Štěně v těle dospělého psa

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
14.6.2015 16:08
Danczéz

XXX.XXX.210.109

Mám (údajně rok a půl starou) fenku z útulku. U mne již přes tři měsíce. Je hodná a chytrá, dost bojujeme s přivoláním při spatření holuba/psa/ječícího dítěte, snažíme se trénovat, radovala jsem se, jak se např. krásně naučila chodit na vodítku, bez tahání (i na rušné ulici apod.) Ale zhruba tak od druhého měsíce, co jí mám se mi zdá víc a víc jako štěně, jako kdyby si vynahrazovala něco, co zameškala. Víc si hraje, často nevnímá takovým tím štěněčím způsobem...Co jsme měly naučené, to vše zapomněla, přesně "podle scénáře" jak probíhá puberta, cokoliv jí nějak zaujme hned se za tím rozběhne, asi ze zvědavosti, ALE: je strašně, strašně rychlá. Když se vám takhle snaží odskotačit štěně, po dvou krocích ho čapnete, ale ona je vážně jak střelená. Myslím, že je dost špatně socializovaná, vše neobvyklé jí vyplaší a štěká a každý si hned myslí, že útočí, už jsme kvůli tomu měly pár incidentů...Snažím se jí vše ukazovat, chválit při klidném chování, na odlehlých místech vyběhat- jinak teď už pořád na vodítku, chodit ven s jinými psy, ale ve chvíli spatření nebo uslyšení čehosi, tak okamžitě vybíhá a "řeší to". Proč? Je temperamentní a mladší, než si myslím? Dá se to trpělivostí zvládnout? Přejde to věkem? A je to skutečně strach? Přece, kdyby se bála, půjde se ke mě schovat, když jí zavolám (jak jsem to viděla u jiných psů) a nebude hluše dorážet na někoho, kdo se mihne na chodbě v baráku...Strašně mne to mrzí, sama nemám ráda nevychované psy, ale u tohoto chování nevím vůbec kde začít...

14.6.2015 16:13
Danczéz

XXX.XXX.210.109

Jinak o její minulosti nic nevím, jestli byla týrána, někde zavřená, netuším. Přijde mi ale trochu, že asi moc nechodila ven, u mne se hrozně nasvalila a právě největší problém jsou neobvyklé situace v neznámém prostředí (např. jiný nový park apod.) a strašná "nadrženost" (nevím, jak jinak to popsat, prostě hrozná touha, ale ne sexuální) na jiné psy. Vidí psa a totálně ohluchne. Už jsme zvládly sezení a čekání v povelu a pes projde, nebo jde u nohy a projdeme okolo psa, to je v pohodě, ale neumí v klidu přijít, očichat a jít, dokáže si se psy jen hrát a přijde mi, že i trochu špatně čte řeč těla a nedokáže si nehrát, prostě jiný kontakt se psem než hraní nezná.

14.6.2015 19:18
anonymx

XXX.XXX.134.249

Budte rada, ze neni agresivni. Proste vsechno ji zajima s vy musite najit zpusob jak na to, abysteza vsech okolnosti tim nejzajimavejsim byla vy. Hrat s hrat si, micek, pesek, uzlik, schovavst se ji. Prochazky musi byt akcni. Jak se zachovate vy v takovych pripadech?

14.6.2015 22:02
Danczéz

XXX.XXX.210.109

anonymx napsal(a):
Budte rada, ze neni agresivni. Proste vsechno ji zajima s vy musite najit zpusob jak na to, abysteza vsech okolnosti tim nejzajimavejsim byla vy. Hrat s hrat si, micek, pesek, uzlik, schovavst se ji. Prochazky musi byt akcni. Jak se zachovate vy v takovych pripadech?

Já se právě bojím, aby se z toho, místo zlepšení nestala agrese smajlík Na vycházkách je schovávačka samozřejmostí, stejně tak různé "překvapení": klacek, šiška, panička vyleze na betonový blok nebo padne k zemi s pamlskem, vážně se snažím a ona je nadšená z každé blbosti. Ale při spatření "zajímavého" psa, se vypne: dokonce jí cpu do pusy oblíbené pamlsky (a přitom je to typický útulkový nenažranec a na vycházky se chodí na lačno) a ony jí padají z pusy a vůbec o nich neví, na povel, pobídku rukou, slabé štípnutí naprosto nereaguje, byť na vodítku a vedle mne...-Což je ovšem ta lepší varianta, nedej bože, když je na volno a z křoví vyběhne rozjívené děcko/pes atp. okamžitě vybíhá a nereaguje smajlík Snažím se předvídat, co to dá, ale někdy se to neuhlídá, děti ječí, lidi nadávají a bojí se, ostatní psi se hystericky přidávají...

