Jakého psa "parťáka"?

Na tyhle plemena jsem se taky dívala, hlavně na dalmatina.
Ještě nějaké návrhy? Budu ráda i za osobní zkušenosti s danými plemeny.

chromik napsal(a):
Na tyhle plemena jsem se taky dívala, hlavně na dalmatina.
Ještě nějaké návrhy? Budu ráda i za osobní zkušenosti s danými plemeny.

Dalmouše měli známí s koňmi a dělali s nimi i sportovku, slušně kousali (do rukávu na cvičáku)

Napadá mě choďák, co vidím u švagrové (má dva kluky) naprosto univerzální pes...dělali agility, obrany, základy tance se psem...prostě co paničku napadne do toho jdou s vervou a nadšením, skvěle ovladatelní (a to byla švagrová naprostá začátečnice)

Za mě tedy NO pro mě naprosto dokonalý pes vhodný na všechno...otázkou je jestli ještě odpovídá požadavku na velikost.

Chodský pes je taky ve výběru, něměcký ovčák je si myslím už trochu víc "pracovní"...

Ja mám ako parťáka appenzelského salašníckeho psa. Poznám viac ľudí, ktorí si ho kúpili aj ku koňom. Je do dobrý rodinný pes a je strednej veľkosti 50-55 cm a 22-30 kg. Je to temperamentné plemeno, ale niektoré línie sú kľudnej povahy.

O dalmatinovi mi kdysi vyprávěl kolega, jak pes táhl jeho manželku po břichu... Nevím, to asi taky nebude kliďas.
jako výborného společníka doporučuji zásadně kavalíra King Charles Spaniela. Váží do osmi kil, je naprosto ukázněný, hodný, používá se i ke kanisterapii. My jsme ho měli 10 let a nedám na to plemeno dopustit.
http://www.cavalierclub.cz/support/advertising?page=7
Má nádherný čumas, my jsme tomu našemu přezdívali "vydérka".

RomčaJelča napsal(a):
O dalmatinovi mi kdysi vyprávěl kolega, jak pes táhl jeho manželku po břichu... Nevím, to asi taky nebude kliďas.
jako výborného společníka doporučuji zásadně kavalíra King Charles Spaniela. Váží do osmi kil, je naprosto ukázněný, hodný, používá se i ke kanisterapii. My jsme ho měli 10 let a nedám na to plemeno dopustit.
http://www.cavalierclub.cz/support/advertising?page=7
Má nádherný čumas, my jsme tomu našemu přezdívali "vydérka".

Nic proti, ale nemám ráda, když někdo zná jednoho jedince určitého plemene, který není vychovaný nebo je problémový, má výjimečnou povahu a hned to přisuzuje jako vlastnost tomu plemeni.

viz. : O dalmatinovi mi kdysi vyprávěl kolega, jak pes táhl jeho manželku po břichu... smajlík Nevím, to asi taky nebude kliďas.

Dalmatina vašeho kolegy asi nikdo nenaučil pořádně chodit na vodítku, nebo se ovládat když uvidí něco zajímavého, a proto táhl manželku po břichu.

Já mám také ostrého retrívra, který hlídá a je schopný zasáhnout. Nemá rád cizí lidi a hlazení. Je sice bez PP, ale i kdyby ty PP měl a měl takovou povahou jakou má, tak nebudu o retrívrech tvrdit, že jsou ostří a výborní hlídači.

Marcelo, chytla jste se úplně špatně.
Podle tohoto mého sdělení nemůžete vědět, že něco přisuzuji jednomu plemeni - ostatně zrovna já jsem reagovala na něčí zmínku o akčním AUS, že ten náš naopak lehává (rád) v pokoji v bytě...
Já jsem zmínku o dalmatinovi prostě napsala jen jako příklad chování a zážitek, pro mě při vyprávění kolegy legrační představu, nic víc.

To by tady nemohl napsat nikdo nic, protože nikdo z nás v životě neabsolvuje celé roky s jedinci různých plemen, že.
Další dalmatin, o kterém vím a s jehož pánem jsem občas venčívala, byl něco podobného, prostě temperamentní.
Ale to píšu jen jako příklady z okolí - nikde jsem si přece neosobovala názor, že se takhle chová celé plemeno. To jste mě pochopila velmi špatně.

Ostatně, důležitější je, že JÁ s plným vědomím a svědomím doporučuji toho kavalíra.

RomčaJelča napsal(a):
Marcelo, chytla jste se úplně špatně.
Podle tohoto mého sdělení nemůžete vědět, že něco přisuzuji jednomu plemeni - ostatně zrovna já jsem reagovala na něčí zmínku o akčním AUS, že ten náš naopak lehává (rád) v pokoji v bytě...
Já jsem zmínku o dalmatinovi prostě napsala jen jako příklad chování a zážitek, pro mě při vyprávění kolegy legrační představu, nic víc.

To by tady nemohl napsat nikdo nic, protože nikdo z nás v životě neabsolvuje celé roky s jedinci různých plemen, že.
Další dalmatin, o kterém vím a s jehož pánem jsem občas venčívala, byl něco podobného, prostě temperamentní.
Ale to píšu jen jako příklady z okolí - nikde jsem si přece neosobovala názor, že se takhle chová celé plemeno. To jste mě pochopila velmi špatně.

Ostatně, důležitější je, že JÁ s plným vědomím a svědomím doporučuji toho kavalíra.

No, já jsem to pochopila tak, že právě proto, že manželku táhl po zemi tak jste usoudila, že dalmatin (celkově jako plemeno) kliďas nebude

Jestli že to bylo myšleno jinak, tak to se omlouvám

marcelaamax napsal(a):
No, já jsem to pochopila tak, že právě proto, že manželku táhl po zemi tak jste usoudila, že dalmatin (celkově jako plemeno) kliďas nebude

Jestli že to bylo myšleno jinak, tak to se omlouvám

Nene, není nutno se omlouvat. Já jen, abychom se pochopily. Samozřejmě je možné, že jsem se původně špatně vyjádřila. Prostě když se rozvine debata, kterého psa jo nebo ne, obvykle si každý na něco vzpomene a přidá zážitek do placu . Ale samozřejmě se podle toho nelze úplně řídit. A já myslím, že v člověku, který se rozhoduje, nakonec stejně zvítězí nějaké ty jeho city nebo povaha a tak.
Já jsem kdysi přemýšlela, jakého psa, manžel jen řekl "opovaž se domů dotáhnout nějakou veverku" , myšleno jorkšíra, ratlíka nebo čivavu a náhodně jsem šla tehdy ke známým a tam se otevřely dveře a v nich - stál kavalír. Já jsem tehdy byla v takovém úžasu z krásy toho zvířete, že jsme si před ním normálně klekla, abych si té jeho krásy užila . A samo že jsme si pak vzali kavalíra.

RomčaJelča napsal(a):
Nene, není nutno se omlouvat. Já jen, abychom se pochopily. Samozřejmě je možné, že jsem se původně špatně vyjádřila. Prostě když se rozvine debata, kterého psa jo nebo ne, obvykle si každý na něco vzpomene a přidá zážitek do placu . Ale samozřejmě se podle toho nelze úplně řídit. A já myslím, že v člověku, který se rozhoduje, nakonec stejně zvítězí nějaké ty jeho city nebo povaha a tak.
Já jsem kdysi přemýšlela, jakého psa, manžel jen řekl "opovaž se domů dotáhnout nějakou veverku" , myšleno jorkšíra, ratlíka nebo čivavu a náhodně jsem šla tehdy ke známým a tam se otevřely dveře a v nich - stál kavalír. Já jsem tehdy byla v takovém úžasu z krásy toho zvířete, že jsme si před ním normálně klekla, abych si té jeho krásy užila . A samo že jsme si pak vzali kavalíra.

Jo, tak s tím souhlasím

Já to vidím asi takhle, buď mám vyloženě vysněné plemeno, které se mi líbí jak vzhledem tak povahou a to si pořídím, a nebo pokud mi na plemeni nezáleží, tak se poohlédnu v útulku.

Já to tak tedy vždycky měla, že jsem měla plemeno, které mě naprosto uchvátilo. Pokud by žádné takové nebylo a nechtěla bych se účastnit výstav, chovat a podobně, tak bych koukla po kříženci

Já to tak tedy vždycky měla, že jsem měla plemeno, které mě naprosto uchvátilo.

Naši mladí si pořídili AUS a jako štěně mi zas nepřipadlo až tak krásné , prostě medvídek, ale jen co se jí změnila srst, protáhl čumáček a nožky, je z ní elegantní mladá psí dáma a já jsem z ní u vytržení .
Ale na první pohled na toho kavalíra a, to už je nějakých 17 let, nikdy nezapomenu .

Za mě šeltie většího mazla jsem nezažila, doma hodný venku má rád dlouhé procházky.Vnoučka miluje a nehne se od něho.Vysoký 39cm, váha 10kg.

Ono každý zná nějakého "strašného" psa v okolí, to je normální Známá měla taky Dalmatinku, ale bez PP.
Co se Kavalírků týče - mám je doma
Ale do budoucna jsem chtěla něco trochu většího, co nebude až tak moc "lidumilné".
Nejde o to, že bych chtěla trhače, ale přece jenom aby byl pejsek k cizím trošku odměřený.
Vím že záleží hlavně na výchově, ale třeba právě Kavalíři jsou k lidem opravdu až moc vstřícní

chromik napsal(a):
Ono každý zná nějakého "strašného" psa v okolí, to je normální Známá měla taky Dalmatinku, ale bez PP.
Co se Kavalírků týče - mám je doma
Ale do budoucna jsem chtěla něco trochu většího, co nebude až tak moc "lidumilné".
Nejde o to, že bych chtěla trhače, ale přece jenom aby byl pejsek k cizím trošku odměřený.
Vím že záleží hlavně na výchově, ale třeba právě Kavalíři jsou k lidem opravdu až moc vstřícní

Pak středního knírače !

marcelaamax napsal(a):
No, já jsem to pochopila tak, že právě proto, že manželku táhl po zemi tak jste usoudila, že dalmatin (celkově jako plemeno) kliďas nebude

Jestli že to bylo myšleno jinak, tak to se omlouvám

Buďte v klidu, já to pochopila taky tak.

Chromik: jde také o to, jak náročnou péči o srst byste unesla.

chromik napsal(a):
Ono každý zná nějakého "strašného" psa v okolí, to je normální Známá měla taky Dalmatinku, ale bez PP.
Co se Kavalírků týče - mám je doma
Ale do budoucna jsem chtěla něco trochu většího, co nebude až tak moc "lidumilné".
Nejde o to, že bych chtěla trhače, ale přece jenom aby byl pejsek k cizím trošku odměřený.
Vím že záleží hlavně na výchově, ale třeba právě Kavalíři jsou k lidem opravdu až moc vstřícní

Jééé, ke kavalírkům gratuluji, to plemeno je moje srdeční záležitost! Jasně že to nejsou trhači , ale já (i na lidech) velice oceňuji dobrotivost a to tento pes teda splňuje na 300 % . I když teda teď máme tu australačku a taky je to fajn zvíře - jenže na můj vkus už velké, no. Měli jsem KKCHS trikoloru.

koňadra napsal(a):
Buďte v klidu, já to pochopila taky tak.

A vy tedy znáte aspoň deset dalmatinů, kteří jsou kliďasové a imrvére v klidu polehávají v bytě? To se ptám jen ze zvědavosti.
A tak já myslím, že úplně každý zdravá pes vykazuje určitý temperament a zas taky každý pes dokáže odpočívat, že jo. Do jaké míry je třeba dalmatin hlídač, to nevím, ty zkušenosti nemám.

RomčaJelča napsal(a):
A vy tedy znáte aspoň deset dalmatinů, kteří jsou kliďasové a imrvére v klidu polehávají v bytě? To se ptám jen ze zvědavosti.
A tak já myslím, že úplně každý zdravá pes vykazuje určitý temperament a zas taky každý pes dokáže odpočívat, že jo. Do jaké míry je třeba dalmatin hlídač, to nevím, ty zkušenosti nemám.

