Zdravím všechny pejskaře,
přišla jsem si sem pro radu, pořídila jsem si štěndo čivavy, fenečku..je jí 11 týdnů. Bydlím na studetském bytě. Mí spolubydlící mají Jack Russela, psa 2 roky a druhá spolubydlící čivavu, fenku 2 roky. Seznámení pejsků neproběhlo zrovna ideálně. Fenka na štěně začala štěkat a vrčet, celá naježená a to jsem měla štěndo v náručí po odemknutí dveří od bytu. Pes je kamarádský, jen jako JR je hodně divokýy. Zkusili jsme to postupně. První se psem...štěndo bylo u mě a spolubydlící drželi psa. Očuchali se, ale štěně začalo vrčet a ohánět se... řekla jsem mu že nesmí a hladila jsem psa, aby vědělo, že já jsem s ním kamarádka...tady si myslím, že to bude dobré...ale Když jsme to samé zkusili s fenkou, štěně stáhlo ocasek a hrozně se bálo, a fena pořád vrčela a štěkala a na štěně dorážela, to začalo vrčet taky , kdyby ji spolubydlící neměla na vodítku tak nevím jak to dopadne...Jak to udělat aby štěně přijali do smečky? Fenka i pes spolu vychází pěkně...
Majkis
napsal(a):
Zdravím všechny pejskaře,
přišla jsem si sem pro radu, pořídila jsem si štěndo čivavy, fenečku..je jí 11 týdnů. Bydlím na studetském bytě. Mí spolubydlící mají Jack Russela, psa 2 roky a druhá spolubydlící čivavu, fenku 2 roky. Seznámení pejsků neproběhlo zrovna ideálně. Fenka na štěně začala štěkat a vrčet, celá naježená a to jsem měla štěndo v náručí po odemknutí dveří od bytu. Pes je kamarádský, jen jako JR je hodně divokýy. Zkusili jsme to postupně. První se psem...štěndo bylo u mě a spolubydlící drželi psa. Očuchali se, ale štěně začalo vrčet a ohánět se... řekla jsem mu že nesmí a hladila jsem psa, aby vědělo, že já jsem s ním kamarádka...tady si myslím, že to bude dobré...ale Když jsme to samé zkusili s fenkou, štěně stáhlo ocasek a hrozně se bálo, a fena pořád vrčela a štěkala a na štěně dorážela, to začalo vrčet taky , kdyby ji spolubydlící neměla na vodítku tak nevím jak to dopadne...Jak to udělat aby štěně přijali do smečky? Fenka i pes spolu vychází pěkně...
Jak psala rapotacka, psi se meli seznamit na neutralni pude.Ted bych mimino dala do prepravky, at ma pocit bezpeci a druzi at si ho ocuchaji pres prepravku.
Majkis
napsal(a):
Zdravím všechny pejskaře,
přišla jsem si sem pro radu, pořídila jsem si štěndo čivavy, fenečku..je jí 11 týdnů. Bydlím na studetském bytě. Mí spolubydlící mají Jack Russela, psa 2 roky a druhá spolubydlící čivavu, fenku 2 roky. Seznámení pejsků neproběhlo zrovna ideálně. Fenka na štěně začala štěkat a vrčet, celá naježená a to jsem měla štěndo v náručí po odemknutí dveří od bytu. Pes je kamarádský, jen jako JR je hodně divokýy. Zkusili jsme to postupně. První se psem...štěndo bylo u mě a spolubydlící drželi psa. Očuchali se, ale štěně začalo vrčet a ohánět se... řekla jsem mu že nesmí a hladila jsem psa, aby vědělo, že já jsem s ním kamarádka...tady si myslím, že to bude dobré...ale Když jsme to samé zkusili s fenkou, štěně stáhlo ocasek a hrozně se bálo, a fena pořád vrčela a štěkala a na štěně dorážela, to začalo vrčet taky , kdyby ji spolubydlící neměla na vodítku tak nevím jak to dopadne...Jak to udělat aby štěně přijali do smečky? Fenka i pes spolu vychází pěkně...
