Torze žaludku -zkušenosti

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Moje švagrová...chodský pes...když přijela z práce okamžitý převoz k vetovi, ale pejsek bohužel uhynul

.

Nenacita se mi to, porad nechapu ten mechanismus vzniku, jak tomu predejit...

U známých. Fila, ND - konec...

Torzi jsem u svých psů zažila 3x.Dvakrát berňák, poprvé přežil, opakována za půl roku, to už nepřežil.Čuvač před takřka 4 lety, žije stále.Prevence, podle mých zkušeností není, pokud k tomu má pes nějaké dispozice.Kdysi MvDr Nesvadba říkal, že se na vzniku podílí vnitřní disbalance ať už fyzická nebo metabolická.Berňák při první torzi nebyl ani nakrmený ani se nijak extra nepohyboval.Pak měl dietní stravu, krmen 3x denně a stejně se mu zopakovala.Dalších X našich psů po krmení lítá, hraje si a nikdy jim nic nebylo.Oba berňák i čuvač, ale měli špatnou slezinu.Čuvačovi ji odebrali, berňákovi nikoliv.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Torzi jsem u svých psů zažila 3x.Dvakrát berňák, poprvé přežil, opakována za půl roku, to už nepřežil.Čuvač před takřka 4 lety, žije stále.Prevence, podle mých zkušeností není, pokud k tomu má pes nějaké dispozice.Kdysi MvDr Nesvadba říkal, že se na vzniku podílí vnitřní disbalance ať už fyzická nebo metabolická.Berňák při první torzi nebyl ani nakrmený ani se nijak extra nepohyboval.Pak měl dietní stravu, krmen 3x denně a stejně se mu zopakovala.Dalších X našich psů po krmení lítá, hraje si a nikdy jim nic nebylo.Oba berňák i čuvač, ale měli špatnou slezinu.Čuvačovi ji odebrali, berňákovi nikoliv.

Tak to je psycho.

Předejít můžeš preventivní asistovanou gastropexí.Je to minimálně invazivní zákrok, který se provádí několika metodami (laparoskopicky nebo endoskopicky) a spočívá v přišití žaludku jedním až dvěma stehy ke svalovině břišní stěny.- měla by se torze eliminovat o cca 95 procent.
Je to zákrok v krátké anestezii a může se třeba spojit s čištěním zubního kamene nebo kastrací apod)Prostě, když je důvod pejska uspat, tak se to běžně provádí v jedné narkoze zároveň.U predisponovaných plemen s hlubokým hrudníkem je to dobrá prevence. Pejsek ná na spodní pravé straně jizvičku na 4 stehy a rekonvalescence je naprosto bezproblémová.

Je pravda, že se toho také bojím...byť jsem to u svých psů nikdy nezažila, jsem až paranoidní, takže svoje dospělé psy krmím 3x denně a po večerním krmení s nimi sedím na zahradě, protože to oni pak u mě leží a nedělaj blbosti...ale vím, že pokud se to má stát, tak by mi tohle nepomohlo, švagrový pesan byl na lačno a vzhledem k tomu, že panička nebyla doma, tak je předpoklad, že přes den spíš polehával a torzi bych předpokládala u většího psa...choďáček je takovej střízlíček není to žádná doga nebo BSP

Felow napsal(a):
Předejít můžeš preventivní asistovanou gastropexí.Je to minimálně invazivní zákrok, který se provádí několika metodami (laparoskopicky nebo endoskopicky) a spočívá v přišití žaludku jedním až dvěma stehy ke svalovině břišní stěny.- měla by se torze eliminovat o cca 95 procent.
Je to zákrok v krátké anestezii a může se třeba spojit s čištěním zubního kamene nebo kastrací apod)Prostě, když je důvod pejska uspat, tak se to běžně provádí v jedné narkoze zároveň.U predisponovaných plemen s hlubokým hrudníkem je to dobrá prevence. Pejsek ná na spodní pravé straně jizvičku na 4 stehy a rekonvalescence je naprosto bezproblémová.

Poslouchala jsem nějakou besedu - nepomáhá to.

Http://www.cb-vet.cz/index.php/cz/specializovane-vykony/laparoskopie/llaparo-gastropexe

nevím, ale ve světě je to již úplně běžné, např. chovatelé německých dog, kde je statisticky dokázaných až 45 procent případů to již dělají ve většině.Riziko se opravdu snižuje na minimum-výše přidaný odkaz uvádí dokonce jen 0,3 procenta.Musí se také rozlišit na co to pomáhá - určitě to zabrání tkzv. otočení žaludku po jeho nafouknutí plyny, které samotnému otočení předchází. Právě ono otočení bývá fatální, protože v krátké době (někdy jde o minuty) nastává přerušení průtoku krve do žaludku a ten nekrotizuje. Samotnému nafouknutí (dilatace) se zabránit nedá, ale to nebývá fatální - lze velice rychle pomocí endoskopu plyny vypustit. Pak ještě existuje malé procento případů tkzv. torze sleziny - otočí se slezina, ale to nebývá časté(výskyt minimální). Uchycení(přišitím) se zabrání torzi - žaludek se prostě otočit nemůže.