Náš soused měl asi před 10 lety Dalmatina. Exterierově krásné papírové zvíře-psa. Byl povahově super, temperamentní, ale vyrovnaný, s ostatními psi kámoš. Museli ho však nechat v 5 letech uspat, pro vleklou a neoperabilní tvorbu močových kamenů, kterou trpěl cca od 3 let. Ten pejsek ke konci života neskutečně trpěl a bylo nám ho hrozně líto.Prý jsou Dalmatini na toto onemocnní více náchylní. Je pravda, že špatnou zkušenost si asi člověk zaryje někam do podvědomí, protože, ač se mi Dalmatini líbí moc, asi budu mít přád před očima osud sousedovic Arona.

Tak to je smutné.
Dočetla jsem se, že psi s převažující bílou barvou jsou více náchylní k hluchotě. Bohužel našeho kavalíra to postihlo taky, ale on byl, chudák, asi v tom původním chovu zanedbán (jak jsem později přes veterináře zjistila).

chromik napsal(a):
Do budoucna uvažuji o pořízení psího parťáka. Plemen je hodně, proto budu ráda za každou radu.
Hlavní kritéria - pes do rodiny, střední velikost, ne moc akční, vhodný "na gauč" i na výlety nebo pohodové vyjížďky na koni.
Samozřejmě mám nějaké plemena vybrané, ale zajímaly by mě zkušenosti a doporučení i někoho jiného (třeba jsem na nějaké plemeno zapomněla)

Chromiku, a kdy s tím pořízením počítáš? Jak jsou Tvoji kavalíři staří? Náš se dožil 10 let.

No, třeba boxer je pes, který by splňoval vaše požadavky, střední pudl, knírači - záleží, co budete moci nabídnout. My jsme zcela bezmozkovně začli s velššpringeršpaněly, byli oba úžasní, k dětem ideální, ale jsou to lovečtí psi a my jim nedali asi vše, co by potřebovali. Ne ten pohyb, ale hlavně tu práci. Dalmatin je pes kočárový a zcela určitě přivítá spoustu pohybu.
Teď už skoro třicet let jsou našimi psy NF, kdyby nebyli tak velcí tak jsou to opravdu fantastičtí psi pro rodinu. Jen to běhání s koňma nevím, ve stáří určitě ne.

RomčaJelča napsal(a):
A vy tedy znáte aspoň deset dalmatinů, kteří jsou kliďasové a imrvére v klidu polehávají v bytě? To se ptám jen ze zvědavosti.
A tak já myslím, že úplně každý zdravá pes vykazuje určitý temperament a zas taky každý pes dokáže odpočívat, že jo. Do jaké míry je třeba dalmatin hlídač, to nevím, ty zkušenosti nemám.

Já neznám osobně žádného dalmatina. Ale o tom taky nebyla řeč.

Vy jste napsala:
"O dalmatinovi mi kdysi vyprávěl kolega, jak pes táhl jeho manželku po břichu... smajlík Nevím, to asi taky nebude kliďas"
Marcelamax na to odpověděla:
"No, já jsem to pochopila tak, že právě proto, že manželku táhl po zemi, tak jste usoudila, že dalmatin (celkově jako plemeno) kliďas nebude"

Tak jsem odpověděla Marcelemax, že jsem váš příspěvek pochopila stejně. Takže asi jste to napsala tak, že to vyznělo, že sice dalmatiny neznáte, ale protože jeden (nevychovaný) dalmatin táhl ženskou po zemi, tak, že dalmatini všeobecně asi budou hodně temperamentní plemeno. Člověk často napíše něco jinak než myslí, v následujícím příspěvku jste to opravila, takže o nic nejde.

Dalmatiny neznám, ale měl ho před mnoha lety kolega v práci a byl to pohodový pes. Jenže z jednoho exempláře nelze dělat pravidlo, že? Jistý čas patřil dalmatin také k mým favoritům, když jsem se rozhodovala, co pořídím za psa, hodně jsem o nich četla. Myslím, že pro zadavatelku by to mohlo být vhodné plemeno, ale záleží na jejím vkusu a přání.

RomčaJelča napsal(a):
Chromiku, a kdy s tím pořízením počítáš? Jak jsou Tvoji kavalíři staří? Náš se dožil 10 let.

Mám teď 3 Kavalírky - 8,5 letou,5 letou a 2 letou, takže dalšího psa plánuji, až min. za 5 let. Ale už teď se rozkoukávám :)
Co se srsti týče - je mi to v podstatě jedno.
Ohledně koní - jsem jezdec pohodář, takže žádné lítání po poli apod. takže taková spíš delší procházka :)
Jinak zatím převažuje Dalmatin a Chodský pes..

Sestřenice dalmatina měla i když se mu věnovali tak byl hodně agresivní, na cvičáku kam chodím na agility se šeltií taky chodil dalmatin a už nechodí byl na psy hodně ostrý.Kavalírek a chodský pes se mi taky hodně líbí, ale my se zamilovali do šeltií a srst je v poho stačí pročístnout kartáčem a pes to miluje lehne si a už čeká kdy přijde masáž

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sestřenice dalmatina měla i když se mu věnovali tak byl hodně agresivní, na cvičáku kam chodím na agility se šeltií taky chodil dalmatin a už nechodí byl na psy hodně ostrý.Kavalírek a chodský pes se mi taky hodně líbí, ale my se zamilovali do šeltií a srst je v poho stačí pročístnout kartáčem a pes to miluje lehne si a už čeká kdy přijde masáž

Já se kdysi rozhodovala právě mezi Kavalírem a Šeltií. Zajela jsem si na výstavu a tam mě Kavalíři učarovali, takže bylo rozhodnuto

Kavalír ale není střední plemeno - a zadavatelka chce střední...

Střední Knírač.. Je to super pes do rodiny i do méně aktivní.
Rád se přizpůsobí.
Ale jestli jen hledáte parťáka do rodiny a nemusí mit rodokmen, tak bych zkusila útulek.
Mam fenku z útulku a nelituji toho, že jsem ji neměla od štěňátka. Vychovala se uplne stejne, jen vam tu lásku dáva stokrát

inusanka napsal(a):
No, třeba boxer je pes, který by splňoval vaše požadavky, střední pudl, knírači - záleží, co budete moci nabídnout. My jsme zcela bezmozkovně začli s velššpringeršpaněly, byli oba úžasní, k dětem ideální, ale jsou to lovečtí psi a my jim nedali asi vše, co by potřebovali. Ne ten pohyb, ale hlavně tu práci. Dalmatin je pes kočárový a zcela určitě přivítá spoustu pohybu.
Teď už skoro třicet let jsou našimi psy NF, kdyby nebyli tak velcí tak jsou to opravdu fantastičtí psi pro rodinu. Jen to běhání s koňma nevím, ve stáří určitě ne.

Pudla opravdu nee... Jinak práce, děti školou povinné, domek, takže opravdu nebudu mít čas každý den chodit na dlouhé procházky apod. Ale zase se pes může vyblbnout na zahradě, chodit se mnou ke koním apod.

chromik napsal(a):
Pudla opravdu nee... Jinak práce, děti školou povinné, domek, takže opravdu nebudu mít čas každý den chodit na dlouhé procházky apod. Ale zase se pes může vyblbnout na zahradě, chodit se mnou ke koním apod.

Pes se sám.na zahradě nezabaví.

Mám dalmatina a hodně jich znám...Dobře vychovaný a vycvičený/osatně jako u všech plemen/ je to skvělý parťák pro každou kravinu :) Venku energický, doma si lehne a člověk o něm neví :) Ale pokud už teď víte, že na něj nebudete mít čas a budete jej odkládat "občas" na dvorek, choďte si raději venčit do útulku...
Dalmatin není venkovní pes, kvůli srsti.

Andrýsek3 napsal(a):
Pes se sám.na zahradě nezabaví.

Zabaví, ale majitelka ráda nebude

ketlin napsal(a):
Zabaví, ale majitelka ráda nebude

Jojo máte pravdu

Děkuji za pobavení
Pro upřesnění - jak jsem psala, mám Kavalíry a přítel Jezevčíky, takže nějaké zkušenosti máme.
Do budoucna ale chci místo Kavalírů parťáka pro sebe, který se mnou bude chodit všude (skoro) - přesto to určitě znají všichni co mají děti, že někdy ten čas na každodenní dlouhé procházky prostě není. Proto chci ne moc akční plemeno "rodinného" typu, které ale k cizím bude rezervované.

chromik napsal(a):
Děkuji za pobavení
Pro upřesnění - jak jsem psala, mám Kavalíry a přítel Jezevčíky, takže nějaké zkušenosti máme.
Do budoucna ale chci místo Kavalírů parťáka pro sebe, který se mnou bude chodit všude (skoro) - přesto to určitě znají všichni co mají děti, že někdy ten čas na každodenní dlouhé procházky prostě není. Proto chci ne moc akční plemeno "rodinného" typu, které ale k cizím bude rezervované.

Však říkám - střední knrač, nebo ten chodský pes.

Presne, primlouvam se za zveznei stredniho knirace :).

chromik napsal(a):
Děkuji za pobavení
Pro upřesnění - jak jsem psala, mám Kavalíry a přítel Jezevčíky, takže nějaké zkušenosti máme.
Do budoucna ale chci místo Kavalírů parťáka pro sebe, který se mnou bude chodit všude (skoro) - přesto to určitě znají všichni co mají děti, že někdy ten čas na každodenní dlouhé procházky prostě není. Proto chci ne moc akční plemeno "rodinného" typu, které ale k cizím bude rezervované.

RR - při práci a aktivitách akční a temperamentní, doma naprostý pohodář a požitkář- čím více polštářů, tím lépe. Je to inteligentní citlivý pes s vrozenou nedůvěřivostí k cizím lidem a s velkou fixací na svého pána. Je to tkzv. pes jednoho pána - velice těžce snáší případnou změnu pána či rodiny, kterou má jako svou smečku.

A máte někdo přímo zkušenosti se středními knírači?
RR se mi moc líbí, ale přece jenom už je to větší pes

Mám zkušenost se středními knírači. Jen dobrou. Fena mohla i do Národního(obrazně),
Po pěšině v lese mě vodila potmě pozorně, jako slepecký pes. Normálního oblezu svým vzhledem a chováním odradila, nic z okolí jí neuniklo, ohlásila, k ostatním fenám mírumilovná. Doprovázela nás na dovolené, do hotelů, kempů, restaurací, v dopravě - všude se chovala slušně. V bytě nikdy nic nezničila.
Opravdový útok by neodrazila, ale to málokterý, i podstatně větší, pes.
Knírač pes byl ostřejší, divočejší - např. co se zvěře, ale i běžců a cyklistů týče, musel mít víc dohledu. Ale postupně také bezproblémový. Co jsme měli kamarády knírače psy, byli méně problematičtí než náš - už povahou, založením.
Mohla bych o kníračích napsat ještě mnoho superlativ .

Znala jsem 2 střední knírače a oba byli skvělí. Nebyli zbytečně uštěkaní (na rozdíl od těch malých, tam se najde dost hysterických potvor), byli poslušní a vždy dobře naladěni. Kdybych chtěla středního psa jako společenského psa a parťáka na výlety či nějaký sport, neváhala bych. Jedině, co mě by trochu vadilo, je úprava srsti. Ale kdybych ho párkrát do roka nechala ostříhat, tak by to taky nebylo tak náročné. Zase do bytu by alespoň všude netrácel chlupy.

