Ubrání mě můj pes?

Dobre, myslela jsem si to :D.

No dle mého názoru bych takhle mladého psa modelové situaci vůbec nevystavovala a toto prováděla již s dospělým psem a s figurantem, který by s tím měl mít zkušenost.

Diky, jen me to zajimalo :) casto chodime vecer ven, chodime i po tme, bez lamp..tak me to jen blesklo hlavou :) zkouset to nebudu, jeste by se lekli a utekli mi..nebo z pritele meli šok :D.

Co se týče 16 měsíční feňulky, tak bych nad ní ještě nelámala hůl...měla jsem fenu NO, o které jsem si taky myslela, že moc ostrá nebude...jakmile jí padly 2 roky, tak jsem najednou měla sebevědomou psí holku.která by mě nedala...

V případě, že půjde "do tuhého" zaútočí, nebo vás bude svým způsobem bránit většina psů. Možná i ten půlroční štěňouch by k tomu zaujal nějaký postoj. Pes velmi dobře pozná situaci a věřte tomu, že i neobranářské plemeno umí ukázat zuby i je použít. Ale štěně, a ni puberťáka bych takové situaci úmyslně nevystavovala. Pokud chcete vědět, co udělá, začněte chodit na cvičák a cvičit obrany.

wejka napsal(a):
Diky, jen me to zajimalo :) casto chodime vecer ven, chodime i po tme, bez lamp..tak me to jen blesklo hlavou :) zkouset to nebudu, jeste by se lekli a utekli mi..nebo z pritele meli šok :D.

To se takhle říct nedá...každý pes je trochu jiný...já mám teď sourozence (fenečku a pejska)...už od malička je feňulka srdnatější...takže pokud se jí něco nezdálo, tak šla do toho po hlavě...její bratr...takovej trošku bázlivej "tentroubapes" jí poslouchá, jak slovo boží šel do toho taky, ale jako malý...kdyby byl sám, tak si myslím, že by se buď schoval za mě nebo by utekl (odběhl)...dnes přestože je takovej "mamánek", pokud něco vyhodnotí jako nebezpečí...např. jsme v lese...tma...jemu se něco nezdá okamžitě stojí přede mnou a vrčí nebo rovnou řve...

Měla jsem dva velké psy, ale odmala jsem je učila, že lidi jsou hodní, protože jsem je nehodlala celý život tahat na vodítku s košíkem a mít nerva, že mi na někoho vystartí, když usoudí, že se jim nelíbí. Nutno dodat, že jsou to mírumilovná plemena, i to byl záměr. A mimochodem...v žádném případě nechci, aby mne bránili a nedej bože jim někdo kvůli tomu ublížil! Sama bych bránila je. Kolikrát, když jdu tak sama lesem, nad tím přemýšlím. Jak je naučit, aby utekli, utíkali domů, když by se něco semlelo(nebezpečné individum, divočák...).

wejka napsal(a):
Dobry den, zajimalo by me, zda nekdo tady zazil napr.prepadeni, kdyz byl se psem?v dnesni dobe mi to prijde na kazdodenim poradku..musi se pes k tomu vest nebo strach o sveho pana v nem probudi obranne schopnosti?uz nekolikrat jsem si rikala, ze bychom s pritelem zkusili jit vecer ven, on by se od nas odpojil a pak na me zautocil, ale pak jsem si rikala, ze ten nas pulrocni krizenec NO a ridgbecka je trochu ostrejsi(neutoci nic)jen kdyz se s pritelem ze srandy poštuchujem, nahodi svuj drsny postoj, zacne stekat a vrcet, po chvili zjisti ze se nic nedeje a zacne vrtet ocas..tak mam strach aby priteli neco neudelal, a nebo by ho poznal podle pachu?mame jeste fenku 16mes.ale ta by utocnika asi oblizala a pustila aj do baraku :D.

