Ahoj všem. Mám čtyřletou fenu yorka. V okamžiku kdy s ní jdu na procházku bez vodítka(i s vodítkem-snaží se vyvléknout) utíká za psy (nejen za psy, ale i za lidmi) a dělá že mě neslyší a poddává se. Chodím s ní na cvičák ale venku jakoby žádné ke mě neexistovalo. Máte někdo nějakou radu? Děkuji.
bcamp
napsal(a):
Asi jsem to napsala blbě:) na cvičák s ní nechodím na poslušnost či něco takového, ale hlavně na agi:).
Tak si k tomu přidejte ještě poslušnost.Sama ji to zjevně neumíte naučit.(bez urážky)A největší chyba je to, že neumí pořádně chodit na vodítku-''snaží se vyvléknout''.Na tom bych zapracovala nejprve.Zda-li pak jste z Prahy, mohu Vám doporučit kvalitní cvičáky poslušnosti.Pokud jste spokojená s Vaším stávajícím na agility, poslušnost cvičte tam.
Pokud jde o to, že se na vodítku snaží vyvléknout, nejprve ji naučte na vodítku chodit, kupte jí kšíry na těch se tak lehce nevyvlékne! Musíte ji naučit chodit u nohy, na přivolání si můžete pomoct třeba nějakým jejím oblíbeným pamlskem...
Ale hlavně učení ''Hrou'' U nás to tak fungovalo a funguje u každého štěněte, či psa... Ale jako první by měla zvládat velice dobře chůzi na vodítku, na přivolání můžete použít dlouhé vodítko, třeba 8 metrů a na tom ji učit, když se rozběhne tak zavolat povel, pokud utíká dál, škubnout vodítkem, párkrát si nabije ''tlamu'' ale pak zjistí, že bude lepší když přijde! Musí se to sní denně opakovat aby si to zapamatovala, :) To je moje rada! U nás to tak funguje, A to nejen u malých plemen ale i u ovčáků:) Přeji pevné nervy.
monulec...
napsal(a):
Pokud jde o to, že se na vodítku snaží vyvléknout, nejprve ji naučte na vodítku chodit, kupte jí kšíry na těch se tak lehce nevyvlékne! Musíte ji naučit chodit u nohy, na přivolání si můžete pomoct třeba nějakým jejím oblíbeným pamlskem...
Ale hlavně učení ''Hrou'' U nás to tak fungovalo a funguje u každého štěněte, či psa... Ale jako první by měla zvládat velice dobře chůzi na vodítku, na přivolání můžete použít dlouhé vodítko, třeba 8 metrů a na tom ji učit, když se rozběhne tak zavolat povel, pokud utíká dál, škubnout vodítkem, párkrát si nabije ''tlamu'' ale pak zjistí, že bude lepší když přijde! Musí se to sní denně opakovat aby si to zapamatovala, :) To je moje rada! U nás to tak funguje, A to nejen u malých plemen ale i u ovčáků:) Přeji pevné nervy.
Takto prosím nikdy nepostupujte, práce se stopovačkou by měla být jemná, se stopovačkou se rozhodně neškube a pes si nemá co nabít tlamu.
Pokud se stopovačkou pracujete jemně, jako s navigačním nástrojem, tedy s její pomocí psa dotáhnete do vaší blízkosti, nenaučí se přivolání, ale pouze rychle pochopí, že je na šňůře a tedy nemá možnost volby. Pokud se použije škubnutí (rychlé, krátké) a okamžité povolení šňůry a opravdu důrazné, spojené s následným hecováním do rychlého přiběhnutí a obrovskou odměnou, stačí to zopakovat párkrát, pes si ani nemá šanci spojit to se stopovačkou. To škubnutí ho musí překvapit. a pokud se povede, že opravdu hodí držku, není to sice to nejlepší, ale pokud psovod zareaguje správně (ne že by letěl ke psovi a chlácholil ho), někdy to stačí jednou a je pes "vyléčen". Ono někdy plácnutí ve správnou chvíli vyřeší víc než stokrát vysvětlovat.
Ad stopovačka - a není lepší používat stopovačku čistě právě jen jako pojistku? neškubat a nenavigovat? A pracovat hlavně na vztahu, na tom, aby pes měl zájem být v mé přítomnosti, aby se naučil co povel ke mne znamená a tedy v tom momentě pracuji se vzdáleností, prostředí, motivací a zájmem psa.
anonymx
napsal(a):
Samozrejme, ale jestlize pes.mimo dosah psovoda dela ze.nevidi a neslysi tak je to ponekud problemove. To je potreba zpocatku.mu.vysvetlit ze.je.dobre videt a slyset.
Ale to právě můžu bez toho škubnutí - stačí pracovat se vzdáleností, prostředím a navázáním psa na sebe. pak nemusím škubat a riskovat příp. zdraví a hlavně vztah, který je podle mne to nejdůležitější. Jen se pes prostě učí tu dobrou cestu a pak se nemůže stát, že bude řešit zda je či není na stopce, vodítku a funguje spolehlivě.
anonymx
napsal(a):
Pokud se stopovačkou pracujete jemně, jako s navigačním nástrojem, tedy s její pomocí psa dotáhnete do vaší blízkosti, nenaučí se přivolání, ale pouze rychle pochopí, že je na šňůře a tedy nemá možnost volby. Pokud se použije škubnutí (rychlé, krátké) a okamžité povolení šňůry a opravdu důrazné, spojené s následným hecováním do rychlého přiběhnutí a obrovskou odměnou, stačí to zopakovat párkrát, pes si ani nemá šanci spojit to se stopovačkou. To škubnutí ho musí překvapit. a pokud se povede, že opravdu hodí držku, není to sice to nejlepší, ale pokud psovod zareaguje správně (ne že by letěl ke psovi a chlácholil ho), někdy to stačí jednou a je pes "vyléčen". Ono někdy plácnutí ve správnou chvíli vyřeší víc než stokrát vysvětlovat.
Pokud psa k sobě taháte, nemá to vůbec nic společného s jemnou prací se stopovačkou.
Na fungování povelu není nic špatného a jsou prostě psi, kteří se na šaškování majitele přijdou podívat možná jednou ze zvědavosti, jeslti mu nehráblo a pak si jdou po svých, protože to vyhodnotili jako infantilní chování. Měla jsem fenku, která to "hecování" nesnášela natolik, že se otočila a odešla definitivně a dotyčného si prostě přestala všímat. Takových psů je docela dost a lidé si stěžují, jak jsou obtížně motivovatelní.
scylla
napsal(a):
Na fungování povelu není nic špatného a jsou prostě psi, kteří se na šaškování majitele přijdou podívat možná jednou ze zvědavosti, jeslti mu nehráblo a pak si jdou po svých, protože to vyhodnotili jako infantilní chování. Měla jsem fenku, která to "hecování" nesnášela natolik, že se otočila a odešla definitivně a dotyčného si prostě přestala všímat. Takových psů je docela dost a lidé si stěžují, jak jsou obtížně motivovatelní.
Ale já nemyslím šaškování, ale opravdový vztah, který se buduje společnými aktivitami, hrou, fungování, zájmem atd
Ano uznávám, že jsou špatně motivovatelní psi, ale ono je to často o tom, že člověk nehledá.jak psa motivovat, každému sedí něco jiného, nedá se jet podle šablony - míček nebo pamlsek.