Takovy krasny dlouhy prispevek jsem o sve stredacce napsala a on mi zmizel

Tak ted uz jen strucne, osobni zkusenost mam, mam sestiletou stredni peprandu. Poridila jsme si pred dvema roky k ni jeste malou bilou kniracku a ta je taky super, ale na stredacku nema! Stredak je proste best a muzu podepsat vse co napsaly Orionka a Konadra vyse.
A ja vim jedno, stredniho knirace budu mit proste vzdycky. Je to dokonalej pes, co se vam prizpusobi. protoze je kontaktni a vazanej na majitele. Kdyz jdu 50 km, pujde je se mnou nadsene, kdyz si vzpomenu, ze budeme cvicit, bude cvicit s elanem a chuti. Kdyz budu chtit lezet v posteli nebo sedet u pc bude mi lezet u nohou a bude spokojena...

My mame trochu vetsi problem s lovenim, a le to je moje neschopnost s loveckym pudem pracovat (lovila mi i predchozi fena jineho plemene) takze to neberete jako vadu stredniho knirace, jen jako upozorneni, ze se sem tam u stenete muze objevit lovecky pud, tak je dulezite ti nezanedbat, tak jak jsme to zanedbala ja

Jo a jeste riokate, ze hledate psa i k pohodovm projizdkamna koni... vite jaks knirac jmenoval puvodne? stajovy pinc...

To Koňadra: "Jedině, co mě by trochu vadilo, je úprava srsti. Ale kdybych ho párkrát do roka nechala ostříhat, tak by to taky nebylo tak náročné. "

Knírač stejně jako ostatní drsnosrstá plemena se nestříhají, ale trimují. Když na hrubou srst vezmete strojek a nůžky, zničíte ji. Bohužel jen málokterý provozovatel psího salonu umí něco víc než ojet psa strojkem.

Psi z našeho sídliště byste podle sestřihu poznali kdekoliv. Všichni chodí do stejného salonu a vycházejí z něj okudlaní podle stejného mustru bez ohledu na plemennou příslušnost.

balisek napsal(a):
To Koňadra: "Jedině, co mě by trochu vadilo, je úprava srsti. Ale kdybych ho párkrát do roka nechala ostříhat, tak by to taky nebylo tak náročné. "

Knírač stejně jako ostatní drsnosrstá plemena se nestříhají, ale trimují. Když na hrubou srst vezmete strojek a nůžky, zničíte ji. Bohužel jen málokterý provozovatel psího salonu umí něco víc než ojet psa strojkem.

Psi z našeho sídliště byste podle sestřihu poznali kdekoliv. Všichni chodí do stejného salonu a vycházejí z něj okudlaní podle stejného mustru bez ohledu na plemennou příslušnost.

Tak já myslím, že to koňadra prostě zjednodušila. Spíš by se to dalo pojmenovat "úprava srsti" a musí se dobře vybrat ten, kdo to umí. Upravují třeba poradci chovu, nebo dlouhodobí chovatelé. Salony ve většině asi nebrat ! Výhoda je ta, že z pravidelně upravovaného psa nejsou v bytě chlupy.
Jinak bych ještě ( snad zbytečně) dodala, že o knírači bez PP vůbec neuvažovat. Většinou jsou to napodobeniny. Ale v podstatě s koncem obliby tohoto plemene vymizeli.
Ale to jsme původní téma zúžili na knírače . Tak sorry.
Ještě snad k té úpravě. V salonu u nás uměli stříhat kříženečky na "plemena". Takže byl k vidění třeba sable "knírač". Tak bylo to lepší, než koule chlupů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak já myslím, že to koňadra prostě zjednodušila. Spíš by se to dalo pojmenovat "úprava srsti" a musí se dobře vybrat ten, kdo to umí. Upravují třeba poradci chovu, nebo dlouhodobí chovatelé. Salony ve většině asi nebrat ! Výhoda je ta, že z pravidelně upravovaného psa nejsou v bytě chlupy.
Jinak bych ještě ( snad zbytečně) dodala, že o knírači bez PP vůbec neuvažovat. Většinou jsou to napodobeniny. Ale v podstatě s koncem obliby tohoto plemene vymizeli.
Ale to jsme původní téma zúžili na knírače . Tak sorry.
Ještě snad k té úpravě. V salonu u nás uměli stříhat kříženečky na "plemena". Takže byl k vidění třeba sable "knírač". Tak bylo to lepší, než koule chlupů.

Uznávám - zjednodušila jsem si to. Ano, knírač by se opravdu měl trimovat, podobně jako jiná plemena, zejména teriérů. Ale kdo to opravdu dělá? Maximálně ti, co jezdí po výstavách a jakmile výstavní kariéra skončí, přejdou také ke stříhání strojkem. Je to jednodušší, rychlejší a psa to méně zatěžuje. A kdo si nechává psa upravovat za peníze, tak je stříhání i levnější.

Mám dotaz na trimování /nikdy jsme neměli pesana s trimovací srstí, takže nevím vůbec/ je pro péči o srst - myšleno ve smyslu aby to bylo dobré pro zdraví kůže a srsti, ne nějakou výstavní kvalitu - je lepší když se trimuje /srst a pokožka jsou pak v lepší zdravotní kondici?/, nebo je to jedno a může člověk trimování nahradit střiháním strojkem? Tipuju si, že to trimování je vhodnější, i když pro psa otravnější? Nebo se ten proces trimování dá nahradit dobrým vyčesáváním - tím myslím, že srst a kůži pak také udržím v čistotě a dobré kondici s vlastnostmi, které tento typ srsti má mít a stříháním...Měli jsme dlouhosrsťáky, teď mám hlaďáky, ale do budoucna se zamýšlíme i nad českým fousadlem /pokud by se podařilo najít chovku, kde se opravdu nevyskytuje problém s lysovostí/, příp. německýho dráťáka. A jde mi o to, že pokud trimování nutné není a právě že je to pro psy otravné a mohla bych to nahradit jinak, pro psa méně náročným způsobem, udělám to, i když by to asi bylo časově náročnější. Pokud ale jen pouze trimování vede k dobré údržbě, nedalo by se nic dělat.

Trimování je o vytrhávání odumřelé srsti, což znamená, že se musí dělat ve vhodnou dobu, když je většina srsti opravdu odumřelá a tak jako tak by vypadala. Když se srst trimuje, zůstává tvrdá, jakmile se ostříhá, tvrdá srst už u většiny plemen nenaroste. Pro psa je trimování větší otrava než ostříhání el. strojkem, také otrimovat např. borderteriéra trvá min.1,5 hodiny, a to se to musí umět. Jinak si nemyslím, že by trimování nebo stříhání mělo nějaký vliv na zdraví kůže a srsti. U některých psů, např. u některých drsnosrstých jezevčíků (těch, co nevypadají jako smeták, ale mají už od přírody srst spíše hladší, kratší a tvrdou), tam postačí psa v době línání občas vyčesat furminátorem.

koňadra napsal(a):
Trimování je o vytrhávání odumřelé srsti, což znamená, že se musí dělat ve vhodnou dobu, když je většina srsti opravdu odumřelá a tak jako tak by vypadala. Když se srst trimuje, zůstává tvrdá, jakmile se ostříhá, tvrdá srst už u většiny plemen nenaroste. Pro psa je trimování větší otrava než ostříhání el. strojkem, také otrimovat např. borderteriéra trvá min.1,5 hodiny, a to se to musí umět. Jinak si nemyslím, že by trimování nebo stříhání mělo nějaký vliv na zdraví kůže a srsti. U některých psů, např. u některých drsnosrstých jezevčíků (těch, co nevypadají jako smeták, ale mají už od přírody srst spíše hladší, kratší a tvrdou), tam postačí psa v době línání občas vyčesat furminátorem.

Áha. díky. Já si právě říkala, že pokud by se to nemuselo a dalo by se to obejít, tak vzhledem k tý otravnosti hlavně pro trimovaného (i když trimujícího taky, český fous je kus psa ), tak bych to radši obešla. Nebyla jsem si jen jistá, jestli právě to trimování nevytváří lepší podmínky (čistota- že třeba to trimování odstraní odumřelou srst lépe, odolnost srsti a tak). Aby člověk v dobrém úmyslu spíš neškodil. Ale tak je to otázka do hodně daleké budoucnosti, to jen že se to tu nakouslo, tak jsem se chtěla pozeptat. Díky.

Trimování se nedá dost dobře nahradit střihem a rozhodně nejde pouze o estetiku Hrubá srst má tu specifickou vlastnost, že "neumí" řádně vylínat a je potřeba trochu jí pomoci.

Trimováním vytaháte odumřelé chlupy, které by sami nevypadaly. Při stříhání však mrtvé chlupy zůstávají v kožichu, srst se neobměňuje a mění svou strukturu - slábne, měkne, plstnatí (jestli si všimnete, jak vypadají běžně stříhaní sídlištní knírače v zimě, pochopíte o čem mluvím).

Po pár ostříháních se pes otrimovat už vůbec nedá, srst je definitivně změněná a nikdy jí nevrátíte původní kvalitu.

Ano, trimování je zdlouhavé a pro psa otravné. Pokud však úpravu provádíte v pravidelných cca 2měsíčních intervalech, zas taková hrůza to není - tedy pokud nemáte vlkodavy jako jsem měla já .

Své psy jsem trimovala celý život - i když skončila jejich výstavní kariéra. Když si pořizuji plemeno se specifickými nároky na údržbu, měla bych si být toho vědoma a respektovat to. Zkrátka mi přijde divné pořídit si hrubosrtého nebo dlouhosrtého psa a pak ho okudlat na hlaďáka, protože mě nebaví starat se o něj.

balisek napsal(a):
Trimování se nedá dost dobře nahradit střihem a rozhodně nejde pouze o estetiku Hrubá srst má tu specifickou vlastnost, že "neumí" řádně vylínat a je potřeba trochu jí pomoci.

Trimováním vytaháte odumřelé chlupy, které by sami nevypadaly. Při stříhání však mrtvé chlupy zůstávají v kožichu, srst se neobměňuje a mění svou strukturu - slábne, měkne, plstnatí (jestli si všimnete, jak vypadají běžně stříhaní sídlištní knírače v zimě, pochopíte o čem mluvím).

Po pár ostříháních se pes otrimovat už vůbec nedá, srst je definitivně změněná a nikdy jí nevrátíte původní kvalitu.

Ano, trimování je zdlouhavé a pro psa otravné. Pokud však úpravu provádíte v pravidelných cca 2měsíčních intervalech, zas taková hrůza to není - tedy pokud nemáte vlkodavy jako jsem měla já .

Své psy jsem trimovala celý život - i když skončila jejich výstavní kariéra. Když si pořizuji plemeno se specifickými nároky na údržbu, měla bych si být toho vědoma a respektovat to. Zkrátka mi přijde divné pořídit si hrubosrtého nebo dlouhosrtého psa a pak ho okudlat na hlaďáka, protože mě nebaví starat se o něj.

Nenene, nemyslím okudlat a vyrobit si hlaďáka (od toho mám vižlíky ), a nejde ani o lenost. Ptám se na to s ohledem té otravnosti pro trimovanýho psa. Pokud trimování nejde dokonale nahradit vyčesáváním a případným lehkým zastřižením, tak by to holt o tom trimování a zvykání od štěněte muselo být. proto se ptám. Jak jsem psala, pokud je trimování ta nejlepší forma pro udržení čistoty a kvality, tak pak je to jasné. Pokud by se to stoprocentně dalo nahradit tak, aby to bylo pro psa méně otravné, pak tedy ano.Nejde o mně a mé požadavky.

To Zrzavci:

Já vím, že se ptáte v nejlepším zájmu psa. Vůbec jsem nemyslela Vás osobně. Týká se to zejména majitelů všech těch sídlištních skorojorků, skorovestíků atd.

Mě osobně třeba nebaví každodenní česání - tudíž bych psa s dlouhou hedvábní srstí jako má např. afgán nechtěla ani za zlaté prase, přestože se mi moc líbí.

