Hezký den,
netuším, jestli je zde běžné se ptát na podobné věci, ale alespoň to zkusím.
Moje dětí se mne již delší čas snaž přesvědčit ke koupi pejska, ale já zatím odolávám, protože nemám pocit, že by u nás byl šťastný - chodím domů nejdříve v osm a jsem mrtvá, děti jsou doma dříve, ale mají učení alespoň do devíti.
Nicméně, časem jsme potkali naše přátele, co mají 5 let starou fenku boxera - naprosté zlatíčko. Vůbec jí nevadí, když se celý den válí na posteli, ale klidně si zaběhá i dlouhé túry. Děti to samozřejmě vzali jako argument a kamarádi se postavili na jejich stranu. Říkali, že se prý většina psů se asi tak v pěti letech zklidní a čas, který jsou doma sami, většinou prospí.
To by pro mne bylo ideální, ale stejně si myslím, že je to hrozné, pořídit si psa, který bude do sedmi večer sám...
No, vlastně ne do sedmi, děti chodí domů v pondělí v 17:00, úterý 19:00, středa 18 nebo 19 hodin, čtvrtek to je lepší, to ve tři, a pátek v 17:00.
Takže bych tímto chtěla poradit - je naše situace taková, abychom si mohli pořídit MALÉHO PEJSKA (tak do velikosti jezevčíka, max. amerického kokra), nejlépe klidného křížence z útulku, tak okolo 5 let? Byl by spokojený? Máte to taky tak? Kdyby byli malí, možná bych brala i dva, zabavili by se tím?
Ráda bych dětem vyhověla, ale nechci toho pejska trápit.
Děkuji předem za všechny odpovědi.
Myslím, že pri takomto časovom rozvrhu by to pre psa nebolo dobré. Okrem kontaktu so svojimi ľuďmi sa potrebuje aj vyprázdniť niekoľkokrát za deň, natiahnuť kĺby, pohybovať sa. Pokiaľ deti veľmi túžia mať zviera tak v tejto situácii by bolo asi lepšie uvažovať o mačke alebo vtákovi v klietke...
Podle většiny přispěvatelů zde na ifauně by nemohl mít psa skoro nikdo, protože:
- pes nepatří do kotce
- pes je chudák, když je zavřený celý den v bytě
- pokud je pes doma sám déle než 5 hodin, je to týrání, atd. atd.
Takže ideální paníčci pro psa jsou dva lidé v důchodu s domečkem a se zahrádkou. Což teda je pravda, ale pes se přizpůsobí ledasčemu.
Nicméně životní rytmus váš i vašich dětí je takový, že já bych se přikláněla k tomu si psa nepořizovat. Přece jen je to opravdu už dost hodin, co by pes byl sám, bez možnosti vyvenčení. Navíc vy asi nebudete mít moc energie se mu věnovat ještě po práci. Uvědomte si, že od podzimu do jara chodíte za tmy do práce a za tmy z práce, bude vás bavit ještě za tmy denně chodit alespoň na 2 hodiny se psem? A děti? Některé to baví chvilku, některé sice u toho vydrží, ale dnes je doba taková, že brzy jdou studovat někam na internát, kolej, nebo do zahraničí a pes stejně zůstane na krku vám. Takže psa si vždycky pořizujete pro sebe, výmluvy na děti jsou alibismus. A upřímně: kdyby přišel ke mně zájemce, že kupuje pejska dětem, neprodala bych mu ho. Prodávám štěňata dospělým lidem, v jejichž domácnosti budou i děti, pro které to bude kamarád, ale ne povinnost. Pokud nemáte opravdu dům se zahradou (pochopila jsem ale, že psa byste měli v bytě), tak bych do toho ve vaší situaci nešla. A malý pes nebo velký, každý potřebuje určitý čas na procházky, výcvik, výchovu a pozornost majitele. Myslím, že pořídit si v této situaci dva psy je už úplná šílenost. Pes není kočka, té opravdu společnost jiné kočky (většinou) prospěje, ale psi se budou stejně oba těšit až se jim někdo bude věnovat. Kromě toho než dospějí (a to může trvat i 3 roky), budou vymýšlet lumpárny a je možné, že vám zdevastují byt víc než jeden pes. Jeden pes prostě více času prospí, ale když jsou dva, tak jeden budí druhého... a čím víc se pohybují, tím víc se také potřebují venčit. Dva psi by měli význam tak na té zahrádce. Prostě za mne bych si nepřidělávala starosti, pes v bytě je obrovský závazek, mnohdy si to lidé ani neumí představit a zřejmě i proto jich tolik nakonec končí v útulku.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.42
Já bych spíš než čas se podívala na jinou stránku věci... (čas je samozřejmě důležitý, nicméně nepochybuji o tom, že si o víkendu ať už bude pršet nebo ne, uděláte větší procházku nebo výlet).
