Zákaz pojídání nežádoucího mimo dozor

No jo no, plně souhlasím jen jsem nějak doufala že se výcvik, výchova někam zázračně posunuly jsem z té starší školy ale jsou prostě některé věci těžko uskutečnitelné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No jo no, plně souhlasím jen jsem nějak doufala že se výcvik, výchova někam zázračně posunuly jsem z té starší školy ale jsou prostě některé věci těžko uskutečnitelné.

Takhle... teoreticky to jde. Přes hru It´s Yer Choice. Ovšem nevím o nikom, kdo by to měl dotažené do takové úrovně, aby psi opravdu nežrali nalezené i v jeho dlouhodobé nepřítomnosti. Je to na hodně dlouhý a pracný nácvik a a hlavně by bylo potřeba, aby po celou dobu nácviku pes neměl možnost na té zahradě vůbec nic najít a sežrat. Což je prostě v praxi nereálné.

Já jsem taky ze staré školy, psy mám od roku 1975 a vůbec netuším, co to je hra It´s Yer Choice... ale můj první pes to uměl. Tehdy jsme ještě bydleli ve velkém městě a já měla strach, aby ho někdo neotrávil na zahradě.
Šla jsem na to tak, že pes si nesměl od nikoho (!) mimo rodinu nic vzít, zákaz platil i pro všechno na zemi. A od nás si mohl vzít pouze a jenom s povelem VEZMI. (I když dostával večer misku, musel čekat, dokud nedostane daný povel.) Zrovna tenhle povel jsem vybrala, protože nikoho cizího toto slovo prostě nenapadne ( říká se běžně: na, vemsi atd...). A měli jsme to opravdu dotažené, ze země si ten pes fakt nikdy nic nevzal, a to jsem na zahradě nacházela různé poházené dobroty, nevzal si nic třeba ani s nízkého stolku, když byl v místnosti i delší dobu sám... Dokonce nám to zkomplikovalo život, když jsem ho poslala s kamarádkou na výstavu, a on si od ní nechtěl brát pamlsky v kruhu, povel, nepovel. (A byla to opravdu blízká kamarádka, kterou dobře znal.)
Takže naučit to jde, je to ale běh na dlouhou trať a všichni v okolí musej táhnout za jeden provaz...

pidla napsal(a):
Takhle... teoreticky to jde. Přes hru It´s Yer Choice. Ovšem nevím o nikom, kdo by to měl dotažené do takové úrovně, aby psi opravdu nežrali nalezené i v jeho dlouhodobé nepřítomnosti. Je to na hodně dlouhý a pracný nácvik a a hlavně by bylo potřeba, aby po celou dobu nácviku pes neměl možnost na té zahradě vůbec nic najít a sežrat. Což je prostě v praxi nereálné.

Je to zase o tom fixovat psa na žrádlo a založené na tom, že majitel mu nabídne pamlsek "vyšší hodnoty" než ten, co je na zemi. Jenže když tam majitel není a pes je tzv. PM fixovaný na žrádlo, v pohodě si to z té země zvedne.

Je to hra "tvoje volba", ona to vlastně není hra, to je jen oblíbený termín tzv. PM. Spočívá to v tom, že se pes má učit rozhodovat se tak, aby to pro něj bylo výhodné. V našem případě se vodí pes kolem žrádla rozházeného po zemi, když o něj projeví zájem, je odtažen za kšíry a je mu nabídnut pamlsek vyšší hodnoty než žrádlo na zemi.

tady máš video té "hry" https://www.youtube.com/watch?v=r1yrkV3dMRI.

Šarina napsal(a):
Já jsem taky ze staré školy, psy mám od roku 1975 a vůbec netuším, co to je hra It´s Yer Choice... ale můj první pes to uměl. Tehdy jsme ještě bydleli ve velkém městě a já měla strach, aby ho někdo neotrávil na zahradě.
Šla jsem na to tak, že pes si nesměl od nikoho (!) mimo rodinu nic vzít, zákaz platil i pro všechno na zemi. A od nás si mohl vzít pouze a jenom s povelem VEZMI. (I když dostával večer misku, musel čekat, dokud nedostane daný povel.) Zrovna tenhle povel jsem vybrala, protože nikoho cizího toto slovo prostě nenapadne ( říká se běžně: na, vemsi atd...). A měli jsme to opravdu dotažené, ze země si ten pes fakt nikdy nic nevzal, a to jsem na zahradě nacházela různé poházené dobroty, nevzal si nic třeba ani s nízkého stolku, když byl v místnosti i delší dobu sám... Dokonce nám to zkomplikovalo život, když jsem ho poslala s kamarádkou na výstavu, a on si od ní nechtěl brát pamlsky v kruhu, povel, nepovel. (A byla to opravdu blízká kamarádka, kterou dobře znal.)
Takže naučit to jde, je to ale běh na dlouhou trať a všichni v okolí musej táhnout za jeden provaz...