Jinak pečlivým vyčesáváním si samozřejmě zjednodušíte práci, jelikož část mrtvé srsti vytaháte hřebenem. Je však nutné používat spíše hrabla s řidšími zuby, abyste srst nerozčesali až příliš a ta nepozbyla svůj typický vzhled.

balisek napsal(a):
To Zrzavci:

Já vím, že se ptáte v nejlepším zájmu psa. Vůbec jsem nemyslela Vás osobně. Týká se to zejména majitelů všech těch sídlištních skorojorků, skorovestíků atd.

Mě osobně třeba nebaví každodenní česání - tudíž bych psa s dlouhou hedvábní srstí jako má např. afgán nechtěla ani za zlaté prase, přestože se mi moc líbí.

Jinak pečlivým vyčesáváním si samozřejmě zjednodušíte práci, jelikož část mrtvé srsti vytaháte hřebenem. Je však nutné používat spíše hrabla s řidšími zuby, abyste srst nerozčesali až příliš a ta nepozbyla svůj typický vzhled.

Díky. No já právě taky nejsem moc česací typ- a holoprtky mi v tomto vyhovují. Je mi jasný, že tady by to bylo nezbytností. Pokud trimování není hlavní kvůli výstavní úpravě, ale je víc než podstatné pro dobrou funkci kůže a srsti, tak pak halt by nezbylo nic jiného, nicméně je mi těch hafanů líto, protože i když je na to člověk zvykne od mala, opruz to musí být příšernej.
Ale tak nás pokud k tomu dojde, tak je to hudba daleký budoucnosti. U těch fousadel mě straší ta lysivost. A jak se člověk v tom fousatým prostředí nepohybuje, tak nevím, jestli by se tomu dalo úspěšně předejít- myslím výběr rodičů štěněte a linie, z které by případný pes byl.

Kdyby nakonec padla volba na knírače, tak trimování není problém - přítel má drsnosrsté jezevčíky I když knírač je větší, ale už má ten "grif"

balisek napsal(a):
To Zrzavci:

Já vím, že se ptáte v nejlepším zájmu psa. Vůbec jsem nemyslela Vás osobně. Týká se to zejména majitelů všech těch sídlištních skorojorků, skorovestíků atd.

Mě osobně třeba nebaví každodenní česání - tudíž bych psa s dlouhou hedvábní srstí jako má např. afgán nechtěla ani za zlaté prase, přestože se mi moc líbí.

Jinak pečlivým vyčesáváním si samozřejmě zjednodušíte práci, jelikož část mrtvé srsti vytaháte hřebenem. Je však nutné používat spíše hrabla s řidšími zuby, abyste srst nerozčesali až příliš a ta nepozbyla svůj typický vzhled.

Afgána jsem měla...stačí vyčesat 1x za 14 dní,
ten náš česání nesnášel a navíc jsme furt courali někde po lese, takže jsme ho v pěti letech ostříhali...cca 10 cm dlouhý chlupy a narovinu méně údržbové nelínací plemeno jsem nezažila.

Náročné je akorát udržovat jejich výstavní srst...1 x za 3 týdny koupání a pak úmorné, dlouhé fénování a česání...ale po pár hodinách práce se kolem vás vznáší psí víla...ale mezitím se také moc česat nemusí...

Zrzavci napsal(a):
Díky. No já právě taky nejsem moc česací typ- a holoprtky mi v tomto vyhovují. Je mi jasný, že tady by to bylo nezbytností. Pokud trimování není hlavní kvůli výstavní úpravě, ale je víc než podstatné pro dobrou funkci kůže a srsti, tak pak halt by nezbylo nic jiného, nicméně je mi těch hafanů líto, protože i když je na to člověk zvykne od mala, opruz to musí být příšernej.
Ale tak nás pokud k tomu dojde, tak je to hudba daleký budoucnosti. U těch fousadel mě straší ta lysivost. A jak se člověk v tom fousatým prostředí nepohybuje, tak nevím, jestli by se tomu dalo úspěšně předejít- myslím výběr rodičů štěněte a linie, z které by případný pes byl.

Naprosto vím, o čem mluvíte. Kdybych spočítala litry lanolinu a norkového oleje za dobu, kdy jsem chovala Lhasáky, tak by toho byly pořádné barely. A to ještě ve výstavní sezoně chodili se srstí natočenou na papilotech, aby si jim neřelámala a neodírali si jí o zem, měli ji dlouhou 40 cm. Mamka zase chovala celý život knírače, škubalo se permanentně, před světovkou nebo Cruftem hřbetní linie, krk a stehna skoro dohola.

Felow napsal(a):
Naprosto vím, o čem mluvíte. Kdybych spočítala litry lanolinu a norkového oleje za dobu, kdy jsem chovala Lhasáky, tak by toho byly pořádné barely. A to ještě ve výstavní sezoně chodili se srstí natočenou na papilotech, aby si jim neřelámala a neodírali si jí o zem, měli ji dlouhou 40 cm. Mamka zase chovala celý život knírače, škubalo se permanentně, před světovkou nebo Cruftem hřbetní linie, krk a stehna skoro dohola.

My jsme měli pepřandu ještě ve starším německém typu ( bez příměsi ameriky ). Měla kvalitní tvrdou srst, takže s péčí to byla brnkačka. Na bonitaci vstala pod stromy ze země, volali nás na posouzení, oklepali jsme z ní listí a trávu...a šla.
Pes pak sice měl dlouhé vousy, krásné nohy, ale srst už dala víc práce s údržbou.
Psy nám udržoval dlouholetý chovatel a poradce chovu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My jsme měli pepřandu ještě ve starším německém typu ( bez příměsi ameriky ). Měla kvalitní tvrdou srst, takže s péčí to byla brnkačka. Na bonitaci vstala pod stromy ze země, volali nás na posouzení, oklepali jsme z ní listí a trávu...a šla.
Pes pak sice měl dlouhé vousy, krásné nohy, ale srst už dala víc práce s údržbou.
Psy nám udržoval dlouholetý chovatel a poradce chovu.

Tak ale takhle si to přesně představuju, že by to mělo být.a ne žádný tupírování, fénování, lakování.To už pak snad ani není ostandardu, ale o kadeřnických službách.

Felow napsal(a):
Naprosto vím, o čem mluvíte. Kdybych spočítala litry lanolinu a norkového oleje za dobu, kdy jsem chovala Lhasáky, tak by toho byly pořádné barely. A to ještě ve výstavní sezoně chodili se srstí natočenou na papilotech, aby si jim neřelámala a neodírali si jí o zem, měli ji dlouhou 40 cm. Mamka zase chovala celý život knírače, škubalo se permanentně, před světovkou nebo Cruftem hřbetní linie, krk a stehna skoro dohola.

No tohle by mě zabilo, to se přiznám, bylo by mi právě líto času, kdy spolu nemůžeme něco podnikat. Zlatý moje holoprtky! (nic proti chlupáčům).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Afgána jsem měla...stačí vyčesat 1x za 14 dní,
ten náš česání nesnášel a navíc jsme furt courali někde po lese, takže jsme ho v pěti letech ostříhali...cca 10 cm dlouhý chlupy a narovinu méně údržbové nelínací plemeno jsem nezažila.

Náročné je akorát udržovat jejich výstavní srst...1 x za 3 týdny koupání a pak úmorné, dlouhé fénování a česání...ale po pár hodinách práce se kolem vás vznáší psí víla...ale mezitím se také moc česat nemusí...

Afghán je krásnej a jeho srst nádherná.Chodívala jsem jako dítě venčit dva půjčované.Je to nádherný zvíře.

Zrzavci napsal(a):
Tak ale takhle si to přesně představuju, že by to mělo být.a ne žádný tupírování, fénování, lakování.To už pak snad ani není ostandardu, ale o kadeřnických službách.

Myslím, že by to tak mělo být aspoň u sportovních a pracovních plemen. Že by ta "bárbínovská" péče měla zůstat společenským plemenům a afgánům.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že by to tak mělo být aspoň u sportovních a pracovních plemen. Že by ta "bárbínovská" péče měla zůstat společenským plemenům a afgánům.

Přesně tak. Prostě pes má zůstat psem a ne modelkou ze salonu.Čímž neříkám, že tam má člověk dovláčet zakudlanýho psa, ale tohle už je extrém. Ale to je názor můj, nevýstavního člověka.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My jsme měli pepřandu ještě ve starším německém typu ( bez příměsi ameriky ). Měla kvalitní tvrdou srst, takže s péčí to byla brnkačka. Na bonitaci vstala pod stromy ze země, volali nás na posouzení, oklepali jsme z ní listí a trávu...a šla.
Pes pak sice měl dlouhé vousy, krásné nohy, ale srst už dala víc práce s údržbou.
Psy nám udržoval dlouholetý chovatel a poradce chovu.

Mamka chovala knírače celý život. VJohanesbourgu měla chovku MOLDAU, když se pak rozhodlo po revoluci, že se na důchod s tátou vrátěj, tak tady pak zaregistrovala ještě chovku MOLDAU NORTH. Jednu dobu měla všechny barevné linie.Přitáhla sem do Čech linii Blythewood a Leedomine.

http://www.moldaunorth.com/news_07_uk.htm.

Felow napsal(a):
Mamka chovala knírače celý život. VJohanesbourgu měla chovku MOLDAU, když se pak rozhodlo po revoluci, že se na důchod s tátou vrátěj, tak tady pak zaregistrovala ještě chovku MOLDAU NORTH. Jednu dobu měla všechny barevné linie.Přitáhla sem do Čech linii Blythewood a Leedomine.

http://www.moldaunorth.com/news_07_uk.htm.

Však jo, znám. Na poslední úpravě jsme se psem byli u J.H. v N.M. Česká rep. je hrozně malá, tady se všichni známe

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Však jo, znám. Na poslední úpravě jsme se psem byli u J.H. v N.M. Česká rep. je hrozně malá, tady se všichni známe

Jo, Jo, J.H. byla životní etapa mamky, po tom, když umřel táta. Už spolu nejsou. Není to vše jednoduché, na stará kolena nedopadla nejlépe. Zdraví je mrcha, když byla celý život zvyklá žít aktivně a hlavně naplno.Moc se chtěla vrátit do Afriky, když táta umřel.Ona si, ale co se týče zdraví nedala říci ani od doktorů natož od nás. Psi byli vždy na prvním místě, až to vše skončilo na invalidním vozíku...

Felow napsal(a):
Jo, Jo, J.H. byla životní etapa mamky, po tom, když umřel táta. Už spolu nejsou. Není to vše jednoduché, na stará kolena nedopadla nejlépe. Zdraví je mrcha, když byla celý život zvyklá žít aktivně a hlavně naplno.Moc se chtěla vrátit do Afriky, když táta umřel.Ona si, ale co se týče zdraví nedala říci ani od doktorů natož od nás. Psi byli vždy na prvním místě, až to vše skončilo na invalidním vozíku...

To je mi líto, knírače už 8 let nemám, tak tohle už šlo mimo.

Zrzavci napsal(a):
Přesně tak. Prostě pes má zůstat psem a ne modelkou ze salonu.Čímž neříkám, že tam má člověk dovláčet zakudlanýho psa, ale tohle už je extrém. Ale to je názor můj, nevýstavního člověka.

Jsem člověk "výstavní" a právě proto si vybírám plemena, která nevyžadují extrémní péči. Nevadí mi psa otrimovat, vyčesat či vykoupat. Ale provádět s ním kde jaké kejkle nebo ho omezovat ve volném pohybu, abych ho udržela ve výstavní kondici, to by se mi příliš nezamlouvalo.

Trimovat psi jsem se naučila sama podle manuálu, jelikož v salonech je to bída a prudit chovatele se mi nechtělo. První pokusy samozřejmě nebyly nijak slavné, postupně však člověk získá grif i lepší oko a časem jsem byla schopná kvalitně upravit psa i do výstavní podoby.