Pes, který je v bytě, se bude muset venčit 2x denně - minimálně!
Budete vstávat o hodinu dřív? Aby se pes mohl jít vyvenčit? Budete večer mít hodinu čas jít opět psa venčit?
Dítě těžko bude vstávat a psa venčit (Dítěti pes do ruky nepatří, pokud není pod Vašim dohledem, protože kdyby pes něco provedl, nesete za to odpovědnost Vy, dítě nemá prakticky možnost psa udržet, kdyby byl pak pes třeba 3 letý a šel by se támhle s vesnickým joudou porvat, tak dítě nemá vůbec šanci psa zmáknout!)
Pes bude v bytě, jste připravená na to, že prakticky veškerá péče bude na Vás? Minimálně 4x za týden vysávat, když pes se doma posrajdí či počůrá, samosebou vám to rozmázne po bytě, budete to opět uklízet, dále pes slintá a když pije, vodu opět roznáší všude, jste připravená na kermy na stěně (když se pes oklepe) a věčně mokrou podlahu?
Když prší, pes se pochopitelně zamaže, jste připravená psa ještě po vycházce umýt?
Další věc, pes není hračka a pro někoho to je finanční zátěž - jste připravená dát 2.tis měsíčně za psa? (počítám žrádlo, sem tam hračku, pamlsek - veterinární ošetření nepočítám - každé 3 měsíce odčervovat,1x za rok očkování). A když bude psovi ouvej vezmete si dovolenou a budete marodit se psem? Pokud je psovi ouvej, částka za veterináře se vyšplhá k tisícům...
Další věc, pes se váže na jednoho člověka, jak vysvětlíte dětem, že poslouchá Vás a né je?
Máte zkušenost se psem, umíte vychovat psa tak, aby nebyl hrozbou pro své okolí, pro Vaše děti, pro sousedy, ale taky pro Váš byt?
Jste připravená na dovolenou se psem, trávení veškerého volného času se psem?
Zvažte to...
http://pejsacove.webnode.cz/co-je-potreba-/nez-si-poridite-psa/.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lucka321
napsal(a):
Hezký den,
netuším, jestli je zde běžné se ptát na podobné věci, ale alespoň to zkusím.
Moje dětí se mne již delší čas snaž přesvědčit ke koupi pejska, ale já zatím odolávám, protože nemám pocit, že by u nás byl šťastný - chodím domů nejdříve v osm a jsem mrtvá, děti jsou doma dříve, ale mají učení alespoň do devíti.
Nicméně, časem jsme potkali naše přátele, co mají 5 let starou fenku boxera - naprosté zlatíčko. Vůbec jí nevadí, když se celý den válí na posteli, ale klidně si zaběhá i dlouhé túry. Děti to samozřejmě vzali jako argument a kamarádi se postavili na jejich stranu. Říkali, že se prý většina psů se asi tak v pěti letech zklidní a čas, který jsou doma sami, většinou prospí.
