Akita Inu v pubertě

Doporučuji výchovný tábor pro akity. je todost specifické plemeno. - Viz akitaczech.cz.

mobidka napsal(a):
Ahoj, máte někdo zkušenosti s Akitou?Mám půl roční štěně, je velice šikovný a inteligentní a už zkouší dominanci.Již od malička co jsem si ho přinesla dělám to že mu občas sáhnu do misky seberu kost atd.vrčel ale vždy jsem to zpacifikovala a dobrý už to nedělá.Ale problém začal ted manžel si nesl zákusek a hned po něm skočil a sebral z talíře, tak jsem opět zasáhla že nesmí, že je to fuj a místo a začal vrčet dost agresivně tak jsem k němu přišla ukázala prstem na místo a jak jsem vždy dělala chytla jsem ho za krkerm za kůži abych s ním zatřepala a pokousal mě a to že dost až do krve.Vím že se ho bát nesmím ale když vím že to bolí, tak instinktivně se bojím není to poprvé co kousnul ale poprvé do rve.Dneska jsem mu chtěla odmotat vodítko z pacek a opět mě kousnul.Mám další mono(modřinu).Vím že Akity jsou dominantní, mám za sebou hodně vycvičených psů ale Akitu mám poprvé a s tímto problémem si moc rady nevím.
Je pravda že ví co provedl a uvědomuje si to klopí oči a pak mě pořád olizuje ale co dělat aby to nedělal?Přece nebudu chodit kolem svého psa po špičkách a bít ho nebudu to bych to akorát zhoršila.

Chudak pes, vůbec se mu nedivím...to máte z toho, že věříte pí.čovinám

Neuvěřitelné
kousl vás málo
přeji mu hodně štěstí.

Mám psa s podobnou povahou, ale naštěstí jsme nic hrozného řešit nemuseli. Rady chytrých ze cvičáku absolutně nefungovaly, samozřejmě. Od malička pozitivně, ale jinak nekompromisně. Cca od toho půl roku začal zkoušet, kam může zajít. Jednou za čas zadržkoval, ale spíš jen na psy (na mě max 10 krát za dva roky života se mnou, ale zdaleka to nebylo o kousání), tak šel čenich k zemi, dokud nepochopil. Žádné bití ani zvýšený hlas. V krajním případě, když třeba řve na psa a nevnímá, nasadím igoraci a na krátkém vodítku se jde domů. Vydržím to max. hodinu, ale i tak ještě celý další den šlape jak hodinky a poslouchá jako normální pes.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám psa s podobnou povahou, ale naštěstí jsme nic hrozného řešit nemuseli. Rady chytrých ze cvičáku absolutně nefungovaly, samozřejmě. Od malička pozitivně, ale jinak nekompromisně. Cca od toho půl roku začal zkoušet, kam může zajít. Jednou za čas zadržkoval, ale spíš jen na psy (na mě max 10 krát za dva roky života se mnou, ale zdaleka to nebylo o kousání), tak šel čenich k zemi, dokud nepochopil. Žádné bití ani zvýšený hlas. V krajním případě, když třeba řve na psa a nevnímá, nasadím igoraci a na krátkém vodítku se jde domů. Vydržím to max. hodinu, ale i tak ještě celý další den šlape jak hodinky a poslouchá jako normální pes.

Skoro vžsy jsem s Vámi Ollie souhlasila, ale ten čenich k zemi?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Skoro vžsy jsem s Vámi Ollie souhlasila, ale ten čenich k zemi?

Ono mu to neubližuje, ale když je v amoku a neslyší/nevidí, nebo si troufl zavrčet na mě, tak bezbolestně a ihned pochopil. Ovšem oproti ignoraci, což je v jeho podání asi vyloučení ze smečky (jednou jsem ho zkusila zavřít na WC a on toho hned využil k likvidaci záchodové štětky a po otevření dveří ještě koukal, co tam jako dělám, že ho ruším :), je to jen slabé pokárání, po kterém se tváří jakože sorry, já vím a ještě s úšklebkem. Oproti tomu nulovou komunikaci snáší zle a mám co dělat, abych vydržela.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ono mu to neubližuje, ale když je v amoku a neslyší/nevidí, nebo si troufl zavrčet na mě, tak bezbolestně a ihned pochopil. Ovšem oproti ignoraci, což je v jeho podání asi vyloučení ze smečky (jednou jsem ho zkusila zavřít na WC a on toho hned využil k likvidaci záchodové štětky a po otevření dveří ještě koukal, co tam jako dělám, že ho ruším :), je to jen slabé pokárání, po kterém se tváří jakože sorry, já vím a ještě s úšklebkem. Oproti tomu nulovou komunikaci snáší zle a mám co dělat, abych vydržela.

Jdu spát

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jdu spát

Спокойной ночи! :).

mobidka napsal(a):
Ahoj, máte někdo zkušenosti s Akitou?Mám půl roční štěně, je velice šikovný a inteligentní a už zkouší dominanci.Již od malička co jsem si ho přinesla dělám to že mu občas sáhnu do misky seberu kost atd.vrčel ale vždy jsem to zpacifikovala a dobrý už to nedělá.Ale problém začal ted manžel si nesl zákusek a hned po něm skočil a sebral z talíře, tak jsem opět zasáhla že nesmí, že je to fuj a místo a začal vrčet dost agresivně tak jsem k němu přišla ukázala prstem na místo a jak jsem vždy dělala chytla jsem ho za krkerm za kůži abych s ním zatřepala a pokousal mě a to že dost až do krve.Vím že se ho bát nesmím ale když vím že to bolí, tak instinktivně se bojím není to poprvé co kousnul ale poprvé do rve.Dneska jsem mu chtěla odmotat vodítko z pacek a opět mě kousnul.Mám další mono(modřinu).Vím že Akity jsou dominantní, mám za sebou hodně vycvičených psů ale Akitu mám poprvé a s tímto problémem si moc rady nevím.
Je pravda že ví co provedl a uvědomuje si to klopí oči a pak mě pořád olizuje ale co dělat aby to nedělal?Přece nebudu chodit kolem svého psa po špičkách a bít ho nebudu to bych to akorát zhoršila.

Kdyby se sečetly všechny hrubé chyby a pověry, které může udělat majitel vůči psovi, tak se sešly u vás. Je pitomost otravovat psa u jídla, je pitomost největší škubat se psem za kůži na krku, to je výhrůžka zabitím. Nedivte mu, že se bránil. Vrací vám to, co jste do něj vložili - buzeraci a násilí, chová se k vám stejně.
Akity nejsou dominantní, akity jsou hrdí psi, kteří mají svůj bystrý rozum a řídí se jím. Akitu nemůžete cvičit tak, jak jste asi zvyklá. Musíte si jejich respekt zasloužit, nemůže je k tomu donutit. Chovejte se tak, aby se vás pes nemuseil bát, aby se nemusel bránit vašim silovým technikám a tak, aby si vás vážil a respektoval vás a v první řadě vás měl rád. Pak nebudete mít s akitou problém. Akita nebude váš podřízený sluha, bude váš partner, ale jen když si to zasloužíte.
Divím se, že člověk, který dělá tak obrovské školácké chyby se ohání tím, kolik vycvičil psů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám psa s podobnou povahou, ale naštěstí jsme nic hrozného řešit nemuseli. Rady chytrých ze cvičáku absolutně nefungovaly, samozřejmě. Od malička pozitivně, ale jinak nekompromisně. Cca od toho půl roku začal zkoušet, kam může zajít. Jednou za čas zadržkoval, ale spíš jen na psy (na mě max 10 krát za dva roky života se mnou, ale zdaleka to nebylo o kousání), tak šel čenich k zemi, dokud nepochopil. Žádné bití ani zvýšený hlas. V krajním případě, když třeba řve na psa a nevnímá, nasadím igoraci a na krátkém vodítku se jde domů. Vydržím to max. hodinu, ale i tak ještě celý další den šlape jak hodinky a poslouchá jako normální pes.

Jen to ne.

Tak s akitami zkušenost nemám...ale mám zkušenost s "kradením jídla", přestože si moji psi nechali hrabat do misek, odebírat kosti, hračky atd. pokud něco ukradli, tak se situace změní (dělal to můj afgán a dělá to i moje fena) snaží se s kořistí někam zalézt a taky si ulovené jídlo "brání".
Já se svojí povahou jdu tedy cestou nejmenšího odporu...pokud je to něco, co pes nestihne hned spolknout, tak mě zabírá povel "vyměnit"...pokud je to něco, co je pro psa nevhodné, tak mu prostě šáhnu do tlamy a pokud to už pes spolknul, tak to už neřeším...co už taky po "akci" s tím udělám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Спокойной ночи! :).

С добрым утром

scylla napsal(a):
Jen to ne.

Když to na psa platí a neubližuje... Na mého fousatého psa nejvíc platilo, podržet za vousy a z oka do oka "promluvit do duše".

Asi mě tu nikdo nepochopil já psa nebiju!to ze mu prstem ukazu na místo, nebo ho chytím za kožich neni biti!Vy se tu do mě poustite jak kdybych triskala psa od rána do večera.A to si vyprošuju!Každej psovod má nějaké zkušenosti se svým psem.Jedna dává čumák k zemi druha drží za fousy atd.ale neni to biti, tak si to znova přečtěte co ten pes udělal a jak zareagoval a pak pište.Az někdy napadne někoho z lidi tak ja ještě budu říkat hodnej pejsek?Asi NE!Tady jedna taky psala ze Akita prokousnul dědovi ruku protože chtěl mu otrit z pacek bláto? Nebo ze z zničehonic napadla dítě.Vsichni co mi tu píšete melete akorát blbosti ale rada zkušeného pejskaře zadna, a ještě navíc blbe čtete.A to ze občas sahnu do misky se zradlem je prevence, za A venku neco muze sežrat jedovatého a já mu to nebudu smět ani vyndat z huby aby mě nepokousal, proto se to dělá jako prevence aby se to v raném věku naučil ze já jako alfa(vůdce smečky) si to muzu dovolit. A za B u těchto plemen se to musí naučit v raném věku, má to v povaze a do jednoho roka když to nevychovám můžou byt v budoucnu velký problémy.Asi tady kdo mi píše ma o Akitach min informaci nez já, takže pokud neumíte poradit nebo napsat své zkušenosti tak raději mlčet a neodsuzujte, nebo si alespoň pořádně přečtete text.

mobidka napsal(a):
Asi mě tu nikdo nepochopil já psa nebiju!to ze mu prstem ukazu na místo, nebo ho chytím za kožich neni biti!Vy se tu do mě poustite jak kdybych triskala psa od rána do večera.A to si vyprošuju!Každej psovod má nějaké zkušenosti se svým psem.Jedna dává čumák k zemi druha drží za fousy atd.ale neni to biti, tak si to znova přečtěte co ten pes udělal a jak zareagoval a pak pište.Az někdy napadne někoho z lidi tak ja ještě budu říkat hodnej pejsek?Asi NE!Tady jedna taky psala ze Akita prokousnul dědovi ruku protože chtěl mu otrit z pacek bláto? Nebo ze z zničehonic napadla dítě.Vsichni co mi tu píšete melete akorát blbosti ale rada zkušeného pejskaře zadna, a ještě navíc blbe čtete.A to ze občas sahnu do misky se zradlem je prevence, za A venku neco muze sežrat jedovatého a já mu to nebudu smět ani vyndat z huby aby mě nepokousal, proto se to dělá jako prevence aby se to v raném věku naučil ze já jako alfa(vůdce smečky) si to muzu dovolit. A za B u těchto plemen se to musí naučit v raném věku, má to v povaze a do jednoho roka když to nevychovám můžou byt v budoucnu velký problémy.Asi tady kdo mi píše ma o Akitach min informaci nez já, takže pokud neumíte poradit nebo napsat své zkušenosti tak raději mlčet a neodsuzujte, nebo si alespoň pořádně přečtete text.

Děláte to všechno dobře, proto na vás půlroční štěně vrčí, kouše vás a dovolí si, sebrat vám jídlo z talíře v ruce. Dělejte to tak dál, děláte to všechno dobře, za dalšího půl roku budete alfa pokousaná daleko víc než teď. A konečně budete vědět, kdo je u vás pánem.

mobidka napsal(a):
Asi mě tu nikdo nepochopil já psa nebiju!to ze mu prstem ukazu na místo, nebo ho chytím za kožich neni biti!Vy se tu do mě poustite jak kdybych triskala psa od rána do večera.A to si vyprošuju!Každej psovod má nějaké zkušenosti se svým psem.Jedna dává čumák k zemi druha drží za fousy atd.ale neni to biti, tak si to znova přečtěte co ten pes udělal a jak zareagoval a pak pište.Az někdy napadne někoho z lidi tak ja ještě budu říkat hodnej pejsek?Asi NE!Tady jedna taky psala ze Akita prokousnul dědovi ruku protože chtěl mu otrit z pacek bláto? Nebo ze z zničehonic napadla dítě.Vsichni co mi tu píšete melete akorát blbosti ale rada zkušeného pejskaře zadna, a ještě navíc blbe čtete.A to ze občas sahnu do misky se zradlem je prevence, za A venku neco muze sežrat jedovatého a já mu to nebudu smět ani vyndat z huby aby mě nepokousal, proto se to dělá jako prevence aby se to v raném věku naučil ze já jako alfa(vůdce smečky) si to muzu dovolit. A za B u těchto plemen se to musí naučit v raném věku, má to v povaze a do jednoho roka když to nevychovám můžou byt v budoucnu velký problémy.Asi tady kdo mi píše ma o Akitach min informaci nez já, takže pokud neumíte poradit nebo napsat své zkušenosti tak raději mlčet a neodsuzujte, nebo si alespoň pořádně přečtete text.

A tohle všechno Vám radí chovatel?

Co kdybyste teda přestali koukat jako na akitu ale začali pracovat jako se psem ?

google: jak vybít energii, jak budovat důvěru u psa, unavit hlavu psí.

tím taháním za kůži tady neuspějete. když chcete být leader, koukejte co leader opravdu dělá a ne to co radí rádoby psychologové.

mobidka napsal(a):
Ahoj, máte někdo zkušenosti s Akitou?Mám půl roční štěně, je velice šikovný a inteligentní a už zkouší dominanci.Již od malička co jsem si ho přinesla dělám to že mu občas sáhnu do misky seberu kost atd.vrčel ale vždy jsem to zpacifikovala a dobrý už to nedělá.Ale problém začal ted manžel si nesl zákusek a hned po něm skočil a sebral z talíře, tak jsem opět zasáhla že nesmí, že je to fuj a místo a začal vrčet dost agresivně tak jsem k němu přišla ukázala prstem na místo a jak jsem vždy dělala chytla jsem ho za krkerm za kůži abych s ním zatřepala a pokousal mě a to že dost až do krve.Vím že se ho bát nesmím ale když vím že to bolí, tak instinktivně se bojím není to poprvé co kousnul ale poprvé do rve.Dneska jsem mu chtěla odmotat vodítko z pacek a opět mě kousnul.Mám další mono(modřinu).Vím že Akity jsou dominantní, mám za sebou hodně vycvičených psů ale Akitu mám poprvé a s tímto problémem si moc rady nevím.
Je pravda že ví co provedl a uvědomuje si to klopí oči a pak mě pořád olizuje ale co dělat aby to nedělal?Přece nebudu chodit kolem svého psa po špičkách a bít ho nebudu to bych to akorát zhoršila.

Tohle snad nemůže být pravda. Píšete, že máte za sebou hodně vycvičených psů a dovedete půlroční štěně do tohoto stádia? Půlroční štěně specifického plemene. Proč mu saháte do misky? Proč mu berete kosti a tůrujete v něm snahu si vše bránit a hlavně bránit se vám. Ten pes není dominantní. On se brání. Vám. Ve smečce i ten nejposlednější člen má právo si hájit svůj zdroj. Nikdy jsem svým psům nic nebrala, vždy jsem je dovedla k tomu, že je pro ně VÝHODNÉ mi "poklad" ať už před tím ode mne obdržený, či někde nalezený, ukázat. A následně vydělat na tom, že to udělali rádi a dobrovolně. A to nejen u štěňat, ale i u psa dospělého, z útulku vzaného, který ke mně ještě nemohl mít vybudovanou důvěřu. Tu jsem vybudovat musela. Důvěra je totiž základem vztahu se psem. Ne násilí a vynucování (a ne že bych někdy na své psy nehoukla a nevedla je k pořádku, když překročí vymezené hranice ). Doporučuju začít úplně od začátku, pokud to ještě vůbec zvládnete, podle toho co píšete teda. Najděte si někoho ve svém okolí, kdo skutečně umí se psy pracovat a ukáže vám, o čem je vztah, důvěra, respekt a klid a pomůže vám napravit to, co jste napáchali. A že to u akity bude zatr dlouhá práce, ta neodpouští jako NO..

mobidka napsal(a):
Asi mě tu nikdo nepochopil já psa nebiju!to ze mu prstem ukazu na místo, nebo ho chytím za kožich neni biti!Vy se tu do mě poustite jak kdybych triskala psa od rána do večera.A to si vyprošuju!Každej psovod má nějaké zkušenosti se svým psem.Jedna dává čumák k zemi druha drží za fousy atd.ale neni to biti, tak si to znova přečtěte co ten pes udělal a jak zareagoval a pak pište.Az někdy napadne někoho z lidi tak ja ještě budu říkat hodnej pejsek?Asi NE!Tady jedna taky psala ze Akita prokousnul dědovi ruku protože chtěl mu otrit z pacek bláto? Nebo ze z zničehonic napadla dítě.Vsichni co mi tu píšete melete akorát blbosti ale rada zkušeného pejskaře zadna, a ještě navíc blbe čtete.A to ze občas sahnu do misky se zradlem je prevence, za A venku neco muze sežrat jedovatého a já mu to nebudu smět ani vyndat z huby aby mě nepokousal, proto se to dělá jako prevence aby se to v raném věku naučil ze já jako alfa(vůdce smečky) si to muzu dovolit. A za B u těchto plemen se to musí naučit v raném věku, má to v povaze a do jednoho roka když to nevychovám můžou byt v budoucnu velký problémy.Asi tady kdo mi píše ma o Akitach min informaci nez já, takže pokud neumíte poradit nebo napsat své zkušenosti tak raději mlčet a neodsuzujte, nebo si alespoň pořádně přečtete text.

Tak znovu:
- třepání a tahání za kůži na krku je výhrůžka zabitím, proto pes reaguje sebeobranou. Je to používání síly a jako takové je kontraproduktivní.
- sahání do misky a otravování psa u jídla vede k tomu, že si pes jídlo začne hlídat. Platí rovnice, že čím větší komedie se kolem jídla dělá, tím větší problém s chováním psa u jídla nastává. Otravování psa u jídla není o vůdci smečky. Vůdce vede a ukazuje, buzerující buzeruje u jídla.
- akita se nevychovává křikem a zákazy a násilím, protože vám, jak jste se sama přesvědčila, vrátí, co jste do něj vložila.

Měla jsem na výchovu dvě akity, jednoho psa a za několik let fenu, kteří byli agresivní, protože se k nim doma chovali tak, jako vy ke svému štěněti.