Sama pro sebe vím, že když se dá vybudovat vztah se starým psem z útulku a nadchnout ho tak nejen k běžnému fungování ale i spolupráci jako takové, ke cvičení a ke hrám a to vše v radostném módu, tak že se zpravidla ta cesta dá vždy najít. Jen ji my lidi musíme hledat, a nedělat si různé zkratky v podobě pomůcek, kdy psy ovládáme a nutíme je plnit to co my po nich začasto dosti nepřiozeně chceme.
A jake? Psi jsou ruzni, prave tak jsou plemena, ktera v podstate cloveka tak moc nepotrebuji, jsou psi kteri si hrat proste nebudou a jsou psi, ktere neuplatite ani sunkou. Ale zadavatelka ma energii nabiteho yorka, ktery na ni kasle pokud se nic nedeje. Jestlize nezdrhne z parkuru, jde o to zvladnout ho i v beznem provozu.
anonymx
napsal(a):
A jake? Psi jsou ruzni, prave tak jsou plemena, ktera v podstate cloveka tak moc nepotrebuji, jsou psi kteri si hrat proste nebudou a jsou psi, ktere neuplatite ani sunkou. Ale zadavatelka ma energii nabiteho yorka, ktery na ni kasle pokud se nic nedeje. Jestlize nezdrhne z parkuru, jde o to zvladnout ho i v beznem provozu.
Žrádlem se neuplácí. žrádlo funguje jako odměna, ne úplatek. Ta fenka z útulku co máme - nehrála si, nezajímalo jí to. dala jsem si šichtu a dneka jí baví honit venku kolečko, sama mi ho bere z ruky, sama se chce přetahovat, naučila jsem jí to a je jí třináct. Náš mlaďas, byl jako štěně docela samostatná jednotka. Hrát si venku? . Až jsem z toho měla obavy. Dala jsem si s tím práci a hrajeme si spolu, hrajeme si všichni tři. Hrajeme si víc, než cvičíme, to je fakt , ale když pak cvičíme, mám - hlavně u mlaďase - hru jako odměnu. Ač to tak zpočátku nevypadalo. Je to vždy o čase a práci, kterou si s tím dám. Hra může být cokoliv od stanardního házení balonku, po lovení hračky, dlouhého stébla trávy, honění paničky, honění se navzájem. Jo možná ráno kolemjdoucím do práce připadám jako cvok, když se psy ráno blbneme a honíme se kolem zábradlí, lavičky, ale to je mi celkem jedno. Baví nás to, všechny tři a to je pro mě podstatné. Oni sami mají zájem být se mnou, protože jsem zdrojem zábavy, určuju to co se bude dít. (určuju myšleno v tom dobrém slova smyslu, ne že velím. já jim nevelím, žijem prostě spolu a přesto při cvičení nemám problém).
Vážené, jenže vy pořád předpokládáte, že každý je schopen nejen dát si tu práci, ale vůbec myšlenky jak by se dalo pracovat se psem. Není.95% nových majitelů nejen že netuší jak na psa, ale hlavně nedokážou přečíst jaké štěně je a natož jak by se s ním mělo pracovat. To, že se pes neuplácí ničím, ani pamlsky ani hračkou neví skoro nikdo a když ano, tak nemají ponětí co to v praxi znamená. Viz. zadavatelka - 4letá fena yorka, která utíká za psy, ale běhá agi?
Ona i ta hra se musí naučit a věřte tomu, že nikdo kdo má prvního psa si s ním neumí hrát. Ono i té hře se musí pes učit a když to neumí ani majitel...99% lidí přijde do kurzu se slovy, on si nehraje... drží mu hračku před čumákem nebo mu jí cpou do tlamy a výsledek? On si nechce hrát. Někdo se to naučí a někdo ne. Ale i takoví lidé chtějí mít jakžtakž vychované psy.
anonymx
napsal(a):
Vážené, jenže vy pořád předpokládáte, že každý je schopen nejen dát si tu práci, ale vůbec myšlenky jak by se dalo pracovat se psem. Není.95% nových majitelů nejen že netuší jak na psa, ale hlavně nedokážou přečíst jaké štěně je a natož jak by se s ním mělo pracovat. To, že se pes neuplácí ničím, ani pamlsky ani hračkou neví skoro nikdo a když ano, tak nemají ponětí co to v praxi znamená. Viz. zadavatelka - 4letá fena yorka, která utíká za psy, ale běhá agi?
Ona i ta hra se musí naučit a věřte tomu, že nikdo kdo má prvního psa si s ním neumí hrát. Ono i té hře se musí pes učit a když to neumí ani majitel...99% lidí přijde do kurzu se slovy, on si nehraje... drží mu hračku před čumákem nebo mu jí cpou do tlamy a výsledek? On si nechce hrát. Někdo se to naučí a někdo ne. Ale i takoví lidé chtějí mít jakžtakž vychované psy.
No ale proto jsem vám to psala, protože vy vedete zadavatelku trochu nešikovným směrem. Je zbytečné cukat stopkou, je zbytečné psa na ní tahat. Ani jedno není nutné. Je nutné se naučit práci se psem. Tečka. Pak nepotřebuju cukat ani tahat o čemž tu pak byly dohady. Já tvrdím, že stopka je jen pojistka, aby mi pes neutekl a veškerá práce s ní spočívá v tom, že na ní se psem budu pracovat, hrou ho učit přivolání, zájmu o mě, ne ho tahat, či škubat. nepsala jsem to zadavatelce ale vám.
Vážená, jestliže zadavatelka za 4 roky nenaučila psa přivolání a přitom chodí běhat agility, tak je asi něco zásadně špatně a prostě vyprávět jí o tom, jak si s ní má hrát je vcelku zbytečné. Notorického útěkaře, který na majitelku totálně kašle dokážeme předělat my, ale zadavatelka na 99,9% ne. Tady je na místě prostě cesta jiná, trocha respektu.
anonymx
napsal(a):
Vážená, jestliže zadavatelka za 4 roky nenaučila psa přivolání a přitom chodí běhat agility, tak je asi něco zásadně špatně a prostě vyprávět jí o tom, jak si s ní má hrát je vcelku zbytečné. Notorického útěkaře, který na majitelku totálně kašle dokážeme předělat my, ale zadavatelka na 99,9% ne. Tady je na místě prostě cesta jiná, trocha respektu.
Možná by to právě chtělo, aby se dostala k jiným informacím, než se jí dostalo na cvičáku. Asi ne úplně kvalitní cvičák a trenér, pokud majiteli nevysvětlí základy a že ty základy psa musí naučit a že musí se psem vybudovat vztah. Možná by to právě chtělo tazatelce vysvětlit místo návodu ke škubání a přitahování. Jestliže to jde u starého, ničím nedotčeného psa, tak pokud bude zadavatelka chtít - to už záleží čistě na ní, jak moc bude chtít, může toho stejného docílit se psem čtyřletým, kterého vlastní od štěněte. A vy nemůžete vědět, jestli bude chtít, jestli hledá cestu. Pokud hledá, je ta cesta kterou navrhuju 100000000000x lepší než ta vaše. Pro toho psa. A o psy by nám mělo jít především. Proto nevidím důvod šířit dál škubací rady, když jsou dneska cesty smysluplnějí lepší a hlavně vlídnější k našim psím parťákům.