14.6.2015 22:52
anonymx

XXX.XXX.134.249

A jak se chovate vy?

14.6.2015 23:15
noemi

XXX.XXX.64.236

Prostě vydržte - 3 měsíce je relativně málo, jak píšete, nemáte zdání, co má fenka za sebou.

Trénujte, upevňujte správné chování.
Prostě se trošku otrkala a už ví, co si může dovolit - mějte si na stopovačce, takže ji zbrzdíte.
Navolno prostě ne - až jí to docvakne a bude mít opravdu přivolání, tak proč ne (ovšem za týden to nebude).

Najděte si v okolí cvičák a domluvte se...socializace jí prospěje a zkušený instruktor Vám určitě poradí, jak toto nepříjemné období sžívání se, přežít bez úhony
.

15.6.2015 09:12
Zrzavci

XXX.XXX.65.169

Já začnu trochu odjinud a to pro vás velmi důležitou věcí. Zapomeňte teď na to, jak se na vás ostatní dívají, že třeba fenku berou jako "nevychovanou". To vám hrozně svazuje ruce, uvolněte se a berte to s určitým odstupe. Ano je nějaký problém, ale vy na něm pracujete, vy nejste ten, kdo ten problém způsobil, vy ho odstraňujete, takže to jak na vás nahlíží okolí to prostě vyblokujte. Vykašlete se na to. Tím pádem se vám uvolní ruce a hlavně se uvolníte vy.
Jsem toho názoru, že někteří z útulkáči a to i fakt hodně dospělí psi- soudě, podle toho, jak to bylo u nás a u dalších lidí, kteří si psa z útulku vzali - to takhle mají. Že mají nějakým určitým způsobem potřebu dohnat cosi. Naše bábrdle se určitou dobu chovala způsobem - urvi co můžeš (je to dané i její náturou). Natož pak mladý pes, který dostane prostor pro to, aby žil normální život. Zrovna kolegyně to tak u své fenky měla, že ač relativně dospělý pes - rok a půl- ale je to pořád mládě, tak si právě pak prošla "jakoby zpětně" pubertou. se všemi těmi atributy. Jdete myslím dobrou cestou, jediný co potřebujete je trpělivost, tuny trpělivosti, laskavá důslednost a... hodně rychlý nohy . Zvládnete to, jen se neplašte. Vždy se snažte reagovat dřív než ona a využít vzdálenosti, kterou máte k dispozici, tedy : vidím psa v dálce, ideálně dřív než ona a snažím se ji namotivovat na sebe, abych měla za co pochválit a pak když ona mi věnuje tu pozornost (zpočátku klidně i jen malý okamžik), mám za co jí odměnit tím, že když to jde, kontakt se psem dovolím. Protože to, ž ejí ten kontakt dovolíte, tím jste odměnila a posílila to předchozí chování - tedy to, že se chvilku koncentrovala na vás. Hodně, hodně, hodně si s ní hrajte, ať se pro ni stanete tím nejdůležitějším bodem jejího života. Využívejte toho, že jí můžete poskytnout x věcí - např. jdeme ve z domu, pes si sedne, věnuje mi pozornost, pak se teprve otevřou dveře a pak teprve přijde povel, že jdeme ven, házení míčku, aportků, klacků: Když si hezky sedneš a vydržíš chvilinku sedět, tak hodím a ty můžeš běžet... a td.

