Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.13
Ahoj, budeme si pořizovat další štěně a nějak jsem došla k úvaze o pelíšku. Naše psina ho tedy nikdy nepoužívala - jako malá byla dost venkovní, takže měla boudu, která jí stačila. Pak časem postupně přesídlila domů, kde sebou vždycky plácla zrovna tam, kde se něco dělo a doteď nemá žádné určené místo na spaní. Teda ano, koupili jsme jí pelíšek, ale tomu se nejdřív vyhýbala obloukem a potom jsme ji naučili si tam na povel "místo" lehnout, ale bylo to takové "nucené" a jakmile mohla, utekla pryč a lehla si někde jinde. Zkoušeli jsme jí ho dávat i na místa, kde ráda lehává (nad schodama, kde má přehled o všem co se kde děje, na chodbu do jídelny, kde má přehled o obýváku a kuchyni, na chodbu kde je chladněji a může "hlídat" u dveří, ...), ale dopadlo to tak, že si na povel lehla na pelíšek, ale jakmile jsme jí zmizeli z očí, honem slezla a lehla si vedle. Pak jsem jí ušila i takový velký polštář, protože vím, že si často ráda lehá na zmuchlanou peřinu, na hromadu oblečení, na polštáře spadané z gauče, a také bez většího úspěchu. Teď budeme mít to další štěně a tak mě napadlo, že bych ji znovu zkusila na pelíšek naučit. Je to ještě vůbec možné ve dvou letech? Byla bych ráda, aby pelíšek považovala za místo, kam chodí spát, kde má své útočiště a které má ráda. Jak se toho dá docílit? My jsme ji na pelíšek učili tak, že tam ze začátku měla dobrůtky (např. kousky piškotů, kostičku, ucho), nebo hračky, ale stejně to potvůrka vzala a odnesla z pelíšku pryč. Také jsem jí dala povel "místo" a na pelíšku jsem ji hladila, chválila, hrála si.. ale jakmile jsem se vzdálila, zase honem pryč.
Teď mě ještě napadlo, že bych jí ušila se štěnětem velký společný polštář, kde by mohly být obě. Věřím, že kdybych naučila na pelíšek štěně, chtěla by být tam kde ono, takže by se to třeba naučila. A nebo taky ne..
Co si o tom myslíte vy? :).
Určitě to naučit půjde:)
Hlavně musíte pomalu a nenuceně. Dala bych do pelíšku nějaké vaše staré triko kvůli pachu. Vždycky si k pelíšku klekla s nějakou mňamkou a čekala až příjde - jakmile se ocitne na pelíšku obrovská pochvala a odměna - musí ale přijít sama! Nijak ji tam netlačte. Je potřeba, aby se tam naučila relaxovat - tzn. začít ji tam drbat, pořádně na bříšku až uvidíte, že se opravdu uvolní, ale neustále drbat nebo si tam s hračkou hrát. Takto několikrát denně. Hlavně ji tam nijak nenutit. Vůbec bych nepoužívala ze začátku žádný povel a příkaz, aby tam šla - sama píšete, že to tak i brala a jak mohla, tak odešla. Takže všechno volně, chvíli jít k pelíšku, podrbat jí tam a odejít. Takto několikrát denně.
Určitě to nebude hned, ale pokud takto budete postupovat - tzn. hrát si tam v klidu a neposílat jí tam cíleně, mohlo by to vyjít :).
To s tím trikem je skvělý nápad, chtěla jsem to také napsat. Ta moje útulková je takovej malej bezdomovec, kdekoliv si venku/na návštěvě doma/ve vlaku sedneme, okamžitě mi zabaví bundu nebo batoh, na kterém leží a hlídá, pelíšek je tudíž cokoliv, co je "naše". A doma si do pelíšku (=dvě staré deky) nosí "na tajnačku" z koupelny moje oblečení z koše na prádlo. A myslím, že to první den s tím pelíškem pochopila také tak, že musely ty deky být cítit mnou a ona to prostě bere jako příjemné a chce tam ležet. Na druhou stranu má někdy prostě náladu a leží uprostřed místnosti, bez pelechu a tak odpočívá. Štěňátku dejte svoje staré tričko (nevyprané ) a uvidíte jak si to přebere. A klidně bych to vyzkoušela s tím společným polštářem. Ale asi bych to vlastně nijak extra neřešila, myslím, že o nic nejde, tak štěndo bude na polštáři, pes vedle polštáře
Ti mí si pelíšek najdou sami... Na ty kupované pelechy hledí se směsí nevěřícnosti a vrcholného hnusu!
Uživatel s deaktivovaným účtem

U mých předchozích psů jsme sice pelíšek vždycky měli ale jak píšete pes v něm setrval jen na povel, a sotva mohl už byl pryč, takže pelíšek byl jen taková dekorace. u současného psa je to jinak, odmala sem ho učila tam být a on tam taky sám od sebe jde, večer padne půl devátá a pes se sebere a odejde do pelíšku v chodbě, když chce odpočívat sám od sebe zaleze do pelíšku, ale učila jsme odmala, u starého psa se mě to nikdy nepodařilo, prostě jeho pelíšek byla sedačka