No spíše mě zajímal ten zelený zákal, protože se neví z čeho to je. Tak jsem si říkala, jestli u těch koňáku nejsou předpoklady z prachu (seno, sláma, piliny), zátěž - pořád taháme těžké věci (sláma, seno, hnůj). Nebo nějaká infekce. Jinak nechci zahajovat diskusi, stějně neléčitelné jen udržovací. Jinak dálka dobrá a blízko +1 dioptrie.

Valérie22 napsal(a):
Podle ocasu a přestavění sy myslím, že je to quater tak 1,5 - 2 roky.

Oprava mám tam chyby hrubky, ale jsem po rozkapání očí a blbě vidím.
Ještě k tomu vidění, docela mě překvapila oční lékařka, když mi řekla, že hodně koňáků má problémy s očima. Tím nemyslím dioptrie, ale různé infekce a hlavně zelený zákal. Moji kamarádi koňáci a není jich málo, včetně mě mají opravdu zelený zákal nebo oční hypertenzi. Máte také?

kapička napsal(a):
Ten článek na equichanelu se mi teď taky vybavil. Mám dojem, že došli k tomu, že ve zdraví se důchodu dočká spíše kůň šetrně "menežovaný" do dostihů od dvou let než kůň, který vyběhl až jako čtyřletý a starší.

A pro zajímavost malá tipovačka. Kolik je koni na fotce?

Podle ocasu a přestavění sy myslím, že je to quater tak 1,5 - 2 roky.

Tak jsem ještě náhodně našla video o operaci oka z roku 2009 a tam na konci videa mluví i pan doktor o tom inplantátu, že se to u nás dělá a proč se moc nepoužívá

http://www.equitv.cz/video/Operace-oka.html

Kamarádka také řešila před dvěma lety a chtěla koníka léčit v Německu. Něco o tom načetla, ale prý se v Německu cyklosporinové implantáty nesmějí používat. Nevím proč, ale asi to nebude to pravé ořechové. Kůň na oko rovněž neviděl a měl velké bolesti. Bylo jí doporučeno vyjmutí oka jako nejlepší cesta pro úlevu od bolesti.
Koník měl 19 let a to je narkóza vždy risk. Nicméně oko valachovi vyjmul MVDr. Seitl doma ve stáji. Najdete ho na internetu. Provádí to běžně v domácím prostředí a je profík. Nechci nikomu dělat reklamu, ale když kůň na oko nevidí, myslím, že je to nejlepší cesta. Koni se strašně ulevilo a už dva roky je v pořádku. Chtělo by to probrat s více veterináři.

https://www.jezdectvi.org/zavody - zde ve fialové liště klikněte na kariery a výsledky.
Klikněte na koně a zadejte si jméno klisny a vyberte tu svojí dle věku a původu. Je tam vše od data narození, původu, majitele a hlavně celá závodní kariéra. Hned poznáte, jak klisna chodila, zda štycovala a zda nepřešla jen jeden parkur 120. Ono říct, že má výkonnost 120 a pak zjistíte, že přešla parkur této výšky třeba za hodně chyb a na víc nemá. To, že skáče doma jako profík nic neznamená. Nám skákal doma kůň jako profík 160 cm a na závodech byl posera a psychicky to nedával. Na závodech Vám může kobyla štycovat nebo dělat jiné problémy. Hlavně si kobylu prověřte po známých koňácích. Moje známá prodávala klisnu za 90 tis. s tím, že skáče 120. Jó kdysi dříve skákala asi 5 parkurů této výšky v jiném oddíle.Pak jí odštycovali a šla dál. Teď rok odpočívala, protože s ní nemělo cenu nikam jezdit a je znovu na prodej. No, ale doma také skáče, protože ví, že by dostala, ale na závodech ví, že nedostane protože se to nesmí a byl byl postih, tak tam prostě neskáče. Kůň moc dobře ví a pamatuje si. Proto pozor hodně koňáků je podvodníků jen, aby prodalo. Bohužel.