To by pro mne bylo ideální, ale stejně si myslím, že je to hrozné, pořídit si psa, který bude do sedmi večer sám...
No, vlastně ne do sedmi, děti chodí domů v pondělí v 17:00, úterý 19:00, středa 18 nebo 19 hodin, čtvrtek to je lepší, to ve tři, a pátek v 17:00.
Takže bych tímto chtěla poradit - je naše situace taková, abychom si mohli pořídit MALÉHO PEJSKA (tak do velikosti jezevčíka, max. amerického kokra), nejlépe klidného křížence z útulku, tak okolo 5 let? Byl by spokojený? Máte to taky tak? Kdyby byli malí, možná bych brala i dva, zabavili by se tím?
Ráda bych dětem vyhověla, ale nechci toho pejska trápit.
Děkuji předem za všechny odpovědi.
Myslím si, že byste byli nešťastní, vy i pes.
Ono pes potřebuje hodně, hodně času. Museli byste pořádně vyvenčit ráno, ne deset minut rychlé čůrání, ale opravdu procházka, aby ten pes takhle do večera vydržel, a další procházku bude potřebovat jak přijdou děti domů. A už vidím, jak ty bude dlouhodobě bavit okamžitě po příchodu vzít ven psa, i když bude pršet, v zimě bude tma... i klidný starší pes to potřebuje.
No a nezapomeňte, že po pořízení psa je mu potřeba se věnovat o hodně víc než když už je to zaběhnuté a se psem jste na sebe vzájemně zvyklí. Psa je potřeba vychovat a naučit různé věci, aby se s ním dalo bez problémů existovat, a to vyžaduje čas a zase čas. I když si pořídíte staršího psa z útulku, tato fáze se nedá přeskočit. Jo, možná to nebude nevycválané štěně, které tolik moc hodin bez čůrání nevydrží, ale zas takový pes může mít různé zlozvyky a traumata z minulosti, se kterými je zas potřeba pracovat.
Do takových podmínek bych si pořídila kočku, nebo dvě. Ty se zabaví, doma chodí na písek a dokáží si najít zábavu samy, aniž by u toho demolovaly byt. Pes tohle neumí. Dva psy si určitě nepořizujte, buď by byli nešťastní dva, nebo by si vytvořili smečku jako samostatnou jednotku a pak byste měla problém.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.38
Já jsem ta, co má psy na zahradě a tudíž psa v bytě si ani jen nedovede představit. Neumím si představit trápit psa X hodin zavřeného v bytě, kterému se chce čůrat, kadit a nemůže...to je pro mne prostě týrání, ať se to někomu líbí či ne. Jsou lidi, kteří mají možnost jít alespoň v poledne psa vyvenčit, či někdo z rodiny zajde. Tohle beru. Ale do pozdního odpoledne je to pro mne nepředstavitelné.
Pro vás by bylo úplně nejlepší, kdyby jste se domluvili s přáteli a děti mohly chodit za jejich psem, nebo třeba některým psem od sousedů. Mám také sousedku, která jako dítě chodila za našima psama si pohrát a to přes to, že doma svoje psy měla. Ono o své se musí starat...a to pro děcka rychle přestane být zábava a už je to jen nepříjemná povinost díky které, už ani vlastního psa, nemusí"
Můj kamarád to vyřešil šalamounsky. Když jeho 13letý syn kňoural, že chce psa, koupil mu na Vánoce obojek s vodítkem a řekl mu, že jestli vydrží měsíc chodit ráno a večer s tím obojkem a vodítkem pravidelně na procházky, psa mu k tomu koupí. Po týdnu buzení hodinu a půl před školou...ho touha po psu přešla Doporučuju
A ještě bych dodala to, co zmiňujou i ostatní, ale možná málo zdůrazňují: pes není,.jen hodný". Můžou se přidat výchovné problémy, ať už špatnou vaší(a nikdo se tomu úplně nevyhneme) nebo předcházející výchovou psa z útulku. Pes může být agresivní na jiné psy, cyklisty, lidi s hůlkou atd, může doma likvidovat vybavení domácnosti, schválně kálet a značkovat v bytě...je tady problémových psů a dotazů, co s tím" plno...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nesouhlasím s tím, že psa nemůže mít dítě, nebude ho poslouchat, nemůže po něm uklidit...atd. Zadavatelky děti už asi nebudou 5ti,6 ti...leté. Budou asi...náctileté, když chodí domů i v 19 hodin. Třináctiletý kluk nebo slečna se umí postarat o psa se vším všudy, dokáže vstávat dřív, než jde spát, tak ho vyvenčí. Dokáže ho nakrmit, vychovat, vycvičit, být s ním celé víkendy, pes bude takového psovoda respektovat víc než maminku.