To jste tomu dali teda na frak.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nenapadlo by mě pořizovat psa do podnájmu. Kam ho dáš, až pojedeš se školou na vícedenní akci? Co když se budeš muset vystěhovat a nenajdeš bydlení, kde bys mohla mít psa?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nenapadlo by mě pořizovat psa do podnájmu. Kam ho dáš, až pojedeš se školou na vícedenní akci? Co když se budeš muset vystěhovat a nenajdeš bydlení, kde bys mohla mít psa?
Nečetli jste nový občanský zákoník. Dnes je pronajímateli houby po tom, jestli mu nějaký pes dělá z bytu kůlničku. Ani se ( podle zákona ) nesmí zeptat, natož aby něco zakázal.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nečetli jste nový občanský zákoník. Dnes je pronajímateli houby po tom, jestli mu nějaký pes dělá z bytu kůlničku. Ani se ( podle zákona ) nesmí zeptat, natož aby něco zakázal.
Bohužel a je to pěkná hovadina! Je to hrozný, když majitel nemovitosti nemůže určovat pravidla. Radši nic nepronajímat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nečetli jste nový občanský zákoník. Dnes je pronajímateli houby po tom, jestli mu nějaký pes dělá z bytu kůlničku. Ani se ( podle zákona ) nesmí zeptat, natož aby něco zakázal.
Pěkně bych se na tento zákon vystolicoval. Jak je vidět, v jednom podnájmu tři psi... Což bych já, jako majitel bytu, opravdu asi už řešil.
Majkis
napsal(a):
Zdravím všechny pejskaře,
přišla jsem si sem pro radu, pořídila jsem si štěndo čivavy, fenečku..je jí 11 týdnů. Bydlím na studetském bytě. Mí spolubydlící mají Jack Russela, psa 2 roky a druhá spolubydlící čivavu, fenku 2 roky. Seznámení pejsků neproběhlo zrovna ideálně. Fenka na štěně začala štěkat a vrčet, celá naježená a to jsem měla štěndo v náručí po odemknutí dveří od bytu. Pes je kamarádský, jen jako JR je hodně divokýy. Zkusili jsme to postupně. První se psem...štěndo bylo u mě a spolubydlící drželi psa. Očuchali se, ale štěně začalo vrčet a ohánět se... řekla jsem mu že nesmí a hladila jsem psa, aby vědělo, že já jsem s ním kamarádka...tady si myslím, že to bude dobré...ale Když jsme to samé zkusili s fenkou, štěně stáhlo ocasek a hrozně se bálo, a fena pořád vrčela a štěkala a na štěně dorážela, to začalo vrčet taky , kdyby ji spolubydlící neměla na vodítku tak nevím jak to dopadne...Jak to udělat aby štěně přijali do smečky? Fenka i pes spolu vychází pěkně...
Nechcete mimino raději vrátit? Pořiďte si pejska, až na to budete mít podmínky.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hodonak
napsal(a):
Pěkně bych se na tento zákon vystolicoval. Jak je vidět, v jednom podnájmu tři psi... Což bych já, jako majitel bytu, opravdu asi už řešil.
O můj byt 1+1 v 6. patře paneláku se zajímala slečna se třemi dobrmany ( prý jsou hodní ). Nedovedu si představit, jak by to rozdýchávali sousedi, až by je na úzké chodbě potkávali. A jak by vypadal byt !
Ale to jsme někde jinde, zadavatelce s čivavou to nepomůže. Všeobecně feny jsou potvory a jestli je starší čivavka rozmazlená...Dá se vůbec čivavě nasadit náhubek?
Pak bych jí nasadila náhubek a zkusila to pod dohledem volně, dát štěněti možnost se schovat ( třeba do té přepravky - tam bych k ní starší nepustila ). Ale když bude štěně v náručí - cítí se jistě, bude si troufat, nepodřídí se, jak by mělo. A starší bude držená, bude o to víc vzteklá. Často je mezi psy víc křiku než rvaní.