Rhodéský ridgeback - nebyl to ale žaludek, měl torzi sleziny. Stál, fňukal a dýchal, nechtěl udělat ani jediný krok. Slezinu mu vyoperovali, ale bohužel už se z toho nevyhrabal, operace mu dala jen 3 týdny života s bolestmi.

Felow napsal(a):
Http://www.cb-vet.cz/index.php/cz/specializovane-vykony/laparoskopie/llaparo-gastropexe

nevím, ale ve světě je to již úplně běžné, např. chovatelé německých dog, kde je statisticky dokázaných až 45 procent případů to již dělají ve většině.Riziko se opravdu snižuje na minimum-výše přidaný odkaz uvádí dokonce jen 0,3 procenta.Musí se také rozlišit na co to pomáhá - určitě to zabrání tkzv. otočení žaludku po jeho nafouknutí plyny, které samotnému otočení předchází. Právě ono otočení bývá fatální, protože v krátké době (někdy jde o minuty) nastává přerušení průtoku krve do žaludku a ten nekrotizuje. Samotnému nafouknutí (dilatace) se zabránit nedá, ale to nebývá fatální - lze velice rychle pomocí endoskopu plyny vypustit. Pak ještě existuje malé procento případů tkzv. torze sleziny - otočí se slezina, ale to nebývá časté(výskyt minimální). Uchycení(přišitím) se zabrání torzi - žaludek se prostě otočit nemůže.

Otočit se může, náš berńák ho měl také přišitý a po půl roce se mu zopakovala.Právě MvDr Nesvadba říkal, že je podmíněná dědičně.A něco na tom je, čím více se upatní v chovu zvířata s predispozicí, tím více se rozšiřuje.

Felow napsal(a):
Http://www.cb-vet.cz/index.php/cz/specializovane-vykony/laparoskopie/llaparo-gastropexe

nevím, ale ve světě je to již úplně běžné, např. chovatelé německých dog, kde je statisticky dokázaných až 45 procent případů to již dělají ve většině.Riziko se opravdu snižuje na minimum-výše přidaný odkaz uvádí dokonce jen 0,3 procenta.Musí se také rozlišit na co to pomáhá - určitě to zabrání tkzv. otočení žaludku po jeho nafouknutí plyny, které samotnému otočení předchází. Právě ono otočení bývá fatální, protože v krátké době (někdy jde o minuty) nastává přerušení průtoku krve do žaludku a ten nekrotizuje. Samotnému nafouknutí (dilatace) se zabránit nedá, ale to nebývá fatální - lze velice rychle pomocí endoskopu plyny vypustit. Pak ještě existuje malé procento případů tkzv. torze sleziny - otočí se slezina, ale to nebývá časté(výskyt minimální). Uchycení(přišitím) se zabrání torzi - žaludek se prostě otočit nemůže.

Kdyz torzi predchazi nafouknuti plyny, jak zabranit tomu nafouknuti, resp co zapricinuje to nafouknuti.

Lexaurin napsal(a):
Kdyz torzi predchazi nafouknuti plyny, jak zabranit tomu nafouknuti, resp co zapricinuje to nafouknuti.

On se ten žaludek nejdříve otočí a pak se pes nafoukne, jelikož nemohou ze žaludku odcházet plyny.Náš berňák za námi nejdříve chodil a my jsme nevěděli, co mu je.Dokonce se ani nesnažil neúspěšne zvacet, jak se často udává.Až když se nafoukl, bylo to jasné.Měl přetočený celý žaludek.Čuvač měl přetočený žaludek v polovině.Také za námi začal chodit a hned mě to napadlo.Jeli jsme na veterinu.Bylo to v neděli a sloužící veterinářka si nebyla jistá, že je to torze.Pes dokonce i pil, ale pamlsek nechtěl.Udělala rtg a na snímku to také nebylo vidět.Až po telefonické poradě s veterinářem ke kterému chodíme, udělala ještě rtg psa z vrchu a tam už bylo vidět v polovině přetočený žaludek.Pes se nafoukl, ale zase ne tolik jako ten berńák.

Helena15 napsal(a):
Rhodéský ridgeback - nebyl to ale žaludek, měl torzi sleziny. Stál, fňukal a dýchal, nechtěl udělat ani jediný krok. Slezinu mu vyoperovali, ale bohužel už se z toho nevyhrabal, operace mu dala jen 3 týdny života s bolestmi.

Mám také RR, u nich je to vůbec o hubu při jejich skocích. Náš běžně přeskočí 5m bazén a když řádí, tak při skoku je schopen ve vzduchu vyseknout otočku o 180 stupňů. Gastropexi máme za sebou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
On se ten žaludek nejdříve otočí a pak se pes nafoukne, jelikož nemohou ze žaludku odcházet plyny.Náš berňák za námi nejdříve chodil a my jsme nevěděli, co mu je.Dokonce se ani nesnažil neúspěšne zvacet, jak se často udává.Až když se nafoukl, bylo to jasné.Měl přetočený celý žaludek.Čuvač měl přetočený žaludek v polovině.Také za námi začal chodit a hned mě to napadlo.Jeli jsme na veterinu.Bylo to v neděli a sloužící veterinářka si nebyla jistá, že je to torze.Pes dokonce i pil, ale pamlsek nechtěl.Udělala rtg a na snímku to také nebylo vidět.Až po telefonické poradě s veterinářem ke kterému chodíme, udělala ještě rtg psa z vrchu a tam už bylo vidět v polovině přetočený žaludek.Pes se nafoukl, ale zase ne tolik jako ten berńák.

Nemusí to tak být vždy, dilatací je několik druhů, je dilatace prostá, poloviční, úplná. Podle druhu právě záleží na procentu mortality. Kdyby Váš veterinář včas poznal o co jde, mohla jste mít možná psa naživu. Určitě neměl přetočený žaludek v polovině(to ani není anatomicky možné) 6alidek je vlastně jakoby jste si představola balonek, který je na každé straně jekoby na provázku a visí v břišní dutině. Když se otočí, tak jedině právě v těch "závěsech", ta které je připevněn. A pak záleží o kolik se otočí-jesti jen o polovinu-nebo celý(a je vlastně vzhůru nohama) v tomto případě se okamžitě znemožní tok krve a nastává rychlá nekrotizace(odumření) a to je fatální. U Vás to s největší pravděpodobností byla ta poloviční torze, což je škoda, že se rychle nepoznalo, zde bývá veliké procento úspěšnosti a záchrany. V těchto případech i třeba jen při podezření je potřeba hledat pomoc spíše na veterinárních klinikách s potřebnou diagnostikou (endoskop, sono, inhalační anestesie) a možností okamžitého operačního zákroku.

Přidávám ještě odkaz na velice užitečný článek, který zevrubně popisuje zmiňovaný problém. (autorkou je moje veterinářka)

http://www.familyvet.cz/ckfinder/userfiles/files/12-03-10-08-45-50torze-se-rozchodit-neda.pdf.

Felow napsal(a):
Nemusí to tak být vždy, dilatací je několik druhů, je dilatace prostá, poloviční, úplná. Podle druhu právě záleží na procentu mortality. Kdyby Váš veterinář včas poznal o co jde, mohla jste mít možná psa naživu. Určitě neměl přetočený žaludek v polovině(to ani není anatomicky možné) 6alidek je vlastně jakoby jste si představola balonek, který je na každé straně jekoby na provázku a visí v břišní dutině. Když se otočí, tak jedině právě v těch "závěsech", ta které je připevněn. A pak záleží o kolik se otočí-jesti jen o polovinu-nebo celý(a je vlastně vzhůru nohama) v tomto případě se okamžitě znemožní tok krve a nastává rychlá nekrotizace(odumření) a to je fatální. U Vás to s největší pravděpodobností byla ta poloviční torze, což je škoda, že se rychle nepoznalo, zde bývá veliké procento úspěšnosti a záchrany. V těchto případech i třeba jen při podezření je potřeba hledat pomoc spíše na veterinárních klinikách s potřebnou diagnostikou (endoskop, sono, inhalační anestesie) a možností okamžitého operačního zákroku.

Ale on ten pes žije po té torzi už skoro 4 rioky.A ten žaludek byl opravdu otočený zhruba v polovině plus mínus.Bylo to vidět i na tom snímku shora a potvrdili to i operující lékaři.Prostě se otočila jen část.

Http://www.cz-pes.cz/diskuse/4_8381_0.html.

Felow napsal(a):
Předejít můžeš preventivní asistovanou gastropexí.Je to minimálně invazivní zákrok, který se provádí několika metodami (laparoskopicky nebo endoskopicky) a spočívá v přišití žaludku jedním až dvěma stehy ke svalovině břišní stěny.- měla by se torze eliminovat o cca 95 procent.
Je to zákrok v krátké anestezii a může se třeba spojit s čištěním zubního kamene nebo kastrací apod)Prostě, když je důvod pejska uspat, tak se to běžně provádí v jedné narkoze zároveň.U predisponovaných plemen s hlubokým hrudníkem je to dobrá prevence. Pejsek ná na spodní pravé straně jizvičku na 4 stehy a rekonvalescence je naprosto bezproblémová.

Četla jsem na tento zákrok velké kritiky od veterinářů. Zkušenost s tím díky Bohu nemám a doufám, že mít nebudu. Můžete uvést nějaké bližší informace?

scylla napsal(a):
Četla jsem na tento zákrok velké kritiky od veterinářů. Zkušenost s tím díky Bohu nemám a doufám, že mít nebudu. Můžete uvést nějaké bližší informace?

Já jsem si předem zjištovala odborné výklady i metody velice důkladně( jsem z oboru -lidského), také jsem konzultovala s renomovanými veterináři, to hlavně i kvůli výběru operatéra(MVDr Vepřek, MVDr Žert, MVDr Svobodová.klinikaJaggy apod.)Nesetkala jsem se ani s jednou zápornou reakcí.Možná běžní ambulantní veterináři s běžnými soukromými praxemi nejsou tak v obraze a nesledují vývoj metod interní chirurgie. Tyto metody za pisledních cca 10 let velice pokročily, jakým způsobem se prováděla gastropexe před pár lety a jaké jsou metody a výsledky nyní se téměř nedá srovnávat. Dřívější incizní gasteroktomie(jedna z prvních metod) nebo jednoduchá laparoskopická gastropexe opravdu v některých případech byla fixačně volnější, či stehy takzvaně v místě nápinu a časem nevydržely. Od těchto metod se však již ustupuje a preferuje se endoskopická metoda se suturou a nafouknutím žaludku a pevným umístěním stehů, které vydrží i věkem se povolující upínací mechanismus žaludku nepustit a drží bezproblémově po celý život. Naopak kladný vliv mají i na to, že právě nedochází k povolování upínacího mechanismu s věkem psa, ke kterému by jinak došlo. Posílám vám odkaz na osborné studie s popisem i výkladem včetně odvolávek na světové studie a odborné výzkumy.
Vzpomenete-li si na odkazy, kde jste četla zmińované kritiky na tento zákrok, velice vás prosím o odkaz nebo název publikace, moc by mě z profesionálního hlediska zajímaly konkrétní důvody, či indikační negativa. Předem děkuji a přidávám zmíněný odkaz -

http://www.projekt-endoskopie.cz/attachment/GDV.pdf.

Děkuji.

U nás paradoxně - pes NF 11 let, byla jsem na srazu střední veteriny, vrátila jsem se v deset večer, rodina pravila, že pes jedl normálně v šest večer. Zalezla jsem do vany a slyšela, jak pes pořád courá. Protože to byl starší pán, který to neměl ve zvyku, vyletěla jsem z vany, koukla na něj a už se pomalu začínal nafukovat. V autě si už nelehl a naříkal. na klinice ho vzal doktor rovnou na operaci. Vyndal mu ze žaludku celou večeři, od té doby jsme mu maso krájeli na menší kousky. Operaci přežil zcela v pořádku, zemřel stářím skoro za rok.
Kamarádka - fousek, po první torzi jí přišili žaludek, měla druhou, obě přežila v pohodě.

Mám vlkodava a torzia je pri týchto veľkých psoch bohužiaľ dosť častý problém. My sme ju zatiaľ nikdy (klop-klop) nemali, ale od známych čo tiež tieto psy chovajú o nej počujem často. Čo mám vypozorované tak ju majú viac psy kŕmené granulami, ale známej pes ju pred nedávnom mal z toho, že sa napil naraz veľa vody na lačno a bolo to po výstave - čiže aj nejaký stres na tom mohol mať svoj podiel. Od pár ľudí som počula, že ju mali aj psy s prišitým žalúdkom. Asi by som to dala psovi urobiť jedine ak by už torziu mal - preventívne pri tom zákroku. Ak máte psa, ktorý na to má preddispozície tak na 100% ju nikdy neviete eliminovať, ale určite je dobré psa kŕmiť aspoň 2x denne, vyhýbať sa prílišnému stresu, nechať ho po jedle odpočívať - naozaj poznám ľudí, ktorí aktívnejších jedincov po jedle na hodinu zatvárajú aby nemohli behať. Čím je pes starší tak je viac ohrozený.
A potom ak už pes torziu dostane alebo máte len podozrenie že by ju mohol mať ide o minúty, nečakať a bežať na veterinu nádej na záchranu je tým väčšia čím skôr sa začne riešiť. Často netreba podceniť ani malé príznaky - pes je nekľudný, často mení miesto na ležanie, dávi ho na zvracanie a nič nezvracia, nemusí byť vyslovene vidno bolesť tá často príde až neskôr ako aj nafúknuté brucho, vtedy je už zväčša žalúdok hodnú chvíľu prevrátený.

katkaa1 napsal(a):
Mám vlkodava a torzia je pri týchto veľkých psoch bohužiaľ dosť častý problém. My sme ju zatiaľ nikdy (klop-klop) nemali, ale od známych čo tiež tieto psy chovajú o nej počujem často. Čo mám vypozorované tak ju majú viac psy kŕmené granulami, ale známej pes ju pred nedávnom mal z toho, že sa napil naraz veľa vody na lačno a bolo to po výstave - čiže aj nejaký stres na tom mohol mať svoj podiel. Od pár ľudí som počula, že ju mali aj psy s prišitým žalúdkom. Asi by som to dala psovi urobiť jedine ak by už torziu mal - preventívne pri tom zákroku. Ak máte psa, ktorý na to má preddispozície tak na 100% ju nikdy neviete eliminovať, ale určite je dobré psa kŕmiť aspoň 2x denne, vyhýbať sa prílišnému stresu, nechať ho po jedle odpočívať - naozaj poznám ľudí, ktorí aktívnejších jedincov po jedle na hodinu zatvárajú aby nemohli behať. Čím je pes starší tak je viac ohrozený.
A potom ak už pes torziu dostane alebo máte len podozrenie že by ju mohol mať ide o minúty, nečakať a bežať na veterinu nádej na záchranu je tým väčšia čím skôr sa začne riešiť. Často netreba podceniť ani malé príznaky - pes je nekľudný, často mení miesto na ležanie, dávi ho na zvracanie a nič nezvracia, nemusí byť vyslovene vidno bolesť tá často príde až neskôr ako aj nafúknuté brucho, vtedy je už zväčša žalúdok hodnú chvíľu prevrátený.

Pokud Váš pes torzi bude mít, tak gastropexe se dělá vždy v rámci zákroku.Je to indikovaný postup a veterinář se vás na nic neptá a udělá ji automaticky.

Naštěstí s tímto nemám zkušenost, ale mám zase zkušenost s přetrženýma koleníma vazama.
Jistý je, že by se tito jedinci neměli použávat v chovu, já vím že mě mnoho lidí bude za to asi kamenovat, ale skoro jistý je, že je tam dědičná predispozice. A nebo by to mělo být povinně evidované, kdo jaký pes prodělal za operace, hlavně co se týče torze, ruptury vazů, operace očí, popř. i alergie. apod., aby mohli mít chovatelé dostatek informací k použitelnosti jedince do chovu.

Prestige napsal(a):
Naštěstí s tímto nemám zkušenost, ale mám zase zkušenost s přetrženýma koleníma vazama.
Jistý je, že by se tito jedinci neměli použávat v chovu, já vím že mě mnoho lidí bude za to asi kamenovat, ale skoro jistý je, že je tam dědičná predispozice. A nebo by to mělo být povinně evidované, kdo jaký pes prodělal za operace, hlavně co se týče torze, ruptury vazů, operace očí, popř. i alergie. apod., aby mohli mít chovatelé dostatek informací k použitelnosti jedince do chovu.

Nechci se vás dotknout, ale konkrétně ruptura vazů se děje v 90 procentech jako součást mechanického poškození v rámci úrazu. Pes prostě špatně skočí a lup je to hotové. Ad absurdum jako, když si vy na lyžích přetrhnete křížák a měli by vás doktoři doživotně sledovat(i vaše potomky).Se zvířaty je to stejné. Žádné výzkumy nikdy neprokázaly genetickou predispozici konkrétně v souvislosti s rupturami. Predispozici k tomuto mají vesměs velká a molosoidní plemena, ale ne díky genetice, ale kvůli své váze a maximálnímu zatížení. Tím, ale nechci říct, že ba ruptura běžně nemohla postihnout malá nebo trpasličí plemena. Takový "polštářově" vedený prcek vám skočí z gauče na plovoučku a je hotovo také. Nedostatečně vypracovaný svalový korzet udělá také svoje.To už by se za chvíli nemohlo chovat vůbec na ničem. Evidování a kontrola je správná u genetických predispozic, které se předávají v genetickém kódu DNA a ne vyloučit psa z chovu pokud mu praskne vaz nebo si zlomí nohu.S torzí je to podobné-nepředává se formou genetické informace, ale na jejím výskytu se podílí mnoho daných i získaných faktorů -fyziologických i symptomatických, ale určitě ne genetických.Opět příklad z lidské sféry - budete se držet určitého životního stylu a nebo třeba ani nemusíte a chytne vás žlučník, slepé střevo nebo se Vám utvoří ledvinové kameny - určitě nebudete mít pocit, že budete rodit děti s těmito dispozicemi...

Odešla nám na torzi 2 psi.
Jeden se nažral, pak v kotci párkrát hupsl na boudu a z boudy a bylo to a druhý se nažral, hupsl na boudu a řval na sousedovo psa.
V obou případech byl konec ikdyž veterinární pomoc byla poskytnutá v celku rychle...
Naše prevence:
Krmíme až po veškerých aktivitách (tzn. kolem 22.00-23.00 hodiny). Po žrádle se jde prostě spát! Žádnej bordel. Baštíme pouze se stojanů - už nedáváme mísu na zem. Granule namáčíme.
Starším psům, dělíme dávku na 2x.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Odešla nám na torzi 2 psi.
Jeden se nažral, pak v kotci párkrát hupsl na boudu a z boudy a bylo to a druhý se nažral, hupsl na boudu a řval na sousedovo psa.
V obou případech byl konec ikdyž veterinární pomoc byla poskytnutá v celku rychle...
Naše prevence:
Krmíme až po veškerých aktivitách (tzn. kolem 22.00-23.00 hodiny). Po žrádle se jde prostě spát! Žádnej bordel. Baštíme pouze se stojanů - už nedáváme mísu na zem. Granule namáčíme.
Starším psům, dělíme dávku na 2x.

Felow
- ruptura vazů se děje v 90 procentech jako součást mechanického poškození v rámci úrazu

Mně osobně rupnul vaz-úpon-šlacha, kotník-lýtko,
bez námahy,
bez nárazu.
Jela jsem na kole, na rovině, krokem....(asi patřím k těm vyjímkám a musím mít něco extra).

Felow napsal(a):
Pokud Váš pes torzi bude mít, tak gastropexe se dělá vždy v rámci zákroku.Je to indikovaný postup a veterinář se vás na nic neptá a udělá ji automaticky.

U nás sa to automaticky nerobí, naposledy keď mal torziu pes jednej známej tak mu to dala urobiť a vraj sa jej veterinár na to vyslovene pýtal či mu ho má prišiť či si to želá. Avšak keby mi už pes ležal "otvorený" na stole tak by som to zaručene urobiť chcela aj keby to malo riziko torzie iba eliminovať.

Felow napsal(a):
Nechci se vás dotknout, ale konkrétně ruptura vazů se děje v 90 procentech jako součást mechanického poškození v rámci úrazu. Pes prostě špatně skočí a lup je to hotové. Ad absurdum jako, když si vy na lyžích přetrhnete křížák a měli by vás doktoři doživotně sledovat(i vaše potomky).Se zvířaty je to stejné. Žádné výzkumy nikdy neprokázaly genetickou predispozici konkrétně v souvislosti s rupturami. Predispozici k tomuto mají vesměs velká a molosoidní plemena, ale ne díky genetice, ale kvůli své váze a maximálnímu zatížení. Tím, ale nechci říct, že ba ruptura běžně nemohla postihnout malá nebo trpasličí plemena. Takový "polštářově" vedený prcek vám skočí z gauče na plovoučku a je hotovo také. Nedostatečně vypracovaný svalový korzet udělá také svoje.To už by se za chvíli nemohlo chovat vůbec na ničem. Evidování a kontrola je správná u genetických predispozic, které se předávají v genetickém kódu DNA a ne vyloučit psa z chovu pokud mu praskne vaz nebo si zlomí nohu.S torzí je to podobné-nepředává se formou genetické informace, ale na jejím výskytu se podílí mnoho daných i získaných faktorů -fyziologických i symptomatických, ale určitě ne genetických.Opět příklad z lidské sféry - budete se držet určitého životního stylu a nebo třeba ani nemusíte a chytne vás žlučník, slepé střevo nebo se Vám utvoří ledvinové kameny - určitě nebudete mít pocit, že budete rodit děti s těmito dispozicemi...

Dovolím si nesouhlasit. Pokud máte psa, který ve věku 2. roků má odoperované obě dvě kolena tak to není normální. Nebo alspoň v tom smyslu, že to odnesou obě dvě kolena v tak mladém věku.Pochopila bych to, kdyby to bylo pouze na jedné noze, ale ne na obou a to postupně.A ano výzkumy nejsou, ALE. Prostě něco je tam už špatně, buď úhlení, postoj nebo další faktory, které se do jisté míry dědí. Teď neberu to kdy se to stane opravdu vlivem úrazu, např. pes nechá někde nohu a otočí se, nebo něco podobného, ale většinou to odnese jen jedna noha a je to opravdu úraz jako takový. Bohužel se to nedá dopředu říct, který pes to bude mít, stejně tak jako DKK, ale ta se dá zrentgenovat, ruptura bohužel ne. A i u DKK vám nikdo nezaručí, že potomci budou zdraví, ale to neznamená, že se nebude provádět důsledná selekce do chovu.
Jak bylo psáno výše, dřív si s tím poradila příroda sama, pes měl torzi nepřežil, nemnožil se, nepředával genetickou informaci.Pes měl rupturu, přežil nebo ne, ale jak dlouho a nemnožil se ( popř. ano, ale pak předal dál gen. informaci(špatnou) a výsledek dnes vydíte.
A když mi doktor řekne, že na 90 % bude operovat i tu druhou nohu a do roka se to vyplní, tak to není vlivem úrazu jako takového, ale je tam něco co je prostě špatně. Něco jiného je, když se to stane psu, který má dejme tomu 6 a více let a na jedné noze, tam bych to přisuzovala opotřebení v důsledku věku psa, ale u zvířat mladých je to prostě geneticky podmíněné, i když se to nedá fakticky prokázat.

Prestige napsal(a):
Dovolím si nesouhlasit. Pokud máte psa, který ve věku 2. roků má odoperované obě dvě kolena tak to není normální. Nebo alspoň v tom smyslu, že to odnesou obě dvě kolena v tak mladém věku.Pochopila bych to, kdyby to bylo pouze na jedné noze, ale ne na obou a to postupně.A ano výzkumy nejsou, ALE. Prostě něco je tam už špatně, buď úhlení, postoj nebo další faktory, které se do jisté míry dědí. Teď neberu to kdy se to stane opravdu vlivem úrazu, např. pes nechá někde nohu a otočí se, nebo něco podobného, ale většinou to odnese jen jedna noha a je to opravdu úraz jako takový. Bohužel se to nedá dopředu říct, který pes to bude mít, stejně tak jako DKK, ale ta se dá zrentgenovat, ruptura bohužel ne. A i u DKK vám nikdo nezaručí, že potomci budou zdraví, ale to neznamená, že se nebude provádět důsledná selekce do chovu.
Jak bylo psáno výše, dřív si s tím poradila příroda sama, pes měl torzi nepřežil, nemnožil se, nepředával genetickou informaci.Pes měl rupturu, přežil nebo ne, ale jak dlouho a nemnožil se ( popř. ano, ale pak předal dál gen. informaci(špatnou) a výsledek dnes vydíte.
A když mi doktor řekne, že na 90 % bude operovat i tu druhou nohu a do roka se to vyplní, tak to není vlivem úrazu jako takového, ale je tam něco co je prostě špatně. Něco jiného je, když se to stane psu, který má dejme tomu 6 a více let a na jedné noze, tam bych to přisuzovala opotřebení v důsledku věku psa, ale u zvířat mladých je to prostě geneticky podmíněné, i když se to nedá fakticky prokázat.

Ale vždyť to je přesně o tom, o čem jsem se zmiňovala - symptomatické důvody. Posouzeno ze zdravotnického hlediska - říkáte něco tam je - špatné zaúhlení, indispozice nosného aparátu...
Toto se přece kontroluje - při rentgenech DLK, DKK (ty se popisují v souvislosti s uchovněním) a zároveň z těchto rentgenů může být hned vidět různé "Osteo" odchylky od normálu-jako např stíny, které znamenají počáteční osteoartrozu (ano i u mladých psů se může objevit třeba po prodělaném onemocnění nosného aparátu u štěňat) a jiné odchylky. Rozumný chovatel by si měl uvážit chovat na tomto jedinci, byť by byl z hlediska potřebných hodnot DLK, DKK pro ten daný chov v normě. Takže toto se dle možností i chovných pravidel kontroluje-a protože vždy vše souvisí se všímtak zrovna třeba i pro chov neprokazovatelná zdravotní odchylka nosného aparátu, která vyloženě nezakazuje na tom kterém jedinci chovat(a řekněne si upřímně chovatel se zrovna nechlubí, že štěně něco podobného prodělalo) pak zapřičiní návazně větší dispozici k poškození upínacího aparátu i měkkých tkání. Nepřemýšlela jste proč Vám váš veterinář sděloval pravděpodobnou prognozu ruptury i druhé končetiny? Je logické, pokud se u zvířete projeví jednostranně určitý handikap, tak začne končetinu s handipapem logicky méně zatěžovat na úkor té druhé(mnohdy i všech zbylých), tudíž na těch se pak podepíše zvýšená zátěž(zvíře to dělá podvědomě-nemusíte ani poznat, nemusí kulhat - může provádět skoky s rotací na tu zdravější nohu, začne "cválat výhradně s větší odrazovou zátěží, z praváka se najednou strane levák, či naopak), no a je logicky nasnadě, že je pravděpodobnost "tkzv.párové logiky" a za nějaký čas se může stát (také ale nemusí), že je problém stejný na druhé noze.
Ruptura se samozřejmě zrentgenovat dá a také se to dělá-ale ruptura je už diagnoza-dokonaný stav -přetržení - a pokud není, tak se opravdu poznat nedá ani tím nejsofistikovanějším zobrazovacím zařízením. To je stejné jakoby jste po chirurgovi chtěla, aby Vám na rentgenovém snímku našel zlomeninu nebo prasklý vaz v momentě, kdy jste si ještě nic nezlomila ani vám nic neprasklo. Víte, medicina je sice exaktní věda, ale příroda je mocná a zároveň nevyzpytatelná a přelstít se jí ve všech důsledcích nepodařilo (a pánbůhzaplať doufám, že ani nepodaří) ještě žádnému doktorovi na světě- stále překvapuje a stále se od ní s pokorou učíme.

katkaa1 napsal(a):
U nás sa to automaticky nerobí, naposledy keď mal torziu pes jednej známej tak mu to dala urobiť a vraj sa jej veterinár na to vyslovene pýtal či mu ho má prišiť či si to želá. Avšak keby mi už pes ležal "otvorený" na stole tak by som to zaručene urobiť chcela aj keby to malo riziko torzie iba eliminovať.

Nevím, jak je to na Slovensku, ale v Česku je gastropexe indikovaný úkon v rámci veterinárního zákroku při Torzi.

rapotacka11 napsal(a):
Felow
- ruptura vazů se děje v 90 procentech jako součást mechanického poškození v rámci úrazu

Mně osobně rupnul vaz-úpon-šlacha, kotník-lýtko,
bez námahy,
bez nárazu.
Jela jsem na kole, na rovině, krokem....(asi patřím k těm vyjímkám a musím mít něco extra).

Třeba jste už závěsný aparát měla tkzv. "načnutý" (důvodů může být nepočítaně) a to kolo už bylo jen souhra okolností a "jiného pohybu s formou zátěže na jiný svalový aparát" a -lup a bylo to.To bychom si mohli zrovna dát příklad úplně nejmarkantnější-např. Achillova šlacha, nesportovec, který toho za život skoro nic nenaběhal a najednou jde na houby v holínkách nebo si se synovcem zahraje langsam čutanou na jednu branku a lup-má ji tam (teda přetrženou achillku). Divíse, je z toho překvapen, ale neuvědomí si, že pěkných pár let chodil v placatých botách od Vietnamců, které v létě vymeňoval ta stejně placaté žabky či pantofle - Zátěž pro Achillovku jako prase - no a prostě nevydržela...

rapotacka11 napsal(a):
Felow
- ruptura vazů se děje v 90 procentech jako součást mechanického poškození v rámci úrazu

Mně osobně rupnul vaz-úpon-šlacha, kotník-lýtko,
bez námahy,
bez nárazu.
Jela jsem na kole, na rovině, krokem....(asi patřím k těm vyjímkám a musím mít něco extra).

No zrovna ta achilovka to ráda dělá, bez předchozího varování. Dost lidí ji má zkrácenou z nevhodné obuvi a nebo zátěže. Je to dost silný vazivový pruh a ztratí elasticitu, sval lýtka se napne, a šlacha rupne...

Při jízdě na kole - i když se to neuvádí jako typické, je to vídáno docela často.

další:
Slečna celý rok v kanclu na vysokých podpatcích o dovolené bosky "bíčvolejbaluje".¨

Prostě příležitostní nebo nerozcvičení sportovci.