Takovéto hokuspokusy jsou spolehlivá cesta k tomu, jak si totální zničit psa, a´t vás to ani nenapadne. Máte štěně, půlroční, tak mu neblbněte hlavu.

lev napsal(a):
V případě, že půjde "do tuhého" zaútočí, nebo vás bude svým způsobem bránit většina psů. Možná i ten půlroční štěňouch by k tomu zaujal nějaký postoj. Pes velmi dobře pozná situaci a věřte tomu, že i neobranářské plemeno umí ukázat zuby i je použít. Ale štěně, a ni puberťáka bych takové situaci úmyslně nevystavovala. Pokud chcete vědět, co udělá, začněte chodit na cvičák a cvičit obrany.

Souhlasím, že bych stěně takové situaci úmyslně nevystavovala, já osobně teda ani dospělého psa, nemám ho od toho ani mě bránil.
Ale s těma obranama nevím - to psi berou jako hru, tam necítí žádné nebezpečí, řekla bych, že je to něco jiného.

lev napsal(a):
V případě, že půjde "do tuhého" zaútočí, nebo vás bude svým způsobem bránit většina psů. Možná i ten půlroční štěňouch by k tomu zaujal nějaký postoj. Pes velmi dobře pozná situaci a věřte tomu, že i neobranářské plemeno umí ukázat zuby i je použít. Ale štěně, a ni puberťáka bych takové situaci úmyslně nevystavovala. Pokud chcete vědět, co udělá, začněte chodit na cvičák a cvičit obrany.

Obrany jsem nikdy necvičila, tak nevím...se zbytkem ale plně souhlasím.

Moje čuba je trénovaná, jelikož cvičíme podle Tartu, takže já se nebojím.

Já teda mám psa i proto, aby mne bránil. Proto mám velké plemeno, neohrožené, nebojácné, u kterého je předpoklad, že kdyby se něco semlelo, že mě v tom nenechá. Měla jsem i jiná plemena, ale toto jsem předpokládala u všech svých psů. Podle mě je přirozené, že pes brání svého pána.

Ja samozrejme nemam psi na obranu, to bych je vychovavala asi jinou cestou..jen by me zajimala jejich reakce, tak jsem se ptala na zkusenosti jestli se to nekomu prihodilo :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já teda mám psa i proto, aby mne bránil. Proto mám velké plemeno, neohrožené, nebojácné, u kterého je předpoklad, že kdyby se něco semlelo, že mě v tom nenechá. Měla jsem i jiná plemena, ale toto jsem předpokládala u všech svých psů. Podle mě je přirozené, že pes brání svého pána.

Praveze si to myslim taky..i kdyby slo ho vycvicit -kdyby neco utec-instinkt zaveli...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já teda mám psa i proto, aby mne bránil. Proto mám velké plemeno, neohrožené, nebojácné, u kterého je předpoklad, že kdyby se něco semlelo, že mě v tom nenechá. Měla jsem i jiná plemena, ale toto jsem předpokládala u všech svých psů. Podle mě je přirozené, že pes brání svého pána.

Nevím, já psa učím od štěněte, že lidi jsou kamarádi. Jelikož retrívr má povahu takovou (myslím tím toho mého ), že si lidi vybírá, tak jsem s tím měla párkrát problém. A i toho jsem od štěně brala pořád mezi lidi a učila ho, že lidi jsou kamarádi, ale má takovou prostě povahu. A mě se taková povaha psa nelíbí, pořád koukat kolem sebe jestli náhodou nepůjde člověk, kterej se jemu nebude líbit atd...Ale chápu, že někomu jinému by naopak tato povaha vyhovovala.
Navíc věřím, že v naší republice i pokud by to bylo v rámci obrany a pes by Vám po někom vystartovat tak by jste to odnesla vy. Ale třeba se pletu. Já neřeknu, aby pes v případě ohrožení třeba štěkal, vrčel a pouštěl hrůzu, to většinu lidí odradí, ale to se dá naučit i na povel. Ale nechci, aby mi pes do lidí kousal.

