Rozhodně číst. Člověk má sklon vykládat si psí myšlení a komunikaci lidskýma očima, takže spoustu věcí vnímá hlavně zpočátku úplně jinak, než jak je pes myslí, a velmi těžko pak tyhle zažité stereotypy opouští (například vzpomínám, jak jsem jedné paní v parku vysvětlovala, že když její pes dělá na jiného psa úklonu a u toho štěká, že to není agrese, ale výzva ke hře - a to byl její druhý pes!). Takže zkušenosti lidí, kteří strávili se psy desítky let, jsou pro začátečníka nenahraditelné, i když jsou jen psané nebo zaznamenané na video. Ale zrovna tak nenahraditelné je živé pozorování psů a lidí, kteří to se psy opravdu umí.
Žaneta kocková
napsal(a):
Považujete za užitečné číst si knížky o psech, o tom jak přemýšlejí, jak si vykládat jejich signály, nebo spoléháte jen na to, co vám řeknou jiní, nebo co si sami "odpozorujete"?
Záleží na tom, které knížky. Třebas knížky Gerharda Trumlera vycházejí ze zkušeností a pozorování chování psů ve smečce a skutečně popisují to, jak se psi ve smečce chovají (odpozorováno). Ovšem, jde o plemena přírodní, smečková a nezdegenerovaná chovem a výběrem k agresi na vlastní druh.
Rozhodně číst, Eberhard Trumler z toho, co jsem četla měl bezkonkurenčně největší osobní zkušenosti s rozličnými psy, u nás je ho těžko dotahovat, protože žít s několika smečkami polovolně se pohybujících psů, dingů i vlků a kříženců a k tomu "jen" publikovat a učit by asi nikoho neuživilo.
On pozoroval zejména rodičovské a partnerské chování a bezpečně dokumentoval, že fena zabije cizí štěňata nikdy pes samec sám, rovněž z popudu feny je zabita cizí fena, výborně popsal i chování psů k lidem a také je vysvětlil.
Velmi pěkná pozorování ve svých knihách Soukromý a Společenský život psů poskytla paní Thomasová, u nás se tím oborem zabýval pan Mikulica, nicméně mám pořád pocit, že tam dost prosakuje mentalita výcvikáře, dr. Žertová, jinak je dobře číst i jiné autory, třeba Turid Rugaasovou, ale s rozumem. Ještě nelze pominout autora, který o psí řeči a chování /o tomtéž i u vlaků/ publikuje nejen v knihách, ale i zde v rubrice "články" má seriály, je to Jaroslav Monte Kvasnica.
a nemiňte Konráda Lorenze.
Knihy o zdraví, chovu a výcviku taky nejsou samozřejmě k zahození, ale pro laika jen informativně.
Při četbě se ale každý musí řídit i vlastním rozumem, pozorováním, protože kařdý autor, tedy i mistr tesař se může utnout.