15.6.2015 11:05
Danczéz

XXX.XXX.210.109

Zrzavci napsal(a):
Já začnu trochu odjinud a to pro vás velmi důležitou věcí. Zapomeňte teď na to, jak se na vás ostatní dívají, že třeba fenku berou jako "nevychovanou". To vám hrozně svazuje ruce, uvolněte se a berte to s určitým odstupe. Ano je nějaký problém, ale vy na něm pracujete, vy nejste ten, kdo ten problém způsobil, vy ho odstraňujete, takže to jak na vás nahlíží okolí to prostě vyblokujte. Vykašlete se na to. Tím pádem se vám uvolní ruce a hlavně se uvolníte vy.
Jsem toho názoru, že někteří z útulkáči a to i fakt hodně dospělí psi- soudě, podle toho, jak to bylo u nás a u dalších lidí, kteří si psa z útulku vzali - to takhle mají. Že mají nějakým určitým způsobem potřebu dohnat cosi. Naše bábrdle se určitou dobu chovala způsobem - urvi co můžeš (je to dané i její náturou). Natož pak mladý pes, který dostane prostor pro to, aby žil normální život. Zrovna kolegyně to tak u své fenky měla, že ač relativně dospělý pes - rok a půl- ale je to pořád mládě, tak si právě pak prošla "jakoby zpětně" pubertou. se všemi těmi atributy. Jdete myslím dobrou cestou, jediný co potřebujete je trpělivost, tuny trpělivosti, laskavá důslednost a... hodně rychlý nohy . Zvládnete to, jen se neplašte. Vždy se snažte reagovat dřív než ona a využít vzdálenosti, kterou máte k dispozici, tedy : vidím psa v dálce, ideálně dřív než ona a snažím se ji namotivovat na sebe, abych měla za co pochválit a pak když ona mi věnuje tu pozornost (zpočátku klidně i jen malý okamžik), mám za co jí odměnit tím, že když to jde, kontakt se psem dovolím. Protože to, ž ejí ten kontakt dovolíte, tím jste odměnila a posílila to předchozí chování - tedy to, že se chvilku koncentrovala na vás. Hodně, hodně, hodně si s ní hrajte, ať se pro ni stanete tím nejdůležitějším bodem jejího života. Využívejte toho, že jí můžete poskytnout x věcí - např. jdeme ve z domu, pes si sedne, věnuje mi pozornost, pak se teprve otevřou dveře a pak teprve přijde povel, že jdeme ven, házení míčku, aportků, klacků: Když si hezky sedneš a vydržíš chvilinku sedět, tak hodím a ty můžeš běžet... a td.

Děkuji, napsala jste mi asi to, co jsem potřebovala slyšet. To s tím počkáním, chvilku sedět, ideálně oční kontakt a pak hraní(odměna) se snažím dost pečlivě dodržovat: takže snad postupuji správně. Čekání u dveří, na přechodu atp. zvládá fakt na jedničku, jediné, co jí občas zabrzdí od toho rozeběhnout se za psem, je silnice(neříkám, že mi tam už asi dvakrát neskočila, ale vážím si toho, že to není úplné střevo a alespoň maličko přemýšlí, že do silnice ne-e) Jsem ráda, že moje domněnka o pubertě není jen nějaký výmysl, ale je to možné, rozhodně je pro mne snažší žít s vědomím, že tohle je jen dočasné a můžu s tím pracovat a ne, že jsem si vzala psycho psa
Vážně Vám děkuji, já nejsem úplně sebevědomý člověk a rozhodí mne kdejaká poznámka na mou osobu (zážitek s nasranou sousedkou jsem vyplakávala tři hodiny... ) Mám jí moc ráda, je na mne fixovaná a musím se smát, jak se raduje, když si třeba udělám doma přestávku od učení a jdu si s ní hrát, jak se strašně raduje a jako štěně mi ožužlává ruce nebo jak si hezky zvykla v novém bydlení a že poslouchá (v rámci možností) i přítele, kterého doteď viděla vlastně jen párkrát. Ale moc hezky si přebrala, že patříme k sobě smajlík Vydržím, stres pošlu někam a budeme pracovat jako doteď, určitě to zvládneme

15.6.2015 11:10
Danczéz

XXX.XXX.210.109

noemi napsal(a):
Prostě vydržte - 3 měsíce je relativně málo, jak píšete, nemáte zdání, co má fenka za sebou.

Trénujte, upevňujte správné chování.
Prostě se trošku otrkala a už ví, co si může dovolit - mějte si na stopovačce, takže ji zbrzdíte.
Navolno prostě ne - až jí to docvakne a bude mít opravdu přivolání, tak proč ne (ovšem za týden to nebude).

Najděte si v okolí cvičák a domluvte se...socializace jí prospěje a zkušený instruktor Vám určitě poradí, jak toto nepříjemné období sžívání se, přežít bez úhony
.