Přiklad -pujdete, nekdo vas povali na zem okrade a prinejhorsim vas bude chtit i znasilnit..proc by ho muj pes nemohl pokousat?pokud by me to zachranilo, lecebny tomu hajzloj rada zaplatim. Asi se na to kazdy diva jinak, kazdopadne nikomu nic zleho nepreji..takze bud se to nikdy nedozvim co by moji milacci udelali a nebo kdo vi, v dnesni dobe :).

wejka napsal(a):
Přiklad -pujdete, nekdo vas povali na zem okrade a prinejhorsim vas bude chtit i znasilnit..proc by ho muj pes nemohl pokousat?pokud by me to zachranilo, lecebny tomu hajzloj rada zaplatim. Asi se na to kazdy diva jinak, kazdopadne nikomu nic zleho nepreji..takze bud se to nikdy nedozvim co by moji milacci udelali a nebo kdo vi, v dnesni dobe :).

Ke mně se nikdo s nekalými úmysly ani nepřiblíží

wejka napsal(a):
Přiklad -pujdete, nekdo vas povali na zem okrade a prinejhorsim vas bude chtit i znasilnit..proc by ho muj pes nemohl pokousat?pokud by me to zachranilo, lecebny tomu hajzloj rada zaplatim. Asi se na to kazdy diva jinak, kazdopadne nikomu nic zleho nepreji..takze bud se to nikdy nedozvim co by moji milacci udelali a nebo kdo vi, v dnesni dobe :).

Bydlím na malé vesničce, kde se mi tohle nestane, tak možná i proto na to mám takový pohled. Ale když už na vás někdo jde s tímhle úmyslem, tak si myslim, že buď má ze psů respekt, a jakmile začne pes štěkat tak toho nechá, a nebo se psů nebojí a v tom případě je schopnej ublížit i psovi. Toť můj názor.

marcelaamax napsal(a):
Nevím, já psa učím od štěněte, že lidi jsou kamarádi. Jelikož retrívr má povahu takovou (myslím tím toho mého ), že si lidi vybírá, tak jsem s tím měla párkrát problém. A i toho jsem od štěně brala pořád mezi lidi a učila ho, že lidi jsou kamarádi, ale má takovou prostě povahu. A mě se taková povaha psa nelíbí, pořád koukat kolem sebe jestli náhodou nepůjde člověk, kterej se jemu nebude líbit atd...Ale chápu, že někomu jinému by naopak tato povaha vyhovovala.
Navíc věřím, že v naší republice i pokud by to bylo v rámci obrany a pes by Vám po někom vystartovat tak by jste to odnesla vy. Ale třeba se pletu. Já neřeknu, aby pes v případě ohrožení třeba štěkal, vrčel a pouštěl hrůzu, to většinu lidí odradí, ale to se dá naučit i na povel. Ale nechci, aby mi pes do lidí kousal.

Tak to já chci mít jistotu, že kdyby něco.(a tím nemyslím, že mi pes skočí na každýho člověka, co potkáme..my lidi ignorujeme..pokud se na nás tedy nehrnou ožralové jdoucí z hospody...ale i ty se raději zastaví v bezpečné vzdálenosti)...že mě pes bude bránit a zároveň doufám, že to nikdy nebude třeba, že případného útočníka odradí již to, že mě velcí psy provází (za 25 let to nikdy nemusel pes zasáhnout).
Taky je pravda, že se psy nešpacíruju po městě (vyjma období socializace), bydlím na konci města a chodíme většinou do lesa.