Takže se hoďte do klidu a nebuďte agresivní na nás a hlavně na svého psa. Máte ho učit, ukazovat mu, co a jak, vysvětlovat, být učitel a vůdce, ne ten, kdo si na štěněti dokazuje svou pofiderní "vůdcovskou" pozici. Tu si u nich musíte zasloužit, ta nejde vybuzerovat.

mobidka napsal(a):
Asi mě tu nikdo nepochopil já psa nebiju!to ze mu prstem ukazu na místo, nebo ho chytím za kožich neni biti!Vy se tu do mě poustite jak kdybych triskala psa od rána do večera.A to si vyprošuju!Každej psovod má nějaké zkušenosti se svým psem.Jedna dává čumák k zemi druha drží za fousy atd.ale neni to biti, tak si to znova přečtěte co ten pes udělal a jak zareagoval a pak pište.Az někdy napadne někoho z lidi tak ja ještě budu říkat hodnej pejsek?Asi NE!Tady jedna taky psala ze Akita prokousnul dědovi ruku protože chtěl mu otrit z pacek bláto? Nebo ze z zničehonic napadla dítě.Vsichni co mi tu píšete melete akorát blbosti ale rada zkušeného pejskaře zadna, a ještě navíc blbe čtete.A to ze občas sahnu do misky se zradlem je prevence, za A venku neco muze sežrat jedovatého a já mu to nebudu smět ani vyndat z huby aby mě nepokousal, proto se to dělá jako prevence aby se to v raném věku naučil ze já jako alfa(vůdce smečky) si to muzu dovolit. A za B u těchto plemen se to musí naučit v raném věku, má to v povaze a do jednoho roka když to nevychovám můžou byt v budoucnu velký problémy.Asi tady kdo mi píše ma o Akitach min informaci nez já, takže pokud neumíte poradit nebo napsat své zkušenosti tak raději mlčet a neodsuzujte, nebo si alespoň pořádně přečtete text.

Jinymi slovy:
1) Uzivate nejake metody vychovy a vycviku.
2) TyTo metody tvrdite, ze nefunguji, ba dokonce ze chovani, ktere chcete resit, se stupnuje.
3) Pozadate o radu na diskusnim foru, je vam receno, ze metody, ktere uzivat nejen ze nevedou k reseni, ba dokonce, ze ho zhorsuji - coz ostatne plyne i z vaseho popisu.
4) Zacnete hajit sve metody (ano, ty metody, co zjevne nefunguji, ba dokonce se jeste nezadouci chovani zhorsuje) hajit a jeste do toho motate davno vyvracene "myty a polopravdy".
-
To je uz z pohledu proste formalni logiky (vubec by nemuselo jit o psy, klidne by se mohlo jednat o opravu karburatoru nebo lyzovani) takova overtura, ze si myslim, ze jste bud provokater nebo predstirate ze jste odstrasujici pripad pro pouceni ostatnich.

jezicek


To je uz z pohledu proste formalni logiky (vubec by nemuselo jit o psy, klidne by se mohlo jednat o opravu karburatoru nebo lyzovani) takova overtura, ze si myslim, ze jste bud provokater nebo predstirate ze jste odstrasujici pripad pro pouceni ostatnich.

jezicek napsal(a):
Jinymi slovy:
1) Uzivate nejake metody vychovy a vycviku.
2) TyTo metody tvrdite, ze nefunguji, ba dokonce ze chovani, ktere chcete resit, se stupnuje.
3) Pozadate o radu na diskusnim foru, je vam receno, ze metody, ktere uzivat nejen ze nevedou k reseni, ba dokonce, ze ho zhorsuji - coz ostatne plyne i z vaseho popisu.
4) Zacnete hajit sve metody (ano, ty metody, co zjevne nefunguji, ba dokonce se jeste nezadouci chovani zhorsuje) hajit a jeste do toho motate davno vyvracene "myty a polopravdy".
-
To je uz z pohledu proste formalni logiky (vubec by nemuselo jit o psy, klidne by se mohlo jednat o opravu karburatoru nebo lyzovani) takova overtura, ze si myslim, ze jste bud provokater nebo predstirate ze jste odstrasujici pripad pro pouceni ostatnich.

To už tu bylo několikrát. Příjde osoba, která nezvládá svého psa. Popíše, jak to dělá. Dostane se jí vysvětlení, že to dělá špatně. Všechny sprdne, že jsou blbí, o psech nic nevědí a že jen ona to dělá dobře. Uražená odejde. Škoda toho psa.

Mám známého. Pořizuje si pořád podobná plemena. ( měl šarplanince, tibetskou dogu, teď má americkou akitu ). O výcviku psů neví vůbec nic. Myslím, že dokonce nepřečetl ani jednu chytrou knihu o psech. Neví nic o třepání za kůži na krku a o tréninkovém sahání do misky. S žádným psem neměl problém vůči své osobě a rodině. Akita s nimi lehá na gauči, jí chlebíčky, snáší návštěvy. Mimo pozemek chodí, v době větší frekvence turistů v okolí, na vodítku - majitelka má cca 60 kilo, žádný silák - protože nemá rád ( je to pes ) ostatní psy.
Majitel ho vychovával jenom s citem podle selského rozumu, jako předešlé psy.

Pro zadavetelku:

já jen... takový malilinký výňatek z povídání paní Sehnerové - jednalo se o kavkazáka, kterého se ujali jako dospělého ze zoufalýcýh podmínek:

Než se náš Mon zasytil, vrčel u misky s masem a rýží a zeleninkou a žloutečkem na celý svět, vrčel preventivně. Jakmile pochopil, že dostane plnou misku třikrát denně a že když ji do mrtě vylíže, že dostane přidáno, přestal vrčet.

myslím, že zkusit na něj desetinu toho, co vy zkoušíte na štěně, asi by se švestek nedožili. Není zapotřebí opravdu žádného nátlaku. Natož u štěněte.

Tak asi jsou všichni letadlo...Volala jsem přimo do střediska výchovy a výcviku Akit, jedinou chybu co jsem udělala je že v danou chvili kdy pes sebral jídlo z talíře jsem ho chytla za obojek na krku.Jinak mé počínání bylo správné.Problém má ten pes už se bohužel s takovou povahou narodil a bylo mi doporučeno navštívit výcvikový tábor, kde se s takovými připady setkávají a specializují se přímo na plemena Akit.Protože to jsou psi DOMINANTNÍ.Takže děkuji za rady ale od vás bych se toho dozvěděla.Opravdu jsem se přesvědčila že, že tyto diskuse jsou o ničem, větsinu se tu najdou tací kteří si nechají svých pejsků sr...t na hlavu a kdo to neděla je spatnej.Všichni co jste mi tu napsali nemáte Akitu nic o ní nevíte...hlavně že dělám všechno špatně.Nikoho nenapadlo že i pes se může narodit se špatnou povahou?důležité je ho vychovat a o to já se snažím dřív než bude pozdě.Ale tady umíte jenom kritizovat a né poradit.Končím tuto diskuzi jednou pro vždy...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám známého. Pořizuje si pořád podobná plemena. ( měl šarplanince, tibetskou dogu, teď má americkou akitu ). O výcviku psů neví vůbec nic. Myslím, že dokonce nepřečetl ani jednu chytrou knihu o psech. Neví nic o třepání za kůži na krku a o tréninkovém sahání do misky. S žádným psem neměl problém vůči své osobě a rodině. Akita s nimi lehá na gauči, jí chlebíčky, snáší návštěvy. Mimo pozemek chodí, v době větší frekvence turistů v okolí, na vodítku - majitelka má cca 60 kilo, žádný silák - protože nemá rád ( je to pes ) ostatní psy.
Majitel ho vychovával jenom s citem podle selského rozumu, jako předešlé psy.

Tohle je výborný příspěvek. nemůžu k tomu ani dopsat víc, protože tak jak jste to popsala to být má.

to je síla... ...nechápete, že to štěně je DOMINANTNÍ a už se tak narodilo a ani náhodou jeho chování nesouvisí s morbidním chováním morbidky?!

To je to působení internetu, moderní doby, školiček, táborů, psychologů, usa,...eště si to rozdělí na akita výcvik, ovčákonervák, náprava pitů z boje na vítání a zpět...
selský rozum tuto pustinu opustil.

mobidka napsal(a):
Tak asi jsou všichni letadlo...Volala jsem přimo do střediska výchovy a výcviku Akit, jedinou chybu co jsem udělala je že v danou chvili kdy pes sebral jídlo z talíře jsem ho chytla za obojek na krku.Jinak mé počínání bylo správné.Problém má ten pes už se bohužel s takovou povahou narodil a bylo mi doporučeno navštívit výcvikový tábor, kde se s takovými připady setkávají a specializují se přímo na plemena Akit.Protože to jsou psi DOMINANTNÍ.Takže děkuji za rady ale od vás bych se toho dozvěděla.Opravdu jsem se přesvědčila že, že tyto diskuse jsou o ničem, větsinu se tu najdou tací kteří si nechají svých pejsků sr...t na hlavu a kdo to neděla je spatnej.Všichni co jste mi tu napsali nemáte Akitu nic o ní nevíte...hlavně že dělám všechno špatně.Nikoho nenapadlo že i pes se může narodit se špatnou povahou?důležité je ho vychovat a o to já se snažím dřív než bude pozdě.Ale tady umíte jenom kritizovat a né poradit.Končím tuto diskuzi jednou pro vždy...

Výcvikový tábor se specializací na plemeno je jedině dobře. I to tu bylo navrženo hned v druhém příspěvku, tak bych byla trochu opatrná s těmi soudy o špatných radách

Jinak akitu sice doma nemám, ale mám tu čest být v přízni jedné, kde právě k určitým chybám a určitému neporozumění některých členů rodiny povaze plemena původně došlo. A věřte, že to nevede k ničemu dobrému. Opravdu s nátlakem - a nemusí jít o bití, jak si myslíte - nepořídite ničehož. A naopak pochopením povahy jedince, plemene a přizpůsobením VÝCHOVY tomu o čem plemeno a konkrétní jedinec je, dosáhnete toho, že budete se psem fungovat v souladu. Teď je tam nesoulad a pes vám nevěří. Podstatné je, aby vám věřil a to musíte napravit. Já si velmi cením toho, že mě zrovna tento pes vzal za svého velmi blízkého člověka. Když jsme se viděli poprvé ani se mi nesnilo, že zrovna tohoto psa si budu moci nejen podrbat, ale i se s ním pomazlit a že mě bude neuvěřitelně vítat. A o tom, že se k nám během tábora s důvěrou nastěhuje do pokoje, jsem nemohla snít ani v nejdivočejších snech. natož o tom, že mě bude respektovat a poslouchat, jako kdybych byla její majitel.. A došli jsme k tomu právě přes tu vzájemnou důvěru a respekt z obou stran. Akita je plemeno, kde se můžete hodně hodně naučit, když budete naslouchat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je to působení internetu, moderní doby, školiček, táborů, psychologů, usa,...eště si to rozdělí na akita výcvik, ovčákonervák, náprava pitů z boje na vítání a zpět...
selský rozum tuto pustinu opustil.

No já myslím, že některá plemena jsou tak specifická, že pokud není výcvikář opravdu osvícený, tak to na cvičáku fungovat nemusí, zvlášť proto, že dnes dělá výcvikáře bohužel kde kdo, kdo má se psem složenou jednu zkoušku. A pokud tábor/cvičení vede někdo, kdo sám ví, kolik výchovných a výcvikových chyb se kolem plemene motá, má šanci majitelům říct, kde je problém.

mobidka napsal(a):
Tak asi jsou všichni letadlo...Volala jsem přimo do střediska výchovy a výcviku Akit, jedinou chybu co jsem udělala je že v danou chvili kdy pes sebral jídlo z talíře jsem ho chytla za obojek na krku.Jinak mé počínání bylo správné.Problém má ten pes už se bohužel s takovou povahou narodil a bylo mi doporučeno navštívit výcvikový tábor, kde se s takovými připady setkávají a specializují se přímo na plemena Akit.Protože to jsou psi DOMINANTNÍ.Takže děkuji za rady ale od vás bych se toho dozvěděla.Opravdu jsem se přesvědčila že, že tyto diskuse jsou o ničem, větsinu se tu najdou tací kteří si nechají svých pejsků sr...t na hlavu a kdo to neděla je spatnej.Všichni co jste mi tu napsali nemáte Akitu nic o ní nevíte...hlavně že dělám všechno špatně.Nikoho nenapadlo že i pes se může narodit se špatnou povahou?důležité je ho vychovat a o to já se snažím dřív než bude pozdě.Ale tady umíte jenom kritizovat a né poradit.Končím tuto diskuzi jednou pro vždy...

Jediný, kdo je tady letadlo jste Vy. Nemám akitu, nýbrž rotvajlera, takže taky žádně ořezávátko A opeavdu Vám říkám, že s agresí daleko nedojdete, ten pes se Vás stejně bát nebude a ataky se budou stupňovat. Zkuste se nad tím zamyslet. Vy jste (màte být) jeho parťák a on se bude chovat tak jak budete chtít, pouze pokud se k němu budete chovat přímě ale zároveň důsledně a hlavně bez agrese.

Zrzavci napsal(a):
No já myslím, že některá plemena jsou tak specifická, že pokud není výcvikář opravdu osvícený, tak to na cvičáku fungovat nemusí, zvlášť proto, že dnes dělá výcvikáře bohužel kde kdo, kdo má se psem složenou jednu zkoušku. A pokud tábor/cvičení vede někdo, kdo sám ví, kolik výchovných a výcvikových chyb se kolem plemene motá, má šanci majitelům říct, kde je problém.

S tím souhlasím. specifické je každé jedno plemeno. především je to ale pes a s tím se mělo pracovat od prvního donesení na můj pozemek. všechno to co píšete výše je pravda. já to beru ale tak, že každého psa beru jako osobnost citlivou, mimořádnou. že každý pes má jinou povahu. nekřičím, netrestám, každý den unavím hlavu i tělo a neumím si představit, že jak někdo říká NO je jiný, akita jiný... na akitu takto ne... tak že já se tak k psovi budu chovat. ale ano, někdo měl paní říct, že na akitu se takto nedá jít. podle mě se takto ale nedá na žádného psa.

1. pes
2. akita
3. Ťapka.

scylla:

mobidka: To je bez debat, vaše počínání je "určitě" správné... On vám to už akita časem vysvětlí, jak moc je správné.
A výcvikovému táboru se nedivte, jste pro ně ideální klient. Takže jako bych to slyšel - "Všichni vám radí blbosti a vy děláte vše správně.. no, až na jednu maličkost, ale to nevadí, to dáme do pořádku, jen je nutno se dostavit" (a pochopitelně zaplatit). Ale to je v pořádku, je to přece jejich byznys. Napište za půl roku, za rok, jak moc vám výcvikový tábor pomohl, zůstanete-li nadále při svých metodách.

Ale vy jste me asi opravdu špatně pochopili já jsem nebyla na psa agresivní ani jsem ho nebila ken jsem ho chytla za obojek na krku a prstem ukázala na místo a on se ohnal a pokousal.proto jsem špatná?co je špatně na tom kdy chci aby pes zaujal svoje místo a nebral lidem jídlo z talíře?Nikdy jsem psa nebila tak proč mě tu stavite do pozice agresora?Opravdu vás nechápu.

mobidka napsal(a):
Ale vy jste me asi opravdu špatně pochopili já jsem nebyla na psa agresivní ani jsem ho nebila ken jsem ho chytla za obojek na krku a prstem ukázala na místo a on se ohnal a pokousal.proto jsem špatná?co je špatně na tom kdy chci aby pes zaujal svoje místo a nebral lidem jídlo z talíře?Nikdy jsem psa nebila tak proč mě tu stavite do pozice agresora?Opravdu vás nechápu.

Mobidko, píšete to hned v prvním příspěvku.
"jak jsem vždy dělala chytla jsem ho za krkerm za kůži abych s ním zatřepala "

to je vaše citace. To je projev agresivity, na který vám tu všichni reagují a který vy nevidite a neshledáváte špatným.

Další je ta "buzerace" u jídla, šahání do misky atd..opakovala bych se, ale toto je agresivita.

Agresivní chování neznamená, že někoho pouze surově řežete, ale také je psychická agresivita, tlak a nátlak, která z vašeho úvodního příspěvku vyplývá.

Můžete se zlobit jak chcete, pohled zvenčí je takový, že dvacet různých lidí vidí ve vašem chování agresivitu a vy ne. Buď se zamyslíte, že je někde chyba, nebo pojedete jen svou v opozici, a tak se nedovíte nic.

mobidka napsal(a):
Ale vy jste me asi opravdu špatně pochopili já jsem nebyla na psa agresivní ani jsem ho nebila ken jsem ho chytla za obojek na krku a prstem ukázala na místo a on se ohnal a pokousal.proto jsem špatná?co je špatně na tom kdy chci aby pes zaujal svoje místo a nebral lidem jídlo z talíře?Nikdy jsem psa nebila tak proč mě tu stavite do pozice agresora?Opravdu vás nechápu.

Ale problém začal ted manžel si nesl zákusek a hned po něm skočil a sebral z talíře, tak jsem opět zasáhla že nesmí, že je to fuj a místo a začal vrčet dost agresivně tak jsem k němu přišla ukázala prstem na místo a jak jsem vždy dělala chytla jsem ho za krkerm za kůži abych s ním zatřepala a pokousal mě a to že dost až do krve

"Již od malička co jsem si ho přinesla dělám to že mu občas sáhnu do misky seberu kost atd.vrčel ale vždy jsem to zpacifikovala "
Jak zpacifikovala? Jakým způsobem? Proč jsi mu sahala do misky?

"a dobrý už to nedělá"
Jaké můžou být důvody, proč už to nedělá?...v kontextu dalšího vývoje...

"že nesmí, že je to fuj"
jak jsi štěně naučila, co ta slova znamenají?

"jak jsem vždy dělala chytla jsem ho za krkerm za kůži abych s ním zatřepala"
a tohle není agresivní chování vůči štěněti?! Co to tedy je...?

"a pokousal mě a to že dost až do krve"
a to to štěně udělalo proč? Protože je happy, protože tvému chování rozumí, protože...nebo se prostě a jednoduše brání...?!

"není to poprvé co kousnul"
asi proto, že je vychováván v pohodě...nebo to je blbost?

"Akity jsou dominantní"
to víš na základě čeho? Co je to dominance?

Nejde mi pořád do hlavy, že tolik lidí nechápe specifické povhahy a chování jednotlivých plemen. Je to opravdu tak těžké?

Myslím, že bychom to mohli (při troše fantazie a zobecnění) snadno vysvětlit na příkladu chovu a držení několika domácích "mazlíčků", kde na začátku bude např. nějaký hodný submisivní voříšek, který může na pánovi oči nechat, ten ho téměř ignoruje, sem tam zbije nebo do něho i kopne (takových případů je víc než dost) a ten pejsek, díky své povaze neudělá nic, jen zbožně kouká na svého tyrana, bojí se a krčí, přesto ho vždy následuje. Extrémní příklad.
A pokračujeme dál přes dalšího hodného třeba pudlíka (neberte si prosím plemena osobně, jen příklad), kterého doma sem tam seřežou za to, že se vyčůral v chodbě. Ten samozřejmě zaleze do kouta a ani nedutá. Dál by tam mohl figurovat třeba nějaký mírný španěl, kterému se "preventivně sahá do misky, aby se naučil co a jak" a ten to všechno po pár vytřepáních za kůži raději vzdá. Pak třeba nějaký teriér, který se sice ožene, ale pár ran vše spraví a je z něho beránek. Co třeba nějaký ovčák - taky si nechtěl nechat brát jídlo, ale pořádný nářez + výcvikový tábor ho už jistě napraví. Pak tady máme pokousané majitele akit + chudáky dědečky, kteří chtěli jen otřít bláto z pacek, přes sešívané nebožáky od pastevců až po nezvladatelné "bestie", které se bránily natolik, že je museli uspané převážet někam do útulku, nebo další, kterým se maso hází přes mříže, protože už nikdo nemůže vstoupit (fila to byla myslím).

Pro mě naprosto jasná řada jedinců s odlišnou povahou, chováním a ke kterým také my MUSÍME přistupovat odlišně co se výchovy týká.

Nebo taky můžeme mít za chvíli dotaz, že si někdo pořídil tygra a - "Prosím o radu - Náš tygřík si cca od jednoho roku věku začal bránit tu půlku krávy, kterou mu každý týden hodíme do klece. Dřív jsme mu ji mohli normálně sebrat, ale teď už ne. Tak ho manžel vytahal za kůži na krku a chtěl ho jako vždycky povalit nazáda, ještě mu přidal pár facek... Manžel teď nemá ruku, ale hlavu mu přišili. Jaký máme zvolit další postup?"

