Dobrý večer,
založím další téma ohledně výchovy pejska- jde o to, že bychom si chtěli pořídit psa, který je celkem agresivní proti ostatním samcům (samec). Tohle si určitě nepřejeme a fenku bychom nechtěli, tudíž- myslítev že při názorném výcviku a zvykání už od malička na psy je možné ho vychovat tak, aby agresivní nebyl? K lidem je tato rasa úplně zlatá ale proti ostatním psům už ne - však koukněte na net, je to Cairn terier (Kern terier)
Za každou, byť sebemenší radu budu ráda :).
Kerniku jsme par videla... Jeden zvladal i flyball, takze ne ze by byl kamarad se psama, ale proste nestartoval po nich... ale pak jsme videla fenu, ktera dost sla po cizich.
Je to hodne vychovou, ale poad je to terier...
Urcite se da vychovou udelat hodne, treba pracovat na ignoraci psu o ktre nestoji. Ale proste se nemusi chtit s cizimi kamaradit...
Saska28
napsal(a):
Dobrý večer,
založím další téma ohledně výchovy pejska- jde o to, že bychom si chtěli pořídit psa, který je celkem agresivní proti ostatním samcům (samec). Tohle si určitě nepřejeme a fenku bychom nechtěli, tudíž- myslítev že při názorném výcviku a zvykání už od malička na psy je možné ho vychovat tak, aby agresivní nebyl? K lidem je tato rasa úplně zlatá ale proti ostatním psům už ne - však koukněte na net, je to Cairn terier (Kern terier)
Za každou, byť sebemenší radu budu ráda :).
Při správném výcviku a socializaci je možné takového psa naučit, aby si jiných psů nevšímal a byl v jejich přítomnosti ovladatelný. Není možné ho naučit, aby si s nimi například hrál nebo je nadšeně uvítal na svém území.
Další věc je pak individuální povaha - pokud je pes nervní labil, kterému jen při spatření jiného psa vystoupá adrenalin do závratných výšin a vypne mozek, tak se s tím dá něco dělat jen velmi obtížně a zdlouhavě, pokud vůbec. Protože prvním předpokladem toho, aby se pes vůbec mohl něco naučit, je to, aby byl relativně v klidu a měl po ruce mozek... když ho má úplně vypnutý, neuděláte nic.
Saska28
napsal(a):
Dobrý večer,
založím další téma ohledně výchovy pejska- jde o to, že bychom si chtěli pořídit psa, který je celkem agresivní proti ostatním samcům (samec). Tohle si určitě nepřejeme a fenku bychom nechtěli, tudíž- myslítev že při názorném výcviku a zvykání už od malička na psy je možné ho vychovat tak, aby agresivní nebyl? K lidem je tato rasa úplně zlatá ale proti ostatním psům už ne - však koukněte na net, je to Cairn terier (Kern terier)
Za každou, byť sebemenší radu budu ráda :).
Proc si chcete poridit psa, ktery "je celkem agresivni proti ostatnim psum", kdyz je spoustu plemen, ktera takovou charakteristiku nemaji?
Tak porad kernik neni pitbull, a treba nechteji aby s kazdym kamosil, jen chteji jsitotu, ze nebude zbesile utocit na kazdeho psa co potkaji... jenze to je terier a tam proste podle me zaruka neni. Znam spoustu terieru co sjou fajn a zlati a spoustu co tak zlati nejsou. A kupodivu maji casto jednoho majitele... proste neco je vychovou a neco je genetikou anikdy dopredu nevite jak moc to v nem bude...
A at nehazeme spinu jen na teriery, ono uplne kamaradske nemusi byt skoro zadne plemeno... Mam stredacku co by se neporvala ani za nic... a mam malou, kterou musim setsakra hlidat, halvne kdyz potkame jine male knirace (feny)...
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Další věc je pak individuální povaha - pokud je pes nervní labil, kterému jen při spatření jiného psa vystoupá adrenalin do závratných výšin a vypne mozek, tak se s tím dá něco dělat jen velmi obtížně a zdlouhavě, pokud vůbec"
Tohle je základ - neboli temperament neboli typ nervové soustavy, což je záležitost vrozená - neboli vybírat klidné (s ohledem na plemeno) štěně (takového teriéřího flegmouše).
kniga
napsal(a):
Tak porad kernik neni pitbull, a treba nechteji aby s kazdym kamosil, jen chteji jsitotu, ze nebude zbesile utocit na kazdeho psa co potkaji... jenze to je terier a tam proste podle me zaruka neni. Znam spoustu terieru co sjou fajn a zlati a spoustu co tak zlati nejsou. A kupodivu maji casto jednoho majitele... proste neco je vychovou a neco je genetikou anikdy dopredu nevite jak moc to v nem bude...
A at nehazeme spinu jen na teriery, ono uplne kamaradske nemusi byt skoro zadne plemeno... Mam stredacku co by se neporvala ani za nic... a mam malou, kterou musim setsakra hlidat, halvne kdyz potkame jine male knirace (feny)...
Přesně, já zmám kerna který je totální zlato a psy ignoruje ale taky jsem se nedávno setkala se psem, kterym byl celkem agresivní.
A jak to ty osy, učíte'? Mám toho psa na ostatní zvykat? Aby si hrál apod. a nestartoval po nich? Nebo jak?:).
Saska28
napsal(a):
Přesně, já zmám kerna který je totální zlato a psy ignoruje ale taky jsem se nedávno setkala se psem, kterym byl celkem agresivní.
A jak to ty osy, učíte'? Mám toho psa na ostatní zvykat? Aby si hrál apod. a nestartoval po nich? Nebo jak?:).
Především socializace. Ale ne bezhlavá - taková, aby z ní měl psík pokud možno jen dobré zážitky a aby se setkával se psy, kteří umějí dobře komunikovat po psím, kteří mu ukážou hranice, ale nevyděsí ho a naučí ho všem nuancím psí řeči. Upřednostněte "kvalitu" nad "kvantitou".
Důležité je sebevědomí psa - spousta problémových psů jsou ve skutečnosti psi, které majitelé svým nesrozumitelným nebo tvrdým přístupem psychicky "zadupali" a oni si pak svoje nízké sebevědomí a nervy vybíjí na jiných psech. Takže psychika majitele je strašně důležitá - vnitřní klid, cit, srozumitelnost, důslednost... To je něco, co se moc nedá popsat, to se musí zažít, maximálně trochu odkoukat naživo od jiných pejskařů - ale zase, pozor od koho odkoukáváte ;-)
A poslušnost, poslušnost, poslušnost. Všude, za jakýchkoliv okolností, v přítomnosti nejrůznějších rušivek.
A pak je ještě potřeba zvážit, proč vlastně chcete konkrétně kernteriéra. Ono to není vůbec snadné plemeno na výchovu. Znám majitele, kteří si ho pořídili, protože se jim líbil obrázek plemene v atlase a psali tam o něm samé pěkné věci (živý, veselý...). Až postupně zjišťovali, co to vlastně znamená "teriér". Jsou z něj naprosto nešťastní, pes jim zdrhá, loví, nedokáží ho naučit poslušnosti (a to se hodně snaží, ale je to jejich první pes a ty zkušenosti jim prostě chybí)... holt teriér. Ono to plemeno vypadá na pohled děsně roztomile, takový plyšáček, ale je to skutečně lovečák tělem i duší a soužití s ním nebývá úplně jednoduché.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tlupa
napsal(a):
A pak je ještě potřeba zvážit, proč vlastně chcete konkrétně kernteriéra. Ono to není vůbec snadné plemeno na výchovu. Znám majitele, kteří si ho pořídili, protože se jim líbil obrázek plemene v atlase a psali tam o něm samé pěkné věci (živý, veselý...). Až postupně zjišťovali, co to vlastně znamená "teriér". Jsou z něj naprosto nešťastní, pes jim zdrhá, loví, nedokáží ho naučit poslušnosti (a to se hodně snaží, ale je to jejich první pes a ty zkušenosti jim prostě chybí)... holt teriér. Ono to plemeno vypadá na pohled děsně roztomile, takový plyšáček, ale je to skutečně lovečák tělem i duší a soužití s ním nebývá úplně jednoduché.
Vždyť je to takový ježatý "podvraťáček".
Kerna má kamarád a co ho znám + co on popisuje, tak pes je naprosto v pohodě, žádné rvačky se nekonají. Je ale fakt, že na něho dávají pozor, ve městě je jen na vodítku, až někde mimo a kde jsou sami, tak je na volno. I doma je o.k., nic neničí apod., neprojevuje nějakou zvláštní agresi proti psům. Na mě působí, jako pohodář, až docela "neteriérský" pohodář.
Preji vam "stesti" na atypickeho jedince. Protoze pokud bude jen trochu normalni tak jako laik si s nim neporadite. Souziti bude "za trest" pro vsechny. Prochazky zadna idylka. Nebudete ho smet pustit mezi psy, privolani jako takove bude velmi obtizne. Pokud se mu nebudete opravdu intenzivne venovat bude to horror i doma.
Uživatel s deaktivovaným účtem

To je opravdu kernterier mezi ostatními teriery takový trhač ?
Saska28
napsal(a):
Přesně, já zmám kerna který je totální zlato a psy ignoruje ale taky jsem se nedávno setkala se psem, kterym byl celkem agresivní.
A jak to ty osy, učíte'? Mám toho psa na ostatní zvykat? Aby si hrál apod. a nestartoval po nich? Nebo jak?:).
Na tohle bych dle mista bydliste doporucila zkusenejsi.. Moje prvni dve fenky, bigl a stredni knirac proste meli tu nekonfliktnost v sobe. Ted nejmladsi mam malou ilou a ta je hodne, ale fakt hodne "zdrojovita" = hlida si zdroje (tedy to co ma rada, me, pamlsky a hracky) a stou s timhle taky bojuju, navic ji srolovali pod sebe velic psi a tak i pres socializaci je takova ustekanejsi a v prpade zdroju takova agresivnejsi. Takze tomu predchazim... kdzy se knam blizi pes snazim se ji mit pod kontrolou, dam ji povel co ji zamestnava aby nemela cas jit po psovi, prokrmuju kdyz jde kolem cizi pes, aby pochopila, ze pes neznamena ohrozeni jejiho, ale ze dostane pamlsek a tak... ale je hooooodne vzrusiva tak to jde hur.
Mezi znamyma psama, ale problem nemam. Vim, ze nesmim vytahnout treba balonek atd...
anonymx
napsal(a):
Preji vam "stesti" na atypickeho jedince. Protoze pokud bude jen trochu normalni tak jako laik si s nim neporadite. Souziti bude "za trest" pro vsechny. Prochazky zadna idylka. Nebudete ho smet pustit mezi psy, privolani jako takove bude velmi obtizne. Pokud se mu nebudete opravdu intenzivne venovat bude to horror i doma.
Prosim, nestrašte lidi. Nechci soudit podle dvou kernů, co znám, ale oba jsou pohodoví a žádní trhači to nejsou. Mj., oba s PP (i když showdogs).
Majitelé to soužití rozhodně neberou jako trest , prochazky jsou standardni, horrory se doma nekonaji.
Kern je uplne normalni pes, to ten york bude mnohem labilnejsi.
Nepisete o tom, ci mate uz so psami (najma tvrdsimi) skusenosti, ale podla pokladanych otazok to vyzera, ze zas tak moc nie.
Z vlastnej skusenosti - ak by vam urcita miera agresivity voci inym psom vyslovene vadila, neodporucam si take plemeno brat. Ignoracia sa da naucit, ale oproti vychovavaniu psa ktory tam tu vrodenu dispoziciu na agresivitu nema to je nebe a dudy.
Napriklad v puberte sa zrazu vacsina psov vo vasom okoli premeni z milych kamaratov vasho steniatka, na zmrdov co ho chcu zvalchovat. Nic hrozne ak ma psa skuseny clovek co sa vie podla toho zachovat a predist konfliktom, tragedia pre zaciatocnika.
Neviem v akom prostredi byvate, ale ono je to asi pomerne jedno, takmer vsade natrafite raz za cas na neposlusnych psov navolno, ktori sa pridu k vasmu pobit. A ak ten nemusi pre ranu ist daleko, tak vas to v snazeni o vychovu v nekonfliktneho psika posuva dozadu.
A ked clovek nazna ze teda potrebuje pri vychove pomoc niekoho skusenejsieho - psiu skolu, vycvikara, cvicak, tak bez skusenosti sa tazko vybera taky, ktory vam naozaj pomoze, pretoze zly vyber vas opat vzdaluje od vasho ciela.
Je to pomerne narocne aj psychicky, ked clovek vidi, ako ine, menej konfliktne steniatka - kamarati z detstva zacinaju krasne posluchat, chodia u nohy... a ten moj agresivny pubertak aj pri najvacsej snahe proste nema tak rychle pokroky, rad by sa pobil, neda sa takmer nikde pustit navolno...
Takze ignoracia sa naucit da, ale zapotite sa pri tom. Otazka je len, ci vam to za to stoji.
A posledne - aresivita je dedicna z velkej miery. Takze ak sa predsa rozhodnete pre kerna, najlepsie je ak mate moznost ist s matkou vasho buduceho steniatka na prechadzku, a sledovat ako sa sprava voci inym psom. Ak je neuroticka a agresivna, je velka sanca ze take budu aj stenata.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tlupa
napsal(a):
To ani ne, ale pod pojmem teriér si drtivá většina lidí představí například jorka. Čímž je jejich představa o normálním teriéřím chování trošku (trošku víc) zkreslená.
Terierů je celá řada ( plemen i jedinců) a nejsou všichni rváči. Trochu je to otázka výchovy a ještě víc snad štěstí. A pak důvěry psovoda, že se pes nepopere. Jak je nervozní páníček, je rvačka skoro nevyhnutelná.
Kerna sice nemám, ale podle těch, co jsem kdy viděla, si nemyslím, že by byli nějak extrémně agresivní. Rozhodně bych je nesrovnávala např. s amstafy, jagteriéry. To jsou opravdoví rváči a chtějí zkušenou ruku, ale u kerna bych se toho nebála. Chce to důslednost a tlumit jakýkoliv náznak agresivity hned v zárodku. A pokud bude pes zvyklý od malička na psí kamarády v okolí, tak ono to půjde. Jde spíš o to, že se může potkat se psem, se kterým si jaksi nesedne, ale to se stává více méně u každého plemene. Taky bych řekla, že mezi yorky jsou mnohem více zmetci - co se povahy týče.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zrovna včera kolem nás přeťapkali dva kerníci a běsnící pastevec za plotem je ani na vteřinu nevyvedl z klidu (což samozřejmě nevypovídá nic o plemeni jako takovém...).