Jen v takovém případě má pes pro dítě význam - a to značný. Naučí se, že každý živý tvor je především povinnost a že když k sobě psa připoutá, musí se o něj postarat. A že když se postará maminka, je to její dobrá vůle. Aspoň tak to bylo nastavené u nás.
Ale maminka musí počítat s tím, že se jednou o psa postará, protože jednou pro "dospělé" dítě bude profese atd. důležitejší než pes ( u nás 4 roky dítě,11 maminka ).
Ale přímo k zadavatelce : Ten pes by byl sám doma opravdu příliš dlouho - jestli by měl být zavřený v bytě.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.130.204
Dítě může mít psa, když bude pod dozorem, ať už rodiče nebo cvičitele...
"...Můj kamarád to vyřešil šalamounsky. Když jeho 13letý syn kňoural, že chce psa, koupil mu na Vánoce obojek s vodítkem a řekl mu, že jestli vydrží měsíc chodit ráno a večer s tím obojkem a vodítkem pravidelně na procházky, psa mu k tomu koupí. Po týdnu buzení hodinu a půl před školou...ho touha po psu přešla..."
Tak to je dost dobrý, divoženko! Takhle by to měli udělat všichni rodiče, jejichž děti žadoní o psa. Vstávat každý den - ať je pondělí, nebo neděle, ať je venku mráz, nebo lije, pes prostě musí ven. Když to vydrží s obojkem a vodítkem, potom je asi opravdu šance, že to vydrží i se psem. Jenže ještě jsou tady ta studia - kolik dětí studuje v místě bydliště? Pokud tedy nebydlí v Praze nebo Brně, kde ty možnosti mají.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dítě může mít psa, když bude pod dozorem, ať už rodiče nebo cvičitele...
Prvního psa jsem si pořídila když mi bylo 14 let. Do té doby jsem si půjčovala psy na hlídání a venčila psy sousedům a to šlo i o Argentinu nebo Českého horského psa. Nikdo mě nic neučil, nikdo na mě nikdy nedohlížel.
Nyní chodí denně na krátkou procházku i moje děti 6,5 a 8 let s malými psy a to sami. Starší chce i s velkým psem (toho již skoro 5 let předvádí na výstavě) ale tam to již nedovolím. Nebojím se že by se pes s někým popral, ale aby mi dítě někam neodvedl . Jsme ale na okraji města, toulavé psy tu nemáme a ani venčících psů tu moc nepotkáme. Inspirovala mě sousedka. Její dcera chodí venčit také sama. Bydlet ale někde na sídlišti nebo víc ve městě nepustila bych je samotné.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.38
koňadra
napsal(a):
"...Můj kamarád to vyřešil šalamounsky. Když jeho 13letý syn kňoural, že chce psa, koupil mu na Vánoce obojek s vodítkem a řekl mu, že jestli vydrží měsíc chodit ráno a večer s tím obojkem a vodítkem pravidelně na procházky, psa mu k tomu koupí. Po týdnu buzení hodinu a půl před školou...ho touha po psu přešla..."