Pokud nechcete vysloveně nové sedlo zkuste paní Dohnalovou.
https://www.a-sedla.cz/kontakt
Vše jí popište. Ona doveze několik sedel, na vyzkoušení.
Je velmi ochotná a zkušená. U nás zkoušela 12 sedel.
No a vybrali jsme 3 roky staré, značkové kvalitní. Sedí perfektně už 10 let.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To mi připomnělo když Nora v tomhle veku utekla do lesa,jak jsem šla domů s tím že si ta blbka může zůstat v lese,že takovýho psa nechci

U nás nápodobně. Jenže blka šla vždycky domů po stopě a nikdy se neztratila.
Dnes si mě hlídá a ani jí nenapadne utéct. Holt dospěla. Nejhorší to je tak do 2,5 let.

alfi pav napsal(a):
Zadavatelka by měla napsat, kolik kilo přesně jsou pro ní ty "hory sena". Záchovná dávka (2% váhy koně) sena na koně a den se udává jako minimální množství po kterém kůň pouze nepojde hlady a nelze tady ani myslet na to, že by z toho přibral...

Pro představu, mí koně mají kolem 400kg max a jejich záchovná dávka sena by měla být 8kg sena na den. Začali přibírat až ve chvíli, kdy trvale dostávali cca 25kg sena na den (zváženo) jejich maximum co dokážou sežrat a nenechávají, což je 3x víc než záchovná dávka... První výsledky byly vidět po cca 2 měsících takového krmného režimu. K tomu menší množství jádra (krmín Novaequi plus) a minerálka. Pokud je kůň zadavatelky mohutný, tak bych se nedivila, kdyby se dávka sena na přibírání pohybovala ještě ve vyšších váhových kategoriích než jen 25kg sena na den.

Výživářku bych neřešila, pokud kůň opravdu nemá dost sena. Konkrétně s paní Machovou jsem jednala o mém bývalém koni a výsledek nula nic, jen vyhozené peníze, koni nijak nepomohla.

Další věc, která mě v této souvislosti napadá, jsou žaludeční, zažívací problémy (vředy) - ty také mohou způsobit nenakrmitelnost pokud je vše ostatní v cajku (zuby, odčervení, kvalita sena, kvalita jádra). Pokud je vše před chvílí popsané v cajku, tak bych popřemýšlela nad preventivní omeprazolovou kůrou v délce trvání 2-3 týdny (někdy se uvádí i 28 dní - zahraniční prameny) a pokud je problém v žaludku, výsledky bývají poměrně rychle vidět.

Senné břicho není od chybějících makroprvků, ale od toho, že kůň při práci fláká pohyb a nepoužívá/nezatíná břišní svaly jako podporu těch zádových (břicho a hrudník nese váhu jezdce, na zádových svalech se v konečném důsledku nikdy nevezete). V tomto případě to chce někoho zkušeného na zemi, aby viděl a pomohl vám donutit koně chodit tak, jak má, aby svaly odpovídajícím způsobem posílil.Toto je také běh na delší trať, u svalů bývá adaptace na novou zátěž cca 2-3 měsíce od jejího začátku a pravidelného pokračování

Není co dodat. Super kvalitní odpověď. Přesně taková jakou bych čekala jako zadavatel.

Ako vravim neskonale rad sa skrabe a vala, muchavocny nie je.

Uz jen to, že se škrábe a válí, značí nějaký problém. Většinou se kůň vyválí 1-2x denně nejlépe v prachu, písku, bahně a je spokojený. Pokud vícekrát něco ho svědí (hmyz) nebo právě nějaká alergie.
Takže hledat problém na kůži, v hřívě, třeba i s velkou lupou. Pokud ho veterinář léčí na CPL, tak zkontrolovat, zda udělal opravdu vše - hemtalogie a biochemie krve, seškraby a stěr z kůže na roztoče, bakterie a plísně, histologie, koprologie apod. Ne, že viděl problém v rousech a řekl, že je to CPL jen proto, že toto plemeno na to trpí.
Necílená léčba není léčba a problém se brzo vrátí. No a hlavně zvýšená hygiena - sucho, čisto a sledovat ostatní koně ve stádě, zda nemají podobný problém.

No a a potom se podívat na tu skladbu krmiva, hlavně bílkoviny (třeba vojtěška).
Bohužel jsou i alergie s nejasnou příčinou vzniku, kde se nedopátráte ničeho.