Dal bych smajlíky, ale už mi to ani nepřijde směšné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
S tím souhlasím. specifické je každé jedno plemeno. především je to ale pes a s tím se mělo pracovat od prvního donesení na můj pozemek. všechno to co píšete výše je pravda. já to beru ale tak, že každého psa beru jako osobnost citlivou, mimořádnou. že každý pes má jinou povahu. nekřičím, netrestám, každý den unavím hlavu i tělo a neumím si představit, že jak někdo říká NO je jiný, akita jiný... na akitu takto ne... tak že já se tak k psovi budu chovat. ale ano, někdo měl paní říct, že na akitu se takto nedá jít. podle mě se takto ale nedá na žádného psa.

1. pes
2. akita
3. Ťapka.

Ano, takto se nedá jít na žádného psa, ale jsou plemena, která to ustojí spíš - NO, který je roky šlechtěný určitým způsobem toho snese (bohužel pro něj) více, submisivní měkká plemena se raději nechají takto trvrdě zatlačit, než aby se ozvala (a je to pochcopitelně špatně) a neozvou se než hrdá, nezávislá akita. Akita taky nebude cvičit drilovým stylem, bude cvičit ráda, ale jen pouze pokud bude mít důvod pro svého pána cvičit. A ta akita ten důvod sakra musí mít.

mobidka napsal(a):
Ale vy jste me asi opravdu špatně pochopili já jsem nebyla na psa agresivní ani jsem ho nebila ken jsem ho chytla za obojek na krku a prstem ukázala na místo a on se ohnal a pokousal.proto jsem špatná?co je špatně na tom kdy chci aby pes zaujal svoje místo a nebral lidem jídlo z talíře?Nikdy jsem psa nebila tak proč mě tu stavite do pozice agresora?Opravdu vás nechápu.

Proč vás stavíme do pozice agresora? Protože jste se do ní postavila vy:

a jak jsem vždy dělala chytla jsem ho za krkerm za kůži abych s ním zatřepala a pokousal mě

se nedivím, že vás pokousal. A vy pokud máte ty zkušenosti, jak jste psala, byste se neměla divit taky. Pardon. To je realita.

Já nechápu, proč se někdo ptá na rady, když podle něho vlastně on sám dělá všechno správně a nejlíp, jak je pak tedy možné, že vůbec ten problém vznikl?

Žádám o radu, ale na radu reaguji tak, že se zlobím, nikdo tomu nerozumí, všechno vím nejlíp a nedokážu přiznat, že jsem někde udělala chybu. Tak proč vůbec o ty rady žádám? Když si nedokážu připustit chybu.

"Nejde mi pořád do hlavy, že tolik lidí nechápe specifické povhahy a chování jednotlivých plemen. Je to opravdu tak těžké?"
Tady přeci vůbec nejde o nějaká specifika jakéhokoliv plemene, ale o základní principy platné napříč živočišnou říší - když chci, aby někdo něco uměl, tak ho to nejdřív musím naučit...když chci někoho něco učit, tak ho musím naučit, co dělat MÁ a ne ho jenom trestat...atd.

Jako plemenné specifikum přeci nelze brát to, že zatímco je předpoklad, že NO mi toho odpustí ale fakt že hodně (protože plemeno bylo vyšlechtěno k úzké spolupráci s člověkem), tak u druhého mi jen tak nějaká prasárna neprojde (třeba u těch seveřanů a pastevců) - neb slušně a smysluplně se můžu chovat k jednomu každému psu jednoho každého plemene.

milannn napsal(a):
Nejde mi pořád do hlavy, že tolik lidí nechápe specifické povhahy a chování jednotlivých plemen. Je to opravdu tak těžké?

Myslím, že bychom to mohli (při troše fantazie a zobecnění) snadno vysvětlit na příkladu chovu a držení několika domácích "mazlíčků", kde na začátku bude např. nějaký hodný submisivní voříšek, který může na pánovi oči nechat, ten ho téměř ignoruje, sem tam zbije nebo do něho i kopne (takových případů je víc než dost) a ten pejsek, díky své povaze neudělá nic, jen zbožně kouká na svého tyrana, bojí se a krčí, přesto ho vždy následuje. Extrémní příklad.
A pokračujeme dál přes dalšího hodného třeba pudlíka (neberte si prosím plemena osobně, jen příklad), kterého doma sem tam seřežou za to, že se vyčůral v chodbě. Ten samozřejmě zaleze do kouta a ani nedutá. Dál by tam mohl figurovat třeba nějaký mírný španěl, kterému se "preventivně sahá do misky, aby se naučil co a jak" a ten to všechno po pár vytřepáních za kůži raději vzdá. Pak třeba nějaký teriér, který se sice ožene, ale pár ran vše spraví a je z něho beránek. Co třeba nějaký ovčák - taky si nechtěl nechat brát jídlo, ale pořádný nářez + výcvikový tábor ho už jistě napraví. Pak tady máme pokousané majitele akit + chudáky dědečky, kteří chtěli jen otřít bláto z pacek, přes sešívané nebožáky od pastevců až po nezvladatelné "bestie", které se bránily natolik, že je museli uspané převážet někam do útulku, nebo další, kterým se maso hází přes mříže, protože už nikdo nemůže vstoupit (fila to byla myslím).

Pro mě naprosto jasná řada jedinců s odlišnou povahou, chováním a ke kterým také my MUSÍME přistupovat odlišně co se výchovy týká.

Nebo taky můžeme mít za chvíli dotaz, že si někdo pořídil tygra a - "Prosím o radu - Náš tygřík si cca od jednoho roku věku začal bránit tu půlku krávy, kterou mu každý týden hodíme do klece. Dřív jsme mu ji mohli normálně sebrat, ale teď už ne. Tak ho manžel vytahal za kůži na krku a chtěl ho jako vždycky povalit nazáda, ještě mu přidal pár facek... Manžel teď nemá ruku, ale hlavu mu přišili. Jaký máme zvolit další postup?"

Dal bych smajlíky, ale už mi to ani nepřijde směšné.

TAK! Přesně tak, jak jsem psala, ta škála toho co které plemeno "dá" a jaké výchovné boty nám odpustí je široká. Proto jsou plemena vhodnějí pro začátečníky a plemena pro ty zkušenější až zkušené.

Jsou plemena se svými specifiky. Ale pořád jsou to psi. Asi by to chtělo ke psu se chovat srozumitelně a slušně a nebýt už od miminka předposraný z toho, že je to dominantní plemeno. Jasně že socializace, nácvik různých situací a fyzické manipulace je nutný, ale nemělo by to být ve stylu vysokého adrenalinu ani pro jednu ze zúčastněných stran.

Nebo si položit otázku - je toto plemeno opravdu pro mě, mám v sobě dostatek klidné síly, pevných nervů a nadhledu event. zkušeností? Jestli už teď je toho na mě moc - Neocenil by jeho povahu spíš někdo jiný?

Docela pěkná knížka, třeba jen pro jiný pohled na věc - Jak trénovat nemožného psa.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Nejde mi pořád do hlavy, že tolik lidí nechápe specifické povhahy a chování jednotlivých plemen. Je to opravdu tak těžké?"
Tady přeci vůbec nejde o nějaká specifika jakéhokoliv plemene, ale o základní principy platné napříč živočišnou říší - když chci, aby někdo něco uměl, tak ho to nejdřív musím naučit...když chci někoho něco učit, tak ho musím naučit, co dělat MÁ a ne ho jenom trestat...atd.

Jako plemenné specifikum přeci nelze brát to, že zatímco je předpoklad, že NO mi toho odpustí ale fakt že hodně (protože plemeno bylo vyšlechtěno k úzké spolupráci s člověkem), tak u druhého mi jen tak nějaká prasárna neprojde (třeba u těch seveřanů a pastevců) - neb slušně a smysluplně se můžu chovat k jednomu každému psu jednoho každého plemene.

Jo naprosto přesně, nepsala jsem to nezávisle na Vás, akorát to na mobilu píšu strašně dlouho.

Zrzavci napsal(a):
TAK! Přesně tak, jak jsem psala, ta škála toho co které plemeno "dá" a jaké výchovné boty nám odpustí je široká. Proto jsou plemena vhodnějí pro začátečníky a plemena pro ty zkušenější až zkušené.

Jo a ještě - jestli někdo vycvičil několik NO, neměl by si pořizovat akitu ( pastevce..).
Leda že by chtěl všechno, co se naučil u ovčáků, zapomenou. No dobře všechno ne, jen to specifické.

mobidka napsal(a):
Ale vy jste me asi opravdu špatně pochopili já jsem nebyla na psa agresivní ani jsem ho nebila ken jsem ho chytla za obojek na krku a prstem ukázala na místo a on se ohnal a pokousal.proto jsem špatná?co je špatně na tom kdy chci aby pes zaujal svoje místo a nebral lidem jídlo z talíře?Nikdy jsem psa nebila tak proč mě tu stavite do pozice agresora?Opravdu vás nechápu.

A jakou metodou tedy své štěně cvičíte? Co používáte jako odměnu?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo a ještě - jestli někdo vycvičil několik NO, neměl by si pořizovat akitu ( pastevce..).
Leda že by chtěl všechno, co se naučil u ovčáků, zapomenou. No dobře všechno ne, jen to specifické.

Souhlas!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Nejde mi pořád do hlavy, že tolik lidí nechápe specifické povhahy a chování jednotlivých plemen. Je to opravdu tak těžké?"
Tady přeci vůbec nejde o nějaká specifika jakéhokoliv plemene, ale o základní principy platné napříč živočišnou říší - když chci, aby někdo něco uměl, tak ho to nejdřív musím naučit...když chci někoho něco učit, tak ho musím naučit, co dělat MÁ a ne ho jenom trestat...atd.

Jako plemenné specifikum přeci nelze brát to, že zatímco je předpoklad, že NO mi toho odpustí ale fakt že hodně (protože plemeno bylo vyšlechtěno k úzké spolupráci s člověkem), tak u druhého mi jen tak nějaká prasárna neprojde (třeba u těch seveřanů a pastevců) - neb slušně a smysluplně se můžu chovat k jednomu každému psu jednoho každého plemene.

Ne to určitě ne, proto jsem třeba všude v tom svém příspěvku v závorkách psala tu poznámku že (to bohužel, nebo ke škodě plemene), ale prostě člověk, který x let žil např. s tím nebohým NO, který fakt chudák vydrží hodně, tak pak je zaskočen tím, že jsou plemena, která se sebou takhle cloumat nenechají. A to se pak hned píše o dominanci (což je blbost) a o špatné povaze štěnětě (což je druhá blbost).

To, že by k jakémukoliv živému tvorovi mělo být přistupováno dle zákl. principů to je jasný. Tedy některým. Některým bohužel ne a pak se vznášejí takovéhle dotazy a píše se o dominantních psech.

Zrzavci napsal(a):
Ne to určitě ne, proto jsem třeba všude v tom svém příspěvku v závorkách psala tu poznámku že (to bohužel, nebo ke škodě plemene), ale prostě člověk, který x let žil např. s tím nebohým NO, který fakt chudák vydrží hodně, tak pak je zaskočen tím, že jsou plemena, která se sebou takhle cloumat nenechají. A to se pak hned píše o dominanci (což je blbost) a o špatné povaze štěnětě (což je druhá blbost).

To, že by k jakémukoliv živému tvorovi mělo být přistupováno dle zákl. principů to je jasný. Tedy některým. Některým bohužel ne a pak se vznášejí takovéhle dotazy a píše se o dominantních psech.

Já nevím, podle mě nemůže člověk na základě toho, že měl nějakého psa, předpokládat, že ten druhý bude stejný - individuální povaha, temperament, i v rámci jednoho plemena. Nebo ne?

Určitě, jsou plemenné rysy. Ale základ, výchova? Jakože každodenní soužití - když si pán něco nese, je to jeho ap. To podle mě není tak úplně výcvik. Výcvik ve smyslu mechanika, o motivaci. To bude jiné. Výchova, to je podle mě něco co by mohl psovi být vysvětleno pochopitelně právě proto, že je to pes, který "chce" nějaké místo ve své smečce.

Podle mě tomu nepřispívají různé dezinterpretace o dominanci, agresivitě ap. Leckdo nechápe, že to nejsou termíny s vyloženě negativním obsahem.

Tak jak dostávají děcka papíry na palici, že jsou hyper, že jsou dis na všelico, tak lidi mají tendenci přesně to samé omlouvat i u psů.
Rozhodně ale je všem jasné, že každý pes, jiná ves. Tak to je a takto to i snad dál bude. A určitě jsou a mohou být povahově různí jedinci stejného plemene. To přeci známe také.
Je ale velmi jisté, že obrovský podíl co z toho psa nakonec je, má zase člověk.
Pokud paní dělá chyby a ona je dělá, ozvala se a snaží se je vyřešit. To je zase aspoň jedna z mnoha co přišla. Tak já bych ji opravdu nezatracoval. A mínění o psech, že jsou takový a takový? To jsou jen bláboly a jen ten kdo psa má, ví, jaký je jeho pes. Ne plemeno. Pes, fena. Povahou, ne extrriérem, ten si tu básníte a řídíte sami, ale mnohá plemena také prací, nebo v účelu, pro který vznikla.

tapina napsal(a):
Já nevím, podle mě nemůže člověk na základě toho, že měl nějakého psa, předpokládat, že ten druhý bude stejný - individuální povaha, temperament, i v rámci jednoho plemena. Nebo ne?

Určitě, jsou plemenné rysy. Ale základ, výchova? Jakože každodenní soužití - když si pán něco nese, je to jeho ap. To podle mě není tak úplně výcvik. Výcvik ve smyslu mechanika, o motivaci. To bude jiné. Výchova, to je podle mě něco co by mohl psovi být vysvětleno pochopitelně právě proto, že je to pes, který "chce" nějaké místo ve své smečce.

Podle mě tomu nepřispívají různé dezinterpretace o dominanci, agresivitě ap. Leckdo nechápe, že to nejsou termíny s vyloženě negativním obsahem.

Divila byste se kolik lidí předpokládá, že když měli psa i stejného plemene, že ten další bude stejný, neberou v potaz individualitu. Jako třeba naši sousedi. Syn kdysi přinesl domů štěně RTW. Ta fena byla úžasná, jak říkám já - člověk zakletý v psí kůži, krásně vyrovnaná povaha, dalo se s ní "pohovořit", vychovala se sama. Když byla někde za barákem tlupa výskajících dětí a milion jejich ručiček, bylo jasný, žě někde dole je láskyplná Anitka. když jim umřela, tak si tihle laici, protože laici to byli, přišli k ní jak slepí k houslím, syn se nestaral, pořídili další fenku RTW. Po pracovních rodičích... Jsou zaskočení tím, že fena je ostrá, že nevychází s jinými psy, že je neposlechne zprvní /Anitka byla ten pes, co se prostě vychoval sám, tak nějak mimoděk/. Jsou ten typ lidí, co jim ani cvičák nepomůže, protože nechápou, nerozumí. S Anitkou měli neuvěřitelné štěstí, předpokládali, že to tak bude s každým psem.

Výchova určitě musí být pro plemeno bez rozdílu, to je bez debaty a měla by být láskyplná, čitená, nenásilná - pro všechny bez rodítlu plemene. Já jen mluvím o tom, že to, co snese chudák NO a jiná plemena, způsob jakým je kolikrát lidé se špatnými informacemi vychovávají, tak že to už nedá plemeno typu akita, pastevec a tak dál.

A ano, dominance a agresivita - toť bohužel dvě zaklínadla, kde mnozí nepochopili o čem to ve skutečnosti je.

Aliens_II napsal(a):
Tak jak dostávají děcka papíry na palici, že jsou hyper, že jsou dis na všelico, tak lidi mají tendenci přesně to samé omlouvat i u psů.
Rozhodně ale je všem jasné, že každý pes, jiná ves. Tak to je a takto to i snad dál bude. A určitě jsou a mohou být povahově různí jedinci stejného plemene. To přeci známe také.
Je ale velmi jisté, že obrovský podíl co z toho psa nakonec je, má zase člověk.
Pokud paní dělá chyby a ona je dělá, ozvala se a snaží se je vyřešit. To je zase aspoň jedna z mnoha co přišla. Tak já bych ji opravdu nezatracoval. A mínění o psech, že jsou takový a takový? To jsou jen bláboly a jen ten kdo psa má, ví, jaký je jeho pes. Ne plemeno. Pes, fena. Povahou, ne extrriérem, ten si tu básníte a řídíte sami, ale mnohá plemena také prací, nebo v účelu, pro který vznikla.

Já jsem to rozhodně nemyslela proti paní. Jenže když už jde pro radu, musí brát v potaz i odlišnéné názory. Někdy ta povaha, podstata někomu vadí a někomu naopak imponuje, umí ji rozvinout správným směrem a ne jít cestou potlačování něčeho, co není ani tím, čím se to zdá být.

Ono taky, člověk na druhých víc vidí chyby než na sobě - třeba i k tomu bude dobrý ten tábor. A od počítače se to radí

tapina napsal(a):
Já jsem to rozhodně nemyslela proti paní. Jenže když už jde pro radu, musí brát v potaz i odlišnéné názory. Někdy ta povaha, podstata někomu vadí a někomu naopak imponuje, umí ji rozvinout správným směrem a ne jít cestou potlačování něčeho, co není ani tím, čím se to zdá být.

Ono taky, člověk na druhých víc vidí chyby než na sobě - třeba i k tomu bude dobrý ten tábor. A od počítače se to radí

Ano, ano, velice kvituji Váš názor. Přesně jste to vystihla. Rad je mnoho a těch nejchytřejších a nejlepších ještě více.

..."ale prostě člověk, který x let žil např. s tím nebohým NO, který fakt chudák vydrží hodně, "...
To, co je napsáno, přiblížím příběhem :
Když mi hárá fena, tráví tu dny NO, domov má nějaký asi kilometr od nás. Majitelka, ta se ho nedovolá, neodvede...Tak pro něj přijde její syn. Pes se po nějaké chvíli jeho volání zvedne a jde k němu. A co udělá "páneček", když pes dojde ? Zmlátí ho !
Zkuste to udělat akitě, pastevci, RTW... V tom je to specifikum plemene ( i jedince samo, každý NO by se nenechal, ale většina pravděpodobně ano )
Aby to zas někdo nepochopil špatně - nemyslím, že se tak chovají majitelé NO běžně !

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..."ale prostě člověk, který x let žil např. s tím nebohým NO, který fakt chudák vydrží hodně, "...
To, co je napsáno, přiblížím příběhem :
Když mi hárá fena, tráví tu dny NO, domov má nějaký asi kilometr od nás. Majitelka, ta se ho nedovolá, neodvede...Tak pro něj přijde její syn. Pes se po nějaké chvíli jeho volání zvedne a jde k němu. A co udělá "páneček", když pes dojde ? Zmlátí ho !
Zkuste to udělat akitě, pastevci, RTW... V tom je to specifikum plemene ( i jedince samo, každý NO by se nenechal, ale většina pravděpodobně ano )
Aby to zas někdo nepochopil špatně - nemyslím, že se tak chovají majitelé NO běžně !

A člověk si v tu chvíli pomyslí :" Tak ty budeš projevovat dominanci?!, tak já ti ještě přidám".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..."ale prostě člověk, který x let žil např. s tím nebohým NO, který fakt chudák vydrží hodně, "...
To, co je napsáno, přiblížím příběhem :
Když mi hárá fena, tráví tu dny NO, domov má nějaký asi kilometr od nás. Majitelka, ta se ho nedovolá, neodvede...Tak pro něj přijde její syn. Pes se po nějaké chvíli jeho volání zvedne a jde k němu. A co udělá "páneček", když pes dojde ? Zmlátí ho !
Zkuste to udělat akitě, pastevci, RTW... V tom je to specifikum plemene ( i jedince samo, každý NO by se nenechal, ale většina pravděpodobně ano )
Aby to zas někdo nepochopil špatně - nemyslím, že se tak chovají majitelé NO běžně !