Tak to je dost dobrý, divoženko! Takhle by to měli udělat všichni rodiče, jejichž děti žadoní o psa. Vstávat každý den - ať je pondělí, nebo neděle, ať je venku mráz, nebo lije, pes prostě musí ven. Když to vydrží s obojkem a vodítkem, potom je asi opravdu šance, že to vydrží i se psem. Jenže ještě jsou tady ta studia - kolik dětí studuje v místě bydliště? Pokud tedy nebydlí v Praze nebo Brně, kde ty možnosti mají.
Právě, kupovat psa děcku těsně před pubertou a nástupem na střední školu, je podle mne hovadina největší. Pokud se nezaláskuje a ten tam pes, což je pravděpodobné, tak začne jezdit někam na školu a, rodiče starejte se".
Moje spolužačka si pořídili Enteblušského salašníka, proto se se mnou radila, co a jak. Tedy tvrdila mi, že si ho pořizuje 16letý syn a ona mu do toho až tak mluvit nechce, ale psa měli poprvé, tak se vyptávala. Byla jsem ráda, že mám podobné plemeno, tak jsem jí říkala, že paráda, budem se stýkat, můžem spoluvenčit. Na to mi řekla, že jim, chovatel"(nevím, jestli je papírový) radil, že nějaké družení s cizími psy není k ničemu dobré a že si to tedy syn nepřeje. To jsem jen převrátila oči a i když jsem se jí snažila vysvětlit, že to je totální kravina, nedala si říct. Výsledek: na cvičák se psem přišla poprvé jeho slečna, to už byl psu víc než rok a prý se s ním nedá nikam jít, útočí na psy, neposlouchá. Dopadlo to tak, že i cvičitelka je nevím ani proč, nakonec vykázala. Když jsem se jí na to zeptala řekla, že pes je absolutně nevychovaný, nemá ani základy slušného chování. Teď je to asi 4 roky, se psem už dávno chodí jen spolužačka, syn studuje, nemá čas. Musí chodit kanálema, protože pes nikoho nesnese ani na 10m. Na můj návrh na venčení jen protočila panenky, že by prý psy sežral. Je jak malé prase, protože moc ven ani nechodí(a to prý měl být myslivecky vedený)
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Právě, kupovat psa děcku těsně před pubertou a nástupem na střední školu, je podle mne hovadina největší. Pokud se nezaláskuje a ten tam pes, což je pravděpodobné, tak začne jezdit někam na školu a, rodiče starejte se".
Moje spolužačka si pořídili Enteblušského salašníka, proto se se mnou radila, co a jak. Tedy tvrdila mi, že si ho pořizuje 16letý syn a ona mu do toho až tak mluvit nechce, ale psa měli poprvé, tak se vyptávala. Byla jsem ráda, že mám podobné plemeno, tak jsem jí říkala, že paráda, budem se stýkat, můžem spoluvenčit. Na to mi řekla, že jim, chovatel"(nevím, jestli je papírový) radil, že nějaké družení s cizími psy není k ničemu dobré a že si to tedy syn nepřeje. To jsem jen převrátila oči a i když jsem se jí snažila vysvětlit, že to je totální kravina, nedala si říct. Výsledek: na cvičák se psem přišla poprvé jeho slečna, to už byl psu víc než rok a prý se s ním nedá nikam jít, útočí na psy, neposlouchá. Dopadlo to tak, že i cvičitelka je nevím ani proč, nakonec vykázala. Když jsem se jí na to zeptala řekla, že pes je absolutně nevychovaný, nemá ani základy slušného chování. Teď je to asi 4 roky, se psem už dávno chodí jen spolužačka, syn studuje, nemá čas. Musí chodit kanálema, protože pes nikoho nesnese ani na 10m. Na můj návrh na venčení jen protočila panenky, že by prý psy sežral. Je jak malé prase, protože moc ven ani nechodí(a to prý měl být myslivecky vedený)
To si nemyslím, ne vždy to platí, já jsem zdárným opakem :)
Pejska jsem si pořídila také ve 14, ač mamka byla proti, jednoho dne jsme se ji přivezli. Docela mne mrzí, že v té době jsem toho o psech tolik nevěděla, ale možná i to mi pomohlo se tomu více věnovat. Místo toho, abych chodila na nějaké "dízy", radši jsem šla se psem na výlet.
