Rvačky psů ve smečce

Toho jsem se bála. O staříka máme strach, už se sám izoluje od ostatních, naštěstí se fenka zastává právě jeho, takže začíná útočit aby ho ochránila. Nejhorší je, že se nám rvou v naší přítomnosti, kde tedy můžeme naštěstí zasáhnout hned ale nejsem si jistá jestli je udržitelné mít toho agresora mimo ty dva. Spíš se bojím, že to dlouhodobě nepůjde.

jeticka01 napsal(a):
Toho jsem se bála. O staříka máme strach, už se sám izoluje od ostatních, naštěstí se fenka zastává právě jeho, takže začíná útočit aby ho ochránila. Nejhorší je, že se nám rvou v naší přítomnosti, kde tedy můžeme naštěstí zasáhnout hned ale nejsem si jistá jestli je udržitelné mít toho agresora mimo ty dva. Spíš se bojím, že to dlouhodobě nepůjde.

Všechno jde, když se chce. My museli 5,5 roku oddělovat 2 feny, které se po více než 5 letech společného soužití jednou tak porvaly, že jak se poté viděly, už do sebe zase šly. Ano, nebyla to situace k radosti, když člověk musel hlídat, aby nedej bože špatně nezavřel a nedostaly se k sobě. Nicméně nerada bych bývala viděla jednu z nich zakousnutou, takže jinak to nešlo..

To samé vidím u vás - že bude nutné psy od sebe trvale oddělit.

No, nedělala bych si iluze, že by se fenka staříka zastávala, i když teď to tak může vypadat. Zákony smečky jsou jiné - všichni se svorně vrhnou na toho nejslabšího, když u toho nebudete. Tak to prostě je. U psů neplatí, že by se někdo někoho zastával, tak ušlechtilé pohnutky prostě psi nemají. A dva psi toho jednoho prostě zabijí, nebo alespoň ošklivě potrhají.

Takže nejstaršího oddělovat od těch dvou? Jistě že to nevzdáme a budeme bojovat, i když budou muset být každý jinde. Dokud jsou ti dva jezevčí v pohodě alespoň mezi sebou tak si dědečka budeme více hýčkat zvlášť.

koňadra napsal(a):
No, nedělala bych si iluze, že by se fenka staříka zastávala, i když teď to tak může vypadat. Zákony smečky jsou jiné - všichni se svorně vrhnou na toho nejslabšího, když u toho nebudete. Tak to prostě je. U psů neplatí, že by se někdo někoho zastával, tak ušlechtilé pohnutky prostě psi nemají. A dva psi toho jednoho prostě zabijí, nebo alespoň ošklivě potrhají.

Tak to vůbec není, psi i koně se umí zastat slabších a nosit jim jídlo a pečovat o ně.

scylla napsal(a):
Tak to vůbec není, psi i koně se umí zastat slabších a nosit jim jídlo a pečovat o ně.

"Nosit jim jídlo a pečovat o ně." ?

Tak snad matka o svá mláďata, ale dospělí jedinci mezi sebou?!

scylla napsal(a):
Tak to vůbec není, psi i koně se umí zastat slabších a nosit jim jídlo a pečovat o ně.

Určitě, záleží ale na povaze daného zvířete u téhož druhu.Viděla jsem i několik skutečných dokumentů, nehledě o psech, ale i koně se dokážou postarat určitým způsobem o slabší.Příklad kdy hřebec chránil a pečoval o hříbě, když klisna umřela, jen to vemínko bohužel nabídnout nemohl hříbě bylo už ale starší, takže přežilo.I lvi se postarají o nemocného ve smečce, skutečně mu nosí i jídlo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Určitě, záleží ale na povaze daného zvířete u téhož druhu.Viděla jsem i několik skutečných dokumentů, nehledě o psech, ale i koně se dokážou postarat určitým způsobem o slabší.Příklad kdy hřebec chránil a pečoval o hříbě, když klisna umřela, jen to vemínko bohužel nabídnout nemohl hříbě bylo už ale starší, takže přežilo.I lvi se postarají o nemocného ve smečce, skutečně mu nosí i jídlo.

Opravdu to takto funguje ve lví smečce? Nerýpu. Ptám se opravdu ze zájmu.

U sloních tlup vím, že to funguje - např. při ohrožení dospěláci obklopí slůně, které by pro predátora bylo nejsnazší kořistí. Ale třeba u lvů - byl-li by ve smečce nějaký starý a nemocný jedinec, tak opravdu by o něj smečka pečovala - i třeba nošením kořisti k jídlu?

scylla napsal(a):
Tak to vůbec není, psi i koně se umí zastat slabších a nosit jim jídlo a pečovat o ně.

Scyllo teď jste ale fakt mimo. Prosím vás, nešiřte tady bludy, nebo na to ten stařík doplatí. Než jsem tyto zákony pochopila, o pár psů jsem tak svoji naivitou a blbostí přišla. Tady se nejedná o nic jiného než postavení ve smečce. Jak je to u koní nevím.

jeticka01 napsal(a):
Takže nejstaršího oddělovat od těch dvou? Jistě že to nevzdáme a budeme bojovat, i když budou muset být každý jinde. Dokud jsou ti dva jezevčí v pohodě alespoň mezi sebou tak si dědečka budeme více hýčkat zvlášť.

Ano, dejte staříka zvlášť, už si i zaslouží klid.

Dobře, budeme je oddělovat. Takže snad už bude klid. Jen tu máme strach aby se neporval i stou fenkou. Už takhle se ho rodina bojí, tím by asi situaci zhoršil nejvíc.

Děkuji za rady.

Pes s fenou se zpravidla nerve. Horší jsou 2 psi a ještě horší 2 feny. Co to máte za draka?

Tak teda nevim; jestli ty.dokumenty.nebyly typu "-Rex". Pokud vim, tak lvi kkidne sezerou i vlastni lvicata a stare ze smecky vyzenou. Priroda je kruta a zadna idylka.

jeticka01 napsal(a):
Toho jsem se bála. O staříka máme strach, už se sám izoluje od ostatních, naštěstí se fenka zastává právě jeho, takže začíná útočit aby ho ochránila. Nejhorší je, že se nám rvou v naší přítomnosti, kde tedy můžeme naštěstí zasáhnout hned ale nejsem si jistá jestli je udržitelné mít toho agresora mimo ty dva. Spíš se bojím, že to dlouhodobě nepůjde.

Mám dva velké samce, mladý v době puberty (kolik je tomu mladšímu jezevčíku?) začal útočit na staršího, vždy v naší přítomnosti. Nebudu teď popisovat konkrétní kroky, ale na základě vývoje této debaty napíšu to podstatné :
Za prvé - jakékoliv oddělování je cesta do pr...le bez návratu.
Za druhé - vše řídím. Agresor vyfasoval couračku, nechť s ním můžu manipulovat a krizovým situacím (ony ty útoky nikdy nejsou zničeho nic) předcházím tak, že ho učím své mírové řešení místo jeho (= útok). K danému účelu jsem začala používat klikr.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám dva velké samce, mladý v době puberty (kolik je tomu mladšímu jezevčíku?) začal útočit na staršího, vždy v naší přítomnosti. Nebudu teď popisovat konkrétní kroky, ale na základě vývoje této debaty napíšu to podstatné :
Za prvé - jakékoliv oddělování je cesta do pr...le bez návratu.
Za druhé - vše řídím. Agresor vyfasoval couračku, nechť s ním můžu manipulovat a krizovým situacím (ony ty útoky nikdy nejsou zničeho nic) předcházím tak, že ho učím své mírové řešení místo jeho (= útok). K danému účelu jsem začala používat klikr.

Ach bože! To je všechno hezké, za mé přítomnosti také dokáži konfliktům předcházet, nebo psy od sebe odškrtit dřív, než se zabijí, ale co když jsou psi sami doma? Tam neřídíte vůbec nic!

koňadra napsal(a):
Ach bože! To je všechno hezké, za mé přítomnosti také dokáži konfliktům předcházet, nebo psy od sebe odškrtit dřív, než se zabijí, ale co když jsou psi sami doma? Tam neřídíte vůbec nic!

Milá koňadro, za prvé princip je psy "neodškrcovat", ale naučit vycházet bez konfliktů, a za druhé zadavatelka sama píše, že ke konfliktům dochází v její přítomnosti, což je poměrně typické. Takže řídit může a dovolím si říci, že dokonce musí.

anonymx napsal(a):
Tak teda nevim; jestli ty.dokumenty.nebyly typu "-Rex". Pokud vim, tak lvi kkidne sezerou i vlastni lvicata a stare ze smecky vyzenou. Priroda je kruta a zadna idylka.

No já bych si také myslela, že přesně takto to funguje ve lví smečce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Milá koňadro, za prvé princip je psy "neodškrcovat", ale naučit vycházet bez konfliktů, a za druhé zadavatelka sama píše, že ke konfliktům dochází v její přítomnosti, což je poměrně typické. Takže řídit může a dovolím si říci, že dokonce musí.