To je velmi tvrdá buzerace s tou miskou.

Některý pes se to naučí, některého ne, mého předchozího psa stačilo načapat a seřezat aby se příště kočičinci nebo slepičinci vyhnul, jenomže on byl takové povahy že nebyl hltavý, jinak nic moc nezbíral, dokonce když nám doma upadl salám a odešli jsme do práce tak po osmi hodinách tam ten salám ležel. Nynější pes je čuně a prostě to žrát bude i kdybych ho měla zabít, nemá to cenu, přitom oba labradoři a oba stejná výchova.

U nás jsme neřezali nikoho a psi ze země nesbírali a co bylo na stole, nechávali na pokoji.

scylla napsal(a):
Je to zase o tom fixovat psa na žrádlo a založené na tom, že majitel mu nabídne pamlsek "vyšší hodnoty" než ten, co je na zemi. Jenže když tam majitel není a pes je tzv. PM fixovaný na žrádlo, v pohodě si to z té země zvedne.

Je vidět, že absolutně nemáte ponětí, o čem PM je. Nejde fixaci na žrádlo a už vůbec nejde o to, dát psu něco lepšího, než co leží na zemi. Naopak Jde o to, že se pro něj postupně samotná "hra na nežraní nalezeného" stane zajímavější a víc žádoucí, než sežrání toho pohozeného žrádla. Velmi brzy se člověk dopracuje třeba k tomu, že pes ignoruje kusy párku a za odměnu dostane třeba jen granuli, mrkev... Nebo jen pochvalu. A hlavně: psa to nežraní párku baví!

pidla napsal(a):
Je vidět, že absolutně nemáte ponětí, o čem PM je. Nejde fixaci na žrádlo a už vůbec nejde o to, dát psu něco lepšího, než co leží na zemi. Naopak Jde o to, že se pro něj postupně samotná "hra na nežraní nalezeného" stane zajímavější a víc žádoucí, než sežrání toho pohozeného žrádla. Velmi brzy se člověk dopracuje třeba k tomu, že pes ignoruje kusy párku a za odměnu dostane třeba jen granuli, mrkev... Nebo jen pochvalu. A hlavně: psa to nežraní párku baví!

No to je sice moc pěkné, ale psa baví HRA nežraní párku, za kterou dostává jinou odměnu.
Což by znamenalo, že zadavatelka asi musel mít na zahradě krmný automat, do kterého by se pes šel sám odměnit místo každého slepičince, když nikdo kdo by s ním tu hru hrál není doma...

scylla napsal(a):
To je velmi tvrdá buzerace s tou miskou.

Ale ne, byl to pro něj cvik jako každý jiný... jen za splnění byla ta odměna větší než obvykle (= plná miska).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to je sice moc pěkné, ale psa baví HRA nežraní párku, za kterou dostává jinou odměnu.
Což by znamenalo, že zadavatelka asi musel mít na zahradě krmný automat, do kterého by se pes šel sám odměnit místo každého slepičince, když nikdo kdo by s ním tu hru hrál není doma...

Ta odměna nemusí vůbec přijít vždycky a hned. To platí, jen když se to pes teprve učí. Když už to umí, tak se přechází na tzv. nepravidelný rozvrh odměn, tedy pes za dané chování dostane odměnu jen jednou za čas.

Nicméně jak jsem psala výš - nevím o nikom, kdo by to měl opravdu dotažené do stadia spolehlivého nežraní i v nepřítomnosti majitele. Šlo by to, ale bylo by to hodně zdlouhavé a komplikované, s postupným prodlužováním doby nepřítomnosti.

pidla napsal(a):
Ta odměna nemusí vůbec přijít vždycky a hned. To platí, jen když se to pes teprve učí. Když už to umí, tak se přechází na tzv. nepravidelný rozvrh odměn, tedy pes za dané chování dostane odměnu jen jednou za čas.

Nicméně jak jsem psala výš - nevím o nikom, kdo by to měl opravdu dotažené do stadia spolehlivého nežraní i v nepřítomnosti majitele. Šlo by to, ale bylo by to hodně zdlouhavé a komplikované, s postupným prodlužováním doby nepřítomnosti.

To, že odměna nemusí přijít vždy a hned je sice taky hezké, ale obávám se, že rozumové schopnosti psa nedosahují té míry, aby si řekl, že když nebude teď žrát slepičince, tak za 9 hodin až se páneček vrátí z práce dostane odměnu, za to že je nežral.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To, že odměna nemusí přijít vždy a hned je sice taky hezké, ale obávám se, že rozumové schopnosti psa nedosahují té míry, aby si řekl, že když nebude teď žrát slepičince, tak za 9 hodin až se páneček vrátí z práce dostane odměnu, za to že je nežral.