marcelaamax napsal(a):
Nevím, já psa učím od štěněte, že lidi jsou kamarádi. Jelikož retrívr má povahu takovou (myslím tím toho mého ), že si lidi vybírá, tak jsem s tím měla párkrát problém. A i toho jsem od štěně brala pořád mezi lidi a učila ho, že lidi jsou kamarádi, ale má takovou prostě povahu. A mě se taková povaha psa nelíbí, pořád koukat kolem sebe jestli náhodou nepůjde člověk, kterej se jemu nebude líbit atd...Ale chápu, že někomu jinému by naopak tato povaha vyhovovala.
Navíc věřím, že v naší republice i pokud by to bylo v rámci obrany a pes by Vám po někom vystartovat tak by jste to odnesla vy. Ale třeba se pletu. Já neřeknu, aby pes v případě ohrožení třeba štěkal, vrčel a pouštěl hrůzu, to většinu lidí odradí, ale to se dá naučit i na povel. Ale nechci, aby mi pes do lidí kousal.

No tak já nesdílím názor, že si má pes myslet, že jsou všichni lidi kamarádi, protože nejsou. Normální vyrovnaný pes nenapadne nikoho, pokud k tomu není důvod. Takže nějaké rozhlížení kolem sebe, aby pes někoho nenapadl, nehrozí.
No a jestli mě pes ubrání za cenu poškození útočníka, tak budu jedině ráda. Radši budu živá a celá u soudu, než pod kytkama.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to já chci mít jistotu, že kdyby něco.(a tím nemyslím, že mi pes skočí na každýho člověka, co potkáme..my lidi ignorujeme..pokud se na nás tedy nehrnou ožralové jdoucí z hospody...ale i ty se raději zastaví v bezpečné vzdálenosti)...že mě pes bude bránit a zároveň doufám, že to nikdy nebude třeba, že případného útočníka odradí již to, že mě velcí psy provází (za 25 let to nikdy nemusel pes zasáhnout).
Taky je pravda, že se psy nešpacíruju po městě (vyjma období socializace), bydlím na konci města a chodíme většinou do lesa.

Jasně, tak každej na to máme nějakej názor, já prostě psa nemám na to, aby mě bránil, to bych si asi i pořídila jiné plemeno kdybych to od něj očekávala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak já nesdílím názor, že si má pes myslet, že jsou všichni lidi kamarádi, protože nejsou. Normální vyrovnaný pes nenapadne nikoho, pokud k tomu není důvod. Takže nějaké rozhlížení kolem sebe, aby pes někoho nenapadl, nehrozí.
No a jestli mě pes ubrání za cenu poškození útočníka, tak budu jedině ráda. Radši budu živá a celá u soudu, než pod kytkama.

Jak říkám, věc názoru

Třeba by to můj pes i vycítil a zasáhnul, ale nebudu ho k tomu vést, takhle jsem to myslela

Fenku jsem k bránění nikdy nijak nevedla, a přesto mě už od svého půl roku na ulici je schopna ubránit. Bohužel už se mi vícekrát stalo, že se k nám přimotal nějaký opilec či zfetovaný člověk (to mám holt za ty noční procházky po městě), který mě začal nejen slovně napadat, ale i se začal nebezpečně přibližovat. Fenka (malinká čtrnáctikilová bocka), když se to stalo prvně a jí byl šest měsíců, odvážně stoupla přede mě a ukázala zuby. Tehdy to bylo ještě takové skoro nic moc, ale fungovalo to.

Od té doby se mi to stalo ještě asi dvakrát, fence už byl v obou případech více něž rok, tak v tu chvíli jsem si říkala, že bych strach měla i já. Ten cirkus, jaký spustila... jednou tím dokonce donutila přeběhnout hlídku MP přes celý park, aby zjistili, co se děje.