Tak.
no a nebo ještě i takhle:
Ten nebohej ovčou neztratí důvěru v člověka a trpělivost s ním a jeho rozmary tak rychle, jako ta akita.

No smutný je osud psů v rukou lidí.

A ještě něco - je "vtipné" napsat u půlročního štěněte akity, že je v pubertě

Málokdo z méně zkušených či povolaných, ohánějících se agresivitou a považující jí za vrozenou dispozici vlastně o agresivitě něco ví. Agresivita psů není vrozená dispozice - agresivita psů i jiných živočichů je o d p o v ě ď -. A nemusí být vždy reakcí dominantních jedinců. I submisivní jedinec určitého povahového založení(jehož předpoklady mohou být plemenně specifické) může odpovědět agresivním jednáním. V obou případech je to špatně, u štěněte dvojnásob.Jestliže mi pes začne odpovídat agresivním chováním, není to chyba jeho, ale moje, protože moje podněty, na které je jeho odpověď Agresivní asi nebudou v pořádku.

Felow napsal(a):
Málokdo z méně zkušených či povolaných, ohánějících se agresivitou a považující jí za vrozenou dispozici vlastně o agresivitě něco ví. Agresivita psů není vrozená dispozice - agresivita psů i jiných živočichů je o d p o v ě ď -. A nemusí být vždy reakcí dominantních jedinců. I submisivní jedinec určitého povahového založení(jehož předpoklady mohou být plemenně specifické) může odpovědět agresivním jednáním. V obou případech je to špatně, u štěněte dvojnásob.Jestliže mi pes začne odpovídat agresivním chováním, není to chyba jeho, ale moje, protože moje podněty, na které je jeho odpověď Agresivní asi nebudou v pořádku.

Jo, a proto je mezi psáři dobře známý pojem "strachová agrese".

Zrzavci napsal(a):
A ještě něco - je "vtipné" napsat u půlročního štěněte akity, že je v pubertě

No právě. Aneb (ne)bojte, ten pes dostane rozum. (A bude hůř.).

Zrzavci napsal(a):
Tak.
no a nebo ještě i takhle:
Ten nebohej ovčou neztratí důvěru v člověka a trpělivost s ním a jeho rozmary tak rychle, jako ta akita.

No smutný je osud psů v rukou lidí.

A ještě dodám, že když mě tu oplenduje, tak ho zaháním klackem, kameny, nebo vodou
( fuj - to jsem ale satorie zlá ). Kdyby to byl akita, kavkazák...zvednout si klacek na ně, bych si netroufla.
( I když člověk má někdy sklony...Když mi jednou na pastvě obcházel kozy tibetský dogák, tak jsem se ho snažila zastrašit holí...měl mě úplně na háku, doprovodil nás až ke chlívům, zvednul nohu na kdeco a jak se objevil, tak zase odkráčel ).

Felow napsal(a):
Málokdo z méně zkušených či povolaných, ohánějících se agresivitou a považující jí za vrozenou dispozici vlastně o agresivitě něco ví. Agresivita psů není vrozená dispozice - agresivita psů i jiných živočichů je o d p o v ě ď -. A nemusí být vždy reakcí dominantních jedinců. I submisivní jedinec určitého povahového založení(jehož předpoklady mohou být plemenně specifické) může odpovědět agresivním jednáním. V obou případech je to špatně, u štěněte dvojnásob.Jestliže mi pes začne odpovídat agresivním chováním, není to chyba jeho, ale moje, protože moje podněty, na které je jeho odpověď Agresivní asi nebudou v pořádku.

Ono určitá míra "agresivity" i když jsme to třeba zvyklí nazývat jinak, je i zdravá. Proto je schopný sebe nebo pána, smečku, nebo svůj životní prostor bránit. Není to jen o agresivním výpadu, ale i gestice a chování, které povede k dosažení těchto cílů.

U té zdravé agrese právě dosti často zůstane u gest a třeba ani nemusí být postřehnuta a "moudřejší ustoupí".

Strachová agrese je složitější taky v tom, že u toho může být jaksi myšlenkově zatemněno, troto je taky daleko hůř řešitelná.

Zrzavci napsal(a):
Ano, takto se nedá jít na žádného psa, ale jsou plemena, která to ustojí spíš - NO, který je roky šlechtěný určitým způsobem toho snese (bohužel pro něj) více, submisivní měkká plemena se raději nechají takto trvrdě zatlačit, než aby se ozvala (a je to pochcopitelně špatně) a neozvou se než hrdá, nezávislá akita. Akita taky nebude cvičit drilovým stylem, bude cvičit ráda, ale jen pouze pokud bude mít důvod pro svého pána cvičit. A ta akita ten důvod sakra musí mít.

Jo bohužel pro něj. nezneužiju nějakého co se nechá. on se nechá i akita, ale nedávejme nikomu návod. ten tu právě hledá. no už to tu popsali jiní.
každý den na každém kroku skoro ukápne slza nad ohaři u kočárku kolem paneláku, NO jen v kotci, akita u výcvikáře pracáků...některé rasy měly zůstat tam kde byly stvořeny...japonsko mělo dobrý důvod nevyvážet...je to svobodné rozhodnutí, nenáleží mi soudit, tedy přisuzovat plemeno tomu a tomu...když já to ale musím a musím mít a musím hlavně ať mám něco vyjímečného ! přece nebudu mít kolii. ježiš to sem ulítla, ta tady taky nemá co dělat :D.

Z tohohle je stejně blivno. nedá se to ani číst, ani psát. doufám, že to poslouží aspoň jako odstrašující případ.

S těmihle typy psů se musí jednat strašně diplomaticky, hlavně ve štěněcím období. Navíc u nich respekt neznamená poslušnost. Z mého psa je snad nejkontaktnější tvor v širokém okolí, ačkoliv mým cílem bylo, aby se nechal aspoň pohladit. Nikdy jsem na něj neřvala, nebila ho, snažila jsem se ho udržet stranou všech situací, kdy by mohl mít z něčeho oprávněný strach. Je bezvadný, ani doma nikdy nic nezničil. Jen jedna věc nevyšla - neuhlídala jsem venku nějaké malé děti bez dozoru, kterým se celkově čtyřikrát podařilo odněkud vyběhnout a jakože legrace mého psa (plemeno s vrozenou plachostí a nedůvěrou) s jekotem praštit rukou. Schytal to i do hlavy a na krátkém vodítku neměl možnost utéct. Od té doby hlučné a rozjívené děti nesnáší a bojí se jich. A to je schopen jít si prohlédnout řvoucí sbíječku ze vzdálenosti pár cm. Ve svém přístupu jsem lehce přitvrdila až s nástupem puberty. Jak hárají feny, tak se mu ztrácí mozek.

mobidka napsal(a):
Tak asi jsou všichni letadlo...Volala jsem přimo do střediska výchovy a výcviku Akit, jedinou chybu co jsem udělala je že v danou chvili kdy pes sebral jídlo z talíře jsem ho chytla za obojek na krku.Jinak mé počínání bylo správné.Problém má ten pes už se bohužel s takovou povahou narodil a bylo mi doporučeno navštívit výcvikový tábor, kde se s takovými připady setkávají a specializují se přímo na plemena Akit.Protože to jsou psi DOMINANTNÍ.Takže děkuji za rady ale od vás bych se toho dozvěděla.Opravdu jsem se přesvědčila že, že tyto diskuse jsou o ničem, větsinu se tu najdou tací kteří si nechají svých pejsků sr...t na hlavu a kdo to neděla je spatnej.Všichni co jste mi tu napsali nemáte Akitu nic o ní nevíte...hlavně že dělám všechno špatně.Nikoho nenapadlo že i pes se může narodit se špatnou povahou?důležité je ho vychovat a o to já se snažím dřív než bude pozdě.Ale tady umíte jenom kritizovat a né poradit.Končím tuto diskuzi jednou pro vždy...

To ještě žádná akita paní Fišerovou nesežrala? To se dost divím. To, že vám radí takové kokotiny, se ale nedivím, protože jí znám přes 10 let.

Nejsou to psi dominantní, jsou to psi hrdí, samostatní a myslící. Nerodí se se špatnou povahou, to jen lidé jako vy jim jí kazí.

Doufám, že vám to štěně vrátí, co si zasloužíte. Pak mi napište, ráda si ho vezmu.

Zrzavci napsal(a):
Výcvikový tábor se specializací na plemeno je jedině dobře. I to tu bylo navrženo hned v druhém příspěvku, tak bych byla trochu opatrná s těmi soudy o špatných radách

Jinak akitu sice doma nemám, ale mám tu čest být v přízni jedné, kde právě k určitým chybám a určitému neporozumění některých členů rodiny povaze plemena původně došlo. A věřte, že to nevede k ničemu dobrému. Opravdu s nátlakem - a nemusí jít o bití, jak si myslíte - nepořídite ničehož. A naopak pochopením povahy jedince, plemene a přizpůsobením VÝCHOVY tomu o čem plemeno a konkrétní jedinec je, dosáhnete toho, že budete se psem fungovat v souladu. Teď je tam nesoulad a pes vám nevěří. Podstatné je, aby vám věřil a to musíte napravit. Já si velmi cením toho, že mě zrovna tento pes vzal za svého velmi blízkého člověka. Když jsme se viděli poprvé ani se mi nesnilo, že zrovna tohoto psa si budu moci nejen podrbat, ale i se s ním pomazlit a že mě bude neuvěřitelně vítat. A o tom, že se k nám během tábora s důvěrou nastěhuje do pokoje, jsem nemohla snít ani v nejdivočejších snech. natož o tom, že mě bude respektovat a poslouchat, jako kdybych byla její majitel.. A došli jsme k tomu právě přes tu vzájemnou důvěru a respekt z obou stran. Akita je plemeno, kde se můžete hodně hodně naučit, když budete naslouchat.

Jde o to, kdo a jak ten tábor pořádá a co tam hlásá. Jestli ho pořádá ta, o které to předpokládám, tak to bude jeden velký průser. To je jako tábory pro čsv.

Akitu rozhodně nemám, ale všichni pesani u nás museli být neagresivní při jídle...už kvůli dětem v rodině...sahání do misek jsme vždy učili tak, že jsme do misek dobroty přidávali...a ne že jsem tam bezdůvodně sahala a jídlo odebírala (což dnes samozřejmě udělat můžu, ale nevím proč bych to dělala...to že psům občas seberu misku od tlamy se slovy...počkej panička zapoměla přidat olej...apod. a pesani, protože ví, že panička je skleroza a misku jim obratem vrátí, nemají důvod po mě vyjíždět, kosti beru v případě, že potřebuji, aby se pesan z kostí přemístil jinam...např. pes na zahradě objeví nějakou starou nechutnost a šine se s ní do obýváku...
Povel "fuj" byl u štěněte za odměnu (pustíš nebo nesebereš=dostaneš odměnu)
Moje fena jako malá byla...jak to někteří nazývají agresivní...já bych spíš řekla hodně průbojná a nenechala si nic líbit...šlo to s ní jen hodně po dobrém...ale samozřejmě není to AKITA.

Tak přesně jak jste to napsala, z těchto důvodů to dělám také jen jsem to nenapsala tak dobre a podrobně.A nikde jsem neuvedla ze mu beru žrádlo vždy ho dostal zpět a nebo jsem mu. Tam něco přidala.A vždy jsem na psa mluvila než jsem k němu přišla, ano občas udělám chybu a proto jsem prosila o radu, ale tady sem se ji moc nedočkala jediná rada byla zavolat na psi poradnu a tam mi paní poradila co dělat a jak se zachovat popr.se tomu vyvarovat.A ne jak tady slovy "dobre vám tak at vás pokouše ještě vic"to jsou rady jako fik...a pokud mi to pes dělá od začátku co jsem ho přivedla domu tak to není moje vina jen se ho to snažím odnaučit.A proto sem žádala o radu když vidím ze to nefunguje.

Víte, jen taková moje malá zkušenost...nemám vaše plemeno ani nejsem profi výcvikář...měla jsem afgána...chrt je taky svéráz a člověk na něj nesmí tlačit, takovej PAN PES, který vás poslechne, jen pokud on bude chtít.

U feňule jsem zkraje zkoušela takové ty "osvědčené typy" jako např. odnést štěně za dveře a počkat až se uklidní, aby vědělo, že pokud se bude takto """agresivně""""" chovat, tak se mu to nebude tolerovat...po puštění do místnosti byla vzteklá ještě víc...vlastně veškeré pokusy jí nějakým způsobem usměrnit tu její vzteklost ještě zvyšovali...take nakonec jsme jí "umazlili" nebo šli dělat něco z jejího pohledu konstruktivního...hra s plyšáky, kdy jsme procvičovali povel fuj nebo vyměň...

Nebudu se tady tlouct v prsa a tvrdit, že mám perfektně cvičenýho psa...jídlo krade dodnes, tak aby jí u toho nikdo nechytil.
Občas na mě i zavrčí, když se jí např. nelíbí, že jí vyháním z místa, které zalehla druhému psovi, dokonce když na ní zatlačím rukou, aby odešla, sice nekousne, ale podrží mi ruku v tlamě...prostě na ní netlačím, ale samozřejmě to nemůžu nechat jen tak...řeknu např. "Tak ty jsi zalehla Jackovi místo a ještě na mě budeš mít hubu, vstávej a pojď se mnou do kuchyně"...napětí opadne...fena se zvedne a jde se mnou...v kuchyni si lehne na mnou určené místo...pro mě to znamená, že se mi fena podřídila a snad tím neutrpělo ani svéhlavé sebevědomí mé feny...
Prostě, jak už tady lidi psali, každý pes je jiný, na každého platí něco jiného...myslím, že byste se měla obrnit trpělivostí...a hlavně svému rostoucímu psímu miminku být oporou, tak abyste k sobě měli důvěru...
Naše fena z toho normálně vyrostla, dnes je to nejmilejší pes...

Moc dekuji za radu, jakékoli zkušenosti a rady si vážím, jen musím zjistit co na něj platí nejvic.Taky jsem dostala radu dat psa do jiné místnosti když jíme.Předejdeme tim oba dva i celá rodina k nechtěným situacím a casem se uvidí jestli z toho vyroste.

mobidka napsal(a):
Moc dekuji za radu, jakékoli zkušenosti a rady si vážím, jen musím zjistit co na něj platí nejvic.Taky jsem dostala radu dat psa do jiné místnosti když jíme.Předejdeme tim oba dva i celá rodina k nechtěným situacím a casem se uvidí jestli z toho vyroste.

No mě si v tomto jako příklad neberte, pesany krmíme od stolu, od všeho jim dáme ochutnat minimálně poslední sousto jak jsem někde četla "aby jim nepuklo srdíčko", vaří se mnou...moc dobře ví, že s paničky sem tam něco vypadne...pokud mi buchne něco omylem, co nechci, aby snědli hned velím "moje" a oni to prostě nechaj.
U stolu nežebraj...jen se prostě přesunou ke stolu a někam si polehaj...ví že žebrat nemusí stejně něco dostanou...
Dělali jsme to se všemi našimi psy...vždycky, prostě nám to takhle vyhovuje...
A pesany ani nenapadne, aby kvůli kusu žvance na mě vrčeli.

mobidka napsal(a):
Tak přesně jak jste to napsala, z těchto důvodů to dělám také jen jsem to nenapsala tak dobre a podrobně.A nikde jsem neuvedla ze mu beru žrádlo vždy ho dostal zpět a nebo jsem mu. Tam něco přidala.A vždy jsem na psa mluvila než jsem k němu přišla, ano občas udělám chybu a proto jsem prosila o radu, ale tady sem se ji moc nedočkala jediná rada byla zavolat na psi poradnu a tam mi paní poradila co dělat a jak se zachovat popr.se tomu vyvarovat.A ne jak tady slovy "dobre vám tak at vás pokouše ještě vic"to jsou rady jako fik...a pokud mi to pes dělá od začátku co jsem ho přivedla domu tak to není moje vina jen se ho to snažím odnaučit.A proto sem žádala o radu když vidím ze to nefunguje.

Je to vaše chyba, že se neumíte domluvit se štěnětem od malička, ne jeho. Znovu opakuji, že nátlakem u akity neuspějete a špatně dopadnete. jestli je poradna ta paní, kterou jsem jmenovala, tak se tím, co vám poradí, moc neřiďte, nebo dopadnete opravdu špatně.

Psa, kterého jste naučila se o sebe bát tím, že jste ho tahala za kůži na krku, nechytejte za obojek. Už vám nevěří a drapnutí za obojek nebo za krk je pro něj projev agrese a díky vašemu stylu výchovu ještě dlouho bude. Používejte couračku, i doma, pracujte s reflexním obloukem, získejte si zpátky ztracenou důvěru. To je základ všeho. Zapomeňte na kecy o dominanci akit a o lámání psů a o alfě. Víte o tom, že štěňata mají do 4 -5 měsíců zvláštní privilegia a je totální pitomost v tomto věku si na štěněti chtít honit tričko nebo mu dokazovat svou nadřízenou pozici a něco si na něm dokazovat? U akity jí totiž nikdy mít nebudete, dokud si jí nezasloužíte.

Co vás vůbec vedlo k pořízení zrovna akity?

mobidka napsal(a):
Moc dekuji za radu, jakékoli zkušenosti a rady si vážím, jen musím zjistit co na něj platí nejvic.Taky jsem dostala radu dat psa do jiné místnosti když jíme.Předejdeme tim oba dva i celá rodina k nechtěným situacím a casem se uvidí jestli z toho vyroste.

Krmte dostatečně, kvalitním jídlem, v jeho věku dvakrát nebo třikrát denně. Nedělejte kolem jídla žádné komedie jako sahání do misky, hlazení u jídla, jídlo na povel, jídlo jako odměnu při výcviku. Zruště fixaci na jídlo. Nikam ho nezavírejte, protože tím ho ničemu nenaučíte. Když po něm něco chcete, musíte ho to nejřív naučit, pak to chtít. A každý se raději učí pomocí vysvětlení a vlídnosti než pomocí drilu a zákazů a příkazů.

Pětiměsíční akita, která sebere manželovi s talířku zákusek, není dominantní akita, ale prostě nevycválané štěně (s důrazem na slovo "štěně"). A na to, aby nebylo plně vychované, má vzhledem k věku právo! Touto dobou ještě probíhá výchova, ale ta by u žádného štěněte neměla probíhat systémem: zákaz- trest. To platí pro všechny rasy. Ovšem některá plemena vám to (vzhledem k vrozenému blízkému vztahu k člověku) "prominou" a nějak se s vašimi chybami popasujou, "přírodní" plemena vám ale každou chybu dřív nebo později vrátí.

Chlubíte se množstvím "vycvičených psů", ale nikdo netuší, co to vlastně znamená- kolik jich bylo, jaké rasy a jak do jakého stupně vycvičených?

Obávám se, že to, jak jste popsala vaše výchovné postupy, svědčí o tom, že opravdové znalosti nemáte (v podstatě všechny jsou velmi povrchní a dost fousaté. Radím prostudovat současné názory na výchovné postupy, popřemýšlet o nich a některé začít aplikovat).