Mamka koňařka pokud něco opravdu umí, tak na toho koně sedne a na jízdárně ho bude jezdit ona. To znamená, že pro Vás toho koně přijezdí, a až bude kůň fungovat tak Vám ho časem na tu jízdárnu svěří. Ono je rozdíl jezdit koně v terénu a nic po něm nechtít nebo přiježďovat na jízdárně. Navíc mladý kůň pokud ho chcete něco naučit, neotrávit a nezkazit, tak patří do ruky zkušeným. Ono říct, že jsem pokročilý jezdec může říct každý, kdo umí trochu jezdit, ale funguje jen na dobře přiježděném koni. Tam to pak vypadá, že umí vlastně vše. Jakmile přesedne na remontu nebo koně, který nic neumí nebo nechce a jezdce prověřuje, tak najednou zjistí, že se vlastně jen vozil a nic neumí.
Také jsem jako dorostenec v oddíle dostávala pod zadek na závody koně, kteří všechno uměli, byli suprově přiježdění, nevymýšleli a šlapali jak hodinky. To se pak vyhrávalo i stupeň S. Provozáci také chodili a fungovali dobře, protože je občas přiježďovali dobří jezdci.
No a jednou jsem dostala na ježdění nového koně, který byl 4 roky obsedlý od soukromníka a chodil jen občas do terénu. Vychcánka, co když mohl tak opustil jízdárnu i se mnou, přiježďování ho nebavilo, při nacváláni vyhazoval, štycoval i kavalety, ale v terénu byl rád a hodný. Prostě se mu nechtělo pracovat, nic neuměl a bavili ho jen terény. Najednou mi spadl hřebínek a věděla jsem, že vlastně nic neumím, jen jsem si vozila zadek a musím na sobě pořád strašně makat a vzdělávat se. Nakonec se po 2 letech povedlo, koník fungoval, parkury ho začali bavit, ale mě to tenkrát strašně srazilo sebevědomí. Takže pokud na koně nestačíte zbytečně ho nekažte. Pokud zkažený a otrávený už je, tak začít od nuly a předat zkušenému. Určitě to není ostuda a Vy nebudete nešťasná, že se Vám s ním nedaří.

Koupili jsme zapuštěnou samici s PP za 800 Kč. Po 10 dnech od nákupu začala kýchat a to hodně. Bílý hlen u nosu, někdy se až dusí. Měla 6 mladých. Dva uhynuli v 5 týdnech a kýchali. Nyní zbylí čtyři, žerou jsou veselí, ale dva mají také hlen a kýchají. Samice je od nákupu pořád v izolaci. Myslela jsem, že má nějakou alergii, ale teď vidím na mladých, že je to asi pasteureloza. Až na to kýchání je strašně žravá, veselá a nevypadá, že by jí něco jiného trápilo. Mikroklima má dobré. Žádný prach, kvalitní seno i podestýlka. K vetovi nepojedu finančně se mi to nevyplatí. Jen mám dilema, zda utratit hned všechny nebo mladé vykrmit pokud přežijí uvařit psům. Můžou toto maso vůbec psi? Nebo vše zlikvidovat a nekrmit. Samozřejmě se podívám na vnitřnosti a pokud by vypadaly špatně, raději bych maso psům nedala.

sisi58 napsal(a):
A Sisi tento Jahoda je údajně ten co napsal tu knihu. Kamarádka ho zná a řekla mi právě že je to on.

Nějak si prostě nedokážu dát dohromady pisatele těch knížek s člověkem, co tu přispívá. Musí být schizofrenik, jinak to nevidím.

Zlatka má špatné informace. Není to on. Kaskadér a spisovatel Pavel Jahoda je ročník 63 a znám ho. MVDr. Pavel Jahoda je krapet starší a rozhodně necvičil koně pro film, nedělal bojová umění atd.

