Tak jsem zkusila vajíčka ponořit do teplé vody, ani jedno se nehýbalo. Po rozbití jich byla většina neoplodněná, jen ve dvou byly mrtvé zárodky. Na příště tedy natrénuji prosvěcování vajec a kačer se snad bude příště víc snažit. Kačátka už jsou zpátky u maminy. Děkuji všem za pomoc.

Vejce jsem neprosvěcovala. Teď je kačena zavřená na hnízdě, tak ji nechám už pro dnešek v klidu, zítra ráno zkusím ten trik s teplou vodou, děkuji za radu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jestli má kachna 30 vajec, tak hrozí, že vejce rozmačkají právě vylíhlá káčata, takto jsem přišel zvláště o hodně kuřat. Pokud to půjde, raději káčata odebírejte. Kdyby měla půlku toho počtu vajec, tak bych na ni ani nesahal, to jde samo a většinou bez obtíží.

Kačenu musíte chytit shora, zvednout z hnízda a malé vybrat do košíku a odnést. Káčata dáte pod lampu, dáte jim krmení a vodu a ke kachně je vrátíte, až se vylíhne zbytek.

Kachňata jsem na Vaši radu odnesla a dala je pod topnou desku, je fakt, že kachňata byla v hnízdě hodně namačkaná. Ale kačena hned poté z hnízda slezla a místo toho, aby seděla na vejcích, tak pobíhá okolo a hledá mladé. Kachňat se vylíhlo 14, v hnízdě tedy zůstalo ještě 16 vajec.

Dobrý den, líhnou se mi pod pižmovkou první káčata (moje první, kachna už si jednou mladé odvodila) a potřebovala bych poradit, jak dál postupovat. Kachna včera večer poprvé slezla z hnízda a bylo v něm vidět asi sedm kačátek, už suchých. Když jsem se šla podívat blíž, kačena vběhla zpět na hnízdo a dost agresivně si ho bránila, takže na kontrolu zbytku hnízda jsem si netroufla. Kachna původně seděla na třiceti vejcích a od toho krátkého večerního výlezu z hnízda už zase sedí a neslézá. Nevím tedy, jestli ji mám nechávat na hnízdě a doufat, že se ještě něco vylíhne, nebo jí mám zbývající vajíčka už sebrat, aby se věnovala vylíhnutým kačátkům. Na jednu stranu to chci nechat na kačeně, na druhou stranu jsem nervózní začátečník a nerada bych přišla o ty kačátka, co už jsou na světě Poradíte mi tedy prosím, co mám nebo nemám v této fázi dělat?

V obsahu živin po pravdě tápu, ale snažím se to brát selským rozumem a dělat slepičkám potravu co nejrozmanitější. Momentálně krmím tak, že každé ráno dostávají otruby nebo pečivo namočené v syrovátce (často v ní jsou i kusy sýra),v tom zamíchané drcené skořápky, trochu brambor nebo těstovin nebo rýže, co je zrovna k dispozici. K tomu dostávají přepravku plnou "listí" (saláty, listy zelí, listy kapusty a podobně) a pokrájené ovoce či zeleninu.Když dostanu od řezníka kosti s masem, tak jim taky dávám na ozobání, ale k tomu se moc nehrnou. Celodenně mají přístup ke kompostu, kam se dávají zbytky z kuchyně a můžou si tam vyzobat co chtějí. Na večer dostávají celou pšenici, občas mám k dispozici kukuřici, tak tu jim také dávám na večer v menších várkách v celku.
Nechtěla bych je držet jen na kompostové hromadě, ale zase mi přijde, že když dostávají obilniny z jiných zdrojů, bílkoviny ze syrovátky a sýrů a zeleného/vitamínů mají také dostatek i v zimě, tak že by nemuselo být nutné jim zkrmovat zrní, které se mi těžko shání. Co myslíte?



K českým slepicím, původně jsem chtěla pořídit šumavanky, ale v mém okolí se dají maximálně sehnat násadová vejce a já zatím nemám líheň. O českých zlatých kropenkách vím, ale chci mít časem i něco na talíř a na to mi přišly kropenky malé. Pro začátek jsem tedy vzala hempšírky, časem se změně nebráním :-)

Ohledně žaludů, víc toho zbaštily kachny, ale když si nějaká slípka našla prasknutý nebo rozšlápnutý žalud, tak ho taky vyzobávala.

Dobrý den, ráda bych jakožto začátečník požádala zdejší zkušenější chovatele o radu ohledně výživy hempšírek. Mám pro slepičky (alespoň dle mého názoru) poměrně širokou paletu krmení - v létě mají k dispozici velký travnatý výběh, farmu na červíky, teď v zimě každý den bednu salátů, ovoce, zeleninu, k tomu vařené brambory, syrovátku,suché pečivo, občas zbytky sýra, masa, těstoviny, rýži, a spoustu dalších (samozřejmě nezávadných) zbytků z kuchyně. Z okraje lesa jim taky do výběhu padají bukvice a žaludy. Co je pro mě ale "nedostatkové" zboží, jsou obiloviny. Chci se tedy zeptat, jaká je při výše zmiňované rozmanité stravě minimální dávka zrní na jednu slepici na den?
Četla jsem několik článků na téma permakultura, kde lidé chovali slepice bez toho, že by jim dodávali zrní, slepice měly jako zdroj krmení velké hromady kompostu. Máte s tím někdo zkušenosti?

Děkuji za vyčerpávající odpověď. Dláždit bohužel pod voliérou nemůžu, takže to vidím spíš na lino položené přes pletivo (aby se liška nepodhrabala) a na lino podestýlku.

Takže pokud jim udělám voliéru s půdorysem 2x3 metry, kde budou mít možnost sednout do výšky, tak by jim to mohlo společně s výše zmíněným kachníkem 1x1,5 m stačit?

Dobrý den, chci požádat o radu ohledně ubytování a umístění snáškových hnízd pro pižmovky. Nedávno jsem si pořídila jednu kachnu a jejích 14 kachňat. Chci si z nich časem vyselektovat tři kachničky na chov a pořídit k nim nepříbuzného kačera. Momentálně jsou kačeny ubytované v kachníku, který má 100*150 cm a přes den mají k dispozici několik set metrů čtverečních výběhu. Přes noc mi tu ale řádí všichni možní predátoři od kun, přes lišku až po dravé ptáky, takže kachny musí být velmi dobře zabezpečené. Chci proto kačenám na příští rok nachystat ke kachníku voliéru (s pletivem i na spodku), kde by mohl být přes noc větší počet kachen, když se budou během jara a léta vykrmovat kachňata. Když počítám, že pižmovka může vysedět až kolem 20 vajec a budu mít tři samice, může mi to dát dohromady (samozřejmě teoreticky) až 60 kachňat. Jak tedy udělat velkou voliéru, aby tam byly kačky přes noc spokojené a nemačkaly se? A kam by bylo nejlepší umisťovat snášková hnízda? Do kachníku nebo třeba do rohu voliéry, kde by měla kachna větší klid?
Děkuji za rady.