Vážená, ano jsou cesty lepší, vlídnější ke psům, ale nesmíte vidět jen psy. Pokud někdo nehledal cestu 4 roky, nebude ji hledat ani dnes. A hlavně, ta smysluplnější a vlídnější cesta u psa se spoustou špatných návyků je nesmírně složitá ( a mimochodem práce se starým a ničím nedotčeným psem je tisíckrát jednodušší než se "zkaženým" 4 letým), vyžaduje fakt velmi propracovaný a citlivý postup, perfektní reakce majitele na chování psa a vždy přesnou zpětnou reakci. Není to jen o tom jít s ním na procházku a učit ho přivolání. Je to o celkovém vztahu a vzájemných vazbách 24 hodin denně. A buďme realisty - kdo tohle dokáže?
Pořád zapomínáte, že na druhém konci vodítka je člověk. Nevím jestli pracujete s lidmi na cvičáku, vedete kurzy. Ale věřte mi, že je to občas nadlidský úkol ne práce se psy, ale s jejich majiteli. Po prvních minutách poznáte vztah majitele a psa a poznáte, který si dá říct a je schopen v první řadě pracovat na vzájemných vztazích a který ne. Můj čas je drahý a pokud vidím, že to "nemá smysl", naučím majitele to co požadují, jak netahat na vodítku, přijít na zavolání, maximálně sednout, lehnout, nežrat psy a lidi a tím to končí. Cestou jednoduchou a srozumitelnou pro daného majitele a psa..
No, já vždycky budu vidět především ty psy. Psy kteří si nemohou zvolit jak budou žít. A v tom to asi bude.
Můj čas je taky drahý, koho není, že?
Tak ale pokud je váš čas tak drahý, jak zmiňujete, tak je možná dobré s ním šetřit i tím, že není nutno po internetu - zvláště po internetu - šířit rady o škubání těm, kteří se psem právě pracovat moc neumí a systémem škubání a tahání mu mohou mnohem víc ublížit, tím spíš, že rada je JEN VIRTUÁLNÍ a nic dalšího k ní nenásleduje.
Myslím tím čas který věnuji psům, pokud v práci musím čekat, je net lepší než koukat z okna.
No, nebudeme až zas tak přecitlivělé, psi si sice nemohou volit jak budou žít, natož s kým, ale to už je takové trochu moc dorůžova. Prosím, vynechte to tahání, o tom jsem psala, že to je hrubá chyba. A šířit bludy o tom, jak rychlé a krátké přiškubnutí je pro psa smrtící je fakt extrém. To už mi zavání těmi fanatiky, kteří omdlívají pokud dítě plácnu přes zadek. JInak o přesném nácviku přivolání na stopovačce jsem se rozepisovala už tolikrát, že to znova opakovat nebudu.
Pokud vidíte především psy, je to sice krásné, ale o tom můžete teoretizovat pokud nepracujete s lidmi a jejich psy.
Vycvičila a cvičím spoustu psů týdně mi projdou rukama minimálně 2 psi. A nevidím nic špatného na tom, tahat nebo krátce škubnout vodítkem. Musí to být škubnutí rozumné. Nemůžeme na Yorka vyvolat tlak jako na Vlkodava.. A blbosti o tom, že psovi škubnutím ničíme zdraví.. Lidi... Jak už se tu psalo, Učení HROU, a čím větší vzdálenosti psovod od psa je, vyvolává na něj menší tlak.. Na přivolání můžete použít třeba i klikr, ale také se sním musí umět zacházet. Ne jen klik sem klik tam.. Na nějakém "lepším" cvičáku Vám určitě poradí.
Nešířím bludy o tom, že škubnutí se psem je smrtící. Jen jsem zmínila, že je v tom slušné riziko, zvláště, pokud se to neumí. A navíc v rukou toho, kdo to neumí, se to mine účinkem a bude škubat, škubat, škubat.
Dneska už jsou naštěstí cesty, jak se bez tohoto obejtí. Jde jen o to ty cesty hledat. Není to o fanatismu. Jde o to, že to můžu psa NAUČIT cestou mnohem lepší, než tou co navrhujete vy. A pokud ty cesty jsou, a na psech nám záleží, bylo by fajn je využívat. Je na každém z nás, jakou cestu si zvoíl a jak si to srovná sám v sobě.
Zrzavci
napsal(a):
Nešířím bludy o tom, že škubnutí se psem je smrtící. Jen jsem zmínila, že je v tom slušné riziko, zvláště, pokud se to neumí. A navíc v rukou toho, kdo to neumí, se to mine účinkem a bude škubat, škubat, škubat.
Dneska už jsou naštěstí cesty, jak se bez tohoto obejtí. Jde jen o to ty cesty hledat. Není to o fanatismu. Jde o to, že to můžu psa NAUČIT cestou mnohem lepší, než tou co navrhujete vy. A pokud ty cesty jsou, a na psech nám záleží, bylo by fajn je využívat. Je na každém z nás, jakou cestu si zvoíl a jak si to srovná sám v sobě.
Někdy ale není jiná cesta zvlášť když vás pes naprosto ignoruje. Ale to je případ od případu..
looster
napsal(a):
Někdy ale není jiná cesta zvlášť když vás pes naprosto ignoruje. Ale to je případ od případu..
Přesně jak píše scylla - není to chyba toho psa, jen to prostě NEUMÍ a stačí ho to NAUČIT a proč někoho učit tím způsobem, že s ním budu jakkoliv drbat? Když vás někdo nenaučí psát tiskace a bude vás mlátit pravítkem po ruce, proto, že to neumíte, bude to dobře?
Chtela jsem rady, ne aby jste me tady odsuzovali jak spatne jsem si vychovala psa. Kazdy den jsem s fenou venku a cvicime ke me. s hrackama, pamlskama. Kdyz poslechne dostane odmenu, miluje hru na honenou, tak pobehame. Kdyz kolem nas prochazi pejsek, snazim se s ni delat jinou cinnost, sedni, lehni aby si pejska nevsimala. Nekdy se povede, nekdy ne. Nejsem pro ni zajimava, ale na tom ted budeme pracovat. Snazit se zlepsit nas vztah. Kazdopadne Vam dekuji za prispevky, objednala jsem stopovacku a budeme dal trenovat.
bcamp
napsal(a):
Chtela jsem rady, ne aby jste me tady odsuzovali jak spatne jsem si vychovala psa. Kazdy den jsem s fenou venku a cvicime ke me. s hrackama, pamlskama. Kdyz poslechne dostane odmenu, miluje hru na honenou, tak pobehame. Kdyz kolem nas prochazi pejsek, snazim se s ni delat jinou cinnost, sedni, lehni aby si pejska nevsimala. Nekdy se povede, nekdy ne. Nejsem pro ni zajimava, ale na tom ted budeme pracovat. Snazit se zlepsit nas vztah. Kazdopadne Vam dekuji za prispevky, objednala jsem stopovacku a budeme dal trenovat.