Ale on za to po těch devíti hodinách nemusí dostat odměnu. To chování "nežeru slepičince" se pro něj díky občasným nepravidelným odměnám postupně stane tak žádoucím, že je v podstatě odměnou samo o sobě.
Můžete si to trochu přirovnat k náruživému hráči automatů. Chování je "sedím u automatu, házím do něj desetikoruny a mačkám páku". Kdyby po každém chování vypadla odměna (dvacetikoruna), tak ho to moc bavit nebude a i přesto, že vydělává, toho asi brzo nechá. Vtip je právě v tom, že většinou nedostane nic, občas dostane malou odměnu a jednou za velmi dlouhý čas dostane obrovskou odměnu. Tím pádem tam bude sedět a mačkat a sedět a mačkat... hodiny a hodiny a hodiny, i když za to celou dobu za to mačkání nic nedostane.

pidla napsal(a):
Ale on za to po těch devíti hodinách nemusí dostat odměnu. To chování "nežeru slepičince" se pro něj díky občasným nepravidelným odměnám postupně stane tak žádoucím, že je v podstatě odměnou samo o sobě.
Můžete si to trochu přirovnat k náruživému hráči automatů. Chování je "sedím u automatu, házím do něj desetikoruny a mačkám páku". Kdyby po každém chování vypadla odměna (dvacetikoruna), tak ho to moc bavit nebude a i přesto, že vydělává, toho asi brzo nechá. Vtip je právě v tom, že většinou nedostane nic, občas dostane malou odměnu a jednou za velmi dlouhý čas dostane obrovskou odměnu. Tím pádem tam bude sedět a mačkat a sedět a mačkat... hodiny a hodiny a hodiny, i když za to celou dobu za to mačkání nic nedostane.

Jako teorie pěkná, ale to uvedení do praxe bych chtěla vidět, a přiznám se, že mu v tomto případě moc nevěřím.
Dneska je moderní mít našprtaný moderní termíny a teorie jako když bičem mrská, teoreticky má každý v malíčku i nemožné, ale když má přijít na to praktické provedení, tak většinou skutek utek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jako teorie pěkná, ale to uvedení do praxe bych chtěla vidět, a přiznám se, že mu v tomto případě moc nevěřím.
Dneska je moderní mít našprtaný moderní termíny a teorie jako když bičem mrská, teoreticky má každý v malíčku i nemožné, ale když má přijít na to praktické provedení, tak většinou skutek utek

Jak říkám: dotáhnout to do devítihodinové nepřítomnosti pána, to by byla šílená práce a psi by celou dobu nácviku nesměli na zahradě zůstat sami, aby neměli šanci nic sežrat, dokud nebudou mít to chování upevněné. Za to mi to nestojí, to mi přijde jednodušší prostě udělat pořádný plot. Nicméně na cca půlhodinovou nepřítomnost v bytě to naučené máme, a to mám pažravé labradory.

Já tedy nevím, ale jsou psi, kteří jsou prostě extrémně pažraví. Zrovna jednoho takového jedince (štěně 8 měs.) mám a jsem docela nešťastná. Hlavně z toho, že rychlostí blesku zhltne každé hov.., které potká. V lese bobky, na zahradě slepičince, kočičince. Když zařvu fuj, tak okamžitě začne prchat ode mne, hov.. v hubě a co nejrychleji ho zhltne. Abych ji (je to fena) honila, je prostě blbost. Snad se časem naučí nežrat tyto dobroty přede mnou, ale vůbec nevěřím tomu, že by cokoliv nesežrala ihned po té, co to najde, když bude bez dozoru. Kdysi jsem používala pastičky na myši s nastraženou dobrotou, ale ani nevěřím, že by to zrovna na tohoto jedince působilo. Určitě by rychle poznala, kdy je dobrota v pastičce a kdy ne. Takové žravé zvíře jsem nikdy neměla. Ona totiž žere cokoliv - třeba i suchý chleba (po tom, co sežere misku masa!), s abnormální chutí. Bohužel jí už musím žrádlo odměřovat, protože už by se asi ani neunesla. Asi má stále hlad a proto žere vše, co potká. Takového jedince odnaučit brát žrádlo od cizích lidí je těžký úkol a naučit ho, aby nebral žrádlo, co najde v nepřítomnosti pána, je myslím prostě nemožné.

Šarina napsal(a):
Ale ne, byl to pro něj cvik jako každý jiný... jen za splnění byla ta odměna větší než obvykle (= plná miska).

Ne, je to buzerace. Co nechceš, aby dělali tobě, nedělej psovi. Tohle mě učili od mala a myslím, že spousta trenérů a výcvikářů by se podle toho měla řídit nebo o tom aspoň občas uvažovat.