Zrzavci napsal(a):
Tak ale takhle si to přesně představuju, že by to mělo být.a ne žádný tupírování, fénování, lakování.To už pak snad ani není ostandardu, ale o kadeřnických službách.

Přesně! Je plno plemen, které se za mého mládí neupravovali. Např. český fousek. Viděl někdo někdy hajného jak škube (trimuje) fouska? Dnes asi některého je potřeba před výstavou "doladit", jinak by asi neměl šanci, ale je to vůbec povoleno? Není tajemstvím, že např. u drs. jezevčíků je jakákoliv úprava srsti podle standardu vlastně nepovolená, ale zkuste jít se "smetákem" do výstavního kruhu. To i rozhodčí vám pošeptá do ucha - paní, příště by to chtělo toho psa trochu upravit.

Felow napsal(a):
Mamka chovala knírače celý život. VJohanesbourgu měla chovku MOLDAU, když se pak rozhodlo po revoluci, že se na důchod s tátou vrátěj, tak tady pak zaregistrovala ještě chovku MOLDAU NORTH. Jednu dobu měla všechny barevné linie.Přitáhla sem do Čech linii Blythewood a Leedomine.

http://www.moldaunorth.com/news_07_uk.htm.

Když se objevila CHS MOLDAU NORTH se svými psy, byli to tak jiní knírači! Byli díky bohaté jemnější srsti, co se dobře tvaruje, velice líbiví, ale mně bylo líto, že naše původní linie, chovající německý typ, nemají v líbivosti proti tomu americkému šanci.

RomčaJelča napsal(a):
Já to tak tedy vždycky měla, že jsem měla plemeno, které mě naprosto uchvátilo.

Naši mladí si pořídili AUS a jako štěně mi zas nepřipadlo až tak krásné , prostě medvídek, ale jen co se jí změnila srst, protáhl čumáček a nožky, je z ní elegantní mladá psí dáma a já jsem z ní u vytržení .
Ale na první pohled na toho kavalíra a, to už je nějakých 17 let, nikdy nezapomenu .

Vidíte.. já znám 3 Kavalíry, jiný chovatel, jiný majitel a všechno s prominutím zmetci nedobří :D Žárliví, hysteričtí... :D Ale pochopitelně to může být jen náhoda :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když se objevila CHS MOLDAU NORTH se svými psy, byli to tak jiní knírači! Byli díky bohaté jemnější srsti, co se dobře tvaruje, velice líbiví, ale mně bylo líto, že naše původní linie, chovající německý typ, nemají v líbivosti proti tomu americkému šanci.

Jemnou srst neměli ani náhodou.Přála bych vám pohladit si je, dráty měli všichni. Váš úsudek možná vycházel z odlišné úpravy týkající se bohaté srsti na nohách, která se netrimuje a díky bohatosti, která u nás nebyla obvyklá byla v porovnání s našimi, do té doby rozšířenými typy kníračů, kteří měli nohy neosrstěné, nadýchaná a jemná( ale tato srst na nohách, pokud naroste, e jemná vždy)Hlavně tyto linie však byly jiného rámce- přinesly do Čech souměrný kvadratický rámec, který by mělo plemeno zachovávat, a který postupně z našich končin vymizel.Nyní mluvím zejména o malých kníračích, kteří se v devadesátých letech(až na pár světlých vyjímek) začali svou stavbou těla hojně podobat Bruselským grifonům(rámec se prodlužoval a nohy pak působily zkráceným dojmem, vous byl obvykle nedostatečný)Střeďáci a hlavně velcí schnauzerové byli kupodivu u nás naopak bez problémů.

Felow napsal(a):
Jemnou srst neměli ani náhodou.Přála bych vám pohladit si je, dráty měli všichni. Váš úsudek možná vycházel z odlišné úpravy týkající se bohaté srsti na nohách, která se netrimuje a díky bohatosti, která u nás nebyla obvyklá byla v porovnání s našimi, do té doby rozšířenými typy kníračů, kteří měli nohy neosrstěné, nadýchaná a jemná( ale tato srst na nohách, pokud naroste, e jemná vždy)Hlavně tyto linie však byly jiného rámce- přinesly do Čech souměrný kvadratický rámec, který by mělo plemeno zachovávat, a který postupně z našich končin vymizel.Nyní mluvím zejména o malých kníračích, kteří se v devadesátých letech(až na pár světlých vyjímek) začali svou stavbou těla hojně podobat Bruselským grifonům(rámec se prodlužoval a nohy pak působily zkráceným dojmem, vous byl obvykle nedostatečný)Střeďáci a hlavně velcí schnauzerové byli kupodivu u nás naopak bez problémů.

Pravda, nikdy jsem neměla možnost na jejich srst sáhnout. Musela bych si vyhledat ve starých ročnících Psa přítele člověka fotky malých kníračů, abych se podívala na osrstění končetin. Minimálně černostříbřití měli nohy osrstěné k celkovému typu srsti dobře - aspoň pokud si vzpomínám. Nejhůř na tom byli asi černí... Nemyslím si, že všechny barevné rázy měly problém s tělesným rámcem.I zde mám dojem, že na tom černostříbřití byli nejlíp. Ale nejsem ani chovatelka, ani rozhodčí a tak se mohu mýlit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pravda, nikdy jsem neměla možnost na jejich srst sáhnout. Musela bych si vyhledat ve starých ročnících Psa přítele člověka fotky malých kníračů, abych se podívala na osrstění končetin. Minimálně černostříbřití měli nohy osrstěné k celkovému typu srsti dobře - aspoň pokud si vzpomínám. Nejhůř na tom byli asi černí... Nemyslím si, že všechny barevné rázy měly problém s tělesným rámcem.I zde mám dojem, že na tom černostříbřití byli nejlíp. Ale nejsem ani chovatelka, ani rozhodčí a tak se mohu mýlit.

Nejhůře na tom typově byli malí pepřáci, vycházelo to z historie chovu u nás, byl nejstarší, pak následovali černí, ti na tom byli se stavbou těla lépe v tom smyslu, že měli proporčně lépe stavěnou hrudní část a vyrovnávali nežádoucí válcovitě protáhlejší trup, byli zkrátka více " stocky"(omlouvám se, nemohu teď najít český ekvivalent k tomuto výrazu) Nejlépe na tom byli černostříbrní, vycházelo to i z toho, že to byla u nás v té době "nejmladší" varianta chovaná ve větší míře na základě importů výše zmiňovaných "západních" typů, která byla pak dále prochovávána po revoluci nepříbuzenskou plemenitbou napříč uvolněným evropským i světovým teritoriem.

Je to dokonalej pes, co se vam prizpusobi. protoze je kontaktni a vazanej na majitele.

Jen jsem se tak zamyslela - existuje pes, který není vázán na majitele? Měla jsem představu, že snad všichni . Měli jsme doma různé rasy, kolii, vořecha, jezevčíky, několik NO, kavalíra KCHS, teď AUS a všichni to byli mazlové.

Grandina napsal(a):
Vidíte.. já znám 3 Kavalíry, jiný chovatel, jiný majitel a všechno s prominutím zmetci nedobří :D Žárliví, hysteričtí... :D Ale pochopitelně to může být jen náhoda :).

Opravdu? To jsem ještě od nikoho neslyšela.
Ale připomněla jste mi skutečnost, že taky každý člověk posuzuje jinak - na jednu stejnou věc má jiný náhled. Může to být i tím.
A náš kavaloš byl tak zlaťoučkej, nikdy se ničeho nedožadoval, poslušný byl extrémně (aniž bych uměla vychovávat, nikdy jsem na cvičáku nebyla a nikdy jsem nepřečetla žádnou knížku o výchově, všechno jsem dělala tak, jak jsem viděla zamlada u našich a tak nějak pocitově) - jen jsem mu rukou ukazovala, nepotřebovala jsem ani mluvit. Nějaké žárlení jsem u něho nikdy nezaznamenala. Ani ti naši známí. Naopak je to pes, který se klidně nechá odstrčit.
A hysterický? To snad vůbec ne . To tátův NO letěl při každé větší ráně za křeslo do pokoje se schovat. Ale můj táta na něho nekriticky nedal dopustit.
Každý člověk má jiné nároky a někdo vidí psův běžný projev jinak než jiný člověk...


A kavalíři jsou dnes už chovaní pro canisterapii (sežerou míň než labradoři a děti se jich díky velikosti tak nebojí), tak dost pochybuji, že by to byli zmetci .

Felow napsal(a):
Nejhůře na tom typově byli malí pepřáci, vycházelo to z historie chovu u nás, byl nejstarší, pak následovali černí, ti na tom byli se stavbou těla lépe v tom smyslu, že měli proporčně lépe stavěnou hrudní část a vyrovnávali nežádoucí válcovitě protáhlejší trup, byli zkrátka více " stocky"(omlouvám se, nemohu teď najít český ekvivalent k tomuto výrazu) Nejlépe na tom byli černostříbrní, vycházelo to i z toho, že to byla u nás v té době "nejmladší" varianta chovaná ve větší míře na základě importů výše zmiňovaných "západních" typů, která byla pak dále prochovávána po revoluci nepříbuzenskou plemenitbou napříč uvolněným evropským i světovým teritoriem.

Tak jste mi potvrdila můj dojem. Jsem ráda, že jsem se nemýlila, i když malí knírači zrovna nejsou můj šálek kávy, protože mám ráda velké psy. Měla jsem kdysi středního černého psa Azy z Mrtické tvrze po otci Cerry z Údolí safari. Ale toužila jsem po velkém. Což jsem si splnila jen částečně černým ruským teriérem.

RomčaJelča napsal(a):
Je to dokonalej pes, co se vam prizpusobi. protoze je kontaktni a vazanej na majitele.

Jen jsem se tak zamyslela - existuje pes, který není vázán na majitele? Měla jsem představu, že snad všichni . Měli jsme doma různé rasy, kolii, vořecha, jezevčíky, několik NO, kavalíra KCHS, teď AUS a všichni to byli mazlové.

Vazba na majitele je určitě u všech plemen(mám na mysli dobré majitele) a vychází z historické podstaty vzniku psa jako domestikovaného živočišného druhu. Povaha je však dalším specifikem, který je i z velké části podmíněn plemenným genotypem.Chovala jsem kdysi Lhasa Apso a ti mě povahově připadali skoro jako kočka zakletá v psím těle.

koňadra napsal(a):
Přesně! Je plno plemen, které se za mého mládí neupravovali. Např. český fousek. Viděl někdo někdy hajného jak škube (trimuje) fouska? Dnes asi některého je potřeba před výstavou "doladit", jinak by asi neměl šanci, ale je to vůbec povoleno? Není tajemstvím, že např. u drs. jezevčíků je jakákoliv úprava srsti podle standardu vlastně nepovolená, ale zkuste jít se "smetákem" do výstavního kruhu. To i rozhodčí vám pošeptá do ucha - paní, příště by to chtělo toho psa trochu upravit.

Původní dráťáci byli vyšlechtěni na pravidelnou práci v porostu nebo v norách, kde se srst "otrimovala" sama. Současní psi, i když jsou využíváni k myslivosti, obvykle nepracují v lese dostatečně často na to, aby to stačilo na "samoúpravu" kožichu - tudíž jim musíme trochu pomoci.

Standardy (ani jezevčí) přiměřenou úpravu srsti nezakazují. Zakázány jsou pouze takové zásahy, které mění barvu, strukturu nebo tvar chlupu (např. trvalá ondulace nebo naopak chemické rovnání).

PS: Fanouškem extrémní úpravy však nejsem.

Grandina napsal(a):
Vidíte.. já znám 3 Kavalíry, jiný chovatel, jiný majitel a všechno s prominutím zmetci nedobří :D Žárliví, hysteričtí... :D Ale pochopitelně to může být jen náhoda :).