Bohužel vaše ublíženecké reakce na místní rady (a dostala jste jich tady dost) svědčí o tom, že se z názorů jiných poučit nemíníte, protože jste přesvědčená, že to děláte dobře a chyba je na straně vaší "dominantní" akity.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No mě si v tomto jako příklad neberte, pesany krmíme od stolu, od všeho jim dáme ochutnat minimálně poslední sousto jak jsem někde četla "aby jim nepuklo srdíčko", vaří se mnou...moc dobře ví, že s paničky sem tam něco vypadne...pokud mi buchne něco omylem, co nechci, aby snědli hned velím "moje" a oni to prostě nechaj.
U stolu nežebraj...jen se prostě přesunou ke stolu a někam si polehaj...ví že žebrat nemusí stejně něco dostanou...
Dělali jsme to se všemi našimi psy...vždycky, prostě nám to takhle vyhovuje...
A pesany ani nenapadne, aby kvůli kusu žvance na mě vrčeli.

Taky jsem jídlo nikdy neřešila a to je z podstaty smetišťáka na jídle doslova závislý. Dostaneš, je to tvoje. Nedostaneš, není to tvoje, smůla. Když ví, že něco prostě jíst nesmí a nikdy neochutnal, neřeší to, protože ví, že neuspěje. U mě u stolu nežebrá, je to pro něj zbytečná námaha bez naděje na úspěch. Když si ale vezmu jogurt, tak to už trošku hapruje, přiznávám. Jako kombi dostává denně lžičku, tak čeká, jestli nenastala ta chvíle. Pak samo na to, jestli už není prázdný kelímek na vylízání (ten obří, mám ho na dva/tři dny).
S extra chutnými věcmi na žvýkání taky v pohodě. Je to polykač velkých kusů, tak odmalička radši držím v ruce, zatímco on na tom maká. Teď už to naopak vyžaduje, protože mít držák je pohodlnější.

Jen sem vlezu s něčím jiným: jak jste probůh naučila psa na jogurt? Mí psi a to ani jeden z nich jogurty nikdy nechtěli Měli rádi mléko, ale jogurt vůbec. Jaký jíte? Já jen bílý,10%. Když chci, dám si do něj domácí marmeládu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky jsem jídlo nikdy neřešila a to je z podstaty smetišťáka na jídle doslova závislý. Dostaneš, je to tvoje. Nedostaneš, není to tvoje, smůla. Když ví, že něco prostě jíst nesmí a nikdy neochutnal, neřeší to, protože ví, že neuspěje. U mě u stolu nežebrá, je to pro něj zbytečná námaha bez naděje na úspěch. Když si ale vezmu jogurt, tak to už trošku hapruje, přiznávám. Jako kombi dostává denně lžičku, tak čeká, jestli nenastala ta chvíle. Pak samo na to, jestli už není prázdný kelímek na vylízání (ten obří, mám ho na dva/tři dny).
S extra chutnými věcmi na žvýkání taky v pohodě. Je to polykač velkých kusů, tak odmalička radši držím v ruce, zatímco on na tom maká. Teď už to naopak vyžaduje, protože mít držák je pohodlnější.

Ano ano, držák je pohodlná věc došli k tomu všichni naši psi. I útulkajda, která si kost původně bránila, pak taky zjistila, že je výrazně pohodlnější, když jí to někdo přidrží. Když tehdy sama přišla a přinesla kost, ať jí pomůžu, byla jsem hrdobec. Na to jak skvělý vztah nám vzniká. Současný mlaďas měl jako štěník tendence se s poklady schovávat-bez jakékoliv známky agrese (podpořeno hlavně tím, že jsou dva a on měl pochopitelně obavy, aby mu feňule poklad nečórla-což bych stejně nedopustila, což ale on nemůže vědět) Protože je pro mě důležité mít možnost pohodové manipulace se psem za jakékoliv situace a ještě důležitější je pro mne to, aby mi psi důvěřovali naprosto kdykoliv, dovedla jsem ho postupně k tomu, že nejde o nic a není třeba se schovávat a naopak hra se syrovou kostí ve dvou je suprovka.

ad kelímky - blbý je, když jsou dva psi a zpravidla jen jeden kelímek. Ty obří milují nejvíc, od jogurtu i od zakysanky.

Pro MOBIDKU: souhlasím téměř se vším, co vám tady napsali jiní.
Vy nechcete radu, těch se vám dostalo dost a podle vás byly stejně vesměs blbé, vy chcete potvrdit, jak to všechno děláte správně a jak zrovna váš pes je "jinej", dominantní (probůh, je to štěně, co budete říkat za 2 roky?!) apod. nesmysly.
Měla jsem hodně psů a několik různých plemen - od čivavy po bull, molosy apod., někteří ke mně přišli už starší a zkažení, ale s žádným jsem neměla takové problémy jako vy s jednou akitou. Všechno je to o přístupu - přistupovat ke psu normálně, s citem a selským rozumem. Bohužel to každému není dáno, takový člověk zvládne možná nějakého submisivního psíka, ale ne akitu, rotvajlera, kavkazana apod. plemena. Já myslím, že pro vašeho psa by bylo nejlepší, kdyby jste ho dala někomu, kdo mu bude rozumět, vy z něj vyrovnaného psa určitě nevychováte, i kdyby jste byla na deseti táborech a přečetla několik knih.

Zabrousil jsem na stranky http://www.akitainu.cz/vychova.html
Nu, potes koste


Jediné co se Akita nenaučí je plný zákus při výcviku obrany do figurantova rukávu. Při jejich inteligenci jim přijde zbytečné kousat do rukávu.. Částečně jsou schopny se toto naučit, ale bez plného zákusu, který je nutný ke splnění zkoušky z výkonu v obraně.

I přes pověstnou tvrdohlavost je Akita schopen se naučit výborné a přesné poslušnosti. Má výbornou paměť, rychle se učí. Povely plní s přesností, ale pomaleji což je způsobeno robustnější stavbou těla a funkcí CNS. Proto opatrně s „drilem“ na cvičáku!

Nejdůležitějším bodem pro výchovu a výcvik je kladení důrazu na postavení v lidské smečce. Psovod (majitel) musí být vždy vůdcem smečky (alfou ), rodina betou a až potom zaujímá místo ve smečce pes (gama). Jestliže do prvního roku štěněte toto majitel opomene, narazí při výcviku u staršího jedince na tvrdý odpor.

Nejúčinnější výchovnou metodou je uchopení psa za kůži na zátylku a řádně s ním zatřepat, poté psa dostat na záda do podřízené polohy a napodobit jedno až dvě kousnutí prsty ruky do hrudě psa s důrazným povelem „fuj“. Akita přijímá jako trest i krátké a rázné uchopení za předkolení řasu (pod slabinou psa volná kůže). Tímto trestem nevyvoláte u psa strach z ruky, ale docílíte respektu a utvrzení Vašeho postavení ve smečce. Akita má však jednu výhodu:na rozdíl od jiných plemen je v hierarchii smečky stálá a po správné ranné socializaci by nemělo docházet ke konfliktům.

A já tam klikla na chovatelská stanice a to mě dorazilo :D to si někdo koupí po přečtení toho výše ?
kromě zadavatelky teda. pardon.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A já tam klikla na chovatelská stanice a to mě dorazilo :D to si někdo koupí po přečtení toho výše ?
kromě zadavatelky teda. pardon.

Cele to korunuje ten zaver:

Budete-li mít další otázky na výchovu a výcvik (obrana apod.) rádi Vám je zodpovíme.
Dagmar Fišerová - canisinstruktor

jezicek napsal(a):
Cele to korunuje ten zaver:

Budete-li mít další otázky na výchovu a výcvik (obrana apod.) rádi Vám je zodpovíme.
Dagmar Fišerová - canisinstruktor

Urazit pazoury je málo

jezicek napsal(a):
Cele to korunuje ten zaver:

Budete-li mít další otázky na výchovu a výcvik (obrana apod.) rádi Vám je zodpovíme.
Dagmar Fišerová - canisinstruktor

No právě :D
japonsko mělo ten zákaz asi prodloužit.prostě tomu tady není pomoci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No právě :D
japonsko mělo ten zákaz asi prodloužit.prostě tomu tady není pomoci.

"Hačiko pribeh psa" neni film velke kvality, ale je podle skutecne udalosti a ten Japonec tam plemeno Geerovi popsal, myslim, velmi vystizne. Bohuzel nedovedu reprodukovat, film jsem videla pouze 1x a rvala jsem jak zelva.Doporucuji se na film podivat.

jezicek napsal(a):
Cele to korunuje ten zaver:

Budete-li mít další otázky na výchovu a výcvik (obrana apod.) rádi Vám je zodpovíme.
Dagmar Fišerová - canisinstruktor

Takže je to ta dáma, kterou jsem myslela. Je s podivem, že jí ještě žádný pes nesežral, protože tyhle číčoviny hlásá, co jí znám a to je přes 10 let. Opravdu ostrý pes po ní vyletěl a jak se stáhla... ustoupila mu a ani nemrkla.

Lexaurin napsal(a):
"Hačiko pribeh psa" neni film velke kvality, ale je podle skutecne udalosti a ten Japonec tam plemeno Geerovi popsal, myslim, velmi vystizne. Bohuzel nedovedu reprodukovat, film jsem videla pouze 1x a rvala jsem jak zelva.Doporucuji se na film podivat.

Bohužel vůbec netuším o čem je řeč, zkusím kouknout zítra. díky. znám jen goro bílý pes :D no ale ta paní je mi silně nesympatická. ta dagmar. už ani smajl za to nemůžu dát.

scylla napsal(a):
Takže je to ta dáma, kterou jsem myslela. Je s podivem, že jí ještě žádný pes nesežral, protože tyhle číčoviny hlásá, co jí znám a to je přes 10 let. Opravdu ostrý pes po ní vyletěl a jak se stáhla... ustoupila mu a ani nemrkla.

ááále ona tam má napsáno že japonsko-česká chovka nebo co a že japonci jsou tůůůze rádi že paní v nějaké díře jménem čechy chovají tyto národní poklady japonska.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bohužel vůbec netuším o čem je řeč, zkusím kouknout zítra. díky. znám jen goro bílý pes :D no ale ta paní je mi silně nesympatická. ta dagmar. už ani smajl za to nemůžu dát.

Https://cs.wikipedia.org/wiki/Ha%C4%8Dik%C3%B3.

Uf, do této chvíle jsem žila v omylu, asi. Když psa povalím na záda a ještě ho chytím za krk, tak to bere, že ho chci zabít. Tohle udělat svému psovi ve zlém, pokud by se tedy vůbec nechal, tak si s ním zaručeně totálně rozsekám vztah.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Uf, do této chvíle jsem žila v omylu, asi. Když psa povalím na záda a ještě ho chytím za krk, tak to bere, že ho chci zabít. Tohle udělat svému psovi ve zlém, pokud by se tedy vůbec nechal, tak si s ním zaručeně totálně rozsekám vztah.

Někdo to viděl u vlků a výcvikáři se toho chytli a přibarvili to. jenže to neumí udělat správně, takže toho dole vlastně, jak správně říkáte, skoro vraždí. stejně jako se lidé chytli toho třepání za kůži. matka štěně jen štípne a člověk ho chytne a zatřepe.
takže tu máme mega hafo dominantních agresivních psů přesto, že neznáme význam těch slov. opět další téma u kterého nevím esi se smát nebo plakat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Někdo to viděl u vlků a výcvikáři se toho chytli a přibarvili to. jenže to neumí udělat správně, takže toho dole vlastně, jak správně říkáte, skoro vraždí. stejně jako se lidé chytli toho třepání za kůži. matka štěně jen štípne a člověk ho chytne a zatřepe.
takže tu máme mega hafo dominantních agresivních psů přesto, že neznáme význam těch slov. opět další téma u kterého nevím esi se smát nebo plakat.

Viděla jsem několik dokumentů o vlcích a žádný tam takové blbiny nedělal. Celkem by mne zajímalo, kde k tomu lidi přišli. Spíš bych řekla, že někdo okoukal, jak se chová pes, co vraždí kořist a snažil se to (hmm, koukám, že celkem úspěšně ) aplikovat do výchovy Add Fišerová...vůbec neznám, stačí mi výcuc, co dal ježíček a mám dost. tady alespoň vidíme, odkud zadavatelka na ta moudra přišla. A pokud tam se psem půjde ještě na výcvik, tak je v pr..li úplně. Ona...i pes

lesnížínka napsal(a):
Viděla jsem několik dokumentů o vlcích a žádný tam takové blbiny nedělal. Celkem by mne zajímalo, kde k tomu lidi přišli. Spíš bych řekla, že někdo okoukal, jak se chová pes, co vraždí kořist a snažil se to (hmm, koukám, že celkem úspěšně ) aplikovat do výchovy Add Fišerová...vůbec neznám, stačí mi výcuc, co dal ježíček a mám dost. tady alespoň vidíme, odkud zadavatelka na ta moudra přišla. A pokud tam se psem půjde ještě na výcvik, tak je v pr..li úplně. Ona...i pes

Ja se priznam, ze jsem o akite kdysi uvazovala, ten "navod" jsem cetla a fakt jsem si diky nemu rekla, ze akitu nikdy, neb takto "vychovavat" psa na to ja nemam...,.

lesnížínka napsal(a):
Viděla jsem několik dokumentů o vlcích a žádný tam takové blbiny nedělal. Celkem by mne zajímalo, kde k tomu lidi přišli. Spíš bych řekla, že někdo okoukal, jak se chová pes, co vraždí kořist a snažil se to (hmm, koukám, že celkem úspěšně ) aplikovat do výchovy Add Fišerová...vůbec neznám, stačí mi výcuc, co dal ježíček a mám dost. tady alespoň vidíme, odkud zadavatelka na ta moudra přišla. A pokud tam se psem půjde ještě na výcvik, tak je v pr..li úplně. Ona...i pes

Ale jo, vlk takto trestá, vyhrožuje. shodí, zaplácne, zalehne, drží zlého, drzého. normálně ho chce zabít. problém je, že si to lidé špatně vyložili. viděli shození na zem, neviděli ale proč a v jaké situaci. a že pes není vlk už dnes také moc nikdo neřeší. pak také někdo vymyslel, že psa položí na bok aby se uklidnil. samozřejmě se to hned vyložilo tak, že se to má dělat psům agresivním a hlavně ostře... eště mu zavrčíme do ksichtu. prostě to následovníci zle přečetli a už to jede. však ať si akitu položí násilím, zítra bude na nově.

Neříkám, že vlk tlapičkou povalil vlčka a držel ho tam. podrží ho tlamou no ale lidé prostě neumí číst a je z toho blud.

Lexaurin napsal(a):
Ja se priznam, ze jsem o akite kdysi uvazovala, ten "navod" jsem cetla a fakt jsem si diky nemu rekla, ze akitu nikdy, neb takto "vychovavat" psa na to ja nemam...,.

Hloupé je, že zvlášť u tohoto a dlaších mentalitou podobných plemen se omyly strašně těžko napravují. Pokud si nezískáte důvěru ve štěněcím věku, tak je to často v háji. Já si do půl roku věku psa hlídala pomalu i otrávený výraz.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hloupé je, že zvlášť u tohoto a dlaších mentalitou podobných plemen se omyly strašně těžko napravují. Pokud si nezískáte důvěru ve štěněcím věku, tak je to často v háji. Já si do půl roku věku psa hlídala pomalu i otrávený výraz.

No, mam plemeno u ktereho je v manualu, ze nesnasi dril a ano jak pisete, od stenete jsem musela oplyvat pouze libeznym tonem a pozitivni energii, jinak se pusina zasekla, konejsila a nespolupracovala.Proste jsme musely sakra budovat vztah jedine po dobrem, coz mi neprijde vubec divne, kdyz si uvedomim, jake chovani vuci me osobe nesnasim ja.

Já se z toho pominu Vy se tady divíte, že člověk zadá dotaz a pak se cítí být ještě uražen, ale podívejte se jak se chováte. První odpovědi:LexaurinTo neni dominance, vy ho normalne se...te.Nema k vam duveru, brani se.
Rajka999 Chudak pes, vůbec se mu nedivím...to máte z toho, že věříte pí.čovinám a nejlepší megííí
Neuvěřitelné
kousl vás málo
přeji mu hodně štěstí.
Prezentujete se jako znalè chovatelky ale jen utočíte a z člověka který chce poradit uděláte úplného blba a ještě ho schazujete, ale pomoc nikde! První pořádná rada přišla od Scylla.
Všichni dělají chyby Vy určitě taky nejste neomylnè, ale od toho je tu poradna aby se sem lidi přišli poradit a ne aby tady dostali jen sodu!

A mohli byste sem hodit pár dalších plemen s takto obtížnou mentalitou? Docela mě to zajímá.
Páč v podstatě tímto způsobem ty psy vychováváte všechny. Zdá se mi.

Lexaurin napsal(a):
No, mam plemeno u ktereho je v manualu, ze nesnasi dril a ano jak pisete, od stenete jsem musela oplyvat pouze libeznym tonem a pozitivni energii, jinak se pusina zasekla, konejsila a nespolupracovala.Proste jsme musely sakra budovat vztah jedine po dobrem, coz mi neprijde vubec divne, kdyz si uvedomim, jake chovani vuci me osobe nesnasim ja.

Já jsem úplně stejná jako můj pes. Akorát ty situace, když jsem měla k jedné ruce přirostlý Sanytol, ke druhé hadr a polykala nepublikovatelné výrazy, potažmo je vypouštěla s neutrálním tónem, nelze zapomenout. Stejně tak jásot, bouchání šáňa a ohňostroje v případech nemilitantního odlákání štěněte od lidského exkrementu nebo ve chvíli nedokonané vraždy holuba. Vydržela jsem být milá i po návratu domů, když jsem mu čtvrt hodiny drbala zuby a narvala mu do tlamy Orozyme v množství v hodnotě 100 káčé.

N.u napsal(a):
Já se z toho pominu Vy se tady divíte, že člověk zadá dotaz a pak se cítí být ještě uražen, ale podívejte se jak se chováte. První odpovědi:LexaurinTo neni dominance, vy ho normalne se...te.Nema k vam duveru, brani se.
Rajka999 Chudak pes, vůbec se mu nedivím...to máte z toho, že věříte pí.čovinám a nejlepší megííí
Neuvěřitelné
kousl vás málo
přeji mu hodně štěstí.
Prezentujete se jako znalè chovatelky ale jen utočíte a z člověka který chce poradit uděláte úplného blba a ještě ho schazujete, ale pomoc nikde! První pořádná rada přišla od Scylla.
Všichni dělají chyby Vy určitě taky nejste neomylnè, ale od toho je tu poradna aby se sem lidi přišli poradit a ne aby tady dostali jen sodu!

Ne, my se divíme jednomu: člověk se chová ke štěněti jako magor a štěně na to přiměřeně reaguje -, má ho plné zuby a brání se. Ten člověk sem zadá dotaz, protože mu to evidentně nefunguje. Když je mu vysvětleno, proč to nefunguje a jak na to, trvá mezkovitě na tom, že bude štěněti ubližovat dál, protože to je jediné správné, přestože mu to opravdu negunguje. Tomu se divím já. Pak se zeptá uvedené dámy, která by se vůbec neměla ke psům přibližovat, protože na co ona sáhne, tam 10 let tráva neroste, ta jejím způsobům zatleská, protože sama nezná lepší a je stejná jako zadavatelka. Štěněte je mi opravdu líto, nic dobrého ho nečeká.

Jestli pojedou na ten tábor, bude to jeden velký malér.

"Já se z toho pominu
Vy se tady divíte, že člověk zadá dotaz a pak se cítí být ještě uražen, ale podívejte se jak se chováte. První odpovědi:LexaurinTo neni dominance, vy ho normalne se...te.Nema k vam duveru, brani se.
Rajka999 Chudak pes, vůbec se mu nedivím...to máte z toho, že věříte pí.čovinám a nejlepší megííí
Neuvěřitelné
kousl vás málo
přeji mu hodně štěstí."