Uživatel s deaktivovaným účtem

scylla
napsal(a):
Nechcete mimino raději vrátit? Pořiďte si pejska, až na to budete mít podmínky.
No jo, když všechny pipky musejí mít čivavu nebo jacka... Je to přece módní ne?
Uživatel s deaktivovaným účtem

scylla
napsal(a):
Chybu z neznalosti udělá skoro každý někdy. takže bych jí nenadávala.
Chybu z neznalosti? Já píšu o něčem jiném. O tom, že je mezi mladými slečnami módní mít psa, nejlépe co nejmenšího, takže čivavu, a za jakýchkoliv podmínek a okolností. Be z hlubšího uvažování...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Chybu z neznalosti? Já píšu o něčem jiném. O tom, že je mezi mladými slečnami módní mít psa, nejlépe co nejmenšího, takže čivavu, a za jakýchkoliv podmínek a okolností. Be z hlubšího uvažování...
Ono asi mít co nejmenšího psa vychází spíš z praktických důvodů. U studentky bydlící v pronájmu a vzhledem ke složení původní smečky je pochopitelné, že chtěla co nejmenšího pejska.
Zadavatelce bych poradila, aby začala znovu, novou fenku nejdřív začlenila do smečky s JRT, aby co nejvíce načichla jeho pachem. Druhou fenku bych zatím držela od té malé dál a dala jim možnost pomocí vyměnování pelíšků zvyknout si na svůj pach. Pak bych je začala brát na společnou procházku s tím, že obě fenky budou buď na vodítku. Malá nevrčí a neohání se protože je agresívní, ale ze strachu. Netrestejte jí za to, ale pouštějte k ní starší fenku jen na takovou vzdálenost, jaká v ní strach ještě nevzbuzuje, za dobré chování obě odměňujte a postupně je sbližujte. Při jakémkoliv náznaku strachu, agresivity nebo nervozity se zase vraťte o krok zpět a postup zpomalte, ale nikdy netrestejte ani jednu z nich.
Uživatel s deaktivovaným účtem

scylla
napsal(a):
A co je toto jiného než chyba z neznalosti?
Já bych to klasifikovala jinak.
aritim
napsal(a):
Ono asi mít co nejmenšího psa vychází spíš z praktických důvodů. U studentky bydlící v pronájmu a vzhledem ke složení původní smečky je pochopitelné, že chtěla co nejmenšího pejska.
Zadavatelce bych poradila, aby začala znovu, novou fenku nejdřív začlenila do smečky s JRT, aby co nejvíce načichla jeho pachem. Druhou fenku bych zatím držela od té malé dál a dala jim možnost pomocí vyměnování pelíšků zvyknout si na svůj pach. Pak bych je začala brát na společnou procházku s tím, že obě fenky budou buď na vodítku. Malá nevrčí a neohání se protože je agresívní, ale ze strachu. Netrestejte jí za to, ale pouštějte k ní starší fenku jen na takovou vzdálenost, jaká v ní strach ještě nevzbuzuje, za dobré chování obě odměňujte a postupně je sbližujte. Při jakémkoliv náznaku strachu, agresivity nebo nervozity se zase vraťte o krok zpět a postup zpomalte, ale nikdy netrestejte ani jednu z nich.
Jediná rozumná reakce.
Slečna si pořídila malého psa- lépe se bude převážet mezi domovem a pronájmem, nepotřebuje tolik pohybu a nezaclání v bytě tolik jako bernardýn. Přijde mi naopak vhodné si vzít do bytu malé společenské plemeno, to jestli je modní nebo ne je vedlejší, pokud plemeno odpovídá požadavkům a možnostem vlastníka. Což je to hlavní
Balu, nechápu vaše reakce. Jsou tak šíleně přehnané.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já bych to klasifikovala jinak.
Dobře, dovedeme si představit, jak. Holka asi viděla film Dokonalá blondýna, a pořídila štěně. A teď prosí o radu v prvním problému, který se vyskytl. Ruku na srdce, jak jste získali prvního psa vy? Nebo vůbec první zvíře? Každý nějak začal, a málokdy to bylo uvážené, plánované, a s výhledem do budoucna.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hodonak
napsal(a):
Dobře, dovedeme si představit, jak. Holka asi viděla film Dokonalá blondýna, a pořídila štěně. A teď prosí o radu v prvním problému, který se vyskytl. Ruku na srdce, jak jste získali prvního psa vy? Nebo vůbec první zvíře? Každý nějak začal, a málokdy to bylo uvážené, plánované, a s výhledem do budoucna.
Páni, ale ten film je přece hrozná vykopávka. Že by pořád fungoval ?
Třeba si na sebe feny časem nakonec zvyknou (malá by se měla podřídit ), nebo se slečna se štěnětem přestěhuje. Studenstkých bytů je...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hodonak
napsal(a):
Dobře, dovedeme si představit, jak. Holka asi viděla film Dokonalá blondýna, a pořídila štěně. A teď prosí o radu v prvním problému, který se vyskytl. Ruku na srdce, jak jste získali prvního psa vy? Nebo vůbec první zvíře? Každý nějak začal, a málokdy to bylo uvážené, plánované, a s výhledem do budoucna.
Ruku na srdce - psa jsem získala po dvou letech přemlouvání rodičů. Bylo mi 14 let. Ty víc jak dva roky jsem večila NO kamaráda mého dedečka a současně jsem cvičila NO mého spolužáka. Naši povolili až po těch dvou letech ale nechtěli dát do psa ani kačku. Nevěřili, že mi ten zájem vydrží (mýlili se, vydržel dodnes, a to je od té doby 34 let). Dílem náhody jsem získala zadarmo nalezence velikosti a typu NO, ročního, naprosto nevychovaného. A začal můj vytoužený život se psem - krom plnění nezbytných povinností jako byla škola a pomoc v domácnosti a na zahradě jsem byla pořád se psem. Jezdil a chodil se mnou všude - výborně se socializoval a podařilo se mi ho vycvičit, tak, že jsem nepotřebovala vodítko. I v MHD byl na volno. Ráda jsem se vzdala zbytných aktivit jako bylo kino, disko, a další. Jezdila jsem na vadry - se psem. Výhled do budoucna - střední škola v místě, vysoká též, pes dožil se mnou a v kruhu rodiny.
A co vy?
Uživatel s deaktivovaným účtem

hunter
napsal(a):
Jediná rozumná reakce.
Slečna si pořídila malého psa- lépe se bude převážet mezi domovem a pronájmem, nepotřebuje tolik pohybu a nezaclání v bytě tolik jako bernardýn. Přijde mi naopak vhodné si vzít do bytu malé společenské plemeno, to jestli je modní nebo ne je vedlejší, pokud plemeno odpovídá požadavkům a možnostem vlastníka. Což je to hlavní
Balu, nechápu vaše reakce. Jsou tak šíleně přehnané.
Přehnané? Denně takové slečny potkávám...
MarkNavr

XXX.XXX.115.30
Hlavní je, aby zadavatelka věděla, co pes stojí, co může nastat. Že sice málo sežere, ale veterinář není zadáčo.
Ale upřímně bydlet ve studentským bytě se třema psama mi nepřijde zrovna šťastnej nápad.
Hodonak
napsal(a):
Dobře, dovedeme si představit, jak. Holka asi viděla film Dokonalá blondýna, a pořídila štěně. A teď prosí o radu v prvním problému, který se vyskytl. Ruku na srdce, jak jste získali prvního psa vy? Nebo vůbec první zvíře? Každý nějak začal, a málokdy to bylo uvážené, plánované, a s výhledem do budoucna.
Samozřejmě neuváženě, ŠÍLENĚ.
Snad proto rozumím jejich touze a snažím se je,
byť neuměle - pro ně možná nesrozumitelně odradit.
Nechat si to důkladně projít hlavou a všechny, i nejmenší možné,
"nepatrné" problémy si vynásobit 10. Ještě chvíli počkat až budou vhodné podmínky.
Je to úžasné, nádherné.
Je to náročné, někdy neskutečně. Zvlášť, když je na to člověk sám,
někde ve 3. patře, chodí do práce...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Studentské byta jsou různé. Třeba se dají psi oddělit do různých místností. Nějak přece musí řešit i hárání.
Zásadní chyba je : "Štěně bylo u mě a fenu jsme drželi" - koho by to nenaštvalo. A ještě si ten drzej spratek vetřelec dovolí vrčet ( z pohledu první feny ).
Tak mě napadá : Jak dalece si můžou čivavy ublížit ? Nikdy jsem je neměla ani v okolí, natož v ruce.
A začal můj vytoužený život se psem - krom plnění nezbytných povinností jako byla škola a pomoc v domácnosti a na zahradě jsem byla pořád se psem. Jezdil a chodil se mnou všude - výborně se socializoval a podařilo se mi ho vycvičit, tak, že jsem nepotřebovala vodítko. I v MHD byl na volno. Ráda jsem se vzdala zbytných aktivit jako bylo kino, disko, a další. Jezdila jsem na vadry - se psem. Výhled do budoucna - střední škola v místě, vysoká též, pes dožil se mnou a v kruhu rodiny.
Mně nepřipadá, že by balu kázala vodu a pila víno. Naopak jsem to pochopila, že přesně ví, co vše to pro puberťáka obnáší za omezení. Ale kolik znáte takových pubošů, pro které se stane pes středobodem?
Uživatel s deaktivovaným účtem

rapotacka11
napsal(a):
Fyzicky snad ani ne.
(tedy - můj by neublížil, mám anděla ).
S vámi člověk nikdy neví. Myslíte to vážně? Zuby taky mají.
Jestli to myslíte opravdu, tak nevím, co zadavatelka řeší. Ať je dají na zem a stojí opodál.
Uživatel s deaktivovaným účtem

hunter
napsal(a):
Vyloženě uvážené. Teď byste sama sebe spražila stylem- "je ti 14, co až odejdeš na školu, nebo do práce, kdo se o psa postará ? Co výdaje za veterinu, víš jak je to drahý ? atd..."
Pokrytectví.
Pokrytectví? V čem? bylo mi 14, tehd ys evycházelo z osmičky, byla jsem přijatá na střední školu v místě, vysoká by připadala v úvahu taky v místě. Veterinu by samo hradili rodiče, bez domluvy s nimi bych nemohla psa dovést. Stejně tak krmení - tehdy se vařilo, jezdila jsem sama nakupovat do nuceného výseku, ale naši, protože jsem pochopitelně neměla příjem, to platili. Tehdy se nedělala z krmení žádná věda. Neříkalo se tomu barf, granule byly tak akorát v tuzexu, a psi na vařeném s roboranem prospívali.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak to já mám "magora", ale když přišel do rodiny malý ďábel ( taky fenka) přijala ji a je k nevíře, co od ní snese. Malé už je rok pryč a pořád dobré.(Tedy teď jsem to zaťukala na dřevo ).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ještě me napadlo pro zadavatelku : Zkusila bych seznamování nechat na třetí osobě.
T.j. aby u toho nebyla ani jedna majitelka, ale někdo spolehlivý, fenám neznámý.
Starší fena nebude tolik žárlit, bude mít z cizího trochu respekt a o malou se cizí nebude ( možná přehnaně ) bát, tak jako majitelka.
panda H
napsal(a):
" mám anděla "
Stastna to žena...
Ano - je moje radost veliká.
Velmi jsem váhala, zda si ho koupit.
Šíleně jsem chtěla, komplet celá rodina byla proti
uječenýmu, malýmu zmetkovi.
Tento víkend jsme měli sešlost a všichni na
něj pěli jen chválu. Vím naprosto bezpečně,
že kdybych "zapomněla dýchat", nebylo by
mu u nich hůř než u mně.
Jsem tak šťastná, že ho mám..... .
Uživatel s deaktivovaným účtem

rapotacka11
napsal(a):
Ano - je moje radost veliká.
Velmi jsem váhala, zda si ho koupit.
Šíleně jsem chtěla, komplet celá rodina byla proti
uječenýmu, malýmu zmetkovi.
Tento víkend jsme měli sešlost a všichni na
něj pěli jen chválu. Vím naprosto bezpečně,
že kdybych "zapomněla dýchat", nebylo by
mu u nich hůř než u mně.
Jsem tak šťastná, že ho mám..... .
Dejte foto
rapotacka11
napsal(a):
Ano - je moje radost veliká.
Velmi jsem váhala, zda si ho koupit.
Šíleně jsem chtěla, komplet celá rodina byla proti
uječenýmu, malýmu zmetkovi.
Tento víkend jsme měli sešlost a všichni na
něj pěli jen chválu. Vím naprosto bezpečně,
že kdybych "zapomněla dýchat", nebylo by
mu u nich hůř než u mně.
Jsem tak šťastná, že ho mám..... .
Jsem ráda, že jste stastna.... ja jsem taky stastna, ale někdy trochu taky spíš zoufala, ale tak to nekdy prostě je, asi je to taky tim, že ja nemam doma " ANDĚLA ", ale nerizenou střelu, ktera mi nakládá vic, nez někdy muzu unést....
Pořídit si psa ve 14letech, mi přijde skoro rozumnější, než v 17. Ve 14, pokud s tím souhlasí rodiče a psa chtějí, jsou smíření s tím, že za dva roky jim nejspíš zůstane na krku, budiž. Ale v 17? Škola, plno mimoškolních zájmů, pařby, nástup na vysokou, možný odjezd do zahraničí, či nástup do zaměstnání. Mezitím se zaláskuje a místo péče o psa ji pohltí randění. Byli jsme také mladí a ještě si to pamatujem
Nepořizovala jsem si psa z náhlého popudu. Ani by mne nenapadlo pořídit si psa do bytu ve městě. Čekala jsem léta, až si vyřeším budoucnost. Postavil se dům a na řadu přišlo rozhodnutí, jestli tedy konečně pes. Vzali jsme si rovnou dva a jsou středobodem našeho života. Podřídili jsme jim zahradu, svoje zájmy, cestování po světě(které už stejně není bezpečné ) jsme vyměnili za turistiku se psy po ČR. Nemusí to každý mít až takhle, to vážně ne, ale pokud nechce psu podřídit svůj život(protože to musí víceméně vždycky) tak ať si ho prostě nepořizuje, vždyť to opravdu není nutnost. Může venčit psa staré sousedce, pohrát si se psem kamarádky(slečna tam má už dva).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Záleží na tom, jak moc je člověk ochoten podřídit život zvířeti - a je jedno jestli ve 14 nebo v 17 nebo v 25. Pokud je pro někoho pes koníčkem číslo jedna, a počítá s tím, že nebude moct všechno tak jak spolužáci a kamarádi, kteří tento závazek nemají, a nevadí mu to, tak proč si psa nepořídit. Ale pořizovat si ho jen proto, že je módní, jako doplněk, nebo že to člověka dělá zajímavým, to považuji za špatné v každém věku.
Dobrý den, omlouvám se, že trochu odbočím od tématu, ale dost mně udivuje, jak se většina diskuzí vyvíjí. Slečna zadala dotaz a místo odpovědí ( OK-připouštím, pár jich bylo) na problém se na ni spustí kritika, že si vůbec štěně koupila. Má čivavu, takže to musí být rozmazlená fiflena, slečinka, co ho má jako módní doplněk, co příští sezonu vymění. Zaráží mně, jak z jednoduchého dotazu vydedukujete její věk, morálně-povahové vlastnosti a životní podmínky a atd.
Slečna může chodit na vysokou, štěně si mohla koupit po dlouhé úvaze a možná bude pro ně ideální paničkou. Vždyť právě tím, že se ptá je vidět, že se o štěňátko zajímá a stará. Každý někdy začínal s prvním psem a potřeboval poradit.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Je to prostě diskuze, Anjo7. A diskuze se nějak vyvíjí. Není tu poradna, kde bys napsala dotaz, odborník by ti odpověděl a hotovo.
Možná se mýlím, ale mám dojem, že Majkis, jako zadavatelka dotazu, by víc ocenila rady než
dedukce o ní.
To, že se diskuze někdy zvrtne a začnou se řešit úplně jiné, než původní problémy je běžné.
Mně zaráží, že dokážete na základě krátkého dotazu hned vyvodit, že je nezodpovědná, nerozvážná atd,.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Víš Anjo7, asi příliš často potkávám právě takové divčiny, o kterých píšu. Asi nějaká náhoda, nevím.
Anja7 - Vždyť právě tím, že se ptá je vidět, že se o štěňátko zajímá a stará. Každý někdy začínal s prvním psem a potřeboval poradit. - opravdu, žádný učený z nebe nespadnul a i my jsme udělali v začátcích plno chyb. Jenže slečna už chybovala v prvním kroku: nezjistila si předem, jak je nejlepší zařadit nového pejska do smečky, takže se dá tak nějak očekávat, že dotazy tohohle typu budou pokračovat. Byla jí dána rada, že psi se seznamují venku, mimo svá území. Je to celkem notoricky známé pravidlo.To už bohužel prošvihnula, teď to bude muset zkusit napravit tím, že budou brát všechny psy spolu ven a pomalu je nechají seznámit tam. Z bydlení na studentském bytě se dá usuzovat na studenty. Tudíž minimálně dopoledne jsou ve škole, na přednáškách. Ráda bych se mýlila, ale pejskové jistě budou chodit na pleny...Ono je to o zkušenostech...mimo to mám tohle v rodině a nebetyčně mne to s...e.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
Anja7 - Vždyť právě tím, že se ptá je vidět, že se o štěňátko zajímá a stará. Každý někdy začínal s prvním psem a potřeboval poradit. - opravdu, žádný učený z nebe nespadnul a i my jsme udělali v začátcích plno chyb. Jenže slečna už chybovala v prvním kroku: nezjistila si předem, jak je nejlepší zařadit nového pejska do smečky, takže se dá tak nějak očekávat, že dotazy tohohle typu budou pokračovat. Byla jí dána rada, že psi se seznamují venku, mimo svá území. Je to celkem notoricky známé pravidlo.To už bohužel prošvihnula, teď to bude muset zkusit napravit tím, že budou brát všechny psy spolu ven a pomalu je nechají seznámit tam. Z bydlení na studentském bytě se dá usuzovat na studenty. Tudíž minimálně dopoledne jsou ve škole, na přednáškách. Ráda bych se mýlila, ale pejskové jistě budou chodit na pleny...Ono je to o zkušenostech...mimo to mám tohle v rodině a nebetyčně mne to s...e.
Zas na druhou stranu - málokdy má člověk tolik volného času jako na VŠ. A jestli mají byt blízko školy...A jsou na to tři...A psi se nakonec snesou...
Pohoda.
Lesní žínko-upřimně-nikdy v životě jsem neměla tolik volného času, jako na vysoké.
Je fakt, že mně taky dost rozčilují lidi, co si koupí zvíře a to bez jakýchkoliv vědomostí o jejich elementárních potřebách. Ale tento konkrétní případ bych tak přísně neposuzovala. Slečna to možná jen nedomyslela, Spolubydlící mají dva pejsky a ti spolu dobře vycházejí. Tak ji možná ani nenapadlo, že třetí by mohl být problém.
Ještě přidám - moje čubina Bestie je opravdu Bestie... Ale když přijede kamarádka, a její syn, a nám se do malého domečku vyhrnou tři jejich fenky jorků a stará jezevčice... Tak se Bestie dá do tichého pláče a jenom se snaží uhlídat si svoje spací křeslo... Nic víc. Naopak psí kluci Gufero a Kimík jsou z jorkšířích holek nadšení, a dovolí jim všechno! Jezevčici všichni tři dělají, že nevidí... protože ona už nevidí je. Dokonce v noci dovolí Bestie oné jezevčici, aby obě spaly pod mojí duchnou... pod podmínkou, že se dotýkají jenom zadkama, a čumáky mají od sebe!
