Jiří5 napsal(a):
Dobrý den.
Máte pravdu, nutně je potřeba urychleně upravit želvě přerostlou rohovinu horní čelisti.
Postup u želvy této velikosti je snadný a nepotřebujete na to ani patnáct minut natožpak týden. Želvu vezměte do levé ruky, položte si jí na koleno (vaše). Palec a ukazováček pravé ruky zlehka přiložte na plastron a karapax hned za hlavou želvy (palec - karapax, ukazováček - plastron ). Želva bude mít pravděpodobně zataženou hlavu. Levou rukou pomalu posunujte želvou po koleni vzad. Musíte vzbudit v želvě dojem že sklouzává dozadu, nejlépe jakoby z kopce. Budete-li přesvědčivá, želva se bude snažit pohyb kontrolovat a udržet se na místě. První reakce je povystrčení hlavy a následně předních končetin. Jakmile povystrčí hlavu tak připravený palec a ukazováček pravé ruky hbitě sklouzne na hlavu želvy a pevně uchopí. Mírně povytáhněte hlavu tak aby se dal levou rukou uchopit krk želvy těsně za hlavou, pevně držte. Hlavu máte zafixovanou a lze provádět úpravu rohoviny čelistí.
Samotné odštípnutí rohoviny proveďte pomocí kleštiček na nehty. Vždy postupně po malých kouskách. Rohovina je zejména v přední části pevná, často má snahu se štípat. Pokud budete chtít odstranit jí na první dobrou nemuselo by to dopadnout dobře. Na pilník a jiné zušlechťovací akce zapomeňte, nejsme na kosmetice. Případné drobné nedokonalosti se obrousí samy, zejména při konzumaci správné potravy.
Je třeba postupovat v klidu, rozhodně a s odpovídající silou tj. silou tak akorát.
Netroufáte-li si navštivte veta, i želva cítí bolest. Jak mají vypadat čelisti želvy máte dole na fotkách.

Bravurní návod

Jenom si myslím pojde fota, že je minuta před dvanáctou

Lépe řečeno, jedete na sekundy Bulila.

Cvrk napsal(a):
Ano, hádám, podle pravděpodobnosti co to tak může být, protože z vložených fotek to poznat nejde. Ale jde si vygooglit kvalitní obrázky červotočů a porovnat to. Binolupa není potřeba.

Jj, já jsem v entomologii nesvítil #snail,# .
U dřevokazů jsem byl profesorem uchlácholen. Tam jsem dostal poučení, že při 50 000 ks, je to brnkačka .

Já to nepoznám. Ještě dnes jsi vzpomínám tři páry zoubků, šest párů, čtyři a td. Potom se mě zeptal, no vy to nevidíte ?? Nebylo to vidět a on měl 4 dioptrie. Vždy mi naskočí věta od Julia Roberts "svině klouzavý" při otáčení. Jenom jsem došel k poznání: Už vím ,že se pletou( a kecají) i profesoři.

Ale neříkám, že nemáte pravdu. Jenom jsem chtěl poukázat na drobné rozdíly. Ale to je u všech zoologických věd

Vůdkyně kometo. Nebojte se. Já už poznám, když mluvím s někým, kdo rozumí svému oboru. Před Cvrkem a Jiřím5 smekám klobouk. Jenom u některých si nejsem jist, jestli jim nejde o prachy (nad zdravotním stavem zvířat).
Bohužel jsou zde i tzv. vzdělaní lidi, co učí. A ti mladí žáci neví (bohužel), že je učí trumpeta.

Cvrk napsal(a):
No tak si na webu najděte kvalitní obrázek červotoče spížního a porovnejte ho s tím, co máte doma.

Ale Cvrku tady už vím i já, že určení je velký problém i pod mikroskopem.
Paní to z fota nemůže poznat. Toto hádáte i Vy !!!!! #snail,#

Aha to jsem přehlédl. Děkuji za upozornění.
No, tak by z toho mohli být sádrový kačeři

Nicméně může se stát, že na hnízdo zasedne samec.

no já myslím, že úplně nemožné to u drůbeže není. Bál bych se, aby kačer nenastartoval vývoj vaječného zárodku a potom hnízdo neopustil.

Můžete jsem dát foto kačera.