Měla jsem kdysi na převýchovu psa s podobným chováním. Několik dní po příchodu sežral svoje nadívané kuře - kuře nacpané strouhanou zeleninou, pak vyžebral stejné kuře od mojí nežravé až anorektické feny, pak ukradl půl bochníku chleba, který jsme měli položený na prkénku u ohně a všechno to zbaštil. Celou noc ležel a funěl a já ho hlídala, jestli poletíme na veterinu. Ráno udělal hromadu a bylo mu dobře. Od té doby se nepřežíral ani nic nesbíral. Zkuste to také.

scylla napsal(a):
Ne, je to buzerace. Co nechceš, aby dělali tobě, nedělej psovi. Tohle mě učili od mala a myslím, že spousta trenérů a výcvikářů by se podle toho měla řídit nebo o tom aspoň občas uvažovat.

Tohle je absolutní demagogie. Kdybych měla postupovat podle tohoto pravidla, tak psa neučím nic, dovolím mu všechno, chodím s ním výhradně navolno a brzo ho něco přejede. Protože já taky nechci, aby mě někdo poveloval "sedni - lehni - ke mně" a vodil mě na špagátě, tak to nebudu dělat psu!

Sednutí před jídlem je sednutí jako každé jiné. Proč je podle vás sednutí při čekání na jídlo buzerace a sednutí kdykoliv jindy ne?

scylla napsal(a):
Měla jsem kdysi na převýchovu psa s podobným chováním. Několik dní po příchodu sežral svoje nadívané kuře - kuře nacpané strouhanou zeleninou, pak vyžebral stejné kuře od mojí nežravé až anorektické feny, pak ukradl půl bochníku chleba, který jsme měli položený na prkénku u ohně a všechno to zbaštil. Celou noc ležel a funěl a já ho hlídala, jestli poletíme na veterinu. Ráno udělal hromadu a bylo mu dobře. Od té doby se nepřežíral ani nic nesbíral. Zkuste to také.

Tohle se naší fence podařilo několikrát. Sežrala toho tolik, že udělala nejen hromadu, ale k tomu i půl dne blila. Nevyléčilo ji to. Opravdu nemáte ponětí, co je to skutečně pažravý pes.

scylla napsal(a):
Měla jsem kdysi na převýchovu psa s podobným chováním. Několik dní po příchodu sežral svoje nadívané kuře - kuře nacpané strouhanou zeleninou, pak vyžebral stejné kuře od mojí nežravé až anorektické feny, pak ukradl půl bochníku chleba, který jsme měli položený na prkénku u ohně a všechno to zbaštil. Celou noc ležel a funěl a já ho hlídala, jestli poletíme na veterinu. Ráno udělal hromadu a bylo mu dobře. Od té doby se nepřežíral ani nic nesbíral. Zkuste to také.

Blbost, pes si nedá do souvislosti to že je mu špatně s tím že něco sežral. Prostě jsou psi kteří jsou od přírody nežraví, a ti se naučí nevzít nikde nic, můj předchozí labrador když viděl na zemi hozený kus masa obloukem se mu vyhnul a podíval se na mě co tomu říkám, můj současný labrador je zaměřen na kočičince, slepičince, bobky a jiné výkaly, na chcíplé myši apod.to dokáže pohltit v setině vteřiny, rohlík nebo třeba i to maso od toho se dá zarazit, ale kočičinec chňapne a je v něm a nic s tím neuděláte, možná by pomohlo dát mu elektriku to jsem nezkoušela a ni nebudu, tak spoléhám na to že žere věci poživatelné, že po bobku ještě nikdo neumřel a že se snad nikde neotráví. Naše fena NO tak hnusně žravá není ale kočičinec nebo chcíplotinu si dá taky, ale jen když je na zahradě sama bez dozoru,.

papuchalk napsal(a):
Tohle je absolutní demagogie. Kdybych měla postupovat podle tohoto pravidla, tak psa neučím nic, dovolím mu všechno, chodím s ním výhradně navolno a brzo ho něco přejede. Protože já taky nechci, aby mě někdo poveloval "sedni - lehni - ke mně" a vodil mě na špagátě, tak to nebudu dělat psu!

Sednutí před jídlem je sednutí jako každé jiné. Proč je podle vás sednutí při čekání na jídlo buzerace a sednutí kdykoliv jindy ne?

