Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda má někdo zkušenosti s výchovou týraného psa. Osvojili jsme si fenečku z azylového domu. Vytáhli ji z množírny, je jí necelých 5 let, má za sebou asi 25 odrozených štěňat, byla v zuboženém stavu, vážila sotva kilo a byla bez srsti. Teď už je po fyzické stránce v pořádku ale co se týče psychické stránky, tak tam to samozřejmě tak růžové není :(. Pořád se nás bojí, což chápu, jsou dny, kdy se s námi bez problému mazlí a běhá za námi, ale pak přijde den, kdy před námi utíká za gauč a klepe se v rohu nebo se dokonce počurá. Nemá někdo náhodou zkušenosti, jak co nejlépe přistupovat k takovému pejskovi?
Druhým problémem je, že sice už se naučila venčit venku, ale občas se stane, že ráno, když vstaneme, tak během těch 5ti minutek, než se obléknu a jdu s ní ven, tak se jde vyčurat na koberec nebo plenku. Přes den je v pohodě, ale ráno prostě po probuzení nečeká a hned jde. Nevím, jak co nejšetrněji vysvětlit, že doma se nečurá.
Budu vděčná za jakékoliv rady. Děkuji.
Udělejte za jejím dosavadním životem jednu velkou tlustou čáru a začněte se k ní chovat jako k normálnímu psovi - laskavě, vlídně, ale zároveň důsledně, s jasně nastavenými hranicemi. Nejméně ze všeho jí prospěje přístup ťuťuňuňu ty naše chudinko. Jen ji budete dál a dál znejišťovat, protože ona váš přístup nepochopí. Pokud má zlé dny, buďte na ni vlídní (ne vlezlí!) a nechte ji, ať si to v hlavičce přebere po svým. Pokud bude chtít do kontaktu, pochvalte ji. Pokud nebude chtít, nenuťte ji a nelozte za ní po kolenou se šunkou v ruce.
Ad ranní čůrání - prostě buďte rychlejší v oblékání. Nebo ať ji jeden hned vezme do náručí (většinou to v náručí nepustí) a druhý na sebe mezitím hodí župan a vyběhne s ní ven. Je teplo, nepotřebujete na sobě mít x vrstev, umyté zuby, vyfénované vlasy a makeup.
Uživatel s deaktivovaným účtem

To čůrání časem pomine, ona si zvykne a pochopí že se to dělá venku. Jinak nesnažte se s ní o přehnaný kontakt, nechte jí at přijde za vámi sama a nevnucujte se jí, musí se pomalu rozkoukat a zvyknout si na všechno kolem sebe. Pokud chce být schovaná nechte jí tam, však ona zase vyleze.
Druheho pesana doma mame, ten ji neskutecne pomaha. Rano s ni upaluji ven jak nejrychleji to jde, pomalu jeste v pyzamu :D ale obcas ani to nestaci, o napadu, ze ji jedem podrzi v naruci jsem uz slysela a asi to vyzkousime, i kdyz vetsinou si ucurne strachy, kdyz se k ni sehnu a chci ji vzit do naruce. Tutununu se k ji nechovame, chovame se k ni jako k nasemu druhemu psovi. Chvalime ale kdyz udela neco, co nema, tak ji to dame najevo prisnejsim povelem, je videm, ze to chape, ale nechci aby z nas mela jeste vetsi strach. Kdyz si ucurne strachy tak to neresim, to zrejme ani ona sama zatim neovlivni, ale nevim, jak mam reagovat, kdyz se vylozene vycura na koberec, zda ji mum privest k louzicce a rict fuj, nebo cekat jestli sama na to casem projde, zase ji nechci desit. Jinak vsem moc dekuji za reakce.
Měla jsem taky psíka, kterého jsem si vzala v osmi letech. Žil u rodiny která ho nevenčila, vůbec se mu nevěnovala, občas ho pustili na zahradu, on utekl, vyvenčil se a vrátil se. Pokud byl doma, čural i kálel tam a byl pochopitelně bit (i když za to nemohl, když tam byl zavřený). Prostě byl navíc. Dávali ho pryč s tím, že nemůže být v bytě pro nečistotnost a na zahradě taky ne, protože utíká (no jasně, když tam byl plot kterým v pohodě volně prošel). U mě se zezačátku několikrát taky vyčural, vždycky jsem to šla uklidit a ne moc hlasitě (ale aby to slyšel) si pro sebe jako nadávala " který prasátko to tady udělalo, teda to je fuj" a podobný blbosti. Psík stál i s tím naším domácím kousek dál a koukal. Nikdy jsem ho neseřvala ani nepotrestala. Po dvou týdnech už neudělal nic, venku se mě i navolno držel jako klíště, nikdy nevzal roha, stal se z něj ten nevděčnější, nejhodnější psík co jsem kdy měla. Žil u nás do 15 let a nikdy jsem nepochopila, jak někdo dokáže takový sluníčko nemít rád
Všechno je o lidech a jejich přístupu. Když je člověk ho*do, tak nemůže očekávat, že se k němu bude pes chovat slušně. Přitom i týraný pes je pořád oddaný svému pánovi a když už pomyslný pohár přeteče a pes se začne bránit, tak ho utratí pro nepříčetnost :/ Kéž by tak šlo všechny tyhle lidi zavřít do klece a týrat hlady a zimou a v případě, že se budou bránit, tak je utratit...možná by se pak nahlížení lidí změnilo.