No, pokud chce někdo odstranit nějakou poruchu, tak nejdříve musí znát příčinu - tyhle příspěvky hezky stručně na příčinu poukazují, včetně megííí, která se svým příspěvkem přidává. A že je na to třeba poukázat velmi zřetelně vyplývá z poslední věty úvodního příspěvku (i z ostatních příspěvků zadavatelky). Takže nějak není důvod se z toho pomíjet (ale samozřejmě kdo se chce pominout, nechť tak činí, proti gustu žádný dišputát...).

"Prezentujete se jako znalè chovatelky "
Kde kde? Jsem nějak přešla příspěvky, kde se dámy jako chovatelky chlubí svými odchovy...

Lexaurin napsal(a):
Ja se priznam, ze jsem o akite kdysi uvazovala, ten "navod" jsem cetla a fakt jsem si diky nemu rekla, ze akitu nikdy, neb takto "vychovavat" psa na to ja nemam...,.

Měla jsem to stejně, také jsem si o akitách něco načetla, všude byla zmiňovaná dominance a pak nesnášenlivost ostatních psů, také poslouchání pouze jednoho pána...pes je to nádherný, ale jsem ráda, že mám svého miláčka samojeda, který sice také už zavraždil babči slepici, v zahradě zajíce ...ale lidem by neublížil nikdy, se psy je úplně v pohodě.

To si děláte srandu? V prvních příspěvcích sice dost drze dámy poukazují na příčinu, ale už ne na to jak ji odstranit! B.uzerovat někoho za to, že něco uďál špatně umi každej hňup, ale dát mu radu to ne.Myslíte si, že když zadavatelka sem dá dotaz a vy se tu na ni arogantně až drze sesypete, že ji pes měl pokousat ještě více, tak že bude svolná k dalšímu jednání s váma? Tady se má jednat na úrovni a ne, že se k dospělému člověku chováte jako krá.vy. Pokud jsem dobře četla tak si zadavatelka vzala rady k srdci, ale od člověka co se ji snažil pomoct...Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá....

N.u napsal(a):
To si děláte srandu? V prvních příspěvcích sice dost drze dámy poukazují na příčinu, ale už ne na to jak ji odstranit! B.uzerovat někoho za to, že něco uďál špatně umi každej hňup, ale dát mu radu to ne.Myslíte si, že když zadavatelka sem dá dotaz a vy se tu na ni arogantně až drze sesypete, že ji pes měl pokousat ještě více, tak že bude svolná k dalšímu jednání s váma? Tady se má jednat na úrovni a ne, že se k dospělému člověku chováte jako krá.vy. Pokud jsem dobře četla tak si zadavatelka vzala rady k srdci, ale od člověka co se ji snažil pomoct...Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá....

Tohle je diskuze kde kromě sprostých slov můžete cokoli. když tyhle otázky čtu 10 let, vím, že zadavatel chce slyšet svou pravdu. a přesně tak se stalo. zavolala chovatelce co to i cvičí a ta ji pochválila. což jsme čekali. mám tvrdohlavé, teritoriální a jak se moderně říká agresivní plemeno a nezvyšuji hlas, netřepu, neválím po zemi, misku můžu klidně vzít kdykoli běhěm jeho mlaskání a dělat, že to jím taky. tak čím to sakra je.
první chyba byla od chovatelky. prodala psa někomu koho si neprověřila. druhá od majitelky, která funguje silou, ne citem. tyto namachrované ženu od psů svinským krokem.
úpě jak když čtu poradnu desenského.
vycvičil jsem x psů slyším od všech.
tady šlo čistě o prachy a tak to i dopadne. prodá se jinam. pže to co si vybrala na pomoc...to už tu psali jiní.

Aliens_II napsal(a):
A mohli byste sem hodit pár dalších plemen s takto obtížnou mentalitou? Docela mě to zajímá.
Páč v podstatě tímto způsobem ty psy vychováváte všechny. Zdá se mi.

Ono to není o obtížné mentalitě. Mentalita je prostě různá. Je více plemen, se kterými s drilem nic nepořídíte. To, ale neznamená, že by tito psi byli méně inteligentní nebo z podstaty zatvrzelí. Většinou tomu bývá právě naopak.Takových psů je řada napříč plemenným spektrem.Jako příklad uvedu ta, se kterými mám nebo jsem měla osobní víceletou zkušenost, protože je vlastním nebo jsem vlastnila. Je to například Lhasa Apso - sice malý psík, ale neskutečně hrdý psík s takřka kočičí povahou - toho nezlomíte a respekt a lásku si musíte tvrdě zasloužit(jako obecně u většiny tibetských plemen) Také RR je velice citlivá povaha a ač se u něj špatná výchova neprojevuje ve většině případů agresivní odpovědí jeho psychika se snadno rozhodí drilem natolik, že si to dokáže vybírat daň někdy i celý život.Je velice inteligentní a paměť má jako slon.Nikdy jsem nevlastnila pracovní plemena ne proto, že by se mi jejich výsledky pracovního výcviku nelíbily, ale protože mi vyhovuje soužití s mými psy v duchu partnerství. Psi necvičím, se svými psy komunikuji, při dodržení principů přirozené hierarchie.

N.u napsal(a):
To si děláte srandu? V prvních příspěvcích sice dost drze dámy poukazují na příčinu, ale už ne na to jak ji odstranit! B.uzerovat někoho za to, že něco uďál špatně umi každej hňup, ale dát mu radu to ne.Myslíte si, že když zadavatelka sem dá dotaz a vy se tu na ni arogantně až drze sesypete, že ji pes měl pokousat ještě více, tak že bude svolná k dalšímu jednání s váma? Tady se má jednat na úrovni a ne, že se k dospělému člověku chováte jako krá.vy. Pokud jsem dobře četla tak si zadavatelka vzala rady k srdci, ale od člověka co se ji snažil pomoct...Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá....

To jsou zlatá slova, ta poslední věta, to by si zadavatelka měla při zacházení se svým štěnětem uvědomit nejvíc.

"To si děláte srandu?"
A proč bych měla? Co takhle si přečíst celou diskuzi od začátku, a mělo by to být jasné...Nejdřív musí změna proběhnout v hlavě zadavatelky, bez toho to asi nepůjde

" Tady se má jednat na úrovni "
Na jaké úrovni? A z čeho to vyplývá? Když si to tak čtu, tak jediné příspěvky bohatě se hemžící vytečkovanými slovíčky, tady má přispěvatel/ka Ppppppppp...

Jednat na úrovni :D nebudu říkat co slyšet chcete, opatrné výrazy také nejsou na místě. něco...dost... je nepublikovatelné. vůbec netuším proč chválit někoho kdo obhajuje šrot pro slepice pro psy prej s výstavní 30 letou praxí, řvaní na zvířata, krev ve stolici už týden a zeptat se jde sem atd.
tak z mé praxe vím, že s některými to oklikou polehoučku nejde. nebo počkáme až to bude na pořádné šití a pes s el. obojkem v kleci. stejně mám tušení, že tam už to je.
jo, s mentálně postiženými v os a speciální škole mluvím jinak, menšiny si vyžadují něco jiného, na trapitele mám taky z jiného soudku.
hádejte co je tenhle výcvik akity pppppp nebo jak to je.

N.u napsal(a):
To si děláte srandu? V prvních příspěvcích sice dost drze dámy poukazují na příčinu, ale už ne na to jak ji odstranit! B.uzerovat někoho za to, že něco uďál špatně umi každej hňup, ale dát mu radu to ne.Myslíte si, že když zadavatelka sem dá dotaz a vy se tu na ni arogantně až drze sesypete, že ji pes měl pokousat ještě více, tak že bude svolná k dalšímu jednání s váma? Tady se má jednat na úrovni a ne, že se k dospělému člověku chováte jako krá.vy. Pokud jsem dobře četla tak si zadavatelka vzala rady k srdci, ale od člověka co se ji snažil pomoct...Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá....

Dovolím si vás opravit. my krávy házíme perly sviním.

Já se tady s vámi nebudu dohadovat nejsem batman abych hajila právo druhých Nic méně ze svè praxe vím, že to je hlavně o přístupu. Když přijedete do autoopravny s rozbitym autem tak se vám opravář taky vysměje a řekne :No to vám to auto mělo chcípnout dřív škoda, že ste se v něm nezabila nebo vám v klidu řekne proč je rozbitè a co dělat aby se to už nestavalo?Vím že nejde srovnávat živého tvora se strojem, ale je to jen příklad. Na druhou stranu Já vás chápu co vás štve, ale takovýdle útočení se mi nelíbí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dovolím si vás opravit. my krávy házíme perly sviním.

Kráva házet neumí. Takže tu kategorizaci paní ppppppp docela přehnala.

N.u napsal(a):
Já se tady s vámi nebudu dohadovat nejsem batman abych hajila právo druhých Nic méně ze svè praxe vím, že to je hlavně o přístupu. Když přijedete do autoopravny s rozbitym autem tak se vám opravář taky vysměje a řekne :No to vám to auto mělo chcípnout dřív škoda, že ste se v něm nezabila nebo vám v klidu řekne proč je rozbitè a co dělat aby se to už nestavalo?Vím že nejde srovnávat živého tvora se strojem, ale je to jen příklad. Na druhou stranu Já vás chápu co vás štve, ale takovýdle útočení se mi nelíbí.

Jako osoba z té druhé strany pohlaví musím reagovat. Víte, jak to většinou chodí v autoservisech a jak nejlépe pochodíte? Když přijedete a řeknete přesně co tomu auto je a kde je problém. Všecko si musíte nejlépe zjistit sám, sama. Pak už to půjde, neb moderní automechanik prostě vymění díl, který se pokazil a je to.

Aliens_II napsal(a):
Jako osoba z té druhé strany pohlaví musím reagovat. Víte, jak to většinou chodí v autoservisech a jak nejlépe pochodíte? Když přijedete a řeknete přesně co tomu auto je a kde je problém. Všecko si musíte nejlépe zjistit sám, sama. Pak už to půjde, neb moderní automechanik prostě vymění díl, který se pokazil a je to.

Tak to musíte jezdit asi jinam mě vždy poradili a dobře, ale možná to bude právě o tom přístupu a nebo tim, že jsem žena? Dělejte si co chcete nadavejte tu lidem, smějte se jim, shazujte je ale nedivte se, že si pak o vás lidi myslí, že ste krávy.To není urážka to je prostě fakt.A teď do mě

N.u napsal(a):
To si děláte srandu? V prvních příspěvcích sice dost drze dámy poukazují na příčinu, ale už ne na to jak ji odstranit! B.uzerovat někoho za to, že něco uďál špatně umi každej hňup, ale dát mu radu to ne.Myslíte si, že když zadavatelka sem dá dotaz a vy se tu na ni arogantně až drze sesypete, že ji pes měl pokousat ještě více, tak že bude svolná k dalšímu jednání s váma? Tady se má jednat na úrovni a ne, že se k dospělému člověku chováte jako krá.vy. Pokud jsem dobře četla tak si zadavatelka vzala rady k srdci, ale od člověka co se ji snažil pomoct...Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá....

Budu mluvit jen za sebe a ocituju ze svých příspěvků:

Doporučuju začít úplně od začátku, pokud to ještě vůbec zvládnete, podle toho co píšete teda. Najděte si někoho ve svém okolí, kdo skutečně umí se psy pracovat a ukáže vám, o čem je vztah, důvěra, respekt a klid a pomůže vám napravit to, co jste napáchali. A že to u akity bude zatr dlouhá práce, ta neodpouští jako NO..


Důvěra je totiž základem vztahu se psem. Ne násilí a vynucování (a ne že bych někdy na své psy nehoukla a nevedla je k pořádku, když překročí vymezené hranice

Opravdu s nátlakem - a nemusí jít o bití, jak si myslíte - nepořídite ničehož. A naopak pochopením povahy jedince, plemene a přizpůsobením VÝCHOVY tomu o čem plemeno a konkrétní jedinec je, dosáhnete toho, že budete se psem fungovat v souladu. Teď je tam nesoulad a pes vám nevěří. Podstatné je, aby vám věřil a to musíte napravit.

myslíte že tam opravdu není nic o tom, jak to odstranit? Já bych řekla, že tam je to nejzásadnější - najít někoho kdo s nimi bude pracovat, a to tedy především se zadavatelkou.

Felow napsal(a):
Ono to není o obtížné mentalitě. Mentalita je prostě různá. Je více plemen, se kterými s drilem nic nepořídíte. To, ale neznamená, že by tito psi byli méně inteligentní nebo z podstaty zatvrzelí. Většinou tomu bývá právě naopak.Takových psů je řada napříč plemenným spektrem.Jako příklad uvedu ta, se kterými mám nebo jsem měla osobní víceletou zkušenost, protože je vlastním nebo jsem vlastnila. Je to například Lhasa Apso - sice malý psík, ale neskutečně hrdý psík s takřka kočičí povahou - toho nezlomíte a respekt a lásku si musíte tvrdě zasloužit(jako obecně u většiny tibetských plemen) Také RR je velice citlivá povaha a ač se u něj špatná výchova neprojevuje ve většině případů agresivní odpovědí jeho psychika se snadno rozhodí drilem natolik, že si to dokáže vybírat daň někdy i celý život.Je velice inteligentní a paměť má jako slon.Nikdy jsem nevlastnila pracovní plemena ne proto, že by se mi jejich výsledky pracovního výcviku nelíbily, ale protože mi vyhovuje soužití s mými psy v duchu partnerství. Psi necvičím, se svými psy komunikuji, při dodržení principů přirozené hierarchie.

Ták díky, to je zase přesně to, co jsem si myslel. Nicméně včerejší příhoda z hřiště u nás byla ta, že jsme tam byli za blby a za nevychovance. Jistá slečna tam měla toho nejdokonalešího a nejposlušnějšího a taky nejchytřejšího psa světa a dokonce nejvychovanějšího. Byla to nějaká zakrslá verze kólie, či co, no a byla prostě vytlučená na agility. Co mě ale dostalo, když se majitelka tvářila, jaká je odbornice a nepochopila, že my jsme pes smečkový, lovec každým coulem a že pohyb nás vzrušuje a nejsme až tak schopni pochopit, proč neběhat. Nu a já jsem se v duchu bavil a jen tak si přemýšlel, co že to s náma chce udělat, když jsme tu jeji kólijku "rušili" ve výkonech. Přitom stačilo říci, že je rušíme a asi bych i šel, už jsme měli naběháno dosti. Všiml jsem si ale, že ta kolie byla značně, jak to říct, prostě naprosto igonorovala své okolí a i psy a zajímal ji jen její míček a nic víc. Jen míček. Jo a pamlsky, hlavně taky to, aby něco padlo do huby. V tu chvíli jsem si říkal, co z toho ten pes má, když žije jen pro míček a plní paničce touhu být agility machr a nic víc.
A nevěřil bych, kdyby mi to neřekl místní občan, co byl s námi na hřišti, který je zná.

N.u napsal(a):
Tak to musíte jezdit asi jinam mě vždy poradili a dobře, ale možná to bude právě o tom přístupu a nebo tim, že jsem žena? Dělejte si co chcete nadavejte tu lidem, smějte se jim, shazujte je ale nedivte se, že si pak o vás lidi myslí, že ste krávy.To není urážka to je prostě fakt.A teď do mě

Nedivím, necítím se uražená, na to prostě nemáte. máte radu pro zadavatelku ?

Pane alien, to byla asi šeltie.
trochu jste mě navedl k tomu co si myslím od začátku. výchova a výcvik. dvě rozdílná slova.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pane alien, to byla asi šeltie.
trochu jste mě navedl k tomu co si myslím od začátku. výchova a výcvik. dvě rozdílná slova.

NO jó, já ji znal z obrázků, ale prostě to víte. Neznám úplně vše. Ano, byla to šeltie.
Velice šikovná byla, taky, řekněme, docela pěkná, ale podle mého názoru, mého podlehu na věc, byla absolutně nespolečenská. A pokud ještě mohu jít dál, přesně kopírovala tu slečnu "single". Ach, člověk má velkou moc, tím, že "má" rozum.

Aliens_II napsal(a):
NO jó, já ji znal z obrázků, ale prostě to víte. Neznám úplně vše. Ano, byla to šeltie.
Velice šikovná byla, taky, řekněme, docela pěkná, ale podle mého názoru, mého podlehu na věc, byla absolutně nespolečenská. A pokud ještě mohu jít dál, přesně kopírovala tu slečnu "single". Ach, člověk má velkou moc, tím, že "má" rozum.

Jo jo, přesně vím co myslíte. jsou dva druhy pánů. ta ona je jeden druh, vy jste ten druhý. nikdy nepochopím. dycky mi hlavou proběhne: pejsánku pojď si s námi hrát :D.

Aliens_II napsal(a):
Ták díky, to je zase přesně to, co jsem si myslel. Nicméně včerejší příhoda z hřiště u nás byla ta, že jsme tam byli za blby a za nevychovance. Jistá slečna tam měla toho nejdokonalešího a nejposlušnějšího a taky nejchytřejšího psa světa a dokonce nejvychovanějšího. Byla to nějaká zakrslá verze kólie, či co, no a byla prostě vytlučená na agility. Co mě ale dostalo, když se majitelka tvářila, jaká je odbornice a nepochopila, že my jsme pes smečkový, lovec každým coulem a že pohyb nás vzrušuje a nejsme až tak schopni pochopit, proč neběhat. Nu a já jsem se v duchu bavil a jen tak si přemýšlel, co že to s náma chce udělat, když jsme tu jeji kólijku "rušili" ve výkonech. Přitom stačilo říci, že je rušíme a asi bych i šel, už jsme měli naběháno dosti. Všiml jsem si ale, že ta kolie byla značně, jak to říct, prostě naprosto igonorovala své okolí a i psy a zajímal ji jen její míček a nic víc. Jen míček. Jo a pamlsky, hlavně taky to, aby něco padlo do huby. V tu chvíli jsem si říkal, co z toho ten pes má, když žije jen pro míček a plní paničce touhu být agility machr a nic víc.
A nevěřil bych, kdyby mi to neřekl místní občan, co byl s námi na hřišti, který je zná.

No jo ale - moji psi taky milují míček a hopikání přes překážky. Nejsme agi cvičenci, ani závodníci, máme to jen pro zábavu, ale pokud budu zrovna v ten moment cvičit, budou na mě také soustředění. V tu chvíli pracujeme a já chci aby na mě byli soustředění, je to o vzájemné spolupráci a komunikaci. A odměnou je mlaďasovi to, že si pak následně pohrajeme spolu - třeba s tím balonkem, který preferuje víc, než pamlsek. Starší feňuje upřednostní pamlsek. A já jsem třeba ráda, že i když je na psím hřišti jiný pes, tak moji jsou v tu chvíli soustředěni na mne. Kdybychom byli závodníci, bylo by to zaportřebí i proto, aby psi pak na závodech byli soustředěni na tu činnost, pro kterou tam jsou a nezajímali je ostatní psi okolo. Protože to bychom toho moc neudělali. Jiné to je, když dostanou volno. To ať si děají téměř co chtějí. Ale pokud pracujeme jsme tým a máme pracovat. Jedno zda děláme stopu, hledáme ztracené věci, nebo děláme hop přes překážky, nebo děláme poslušnost.
To je zase pohled z druhé strany. Šeltie je plemeno, které má v sobě zakódovanou spolupráci s majitelem a pokud má nějakou náplň a aktivitu s páníčkem, dělá jí tak, jak to má v sobě.