A vy jste fakt tak naivní, že si myslíte, že když budou psi sami, že si nevyřídí to, co nemohli v přítomnosti majitelky? Mezi psy už prostě je něco nevyřešeno a bude to mezi nimi pořád. To je moje zkušenost - tvrdě zaplacená.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Milá koňadro, za prvé princip je psy "neodškrcovat", ale naučit vycházet bez konfliktů, a za druhé zadavatelka sama píše, že ke konfliktům dochází v její přítomnosti, což je poměrně typické. Takže řídit může a dovolím si říci, že dokonce musí.

Kéž by mi zde někdo dokázal poradit jak předcházet konfliktům mezi dvěma kocoury! Mám to samé, co "hmn" popisujete - mladší (roční) V MÉ PŘÍTOMNOSTI se snaží napadat staršího a mnohem většího kocoura (dvouapůlletého) - velmi pravděpodobně ze žárlivosti. Bohužel kočky jsou tak rozdílné od psů, že na ně nejde aplikovat zřejmě nic, co by fungovalo právě u psů...

fikovnice napsal(a):
Kéž by mi zde někdo dokázal poradit jak předcházet konfliktům mezi dvěma kocoury! Mám to samé, co "hmn" popisujete - mladší (roční) V MÉ PŘÍTOMNOSTI se snaží napadat staršího a mnohem většího kocoura (dvouapůlletého) - velmi pravděpodobně ze žárlivosti. Bohužel kočky jsou tak rozdílné od psů, že na ně nejde aplikovat zřejmě nic, co by fungovalo právě u psů...

Podotýkám - chci-li si oba kocoury ponechat. A zároveň se omlouvám, že do psího tématu jsem vnesla kočičí příspěvek.

koňadra napsal(a):
A vy jste fakt tak naivní, že si myslíte, že když budou psi sami, že si nevyřídí to, co nemohli v přítomnosti majitelky? Mezi psy už prostě je něco nevyřešeno a bude to mezi nimi pořád. To je moje zkušenost - tvrdě zaplacená.

Já nejsem naivní, já to mám doma. A není nevyřešeno, ale vyřešeno a když je třeba, tak řešíme. Ale je fakt, že patrně úplně a zcela jinak, než Vy, třeba pomocí "odškrcování než se zabijou", nebo pomocí EO...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já nejsem naivní, já to mám doma. A není nevyřešeno, ale vyřešeno a když je třeba, tak řešíme. Ale je fakt, že patrně úplně a zcela jinak, než Vy, třeba pomocí "odškrcování než se zabijou", nebo pomocí EO...

Holt na to máme jiný názor, ale patrně také jiné psy.

Nenechávat je bez dozoru samotné. Radši bych volil cestu do pr...le bez návratu, tudíž je oddělovat, než řešil usmrcení staršího psa tím mladším. Je to sice kruté, ale je pravděpodobné, že než je naučíte spolu vycházet, tak starší už odejde. Pokud se to děje ve vaší přítomnosti, můžete tomu předcházet, ale tady je důležité zakročit dřív, než už jsou v sobě...
Drsňáci mají dost temperamentu a odvahy, nesnášenlivost pes x pes není tolik výjimečná. Většinou se to projevuje s nástupem puberty, kdy si mladší hledají místo ve smečce, tak to zkouší.

Jinak zjednodušeně se dá říct, že býložravci, kteří žijí ve stádech, se o slabší starají, ne z empatie, ale čím větší stádo, tím větší šance na přežití. Kdežto u smečky masožravců je to přesně naopak, čím větší smečka, tím stoupá potřeba lovu, což stojí energii. Samotnou existenci slabého ve smečce strpí, ale nestarají se o něho. U lvů je typické, že když se vyžene alfa samec, tak nový alfa zabije všechny jeho potomky.

Za ta léta co chovám smečku 4-5 psů se mně stalo jednou, že smečka začala napadat nejstaršího psa, že musel být oddělen, ale mám většinou pastevce.Kamarádka chová smečku 7 čau čau a tam je to běžné, že smečka nejstaršího jedince vyřadí a ona ho musí oddělit, také se jí stalo, že smečka nejstaršího nemocného psa tak pokousala, že zašel.

hunter napsal(a):
Nenechávat je bez dozoru samotné. Radši bych volil cestu do pr...le bez návratu, tudíž je oddělovat, než řešil usmrcení staršího psa tím mladším. Je to sice kruté, ale je pravděpodobné, že než je naučíte spolu vycházet, tak starší už odejde. Pokud se to děje ve vaší přítomnosti, můžete tomu předcházet, ale tady je důležité zakročit dřív, než už jsou v sobě...
Drsňáci mají dost temperamentu a odvahy, nesnášenlivost pes x pes není tolik výjimečná. Většinou se to projevuje s nástupem puberty, kdy si mladší hledají místo ve smečce, tak to zkouší.

Jinak zjednodušeně se dá říct, že býložravci, kteří žijí ve stádech, se o slabší starají, ne z empatie, ale čím větší stádo, tím větší šance na přežití. Kdežto u smečky masožravců je to přesně naopak, čím větší smečka, tím stoupá potřeba lovu, což stojí energii. Samotnou existenci slabého ve smečce strpí, ale nestarají se o něho. U lvů je typické, že když se vyžene alfa samec, tak nový alfa zabije všechny jeho potomky.

"Jinak zjednodušeně se dá říct, že býložravci, kteří žijí ve stádech, se o slabší starají, ne z empatie, ale čím větší stádo, tím větší šance na přežití. Kdežto u smečky masožravců je to přesně naopak, čím větší smečka, tím stoupá potřeba lovu, což stojí energii. Samotnou existenci slabého ve smečce strpí, ale nestarají se o něho. U lvů je typické, že když se vyžene alfa samec, tak nový alfa zabije všechny jeho potomky."

Díky za vysvětlení, v podstatě tedy moje znalosti či domněnky odpovídaly tomu, co píšete.

fikovnice napsal(a):
"Jinak zjednodušeně se dá říct, že býložravci, kteří žijí ve stádech, se o slabší starají, ne z empatie, ale čím větší stádo, tím větší šance na přežití. Kdežto u smečky masožravců je to přesně naopak, čím větší smečka, tím stoupá potřeba lovu, což stojí energii. Samotnou existenci slabého ve smečce strpí, ale nestarají se o něho. U lvů je typické, že když se vyžene alfa samec, tak nový alfa zabije všechny jeho potomky."

Díky za vysvětlení, v podstatě tedy moje znalosti či domněnky odpovídaly tomu, co píšete.

Přesně tak. Hunter to popsal tak, jak si to myslím i já.

fikovnice napsal(a):
"Nosit jim jídlo a pečovat o ně." ?

Tak snad matka o svá mláďata, ale dospělí jedinci mezi sebou?!

Ve smečce ČSV, BŠO a několika dalších plemen se o nemocného 8 měsíčního psa starali, místo aby ho napadli. Měl problémy s pohybem, takže mu přinesli i kus masa, olizovali a vždy ho jeden z čsv provázel, když se pokoušel chodit. Fenka čsv dělala průvodkyni osleplé staré feně NO. Pes BŠO ošetřoval zranění jinému psovi. Sedminěsíční pes NO ošetřoval třináctiletou fenu čsv. Viděla jsem na vlastní oči a částečně se jedná o moje psy.

koňadra napsal(a):
Holt na to máme jiný názor, ale patrně také jiné psy.

A hlavně jiný přístup k nim.

fikovnice napsal(a):
"Jinak zjednodušeně se dá říct, že býložravci, kteří žijí ve stádech, se o slabší starají, ne z empatie, ale čím větší stádo, tím větší šance na přežití. Kdežto u smečky masožravců je to přesně naopak, čím větší smečka, tím stoupá potřeba lovu, což stojí energii. Samotnou existenci slabého ve smečce strpí, ale nestarají se o něho. U lvů je typické, že když se vyžene alfa samec, tak nový alfa zabije všechny jeho potomky."

Díky za vysvětlení, v podstatě tedy moje znalosti či domněnky odpovídaly tomu, co píšete.

To není jen u lvů, to dělají i býložravci, v podstatě všichni samci. Ale tady snad jde o to, jak to stmelit, ne jak okecat. že napadání slabších je normální.

Stmelit ?

scylla napsal(a):
A hlavně jiný přístup k nim.

To taky (ale proč si myslíte, že ten váš je lepší?). Jenže zákony přírody nejsou o žádném přístupu. Boje o hirarchii ve smečce, pokud k tomu máte náchylné jedince, nelze zastavit žádnou výchovou! A na tom si trvám. Jde jen o to, že jsou plemena (smečková plemena, např. bígl) / jedinci, kteří dokáží ve smečce fungovat lépe, jiní hůře (např. teriéři mají mnohem větší dispozice ke rvačkám), ale s výchovou to nemá nic společného. Tou dokážeme ovlivnit akorát to, že se nezabijí rovnou před námi, ale počkají si, až jim do toho nebudeme kecat.