Má tendence mě chránit i doma, když na mě třeba někdo z rodiny (ač z legrace) zvýší hlas, fenka k němu doběhne a štěknutím ho upozorní, že tohle teda ne, tohle se paničce nedělá. Což není pro mě úplně ideální a snažíme se to podchytit, než by to mohlo zajít do extrému.

marcelaamax napsal(a):
Třeba by to můj pes i vycítil a zasáhnul, ale nebudu ho k tomu vést, takhle jsem to myslela

Žádnýho svého psa jsem k tomu úmyslně nevedla...asi mě to ani nenapadlo, vyrostla jsem s NO a dobrmany...v pocitu naprostého (což je relativní) bezpečí...a jsem ráda, že je tomu dodnes...vím, že pes není všemocný, že mě nemůže uchránit od všeho a že není neporazitelný, ale vedle velkého a silného zvířete o kterém víte, že by vás nedalo, je svět přeci jen o něco hezčí...pro mě ten nejlepší pocit na světě...

mishule - Fenku jsem k bránění nikdy nijak nevedla, a přesto mě už od svého půl roku na ulici je schopna ubránit. Bohužel už se mi vícekrát stalo, že se k nám přimotal nějaký opilec či zfetovaný člověk (to mám holt za ty noční procházky po městě), který mě začal nejen slovně napadat, ale i se začal nebezpečně přibližovat. Fenka (malinká čtrnáctikilová bocka), když se to stalo prvně a jí byl šest měsíců, odvážně stoupla přede mě a ukázala zuby. Tehdy to bylo ještě takové skoro nic moc, ale fungovalo to. - vidíte...a z tohohle bych já tedy nadšená nebyla. Vysvětlím: opilec či feťák vám může takto malého psa ošklivě nakopnout těžkou botou a psa vám klidně zabít. To bych já nikdy neriskovala. Jak jsem psala mám psy velké, přes to se mi stalo, že jsem u domu(v polích) uklízela sníh a kolem šel chlap(mě neznámý) Můj hodný, důvěřivý a lidi milující samojed(a podotýkám, že zrovna samojeda tohle nikdo učit nemusí, k tomu byli od nepaměti šlechtění) k němu udělal pár kroků, nejspíš by chtěl i čichnout. Chlap ale vytáhnul nůž ať ho okamžitě odvolám, nebo ho bodne. Kdybych stála zrovna za zítkou a on mne neviděl, možná by ho rovnou bodnul. Chlap byl očividně také nějaký magor(už se tu nevyskytuje) ale poučena jsem jen do té míry, že kdyby šlo do tuhého, bránit se budu sama a psa nebezpečí nevystavím.

Pes dokáže pochopit, když jde do tuhého. Pamatuju si, jak mamce ubránila kabelku sedmikilová kříženka. Než nám komukoliv došlo, proč si to k nám ten chlap štráduje, byla na nohou a dala dost jasně najevo, že tady se krást nebude (už nikdy v životě na žádného člověka, až do smrti, nezaútočila)
A pak moje fenka (šestnáct kilo, ušatý trdlo); myslela jsem si až do teď, že bych bránila já jí, ale nedávno mě začal prudit feťák v mhd a to byste měli vidět, jakej spustila tyjátr. Koukala jsem jak blázen- a to ten hnusák ani nezvýšil hlas ani se nijak extra nepřiblížil- nedokážu si představit co by udělala, kdyby mě někdo třeba fyzicky napadl.
Zadavatelko, svého psa "netestujte", pokud to někdy bude potřeba (a já pevně doufám, že nikdy, "ťuk, ťuk"), on sám pochopí.

Vsem díky za reakci

Vlastním pastevce a fakt se nebojím

Pes pozná, že je zle a bránit tě bude

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vlastním pastevce a fakt se nebojím

Pes pozná, že je zle a bránit tě bude

asi byt na vasem miste, taky se nebojim :D je krasny!hrozne se mi vzdy libili, bernsky a vsichni tihle 'chundelači', ale od mala bydlim v panelaku nebo v bytovce, takze to nebylo mozne a asi bych je ani nezvladla :) takze mam dva krizence a jsem spokojena

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

wejka napsal(a):
asi byt na vasem miste, taky se nebojim :D je krasny!hrozne se mi vzdy libili, bernsky a vsichni tihle 'chundelači', ale od mala bydlim v panelaku nebo v bytovce, takze to nebylo mozne a asi bych je ani nezvladla :) takze mam dva krizence a jsem spokojena

I takhle malý hafani umí kousnout a věř, kdyby šlo do tuhýho, zakročili by

Ps: berňáka mám také... Je fakt, že je ostřejší než jiní berňáci. Měl vedle sebe čuvače, do kterého leccos odkoukal a dělala jsem s ním obrany a sportovní kynologii...
A je fakt, že bych berňáka do baráku netahala...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Taky nemám strach , taky mi dnes jeden pán řekl "no vy se teda bát nemusíte když s ním jdete ven ".