Zrovna jsem se dodívala na tiskovou konferenci Zemědělského svazu ČR a odborník na zemědělství a předseda pan Pýcha sdělil novinářům, že Stutox II je skoro neškodný přípravek, který by neměl ublížit jiným živočichům. To je nehoráznost. Stačí si přečíst příbalový leták. Nechápu, proč dělají z lidí totální blbce. No a jinak jak tady píšete, jestli je pan Jahoda veterinář tak bych nechtěla ani zadarmo. Prezentovat veřejně nenávist ke kočkám od veterináře je tedy síla.

sisi58 napsal(a):
K p.Jahodovo příspěvku.
Nevím, jak kde, ale myslím, že oves už je sklizený.
Kočky na vesnici zabíjí už teď kde co včetně idiotů s flintami. A dravci že jsou přemnožení? Jejkote kde?
Náš pes hraboše zabíjí a žere. Nemusí, žrádla má dost, jen prostě chce. Takže i tam, kde mohl běhat navolno a bez košíku, bude nadále sešikanován.
A to vše kvůli lidem, kteří místo mozku mají nejspíš z piva kostku.
Pro ně nějaká půda, tradice, ochrana přírody, jsou sprostá slova.
A teď se ještě k tomu, že na vše se jim dávají dotace, snaží celý národ otrávit.
Dravci, lišky, lasičky,čápi, kočky a i psi, loví hraboše. I ti,zemědělci nenávidění vlci, žerou hlodavce.
Pokud by jim ti arogantní zemědělci dali příležitost, budou hraboši zlikvidováni přírodní, nejedovatou cestou. A navíc by se posílili populace predátorů, kterých je v naší přírodě malučko.

Tleskám, přesně víte o čem mluvím a to nejsem nějaký zanícený ekolog.
Jen mám ráda přírodu a zvířata. A vidím za těch 50 let, jak jde všechno do kytek.
Prostě mi není lhostejné, jak se všechno drancuje za vyšším ziskem. Každý normálně uvažující člověk, to musí vidět.

sisi58 napsal(a):
Ti zemědělci, kteří místo obhospodařování půdy a péči o ni, ji jen vysávají, tak ti opravdu jsou syčáci nenažraní.

Ano souhlasím. Není zemědělec jako zemědělec. Postříkat raundapem, povláčet a zase zasít. U nás je to už úplně normální. Spálené tím bordelem všechny polní cesty.
Máme zde soukromé zemědělce, kteří poctivě ořou, sejí hnojivo nazeleno, minimálně stříkají a letos měli výnosy dobré. Beru od nich slámu a ječmen. Tak vím. A hrabošů tu máme požehnaně. jenže soukromník sedl minulý týden do traktoru a začal orat, aby jim rozoral díry. Postavil křížky ze dřeva právě pro dravce, aby mohli sedět hned u pole.
Před pár lety osázela obec všechny polní cesty alejemi stromů. Samozřejmě za dotace 850 000 kč. Tam, kde hospodaří soukromníci stromy jsou a tam, kde velká družstva, tak už ani jeden. No a pak, že postřiky neškodí. Kamarád má hodně hektarů, chová hovězí, ale nikdy si nestěžuje. Spíše se diví, jak všichny skuhrají a natahují ruce na kompenzace.
On natahovat ruku umí každý. No a stačí se podívat na eagri kolik dostávají zemědělci dotací. Najdete tam každého i malého soukromníka a možná by jste se divili. Manžel musí makat jako soukromník a občas se nedaří, nejsou součásty musí dovézt za draho. Odejde mu mašina apod. Nikdo mu nic nedá. Natož každý rok nějakou dotaci. Dříve měli zemědělci alespoň nějaký vzah k půdě. Dnes je to jen o penězích.

jahodapavel napsal(a):
Až neseženete oves pro koně, nebo třeba za 10Kč, to b Aude řevu, jací jsou zemědělci hajzli. A krom toho kočky a dravci jsou přemnožení, psy si můžete zavírat a že by koně žraly hraboše?