Ne, to není demagogie, to je jen žádost o to, aby se člověk zamyslel, jak s tím psem zachází a proč to dělá. Nad tou poslední otázkou se zamyslete, ono vám to dojde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Blbost, pes si nedá do souvislosti to že je mu špatně s tím že něco sežral. Prostě jsou psi kteří jsou od přírody nežraví, a ti se naučí nevzít nikde nic, můj předchozí labrador když viděl na zemi hozený kus masa obloukem se mu vyhnul a podíval se na mě co tomu říkám, můj současný labrador je zaměřen na kočičince, slepičince, bobky a jiné výkaly, na chcíplé myši apod.to dokáže pohltit v setině vteřiny, rohlík nebo třeba i to maso od toho se dá zarazit, ale kočičinec chňapne a je v něm a nic s tím neuděláte, možná by pomohlo dát mu elektriku to jsem nezkoušela a ni nebudu, tak spoléhám na to že žere věci poživatelné, že po bobku ještě nikdo neumřel a že se snad nikde neotráví. Naše fena NO tak hnusně žravá není ale kočičinec nebo chcíplotinu si dá taky, ale jen když je na zahradě sama bez dozoru,.

Ten BŠO, který se přejedl, byl od mala týrán a mimo jiné hlady, tato zkušenost a další výchova a fakt, že jídla bylo dost a nedělala se kolem krmení komedie ve stylu sedání a očního kontaktu, krmení z ruky, krmení jen při výcviku a odebírání misky a žádné další formy otravování psa u jídla, mu dala poučení, že jídlo není vzácnost a nemusí se cpát nebo si ho hlídat. Zabírá to i na psy, kteří si jídlo hlídají.

scylla napsal(a):
Ne, to není demagogie, to je jen žádost o to, aby se člověk zamyslel, jak s tím psem zachází a proč to dělá. Nad tou poslední otázkou se zamyslete, ono vám to dojde.

Když je pro vás čekání u jídla taková děsná buzerace, tak předpokládám platí, že když vám v restauraci nebo na návštěvě přinesou jídlo, vy se na něj okamžitě vrhnete? Nebo počkáte, až mají jídlo i ostatní, popřejete si "dobrou chuť" a teprve pak jíte?
Slušné chování není buzerace, a to, že se pes na pána nesoucího misku nevrhne a nepovalí ho i s miskou, ale v klidu počká, je podle mě součást normální výchovy.

scylla napsal(a):
Ten BŠO, který se přejedl, byl od mala týrán a mimo jiné hlady, tato zkušenost a další výchova a fakt, že jídla bylo dost a nedělala se kolem krmení komedie ve stylu sedání a očního kontaktu, krmení z ruky, krmení jen při výcviku a odebírání misky a žádné další formy otravování psa u jídla, mu dala poučení, že jídlo není vzácnost a nemusí se cpát nebo si ho hlídat. Zabírá to i na psy, kteří si jídlo hlídají.

Evidentně jste nikdy neměla skutečně pažravého labradora nebo bígla.
Pes, který je pažravý proto, že byl týraný hlady, skutečně brzo pochopí, že teď už je jídla dost a přežírat se nemusí. To nikdo nepopírá. Nicméně pes, který je pažravý vrozeně, to prostě nepochopí a je schopný užrat se k smrti.

A mimochodem, u těchto šílených pažravců je to právě ta vámi zatracovaná PM, která je (při správném použití) naučí fungovat kolem žrádla v podstatě normálně, neviset pohledem na kapse s pamlsky, nevypnout při nalezení rohlíku na ulici úplně mozek...
A to říkám jako člověk, který se pozitivce začal věnovat až cca kolem tří let věku mé totálně pažravé fenky. Takže nemá místo mozku žrádlo v důsledku PM, jak s oblibou tvrdíte, naopak - až když jsem se začala trošku věnovat PM, tak jsme tuhle závislost na žrádle začali dostávat pod kontrolu. Dneska je schopná fungovat naprosto bez ohledu na to, jestli mám u pasu pamlskovník s vařeným masem, jestli ho odepnu a hodím jí ho pod nohy nebo jestli jde kolem paní rozdávající piškoty. PM není o závislosti na něčem, PM je o rovnováze. Rovnováha mezi pozorností na pána a touhou běžet pryč a dělat si svoje (pes, který na procházce nespustí z pána oči, je úplně stejně špatně, jako pes, který lítá kolem a pána má naprosto na háku), rovnováha mezi motivací na žrádlo a schopností nevrhnout se na každé žrádlo, které pes vidí, rovnováha mezi motivací na aport a sebekontrolou, aby pes aportoval jen co má a kdy má... atd. atd.

pidla napsal(a):
A mimochodem, u těchto šílených pažravců je to právě ta vámi zatracovaná PM, která je (při správném použití) naučí fungovat kolem žrádla v podstatě normálně, neviset pohledem na kapse s pamlsky, nevypnout při nalezení rohlíku na ulici úplně mozek...
A to říkám jako člověk, který se pozitivce začal věnovat až cca kolem tří let věku mé totálně pažravé fenky. Takže nemá místo mozku žrádlo v důsledku PM, jak s oblibou tvrdíte, naopak - až když jsem se začala trošku věnovat PM, tak jsme tuhle závislost na žrádle začali dostávat pod kontrolu. Dneska je schopná fungovat naprosto bez ohledu na to, jestli mám u pasu pamlskovník s vařeným masem, jestli ho odepnu a hodím jí ho pod nohy nebo jestli jde kolem paní rozdávající piškoty. PM není o závislosti na něčem, PM je o rovnováze. Rovnováha mezi pozorností na pána a touhou běžet pryč a dělat si svoje (pes, který na procházce nespustí z pána oči, je úplně stejně špatně, jako pes, který lítá kolem a pána má naprosto na háku), rovnováha mezi motivací na žrádlo a schopností nevrhnout se na každé žrádlo, které pes vidí, rovnováha mezi motivací na aport a sebekontrolou, aby pes aportoval jen co má a kdy má... atd. atd.