Nedovedu si představit, co vše bych prováděla, kdybych si ji tenkrát nepořídila. Objížděli jsme různé agility, výcviky poslušnosti a podobně.
Takže si opravdu nemyslím, že je to hovadina...Byla moje nejlepší přítelkyně v období prvních lásek, takže místo toho, abych se předváděla někde v baru, raději jsem vytáhla psa a šla na "zdravé rande".
koňadra
napsal(a):
"...Můj kamarád to vyřešil šalamounsky. Když jeho 13letý syn kňoural, že chce psa, koupil mu na Vánoce obojek s vodítkem a řekl mu, že jestli vydrží měsíc chodit ráno a večer s tím obojkem a vodítkem pravidelně na procházky, psa mu k tomu koupí. Po týdnu buzení hodinu a půl před školou...ho touha po psu přešla..."
Tak to je dost dobrý, divoženko! Takhle by to měli udělat všichni rodiče, jejichž děti žadoní o psa. Vstávat každý den - ať je pondělí, nebo neděle, ať je venku mráz, nebo lije, pes prostě musí ven. Když to vydrží s obojkem a vodítkem, potom je asi opravdu šance, že to vydrží i se psem. Jenže ještě jsou tady ta studia - kolik dětí studuje v místě bydliště? Pokud tedy nebydlí v Praze nebo Brně, kde ty možnosti mají.
A za tenhle nápad děkuji, to určitě vyzkouším :D snad mi potom dají pokoj :DDD.
Tak situace se trochu změnila - manžel, který mi až doteď tvrdil, že se psem nechce mít nic společného, mi sám navrhl, že by vozil psíka (kdyby byl malý) sebou do práce.
Nechci vysvětlovat, kde pracuje, ale je to taková "pojizdná" práce, takže by ho bral s sebou někdy od rána, jindy by ho vyzvedl třeba ve tři, společně by jeli na místo a zatímco bude muž pracovat, pes by si mohl pobíhat okolo.
Doma bývá manžel většinou okolo páté, ještě potom dodělává práci doma a psisko by mohlo být u nás na zahradě a hlídat si páníčka v pracovně (je do ní volný přístup ze zahrady).
Že je to o dost větší zlepšení, nemyslíte? Sice to není přímo pohyb, ale zdá se vám to příhodné?
A ještě jsem to prokonzultovala s dětmi a domluvila jsem jim u sousedky venčení jejího vlčáka, aby si to vyzkoušely na vlastní kůži.
Tak co myslíte? Byl by pejsek teď spokojený?
Jen dodám - stále to zvažuji! Vím, že nemáme pro psa příhodné podmínky, netrvám na tom! Nechám si domluvit!
Už to, že máte alespoň pidi zahrádku je posun k lepšímu. Ale jak psala Rapotacka - jde také o výchovu a výcvik. Nicméně už jen tím, že by pes byl hodně času s manželem v práci by si musel nějaké návyky osvojit jaksi za pochodu a zcela samozřejmě. Posun to určitě je, akorát bych se hodně zamyslela nad tím plemenem. Kříženec z útulku - může být hodně problematický. V útulku nakecají kde co, aby se psa zbavili, mnohdy jeho historii ani neznají. Na druhou stranu takový opuštěný, dobře socializovaný a vychovaný pes může být velké plus. Ale to musí být obrovské štěstí na něj kápnout. Možná ideální je najít si v inzerci nějaká štěňata podvraťáků. Co se týče am. kokra, nějak si myslím, že byste si s tímto plemenem přidělávali akorát práci, a při vašem nedostatku času - je dosti náročný na údržbu srsti. Tedy pokud ho nechcete nechat čas od času sestříhat takřka dohola. Ta dlouhá a hlavně jemná srst = více nepořádku, což při cestování se psem taky nevidím jako výhodu. Je hnusně (kolik dní v roce je venku sucho a krásně?), manžel někde zastaví u lesa, aby se pes krátce proběhl a vyvenčil a vrátí se mu pes se špinavým "podvozkem"... já bych volila plemeno krátkosrsté. U něj otřete nohy a jede se dál. Ale je to jen můj názor.