Agresorovi jsou 4 roky, fence 5 a nejstaršímu 15. Budu je oddělovat, pokud se přou o místo ve smečce tak tomu nějak zabráníme. Ubližovat mu nenechám a potrhat už vůbec ne.

Včerejší napadaní se stalo když dědek skočil ke mě na postel jako první. A pak po něm okamžitě skočil agresor.

Proč to dopouštíte? Je nutné takovému chování předcházet, ne to nechat psa udělat a pak štěkat třeba zákazy nebo ho trestat. Nesmí mu to prostě vyjít. Měl by mít obojek a couračku a když vidíte, k čemu se chystá, můžete mu za tu couračku v tom zabránit a zároveň dát povel, co má splnit a můžete jen chválit.

scylla napsal(a):
Proč to dopouštíte? Je nutné takovému chování předcházet, ne to nechat psa udělat a pak štěkat třeba zákazy nebo ho trestat. Nesmí mu to prostě vyjít. Měl by mít obojek a couračku a když vidíte, k čemu se chystá, můžete mu za tu couračku v tom zabránit a zároveň dát povel, co má splnit a můžete jen chválit.

Prosím, vysvětlete mě, jak takovému chování předejdu, když se psy nebudu? Já jsem totiž na to za 35 let chovu psů ještě nepřišla, proto mám každého psa zavřeného zvlášť, když s nimi nejsem. Ale ráda se poučím jak to lze udělat. Ono by mě to dosti zjednodušilo život, také bych mohla mít třeba i více psů, kdyby mohli být po dvou, po třech... nebo vůbec všichni do kupy na jedné zahradě.

Jeticka01:
A jaké velikosti je stařík? Patrně je submisivnější povahy?

koňadra napsal(a):
Prosím, vysvětlete mě, jak takovému chování předejdu, když se psy nebudu? Já jsem totiž na to za 35 let chovu psů ještě nepřišla, proto mám každého psa zavřeného zvlášť, když s nimi nejsem. Ale ráda se poučím jak to lze udělat. Ono by mě to dosti zjednodušilo život, také bych mohla mít třeba i více psů, kdyby mohli být po dvou, po třech... nebo vůbec všichni do kupy na jedné zahradě.

No dost jednoduše - pokud je spouštěčem člověk (se tomu říká ochrana zdrojů), tak bez jeho přítomnosti psi nemají co řešit... jestli u Vás nebude problém právě v tom přístupu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No dost jednoduše - pokud je spouštěčem člověk (se tomu říká ochrana zdrojů), tak bez jeho přítomnosti psi nemají co řešit... jestli u Vás nebude problém právě v tom přístupu

Vy a scylla - to je v tomnhle tématu fakt jak s Tatary.
Pokud je spouštěčem člověk... dobrá, to chápu, ALE CO KDYŽ NENÍ SPOUŠTĚČEM ČLOVĚK? Co poradíte potom? U psů totiž může být spouštětem cokoliv a dokonce pokaždé něco jiného! Jednou se jim zdá, že jednoho pohladím víc jak druhého (= žárlivost), podruhé má jeden klacík a druhý ne... a také se mě stalo (nejednou!), že se na sebe vrhli bez zjevné příčiny v tisícině vteřiny. Oni asi vědí proč, stačí jim vzájemný pohled, který člověk ani není schopen zaregistrovat.

Nedávno jsem si pochvalovala jakou mám teď bezkonfliktní smečku - asi už 5 let - po té, co nás opustily dvě největší rváčky (15 a 13 let). Ale je to asi 14 dní (člověk nemá nic chválit), smečka běhala venku, já vařila v kuchyni, a najednou slyším strašný řev - běžím tam. Všechny feny rvaly pod sebou tu momentálně nejstarší fenu. Proč, to nevím. Víte to Vy? Víte, jak tomu předejít? Já vím jedno, bez dozoru už spolu nemohou být NIKDY. Od té doby byly spolu volně na zahradě už zase několik dní, nic se nestalo, ale vždy mám doma otevřené okno, abych slyšela a mohla zasáhnout. Vím, že jednou to přijde zas. A pokud jdu z domu, zavírám každou zvlášť. To je jediná jistota.

scylla napsal(a):
Proč to dopouštíte? Je nutné takovému chování předcházet, ne to nechat psa udělat a pak štěkat třeba zákazy nebo ho trestat. Nesmí mu to prostě vyjít. Měl by mít obojek a couračku a když vidíte, k čemu se chystá, můžete mu za tu couračku v tom zabránit a zároveň dát povel, co má splnit a můžete jen chválit.

Tento postup je vhodný pouze pro lidi, kteří mohou být se psem 24/7, i tak stačí chvilka nepozornosti a malér řešíte znovu.
Souhlasím, že v některých případech jde leccos zachránit. Ale proč 15 letému komplikovat ještě zbytek života ? Nechal bych ho v klidu dožít.
Zároveň u tohoto případu není jasné, co spustilo reakci mladšího, jestli člověk, samotné místo na křesle, nebo něco jiného.
Pokud člověk má smečku, vždycky je tu šance, že se mu porvou. Někdy máte štěstí a namícháte správný mix povah, jindy musíte hodně pracovat, aby se to sneslo, někdy máte smůlu a 2 jedince k sobě nemůžete pustit, dle toho se dá pracovat. Ale jak několikrát psala koňadra, na 100% se vám neporvou, když k sobě nebudou mít přístup, v jiných případech tu jistotu nemáte.

To není jen u lvů, to dělají i býložravci, v podstatě všichni samci.
- infanticida není zase tak rozšířeným jevem, sice se vyskytuje i u býložravců, např. kůň, jelen, ale.

Musím souhlasit s hunterem, proč 15 letému mpsu komplikovat zbytek života?

Jednou jsme měli dva psy - jeden o dobrých asi osm let mladší. Ten starší ho vychoval, byli jako táta s dítětem, opravdu. Starali se jeden o druhého, nedali bez sebe ani ránu. A pak si asi na čtyřech letech ten mladší začal budovat vůdčí pozici a byli v sobě, jen co se viděli.

Prostě se to nedalo, postavily se tedy dva kotce a bylo. I venčit se museli samostatně, běda, jak byli ve společném prostoru.

Ten starý navíc už špatně chodil, a poté i oslepl, takže oddělení byla nejideálnější volba. A udělala bych to znovu, pokud by se nedalo jinak a já chtěla mít 100% jistotu.

"Prostě se to nedalo, postavily se tedy dva kotce a bylo. I venčit se museli samostatně, běda, jak byli ve společném prostoru"
prostě se to nedalo? Co se nedalo? A co jste dělali? Jak jste to řešili?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Prostě se to nedalo, postavily se tedy dva kotce a bylo. I venčit se museli samostatně, běda, jak byli ve společném prostoru"
prostě se to nedalo? Co se nedalo? A co jste dělali? Jak jste to řešili?

Ne, nedalo. Jeden pes sotva chodil, byl rád, že se udrží na nohou - takového psa byste trápil bůh ví čím?
Já tedy ne, raději každý sám v klidu a bylo.

Sama jsem byla tehdy dítě, tudíž já osobně nemohla dělat nic.

mishule napsal(a):
Ne, nedalo. Jeden pes sotva chodil, byl rád, že se udrží na nohou - takového psa byste trápil bůh ví čím?
Já tedy ne, raději každý sám v klidu a bylo.

Sama jsem byla tehdy dítě, tudíž já osobně nemohla dělat nic.

Aha, takže o tom vlastně nic nevíte, ale hlavně že "se nedalo"...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Aha, takže o tom vlastně nic nevíte, ale hlavně že "se nedalo"...

No mně zas připadá, že toho víte nebo si to spíš myslíte, že víte, ale zajímalo by mě s jakými psy( plemeno) vy máte zkušenosti? Prostě se tu řeší jak to udělat, aby se psi ve vaší nepřétpmnosti neporvali- tak jak? postup?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Aha, takže o tom vlastně nic nevíte, ale hlavně že "se nedalo"...

Tak si myslím, že nic nevíte vy. Jen se hloupě navážíte do mishule. Já jí to věřím, že se nedalo nic dělat. Já totiž taky nevím, jak zabránit psům, aby se nervali, když se rvát chtějí a nejsem s nimi. A zjevně to nevíte ani vy hmn, ani scylla, protože jste mě na tento dotaz dosud neodpověděly ani jedna. Prostě o soužití psů ve smečkách nevíte nic, protože rvačky psů v nepřítomnosti člověka nevyřeší "couračka" a jiný nápad nemáte. Pokud sem napíšete opravdu funkční návod, tak se vám zde veřejně omluvím a ještě budu ráda, že jsem se po mnoha letech něco naučila, když jsem asi tak hloupá, že mě řešení nenapadlo samotnou.

mishule napsal(a):
Ne, nedalo. Jeden pes sotva chodil, byl rád, že se udrží na nohou - takového psa byste trápil bůh ví čím?
Já tedy ne, raději každý sám v klidu a bylo.

Sama jsem byla tehdy dítě, tudíž já osobně nemohla dělat nic.