Nechápu, jak může někdo radit, škubat s jorkem. Doufám, že tu stopovačku budete používat jen jako pojistku, aby fenka neutekla, ale budete pracovat bez donucovacích metod. Rozhodně bez škubání a přitahování. Nejlepší je zastavit se a čekat, až vám fenka bude věnovat pozornost. Stopovačka jí nedovolí utéct za psem, ale je také nutné zajistit, aby pes nemohl dojít za vámi. Proto raději nacvičujte se známými a domluvte se na postupu.
Na vašem místě bych to zkusila třeba takhle
https://www.youtube.com/watch?v=o5SE23ecy7Q
Odměnou bude to, po čem nejvíc touží. Cviky poslušnosti nejsou to pravé na odvedení pozornosti, když je blízko něco mnohem lepšího.
aritim
napsal(a):
Nechápu, jak může někdo radit, škubat s jorkem. Doufám, že tu stopovačku budete používat jen jako pojistku, aby fenka neutekla, ale budete pracovat bez donucovacích metod. Rozhodně bez škubání a přitahování. Nejlepší je zastavit se a čekat, až vám fenka bude věnovat pozornost. Stopovačka jí nedovolí utéct za psem, ale je také nutné zajistit, aby pes nemohl dojít za vámi. Proto raději nacvičujte se známými a domluvte se na postupu.
Na vašem místě bych to zkusila třeba takhle
https://www.youtube.com/watch?v=o5SE23ecy7Q
Odměnou bude to, po čem nejvíc touží. Cviky poslušnosti nejsou to pravé na odvedení pozornosti, když je blízko něco mnohem lepšího.
Urcite ji nebudu skubat a tahat, to opravdu ne presne jak pisete, budu ji mit hlavne jako pojistku aby mi neutekla za nejakym vetsim pejskem. Cviky mozna nejsou uplne nejlepsi jak pisete, ale ta odmena potom
Urcite Vam dekuji za tipy
Shlédla jsem doporučené video a nějak mi uniká smysl a účel onoho tréninku. Údajně by to měl být nácvik v přítomnosti háravé feny, ale pokud by fena opravdu hárala, pes by jí nevyměnil za pamlsky ani omylem. A uniká mi smysl toho, že pes se podívá na majitelku a z ní se sypou pamlsky. K čemu je to dobré?
Zrzavci
napsal(a):
Ale já nemyslím šaškování, ale opravdový vztah, který se buduje společnými aktivitami, hrou, fungování, zájmem atd
Ano uznávám, že jsou špatně motivovatelní psi, ale ono je to často o tom, že člověk nehledá.jak psa motivovat, každému sedí něco jiného, nedá se jet podle šablony - míček nebo pamlsek.
Sama pro sebe vím, že když se dá vybudovat vztah se starým psem z útulku a nadchnout ho tak nejen k běžnému fungování ale i spolupráci jako takové, ke cvičení a ke hrám a to vše v radostném módu, tak že se zpravidla ta cesta dá vždy najít. Jen ji my lidi musíme hledat, a nedělat si různé zkratky v podobě pomůcek, kdy psy ovládáme a nutíme je plnit to co my po nich začasto dosti nepřiozeně chceme.
Jenže ty nepřirozené požadavky na psa jsou samotným základem psů, jak je známe dnes. V poslední době tolik oblíbené agility, dogdancing atd, jsou jasným důkazem, že psi se dají využívat na naprosto nepřirozené věci, aniž by z toho měli újmu, spíše opak jest pravdou.
Motivací může být i strach z trestu, nemusí to být vždy pozitivní motivace, pokud se koukneme zpět, zjistíme, že to také fungovalo.
to bcamp: Vzájemně se nevylučují metody s nucením (škubání) a snažení se o získání pozornosti, vyzkoušejte oboje, co vám bude fungovat a vyhovovat, toho se držte.
I když vás moc nechápu, říkáte, že venku nemá poslušnost (v prvním dotazu), ale když jste na táboře ve větším počtu, tak poslouchá na slovo.
Z přiloženého videa nejsem nijak moudrý, stejně jako anonymx.
anonymx
napsal(a):
Shlédla jsem doporučené video a nějak mi uniká smysl a účel onoho tréninku. Údajně by to měl být nácvik v přítomnosti háravé feny, ale pokud by fena opravdu hárala, pes by jí nevyměnil za pamlsky ani omylem. A uniká mi smysl toho, že pes se podívá na majitelku a z ní se sypou pamlsky. K čemu je to dobré?
Jde o navázání očního kontaktu a jeho posílení pamlskem.
To video jsem tedy taky nepochopila. Kdykoliv se pes na mne podívá, dostane pamlsek. Dobrá. Ale pes na mne podívá třeba 100x za den, to by měl pokaždé dostat pamlsek, ne? Tedy i v těch nejnemožnějších chvílích, např. nesu 2 tašky nákupu, pes se na mne podívá, tak praštím s taškama a budu hledat po kapsách pamlsek? Výsledkem bude přežraný pes, který bude na mne neustále zírat? Proč? Nějak nechápu. Když chci, aby se pes na mne podíval, jednoduše ho zavolám jménem, nebo u mých psů stačí syknout. Pořád se tady omílá "špatně motivovatelný pes" - co to je? Podle mne je to pes, který jen má majitele "na háku", protože prostě pro něj není autorita. K výcviku jsem nikdy žádné pamlsky nepotřebovala a přesto všichni psi mají zkoušky. Mám i psy, kteří se mohou přetrhnout, aby splnili povel a - kupodivu - jim stačí jen pochvala. Nemohu se zbavit pocitu, že spoustu cviků naučím psa mnohem efektivněji "postaru". Např. sedni. Jednoduše 2x,3x psovi přitlačím na zadek (nemusím to dělat nijak surově), počtvrté už to dělá sám. Někteří to dnes dělají tak, že čekají a čekají až si pes náhodou sám sedne a pak ho odmění. Za tu dobu můj pes umí už i lehni. A nemám pocit, že by moji psi byli nějaké flustrované chudinky. Na druhou stranu, když řeknu "NE", tak to znamená ne. Prý mám nabízet jinou činnost. No, taky to těžko chápu. Když např. potřebuji, aby mě pes nevyběhl ze dveří, řeknu ne a je to. Jiný řekne třeba "sedni", ale já nepotřebuji, aby seděl kdykoliv chci otevřít dveře (u nás psi kupodivu chodí i první do dveří - když vím, že je za nimi bezpečno), já jen chci, aby se zrovna necpal do dveří první, když to nepotřebuji.