No ono taky záleží na tom, jestli je pes s PP. Jinak jednu "uječenou žárlivku" mám doma, ale Kavalírci jsou většinou "upovídaní"
Ohledně KNÍRAČŮ - jak dobře jsou cvičitelní? Myslím ty základní povely, ať má člověk "slušného" psa. Je problém např. s loveckým pudem apod.?

Co to je za otázku ?
Myslím tu, jak jsou cvičitelní.
Jsou moc šikovní.

rapotacka11 napsal(a):
Co to je za otázku ?
Myslím tu, jak jsou cvičitelní.
Jsou moc šikovní.

Pod to se mohu podepsat-naprostá pravda.

Holky, musela jsem se tu zasmát, protože zrovna slovo "šikovní" můj jihočeský kolega přímo nesnáší, že mu prý připadá absolutně bezvýznamové.
Kdysi se mě zeptal na jednu holku a když jsem mu po moravsku odpověděla, že jo, že je šikovná, rozčilil se a jen zvolal "co to je? co to je? Jááák šikovná? Tak je hezká? Je chytrá? Je vysoká? Umí vařit? Co to jeeee - že je šikovná?"
A je fakt, že zrovna v tomto případě "cvičitelnosti" mi tak trochu dávám za pravdu. O našem psovi taky řeku, že je šikovnej, ale - tím nekonkretizuji, na co.

koňadra napsal(a):
Přesně! Je plno plemen, které se za mého mládí neupravovali. Např. český fousek. Viděl někdo někdy hajného jak škube (trimuje) fouska? Dnes asi některého je potřeba před výstavou "doladit", jinak by asi neměl šanci, ale je to vůbec povoleno? Není tajemstvím, že např. u drs. jezevčíků je jakákoliv úprava srsti podle standardu vlastně nepovolená, ale zkuste jít se "smetákem" do výstavního kruhu. To i rozhodčí vám pošeptá do ucha - paní, příště by to chtělo toho psa trochu upravit.

No jo doba se změnila, pro psy bohužel často k horšímu.Ať už se zdravím, nebo s povahama či s tím, že mají sice často kýtu na zlatým podnose, ale musí dělat barbíny. Tím nemyslím pochopitelně, aby šel člověk se zakoudeleným psem na výstavu, ale když jsem loni viděla ve zprávách během výstavy v brně rozhovor s majitelkou bordeaux dogy z hotelu, bylo mi toho psa líto. Tam sice nehrozí tupírování a lakování, ale co z ní a s ní dělala její švihlá majitelka...

balisek napsal(a):
Původní dráťáci byli vyšlechtěni na pravidelnou práci v porostu nebo v norách, kde se srst "otrimovala" sama. Současní psi, i když jsou využíváni k myslivosti, obvykle nepracují v lese dostatečně často na to, aby to stačilo na "samoúpravu" kožichu - tudíž jim musíme trochu pomoci.

Standardy (ani jezevčí) přiměřenou úpravu srsti nezakazují. Zakázány jsou pouze takové zásahy, které mění barvu, strukturu nebo tvar chlupu (např. trvalá ondulace nebo naopak chemické rovnání).

PS: Fanouškem extrémní úpravy však nejsem.

A to je pravda, to s tím pohybem v terénu a defacto otrimováním v něm. To je fakt. hm.
No i když zrovna u nás, by si dráťácká srst užila Terén plný trní. Kolikrát ze psů vytahuju po vycházce trny, jak jsou holoprtky. Tedy z mlaďase hlavně, feňule už se do žádnejch akcí nepouští, ráda si cupitá po cestě, za což jsem vzhledem k jejímu blbýmu vidění ráda, mohla by si tam vypíchnout oči. Když ji berum tak pečlivě vybírám kudy půjdem.

rapotacka11 napsal(a):
Co to je za otázku ?
Myslím tu, jak jsou cvičitelní.
Jsou moc šikovní.

Co se vám nezdá na otázce "jak dobře jsou cvičitelní"? Prostě mě zajímá, jestli jsou lehce cvičitelní nebo jsou tvrdohlaví apod.

RomčaJelča napsal(a):
Holky, musela jsem se tu zasmát, protože zrovna slovo "šikovní" můj jihočeský kolega přímo nesnáší, že mu prý připadá absolutně bezvýznamové.
Kdysi se mě zeptal na jednu holku a když jsem mu po moravsku odpověděla, že jo, že je šikovná, rozčilil se a jen zvolal "co to je? co to je? Jááák šikovná? Tak je hezká? Je chytrá? Je vysoká? Umí vařit? Co to jeeee - že je šikovná?"
A je fakt, že zrovna v tomto případě "cvičitelnosti" mi tak trochu dávám za pravdu. O našem psovi taky řeku, že je šikovnej, ale - tím nekonkretizuji, na co.

Když se vyjádřím k tomu šikovný. Cvičili jsme chvíli záchranařinu. Psi měli přejít prkno položené na dvou pohyblivých sudech. Knírači naskočili, srovnali si rovnováhu a šli. NO vodili dva, z každé strany jeden a pes se mezi nimi klepal. Taky se to ti ovčáci naučili, ale knírači to dali napoprvé.

Ad šikovný - pokud nespecifikuju, že je jedinec šikovný v nějaké oblasti, tak sama já si pod tím představuju to, že obecně jedinec prostě bezproblémově zvládá spoiustu situací a dobře se s nimi vyrovná, snadno se učí novému, dobře přijímá změny atd.

chromik napsal(a):
Co se vám nezdá na otázce "jak dobře jsou cvičitelní"? Prostě mě zajímá, jestli jsou lehce cvičitelní nebo jsou tvrdohlaví apod.

Je to pochopitelně také o jedinci. Třeba naše fena byla zlatá, ve psu jsem musela lovecký pud usměrňovat a hlídat. Když jsem se kamošky s kníračem psem ptala, jakým způsobem ho odnaučila honit zvěř, tak s údivem odpověděla - ale on nikdy zvěř nehonil. Každý je jiný, ale nebývají extrémě tvrdohlaví - spolupracují rádi. Jsou chytří, učí se snadno, nezapomínají. Když by někdo namítal, že jsou uštěkaní, tak mám srovnání.
Proti AUO jsou to tichá zlatíčka.

Je mi jasné, že každý jedinec může být jiný, ale přece jenom každé plemeno má určitá specifika

Moje zkusenost je ta, stredaci miluji "dusevni" praci. Radi a ochotne se uci a co je super nezapominaji! Zaroven vsak nejsou takovi posuci, ala borderky, aby bylo nutno snimi cvicit denne... takze treba u me je to tak, ze mame obdobi kdy vic cvicine, pak treba mesic nic a pak zas na klid navazu na to predchozi... protoze gRace si to perfetne pamatuje...

chromik napsal(a):
Je mi jasné, že každý jedinec může být jiný, ale přece jenom každé plemeno má určitá specifika

A jeste co se tyka specifikace plemene, tak stredaci byli nejmensim pracovnim plemenem.. na jejich kohoutkove vysce (45cm) doslo k "vymezeni" minimalni vysky pro ZVV1-3... A pro ktere plemeno vlastne vznikly zkousky malych plemen? pro male knirace... A o velkych je myslim zbytecne mluvit proste tu chut do prace a ochotu poslouchat cliveka v sobe maji!

jeste k lovu, ja chtela stredaka, protoze jsem prave znala dve ruzne pani se cernymi stredaky, ktere nejak extra psa necvicili a nevychovalai a vsichni tri kniraci chodili na volno a nelovili... taktez nas malej knir peprak nelovil... No Grace ten pud ma a co jsem se tu na ifaune kdysi na stredaky ptala a pak i trosku vypozorovala tak je to asi takhle (tedy moje domenka, nerikam ze je to 100% takhle a cest vyjimkam):
pepraci stredaci maji vyrazne kladnejsi vztah k lidem (jako k cizim), tolik nekousou na sportovnich obranach (Grace vubec, ale v realu me branila pred ozralou) a casteji je u nich ten silnejsi loveckej pud na zvirata. Cerni jsou vetsi posuci, akcnejsi, palicaretejsi, ale loviciho cerneho jsem jeste nevidela...

kniga napsal(a):
A jeste co se tyka specifikace plemene, tak stredaci byli nejmensim pracovnim plemenem.. na jejich kohoutkove vysce (45cm) doslo k "vymezeni" minimalni vysky pro ZVV1-3... A pro ktere plemeno vlastne vznikly zkousky malych plemen? pro male knirace... A o velkych je myslim zbytecne mluvit proste tu chut do prace a ochotu poslouchat cliveka v sobe maji!

jeste k lovu, ja chtela stredaka, protoze jsem prave znala dve ruzne pani se cernymi stredaky, ktere nejak extra psa necvicili a nevychovalai a vsichni tri kniraci chodili na volno a nelovili... taktez nas malej knir peprak nelovil... No Grace ten pud ma a co jsem se tu na ifaune kdysi na stredaky ptala a pak i trosku vypozorovala tak je to asi takhle (tedy moje domenka, nerikam ze je to 100% takhle a cest vyjimkam):
pepraci stredaci maji vyrazne kladnejsi vztah k lidem (jako k cizim), tolik nekousou na sportovnich obranach (Grace vubec, ale v realu me branila pred ozralou) a casteji je u nich ten silnejsi loveckej pud na zvirata. Cerni jsou vetsi posuci, akcnejsi, palicaretejsi, ale loviciho cerneho jsem jeste nevidela...

Děkuji, přesně takové informace hledám Prostě ty zkušenosti, co mají majitelé daných plemen a co člověk v popisu plemene na internetu nenajde

Zrzavci napsal(a):
Ad šikovný - pokud nespecifikuju, že je jedinec šikovný v nějaké oblasti, tak sama já si pod tím představuju to, že obecně jedinec prostě bezproblémově zvládá spoiustu situací a dobře se s nimi vyrovná, snadno se učí novému, dobře přijímá změny atd.

Vlastně se dá říct, že šikovný jedinec je skoro ideální jedinec, že jo . Ale vysvětli to Jihočechovi.

Schopnosti nebo cvičitelnost psa jsou jedna věc, ale ještě je (aspoň pro mě) důležitá "vizáž". Připadají mi takoví divně hranatí, toto plemeno se přece s krásně aristokratickými rysy kavalíra nedá srovnávat . Mně se tedy knírači na pohled vůbec nelíbí . Stejně jako by mě nikdy nenapadlo pořídit si jorkšíra.
Ale to je jen názor. Exmanžel kdysi kromě slavné věty "nechci domů žádnou veverku" ještě podotkl, že by dost nerad měl doma psa s ocasem nahoru. Ty obnažené psí prdýlky se nám prostě nelíbí .

RomčaJelča napsal(a):
Vlastně se dá říct, že šikovný jedinec je skoro ideální jedinec, že jo . Ale vysvětli to Jihočechovi.

Schopnosti nebo cvičitelnost psa jsou jedna věc, ale ještě je (aspoň pro mě) důležitá "vizáž". Připadají mi takoví divně hranatí, toto plemeno se přece s krásně aristokratickými rysy kavalíra nedá srovnávat . Mně se tedy knírači na pohled vůbec nelíbí . Stejně jako by mě nikdy nenapadlo pořídit si jorkšíra.
Ale to je jen názor. Exmanžel kdysi kromě slavné věty "nechci domů žádnou veverku" ještě podotkl, že by dost nerad měl doma psa s ocasem nahoru. Ty obnažené psí prdýlky se nám prostě nelíbí .