A tento pes taky druhého napadal, když už sotva chodil?

umpa.lumpa napsal(a):
A tento pes taky druhého napadal, když už sotva chodil?

Snažil se bránit, ale co si budeme povídat, byl to desetikilovy vechejtek a ten druhý mladý a velký ctyricetikilovy pes. Tudíž to spíš bylo o tom, že by ho prostě zamordoval.

mishule napsal(a):
Snažil se bránit, ale co si budeme povídat, byl to desetikilovy vechejtek a ten druhý mladý a velký ctyricetikilovy pes. Tudíž to spíš bylo o tom, že by ho prostě zamordoval.

Takže to nebylo o tom, že by to nešlo, jako spíš o tom, že se nechtělo to řešit. Jinak to asi nechápu. Tak si zpacifikuji mladýho a starej má klid. By mě mohlo kvůli nevychovanýmu frackovi chodit s každým zvlášť.

umpa.lumpa napsal(a):
Takže to nebylo o tom, že by to nešlo, jako spíš o tom, že se nechtělo to řešit. Jinak to asi nechápu. Tak si zpacifikuji mladýho a starej má klid. By mě mohlo kvůli nevychovanýmu frackovi chodit s každým zvlášť.

Podle vás to je o lenosti, podle mě se to jinak nedalo, na tomhle se nikdo nikdy neshodne, tudíž nemám cenu se hádat a kazit si den. Každopádně každý, kdo má tenhle nebo podobný problém by měl zajít za nějakým odborníkem (což se u nás stalo a nic), a řešit to s ním, případně až poté přistupovat k tomuhle jako k poslednímu řešení.

Dámy, pokud se nepletu, tak zadavatelka tady řeší konflikty psů ve své přítomnosti a na to taky celou tu dobu reaguju, chce to taky číst ! Takže nebudu řešit oddělování v nepřítomnosti, ale primárně záchranu vztahu oněch psů. Oddělení by bylo až to poslední (neb na 95% nevratné), tady se zbytečně navrhuje jako první...je to holt jednodušší než se psy pracovat.

Asi by se dalo, ale kombinace maleho starecka a velkeho mladase je smrtici. Staci vterinka a je po psovi. Kosikem ho umlati a staci setina vteriny opozdene reakce a...
mam 2 feny, ktere se nemusi, ale vedi, ze nesmi. Tak delaji, ze se nevidi a aby mne uklidnily tak se i obcas pratelsky obliznou a pak staci chvilku je nesledovat s jsou v sobe. Pokud jsem doma sama tak to neriskuju.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dámy, pokud se nepletu, tak zadavatelka tady řeší konflikty psů ve své přítomnosti a na to taky celou tu dobu reaguju, chce to taky číst ! Takže nebudu řešit oddělování v nepřítomnosti, ale primárně záchranu vztahu oněch psů. Oddělení by bylo až to poslední (neb na 95% nevratné), tady se zbytečně navrhuje jako první...je to holt jednodušší než se psy pracovat.

Tak na to už neříkám vůbec nic! Když se psi začnou rvát v přítomnosti člověka, tak když budou sami, tak se budou milovat? Tomu snad nemůže uvěřit nikdo. A o to celou dobu jde! Když se psi rvou v přítomnosti člověka, tak ten je spacifikuje vždycky, ale může je nechávat spolu bez dozoru? Je to furt dokola a někteří tady to prostě nechtějí pochopit. Pokud mezi psy nastane jednou konflikt (a je jedno, za jakých okolností se to stane), už se jim nedá věřit a je nutné je v nepřítomnosti oddělovat. Je to časovaná bomba. Mohou se mezi tím měsíce i roky olizovat, ale jednou se stejně porvou. To jsou moje zkušenosti a ne vyčtené teorie. Takže jak zabránit psům, aby se rvali, když jsou sami, tak na to odpověď nemáte, protože ani neexistuje. Kromě jediné: oddělovat! Vaše teorie "se psy pracovat" jsou jen kecy v kleci, konkrétně nepíšete JAK?

"Tak na to už neříkám vůbec nic! Když se psi začnou rvát v přítomnosti člověka, tak když budou sami, tak se budou milovat? Tomu snad nemůže uvěřit nikdo. A o to celou dobu jde! Když se psi rvou v přítomnosti člověka, tak ten je spacifikuje vždycky, ale může je nechávat spolu bez dozoru? Je to furt dokola a někteří tady to prostě nechtějí pochopit. Pokud mezi psy nastane jednou konflikt (a je jedno, za jakých okolností se to stane), už se jim nedá věřit a je nutné je v nepřítomnosti oddělovat. "
upřímně, tohle pořád dokola mě už nebaví - nepíšu nějaké teorie ale vlastní realitu!

"Vaše teorie "se psy pracovat" jsou jen kecy v kleci, konkrétně nepíšete JAK?"
Ale píšu, hned na začátku, fakt to chce umět číst . Jo, jestli myslíte něco ve stylu "udělej dva kroky doleva, otočku a...", tak to fakt, ale opravdu nepůjde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Tak na to už neříkám vůbec nic! Když se psi začnou rvát v přítomnosti člověka, tak když budou sami, tak se budou milovat? Tomu snad nemůže uvěřit nikdo. A o to celou dobu jde! Když se psi rvou v přítomnosti člověka, tak ten je spacifikuje vždycky, ale může je nechávat spolu bez dozoru? Je to furt dokola a někteří tady to prostě nechtějí pochopit. Pokud mezi psy nastane jednou konflikt (a je jedno, za jakých okolností se to stane), už se jim nedá věřit a je nutné je v nepřítomnosti oddělovat. "
upřímně, tohle pořád dokola mě už nebaví - nepíšu nějaké teorie ale vlastní realitu!

"Vaše teorie "se psy pracovat" jsou jen kecy v kleci, konkrétně nepíšete JAK?"
Ale píšu, hned na začátku, fakt to chce umět číst . Jo, jestli myslíte něco ve stylu "udělej dva kroky doleva, otočku a...", tak to fakt, ale opravdu nepůjde.

Zkopíruju Váš text :
Mám dva velké samce, mladý v době puberty (kolik je tomu mladšímu jezevčíku?) začal útočit na staršího, vždy v naší přítomnosti. Nebudu teď popisovat konkrétní kroky, ale na základě vývoje této debaty napíšu to podstatné :
Za prvé - jakékoliv oddělování je cesta do pr...le bez návratu.
Za druhé - vše řídím. Agresor vyfasoval couračku, nechť s ním můžu manipulovat a krizovým situacím (ony ty útoky nikdy nejsou zničeho nic) předcházím tak, že ho učím své mírové řešení místo jeho (= útok). K danému účelu jsem začala používat klikr.

A pak jste ještě napsala:
Já nejsem naivní, já to mám doma. A není nevyřešeno, ale vyřešeno a když je třeba, tak řešíme. Ale je fakt, že patrně úplně a zcela jinak, než Vy, třeba pomocí "odškrcování než se zabijou", nebo pomocí EO...

Můžete mi osvětlit když je třeba, tak řešíme.
Jestli tomu dobře rozumím, v době vaší nepřítomnosti máte psy spolu? A jak potom řešíte, když se mezi sebou porvou bez vaší přítomnosti? To přece nemůžete řešit, když tam nejste?

A ještě cituji :
"Ale píšu, hned na začátku, fakt to chce umět číst
. Jo, jestli myslíte něco ve stylu "udělej dva kroky doleva, otočku a...", tak to fakt, ale opravdu nepůjde."
Proč by to nešlo?

Prestique díky za podporu. Prostě konkrétní řešení se nedozvíme. Hmn je jako naši politici. Mnoho slov a kde nic tu nic. Její řešení je couračka a "učení mírového řešení" - (jak?). A opět: to všechno může použít jen když je se psy a v různých obměnách to používáme všichni. Ale jak psům vysvětlit, aby se nervali, když jsou sami, to jsem se stále nedozvěděla.

Pokud se psy, ale hlavně feny, ve smečce začnou natvrdo rvát, prostě není jiná možnost než v nepřítomnosti pána oddělovat. Fakt žádná výchova nepomůže. Jasně, že v přítomnosti dominantního "šéfa smečky" bude klid, ale jen před bouří. Mám doma naprosto bezproblémově fungující smečku 7 fen odlišné velikosti i stáří, nikdy žádný vážný konflikt. Přesto při delší nepřítomnosti PREVENTIVNĚ odděluji do 3 skupinek. A je klid.

OPRAVA: rvát se začnou PSI, omlouvám se za překlep.

"Jestli tomu dobře rozumím, v době vaší nepřítomnosti máte psy spolu?"
Samozřejmě, nikdy, ani v době konfliktů jsem je neoddělovala. A jsou doma.

"A jak potom řešíte, když se mezi sebou porvou bez vaší přítomnosti?"
Neřeším, protože neporvou. Za prvé by to na nich a zařízení bylo znát, za druhé existuje i něco takového, jako kamery. V době mé nepřítomnosti spí a sem tam se v klidu přemisťují na jiné místo, kde opět spí. A mladší chodí bafat do předsíně. Primárním spouštěčem konfliktů je vždy přítomnost člověka.