Ano, to mi bylo doporučeno, jak začala blbnout, na volno byla minimálně, snažím se jí nedat možnost si zase "vyskakovat" a utíkat a vidím zlepšení. To přivolání tam je, ale bohužel jen do chvíle, nějakého většího rozptýlení. při spatření jednoho malého pejska jí ještě odvolám krásně, ale nedej bože aby to bylo víc psů nebo jeden z nich štěkl. A cvičák neodmítám, jen jsem vždy narazila na kurzy s přesně danou dobou výcviku bez možnosti vynechat a to jsem kvůli škole a práci nestíhala, potřebuji něco flexibilnějšího a na osobního trenéra nemám peníze. Mne právě přišlo, že tři měsíce je už docela dost, ale když si to zhodnotím objektivně, tak máte samozřejmě pravdu a moc děkuji za rozumnou radu

15.6.2015 11:14
Zrzavci

XXX.XXX.65.169

Danczéz napsal(a):
Děkuji, napsala jste mi asi to, co jsem potřebovala slyšet. To s tím počkáním, chvilku sedět, ideálně oční kontakt a pak hraní(odměna) se snažím dost pečlivě dodržovat: takže snad postupuji správně. Čekání u dveří, na přechodu atp. zvládá fakt na jedničku, jediné, co jí občas zabrzdí od toho rozeběhnout se za psem, je silnice(neříkám, že mi tam už asi dvakrát neskočila, ale vážím si toho, že to není úplné střevo a alespoň maličko přemýšlí, že do silnice ne-e) Jsem ráda, že moje domněnka o pubertě není jen nějaký výmysl, ale je to možné, rozhodně je pro mne snažší žít s vědomím, že tohle je jen dočasné a můžu s tím pracovat a ne, že jsem si vzala psycho psa
Vážně Vám děkuji, já nejsem úplně sebevědomý člověk a rozhodí mne kdejaká poznámka na mou osobu (zážitek s nasranou sousedkou jsem vyplakávala tři hodiny... ) Mám jí moc ráda, je na mne fixovaná a musím se smát, jak se raduje, když si třeba udělám doma přestávku od učení a jdu si s ní hrát, jak se strašně raduje a jako štěně mi ožužlává ruce nebo jak si hezky zvykla v novém bydlení a že poslouchá (v rámci možností) i přítele, kterého doteď viděla vlastně jen párkrát. Ale moc hezky si přebrala, že patříme k sobě smajlík Vydržím, stres pošlu někam a budeme pracovat jako doteď, určitě to zvládneme

Zvládnete, nebojte se, půjde to, jen to chce čas. A toho máte fůru. V domě mějte pesu na vodítku, když zatím není jistota a klidně bych ji učila, že se v baráku pohybuje hezky u nohy. Já třeba mám všechny psy učené že: Vyjdou před byt a sednou a čekají na odměnu a povel jdeme. Seběhnou schody, sednou, počkají, až dojdu a dám povel že jdeme. Chci je mít pod kontrolou a naučené, že tak jednají sami od sebe, bez povelu, je to spolehlivější. I tohle se dá naučit formou hry, jako všechno, aby se na to pes těšil. Hodně pracujte s hlasem, pokud budete chtít odměnit klidné chování, nechvalte takovým tím jásavým agi hlasem (nci proti agi, aby to někdo nebral špatně), zvolte hlubší tišší pochvalu /pes se tím pádem s tišším hlasem i na vás víc koncentruje/ a chvalte klidně "proslovem", jak tomu já říkám, kdy psu říkám, jak JE úžasnej, že je vy-ni-ka-jí-cí, nejlepší, že žádnýho tak dokonalýho psa neznám... blablabla. Nekynologické, leč vysoce funkční. Prostě ze mě musí ten pes to moje nadšení a ocenění cítit, vnímat. Buďte vždy o krok napřed, naučte se monitorovat okolí, přemýšlet dopředu, ale být v klidu (rozhodně se fakt nenechte rozhodit, tím co vám kdo řekne, vy totiž pro toho psa musíte BÝT v klidu)
Nechtějte všechno hned a dejte vám oběma čas, užijte si to, že se máte.

15.6.2015 11:21
Zrzavci

XXX.XXX.65.169

Danczéz ještě jedna věc a pro vás dobrá vychytávka.POkud už to nedělkáte Na vodítku fenku učte zastavování na povel, na písknutí. Se sednutím (jasně, nejdvíř v klidu, pak venku, atd atd.) Až to bude dávat, učte ji, že když uvidí psa, tak na písknutí sedám, čekám. Panička pak přijde, pochválí, lehoounce popleská po hrudním košíčku a dá volno ke kámošení. Ona se tak naučí, že opravdu až po poklepání může vyrazit. Je to taková pojistka do budoucnosti, aby se pes z čekání uvolnil doopravdy až to k tomu půjde (jsou psi zbrklouši a ti kolikrát vyrazí na první hlásku toho co řeknete, pokud by vás třeba v ten moment pozdravil soused a vy se nadechla, že odpovíte, mohl by to zbrklouš brát jako to, že uuuuž, už ho pustíte a vyrazit nečekaně, to poklepání to jistí, a je to pro psa v podstatě i odměna, spolu s vyběhnutím za kámošem).