Nemám nic proti kavalírům. Ale srovnávat kavalíra s kníračem prostě nejde. Jak píše kniga - malý knírač je nejmenší služební plemeno, střeďák je normální služební pes, se kterým se dělali ( a snad ještě dělají i obrany, záchranařina...). A jak už jsem psala já i kniga - normálního oblezu odradí, vzezřením i tím, jak umí pouštět hrůzu.Nevím, co myslí kniga tím lepším vztahem pepřáků k cizím lidem. Naše fena nebyla bojácná, byla hodně sebevědomá, ale k cizím lidem výrazně odtažitá. Jako půlroční štěně se nenechala odvázat u obchodu - pochopitelně násilím by to kdekdo svedl, ale ona ztropila takový povyk, že si to dotyčný rozmyslel. Rozhodně by se ani ona ani pes nešli k cizím pomazlit. Slýchali jsme poznámky, čím ji doma krmíme, od cizího si nevzala ani psí pamlsek, ani housku se salámem ( než ji na cvičáku zkazili figuranti, kteří ji odměňovali pištotkama ).
Pes když se rozběhl za zvěří, nebyl nikdy pryč déle než 15 minut a nikdy se neztratil, neutekl.
A jak praví Švejk : Stájovej pinč ten je tak ošklivej, až je vlastně krásnej.

RomčaJelča napsal(a):
Vlastně se dá říct, že šikovný jedinec je skoro ideální jedinec, že jo . Ale vysvětli to Jihočechovi.

Schopnosti nebo cvičitelnost psa jsou jedna věc, ale ještě je (aspoň pro mě) důležitá "vizáž". Připadají mi takoví divně hranatí, toto plemeno se přece s krásně aristokratickými rysy kavalíra nedá srovnávat . Mně se tedy knírači na pohled vůbec nelíbí . Stejně jako by mě nikdy nenapadlo pořídit si jorkšíra.
Ale to je jen názor. Exmanžel kdysi kromě slavné věty "nechci domů žádnou veverku" ještě podotkl, že by dost nerad měl doma psa s ocasem nahoru. Ty obnažené psí prdýlky se nám prostě nelíbí .

Az priste uvidis knirace podivej se mu do oci... pod tim obocim jsou schovany ty nejkrasnejsi psi oci... hlavne u stredaku pepraku



Orionka Grace je vuci cizim spis vlezla, tedy ne ze by po vzoru labradoru a bulu se k lidem vrhala, ale pokud na ni nekdo cizi promluvi a ja jsem v klidu (kdyz mi byl ve vlaku keden vterka nesympatickej Grace za nim nesla) tak se necha pohladit a kolikrat nastrci zadek k drbani atd... stejne na vystavach jsem si x pepraku hladila, a rozhodne se netvarili, ze je obtezuju. Potkala jsem i pepraky co jako fakt byli odtazitejsi, ale tech bylo min nez cernych...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to pochopitelně také o jedinci. Třeba naše fena byla zlatá, ve psu jsem musela lovecký pud usměrňovat a hlídat. Když jsem se kamošky s kníračem psem ptala, jakým způsobem ho odnaučila honit zvěř, tak s údivem odpověděla - ale on nikdy zvěř nehonil. Každý je jiný, ale nebývají extrémě tvrdohlaví - spolupracují rádi. Jsou chytří, učí se snadno, nezapomínají. Když by někdo namítal, že jsou uštěkaní, tak mám srovnání.
Proti AUO jsou to tichá zlatíčka.

Ráda se přidám k diskusi o střeďácích. Knírači mne provází přes třicet let, dřív malí, teď má skoro čtrnáctiletou střeďačku. Pod všechny řečené superlativy se mohu podepsat, je to ten nejlepší parťák, jakého si dovedu představit, na všechno. Sjezdila se mnou velkou část Evropy, v létě, v zimě, na běžky, k moři, do stanu i do hotelu. Pokud jde o "šikovnost", tak má 17 zkoušek - záchranářské (ZZP2), obedience (OB3), všestranný výcvik (ZZO, BH, ZPU1..), kromě toho ještě teď aktivně dělá canisterapii, poslední rok a půl na stará kolena děláme nosework - pachové práce, hledání specifického pachu (taky už má dvě zkoušky). Takže to asi nebude tak špatné . Pokud jde o koně, tak když jsem ji vzala poprvé na vyjížďku, držela se vedle koně jako by tak běhala denně.
Lovecký pud celkem v pohodě, zcela výjimečně za něčím vyběhla co jí vyrazilo před nosem, ale nejdéle v životě asi na tři minuty . Teď už ji to nebere vůbec.
Spolupracuje moc ráda, motivace na žrádlo excelentní, na míčky taky . Je ale hodně chytrá, musí se trénink vymyslet tak, aby se jí to řádně vyplatilo, snadno se naučí "přechytračit" a snadno přijde na souvislosti, které jí něco vynesou.
No, je to prostě moje černé fousaté zlato a zůatanu fousatcům vždycky věrná.

A ještě jsem zapomněla na agility . Taky velká vášeň

Jakou mate kohoutkovou vysku? a skakali jste normalne L? a ted na stari klouby ok?
ptam se protoze Grace je teda drobek, presne na hranici 45 cm a L skakat nechtela (jako s povelem skocila, ale byli videt ze ji to neba) a na M byla uplne nadsena, ale na L otravena, tak stejne jsme behaly jen rekreacne tak jsem ji nechala na M. A uz jen dva roky a muzem do veteranu (a ti behaj na m a osm let neni pro stredaka, zadny vek . A videla jsem ted v lete Reklama Alarm Beskyd, ta fenule (a pochopitelne hlavne zasluhou majitelky) je naprosto luxusni. Ale furt si rikam, co to hopsani s tezkym hrudnikem atak, co to udela na stari s loktama atd... proste zda u pristiho stredaka s agi zacit ci ne...

Nejde mi citace na mobilu: pro RomanJ ohledne toho co sem psala o te vazbe.

azbu, nejakou, ma kazdy pes. Ale lisi se uroven, intenzita... nevim jak to popsat, ale treba takhle: mela jsem biglicku, uzasna fenka, rozhodne na ke vazbu mela. I stalo se, ze jsem po dvakrat musela vyuzit sluzbu psiho hotelu. Dojeli, nalozili ji a pohoda, vecer ji privezli. U Grace si tohle fakt neumim predstavit. Tu maji problem vyvencit i rodice. Nechce, proste panicka ji nechala v obyvaku tak v tom obyvaku bude cekat. Kdyz jsem u nasich na zahradu vypustila Spoty behala a cuchala tam dokud jsem ji nezavolala. Grace si sedne ke dverim na terasu a ceka az ji pustim zpet.
O kniracich se rika, ze jsou to psi jednoho pana, pry se nechytli u armady proto, ze jim delala problem casta zmena psovoda...
Ceki, malej knirac rodicu, me znal, poslouchal, zkusila jsem si ho nechat v jeho cca peti letech, mela jsem za to, ze se mu nasi nevenuji dostatecne. Neslo to, panicek a panicka byli vic, mel je radsi a proste i po pul roce u me bylo jasne, ze chce byt s nima...

Basenzi, Shiba inu, nikdy dle me (zase cest vyjimkam) nebudou na tom s pritulnosti tak jak treba ten kavalir, ale to neznamena, ze nebudou verni... jen je to trochu jine...

Pro me je knirac stredem mezi "otrockym" ovcakem a "nezavislym" terierem...

kniga napsal(a):
Jakou mate kohoutkovou vysku? a skakali jste normalne L? a ted na stari klouby ok?
ptam se protoze Grace je teda drobek, presne na hranici 45 cm a L skakat nechtela (jako s povelem skocila, ale byli videt ze ji to neba) a na M byla uplne nadsena, ale na L otravena, tak stejne jsme behaly jen rekreacne tak jsem ji nechala na M. A uz jen dva roky a muzem do veteranu (a ti behaj na m a osm let neni pro stredaka, zadny vek . A videla jsem ted v lete Reklama Alarm Beskyd, ta fenule (a pochopitelne hlavne zasluhou majitelky) je naprosto luxusni. Ale furt si rikam, co to hopsani s tezkym hrudnikem atak, co to udela na stari s loktama atd... proste zda u pristiho stredaka s agi zacit ci ne...

Má asi 46 a skákali jsme L, bohužel. Bavilo jí to hodně, ale vždycky hodně shazovala laťky, je to na ně dost vysoko. Na M byla v pohodě a mnohem rychlejší . Taky jsem si zaběhly veterány. Běhala dobře, i jsme závodily, vyběhala si i Mistra ČR kníračů .
Zůstaly jsme ale v LA1, protože vždycky měla trestné body za shozené laťky.
Vidím to tak, že na konkurenci s borderkama to není, ale když je to baví (a faakt hodfně ), tak proč ne, i závody jsou fajn.

Nemám nic proti kavalírům. Ale srovnávat kavalíra s kníračem prostě nejde. Jak píše kniga - malý knírač je nejmenší služební plemeno, střeďák je normální služební pes, se kterým se dělali ( a snad ještě dělají i obrany, záchranařina...). A jak už jsem psala já i kniga - normálního oblezu odradí, vzezřením i tím, jak umí pouštět hrůzu.Nevím, co myslí kniga tím lepším vztahem pepřáků k cizím lidem.

Jéje, to já samozřejmě taky nemám vůbec nic proti žádnému psovi a úplně každé plemeno bych zabezpečila a řádně oňuchala.
Ono se tady pořád dokola vyzdvihují ty hlídací a jiné vlastnosti, já ale mínila vzezření psa - nikdy jsem si ho nepořizovala kvůli agility nebo hlídání. Šla jsem "po vizáži" a hlavně po tom, aby to byl dobrák . Je mi srdečně u zadku, jestli pes přejde lavičku nebo proběhne nějakou rourou.
Scházíme se s pejskaři a samo že je tam i paní s knírači, ale málo platný, tyto psy nemám touhu pohladit, připadnou mi takoví umolousaní (možná proto, že nejsou moji) .
Názory se samozřejmě v průběhu života mění.
Nikdy se mi nelíbili bulíci - říkáme, že to má koňskou hlavu, ale znám se s jedním asi rok, a už mi nepřipadne na pohled tak škaredý. Ale domů bych ho kvůli těm případným problémům s povahou nechtěla. Byla jsem svědkem jednoho záhryzu a stačilo mi to, naštěstí majitel je rozumný, tak společný prostor rychle opustil.

Znáte Lapinkoiru?
Je to pes s úžasnou povahou.
Nic lepšího k dětem neseženete.

http://www.finnishlapphund.cz/cz/o-nas-a-lapinkach.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

RomčaJelča napsal(a):
Vlastně se dá říct, že šikovný jedinec je skoro ideální jedinec, že jo . Ale vysvětli to Jihočechovi.

Schopnosti nebo cvičitelnost psa jsou jedna věc, ale ještě je (aspoň pro mě) důležitá "vizáž". Připadají mi takoví divně hranatí, toto plemeno se přece s krásně aristokratickými rysy kavalíra nedá srovnávat . Mně se tedy knírači na pohled vůbec nelíbí . Stejně jako by mě nikdy nenapadlo pořídit si jorkšíra.
Ale to je jen názor. Exmanžel kdysi kromě slavné věty "nechci domů žádnou veverku" ještě podotkl, že by dost nerad měl doma psa s ocasem nahoru. Ty obnažené psí prdýlky se nám prostě nelíbí .

Jeden má rád holky, jiný vdolky. Mě se pro změnu nelíbí kavalír. Je takový nějaký "připosražený", s divnými proporcemi - žádné "krásně aristokratické rysy" na něm neshledávám. Znám jich pár a povahou mě také neoslovili, přijdou mi trochu "nemastní, neslaní". Kdybych musela volit jen mezi dvěma plemeny - kníračem a kavalírem, vyhraje na 100% knírač. Víc mi konvenuje sportovní postavou, pozorným výrazem, agilitou... A správně upravený knírač rozhodně nepůsobí "umolousaně"...

Nechci Vašeho psa hanit! Jen Vám ukazuji, že posuzovat plemena jen podle vlastních preferencí je jaksi nesmysl.

Taky bych dala přednost knírači. Kavalíři mne nikdy neoslovili. Pro mne pes nemastný neslaný.