lucka321
napsal(a):
Hezký den,
netuším, jestli je zde běžné se ptát na podobné věci, ale alespoň to zkusím.
Moje dětí se mne již delší čas snaž přesvědčit ke koupi pejska, ale já zatím odolávám, protože nemám pocit, že by u nás byl šťastný - chodím domů nejdříve v osm a jsem mrtvá, děti jsou doma dříve, ale mají učení alespoň do devíti.
Nicméně, časem jsme potkali naše přátele, co mají 5 let starou fenku boxera - naprosté zlatíčko. Vůbec jí nevadí, když se celý den válí na posteli, ale klidně si zaběhá i dlouhé túry. Děti to samozřejmě vzali jako argument a kamarádi se postavili na jejich stranu. Říkali, že se prý většina psů se asi tak v pěti letech zklidní a čas, který jsou doma sami, většinou prospí.
To by pro mne bylo ideální, ale stejně si myslím, že je to hrozné, pořídit si psa, který bude do sedmi večer sám...
No, vlastně ne do sedmi, děti chodí domů v pondělí v 17:00, úterý 19:00, středa 18 nebo 19 hodin, čtvrtek to je lepší, to ve tři, a pátek v 17:00.
Takže bych tímto chtěla poradit - je naše situace taková, abychom si mohli pořídit MALÉHO PEJSKA (tak do velikosti jezevčíka, max. amerického kokra), nejlépe klidného křížence z útulku, tak okolo 5 let? Byl by spokojený? Máte to taky tak? Kdyby byli malí, možná bych brala i dva, zabavili by se tím?
Ráda bych dětem vyhověla, ale nechci toho pejska trápit.
Děkuji předem za všechny odpovědi.
Já bych teda rozhodně nedoporučovala plemena, která jste si vybrali. Malý pes, neznamená klidný pes spíš naopak. A zrovna jezevčík a kokr jsou opravdu dost aktivní (lovecká) plemena.
Když už, sáhla bych do klidnějších společenských - třeba šicu.
Ale mám dojem, že pes který by byl celý den sám, by trpěl. Jde o společenské zvíře. Když na něj nemají čas lidi, nebo nemá psího parťáka, vezme za vděk i kamarádstvím s kočkou nebo papouškem.
Když je sám, sice většinu dne prospí, ale nejsem si jistá, jestli je s takovým stavem spokojený.
Třeba
https://www.ifauna.cz/psi/inzerce/r/detail/2502773/civava/
Ale k malým dětem ne a větší budou asi chtít ("pořádnýho") PSA...
samain
napsal(a):
Já bych teda rozhodně nedoporučovala plemena, která jste si vybrali. Malý pes, neznamená klidný pes spíš naopak. A zrovna jezevčík a kokr jsou opravdu dost aktivní (lovecká) plemena.
Když už, sáhla bych do klidnějších společenských - třeba šicu.
Ale mám dojem, že pes který by byl celý den sám, by trpěl. Jde o společenské zvíře. Když na něj nemají čas lidi, nebo nemá psího parťáka, vezme za vděk i kamarádstvím s kočkou nebo papouškem.
Když je sám, sice většinu dne prospí, ale nejsem si jistá, jestli je s takovým stavem spokojený.