Ufff, tak nevim, nebavi me to tu cist cely, projela jsem rychle prvni cca pulku diskuse. Asi jsem jina, ale mit doma od stenete psa, co si v pul roce dovoli na me nejen zavrcet, ale i vyjet a rafnout, to si neumim predstavit. Pri prvnim naznaku okamzite udelam takovej bordel, ze zvire nevi, jestli padaj trakare nebo je zemetreseni, ze to vickrat nezopakuje. A neptam se ho, jestli je to akita nebo bison. Nebudu mu chmatat na misku kdyz to nepotrebuju, ale kdyz chci, tak si ji treba dam na stul i s priborem a servitkem. Kuwa, je to pes, ne Jeho velicenstvo. Psala jste, ze jste vycvicila hodne psu, tak pokud nejste ten druh "vycvikare", za ktereho se dnes povazuje kazdej, co mel jako malej psa na retezu u babicky, kam vzdy v srpnu jezdil, tak prestante cist prirucky a dejte pruchod logice. Ze vseho mi jen vychazi, ze se sveho psa bojite, to je pak PRUSER!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ufff, tak nevim, nebavi me to tu cist cely, projela jsem rychle prvni cca pulku diskuse. Asi jsem jina, ale mit doma od stenete psa, co si v pul roce dovoli na me nejen zavrcet, ale i vyjet a rafnout, to si neumim predstavit. Pri prvnim naznaku okamzite udelam takovej bordel, ze zvire nevi, jestli padaj trakare nebo je zemetreseni, ze to vickrat nezopakuje. A neptam se ho, jestli je to akita nebo bison. Nebudu mu chmatat na misku kdyz to nepotrebuju, ale kdyz chci, tak si ji treba dam na stul i s priborem a servitkem. Kuwa, je to pes, ne Jeho velicenstvo. Psala jste, ze jste vycvicila hodne psu, tak pokud nejste ten druh "vycvikare", za ktereho se dnes povazuje kazdej, co mel jako malej psa na retezu u babicky, kam vzdy v srpnu jezdil, tak prestante cist prirucky a dejte pruchod logice. Ze vseho mi jen vychazi, ze se sveho psa bojite, to je pak PRUSER!

Zrzavci napsal(a):
No jo ale - moji psi taky milují míček a hopikání přes překážky. Nejsme agi cvičenci, ani závodníci, máme to jen pro zábavu, ale pokud budu zrovna v ten moment cvičit, budou na mě také soustředění. V tu chvíli pracujeme a já chci aby na mě byli soustředění, je to o vzájemné spolupráci a komunikaci. A odměnou je mlaďasovi to, že si pak následně pohrajeme spolu - třeba s tím balonkem, který preferuje víc, než pamlsek. Starší feňuje upřednostní pamlsek. A já jsem třeba ráda, že i když je na psím hřišti jiný pes, tak moji jsou v tu chvíli soustředěni na mne. Kdybychom byli závodníci, bylo by to zaportřebí i proto, aby psi pak na závodech byli soustředěni na tu činnost, pro kterou tam jsou a nezajímali je ostatní psi okolo. Protože to bychom toho moc neudělali. Jiné to je, když dostanou volno. To ať si děají téměř co chtějí. Ale pokud pracujeme jsme tým a máme pracovat. Jedno zda děláme stopu, hledáme ztracené věci, nebo děláme hop přes překážky, nebo děláme poslušnost.
To je zase pohled z druhé strany. Šeltie je plemeno, které má v sobě zakódovanou spolupráci s majitelem a pokud má nějakou náplň a aktivitu s páníčkem, dělá jí tak, jak to má v sobě.

Určitě. A souhlasím. Já to jako laik prostě viděl, jako zbytečný extrém. A taky jsem neznalý.
Nicméně skutečně jsem měl pocit, že ten psík je jen "agility" za salámek.

Jo chápu, ono se to tak učí a ten pes dělá radost pánovi a za odměnu. Já nikdy neměl rád cirkusové psy. Pořád jsem si říkal, že jsou divní. Jó, dělali parádní věci, ale za co a proč?
Tak teď si možná uvědomuji, že ta šeltina mě možná připomněla mládí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ufff, tak nevim, nebavi me to tu cist cely, projela jsem rychle prvni cca pulku diskuse. Asi jsem jina, ale mit doma od stenete psa, co si v pul roce dovoli na me nejen zavrcet, ale i vyjet a rafnout, to si neumim predstavit. Pri prvnim naznaku okamzite udelam takovej bordel, ze zvire nevi, jestli padaj trakare nebo je zemetreseni, ze to vickrat nezopakuje. A neptam se ho, jestli je to akita nebo bison. Nebudu mu chmatat na misku kdyz to nepotrebuju, ale kdyz chci, tak si ji treba dam na stul i s priborem a servitkem. Kuwa, je to pes, ne Jeho velicenstvo. Psala jste, ze jste vycvicila hodne psu, tak pokud nejste ten druh "vycvikare", za ktereho se dnes povazuje kazdej, co mel jako malej psa na retezu u babicky, kam vzdy v srpnu jezdil, tak prestante cist prirucky a dejte pruchod logice. Ze vseho mi jen vychazi, ze se sveho psa bojite, to je pak PRUSER!

Na zdejší poměry drsněji napsané, s principem se ale ztotožňuji.

Aliens_II napsal(a):
Ták díky, to je zase přesně to, co jsem si myslel. Nicméně včerejší příhoda z hřiště u nás byla ta, že jsme tam byli za blby a za nevychovance. Jistá slečna tam měla toho nejdokonalešího a nejposlušnějšího a taky nejchytřejšího psa světa a dokonce nejvychovanějšího. Byla to nějaká zakrslá verze kólie, či co, no a byla prostě vytlučená na agility. Co mě ale dostalo, když se majitelka tvářila, jaká je odbornice a nepochopila, že my jsme pes smečkový, lovec každým coulem a že pohyb nás vzrušuje a nejsme až tak schopni pochopit, proč neběhat. Nu a já jsem se v duchu bavil a jen tak si přemýšlel, co že to s náma chce udělat, když jsme tu jeji kólijku "rušili" ve výkonech. Přitom stačilo říci, že je rušíme a asi bych i šel, už jsme měli naběháno dosti. Všiml jsem si ale, že ta kolie byla značně, jak to říct, prostě naprosto igonorovala své okolí a i psy a zajímal ji jen její míček a nic víc. Jen míček. Jo a pamlsky, hlavně taky to, aby něco padlo do huby. V tu chvíli jsem si říkal, co z toho ten pes má, když žije jen pro míček a plní paničce touhu být agility machr a nic víc.
A nevěřil bych, kdyby mi to neřekl místní občan, co byl s námi na hřišti, který je zná.

Přiznám se, že tenhle příspěvek jsem vůbec nepochopila. Co tam jako je špatně?
Mám jednoho psa, kterého od prvního okamžiku nejvíc zajímám já a naše společná činnost, cizí psi (krom háravek) ho nijak neberou a v takové situaci by se choval stejně - ignor okolí a soustředění na činnost se mnou...je to plemeno pracovní, a je takový "od přírody", ne nějak naučený, ne vygumovaný mozek...tak nějak nechápu, co by na tom mělo být špatně?

A kupodivu, když jsem šla sranda stopu s pastevcem a po blízké cestě procházela skupinka se psy, tak pastevec, který by normálně zahájil hurónský řev a "poďme zabit", po nich hodil oko a...intenzivně šel dál po stopě...prostě ho to bavilo...co je probůh špatně na tom, že psa něco fakt baví?!

Aliens_II napsal(a):
Ták díky, to je zase přesně to, co jsem si myslel. Nicméně včerejší příhoda z hřiště u nás byla ta, že jsme tam byli za blby a za nevychovance. Jistá slečna tam měla toho nejdokonalešího a nejposlušnějšího a taky nejchytřejšího psa světa a dokonce nejvychovanějšího. Byla to nějaká zakrslá verze kólie, či co, no a byla prostě vytlučená na agility. Co mě ale dostalo, když se majitelka tvářila, jaká je odbornice a nepochopila, že my jsme pes smečkový, lovec každým coulem a že pohyb nás vzrušuje a nejsme až tak schopni pochopit, proč neběhat. Nu a já jsem se v duchu bavil a jen tak si přemýšlel, co že to s náma chce udělat, když jsme tu jeji kólijku "rušili" ve výkonech. Přitom stačilo říci, že je rušíme a asi bych i šel, už jsme měli naběháno dosti. Všiml jsem si ale, že ta kolie byla značně, jak to říct, prostě naprosto igonorovala své okolí a i psy a zajímal ji jen její míček a nic víc. Jen míček. Jo a pamlsky, hlavně taky to, aby něco padlo do huby. V tu chvíli jsem si říkal, co z toho ten pes má, když žije jen pro míček a plní paničce touhu být agility machr a nic víc.
A nevěřil bych, kdyby mi to neřekl místní občan, co byl s námi na hřišti, který je zná.

Podle některých metodik a názorů byla ta šeltijka vychovaná suprově a přesně to je jejich ideál.

Zrzavci: Já jsem vůbec nemluvila o vás nýbrž o úplně prvních příspěvcích kde zadavatelka dostala jen sodu bez rady tak se nedivim, že se pak sekla
Megííí:Já jsem Akitu nikdy neměla proto si nedovoluji radit.
Víte Já i kromě psů chovám plazy a to byste se divili na co všechno se mě lidi ptají nebo čeho všeho jsou schopní kolikrát mi to ani hlava nebere, ale když mi zavolají a zeptají se tak na ně nejsem drsná i když mám chuť, čeho bych tím docílila? Jen by mi přiště už nezavolali a to zvíře by klidně "utýrali"Já jim to vysvětlím co dělají špatně jak to napravit a jak tomu předejít.A ti lidi se mi ozvou znovu když mají nějaký problém, ale pochybuji, že zadavatelka si sem přijde ještě někdy pro radu bude to radši řešit na vlastní pěst a nadělá více škody než užitku. Tak se mějte jdu vařit

Aliens_II napsal(a):
Určitě. A souhlasím. Já to jako laik prostě viděl, jako zbytečný extrém. A taky jsem neznalý.
Nicméně skutečně jsem měl pocit, že ten psík je jen "agility" za salámek.

Jo chápu, ono se to tak učí a ten pes dělá radost pánovi a za odměnu. Já nikdy neměl rád cirkusové psy. Pořád jsem si říkal, že jsou divní. Jó, dělali parádní věci, ale za co a proč?
Tak teď si možná uvědomuji, že ta šeltina mě možná připomněla mládí.

Ale ne, to ne že se to tak učí a ten pes dělá radost pánovi a za odměnu. Ty psy to opravdu baví. Jsou to psi pracovní (naši ohaři loveckým způsobem, ta šeltie ovčáckým způsobem). Psi většinou potřebují nějakou společnou činnost s páníčkem, ono to utužuje vztahy (pochopitelně za předpokladu, že to je děláno tak, aby to psa bavilo a ne aby páníček byl supervýcvikář ). Naše stará "bábrdle" když v polích zamíříme ke koňské ohradě, kde mají velmi nízké cvičné překážky, už tam sama mastí, ten páreček co má bohužel místo ocásku, jí vrtí jak vrtule a jde hopikat (a je schopná se u toho trubka i přerazit, páč je potrhlá a neuvědomuje si svůj věk a možnosti a schopnosti), prostě jí to baví. Baví jí to třeba mnohem víc, než aportování, našla se v tom. Když k nám přišla neuměla nic, neuměla si ani hrát. Protože podle mne je pro psa hra důležitá /k uvolnění/ naučila jsem jí to, naučila jsem jí zábavný věci, u kterých spolu můžeme blbnout. Spolu. A ona je vyloženě nadšená. Mlaďas, který byl velmi samostatná jednotka, když byl maličký, se společnou hrou taky navedl k tomu, že ho spolupráce se mnou baví. Půjdeme-li na vycháku se psy i s druhou půlkou, tak pokud se rozdělíme, nemusím říct ani slovo a oba se připojí ke mně. Protože ví, že když jdou se mnou, je vždycky zábava po celou dobu procházky. S druhou půlí je taky fajn, ale to se "jen" procházkuje. Nejsou žádný honičky, schovávačky, aportky, hry a práce. Jen se tak jde. Což je pochopitelně taky fajn, pes musí mít prostor být psem

Za co a proč ty parádní věci dělali? No pokud to panička té šeltie, dělala dobře, tak to dělaly obě proto, že je to baví, že je baví dělat něco spolu.

Může mi někdo znalý těchto psů co se s nimi teď dělá agility říct odkud se vzalo že se to s nimi dělat bude ?
já je měla od mala za pasáčky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přiznám se, že tenhle příspěvek jsem vůbec nepochopila. Co tam jako je špatně?
Mám jednoho psa, kterého od prvního okamžiku nejvíc zajímám já a naše společná činnost, cizí psi (krom háravek) ho nijak neberou a v takové situaci by se choval stejně - ignor okolí a soustředění na činnost se mnou...je to plemeno pracovní, a je takový "od přírody", ne nějak naučený, ne vygumovaný mozek...tak nějak nechápu, co by na tom mělo být špatně?

A kupodivu, když jsem šla sranda stopu s pastevcem a po blízké cestě procházela skupinka se psy, tak pastevec, který by normálně zahájil hurónský řev a "poďme zabit", po nich hodil oko a...intenzivně šel dál po stopě...prostě ho to bavilo...co je probůh špatně na tom, že psa něco fakt baví?!

Špatně bylo to, že jiný druh psa, byl pro slečnu, slušně řečeno "nevhodně" se chovající.

To je jedno, zavírám to.

scylla napsal(a):
Podle některých metodik a názorů byla ta šeltijka vychovaná suprově a přesně to je jejich ideál.

Ano, od pohledu ideální byla na 100%.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Může mi někdo znalý těchto psů co se s nimi teď dělá agility říct odkud se vzalo že se to s nimi dělat bude ?
já je měla od mala za pasáčky.

Jako náhrada logicky. Nějak ty psy museli zabavit, když už pást se nedá. A myslím si, že cirkusové prostředí tomu bylo velkým vzorem. Páč tam dělají ti hafani to samé a to je panečku od dob, kdy cirkus byl cirkusem.

N.u napsal(a):
Zrzavci: Já jsem vůbec nemluvila o vás nýbrž o úplně prvních příspěvcích kde zadavatelka dostala jen sodu bez rady tak se nedivim, že se pak sekla
Megííí:Já jsem Akitu nikdy neměla proto si nedovoluji radit.
Víte Já i kromě psů chovám plazy a to byste se divili na co všechno se mě lidi ptají nebo čeho všeho jsou schopní kolikrát mi to ani hlava nebere, ale když mi zavolají a zeptají se tak na ně nejsem drsná i když mám chuť, čeho bych tím docílila? Jen by mi přiště už nezavolali a to zvíře by klidně "utýrali"Já jim to vysvětlím co dělají špatně jak to napravit a jak tomu předejít.A ti lidi se mi ozvou znovu když mají nějaký problém, ale pochybuji, že zadavatelka si sem přijde ještě někdy pro radu bude to radši řešit na vlastní pěst a nadělá více škody než užitku. Tak se mějte jdu vařit

No jo, ale ten Váš první příspěvek zněl jaksi obecně - na všechny. Víte, ono je to těžký, když se celý roky pořád a pořád dokola opakují ty stejné scénáře. Člověka to unaví, obrousí, už pak nereaguje s takovým entuziazmem. Lidi se ke zvířatům chovají neuvěřitelně sobecky a hnusně. Tak už to pak prostě někteří nedají.

Aliens_II napsal(a):
Jako náhrada logicky. Nějak ty psy museli zabavit, když už pást se nedá. A myslím si, že cirkusové prostředí tomu bylo velkým vzorem. Páč tam dělají ti hafani to samé a to je panečku od dob, kdy cirkus byl cirkusem.

Koukám na youtube na šeltie jak nahání ovce do pidi ohrádky. přijde mi 100% šťastná.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Může mi někdo znalý těchto psů co se s nimi teď dělá agility říct odkud se vzalo že se to s nimi dělat bude ?
já je měla od mala za pasáčky.

No to je ale bordera taky pasáček. Původně to byla spíš opravdu zábava, tak jako frisbee, to vzniklo taky tak mimochodem. Ostatně- asi každý sport. ne?

Ppppp: nemáte akitu ? já také ne. mám psa.

Zrzavci napsal(a):
No to je ale bordera taky pasáček. Původně to byla spíš opravdu zábava, tak jako frisbee, to vzniklo taky tak mimochodem. Ostatně- asi každý sport. ne?

No jo. mám v hlavě takový ideál, který s touto dobou nejde dohromady.

Aliens_II napsal(a):
NO jó, já ji znal z obrázků, ale prostě to víte. Neznám úplně vše. Ano, byla to šeltie.
Velice šikovná byla, taky, řekněme, docela pěkná, ale podle mého názoru, mého podlehu na věc, byla absolutně nespolečenská. A pokud ještě mohu jít dál, přesně kopírovala tu slečnu "single". Ach, člověk má velkou moc, tím, že "má" rozum.

A nebyla barvy trikola?

Aliens_II napsal(a):
Určitě. A souhlasím. Já to jako laik prostě viděl, jako zbytečný extrém. A taky jsem neznalý.
Nicméně skutečně jsem měl pocit, že ten psík je jen "agility" za salámek.

Jo chápu, ono se to tak učí a ten pes dělá radost pánovi a za odměnu. Já nikdy neměl rád cirkusové psy. Pořád jsem si říkal, že jsou divní. Jó, dělali parádní věci, ale za co a proč?
Tak teď si možná uvědomuji, že ta šeltina mě možná připomněla mládí.

Mám stejný názor, asi to bude tím, že právě oba máme psy, kteří na pánovi(míčku, sáčku s piškoty) nevisí očima a žijou si svůj vlastní, psí život, takový, jakový je baví. Šeltii, borderu...možná byví tohle, proto já tahle plemena vlbec nemusím, není mi ta jejich umanutost vůbec sympatická, hraničí mi to s šílenstvím trochu. Ano, někdy jsem naštvaná, když samojed neposlechne hned a já čekám, až se uráčí ukončit svou činnost a jít, ale když se nad tím zamyslím: psy jsem si pořídila, aby nám bylo spolu dobře a byli rádi, že jsou, moji" psi. Nepotřebuju aby mi sloužili, na prochajdy chodím kvůli nim, ne oni kvůli mně, proto nemusí šlapat u nohy na krátkém vodítku, nepotřebuju předvádět jejich dovednosti(i když i oni určité mají) Stačí mi, že mne doprovází a chovají se slušně, vůči lidem i psům.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A nebyla barvy trikola?

Ne, ne, černobílá.

Zrzavci napsal(a):
No to je ale bordera taky pasáček. Původně to byla spíš opravdu zábava, tak jako frisbee, to vzniklo taky tak mimochodem. Ostatně- asi každý sport. ne?

Přesně, stejně tak jako dostihy a coursing pro sprintery se silným loveckým pudem. Někoho baví tohle, někoho něco jiného. Třeba můj pes agility naprosto nechápe a nevidí důvod, proč by měl přes něco skákat apod. Jó, skočil by, možná by i přelezl lávku, kdyby měl před čenichem kořist. Za míčkem popoběhne, většinou ale s cílem ho někomu ukrást. Aport? A proč jako?

Aliens_II napsal(a):
Ne, ne, černobílá.

A slečna blondýna?

N.u napsal(a):
Zrzavci: Já jsem vůbec nemluvila o vás nýbrž o úplně prvních příspěvcích kde zadavatelka dostala jen sodu bez rady tak se nedivim, že se pak sekla
Megííí:Já jsem Akitu nikdy neměla proto si nedovoluji radit.
Víte Já i kromě psů chovám plazy a to byste se divili na co všechno se mě lidi ptají nebo čeho všeho jsou schopní kolikrát mi to ani hlava nebere, ale když mi zavolají a zeptají se tak na ně nejsem drsná i když mám chuť, čeho bych tím docílila? Jen by mi přiště už nezavolali a to zvíře by klidně "utýrali"Já jim to vysvětlím co dělají špatně jak to napravit a jak tomu předejít.A ti lidi se mi ozvou znovu když mají nějaký problém, ale pochybuji, že zadavatelka si sem přijde ještě někdy pro radu bude to radši řešit na vlastní pěst a nadělá více škody než užitku. Tak se mějte jdu vařit

A oni vám volají, protože chtějí informace a vaše vysvětení vyslechnou. Zadavatelka ale nevyslechla nic, jen chtěla potvrzení toho, že má to štěně trestat stále dál a stále víc a když ho nedostala tady, vyptala si ho od Fišerové a je spokojená.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A slečna blondýna?