"Můžete mi osvětlit když je třeba, tak řešíme"
Co na tom není jasné? Pokud (v současné době) vidím, že má pes problém a usoudím, že bude lepší do toho vstoupit, tak do toho vstupuji - např. psa provedu úzkým místem kolem/přes druhého psa, nebo staršího položím na místo aby mladší agresor prošel - ukážu jim, co mají dělat, aby nemuselo dojít ke konfliktu (v současné době už si takové chování osvojili a pomáhat jim musím minimálně).

"Hmn je jako naši politici. Mnoho slov a kde nic tu nic."
Vše podstatné pro inteligentního člověka jsem napsala - zadavatelka má psy učit, jak se mají chovat. To je naprostý základ. Pokud by měla zájem toto řešit, pak by se možná i ptala. Nemá, bude psy oddělovat takže není co řešit...

Koňadro :
"A ještě cituji :
"Ale píšu, hned na začátku, fakt to chce umět číst
. Jo, jestli myslíte něco ve stylu "udělej dva kroky doleva, otočku a...", tak to fakt, ale opravdu nepůjde."
Proč by to nešlo? "
No, já to fakt takhle neumím. Zkuste mi to ukázat a odpovědět na zadání : mám dva samce, jeden začal útočit na druhého. Co mám dělat?...prosím o onu zcela konkrétní smysluplnou odpověď včetně onoho počtu kroků, jejich směru atd...

"Pokud se psy, ale hlavně feny, ve smečce začnou natvrdo rvát, prostě není jiná možnost než v nepřítomnosti pána oddělovat. "
Je jiná možnost, samozřejmě k oddělování může dojít. Ale pokud se tím oddělováním začne, tak už je šance na návrat k normálu dost malá, a vo to de! Konflikty mezi fenami jsou skutečně o krk, u psů to tak neplatí.

Asi hodně záleží na plemeni. Některé je tvrdší, rvavější - jiné mírumilovnější. Pak také na tom, kdy se psi ve smečce sešli. Jestli jako štěňata, nebo dospělí psi.
Také na tom, jak se starší pes choval k nově příchozímu štěněti. Jestli ho ten starý jaké štěně příliš "buzeroval", mladý mu to oplácí ( všeobecně, nemyslím teď konkrétní případ zadavatelky).

Pro "hmn"
Neznám vaše zkušenosti, ale budu vám odporovat - při vzniku vážných konfliktů ve smečce skutečně neexistuje jiná možnost než v nepřítomnosti oddělovat. Nikdy nejsme schopni úplně vyloučit jakýkoliv rušivý vliv, ke kterému může dojít - zazvoní zvonek, někdo zabouchá, křik, nezvyklý hluk atd. Vše může pak být spouštěčem rvačky. Pokud tady někomu tvrdíte, že je jiná možnost, tak proč ji neuvedete? Ona totiž vážně není! Případné darování či prodej některého člena smečky (setkala jsem se i s takovým řešením) je taky oddělení, ale trvalé. A taky nemáte pravdu v tom, že návrat k normálu je nereálný. Co je to "normál"? Pro mě společně fungující smečka v domě, na zahradě, na vycházkách atd. To, že někdy je smečka rozdělena (hárání apod.), soužití nijak nepoznamenalo. Ono je to i tom, dobře své psy znát a třeba oddělovat případné "agresory" preventivně než vůbec k nějakému konfliktu dojde. Samozřejmě mám na mysli oddělování v době nepřítomnosti lidí. Z vašeho příspěvku by to mohlo vyznívat, že oddělování psů je jakoby selhání majitele, zvlášť pro méně zkušené, a to byla škoda. Rozhodně je lepší smečku oddělit a mít zdravé a pohodové psy než riskovat a pak mít výčitky.

conie napsal(a):
Pro "hmn"
Neznám vaše zkušenosti, ale budu vám odporovat - při vzniku vážných konfliktů ve smečce skutečně neexistuje jiná možnost než v nepřítomnosti oddělovat. Nikdy nejsme schopni úplně vyloučit jakýkoliv rušivý vliv, ke kterému může dojít - zazvoní zvonek, někdo zabouchá, křik, nezvyklý hluk atd. Vše může pak být spouštěčem rvačky. Pokud tady někomu tvrdíte, že je jiná možnost, tak proč ji neuvedete? Ona totiž vážně není! Případné darování či prodej některého člena smečky (setkala jsem se i s takovým řešením) je taky oddělení, ale trvalé. A taky nemáte pravdu v tom, že návrat k normálu je nereálný. Co je to "normál"? Pro mě společně fungující smečka v domě, na zahradě, na vycházkách atd. To, že někdy je smečka rozdělena (hárání apod.), soužití nijak nepoznamenalo. Ono je to i tom, dobře své psy znát a třeba oddělovat případné "agresory" preventivně než vůbec k nějakému konfliktu dojde. Samozřejmě mám na mysli oddělování v době nepřítomnosti lidí. Z vašeho příspěvku by to mohlo vyznívat, že oddělování psů je jakoby selhání majitele, zvlášť pro méně zkušené, a to byla škoda. Rozhodně je lepší smečku oddělit a mít zdravé a pohodové psy než riskovat a pak mít výčitky.

Díky, přesně tak jsem to myslela. Jen hmn to stále nechápe. Její kamery jsou mi k ničemu, když jsem v práci a psi se začnou rvát. A spoušťečem je opravdu cokoliv. Moji psi jsou spolu na vycházkách, při lovu, doma, na zahradě...ale to jsem s nimi já. Když odcházim, psi jsou v kotcích a je klid. Nebudu už nic riskovat.

"Neznám vaše zkušenosti, ale budu vám odporovat - při vzniku vážných konfliktů ve smečce skutečně neexistuje jiná možnost než v nepřítomnosti oddělovat"
Coniie, myslím, že jsem to opakovaně napsala zcela a úplně jasně - mí dva psi-samci velkých plemen měli konflikty a nikdy jsem je oddělovat nemusela a ani v současnosti nemusím! Takže patrně tato možnost je!

"Její kamery jsou mi k ničemu, když jsem v práci a psi se začnou rvát."
toť fakt jak u tatarů, v tom Vám musím dát za pravdu (nicméně hezká ukázka toho, jak lze s textem manipulovat, že...) - kamery mi nic nevyřeší ale ukáží, co se děje, jejich úkolem je zachycení obrazu, což je patrně pro někoho překvapivé. A kamery mi ukáží, že není co řešit...je to takto srozumitelné nebo to mám zkusit nějak graficky?

Koňadro, a co ten jasný krokový návod na mé zadání, to nebude? nebo to takhle nejde ?

Neřešíte jednu dost podstatnou věc - psi se rvou v přítomnosti majitele, tedy bojují o jeho přízeň nebo výsadu být mu blíž a podobně. Vlastně se nervou, ale agresor napadá staršího. Proto je nutné mladšího psa učit jiné vzorce chování než útok. Když necháme stranou oddělování v nepřítomnosti, o tom, odkázat útočníka do patřičných mezích tu skoro nikdo nic nenapsal.

koňadra napsal(a):
Díky, přesně tak jsem to myslela. Jen hmn to stále nechápe. Její kamery jsou mi k ničemu, když jsem v práci a psi se začnou rvát. A spoušťečem je opravdu cokoliv. Moji psi jsou spolu na vycházkách, při lovu, doma, na zahradě...ale to jsem s nimi já. Když odcházim, psi jsou v kotcích a je klid. Nebudu už nic riskovat.

Díky i Vám, conie a Prestige. Jsem ráda, že nejsem jediný člověk, který to tak vidí a nechává psiska v době nepřítomnosti odděleně.

Momentálně máme doma tři feny, maltézačky v době nepřítomnosti spolu doma, bordera sama buď venku na dvoře ve výběhu nebo v přízemí. Tady to tedy není až tak o agresivitě, ale spíš o velikosti a divokosti borderky.

Jsem to chtěla editnout, ale nestihla...

Kdo píšete - není jiná možnost, museli jsme oddělit : CO všechno konkrétně ve vašem případě jste udělali pro to, aby ke konfliktům nedocházelo?

a ještě :
"Pokud tady někomu tvrdíte, že je jiná možnost, tak proč ji neuvedete? Ona totiž vážně není!"
tohle už je fakt sranda...o čem asi tak celou tu dobu píšu?!

Taky se mi kdysi párkrát stalo, že smečka za mé nepřítomnosti se servala, tak jsem to vyřešila ne kotci, ale boudami, psi na sebe krásně viděli, ale když se chtěli servat, tak jim to řetěz nedovolil.Měli mezi sebou metr.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem to chtěla editnout, ale nestihla...

Kdo píšete - není jiná možnost, museli jsme oddělit : CO všechno konkrétně ve vašem případě jste udělali pro to, aby ke konfliktům nedocházelo?

a ještě :
"Pokud tady někomu tvrdíte, že je jiná možnost, tak proč ji neuvedete? Ona totiž vážně není!"
tohle už je fakt sranda...o čem asi tak celou tu dobu píšu?!

Měníte tuto diskuzi opět v předvádění sebe jako jediného správného majitele - chovatele s jedině správnými metodami výcviku. Ale tak to není. Poslední reakce na vás - v mé smečce ke konfliktům prostě nedochází, v nepřítomnosti odděluji dle situace preventivně. Žádný "návod" jak zajistit, aby se psi, kteří již konflikt mezi sebou měli, se sebe nepustili v nepřítomnosti člověka, jste nenapsala. On totiž NEEXISTUJE.
Pro zadavatelku - zdá se, že vážně diskuze směřuje někam trochu jinam. Podle popisu jde u vás spíše o žárlivost a snahu mladšího psa získat lepší postavení. Je to běžný vývoj ve smečce, kdy mladší chtějí přebrat místo starých. Řešení je více. Já osobně to řeším tak, že sice mladou fenu podpořím v tom, že je "chytrá a silná", ale na druhou stranu celá smečka musí tolerovat a být ohleduplná k nejstarší, nyní 16tileté 2 kg čivavě. Prostě, kdykoliv se jiná fenka ke stařence přiblížila, dostala vhodný povel - stůj, sedni, lehni - podle situace, pochvala, odměna a společné pomazlení - jednou rukou čivinka a druhou druhá fena. To jsem naučila poté, co stařenka oslepla a ohluchla a pohybuje se po domě i zahradě po čichu a po paměti. Nyní již funguje pro všechny povel Pozor babka! Každá fena ví, že musí zabrzdit, vyhnout se. Dalo to chvíli práce, ale stálo to za to. Jenže - a jsme zase u toho - v nepřítomnosti je babka pro svůj klid a bezpečí oddělena od nejmladších a temperamentních fen.

Taktéž v nepřítomnosti odděluju důchodce od mladých a to se mi nervou.Staří psi většinu času prospí a chci aby měli svůj klid.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Neznám vaše zkušenosti, ale budu vám odporovat - při vzniku vážných konfliktů ve smečce skutečně neexistuje jiná možnost než v nepřítomnosti oddělovat"
Coniie, myslím, že jsem to opakovaně napsala zcela a úplně jasně - mí dva psi-samci velkých plemen měli konflikty a nikdy jsem je oddělovat nemusela a ani v současnosti nemusím! Takže patrně tato možnost je!

"Její kamery jsou mi k ničemu, když jsem v práci a psi se začnou rvát."
toť fakt jak u tatarů, v tom Vám musím dát za pravdu (nicméně hezká ukázka toho, jak lze s textem manipulovat, že...) - kamery mi nic nevyřeší ale ukáží, co se děje, jejich úkolem je zachycení obrazu, což je patrně pro někoho překvapivé. A kamery mi ukáží, že není co řešit...je to takto srozumitelné nebo to mám zkusit nějak graficky?

Koňadro, a co ten jasný krokový návod na mé zadání, to nebude? nebo to takhle nejde ?

Že vaši dva psi si zrovna nejdou po krku úplně natvrdo, tak to neznamená, že to tak je i u jiných psů. Prostě jsou psi, kteří jsou schopni se zabít a výchova na tom nemůže skoro nic změnit - někdy jen to, že si netroufnou se zabít hned přede mnou. Váš návod je prostě k ničemu. Jsem ráda, že to tak vidí více pejskařů a nehodlají experimentovat se životy svých psů. Samozřejmě jsou psi, kteří spolu žijí v pohodě celý život, nebo si jen lehce občas vyjasní mezi sebou své názory, ale o těch tato diskuse není.

Koňadro, můj agresor je mladý emotivní labilní pastevec 55-60kg, který nedělá nějaké vrrvrr bububu, ale zaryčí a během 2 vteřin jde do silového razantního útoku. Nikdo z vás, co píšete, že psy musíte oddělovat nenapsal jedno jediné slůvko (s vyjímkou conie v posledním příspěvku) o tom, co jste dělali po prvním konfliktu, jak jste to řešili...prostě nic. Jenom pořád dokola "to nejde"...Tohle opravdu není relevantní argument.Nepochybuji o tom, že budou psi, u kterých ta nutnost oddělování je fakt, ale stejně tak je fakt, že u četných (zejména když jsme u samců) TO JDE.

Takže tady prosím napište své konkrétní zkušenosti - jací psi, jaký konflikt, jaká byla reakce majitele, jaké následné kroky s jakým výsledkem...

Tak na rovinu, když po sobě bezdůvodně vystartovali, tak dostali obě docela dost. Neřešila jsem, která byla první. Prostě jedna dostala za to, že vystartovala, druhá za to, že jí to vrátila. Výsledek: když jsem u nich, dělají, že se nevidí. Ale vím, že by stačila jakákoliv záminka a byly by v sobě. Bez dozoru je nenechám ani vteřinu. Jsou oddělené, ale občas musím venčit spolu (když nestíhám). Druhé dvě holky: nic na ně neplatí. Prostě už nikdy k sobě nesmí.

Řešim to podobně jako anonymx. Mám větší smečku, takže pokud se do sebe 2 feny pustí, ihned se do toho začnou montovat další. Neni výjimkou, ze držim vlastně několik fen zakousnutých do sebe, jednu odtrnu, ale ta jde ihned znovu... Takže je to docela náročné ten chumel od sebe odtrhat, ideálně je hned rozházet do kotců. Po tomto úkonu jsem fyzicky grogy, na nějakou výchovu už nejsou síly. Ale taky pustit je hned zase k sobě, tak to je další rvačka. Po nějakém čase (hodinách) jsou schopné být opět spolu puštěné, aniž by se okamžitě napadly. A tak fungují třeba týdny a měsíce než se zase někdo do někoho pustí. Jak už jsem psala, důvod může být různý, někdy nepostřehnutelný. Takže já důvody, proč se chytnou, neřeším. Nevidím jim do hlavy a mnohdy to můžeme být úplně něco jiného, než si myslím.

koňadra napsal(a):
Řešim to podobně jako anonymx. Mám větší smečku, takže pokud se do sebe 2 feny pustí, ihned se do toho začnou montovat další. Neni výjimkou, ze držim vlastně několik fen zakousnutých do sebe, jednu odtrnu, ale ta jde ihned znovu... Takže je to docela náročné ten chumel od sebe odtrhat, ideálně je hned rozházet do kotců. Po tomto úkonu jsem fyzicky grogy, na nějakou výchovu už nejsou síly. Ale taky pustit je hned zase k sobě, tak to je další rvačka. Po nějakém čase (hodinách) jsou schopné být opět spolu puštěné, aniž by se okamžitě napadly. A tak fungují třeba týdny a měsíce než se zase někdo do někoho pustí. Jak už jsem psala, důvod může být různý, někdy nepostřehnutelný. Takže já důvody, proč se chytnou, neřeším. Nevidím jim do hlavy a mnohdy to můžeme být úplně něco jiného, než si myslím.

Co máte za plemeno?

Děkuji za věcné odpovědi.

Napíšu ve zkratce náš příběh :

Dva samci starší HW, mladší PHP, věkový rozdíl 7 let. PHP je ve zkratce lehký labil, HW kliďas.
První konflikt když mladý neměl asi ani rok - přišel syn, bouřlivě se vítali, PHP se rozdivočil HW ho velmi decentně umravnil = první útok PHP (samozřejmě odchycen). Pak dlouho klid, dejme tomu nějaký tomu v roce a půl začaly konflikty (vždy začal pastevec) - kvůli jídlu, při vítání doma, průchod kolem HW úzkým prostorem atd. atd.. Moje první reakce při prvním konfliktu (nepočítám ten výše popsaný) - odhodit pastevce, vyvrčet mu to do ksichtu...následek stupňování napětí, nárůst konfliktů...přišlo prozření, že to mladý dělá z nejistoty (i žárlivost je nejistota, ochrana zdrojů je nejistota) a já svou agresí jenom přilívám olej do ohně (to vše v řádu pár dnů)...takže jsem zároveň dovalila kari síť na ono oddělení v nepřítomnosti (nikdy nebylo použito) a klikr - ještě ten den jsem začala pastevce naklikávat + doslova za ručičku provádět kritickými situacemi(použití klikru) - např. doslova se kolem či přes ležícího HW proklikat, i třeba jenom naklikávat blízkost HW + cvičení s oběma psy (kdo si hraje nezlobí), bok po boku, třeba polohy + odměňování. Začala jsem s pastevcem chodit do kurzu pro reaktivní psy do Koiry+...Jakékoliv oddělování byl krok zpět (ne úmyslné, ale např. návštěva veteriny s jedním = řízený sofistikovaný návrat). Výsledek dnes - třeba předevčírem zobali večeři (syrové = dřív nepředstavitelné!) bok po boku, pak si lehli prdelkami opřeni o sebe. Většinu kritických situací si umí vyřešit sami.

hmn_: "...emotivní labilní pastevec" ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuji za věcné odpovědi.

Napíšu ve zkratce náš příběh :

Dva samci starší HW, mladší PHP, věkový rozdíl 7 let. PHP je ve zkratce lehký labil, HW kliďas.
První konflikt když mladý neměl asi ani rok - přišel syn, bouřlivě se vítali, PHP se rozdivočil HW ho velmi decentně umravnil = první útok PHP (samozřejmě odchycen). Pak dlouho klid, dejme tomu nějaký tomu v roce a půl začaly konflikty (vždy začal pastevec) - kvůli jídlu, při vítání doma, průchod kolem HW úzkým prostorem atd. atd.. Moje první reakce při prvním konfliktu (nepočítám ten výše popsaný) - odhodit pastevce, vyvrčet mu to do ksichtu...následek stupňování napětí, nárůst konfliktů...přišlo prozření, že to mladý dělá z nejistoty (i žárlivost je nejistota, ochrana zdrojů je nejistota) a já svou agresí jenom přilívám olej do ohně (to vše v řádu pár dnů)...takže jsem zároveň dovalila kari síť na ono oddělení v nepřítomnosti (nikdy nebylo použito) a klikr - ještě ten den jsem začala pastevce naklikávat + doslova za ručičku provádět kritickými situacemi(použití klikru) - např. doslova se kolem či přes ležícího HW proklikat, i třeba jenom naklikávat blízkost HW + cvičení s oběma psy (kdo si hraje nezlobí), bok po boku, třeba polohy + odměňování. Začala jsem s pastevcem chodit do kurzu pro reaktivní psy do Koiry+...Jakékoliv oddělování byl krok zpět (ne úmyslné, ale např. návštěva veteriny s jedním = řízený sofistikovaný návrat). Výsledek dnes - třeba předevčírem zobali večeři (syrové = dřív nepředstavitelné!) bok po boku, pak si lehli prdelkami opřeni o sebe. Většinu kritických situací si umí vyřešit sami.

Se psy jde pracovat o tom žádná. Nevím, jestli to chápu dobře, pro jistotu to shrnu. Jeden byl štěně a druhý měl 7 let, pak přišlo štěně do puberty a kluci si vyjasňovali pozice uvnitř smečky. Začala jste s oběma cvičit a časem se uklidnili a jsou schopní spolu být.
Jestli odpovídá shrnutí realitě, tak si myslím, že je to naprosto jiný případ. A celkem obvyklá situace ve smečce po příchodu nového člena, která se časem uklidní téměř sama od sebe, pokud člověk nastavuje mantinely, což jste dělala. Jenže zadavatelce začali šarvátky až ve 4 letech druhého psa.
Ano, vzít je oba ven a pracovat s nimi, doma také. Zkoušet předcházet situacím a mladšího umravnit při každém pokusu, ať už zákazovým povelem, nebo něčím ze základní poslušnosti. Ale v době, kdy mají být samotní, tak bych je izoloval, tam jiná jistota není. Kamery apod. jsou vám k ničemu, max si řeknete: "Aha, tak on ho zabil kvůli triku, které jsem nechala ležet na křesle. U dalších psů si na to dám pozor.".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuji za věcné odpovědi.

Napíšu ve zkratce náš příběh :

Dva samci starší HW, mladší PHP, věkový rozdíl 7 let. PHP je ve zkratce lehký labil, HW kliďas.
První konflikt když mladý neměl asi ani rok - přišel syn, bouřlivě se vítali, PHP se rozdivočil HW ho velmi decentně umravnil = první útok PHP (samozřejmě odchycen). Pak dlouho klid, dejme tomu nějaký tomu v roce a půl začaly konflikty (vždy začal pastevec) - kvůli jídlu, při vítání doma, průchod kolem HW úzkým prostorem atd. atd.. Moje první reakce při prvním konfliktu (nepočítám ten výše popsaný) - odhodit pastevce, vyvrčet mu to do ksichtu...následek stupňování napětí, nárůst konfliktů...přišlo prozření, že to mladý dělá z nejistoty (i žárlivost je nejistota, ochrana zdrojů je nejistota) a já svou agresí jenom přilívám olej do ohně (to vše v řádu pár dnů)...takže jsem zároveň dovalila kari síť na ono oddělení v nepřítomnosti (nikdy nebylo použito) a klikr - ještě ten den jsem začala pastevce naklikávat + doslova za ručičku provádět kritickými situacemi(použití klikru) - např. doslova se kolem či přes ležícího HW proklikat, i třeba jenom naklikávat blízkost HW + cvičení s oběma psy (kdo si hraje nezlobí), bok po boku, třeba polohy + odměňování. Začala jsem s pastevcem chodit do kurzu pro reaktivní psy do Koiry+...Jakékoliv oddělování byl krok zpět (ne úmyslné, ale např. návštěva veteriny s jedním = řízený sofistikovaný návrat). Výsledek dnes - třeba předevčírem zobali večeři (syrové = dřív nepředstavitelné!) bok po boku, pak si lehli prdelkami opřeni o sebe. Většinu kritických situací si umí vyřešit sami.

Tak konečně jsem se něco konkrétního dozvěděla. Ano, v případě 2 psů lze s tímto NĚKDY pracovat - jako ve vašem případě. Jsou to dva jedinci a dva psi. Ve smečce fen je to ale těžko proveditelné. Nicméně ani u psů to nemá NĚKDY řešení. Kdysi jsem měla 2 AST - psy. Jednoho svého od štěněte, v té době starého asi 5 let, druhý měl být utracen - byl údajně zlý, nejspíš proto, že s ním blbě zacházeli. Ujala jsem se ho, že mu najdu nového pána, nepodařilo se to ani po 2 letech. Dnes už bych si žádného takového psa domů nevzala! Já s ním sice vycházela dobře, nicméně jiný člověk nebyl schopen mu dát ani žrádlo. Byly mu asi 4 roky, když k nám přišel. Od prvního pohledu se ti psi naprosto nenáviděli. Začalo martýrium, kdy jeden domů - jeden ven, ten, co byl doma, musel být v koupelně, aby druhý prošel do obýváku, tam ho zavřít, pustit toho z té koupelny... už bych to nikdy nechtěla zažít. Ani jsem to nezkoušela je skamarádit, prostě si myslím, že by to vůbec nešlo. Možná, ale opravdu jen možná, bych po dlouhém úsilí docílila toho, že by se ignorovali - v mé přítomnosti. Byla jsem přesvědčená, že při sebemenší příležitosti, natož, kdyby byli sami doma, by se zabili. Ono to tak totiž také dopadlo. Když jsem byla v práci, podařilo se jim dostat k sobě (dodnes to nechápu), jeden byl mrtvý (ten cizí), druhý dorvaný tak, že šel na šití. Ano, některé jedince lze i výchovou usměrnit, aby spolu mohli žít i bez mé přítomnosti, ale JISTOTA TO NENÍ NIKDY!

KOŇADRA

Co máte za plemeno?

Mi měli dvě feny, starší a mladší, mladší výrazně vyšší váhová kategorie. A ty se nenáviděly. K třetí feně a psům naprosto v pohodě, venku s cizími se taky nepraly, ale na sebe alergie. Taky jsme to chtěli zvládnout, tak nějak jsme věděli, kde je problém. A myslili si, že jsme to zvládli. Feny spolu byly a v pohodě. Ze začátku ještě rozmíšky občas vznikly, ale časem klid. To trvalo asi dva roky a už jsme se ukolébabali do klidu. A za dva roky jsme přišli domů a menší fena umírala s roztrhlým břichem. A spouštěč? Feny, protože byla zima, byly zavřené na chodbě(možnost úkrytů), ale vůl, co šel na návštěvu, zvonil přerušovaně asi 5 minut a ještě mlátil do vrat. Což všechny psi vytočilo do běla a pak nastala zkratová reakce. Ta může nastat v takové situaci vždy, ale tahle byla podla mě posílena starou záští.

umpa.lumpa napsal(a):
KOŇADRA

Co máte za plemeno?

Mám různá plemena, omlouvám se, ale nechci to tady specifikovat.

koňadra napsal(a):
Tak konečně jsem se něco konkrétního dozvěděla. Ano, v případě 2 psů lze s tímto NĚKDY pracovat - jako ve vašem případě. Jsou to dva jedinci a dva psi. Ve smečce fen je to ale těžko proveditelné. Nicméně ani u psů to nemá NĚKDY řešení. Kdysi jsem měla 2 AST - psy. Jednoho svého od štěněte, v té době starého asi 5 let, druhý měl být utracen - byl údajně zlý, nejspíš proto, že s ním blbě zacházeli. Ujala jsem se ho, že mu najdu nového pána, nepodařilo se to ani po 2 letech. Dnes už bych si žádného takového psa domů nevzala! Já s ním sice vycházela dobře, nicméně jiný člověk nebyl schopen mu dát ani žrádlo. Byly mu asi 4 roky, když k nám přišel. Od prvního pohledu se ti psi naprosto nenáviděli. Začalo martýrium, kdy jeden domů - jeden ven, ten, co byl doma, musel být v koupelně, aby druhý prošel do obýváku, tam ho zavřít, pustit toho z té koupelny... už bych to nikdy nechtěla zažít. Ani jsem to nezkoušela je skamarádit, prostě si myslím, že by to vůbec nešlo. Možná, ale opravdu jen možná, bych po dlouhém úsilí docílila toho, že by se ignorovali - v mé přítomnosti. Byla jsem přesvědčená, že při sebemenší příležitosti, natož, kdyby byli sami doma, by se zabili. Ono to tak totiž také dopadlo. Když jsem byla v práci, podařilo se jim dostat k sobě (dodnes to nechápu), jeden byl mrtvý (ten cizí), druhý dorvaný tak, že šel na šití. Ano, některé jedince lze i výchovou usměrnit, aby spolu mohli žít i bez mé přítomnosti, ale JISTOTA TO NENÍ NIKDY!