Paní ale psala tak do velikosti jezevčíka, max. amerického kokra), nejlépe klidného křížence z útulku. Ne, že chce pořizovat jezevčíka a kokra. ;)
Jinak myslím, že teď už máte podmínky pro pejska lepší. Zkuste mrknout do depozit a soukromých sdruženích - tam většinou mívají psy různě po dočasných domovech - tj. že je má dobrovolník doma a učí je základním návykům, takže pejsek od nich by byl lepší volba než z útulku, kde nemají ten individuální přístup.
lucka321
napsal(a):
Tak situace se trochu změnila - manžel, který mi až doteď tvrdil, že se psem nechce mít nic společného, mi sám navrhl, že by vozil psíka (kdyby byl malý) sebou do práce.
Nechci vysvětlovat, kde pracuje, ale je to taková "pojizdná" práce, takže by ho bral s sebou někdy od rána, jindy by ho vyzvedl třeba ve tři, společně by jeli na místo a zatímco bude muž pracovat, pes by si mohl pobíhat okolo.
Doma bývá manžel většinou okolo páté, ještě potom dodělává práci doma a psisko by mohlo být u nás na zahradě a hlídat si páníčka v pracovně (je do ní volný přístup ze zahrady).
Že je to o dost větší zlepšení, nemyslíte? Sice to není přímo pohyb, ale zdá se vám to příhodné?
A ještě jsem to prokonzultovala s dětmi a domluvila jsem jim u sousedky venčení jejího vlčáka, aby si to vyzkoušely na vlastní kůži.
Tak co myslíte? Byl by pejsek teď spokojený?
Jen dodám - stále to zvažuji! Vím, že nemáme pro psa příhodné podmínky, netrvám na tom! Nechám si domluvit!
Nevím přesně, co si představit pod pojmem "pojízdná" práce. Ale je třeba brát v potaz, že někteří psi nesnáší dobře cestování autem- buď to dávají najevo velmi hlasitě po čas cesty, nebo zvrací.
Stále se mi zdá, že časově jste všichni velmi vytížení, takže jedině hledat mezi dospělými psy z útulku- štěně při vašem režimu je naprosto nemyslitelné.
Jinak experiment s vodítkem bych radši zavrhl, protože pokud to dítě vydrží měsíc, tak si na sebe ušijete bič- buď ho budete muset koupit, i když nebudete chtít, nebo nedodržíte slovo a navíc z dětí uděláte pitomce.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jednak by bylo dobré napsat stáří dětí. Od toho se toho hodně( vlastně všechno ) odvíjí.
A pak bych volila psa, s kterým můžou ty děti něco dělat. Jen tak ho vodit na vodítku brzy omrzí.
Já nedám dopustit na knírače ( malý a střední ) a na pudly.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pokud by si manžel opravdu bral psa do práce tak by se situace změnila, pokud tahle možnost je. Neuvádíte jak staré děti máte, to je taky docela podstatné. Píšete že máte zahradu, lepší možnost než v bytě by bylo zvolit takového psa který by mohl být v době nepřítomnosti venku, kvůi venčení. Jinak počítejte s tím že pes opravdu potřebuje hodně času a nevychová se sám, takže je s ním hodně starostí a práce. Zrovna boxer kterého uvádíte je velice aktivní pes, potřebuje pohyb a výcvik, na to aby byl zavřený převážně sám byt na zahradě se nehodí. Ale třeba nějaký týraný voříšek z útulku by byl za možnost čekat na vás na zahradě docela rád.
Ahoj, určitě uděláš dobře, nejen že získáš parťáka do života, ale zároveň jej zlepšíš i pejskovi, teď se v tom útulku určitě necítí nejlépe, ty mu dáš domov a lásku a to mu moc prospěje, nezapomeň také pejska pak vzít na veterinu, aby jsi měla jistotu, že je zdravý. Za sebe mohu doporučit https://www.metropolevet.cz/.