Kuron napsal(a):
Znáte Lapinkoiru?
Je to pes s úžasnou povahou.
Nic lepšího k dětem neseženete.

http://www.finnishlapphund.cz/cz/o-nas-a-lapinkach.

Asi jsi nikdy nevidel stredniho knirace hrat si s detma... fakt nevim proc by zrovna lapinkoira mela byt nejlepsi k detem... to je psu! A stredak mezi ne pravem patri... vzdyt to ma i ve standardu! :D.

Každý samozřejmě hájí to svoje.Měl jsem několik psů, ale Lapině se co do povahy žádné jiné plemeno nevyrovná. Postrádá agresivitu a nikdy se nemusím bát, že by někdy nějakému dítěti ublížila. Spíš ho musím před dětmi chránit.Tohle plemeno je u nás málo rozšířené a prakticky neznámé. Proto se nedivím, že Lapiny neznáte.

Takhle ja jsem rozhodne vsema deseti proto, aby jste doporucil zadavatelce dalsi plemeno, a lapinkoira neni spatna volba! Kamaradka o ni odne vazne uvazuje. je to urcite fajn pes, me se jen nelibi hlaska nejlepsi a jedinecna k detem. Tech psu je proste dost... Bez agresivity je treba i bigl atd...

Pro me zase treba je to, ze u doprovodneho psa troska agrese - "ostrosti" neni vubec naskodu. stredni knirac ma byt k cizim neduverivy, je to hlidac, ale k detem je stejne tak uzasny, a fakt si nemyslim, ze by "agresivitu" otocil vuci detem...

K dětem je výborný samojed - moje děti s ním vyrostly. Ale nebudu ho doporučovat, když jiná kritéria zadavatele nesplňuje.
Jak píše kniga, k dětem je vhodná celá řada plemen.

Klidně doporučím i Kolii, nebo šeltii. S kolií mám vlastní zkušenosti. Byl to pro mě vždy top pes, ale Lapina ji překonává o hodně. A vím o čem mluvím.Můžu porovnávat.

Nechci Vašeho psa hanit! Jen Vám ukazuji, že posuzovat plemena jen podle vlastních preferencí je jaksi nesmysl

Samozřejmě se jedná jen o vyjádření názoru, který jsem jenom chtěla vypsat - za sebe; nemám přece v úmyslu zevšeobecňovat. je mi přece jasné, že to, co se líbí mně, se nemusí líbit ostatním, a naopak.

kniga napsal(a):
Asi jsi nikdy nevidel stredniho knirace hrat si s detma... fakt nevim proc by zrovna lapinkoira mela byt nejlepsi k detem... to je psu! A stredak mezi ne pravem patri... vzdyt to ma i ve standardu! :D.

Standard... ježiši, ty předpisy vymýšleli jen obyčejní lidi, jejichž názory nejsou svaté. Nesmíte brát nějaký "standard" jako bibli svatou . Řiďte se radši svými city a pocity .

Balina: žádné "krásně aristokratické rysy neshledávám"

Tak to se ovšem neumíte dívat .
A samozřejmě - každému se líbí něco jiného a to je jedině dobře, aspoň nejsou fronty.

RomcaJenca
me se treba kavalirek libi, byl pred deviti lety v uzsim vyberu... knirac, bigl, kavalir. Ale zadavatelka je ma a ted hleda do budoucna neco kapanek jineho, neco co bude vyhovat i jejimu priteli co rad jezevciky... neco co ohlida, pobezi s konem a zaroven to bude rado lezet na gauci a tam mi proste stredni knirac sedne jak poklice na hrnec

jo, knirac nema nejlibivejsi vzhled, alr bezte k vystavnimu kruhu... a uvidite aristokraty, ten krasny ladny pohyb a hlavne povaha a zdravi je zatim stale perfektni... to ze neni libivej, no aspon ho nema kazdej a jen jednou u me vyhral vzhled pred povahou a uz nikdy! a vzdy lazdymu budu rikat, ze PRIMARNI je povaha psa, protoze vzhled je az druhotnej, na vzhled si zvyknes a vlastne neni oskliveho plemene!

a stredni knirac neni pes na agility, neni to pes na vrcholovej sport (to ke na agi lepsi malej knirac a na sportovku velkej), ale je to o tom, ze kdyz chces muzes s nim delat proste cokoliv, rekreacne sportovat v mnoha sportech a kdyz budes chtit i na dost slusne urovni, psa to bude bavit dokud to bude bavit tebe, ALE kdyz nebudes chtit kdyz budes ho mit jen jako partaka na delsi vikendove prochazky a jinak bude mit gauc a zahradu tak furt bude stredak (narozdil treba od jinych plemen) spokojeny a nebude ti z obyvaku delat kulnicku...

Treba, mam ted akcnejsi obdobi: dneska sem sla s fousatkama rano na hodku a pul, vcetne treninku stop, pak meli ctyricet minut caniscross a pak jeste tesne pred polednem jsem s kazdou projela "poslusnost". Grace byla spokojena. ovsem byli dva roky kdy jsem s ni proste nedelala nic, vubec nic, jen sme chodili na prochazky, sem tam o vikendu na vylet a stalo se neco? nic. Grace proste naplnuje ta vazba na panecka. U Spoty (bigl) byl zaklad ji unavit a to zabralo casu a casu... pokud jsem z nejakeho duvodu nestihala odnasel to byt a bylo videt, ze neni spokojena, frustrace, stres a tak... u Grace uz nemam vycitky, kdyz se mi o vikendu nikam nechce, si lehnu do betle s knizkou, foustaky se prituli a je kliid a pohoda

Kuron napsal(a):
Klidně doporučím i Kolii, nebo šeltii. S kolií mám vlastní zkušenosti. Byl to pro mě vždy top pes, ale Lapina ji překonává o hodně. A vím o čem mluvím.Můžu porovnávat.

Super, tak pro zadavatelku tu lapinkoiru vic rozepiste.
podivejte se jake ma pozadavky a jak je lapina naplnuje. Popiste narok na pohyb, na praci, jak moc je to gaucak, jak je na tom s lovenim (meli by byt bez loveckeho pudu ne?) jak je cvicitelna, tvrdohlava, vztah k cizim, hlidani a ochrana pana atd. vse na co se tu zadavatelka ptala.

RomčaJelča napsal(a):
Standard... ježiši, ty předpisy vymýšleli jen obyčejní lidi, jejichž názory nejsou svaté. Nesmíte brát nějaký "standard" jako bibli svatou . Řiďte se radši svými city a pocity .

Proc je tam asi ten vysmatej smajlik, ze? jiste jde o pocity, proto jsem psala zda nekdy videl stredaka blbnout s detma...
a se standardem to byla takova narazka na stafbulare co taky neustale omylaji jak je stb jedinecne k detwm a jak k detwm jedine stb a nic jineho a ze stb je jedinej pes co ma lasku k detem zapsanou v standardu... proto rada upozornuju, ze to tak neni, ze stredak ji tam ma taky...

alr bezte k vystavnimu kruhu


Nojo, když já právě znám jedny, co mají výstavní... a nic hezkého to se mnou nedělá . Vypadají, jako by je vytáhli z popelnice, poprvé jsem právě měla tendence je zachraňovat . A pak jsem se dozvěděla, že jsou to šampioni, bože můj .
Ohledně povah - já věřím, že kdejaký psík má fajn povahu, ono asi záleží taky na výchově, že. Mám tendence psům věřit.
Ale je teda fakt, že když jsem viděla, jak se zahryzli ti bulové se stafordšírem, dobře mi nebylo.

Treba, mam ted akcnejsi obdobi: dneska sem sla s fousatkama rano na hodku a pul, vcetne treninku stop, pak meli ctyricet minut caniscross smajlík a pak jeste tesne pred polednem jsem s kazdou projela "poslusnost". Grace byla spokojena. ovsem byli dva roky kdy jsem s ni proste nedelala nic, vubec nic, jen sme chodili na prochazky, sem tam o vikendu na vylet a stalo se neco? nic. Grace proste naplnuje ta vazba na panecka

Tohle vidím u našeho AUS taky... fascinuje mě, jak jsou psi přizpůsobiví. Měli bychom se jim za to hodně odvděčovat, že.
Já už jsem postarší unavená ženská, co jezdí denně desítky km do práce; mě opravdu běhání ani venčení nebaví , proto preferuji "bezúdržbové" kočky.

RomčaJelča napsal(a):
alr bezte k vystavnimu kruhu


Nojo, když já právě znám jedny, co mají výstavní... a nic hezkého to se mnou nedělá . Vypadají, jako by je vytáhli z popelnice, poprvé jsem právě měla tendence je zachraňovat . A pak jsem se dozvěděla, že jsou to šampioni, bože můj .
Ohledně povah - já věřím, že kdejaký psík má fajn povahu, ono asi záleží taky na výchově, že. Mám tendence psům věřit.
Ale je teda fakt, že když jsem viděla, jak se zahryzli ti bulové se stafordšírem, dobře mi nebylo.

Každému se vážně líbí něco jiného. Mě osobně se popravdě moc nelíbí ani knírač, ani kavalír. Ale asi bych teda člověku, který zřejmě má knírače a miluje je, nepsala, že vypadají, jako by je vytáhli z popelnice

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Každému se vážně líbí něco jiného. Mě osobně se popravdě moc nelíbí ani knírač, ani kavalír. Ale asi bych teda člověku, který zřejmě má knírače a miluje je, nepsala, že vypadají, jako by je vytáhli z popelnice

Moment, já sem přece sdělení neadresovala zdejší zakladatele - popsala jsem moje vnímání šampionů u mě v okolí.
Proto je život tak pestrý, že se nám líbí každému něco jiného. To je v pořádku.
Ono je to jako s auty - každý preferuje jinou značku :). A důležité je, že si můžeme vybrat .

S pohybem se není Lapina náročná, přizpůsobí se majiteli. To netvrdím, že nemá ráda delší procházky. Je ideální na agility, velmi učenlivá a poslušná. Nemá na procházce sklon utíkat a drží se v blízkosti. Miluje společnost a rodinu, gaučák se z ní stane velmi rychle, je to kašpárek a provokatér, ale na noc se zdekuje na verandu, nebo na zahrádku. Lovecký pud postrádá a případně se dá lehce odvolat.
Hlídač je dobrý, každého ohlásí štěkotem, ale to je všechno. Nedá se od ní čekat ochrana majetku. Zloděje maximálně ulíže. Bude kamarád s každým /kočkou slepicí, prostě s čímkoliv/.
Není agresivní na jiné psi a neumí se bránit. Chce být kamarád každým. Nebude se prát, raději ustoupí. Na tom odkazu najdete víc informací a není to nadsázka. Jen bych opakoval již napsané.
Jo a asi jsou křížený s krtkem.



http://www.finnishlapphund.cz/cz/o-nas-a-lapinkach.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zloděje maximálně ulíže. Bude kamarád s každým /kočkou slepicí, prostě s čímkoliv/.


To je krásné .

Hele i kdzbz to bylo adresovane primo me staci se podovat na moji profilovku a je jasne, ze by me to nemohlo urazit pac ja uprave moc nedavam a pak to vypada takhle:

cizi clovek: "a to je peknej vorisek, to je asi neco s kniracem, ze?"
ja: "ne, to je cistokrevny stredni knirac s pp" to pp dodavam po zkusenostech abych predesla debate na tema, ale to papiry nema, vidte
cizi clovek strasne nevericne "vazne?!"
cizi clovek knirackar nevericne "vazne a odkud proboha?"
ja "od Kobyliho potoka"
knirackar zdesene a nevericne "ale vzdyt ti maj nadherny psy"
ja vytahuju mobil a ukazuju jak krasna je Grace pokud ji upravuje profesional a ne panicka

lono v lete jsem ji total zkazila na taborw to nevydrzwli kniracarky a davali ji tam do podoby letos se mi predjarni uprava vcelku povedla... no az na ocasek