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Mám také pastevce,2 feny a myslím, že mají v sobě ochranářský pud a pokud si myslí, že mi hrozí nějaké nebezpečí tak si stoupne přede mne a jen čeká, neštěkne jen má svůj postoj, který řekne vše.

Pes pozná, kdy je to jen tak. Kdysi mě v lesíku kam jsme chodili venčit
"napadl" člověk, který tam procházkoval a potkávali jsme se. Najednu skočil, vzal mě kolem ramen - jen jsem mu řekla : Jestli po vás skočí, tak ho nebudu okřikovat, ale pochválím. Pes se jen podíval, co blbneme a čuchal si dál. Musel cítit, že je to legrace.
Jinak pes se jen tak zlikvidovat ( bez střelné zbraně ) nedá. Takhle se na nás obořili nějací "blázni" na procházce v lese, že máme psa ( který si jich vůbec nevšímal ) na volno. Po slovní "přestřelce", ve chvíli, kdy zvedl chlap klacek, fena s řevem lítala mezi jím a námi, na kontakt nešla, praštit se nenechala, ale zároveň ho nenechala přiblížit k nám ani o metr.
Normálního "zlodějíčka" a "oblezu" pes, který nestáhne ocas mezi nohy a nezdrhne, odradí.

Ještě dodám : Když jsem chodívala venčit do příměstského lesíka, čas od času se tam vyskytovali různí odhalovači a podobná individua. Psí kolegyně si stěžovaly, sem tam se kolem nich někdo motal, jen já jsem si "stěžovala", že jsem nikdy žádného neviděla. Bodejď by viděla, moji hafáči ke mě nikoho na 50 m přiblížit nenechali. I když jsem šla úplně potmě, věděla jsem, že 50 m kolem mě nikdo není - varovali by mě i jeho.

Když už tu rozebíráme toto téma, zajímala by mne taková zvláštnost: když přijedem s fenkou na návštěvu k rodičům, většinou tam začneme s bráchou blbnout a on, fyzicky tak trojnásobný než já, mě vždycky porůznu "mučí". Feňule vidí, že to je hra, ale i přesto, že její jediný pán jsem já, v tu chvíli se přidá na bráchovu stranu a jde do mě štípat a mlátit packama. Není to nic hrozného, je to jen hra, nevadí mi to, ale zajímalo by mě, jak tohle chování z hlediska biologie druhu vysvětlit? Jedná se třeba o něco podobného, jako když štěňata ve hře předstírají, že útočí a koušou svojí matku?
Když si hrajeme spolu, nikdy není takhle odrzlá jako když se podílí na mojí šikaně.

Danczéz napsal(a):
Když už tu rozebíráme toto téma, zajímala by mne taková zvláštnost: když přijedem s fenkou na návštěvu k rodičům, většinou tam začneme s bráchou blbnout a on, fyzicky tak trojnásobný než já, mě vždycky porůznu "mučí". Feňule vidí, že to je hra, ale i přesto, že její jediný pán jsem já, v tu chvíli se přidá na bráchovu stranu a jde do mě štípat a mlátit packama. Není to nic hrozného, je to jen hra, nevadí mi to, ale zajímalo by mě, jak tohle chování z hlediska biologie druhu vysvětlit? Jedná se třeba o něco podobného, jako když štěňata ve hře předstírají, že útočí a koušou svojí matku?
Když si hrajeme spolu, nikdy není takhle odrzlá jako když se podílí na mojí šikaně.