koňadra
napsal(a):
To video jsem tedy taky nepochopila. Kdykoliv se pes na mne podívá, dostane pamlsek. Dobrá. Ale pes na mne podívá třeba 100x za den, to by měl pokaždé dostat pamlsek, ne? Tedy i v těch nejnemožnějších chvílích, např. nesu 2 tašky nákupu, pes se na mne podívá, tak praštím s taškama a budu hledat po kapsách pamlsek? Výsledkem bude přežraný pes, který bude na mne neustále zírat? Proč? Nějak nechápu. Když chci, aby se pes na mne podíval, jednoduše ho zavolám jménem, nebo u mých psů stačí syknout. Pořád se tady omílá "špatně motivovatelný pes" - co to je? Podle mne je to pes, který jen má majitele "na háku", protože prostě pro něj není autorita. K výcviku jsem nikdy žádné pamlsky nepotřebovala a přesto všichni psi mají zkoušky. Mám i psy, kteří se mohou přetrhnout, aby splnili povel a - kupodivu - jim stačí jen pochvala. Nemohu se zbavit pocitu, že spoustu cviků naučím psa mnohem efektivněji "postaru". Např. sedni. Jednoduše 2x,3x psovi přitlačím na zadek (nemusím to dělat nijak surově), počtvrté už to dělá sám. Někteří to dnes dělají tak, že čekají a čekají až si pes náhodou sám sedne a pak ho odmění. Za tu dobu můj pes umí už i lehni. A nemám pocit, že by moji psi byli nějaké flustrované chudinky. Na druhou stranu, když řeknu "NE", tak to znamená ne. Prý mám nabízet jinou činnost. No, taky to těžko chápu. Když např. potřebuji, aby mě pes nevyběhl ze dveří, řeknu ne a je to. Jiný řekne třeba "sedni", ale já nepotřebuji, aby seděl kdykoliv chci otevřít dveře (u nás psi kupodivu chodí i první do dveří - když vím, že je za nimi bezpečno), já jen chci, aby se zrovna necpal do dveří první, když to nepotřebuji.
Koňadro, kdybych mohla, tak vám těch bodíků dám aspoň 10, moc se mi Váš příspěvek líbil, ale já jsem učila svoji fenku - sedni a přesto, že jsem jí pomáhala tlačením na zadek / žádné hrubé /, tak to asi nepochopila a to bylo třeba během 2hodin 10x. Co dělám tedy špatně ?
Jinak pro Vás
aritim
napsal(a):
Nechápu, jak může někdo radit, škubat s jorkem. Doufám, že tu stopovačku budete používat jen jako pojistku, aby fenka neutekla, ale budete pracovat bez donucovacích metod. Rozhodně bez škubání a přitahování. Nejlepší je zastavit se a čekat, až vám fenka bude věnovat pozornost. Stopovačka jí nedovolí utéct za psem, ale je také nutné zajistit, aby pes nemohl dojít za vámi. Proto raději nacvičujte se známými a domluvte se na postupu.
Na vašem místě bych to zkusila třeba takhle
https://www.youtube.com/watch?v=o5SE23ecy7Q
Odměnou bude to, po čem nejvíc touží. Cviky poslušnosti nejsou to pravé na odvedení pozornosti, když je blízko něco mnohem lepšího.
To video se nedá dokoukat. Proč toho bíglouše nechají škrtit se na tom obojku? Proč ho majitelka dává trenérce do ruky, aby ona ho korigovala? Pozitivní motivace se škubáním a taháním za vodítko? Co to jako je? Všechno, jen ne Premack. Pak necháme čubinu uhýbat před bíglem, necháme ho ne čuchnout, ale vlítnout na ní, jak k tomu ona přijde? Za tohle jsou lidi fakt ochotni platit a ještě to doporučovat? Za tohle si snad nikdo nemůže nechat platit, to je hrůza.
panda H
napsal(a):
Koňadro, kdybych mohla, tak vám těch bodíků dám aspoň 10, moc se mi Váš příspěvek líbil, ale já jsem učila svoji fenku - sedni a přesto, že jsem jí pomáhala tlačením na zadek / žádné hrubé /, tak to asi nepochopila a to bylo třeba během 2hodin 10x. Co dělám tedy špatně ?
Jinak pro Vás
Zkuste tzv. kývačku. Jedná se o synchronizované pohlazení jednou rukou od lopatek k zadku, kdy velmi lehce přitlačíte na tzv. sedacích bodech, prsty vám do nich sami vklouznou, opravdu jen velmi lehce, aby to bylo psoví stále příjemné. Pokud toto nestačí - většinou si sedne každý pes - pohlaďte ho rukou po hrudníku od pacek směrem ke krku tak, abyste měla ruku na hrudníku nejvýše v momentě, kdy lehce zatlačíte na ten zadeček. Je to vlastně nápověda v rámci mazlení.
scylla
napsal(a):
To video se nedá dokoukat. Proč toho bíglouše nechají škrtit se na tom obojku? Proč ho majitelka dává trenérce do ruky, aby ona ho korigovala? Pozitivní motivace se škubáním a taháním za vodítko? Co to jako je? Všechno, jen ne Premack. Pak necháme čubinu uhýbat před bíglem, necháme ho ne čuchnout, ale vlítnout na ní, jak k tomu ona přijde? Za tohle jsou lidi fakt ochotni platit a ještě to doporučovat? Za tohle si snad nikdo nemůže nechat platit, to je hrůza.
Tak já jsem taky psala, že bych to zkusila na místě zadavatelky. rozhodně ne na místě majitelky onoho bígla. Dala jsem odkaz jen na video, ale chtělo by to seznámit se i s komentářem, kde trenérka poukazuje i na chyby, jichž se v tomto konkrétním případě dopustili.
Na fenku, jíž je potřeba motivovat více na majitelku by podle mě mohlo platit víc to, že když naváže oční kontakt a uklidní se, nebude se snažit vyvléknout z obojku, tak nakonec dostane i tu vytouženou odměnu, pohraje si se psem.
O ty pamlsky tady ani moc nejde, protože tahle fenka o ně až tak nestojí. Určitě tahle metoda nenadělá tolik škody jako škubání a přitahování na stopovačce.
Trenérka se tam právě dopouští chyb, to je to, co mi na tom vadí. Tato metoda udělá škody docela dost, protože jestli toho psa na chvíli do těch pamlsků zblbli a díky tomu, že je to žravý bígl, dosáhli jakési pozornosti, pak to na závěr tím údajným "premackem" zase všechno smazali. Jak za tohle může někdo vyhazovat peníze.
panda H
napsal(a):
Koňadro, kdybych mohla, tak vám těch bodíků dám aspoň 10, moc se mi Váš příspěvek líbil, ale já jsem učila svoji fenku - sedni a přesto, že jsem jí pomáhala tlačením na zadek / žádné hrubé /, tak to asi nepochopila a to bylo třeba během 2hodin 10x. Co dělám tedy špatně ?
Jinak pro Vás
Díky za bodíky. Jsou věci, které nějak nechápu (co se výcviku psů týče) a - jak vidím - nejsem sama. Napsala jsem, že psovi vysvětlím sedni 2x,3x a pochopí. No, nechtěla jsem to zase tak rozvádět, samozřejmě, že některému psovi nestačí ani 3x, ale dělám to tak, že během jednoho nácviku to zkusím třeba 2x,3x a potom dám psovi (tedy spíše štěněti) třeba půl den zase s cvičením pokoj. Pes (tedy hlavně štěně) se nesmí výcvikem otrávit, to znamená, že vždycky musím přestat dřív než ho to přestane bavit. Ve výsledku - jsem o tom přesvědčena - ho to stejně naučím dřív než ti, co čekají až pes náhodou něco udělá sám. Když už jste to nacvičovala 10 x, tak to už vaše fenka sedni asi umí, ne? Jinak bych poradila asi to, co Scylla.
scylla
napsal(a):
Trenérka se tam právě dopouští chyb, to je to, co mi na tom vadí. Tato metoda udělá škody docela dost, protože jestli toho psa na chvíli do těch pamlsků zblbli a díky tomu, že je to žravý bígl, dosáhli jakési pozornosti, pak to na závěr tím údajným "premackem" zase všechno smazali. Jak za tohle může někdo vyhazovat peníze.