Bodlinko smekám klobouk.
Jste tu záchranář, který má pozřívat jenom ambrosii

Vychází mi to tu, že bych nechtěl být Váš pacoš , Nicméně poklona za Vaší oddanost a pokoru k "řemeslu" co umíte

Tomyslav1982 napsal(a):
Dobrý den poradí mi někdo co Chamikem.Prestal vystřelovat jazyk pít pije vytaminy a vápník taky má a pořád má problém s vystřelením jazyka

A co je to za Chamika?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kolik přesně a přesně - promiňte, nedá mi to.

A lékař taky nepomůže?

Vy tam máte puštíky? Šťastná to žena!

Kometo musíte jít večer do přírody. Taky u vás jsou.

Jiná vláda, jiný prostor naší maličké zemičky, jiný zákon. Ale to spíše nehrozí....

A má ta malá zemička nějaký svůj zákon, který nevymyslela EU ?

Taky to nevidím úplně černě. Ona bodlinka je někdy trochu ras. A je se vším rychle hotová.

Odčervit a karanténa. Je to kamerunka vyrostlá na seně. Ona se spraví. Ale k beranovi ji nedávejte.

Ale já vím, že je to provokatér. Napsal jsem a měl za to, že moderátoři budou na té úrovni a tento nevhodný článek (a podobné) smažou. Výkřik do tmy, co se mi nepovedl.

Jsou dotazy, které už bych řekl, že jsou trestným činem, týrání zvířat. A že by Fauna a ostatní veřejné servery měla konat a věc hlásit. Nebo mazat a nešířit.

To, že se mým přičiněním článek dostane vpřed jsem opravdu nečekal.

Ale jsou tu důležitější věci k řešení. Teď děláme z hadů vegoše

Bodlinko a Lupusi

Já začínám od začátku.
Vy jste oba rychlíci.
dominantní je dominantní A jak to chovatel Čech v Česku pozná?

Při umělé selekci bych chtěl mít jistotu a začít u F1. A potom řešit barevnou mutaci.
A máme ji tady, nebo je chyba hned na začátku?

Lenečka psala:

Žíhaná fena může mít v genotypu dominantní alelu pro žíhané zbarvení a recesivní pro zlatou
Kdyby se spářila se psem, který má obě alely pro žíhanou barvu, tak se zlatá štěňata nenarodí, ale budou nositelé genu pro zlatou barvu. Zlatá fena se zlatým psem nemůže mít nikdy žíhaná štěňata.

Napsala to a je.....

ale, jde toto říct i u zvířat s PP (a nejen u psu, drůbeže, papoušků, koček atd.)?? A je správné řešit alely, anebo už sekci genofond???
To nastane asi vítr, až se do PP bude dávat posudek z genetiky. Nebo už se někde zaznamenává?

Lenéčka napsal(a):
Konečně jsem se něco dozvěděla, moc děkuji. Nechci se pokoušet vytvářet žádná nová zbarvení, jen mě tato otázka zajímala. U německého boxera jsem to neotočila. Žíhaná fena může mít v genotypu dominantní alelu pro žíhané zbarvení a recesivní pro zlatou. Pokud se spáří s jedincem, který bude mít to samé nebo se zlatým psem, budou i zlatá štěňata. Kdyby se spářila se psem, který má obě alely pro žíhanou barvu, tak se zlatá štěňata nenarodí, ale budou nositelé genu pro zlatou barvu. Zlatá fena se zlatým psem nemůže mít nikdy žíhaná štěňata.

A od kterého pokolení jde považovat dominantní za opravdu dominantní?
A jak víte, že recesivní je jenom k dominantní a není v ní ještě něco recesivnějšího?
Až toto vychytáte, budou vám barevné mutace fungovat.

Člověk má prostě ten problém že považuje za normální a jediné správné takové prostředí ve kterém se zrovna narodil. Bez ohledu na to že 7 či 8 dekád jeho života je z hlediska vývoje zcela zanedbatelná veličina.

No jenomže to bazantici nedělá a je úplně mimo mísu.

V Evropě se dřevní surovina přeměňuje na ekonomické statky.

Proč to nemůže dělat např. Brazílie?? Máme právo toto řešit?

