš tím, že třeba nechce jít před jiným koněm, něco šustí v houští, je tam voda atd. Na těchto problémech pracujeme.

Jezdím vždy s kamarádkou, ale rodiče na mě nemají moc času. Podsedlovou dečku jsem zrovna v tu dobu neměla, protože jsem měnila sedlo a dečka, co jsem používala dříve vůbec neseděla. Úplatkama to řešit nechci, taky si myslím že by ho to moc rozmazlilo. Zkusím to, ale nevím koho si tam vzít s sebou, protože nikdo z naší rodiny nemá čas a všichni něco dělají.

S tím je docela problém, protože nikdo z naší rodiny krom mě a sestřenky s koňma neumí, ale měl by se naučit tohle nedělat, ale nevím jak...

Je mu 6 let a dřív jsem k němu chodila hlavně když jsem chtěla jezdit, teď k němu chodím i jen tak, bohužel na něj nemám tolik času, protože se musím učit atd. Ve stádě je s dvěma kobylama, které jsou staré 23 let. Hodně jezdíme na vyjížďky, skáčeme a občas i něco ze země, ale nevím jak začít, takže ještě pořád spíš jezdíme.

Ahoj, je mi 13 let a mám 147 cm. Můj poník má 115 cm KVH. Mám problém s tím, že když přijdu do ohrady tak po mně můj poník začne kopat a stavět se na zadní. Nevím co s tím mám dělat, už jsem zoufalá a přitom když už ho mám na ohlávce je hodnej a chce jezdit. Nevím co mám dělat, prosím poraďte mi. Předem děkuji.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii