Dobrý den,
potřebovala bych nutně poradit s extrémně nesamostatným štěňětem. Bude mu teď 9 týdnů a bohužel ho nemůžu nechat doma samotného. Kdykoliv je sám zavřený v pokoji začne narážet do dveří, skakát na sklo a štěkat popř. výt. Už jsme mu nechávali na kousání různé sušené věci (uši, nožičky,..) ale jakmile zavřeme dveře spustí se řev. Zkusili jsme ho nechat vyřvat, ale po dvou hodinách jsme to museli vzdát kvůli sousedům. Jedinné co trochu pomáhá, je pořádně ho utahat. Přišli jsme z venku, padnul a spal, ale to je jen nachvíli než se vzbudí a zjistí, že je sám. Chtěl jsem ho samotu učit stylem, že nechám přivřené dveře a zachvíli se vrátím, ale hned se snaží dostat za mnou. Ani těch pár minut za které bych ho mohla pochválit nestíhá. Hned je řev. Netuším kde jsme udělali chybu snažili jsme se zvykat od začátku...máte někdo nějaký nápad co ještě zkusit?
Máte ho doma týden a ještě to neumí? Neuvěřitelné Ne, to byla nadsázka. Je to totální mimčo...nevím, jak dlouho by jste to nechali bez dozoru...A některý pes je závislejší(a bude třeba i celý život) a bude mu určitě trvat déle, než si zvykne na to, že bude muset být i sám. Já dávala štěndo na zahradu, takže bylo od prvního dne u nás nějakou dobu samo a zvládalo to výborně. Samozřejmě jsem tam byla prakticky celý den s ním a když jsem ho utahala a usnulo, šla jsem se domů třeba najíst. Pak, když se probudil, jsem ho potají sledovala. Vyběhl z boudy, zakňoural něco ve smyslu: jejda, kde jste? A protože se bál sám, v cizím prostředí, radši zalezl zpátky a tam si žužlal moje tričko a ručníček, co měl z domu, od maminky. Po chvilce, když byl už v klidu v boudě, jsem za ním hned vyšla ven, moc ho chválila, hrála si s ním v té boudě a pak jsem ho vytáhnula hrát si do zahrady. Nevím, jak se to přesně učí v bytě, ale možná by mu pomohlo taky nějaké vaše staré propocené tričko nechat tam, kde má být a na chvilinku zmizet. Vy se ale musíte každopádně vrátit ne po pár minutách, ale třeba 10sekundách, jen aby to bylo dřív, než na odchod začne reagovat. Postupně intervaly prodlužovat o ty minuty.
Tohle není "práce" na týden, do teď byl stále se sourozenci nebo s mámou. Teď má vás. U nás to trvalo několik týdnů. První týden - dovolená, odcházeli jsme za dveře na minutu, dvě tři...jasně, že řvala jak tur, ale jde o to aby pochopila, že když odejdu tak se zase vrátím. Postupně jsem protahovala, po návratu nechválila ani neutěšovala. Pokud přestala plakat dřív danou dobu co jsem chtěla být pryč, vrátila jsem se a pochválila. Rychle přišla na to, že zmlknout se vyplatí. Na první měsíc jsme si nastavili směny tak aby nebyla doma sama déle než tři hodiny. Zvykla si. Buďte trpělivá, stěně to pochopí, ale určitě ne po tak krátké době.