A kdo je tak neomylný, že se nikdy nedopustí chyby? Právě proto, že tam chyby vidím, dokoukám to do konce, poučím se z toho a vezmu si z toho to, co se bude hodit pro mě a pro mého psa. U žádného z mých současných psů bych s tímhle neuspěla. Největší odměnou je pro ně moje pozornost a pochvala. Ale po fenku, která udělá všechno pro to, aby si mohla pohrát se psem, by to mohla být ta správná motivace. Soustředíš se na mě, nevyšiluješ, dopřeju ti kontakt s pejskem. Dokud se zmítáš na vodítku a snažíš se utéct, nedosáhneš vůbec ničeho. Pamlsky bych klidně vynechala.
Ja tedy ucila psa cokoli pozitivni metodou.Tedy kdyz si sedl, odmenila jsem beze slov.Až po mne začal hazet sedy pridala jsem povel a prestala odmeňovat sedy provadene bez poveluFenka to pochopila behem chvilky.Touto metodou se da totiz naucit spoustu blbinek, ktere se manipulaci naucit nedaji-psa mi vecer vyslika syny, nosi mi pradlo do pracky, zavira linku, otevira suplik, na Vanoce zvoni na zvonecek, uklizi hracky do krabice atd atp a hlavne-je u toho prestastna, ze je uzitecna, cela se vrti, co by mohla jeste udelat
bcamp
napsal(a):
Chtela jsem rady, ne aby jste me tady odsuzovali jak spatne jsem si vychovala psa. Kazdy den jsem s fenou venku a cvicime ke me. s hrackama, pamlskama. Kdyz poslechne dostane odmenu, miluje hru na honenou, tak pobehame. Kdyz kolem nas prochazi pejsek, snazim se s ni delat jinou cinnost, sedni, lehni aby si pejska nevsimala. Nekdy se povede, nekdy ne. Nejsem pro ni zajimava, ale na tom ted budeme pracovat. Snazit se zlepsit nas vztah. Kazdopadne Vam dekuji za prispevky, objednala jsem stopovacku a budeme dal trenovat.
Chybí mi tu jedna podstatná informace a divím se, že se zdejší mistři výcviku stále ještě na to nezeptali.
Jak často má vaše fenka možnost si hrát s jinými psy?
Jestli není hlavní problém v tom, že se snaží za nimi utéct co chvíli proto, že jinak nemá moc šancí.
aritim
napsal(a):
A kdo je tak neomylný, že se nikdy nedopustí chyby? Právě proto, že tam chyby vidím, dokoukám to do konce, poučím se z toho a vezmu si z toho to, co se bude hodit pro mě a pro mého psa. U žádného z mých současných psů bych s tímhle neuspěla. Největší odměnou je pro ně moje pozornost a pochvala. Ale po fenku, která udělá všechno pro to, aby si mohla pohrát se psem, by to mohla být ta správná motivace. Soustředíš se na mě, nevyšiluješ, dopřeju ti kontakt s pejskem. Dokud se zmítáš na vodítku a snažíš se utéct, nedosáhneš vůbec ničeho. Pamlsky bych klidně vynechala.
To je opravdu pozitivní metoda.
hunter
napsal(a):
Jenže ty nepřirozené požadavky na psa jsou samotným základem psů, jak je známe dnes. V poslední době tolik oblíbené agility, dogdancing atd, jsou jasným důkazem, že psi se dají využívat na naprosto nepřirozené věci, aniž by z toho měli újmu, spíše opak jest pravdou.
Motivací může být i strach z trestu, nemusí to být vždy pozitivní motivace, pokud se koukneme zpět, zjistíme, že to také fungovalo.
to bcamp: Vzájemně se nevylučují metody s nucením (škubání) a snažení se o získání pozornosti, vyzkoušejte oboje, co vám bude fungovat a vyhovovat, toho se držte.
I když vás moc nechápu, říkáte, že venku nemá poslušnost (v prvním dotazu), ale když jste na táboře ve větším počtu, tak poslouchá na slovo.
Z přiloženého videa nejsem nijak moudrý, stejně jako anonymx.
Těmi nepřirozenými požadavky jsem měla na mysli věci, které jdou proti přirozenosti psa jako takového.
Strach z trestu fungoval, ano, ale... pro mě je důležité, že pes poslechne, protože se CHCE, chce to kvůli mě, kvůli tomu, že si je vědom toho, že uspěl. Nechci fungování pod strachem. Navíc- pokud to ten pes dělá, proto že chce, že se sám rozhodl, je to pevnější, spolehlivější (a to nemluvím o tom, jak důležité je to pro vztah se psem). Např. nesbírání potravy... když psa dovedu k tomu, že on sám se rozhoduje, že si pohozené potravy nevšímá, bude to platit vždy. I když ho zrovna nevidím. Pokud ho k tomu dotlačím, tak pokud tam nebudu - nemůžu se na to spolehnout.
Myslím, že se pletete, že se metody nevylučují. Pokud něco psa učíte střídavě škubáním a pozitivní metodou, tak ta pozitivní vám nebude fungovat tak, jak má. A de facto už to tím pádem není pozitivní metoda, protože tam tyhle věci nepotřebujete, obejdete se bez nich. A navíc, pořád, pořád nevím, proč NĚCO NĚKOHO UČIT TÍM, ŽE POUŽIJU NÁSILÍ, TLAK, ČI TAH.
Nemůžu si pomoct, ale právě tohle "polidšťování" psů "pes se sám rozhodne", to je opravdu nesmysl. A co je prosím vás přirozenost psa jako takového?
Ani já nechci aby moji psi poslouchali ze strachu a nikdy jsem to nedělala, ale zároveň fakt nikdy nebudu po nich chtít aby se sami rozhodovali.
Chci aby s radostí a s plným nasazením přesně prováděli naučené cviky a ty je naučím tak, že učení čehokoliv je pro ně příjemné, ale zároveň korigované tak, aby je ani nenapadlo udělat to špatně.
Nevím jak si přestavujete škubání, ale pro mě rychlé a krátké cuknutí vodítkem je mnohem přijatelnější než aby mi někdo držel škrtícího se psa na vodítku. De facto obojí je korekce s následnou odměnou. Násilí, tlak či tah, no na tom videu to mělo být tedy co? Tlak nebo tah přece není násilí!
Takže pokud to budu brát do vámi pozitivního, tak ani v té pozitivce se nikdo nevyhne korekci i když je to třeba jen zvednutí hlavy psa rukou.
Lexaurin, kdybych měla čekat až si můj pes sedne, tak bych asi umřela sešlostí věkem.