Pokládá ho za součást smečky a ve smečce se psi přikloní k tomu silnějšímu.

Danczéz napsal(a):
Když už tu rozebíráme toto téma, zajímala by mne taková zvláštnost: když přijedem s fenkou na návštěvu k rodičům, většinou tam začneme s bráchou blbnout a on, fyzicky tak trojnásobný než já, mě vždycky porůznu "mučí". Feňule vidí, že to je hra, ale i přesto, že její jediný pán jsem já, v tu chvíli se přidá na bráchovu stranu a jde do mě štípat a mlátit packama. Není to nic hrozného, je to jen hra, nevadí mi to, ale zajímalo by mě, jak tohle chování z hlediska biologie druhu vysvětlit? Jedná se třeba o něco podobného, jako když štěňata ve hře předstírají, že útočí a koušou svojí matku?
Když si hrajeme spolu, nikdy není takhle odrzlá jako když se podílí na mojí šikaně.

Taky to tak mám, občas mě začne přítel pošťuchovat, pesan hned jak to vidí, mě ihned začne taky šikanovat a jsem na ně sama.

Já jsem s mojí Korou prochodila v okolí města místa, kam bych se sama nikdy nevydala. Faktem je, že NO budí respekt a obzvlášť darebáci se mu raději obloukem vyhnou.Soudím, že z kriminálu moc dobře vědí, co NO dovede v případě nutnosti.
Kora je obranářka a to taková, že si ji v jednu chvíli mohou u semaforu pohladit děti a vzápětí mě v případě nutnosti bude chránit.
Bylo to loni v březnu.Odcházela jsem s Korou a Amálkou na pravidelnou procházku. Na zádech ruksáček se stopovačkou, čínkou a tenisáky.Nevšimla jsem si, že přední malá kapsa zůstala napůl pootevřená. Zamykala jsem právě branku, když Kora vyštěkla a vypálila po ženě z nepřizpůsobivé skupiny obyvatelstva. Kora se ke kolemjdoucím chová přehlíživě a tak mě její reakce dost překvapila.
Situaci mi objasnila až sousedka odnaproti, která vše viděla oknem. Ona ta paní totiž chtěla sáhnout do té pootevřené kapsy, no a Kora po ní okamžitě yyjela Dotyčné se ale nic nestalo, protože stihla bleskově odskočit až doprostřed silnice./ na její věk - úctyhodný sportovní výkon /
Také se na procházce stává, že některé lidi sleduje tak dlouho, dokud nezajdou buď za roh nebo hodně daleko.

marcelaamax napsal(a):
Bydlím na malé vesničce, kde se mi tohle nestane, tak možná i proto na to mám takový pohled. Ale když už na vás někdo jde s tímhle úmyslem, tak si myslim, že buď má ze psů respekt, a jakmile začne pes štěkat tak toho nechá, a nebo se psů nebojí a v tom případě je schopnej ublížit i psovi. Toť můj názor.

Jen malý doplněk - Že se agresor psů nebojí, neznamená, že vás váš pes neubrání.

Moje ovcanda, kdyz dospivala si me zacala hodne hlidat. Kdyz byla u me ona vrcela, kdyz se ke mne kdokoli priblizill. Samozrejme i z rodiny.To jsem teda podporovat nechtela, tak jsem pracovala na odbouravani a podarilo se, uz to nedela, ale presmerovala to, protoze vedela, ze ji toto chovani netoleruji, do jine cinnosti. Ted nevrci, ale vrhne se na me a zacne me olizovat do bezvedomi . Ten z rodiny, kdo se priblizi pak dostane take pusu . Nicmene jednou jsem vecer vencila a ze tmy na me promluvil chlap, no ta spustila smerem k nemu takovy bengal, ze si myslim, ze uz ten hlasovy projev bud odradi pripadneho nekaleho zivla, nebo alespon zburcuje okoli.