No taky sem kdysi mívala pažravého bígla, byl schopný prokousat pytel granulí a nabouchat to do sebe, sežral 3 kg vánočních kolekcí takovým způsobem že spolykal celé figurky i s alobalem a po injekci na veterině je neporušené vyzvrátil , ovšem u něj by teda pozitivní metoda nefungovala protože když ho něco zaujalo, třeba stopa nebo i ten nalezený hnus vyprdl se mě na pamlsky at byly jakékoliv, prostě ho to nezajímalo, takže jak podle vás na takového psa?
současný pažravec je jiný, je sice žravý ale nevypíná mozek, takže přes to že je to prasopes na povel udrží pamlsek na čumáku, je schopný přenést aport přes poházené kolečka salámu protože v té chvíli ho ten aport zajímá víc, jen prostě když má volno tak si nějaký hnus slupne, s tím by to asi šlo. Ale jak pozitivně namotivujete psa který se vám na pamlsky a pochvaly vyprdne a v té umíněné palici si dělá svoje? Já ho časem namotivovala ovšem pozitivní metoda to u něj fakt nebyla

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No taky sem kdysi mívala pažravého bígla, byl schopný prokousat pytel granulí a nabouchat to do sebe, sežral 3 kg vánočních kolekcí takovým způsobem že spolykal celé figurky i s alobalem a po injekci na veterině je neporušené vyzvrátil , ovšem u něj by teda pozitivní metoda nefungovala protože když ho něco zaujalo, třeba stopa nebo i ten nalezený hnus vyprdl se mě na pamlsky at byly jakékoliv, prostě ho to nezajímalo, takže jak podle vás na takového psa?
současný pažravec je jiný, je sice žravý ale nevypíná mozek, takže přes to že je to prasopes na povel udrží pamlsek na čumáku, je schopný přenést aport přes poházené kolečka salámu protože v té chvíli ho ten aport zajímá víc, jen prostě když má volno tak si nějaký hnus slupne, s tím by to asi šlo. Ale jak pozitivně namotivujete psa který se vám na pamlsky a pochvaly vyprdne a v té umíněné palici si dělá svoje? Já ho časem namotivovala ovšem pozitivní metoda to u něj fakt nebyla

Ale jak pozitivně namotivujete psa který se vám na pamlsky a pochvaly vyprdne a v té umíněné palici si dělá svoje?
Pozitivka není jen o pamlscích a pochvalách. Pozitivně motivovat se dá třeba i tou stopou, aportem, možností jít si zaplavat, jít se vyválet ve sněhu... jeden pes, co potkávám, miluje třeba lovení trávy vyhozené do vzduchu. Atd.

Ale jinak samozřejmě že když nepřipravený pažravý pes najde hnus, tak vypne a nevidí, neslyší. Zvlášť když je to bígl, který byl přímo vyšlechtěný k tomu, aby vypnul poslech a pracoval samostatně. To je logické, a v tu chvíli pozitivně nenacvičíte absolutně nic! Cvičit musíte postupně, od jednodušších situací ke složitějším - vždycky jen tak, aby pes ještě vnímal a byl schopný požadované chování zvládnout. Takže se začíná třeba granulí v zavřené dlani (jsou psi, které příliš rozrajcuje i ta granule, tak se dá začít třeba s kolečkem mrkve). Ale přesný postup tu vypisovat nebudu - jednak je to individuální a hlavně o sobě dobře vím, že to neumím popsat slovy tak, aby to bylo po internetu správně pochopeno. Každopádně dokud to pes neumí (což netrvá tak dlouho, jak by se podle mého neumělého popisu mohlo zdát), tak musí být na rizikových místech na vodítku.

Paradoxně u takovýchto extrémních pažravců funguje nácvik nežraní hnusů pomocí pozitivky nejlíp. Protože jsou na to žrádlo nejvíc motivovaní.

pidla napsal(a):
Ale jak pozitivně namotivujete psa který se vám na pamlsky a pochvaly vyprdne a v té umíněné palici si dělá svoje?
Pozitivka není jen o pamlscích a pochvalách. Pozitivně motivovat se dá třeba i tou stopou, aportem, možností jít si zaplavat, jít se vyválet ve sněhu... jeden pes, co potkávám, miluje třeba lovení trávy vyhozené do vzduchu. Atd.