Díky za odpověď.
Třeba jste už závěsný aparát měla tkzv. "načnutý"
- asi jo = věk...
Ale kolo patří k mému tělu - jsou to moje nohy.
Jezdím stále. Pomalu, v pohodě. Nohy jsou zvyklé...byla to zrada...

Dobrmanka v 11ti letech nepřežila. Nažrala se, napila se a cca. do půl hodiny torze. (údajně na torzi zemřel její děda). Pes Dobrman v 9ti letech přežil a přišel o slezinu. Nafouknul se cca. do 5 minut po nakrmení. Oba od mala krmeni několikrát denně z vyvýšeného místa.
Kamarádka stejný problém se dvěma Briardy. Fena nevím v kolika letech a pes ve 14ti letech a přežil.

awake napsal(a):
Dobrmanka v 11ti letech nepřežila. Nažrala se, napila se a cca. do půl hodiny torze. (údajně na torzi zemřel její děda). Pes Dobrman v 9ti letech přežil a přišel o slezinu. Nafouknul se cca. do 5 minut po nakrmení. Oba od mala krmeni několikrát denně z vyvýšeného místa.
Kamarádka stejný problém se dvěma Briardy. Fena nevím v kolika letech a pes ve 14ti letech a přežil.

Kdysi se doporučovalo jako jedna z prevencí torze vyvýšená miska.Toto je však vyvráceno a to z důvodu, že společně s potravou je větší možnost spolykání vzduchu.(pokud má pes při krmení hlavu v poloze prodloužení těla je naprosto uvolněný hltan, který je schopen společně s potravou absorbovat i větší množství vzduchu)
, naopak pokud má pes hlavu skloněnou je toto eliminováno na minimum, takže naopak-z vyvýšené misky nekrmit je za poslední roky jedno z doporučení jak torzi předcházet.

Felow napsal(a):
Kdysi se doporučovalo jako jedna z prevencí torze vyvýšená miska.Toto je však vyvráceno a to z důvodu, že společně s potravou je větší možnost spolykání vzduchu.(pokud má pes při krmení hlavu v poloze prodloužení těla je naprosto uvolněný hltan, který je schopen společně s potravou absorbovat i větší množství vzduchu)
, naopak pokud má pes hlavu skloněnou je toto eliminováno na minimum, takže naopak-z vyvýšené misky nekrmit je za poslední roky jedno z doporučení jak torzi předcházet.

Vyvráceno, nevyvráceno, od té doby, co krmíme ze stojanů se nám torze vyhýbají a od té poslední uplynulo již 9 let... Takže asi na tom něco bude...

Pokud jde o torzi, tak zvracení pěny není radno podceňovat. Náš tříletý leonberger byl celý den veselý. Kolem 23:00 h začal občas jemně kňučet a všimli jsme si, že se snaží zvracet, ale vyzvrátil jen pěnu. Byl sice trochu apatický, ale jinak byl v pohodě, břicho bylo na pohmat nebolestivé a vláčně chodil po zahradě. Vzhledem k tomu, že toto může být jeden z příznaků torze žaludku, tak jsme ihned hledali pohotovost, kde by ho mohli případně odoperovat. Po usilovném telefonickém hledání se nás nakonec ujali v pražské veterinární nemocnici IVET, která se nachází cca 60 km od našeho bydliště. Bylo to totiž ve svátek 25.12. po půlnoci, kdy většina pracovišť s nonstop provozem v rozumné vzdálenosti měla zavřeno (chirurgický zákrok je nutné provést co nejrychleji). Během cesty už mu začalo otékat břicho. Byl to pro nás velmi dramatický zážitek, protože se v tomto případě opravdu jednalo o minuty. Navíc byla velká mlha. Nikomu nepřeji zažít ten pocit, když vám čtyřnohý kamarád v autě naříká bolestí a vy víte, že mu nemůžete pomoct a že ho už zřejmě živého nedovezete.


Paní doktorka torzi potvrdila a moc velkou šanci mu nedávala. Nicméně po 2,5hodinové úspěšné operaci se kolem 6. hodiny ranní náš pejsek prakticky znovu narodil. Během rekonvalescence se nevyskytly žádné problémy a dnes (cca 7 týdnů po operaci) je opět ve skvělé kondici. V IVETU odvedli vynikající práci za přijatelnou cenu. Měli jsme opravdu velké štěstí a soucítím s těmi, kteří tak dobře nedopadli.


Pokud se pejsek bude snažit vyzvrátit obsah žaludku a nepůjde mu to, bude zvracet pouze pěnu, tak okamžitě vyhledejte lékaře, protože začíná boj s časem. Hlavně příznaky torze nezaměňte za nějakou nevolnost s tím, že asi někde něco nevhodného snědl a že to vyřeší podání černého uhlí. Než půjdete spát, tak raději svého pejska zkontrolujte. Kdybychom tenkrát už spali, tak bychom ho ráno našli mrtvého a asi bychom si mysleli, že ho někdo otrávil. Torze je velmi záludná a podotýkám, že nebyla vyvolaná pohybem po jídle.

Je to sice staré téma, ale ještě k tomu dodám, že nevím proč, ale nejčastěji se to děje v noci.