Mě stačilo udělat to naváděním a za 5 minut to uměl, navíc rychle a přesně, odpadlo nebezpečí že se rozvalí, pokus by si sedl sám únavou nebo křivě apod.
anonymx
napsal(a):
Nemůžu si pomoct, ale právě tohle "polidšťování" psů "pes se sám rozhodne", to je opravdu nesmysl. A co je prosím vás přirozenost psa jako takového?
Ani já nechci aby moji psi poslouchali ze strachu a nikdy jsem to nedělala, ale zároveň fakt nikdy nebudu po nich chtít aby se sami rozhodovali.
Chci aby s radostí a s plným nasazením přesně prováděli naučené cviky a ty je naučím tak, že učení čehokoliv je pro ně příjemné, ale zároveň korigované tak, aby je ani nenapadlo udělat to špatně.
Nevím jak si přestavujete škubání, ale pro mě rychlé a krátké cuknutí vodítkem je mnohem přijatelnější než aby mi někdo držel škrtícího se psa na vodítku. De facto obojí je korekce s následnou odměnou. Násilí, tlak či tah, no na tom videu to mělo být tedy co? Tlak nebo tah přece není násilí!
Takže pokud to budu brát do vámi pozitivního, tak ani v té pozitivce se nikdo nevyhne korekci i když je to třeba jen zvednutí hlavy psa rukou.
Lexaurin, kdybych měla čekat až si můj pes sedne, tak bych asi umřela sešlostí věkem.
Mě stačilo udělat to naváděním a za 5 minut to uměl, navíc rychle a přesně, odpadlo nebezpečí že se rozvalí, pokus by si sedl sám únavou nebo křivě apod.
Představte si že já věkem nesešla
anonymx
napsal(a):
Nojo, když já mám hyperaktivního magora, kterej je furt v pohybu anebo padne. A když se vzbudí ještě neotevře oči a už je na na nohou a ještě u toho vříská. A mě už je docela dost, je reálná možnost, že mě přežije
Věřte tomu, že moje fenka od štěněte snad nepotřebovala spánek, do teď - ve čtyřech letech, je to akční blázen , ale o trošinku menší, než jako štěně. Já ji právě proto učila tak, aby musela sama přemýšlet, protože když venku bylo třeba hnusně a nemohly jsme jít hrát fotbal, potřebovala jsem jí doma alespoň zavařit hlavu myšlením
anonymx
napsal(a):
Aha, tak to my jsme někde úplně jinde. My cvičíme i když je hnusně a "psa by nevyhnal". Jo, holt těžko na cvičišti, lehko na bojišti. A hlavu má zavařenou úplně něčím jiným...
To už mám naštěstí za sebou- 2x denně v dešti blátě - je superdlouhosrstá a už jsem fakt líná po takových akcích ždímat psa a ona sama už nějak déšť také nemusí Nemáme z toho ten požitek
anonymx
napsal(a):
Nemůžu si pomoct, ale právě tohle "polidšťování" psů "pes se sám rozhodne", to je opravdu nesmysl. A co je prosím vás přirozenost psa jako takového?
Ani já nechci aby moji psi poslouchali ze strachu a nikdy jsem to nedělala, ale zároveň fakt nikdy nebudu po nich chtít aby se sami rozhodovali.
Chci aby s radostí a s plným nasazením přesně prováděli naučené cviky a ty je naučím tak, že učení čehokoliv je pro ně příjemné, ale zároveň korigované tak, aby je ani nenapadlo udělat to špatně.
Nevím jak si přestavujete škubání, ale pro mě rychlé a krátké cuknutí vodítkem je mnohem přijatelnější než aby mi někdo držel škrtícího se psa na vodítku. De facto obojí je korekce s následnou odměnou. Násilí, tlak či tah, no na tom videu to mělo být tedy co? Tlak nebo tah přece není násilí!
Takže pokud to budu brát do vámi pozitivního, tak ani v té pozitivce se nikdo nevyhne korekci i když je to třeba jen zvednutí hlavy psa rukou.
Lexaurin, kdybych měla čekat až si můj pes sedne, tak bych asi umřela sešlostí věkem.
Mě stačilo udělat to naváděním a za 5 minut to uměl, navíc rychle a přesně, odpadlo nebezpečí že se rozvalí, pokus by si sedl sám únavou nebo křivě apod.
Pardon- nic protin ničemu, ale -píšete, že má být pro psy učení čehokoliv příjemné - ale škubnutí přece příjemné není (ať je sebe kratší, seberychlejší, pokud to tak sám / sama neděláte, proč to doporučovat jinde? Znovu kladu otázku - proč jakéhokoliv tvora učit cokolit za použití něčeho nepříjemného? Zvlášť, když to mohu udělat BEZ toho nepříjemného. Na to jsem ještě nikdy nedostala odpověď.
Mám taky hyperaktvího psa - mám ohaře, třetího. Důchodkyně útulková jest dokonce v radosti značně přetáčivá.A fakt mi věřte, že i bez tlačení si uměla sednout s klikrem velmi rychle. To je jen dávná zažitá představa, že ten kdo má klikr, čeká, čeká, čeká . A nepotřebujete v podstatě ani klikr, stačí vám krátké označující slovo. A u té útulkové feny jsem musela pořešit úplně vše, neuměla nic a lovila jak bejk, první večerní procházka na vodítku a během vteřiny měla ježka v tlamě, potkani, zajíci..., bufetila, kradla, tahala na vodítku, neznala nic. A přes její pokročilý věk 11 let jsme všechno zvládly - bez nátlaku, touhle pozitivní cestou. Velmi rychle pochopila nejen základní povely - bez sebemenšího dotyku, sedni lehni zůstaň, vstaň, přivolání. Věřte mi, že to jde. Nepotřebujeme nátlak, abychom jiný živočišný druh cokoliv naučili. A taky to není fér. Svoje děti taky neučíme psát tím způsobem, že je jim plácnem přes ruku, nebo jo?
Necvičím nikde jako profesionál, což ovšem myslím, nevylučuje, že se psy cvičím a to tak, aby to mělo myslím dost vysokou úroveň. Bez ohledu na věk (štěně, seniorka). Cvičím pro ně, ne pro sebe, pro ně, protože je to baví, pro ně, proto, že jim to poskytuje následně svobodu. Jestliže zastavím rozeběhnutého psa jedním písknutím v jakékoliv situaci, může mu to zachránit život a musí to umět kdekoliv, jak na cvičáku, tak v normálním provozu. Stejně cvičení agi - sice bez závodů, ale navážno a poctivě.
Zrzavci
napsal(a):
Pardon- nic protin ničemu, ale -píšete, že má být pro psy učení čehokoliv příjemné - ale škubnutí přece příjemné není (ať je sebe kratší, seberychlejší, pokud to tak sám / sama neděláte, proč to doporučovat jinde? Znovu kladu otázku - proč jakéhokoliv tvora učit cokolit za použití něčeho nepříjemného? Zvlášť, když to mohu udělat BEZ toho nepříjemného. Na to jsem ještě nikdy nedostala odpověď.