Třeba by stálo za zamyšlení, jak se staráme o přírodu tady u nás. O kolik hektarů půdy jsme za 20let v ČR přišli? Jsme lepší jak Brazilci?

bazantici napsal(a):
Ano, ano, zcela souhlasím

Ale přeci jen. Pralesy pokrývají okolo 5% zemského povrchu, ale hostí přes 50% všech druhů planety, přičemž jak říkáte ani netušíme kolik jich ještě nebylo objeveno. Například různá společenstva mikroorganismů vázaná na listy některých druhů stromů, kterým hrozí zánik, jedinečná půdní společenstva, složité a unikátní provázané vztahy objevené až v posledních letech atd atd. Ale čím je ta diverzita dána. Pralesy jako jediné biomy nebyly ovlivněné vymíráním za dob ledových, celá společenstva zde nerušeně (ano probíhaly přesuny, ale bezvýznamné) žijí a vyvíjí se prakticky od třetihor. Všude jinde probíhaly tak velké změny, že přežil jen zlomek toho, co se na daném území nacházelo před oním ničivým vlivem opakovaně ustupujících ledovců. Když to vezmu opět antropocentricky, kolik mnohdy tak převratných léčiv má původ v rostlinách a mikroorganismech pralesů, a kolik jich ještě nebylo objeveno. Pralesy jsou zahrádka, Pandořina skříňka o kterou bychom jako lidstvo měli pečovat a klanět se jejich současné diverzitě a jejím přínosům. Současný trend odlesňování je tragédií a obrovskou hrozbou pro druhovou diverzitu se všemi důsledky. Mnoho druhů mají úzkou valenci ke světelným podmínkám, vlhkostním poměrům a silnice, které pronikají do nitra pralesů představují nepřekonatelnou bariéru, čímž jsou populace oddělené, což může znamenat i jejich zánik. Ohrožením není jen silnice jako taková, ale v širokém jejím okolí se dramaticky mění druhová skladba, podél těchto cest pronikají invazivní druhy a zpravidla takové změny znamenají i zvýhodnění predátorů, kteří zánik oslabených "jádrových" druhů v okolí takových cest urychlí. To je ten okrajový efekt (edge effect) na obrázku. Na dalším obrázku je jako "jádrový" druh vyobrazen medvěd, ale můžete si dosadit cokoliv, od ptáků, hmyzu, přes rostlinné druhy, včetně těch nejprimitivnějších, až po celá společenstva mikroorganismů. Proč to sem píšu, nechci po nikom aby šel zachraňovat pralesy, ani aby omezil spotřebu palmového oleje a kdo ví co ještě. Prostě si myslím, že samotné vědomí a zájem o to, jaký význam biodiverzita má, v důsledku přispívá k její ochraně. A ano, každý v praxi může začít na své zahradě.

no, tak tady bych se přiklonil k p. Leninovi_ Se učit, se učit.

Já tomu co píšete rozumím, akorát to nechápu.

Pralesy pokrývají okolo 5% zemského povrchu, ale hostí přes 50% všech druhů planety
Tak tady by jsme si měli vyjasnit, co slovo prales znamená? Prales musí být na tak nepřístupném místě, že se tam nedá a nebo zatím je nerentabilní se tam dostat.
A je v ČR prales??

Pralesy jako jediné biomy nebyly ovlivněné vymíráním za dob ledových, celá společenstva zde nerušeně (ano probíhaly přesuny, ale bezvýznamné) žijí a vyvíjí se prakticky od třetihor. Všude jinde probíhaly tak velké změny, že přežil jen zlomek toho, co se na daném území nacházelo před oním ničivým vlivem opakovaně ustupujících ledovců.

Bože. Kdo vás toto učí??
Třeba sledujte u nás + 1 °C. A jak se začíná měnit flora v lesích. A kolik nám tu zbylo třetihorních rostlin?

Mnoho druhů mají úzkou valenci ke světelným podmínkám, vlhkostním poměrům a silnice, které pronikají do nitra pralesů představují nepřekonatelnou bariéru, čímž jsou populace oddělené, což může znamenat i jejich zánik. Ohrožením není jen silnice jako taková, ale v širokém jejím okolí se dramaticky mění druhová skladba, podél těchto cest pronikají invazivní druhy a zpravidla takové změny znamenají i zvýhodnění predátorů, kteří zánik oslabených "jádrových" druhů v okolí takových cest urychlí.

Njn, teda doufám, že když jedete autem honě hluboko do pralesa, tak si na odpočívadle koupíte alespoň teplej párek s kečupem

Na učitelku dobrý. Kometo, tak pro vás,

https://www.scienceworld.cz/biologie/geneticke-procesy-a-ohrozeni-malych-populaci/

Oddělte je. Výsledek bude zabití slabšího kusu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odkaz, že gepard zvládá malou genetickou variabilitu?

Na co odkaz? Vy na škole neučíte genetiku? V té je odpověď z jak velké populace vznikl