To muselo být strašně časově a psychicky náročné.Každému dopřávat adekvátní procházky samostatně.Extrémně hlídat, aby se k sobě ani nepřiblížili...Smekám, narovinu říkám, já bych na to neměla.

Clayton napsal(a):
To muselo být strašně časově a psychicky náročné.Každému dopřávat adekvátní procházky samostatně.Extrémně hlídat, aby se k sobě ani nepřiblížili...Smekám, narovinu říkám, já bych na to neměla.

To bylo. Kdybych věděla, co mě čeká, nešla bych do toho. Myslela jsem si (naivně), že je to otázka pár dnů, či týdnů a někdo si toho psa vezme na hlídání. Když to po dvou letech ti psi sami vyřešili, přiznávám, že se mě nakonec ulevilo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuji za věcné odpovědi.

Napíšu ve zkratce náš příběh :

Dva samci starší HW, mladší PHP, věkový rozdíl 7 let. PHP je ve zkratce lehký labil, HW kliďas.
První konflikt když mladý neměl asi ani rok - přišel syn, bouřlivě se vítali, PHP se rozdivočil HW ho velmi decentně umravnil = první útok PHP (samozřejmě odchycen). Pak dlouho klid, dejme tomu nějaký tomu v roce a půl začaly konflikty (vždy začal pastevec) - kvůli jídlu, při vítání doma, průchod kolem HW úzkým prostorem atd. atd.. Moje první reakce při prvním konfliktu (nepočítám ten výše popsaný) - odhodit pastevce, vyvrčet mu to do ksichtu...následek stupňování napětí, nárůst konfliktů...přišlo prozření, že to mladý dělá z nejistoty (i žárlivost je nejistota, ochrana zdrojů je nejistota) a já svou agresí jenom přilívám olej do ohně (to vše v řádu pár dnů)...takže jsem zároveň dovalila kari síť na ono oddělení v nepřítomnosti (nikdy nebylo použito) a klikr - ještě ten den jsem začala pastevce naklikávat + doslova za ručičku provádět kritickými situacemi(použití klikru) - např. doslova se kolem či přes ležícího HW proklikat, i třeba jenom naklikávat blízkost HW + cvičení s oběma psy (kdo si hraje nezlobí), bok po boku, třeba polohy + odměňování. Začala jsem s pastevcem chodit do kurzu pro reaktivní psy do Koiry+...Jakékoliv oddělování byl krok zpět (ne úmyslné, ale např. návštěva veteriny s jedním = řízený sofistikovaný návrat). Výsledek dnes - třeba předevčírem zobali večeři (syrové = dřív nepředstavitelné!) bok po boku, pak si lehli prdelkami opřeni o sebe. Většinu kritických situací si umí vyřešit sami.

Trochu si sedím na vedení -prosím co znamenají zkratky HW a PHP? Děkuji.

Prestige napsal(a):
Trochu si sedím na vedení -prosím co znamenají zkratky HW a PHP? Děkuji.

HW=hovawart
PHP=pyrenejský horský pes.

Mám jen jednu fenu, nic se mi doma nepere, ale přidala bych jednu hrůzostrašnou historku ( i když to asi všechno dobře dopadlo - Nova=žádná zmínka ).
Vyšla jsem ve městě se dvěma psy po chodníku do ulice, v zahradě u domu se k plotu vrhli s řevem dva psi ( docela obříci - chlupáči velikosti pastevce - kavkazana ?), plot nebyl nic moc vysoký. Psi v afektu a rozčilení chňapali po sobě.
Vrcholem však bylo, že za nimi poskakovaly dvě holčičky ( 4 - 5 roků ), ječely do jejich štěkání a plácaly je po zadcích. V dohledu nikdo dospělý.
Přešla jsem na druhý chodník a co nejrychleji mizela, než se v zahradě semele nějaká hrůza.

koňadra napsal(a):
Mám různá plemena, omlouvám se, ale nechci to tady specifikovat.

Aha. Mě zajímalo, co za psy nejde rozehnat... U nás teda jak už psi viděj, že jsem se naštvala já a jdu po nich, tak okamžitě končej rvačku a zdrhaj společně pryč z mýho dosahu.

umpa.lumpa napsal(a):
Aha. Mě zajímalo, co za psy nejde rozehnat... U nás teda jak už psi viděj, že jsem se naštvala já a jdu po nich, tak okamžitě končej rvačku a zdrhaj společně pryč z mýho dosahu.

U nás taky

umpa.lumpa napsal(a):
Aha. Mě zajímalo, co za psy nejde rozehnat... U nás teda jak už psi viděj, že jsem se naštvala já a jdu po nich, tak okamžitě končej rvačku a zdrhaj společně pryč z mýho dosahu.

Tak třeba majitelé mnohých plemen teriérů, především z pracovních linií, by mohli vyprávět. Jenže ti sem nechodí. Takže např. jagteriéry, velšteriéry, borderteriéry, amstafy (o pitbulteriérech je to snad jasné)..., ale také drsnosrsté jezevčíky (mají v sobě také krev teriérů), některé ovčáky a křížence od sebe nedostanete pouhým pohledem, ani zařváním a často ani tím, že je vezmete něčím po hřbetě. Když drží, tak drží. Někdy zabere polít vodou, ale ta není vždy po ruce, tak zbývá opravdu jen odškrtit.

koňadra napsal(a):
Tak třeba majitelé mnohých plemen teriérů, především z pracovních linií, by mohli vyprávět. Jenže ti sem nechodí. Takže např. jagteriéry, velšteriéry, borderteriéry, amstafy (o pitbulteriérech je to snad jasné)..., ale také drsnosrsté jezevčíky (mají v sobě také krev teriérů), některé ovčáky a křížence od sebe nedostanete pouhým pohledem, ani zařváním a často ani tím, že je vezmete něčím po hřbetě. Když drží, tak drží. Někdy zabere polít vodou, ale ta není vždy po ruce, tak zbývá opravdu jen odškrtit.

Tak zrovna moji pracanti jsou asi divní. Nebo jim prostě nestojí za to jít pak do konfliktu se mnou.

(A taky nemluvím o teriérech typu bull.).

Už jsem tu někde psala, jak nám fenu rdousila terierka ( kerryk ). Zvednutí nepomáhalo, škrcení nepomáhalo, prostě byla zakouslá a držela a držela. Nakonec jsme jí hubu vypáčili klackem ( ani jsme jí neublížili ), byla úplně zmatená, vrtěla na nás ocáskem - evidentně nevěděla, co se s ní dělo. Jen držela - jak jí asi velel pud.
Vlítli nám pak do sebe ještě párkrát, stačila na to pak už vždycky voda - půllitr do nosu
( Jen se pak muselo vytřít ).

Jo, jo, např. majitelé bullů používají páčidla. Toho se ale bojím, že bych mohla vylomit zub, asi se to musí umět, tak to nepoužívám.

koňadra napsal(a):
Jo, jo, např. majitelé bullů používají páčidla. Toho se ale bojím, že bych mohla vylomit zub, asi se to musí umět, tak to nepoužívám.

My jsme tehdy řešili jestli přijdeme o fenu, nebo ta druhá o zuby. Byla jsem odhodlaná jí i zuby vylámat ( bez potěšení tedy ), protože té druhé už se podlévaly oči a modral jazyk - ona ji vyloženě škrtila. Všechny jiné pokusy uvolnit její skus nevyšly.

Nevím co víc řešit, pokud na staříka útočí, už bez dozoru oddělujte. Vím co říkám, draze jsem zaplatila a vždycky si budu vyčítat, že jsem nezačala oddělovat dřív (bez é přítomnosti).https://www.ifauna.cz/uzivatel/prihlaseni

Dagousicek napsal(a):
Nevím co víc řešit, pokud na staříka útočí, už bez dozoru oddělujte. Vím co říkám, draze jsem zaplatila a vždycky si budu vyčítat, že jsem nezačala oddělovat dřív (bez é přítomnosti).https://www.ifauna.cz/uzivatel/prihlaseni

Pokud už není stařík po smrti, zajisté to budou mít za 4 roky vyřešené.