Mám taky hyperaktvího psa - mám ohaře, třetího. Důchodkyně útulková jest dokonce v radosti značně přetáčivá.A fakt mi věřte, že i bez tlačení si uměla sednout s klikrem velmi rychle. To je jen dávná zažitá představa, že ten kdo má klikr, čeká, čeká, čeká . A nepotřebujete v podstatě ani klikr, stačí vám krátké označující slovo. A u té útulkové feny jsem musela pořešit úplně vše, neuměla nic a lovila jak bejk, první večerní procházka na vodítku a během vteřiny měla ježka v tlamě, potkani, zajíci..., bufetila, kradla, tahala na vodítku, neznala nic. A přes její pokročilý věk 11 let jsme všechno zvládly - bez nátlaku, touhle pozitivní cestou. Velmi rychle pochopila nejen základní povely - bez sebemenšího dotyku, sedni lehni zůstaň, vstaň, přivolání. Věřte mi, že to jde. Nepotřebujeme nátlak, abychom jiný živočišný druh cokoliv naučili. A taky to není fér. Svoje děti taky neučíme psát tím způsobem, že je jim plácnem přes ruku, nebo jo?
Necvičím nikde jako profesionál, což ovšem myslím, nevylučuje, že se psy cvičím a to tak, aby to mělo myslím dost vysokou úroveň. Bez ohledu na věk (štěně, seniorka). Cvičím pro ně, ne pro sebe, pro ně, protože je to baví, pro ně, proto, že jim to poskytuje následně svobodu. Jestliže zastavím rozeběhnutého psa jedním písknutím v jakékoliv situaci, může mu to zachránit život a musí to umět kdekoliv, jak na cvičáku, tak v normálním provozu. Stejně cvičení agi - sice bez závodů, ale navážno a poctivě.
Já když začala chodit na cvičák, tak první, co mě učili bylo, že se na psa při výcviku nesahá (kromě poplácání jako pochvaly a tak)
A s táhnutím, nebo cuknutím mám zkušenost takovou, že můj první pes zaujal pozici se zapuštěnýma nohama, aby to ustál, eventuelně přidal protitah
Lexaurin
napsal(a):
Já když začala chodit na cvičák, tak první, co mě učili bylo, že se na psa při výcviku nesahá (kromě poplácání jako pochvaly a tak)
A s táhnutím, nebo cuknutím mám zkušenost takovou, že můj první pes zaujal pozici se zapuštěnýma nohama, aby to ustál, eventuelně přidal protitah
S fenkou by sebemenším nátlakem neudělal nikdo nic, zamkne se do sebe a konečná. Učit ji něco doporučovanýma cestama, nebudem tam, kde dnes, budu mít doživotně vodítkovýho psa, který nic neumí a ten kdo bude na konci vodítka se bude domnívat, že je to tupej, špatně motivovatelnej, nespolupracující pes. Místo toho mám doma úžasnou bytost.
Zrzavci
napsal(a):
S fenkou by sebemenším nátlakem neudělal nikdo nic, zamkne se do sebe a konečná. Učit ji něco doporučovanýma cestama, nebudem tam, kde dnes, budu mít doživotně vodítkovýho psa, který nic neumí a ten kdo bude na konci vodítka se bude domnívat, že je to tupej, špatně motivovatelnej, nespolupracující pes. Místo toho mám doma úžasnou bytost.
Já taky . Než jsem se k pozitivce dostala, zkoušela jsem to postaru, fenka mi jasně dala najevo, že takto se sní tedy nejedná . Není to moje poddaná, je to moje parťačka, vlastně ona mi ukázala cestu a já jsem vděčná, že tato cesta existuje
Ja si porad myslim, ze si nedovedete predstavif jak takove cuknuti vypada. Zapustene.nohy jsou.fuk, protoze tim nenutim psa k pohybu s protitah vyvine pokud ho.budu.tahnout nekam a to je vyloucene. Psovi.to nesmi.byt ani.neprijemne, vicemene.jde.o to necekat az se sam uraci podivat na vas, ale decentne ho upozornit, ze.jsem tady. Tady.se.prece.vubec nejedna o nejaky natlak nebo.nasili. Neodsuzujte fanaticky neco o cem nic nevite. Ono totiz i to spravne cuknuti se.musi clovek naucit.
Vím o čem cuknutí je. zapuštěné nohy jsou myšleny jako následek, takový pes se vám pak vypne, prostě se uzavře do sebe, není tam, nejste tam vy, není tam nic. Nesouhlasím s vám, že nejde o tlak. jde. Taky jsem to používala a jsem ráda, že se k nám dneska dostaly informace, které ukazují jinou cestu soužití se psy. Věřte že jsou psi, kteří tim "zmizením se" zareagují i na houknutí /a nemusí být ani cvičákovsky důrazné, má drahá polovice by mohla vyprávět, jak ho proškolila naše útulková bábrdle , když se jí chtěl hlasově připomenout, aby laskavě odlepila svou pozornost od porcování masa a šla ven , i teď se tady směju, jak musel otočit, aby se s ní domluvil /.
scylla
napsal(a):
Zkuste tzv. kývačku. Jedná se o synchronizované pohlazení jednou rukou od lopatek k zadku, kdy velmi lehce přitlačíte na tzv. sedacích bodech, prsty vám do nich sami vklouznou, opravdu jen velmi lehce, aby to bylo psoví stále příjemné. Pokud toto nestačí - většinou si sedne každý pes - pohlaďte ho rukou po hrudníku od pacek směrem ke krku tak, abyste měla ruku na hrudníku nejvýše v momentě, kdy lehce zatlačíte na ten zadeček. Je to vlastně nápověda v rámci mazlení.
Scyllo a Konadro, děkuji za nápovědu, ale ta moje fenka, když jí učím sedni, tak na mě kouká, jako kdybych od ní chtěla, aby se naučila " lidskou řeč", i jsem to zkoušela naváděním pamlsku a opravdu jsem to nedělala do jejího otrávení z učení...připadá mi to, že vůbec neví co od ní chci , ale zkusím to tak, jak na závěr píše tedy Scylla, ted tedy necvičíme, protože je nemocná, ale pak znovu na to najedeme ,.
scylla
napsal(a):
Na fungování povelu není nic špatného a jsou prostě psi, kteří se na šaškování majitele přijdou podívat možná jednou ze zvědavosti, jeslti mu nehráblo a pak si jdou po svých, protože to vyhodnotili jako infantilní chování. Měla jsem fenku, která to "hecování" nesnášela natolik, že se otočila a odešla definitivně a dotyčného si prostě přestala všímat. Takových psů je docela dost a lidé si stěžují, jak jsou obtížně motivovatelní.
Tak ted jsem vyhrabala starší vlákno a prominte, smala jsem se jak o život, totiž mam doma něco podobného, ne uplne, ale hodně samostatnou jednotku, pro kterou -lovení a beh za utikajicim zajícem, je to nejvíc, co muže byt. Absolutne ji neodvolam, když chytne stopu, ale vrátí se do asi 3 min zpet ke mně. Je to bisonek 14 měsíců, nevím, jestli to jde ještě nějak korigovat, mám ale obavy, že už asi moc, nebo vůbec ne. Jednou dávno uviděla prchajiciho zajíce a bylo vymalováno, je hyperaktivní a potřebuje vybít energii na volno. Já ujdu 4km a ona nabeha min. jednou tolik. Nevím, jestli nemá v sobe něco málo - hodně z pudla , Jak to tak pozoruji, tak se s tim asi budu muset smirit...