Ale jinak samozřejmě že když nepřipravený pažravý pes najde hnus, tak vypne a nevidí, neslyší. Zvlášť když je to bígl, který byl přímo vyšlechtěný k tomu, aby vypnul poslech a pracoval samostatně. To je logické, a v tu chvíli pozitivně nenacvičíte absolutně nic! Cvičit musíte postupně, od jednodušších situací ke složitějším - vždycky jen tak, aby pes ještě vnímal a byl schopný požadované chování zvládnout. Takže se začíná třeba granulí v zavřené dlani (jsou psi, které příliš rozrajcuje i ta granule, tak se dá začít třeba s kolečkem mrkve). Ale přesný postup tu vypisovat nebudu - jednak je to individuální a hlavně o sobě dobře vím, že to neumím popsat slovy tak, aby to bylo po internetu správně pochopeno. Každopádně dokud to pes neumí (což netrvá tak dlouho, jak by se podle mého neumělého popisu mohlo zdát), tak musí být na rizikových místech na vodítku.

Paradoxně u takovýchto extrémních pažravců funguje nácvik nežraní hnusů pomocí pozitivky nejlíp. Protože jsou na to žrádlo nejvíc motivovaní.

Nevím možná jo, bohužel by to můj první pes po německých ovčácích kterého jsem si pořídila na prahu dospělosti do svého nového domova, a bohužel v té době se o nich nic nevědělo a snažila sem se ho vycvičit způsobem jako NO. nakonec se podařilo a byl z něj sice pažravec a na cizí lidi i kousavec takže chodil s náhubkem ale na rozdíl od těch co ted potkávám vždy na volno a kromě toho žrádla byla poslušnost docela slušná na bígla.Po jeho smrti sem přešla na labíše a nějakého toho ovčouna máme taky doma stále, no ale pořád uvažuju že si to bíglisko znova pořídím, protože tenkrát nebyly možnosti jako mám ted, a třeba o loveckém výcviku se mě v té době u nás mohlo jen zdát.

Chtela bych se take zeptat jestli by mi nekdo vysvetlil metodu jak tedy psa odnaucit jist nalezene veci ze zeme (konkretne treba pohozene maso, hranolka, zkratka zbytky co komu upadlo) ta moje neninsice silena, ze by to musela za kazdou cenu sezrat, ale kdyz ji na to neupozornim tak to vetsinou sezere. To same brani si pamlsku od ostatnich lidi.

nikiš napsal(a):
Chtela bych se take zeptat jestli by mi nekdo vysvetlil metodu jak tedy psa odnaucit jist nalezene veci ze zeme (konkretne treba pohozene maso, hranolka, zkratka zbytky co komu upadlo) ta moje neninsice silena, ze by to musela za kazdou cenu sezrat, ale kdyz ji na to neupozornim tak to vetsinou sezere. To same brani si pamlsku od ostatnich lidi.

Pokud umíte anglicky, tak si najděte na youtube hru "It´s Yer Choice".
Pokud ne, tak si najděte ve vašem okolí nejbližší seminář tzv. Přivolávačských her.