Oni si to ti psi mezi sebou časem srovnají...
lesnížínka
napsal(a):
Anja7 - Vždyť právě tím, že se ptá je vidět, že se o štěňátko zajímá a stará. Každý někdy začínal s prvním psem a potřeboval poradit. - opravdu, žádný učený z nebe nespadnul a i my jsme udělali v začátcích plno chyb. Jenže slečna už chybovala v prvním kroku: nezjistila si předem, jak je nejlepší zařadit nového pejska do smečky, takže se dá tak nějak očekávat, že dotazy tohohle typu budou pokračovat. Byla jí dána rada, že psi se seznamují venku, mimo svá území. Je to celkem notoricky známé pravidlo.To už bohužel prošvihnula, teď to bude muset zkusit napravit tím, že budou brát všechny psy spolu ven a pomalu je nechají seznámit tam. Z bydlení na studentském bytě se dá usuzovat na studenty. Tudíž minimálně dopoledne jsou ve škole, na přednáškách. Ráda bych se mýlila, ale pejskové jistě budou chodit na pleny...Ono je to o zkušenostech...mimo to mám tohle v rodině a nebetyčně mne to s...e.
Ráda bych se mýlila, ale pejskové jistě budou chodit na pleny
To tedy fakt netuším, jak jste tohle vydedukovala. Prvního psa jsem dostala na střední, já jsem chodila do školy, mí rodiče samozřejmě do práce a pes nikdy na plenu nechodil. Dalšího psa jsem si pořídila když jsem se osamostatnila a začala chodit do práce, žila jsem sama a času bylo ještě méně, ale ani ten na plenu nechodil. Že někoho tak tupého, co nutí psa chodit na pleny máte zrovna vy v rodině neznamená, že to tak chodí všude.
Abych to tu uvedla na pravou míru. Je mi 22, jsem studentka, která zároveň pracuje. Byt patří rodině nejlepší kamarádky, máme ho slíbený do pronájmu do konce studii. Psa jsem chtěla dlouho, půl roku jsem šetřila a 3 měsíce pečlivě vybírala štěně. Ano udělala jsem chybu, že jsme pejsky seznamovali až v bytě, jenže venku hrozně pršelo a byla tma a já s malou přece nezustanu venku. Proč čivava? Chtěla jsem malého pejska, přece jen občas jezdím na víkendy domů takže se s ním líp cestuje. Navic se mi malé plemena líbí. Nad čivavou jsem dlouho přemýšlela a vybrala jsem si ji kvuli tomu, že se mi líbí, ne proto že je to muj modni doplnek..Vychovala jsem retrivra a jezevcika, ktere jsem měla doma. Nejsem uplne bez zkušeností. Pejska jsem chtěla teď, protože mam dostatek času, ktere štěně potřebuje...a jakmile bych nastoupila co zamestani bylo by toho času málo na to abych vychovala štěndo...
.
.
.
teď to hlavní...celá smečka teď už krásně spí společně na pohovce...A celý večer si spolu hráli...šli jsme na to opatrně a přes den se skamarádili..takže děkuju všem co mi poradili..! :) A zbytek co mě tady kritizuje a osočuje...Tak prosím, to že mě někdo urazí přes pár řádků písmenek na internetu pod anonymní přezdívkou mi žíly netrhá! :)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak to je krásné.
Btw : Už o vás víme skoro všechno. Jen ještě : Jste blondýnka?
Majkis
napsal(a):
A na bytě vždy někdo je, na venčení máme dokonce rozpis a střídáme se.:) Ne všichni studenti chodí jen pít a bavit se. A myslím že v 22 jsme dospělí lidé, tak mě tu nepucujte jako 16letou pubertacku, děkuju ;).
dospělý člověk ne nepozná podle věku... ale podle moudrosti a zkušeností! Přeji hodně štěstí a radosti s malým trhačem!