15.6.2015 11:38
Danczéz

XXX.XXX.210.109

Zrzavci: jste skutečně dobrý rádce. Takový ten "proslov" jak píšete, opravdu dělám, tak nějak mi to přišlo samo na jazyk, když z ní mám radost. Čekání u dveří, "stůj" a "sedni" na ulici také trénujeme, pobouchání po hrudníku a pak povel volno...No nebudu to tu vše rozepisovat, podle toho co píšete a co mi radili i jiní pejskaři, postupuji správně, takže pes se učí a panička se potřebuje učit trpělivosti Velké rozčarování je pro mne tato část Prahy, do parčíku daleko a ten je navíc maličký a plný psů z okolí, hrdliček a strak, takže tam není moc možnost se se psím kámošem vyběhat bez rušení, takže bych vlastně i řekla, že se novému řádu učíme od znovu, u rodičů jsme měli všude zeleň a naučeno, kde a kam můžeme s vodítkem/bez vodítka, tady jedeme od začátku, tak jsme možná zmatené obě

15.6.2015 12:53
Zrzavci

XXX.XXX.65.169

Ta změna taky hraje svou roli, protože ještě než se stačila usalašit, přesouvaly jste se jinam. Některému psu trvá dýl, než se na člověka doopravdy naváže. Je škoda, že nemáte moc prostoru na vylítání, musíte to halt řešit tím, že se budete přesouvat na větší vzdálenost. Ještě doporučím jednu věc, která není všem vlastní, ale je to velmi jednoduché, účinné a způsobí, že spoustu věcí budete mít "relativně zadarmo" Chvalte každé chování, které se vám líbí. nejen když cvičíte, či se něco učíte, prostě vše v běžném provozu. To když se pes po vás otočí a sám si vás zkontroluje - pochválím, odměním, pohraju si a jdeme dál. Pes se pak naučí se sám "přivolávat" hlídat si vás.

15.6.2015 13:02
Danczéz

XXX.XXX.210.109

Zrzavci napsal(a):
Ta změna taky hraje svou roli, protože ještě než se stačila usalašit, přesouvaly jste se jinam. Některému psu trvá dýl, než se na člověka doopravdy naváže. Je škoda, že nemáte moc prostoru na vylítání, musíte to halt řešit tím, že se budete přesouvat na větší vzdálenost. Ještě doporučím jednu věc, která není všem vlastní, ale je to velmi jednoduché, účinné a způsobí, že spoustu věcí budete mít "relativně zadarmo" Chvalte každé chování, které se vám líbí. nejen když cvičíte, či se něco učíte, prostě vše v běžném provozu. To když se pes po vás otočí a sám si vás zkontroluje - pochválím, odměním, pohraju si a jdeme dál. Pes se pak naučí se sám "přivolávat" hlídat si vás.

Ano, to také děláme. Posledních čtrnáct dní dávám odměnu za "kontrolu". Kdykoliv si přijde, ať na volno nebo na vodítku ke mně, dostane malý pamlsek. To docela funguje a jen díky tomu jsme rapidně zmenšily radius, ve kterém se pohybuje. Takže jo, změna tady je, akorát něco je asi o dost pomalejší. Bude to dobré, doufám.

15.6.2015 13:09
Zrzavci

XXX.XXX.65.169

Takže supr, jdete opravdu dobrým směrem, tak se ho držte a buďte v klidu. Zapomeňte na reakce okolí, myslete si něco o něčem, a držte se vytyčené trasy. Ať se vám daří.

Jen pro vaše uklidnění - kolegyně má pesana z útulku, občas mívá chuť se vytahovat, takže je okošíkován. I tak vznikla mela. Nachomýtla se k tomu osoba, která má totál nulové znalosti toho, jak psi fungují a jaká je historie psa a nejen že začla v okolí kolegyně šířit různé hlášky, ale ještě jí dávala přednášku. Ona dotyčná měla štěstí, že moje kolegyně není jako já, je to moudrá klidná osoba. Já ne, takže tam by paní asi narazila. Prostě na takovéhle lidi, kteří sami prd vědí, nevědí nic o vás dvou, ale budou komentovat, kritizovat a radit, narazíme vždycky. Tak si z nich nic nedělejte a mějte radost z toho, jak vám to jde. Protože když byste byla nervózní, budete ten problém zbytečně hrotit z vaší strany.

Přidejte reakci

Přidat smajlík