Jde to. Opravdu jde přesvědčit psa o tom, že si sám od sebe nebude všímat potravy na zemi položené. Náš první ohař byl v tomhle dokonalý, taky jsem se ale nácviku hodně věnovala, jak doma v pražském prostředí, tak na chalupě, na zahradě, na naší louce, v lese, kdekoliv. Učila jsem ho, že NE! a že se mu vyplatí si toho nevšímat. S tím že nácvik začínal na věcech ne moc atraktivních a postupně jsme se propracovávali dál k buřtům, sýrům, masu, kostem... Bylo na něj stoprocentní spolehnutí bez ohledu na to, zda jsem byla, či nebyla přítomna. Nebyl problém nechat ho v místnosti s biftekem na konferenčním stolku. Po návratu nedotčeno. Tehdy tady ještě PM tak, jak se objevuje dnes, nebyla, ale já jsem tak nějak podvědomě jela v těchto kolejích, s tím, že to bylo kombinováno se zákazovým povelem, různými "hrami", kdy pes se učil třeba držet pamlsek (začínali jsme houskou, přes piškoty až k párku) na nose, zde zmiňovaným povelem VEZMI, kdy bez něj si pes prostě nevzal ani to co před něj ode mne upadlo, prostě se naučil postupně, stálým cvičením v běžném provozu (např. při mém odchodu z bytu, vždy dostával něco na zub s tím ale, že to leželo před ním, ale vzal si to až na povel VEZMI, když jsem zavírala dveře, atd, ), takhle se průběžně prostě učil to, že ze země se prostě nic nesbírá, pokud nepřijde to slovo VEZMI
V podstatě to nebylo cílené cvičení, jen hry, které nevědomky udržovaly ten povel v běhu. Mohla jsem za něj strčit ruku do ohně, nevzal by. Fenka z útulku - popelnice, zlodějka, kradačky a všechnožroutka. Zde zmiňovanou PM, postupným učením od toho, že jsme začínali chlebem v pytlíku, pak sýrem v krabičkách, salámem v krabičkách, pytlíkách, aby to nevdechla hned, přešli jsme na jídlo volně ložené atd, prošli jsme si fázemi, kdy ona brala za své co se naučila - tedy např. Ano, sýr se nesbírá, to už vím, ale... když je sejra v chlebu, tak to jsme se neučili, tak ten sebrat můžu atd, ale stále jsem jí učila, všude a všechno, vyhledávala jsem potraviny poházená na zemi, zároveň jí učila, že nesmí chodit do rizikových míst, učila jí ovládat se, když před ní vyskládam na zem šunku, sýr, maso, položím jí to na packy, odejdu z místnosti... atd. Je to pro mě velmi důležité, zvlášť v dnešní době, kdy se množí otravy psů, naučit psa spolehlivosti. Musela se pochopitelně také odnaučit krást ze stolu, z linky, protože to byla neuvěřitelná kradačka. A dneska? neuvěřitelná změna, stále jí mám pochopitelně v merku, ale ona sama už si buď nevšímá, a nebo naopak pyšně nahlásí nález a ukazuje že ona si to nevzala, jestli vidím, jak výborná je :D :D. Učila jsem jí postupně, že odměnou je jen pokud projde okolo, ne že si to půjde očuchávat a nevezme si to, ne, odměněn byl a je jen totální nezájem. Hrajeme stále různé ovládací "hry" v rámci našeho cvičení doma protože jí to baví a protože to upevňuje naučené. Podotýkám, že fence bude za pár dní třináct let, brali jsme si jí jako jedenáctiletou.
Zároveň teď mám mladýho pesana, bude mu rok. Sklony k bufetění dosti velké, učen stejnou metodou, hrami, podporováním ovládání se, vzhledem k tomu, že jsou dva, není tolik času, navíc je to ještě mlaďoch, takže ruku do ohně ještě nedám. Ale doma nehrozí, že by kradařil, jsou učení, že otevřený koš, kde je vyhozené maso, kosti - je tabu. Zase, že i když něco spadne, tak pokud nepřijde VEZMI, tak si to vzít nesmí... atd.
Věřte, že zmiňovaná PM - kdy to video je jen prvním krokem protože je zapotřebí nacvičit mnohem víc situací, prostředí atd. - ale funguje to. Postupem to totiž dovede toho psa k tomu, že on sám se rozhodne, že o to nestojí, a na tom to je postavené. Pokud to stojí na základech dozoru člověka, nemusí to klapnout. Pokud ale pes sám dojde k tomuhle výsledku, spolehnutí na to je. Bez ohledu na to kolik hodin bude sám.

Prostě pozitivní buzerace jako vyšitá.

Jojo, jsme hnusný, cvičíme s nima a furt je buzerujeme.

Proč buzerace? Nepadne u toho jediný slovo, jediný zákaz, a hraju si se vzdáleností a atraktivitou pamlsku. Když stojíme na startu začínáme doma v klidu třebas s kouskem suchého chleba, aby pes nebyl frustrován a naopak se těšil na další krok. Situaci má nastavenou tak, aby snadno uspěl, když uspěje je ten pes na sebe hrdobec a chce sám jít dál . Kdyby to byla buzerace, jak píšete vy, těžko by se na tuhle hru těšil pes, kterého mám třeba na hlídání a děláme to jen tak mimochodem, jeho ani necvičím, hrajeme si.
Stejně tak přece nenecháte psa, aby si chňapal při odměně po pamlsku, ne? Nenecháte ho vybíhat za ptáky, zvěří.,... učíte ho ovládat se, ne? Postupně, po malých krocích, formou hry. Tak aby to toho psa bavilo, byl nadšený ze svých úspěchů a těšil se na další krok. Buzerace v tom rozhodně není. Jak učíte vy své psy, aby spolehlivě ignorovali cokoliv poživatelného co je hozeno na zemi, co je na stole atd. Jeslti se můžu zeptat.

U nás na Ukrajině se to cvičí tak, že do kočičince, nebo do párku, atd. se zavedou dva dlouhé drátky od autobaterie, cvičitel je schovaný opodál a pes neví, že je pozorován, a když si to pes začne žrát dostane elektrickou ránu do tlamy. Časem se dopracujeme k tomu, že po vystřídání všech možných předmětů, co jdou sežrat, si nevezme nic jedlého, než granule z vlastní misky.