Možná by bylo dobré přečíst si co je jed Stutox II ,který ohrozí vše živé, co se na těchto plochách bude pohybovat a bude se krmit otrávenými hraboši.
U nás ho použilo jednou na docela malém poli bez povolení místní zemědělské družstvo Stěpánov a byla to docela aféra, protože v CHKO se otrávilo cca 1400 racků a dalších ptáků. Ode dneška je na internetu spousta diskusí odborníků a veterinářů co to všechno způsobí. Ano psy si ohlídám, kočky to bohužel asi nepřežijí. Ohrady budu hlídat také. Kůň něžere hraboše (blbce ze mě dělat nemusíte), ale může se dostat v trávě ke granulované formě hnojiva. Bežně máme tyto hnojiva, ledek apod v ohradách. A nejsme sami. Morava je oblast intenzivního zemědělství. Měli jsme několikrát přiotrávené koně na klinice v Brně. Takže asi také nebudou chodit do výběhů a budou v boxech. A nevím, které dravce myslíte, že jsou přemnožení, to by mě teda moc zajímalo ? Dle Vás je to dobré, aspoň se vyselektuje s hraboši i další zvěř a bude vše OK. Mrtvá zem bez hmyzu, žížal, zvěře a hlavně bez hrabošů!

Už se aspoň něco děje : https://www.novinky.cz/domaci/clanek/rozhodnuti-o-traveni-hrabosu-bylo-zrejme-protizakonne-zlobi-se-ministerstvo-zivotniho-prostredi-40292511

Tak nám Ministerstvo zemědělství schválilo plošné trávení hrabošů.
http://eagri.cz/ …/Stutox_II_narizeni_UKZUZ_plosna_aplikace.…
Když čtu názory veterinářů, ochránců přírody a odborníků kolik na to doplatí zvěře, ptáků, psů, koček atd. otvírá se mi nůž v kapse. Místo, aby se pořádně oralo, tak se používají jen pesticidy, herbicidy a ostatní jedy. Jako lidstvo se zlikvidujeme sami.
Mám psy, kteří jsou zvyklí běhat kolem dědiny a beru je s sebou i s koňmi.
Teď, aby 3 měsíce nosili náhubek. Kočky to asi nepřežijí, protože hraboše bohužel žerou. Nedej bože, aby to pozřel kůň, který je extrémně citlivý. Nebude se aplikovat do děr, ale plošně traktory nebo snad i letadly. Jak znám místní zemědělce, máme veškerá hnojiva často i ve výběhu a na cestách. Nějaká 5 metrová ochranná zóna, která je ze zákona je nazajímá. Natož, aby obec upozornila, že se něco stříká je sci fi. Proto čtěte a hlídejte si informace, zda se to nebude týkat i Vašeho okresu.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
No, on ten můstek a lehký sed je alfa a omega při ježdění dostihových koní - oni jsou totiž zvyklí, že na dostihovce jim nikdo nehamtá do hřbetu, a nedělá jim čóro v hubě, protože jezdec má fixovanou pevnou ruku.

… pak ale skončí v tréninku, dostanou se k běžnému jezdci s vydatnými pomůckami sedem, které se naučil na jízdárně, a kůň se snaží před tím prchat, načež se ho jezdec snaží ještě víc zasednout, a brzdit otěží (což s nezpevněnou rukou můstkem opět moc neklapne), takže kůň prchá ještě víc, takže je to začarovaný kruh … ,
Ti koně ale neutíkají proto, že jsou to dostiháci a jsou tak naučení, ale utíkají před působením jezdce, kterému vůbec nerozumí, a neznají ho. Když na takového koně sedne zpět dostihový jezdec, tak pod ním bude zase v klidu cválat i v nižších tempech, a bude normálně ovladatelný.

Přesně tak. S dostihákem se musí opravdu citlivě. Ne ho hned zkracovat, sedět mu ve hřbetě, různě vyvazovat, přijěžďovat apod. Nám to trvalo více jak rok než se zklidnil.
V té době jsme si nedovolili cválat na velkém prostoru. Jak píše Sisi hodně lesa pokud je to možné, dlouhé procházky a nechat vypustit páru ve výběhu.
Kdysi jsem četla od pana Pecháčka, že když začal jezdit Danyho, (bývalý dostihák
poté vyskákáno 160 cm). Rok s ním vůbec necválal a na skok šel jen z klusu.
Jen s ním citlivě pracoval a chodil na procházky. Ze začátku z něj byl docela zklamaný, ale věřil v jeho skokový původ. Měl úžasný cit pro koně, hlavně pro jeho fyzické i psychické možnosti. To byl pan jezdec, který se dnes už málo vidí.