Oj, tak to nevím. Moc jsem si ji neprohlížel. Fakt si nejsem jist. Ale myslím, že měla dlouhé vlasy a myslím, že je kuřačka? Nebo já už nevím.

Aliens_II napsal(a):
Oj, tak to nevím. Moc jsem si ji neprohlížel. Fakt si nejsem jist. Ale myslím, že měla dlouhé vlasy a myslím, že je kuřačka? Nebo já už nevím.

Tak jinak, na jakém hřišti jste byli?

lesnížínka napsal(a):
Mám stejný názor, asi to bude tím, že právě oba máme psy, kteří na pánovi(míčku, sáčku s piškoty) nevisí očima a žijou si svůj vlastní, psí život, takový, jakový je baví. Šeltii, borderu...možná byví tohle, proto já tahle plemena vlbec nemusím, není mi ta jejich umanutost vůbec sympatická, hraničí mi to s šílenstvím trochu. Ano, někdy jsem naštvaná, když samojed neposlechne hned a já čekám, až se uráčí ukončit svou činnost a jít, ale když se nad tím zamyslím: psy jsem si pořídila, aby nám bylo spolu dobře a byli rádi, že jsou, moji" psi. Nepotřebuju aby mi sloužili, na prochajdy chodím kvůli nim, ne oni kvůli mně, proto nemusí šlapat u nohy na krátkém vodítku, nepotřebuju předvádět jejich dovednosti(i když i oni určité mají) Stačí mi, že mne doprovází a chovají se slušně, vůči lidem i psům.

Jé díky. Já bych nás přiřadil spíše v psím světě k volnomyšlenkářům. Když bych jmenoval a možná se trefím, tak jsou to Vy, Meg, Ollie, Sardullah a mnoho dalších, ale Vás všechny čtu a je to jasný.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak jinak, na jakém hřišti jste byli?

Vy jste ale potvora.
Na Zahraďáku.

Aliens_II napsal(a):
Vy jste ale potvora.
Na Zahraďáku.

Tak to jsem chtěla slyšet S onou slečnou a její čubou se moje čuba nenávidí, měli jsme s ní (čubou) kdysi konflikt a od té doby ji ta moje nemůže ani cítit

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No jo. mám v hlavě takový ideál, který s touto dobou nejde dohromady.

Jo já rozumím. Ale zase je lepší dát alespoň nějaké vyžití vlastností a energie, která psu byla dána.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to jsem chtěla slyšet S onou slečnou a její čubou se moje čuba nenávidí, měli jsme s ní (čubou) kdysi konflikt a od té doby ji ta moje nemůže ani cítit

Ta slečna měla hrůzné pohledy, víte. A taky se hodně bála se mi zdálo, nebyla zvyklá na jiné alternativy. Já vím, že se bála o fenku a že my jsme třeštidlo. Proto jsem to psal, ta její fenka nebyla vůbec zvyklá na to, že by existoval nějaký pes, který by po ni něco chtěl víc, než čuchat. A pak i vystartovala po Alíně a možná došlo ke kontaktu, no moje se oklepala, ale byla pak z ní paf pak. Ale nic, vše proběhlo korektně, jen jsme byli za exoty.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A nebyla barvy trikola?

Je možná kombinace černo bílá a čumák měla nějaký světlý, ale ne bílý? Tak jestli jo, tak nejsme daleko.

lesnížínka napsal(a):
Mám stejný názor, asi to bude tím, že právě oba máme psy, kteří na pánovi(míčku, sáčku s piškoty) nevisí očima a žijou si svůj vlastní, psí život, takový, jakový je baví. Šeltii, borderu...možná byví tohle, proto já tahle plemena vlbec nemusím, není mi ta jejich umanutost vůbec sympatická, hraničí mi to s šílenstvím trochu. Ano, někdy jsem naštvaná, když samojed neposlechne hned a já čekám, až se uráčí ukončit svou činnost a jít, ale když se nad tím zamyslím: psy jsem si pořídila, aby nám bylo spolu dobře a byli rádi, že jsou, moji" psi. Nepotřebuju aby mi sloužili, na prochajdy chodím kvůli nim, ne oni kvůli mně, proto nemusí šlapat u nohy na krátkém vodítku, nepotřebuju předvádět jejich dovednosti(i když i oni určité mají) Stačí mi, že mne doprovází a chovají se slušně, vůči lidem i psům.

Ehm.
Chodím se psy na procházku kvůli nim, kolikrát se mi opravdu nechce.
rozhodně se nikde nepředvádím s jejich dovedností.
Neslouží mi. Spíše sloužím já jim.

Leč pes je velmi inteligentní stvoření. V dnešním světě má vše co po něm pud chce. Nemusí si obstarávat potravu, nemusí si zajišťovat bezpečí, neloví (a ani nesmí) nestopují zvěř (a ani nesmí). Chci-li aby byly uspokojeny jejich základní potřeby a to i mentální, je vhodné jim je nahradit jinak. Všem - bez ohledu na plemeno. Pes, kde dojde naplnění potřeba jak tělesných, tak mentálních je... spokojený pes. Pes je tvor smečkový, je normální, že má vazbu na svého majitele, který mu tu smečku nahrazuje. dělat rychlé soudy podle sebe by se nemělo.

Zrzavci napsal(a):
Ehm.
Chodím se psy na procházku kvůli nim, kolikrát se mi opravdu nechce.
rozhodně se nikde nepředvádím s jejich dovedností.
Neslouží mi. Spíše sloužím já jim.

Leč pes je velmi inteligentní stvoření. V dnešním světě má vše co po něm pud chce. Nemusí si obstarávat potravu, nemusí si zajišťovat bezpečí, neloví (a ani nesmí) nestopují zvěř (a ani nesmí). Chci-li aby byly uspokojeny jejich základní potřeby a to i mentální, je vhodné jim je nahradit jinak. Všem - bez ohledu na plemeno. Pes, kde dojde naplnění potřeba jak tělesných, tak mentálních je... spokojený pes. Pes je tvor smečkový, je normální, že má vazbu na svého majitele, který mu tu smečku nahrazuje. dělat rychlé soudy podle sebe by se nemělo.

Nesoudíme. Myslím, že jsme korektní a sdělujeme jen své názory a pohledy na věc a téma.

Aliens_II napsal(a):
Nesoudíme. Myslím, že jsme korektní a sdělujeme jen své názory a pohledy na věc a téma.

Já jsem nemluvila úplně v množném čísle.

když tohle co jsem od lesní žínky okomentovala čtu, vadí mi to, protože to shazuje ty, kteří se psy něco dělají.

Aliens_II napsal(a):
Ta slečna měla hrůzné pohledy, víte. A taky se hodně bála se mi zdálo, nebyla zvyklá na jiné alternativy. Já vím, že se bála o fenku a že my jsme třeštidlo. Proto jsem to psal, ta její fenka nebyla vůbec zvyklá na to, že by existoval nějaký pes, který by po ni něco chtěl víc, než čuchat. A pak i vystartovala po Alíně a možná došlo ke kontaktu, no moje se oklepala, ale byla pak z ní paf pak. Ale nic, vše proběhlo korektně, jen jsme byli za exoty.

Přesně, jak říkáte. Čuba nervní, nevychovaná, závislá na míčku. Jednou mi vlítla do čuby, když jsme "míčkovsly" my. Moje jí smotala do klubka, chvílu byl klid a pak si zase začala vyskakovat a od té doby, když je někdy nàhodou potkáme, tak je zle.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně, jak říkáte. Čuba nervní, nevychovaná, závislá na míčku. Jednou mi vlítla do čuby, když jsme "míčkovsly" my. Moje jí smotala do klubka, chvílu byl klid a pak si zase začala vyskakovat a od té doby, když je někdy nàhodou potkáme, tak je zle.

Hm tak tohle už je blbý

"Špatně bylo to, že jiný druh psa, byl pro slečnu, slušně řečeno "nevhodně" se chovající."
ale takhle to v tom příspěvku, nebylo, že ? Ten ironicky odsuzoval nějakou slečnu s patrně šeltičkou, kteří si někde prostě cvičili...kapku nepochopení odlišností psů, ne?

"Ta slečna měla hrůzné pohledy, víte. A taky se hodně bála se mi zdálo, nebyla zvyklá na jiné alternativy. Já vím, že se bála o fenku a že my jsme třeštidlo. Proto jsem to psal, ta její fenka nebyla vůbec zvyklá na to, že by existoval nějaký pes, který by po ni něco chtěl víc, než čuchat. A pak i vystartovala po Alíně a možná došlo ke kontaktu"
takže ta šeltička, co ignorovala všechny psy okolo a zajímala se jenom o svůj balónek ti napadla psa? Nebo tvůj pes bez domluvy s majitelkou kontaktoval tu šeltičku, aniž by o to fenka i její majitelka stály...? A z toho celého to rozhořčení?

"Nesoudíme. Myslím, že jsme korektní a sdělujeme jen své názory a pohledy na věc a téma."
Fakt nesoudíš? Mi to celé připadá jako nerespektování a nepochopení odlišností plemen...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo jo, přesně vím co myslíte. jsou dva druhy pánů. ta ona je jeden druh, vy jste ten druhý. nikdy nepochopím. dycky mi hlavou proběhne: pejsánku pojď si s námi hrát :D.

Nehazela bych to jen na pany.. Moje prvni fenka bigla, byla desne spolecenska, chodily jsme pravidelne do vybehu (velkeho) s partou pejskaru a jak tam radila.. I Grace si hodne hravavala s jinejma a tak... Ted mala, mala bila kniracka proste o cizi psy moc nestoji, pokud ma na vyber cumi na me ac che balonek a radsi bude se mnou cvicit nez si hrat s cizima psama... Kdyz uz si chce hrat po psim ma na to Grace... Ale jinak? zvykla jsem si :d.

Aliens_II napsal(a):
Jé díky. Já bych nás přiřadil spíše v psím světě k volnomyšlenkářům. Když bych jmenoval a možná se trefím, tak jsou to Vy, Meg, Ollie, Sardullah a mnoho dalších, ale Vás všechny čtu a je to jasný.

Kdybych nebyla volnomyšlenkář, tak bych ze soužití se svým mazlem byla akorát tak nafraná.

Ad ta fena ze Zahraďáku - to už je klasická obsese, když se to přežene. Ze psa je asociál, který už prostě jinak než s míčkem fungovat nemůže. A lidi si to vůbec neuvědomují, naopak mají radost, že se pes bez vyběhá sám a vypadá šťastně. To, že je nonstop ve stresu a závislý na adrenalinu, je vůbec nenapadne. A hlavně ať mu žádný pes nebere míček, nebo ho zabije. Pak je ale kontraproduktivní chodit do míst s větším počtem psů.

Joo obsese, o tom jsme mluvili. vycvičené to je, chovat se neumí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Špatně bylo to, že jiný druh psa, byl pro slečnu, slušně řečeno "nevhodně" se chovající."
ale takhle to v tom příspěvku, nebylo, že ? Ten ironicky odsuzoval nějakou slečnu s patrně šeltičkou, kteří si někde prostě cvičili...kapku nepochopení odlišností psů, ne?

"Ta slečna měla hrůzné pohledy, víte. A taky se hodně bála se mi zdálo, nebyla zvyklá na jiné alternativy. Já vím, že se bála o fenku a že my jsme třeštidlo. Proto jsem to psal, ta její fenka nebyla vůbec zvyklá na to, že by existoval nějaký pes, který by po ni něco chtěl víc, než čuchat. A pak i vystartovala po Alíně a možná došlo ke kontaktu"
takže ta šeltička, co ignorovala všechny psy okolo a zajímala se jenom o svůj balónek ti napadla psa? Nebo tvůj pes bez domluvy s majitelkou kontaktoval tu šeltičku, aniž by o to fenka i její majitelka stály...? A z toho celého to rozhořčení?

"Nesoudíme. Myslím, že jsme korektní a sdělujeme jen své názory a pohledy na věc a téma."
Fakt nesoudíš? Mi to celé připadá jako nerespektování a nepochopení odlišností plemen...

Tak jako bacha! Klid.

Na hřišti jsme byli první, bylo tam vícero psů. Přišla, ani nezabučela a jala se cvičit. Nebyl to jen můj pes, co kolem ni běhal. Házela míček a prostě hafani za nim běhali. Každý ho chtěl a ta moje, jé světe div se, ji ho chtěla prostě taky sebrat, být rychlejší. Přiběhla ke slečně, čekajíce hod ho a její čuba vyletěla.

Byla to normální hra. Pokud madam měla problém, mohla si říci.

Ironicky jsem nikoho neposuzoval, jen jsem řekl svůj názor, jak to vidím. Její pes se mi líbil, byl perfektní na to co dělal.


Nejsem si Vámi jist, ale pokaždé, když se něco probírá, okamžitě vrháte blesky a dáváte všem pocit, jak jste perfektně erudovaná a korektní. Přitom se tady probírají prostě životní situace a myslím si, že v mnoha případech naprosto v klidu.

Jo a to patrné nepochopení. Takže já to nepochopil a ona tedy také nemusela? Tak kdo to nepochopil? Já jsem to pochopil a psa jsem stáhnul, chvíli poseděl, podíval jsem se, jak ji patří celé hřiště, jak je šikovná a líbilo se mi to a pak jsem odešel.

Takže co? Měl jsem se po-ondit, že přišla šeltinka? Zbytečně mě vytáčíte a to nechci.
Takže v tomto směru, tématu dávám OFF.

Zrzavci napsal(a):
Ehm.
Chodím se psy na procházku kvůli nim, kolikrát se mi opravdu nechce.
rozhodně se nikde nepředvádím s jejich dovedností.
Neslouží mi. Spíše sloužím já jim.

Leč pes je velmi inteligentní stvoření. V dnešním světě má vše co po něm pud chce. Nemusí si obstarávat potravu, nemusí si zajišťovat bezpečí, neloví (a ani nesmí) nestopují zvěř (a ani nesmí). Chci-li aby byly uspokojeny jejich základní potřeby a to i mentální, je vhodné jim je nahradit jinak. Všem - bez ohledu na plemeno. Pes, kde dojde naplnění potřeba jak tělesných, tak mentálních je... spokojený pes. Pes je tvor smečkový, je normální, že má vazbu na svého majitele, který mu tu smečku nahrazuje. dělat rychlé soudy podle sebe by se nemělo.

Ani se mi do té debaty nechce, ale připísnu jen, že s tímhle souhlas
Přesně pro tyto uvedené důvody dělám s pasačkou sportovku - tedy ten prazáklad "ochrana v jeskyni", čuchání zvěře, lov mamuta" a proto se agility obloukem vyhýbám, ač by mě každý se psem napasoval přesně tam a na sportovku zase že plemeno vhodné není No co už, děláme, co nás baví a naplňuje, trávíme spolu jak pracovní, tak volný čas (vlastně veškerý, včetně WC -fakt ji tam nikdo nenutí na balonek.
Můj pes když pracuje, také je "napojen" jen na mě, na druhého psa by se také nepodíval, když však vidím kamarády nebo i nové, kteří se chtějí zapojit, klidně přeruším a jdem se hrát. Život má krásný a spokojený dost -jen to z ní čiší. Hry se psy provozujem často a rádi, bohužel většinou není moc honičů, co by stačilo či mělo vytrvalost .
Díkybohu, že nežiju ve velkoměstě, kde se musí chodit hrát se psy jen na určitá místa, protože jednak tam by mě cvičit ani nenapadlo (i když nemám představu jak takové hřiště vypadá (ale představuji si to jako výběh, kde se psi hrají s ostatními psy a běhají si spolu), a druhák by mě nebavilo řešit ty časté spory, jak čtu...

kniga napsal(a):
Nehazela bych to jen na pany.. Moje prvni fenka bigla, byla desne spolecenska, chodily jsme pravidelne do vybehu (velkeho) s partou pejskaru a jak tam radila.. I Grace si hodne hravavala s jinejma a tak... Ted mala, mala bila kniracka proste o cizi psy moc nestoji, pokud ma na vyber cumi na me ac che balonek a radsi bude se mnou cvicit nez si hrat s cizima psama... Kdyz uz si chce hrat po psim ma na to Grace... Ale jinak? zvykla jsem si :d.

No však jste ten druhý pán. kdybyste byla první, nepochopíte, že si máte zvyknout :D.

Sapp napsal(a):
Ani se mi do té debaty nechce, ale připísnu jen, že s tímhle souhlas
Přesně pro tyto uvedené důvody dělám s pasačkou sportovku - tedy ten prazáklad "ochrana v jeskyni", čuchání zvěře, lov mamuta" a proto se agility obloukem vyhýbám, ač by mě každý se psem napasoval přesně tam a na sportovku zase že plemeno vhodné není No co už, děláme, co nás baví a naplňuje, trávíme spolu jak pracovní, tak volný čas (vlastně veškerý, včetně WC -fakt ji tam nikdo nenutí na balonek.
Můj pes když pracuje, také je "napojen" jen na mě, na druhého psa by se také nepodíval, když však vidím kamarády nebo i nové, kteří se chtějí zapojit, klidně přeruším a jdem se hrát. Život má krásný a spokojený dost -jen to z ní čiší. Hry se psy provozujem často a rádi, bohužel většinou není moc honičů, co by stačilo či mělo vytrvalost .
Díkybohu, že nežiju ve velkoměstě, kde se musí chodit hrát se psy jen na určitá místa, protože jednak tam by mě cvičit ani nenapadlo (i když nemám představu jak takové hřiště vypadá (ale představuji si to jako výběh, kde se psi hrají s ostatními psy a běhají si spolu), a druhák by mě nebavilo řešit ty časté spory, jak čtu...

Buďte ráda! Závidím Vám velice. Já zase na druhou stranu oceňuji, že si tam můžete popovídat s různými lidmi o různých psech a v klidu. A baví mě to a člověk se dozví mnoho zajimavého. A že psi zrovinka běhají a mají radost? No proč ne. Jen, vždy tam bude to ale, když se přihodí.... To co píšete.

Takže přesně tak, jak jsem předpokládala...

"Pokud madam měla problém, mohla si říci"
Vcelku a obecně pokládám za slušné vychování se s majitelem druhého psa nejdřív domluvit, než k němu nechám toho svého přijít - může být XY důvodů, proč to ten druhý nechce.
Ale upřímně, nechat svého psa vlítnout do hry cizího psa s míčkem/klackem..., to je zhůvěřilost a koledování si o průser (respektive koledovat o průser svému psu).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže přesně tak, jak jsem předpokládala...

"Pokud madam měla problém, mohla si říci"
Vcelku a obecně pokládám za slušné vychování se s majitelem druhého psa nejdřív domluvit, než k němu nechám toho svého přijít - může být XY důvodů, proč to ten druhý nechce.
Ale upřímně, nechat svého psa vlítnout do hry cizího psa s míčkem/klackem..., to je zhůvěřilost a koledování si o průser (respektive koledovat o průser svému psu).

A to se tady stále socializuje.

Škoda.

Jen bych tedy doplnil. Pokud jdu do prostoru a vidím, že se lidé baví tím, že jejich psi společně běhají za klackem a on to v našem případě byl klacek a tuto zábavu svým psem přetnu, protože můj bude trénovat agility a nebo si bude házet svůj míček, který nikomu nedá, protože je to závislák, tak špatně je něco jiného. Nic, to tak bude vždy. Dva póly.

Aliens_II napsal(a):
Buďte ráda! Závidím Vám velice. Já zase na druhou stranu oceňuji, že si tam můžete popovídat s různými lidmi o různých psech a v klidu. A baví mě to a člověk se dozví mnoho zajimavého. A že psi zrovinka běhají a mají radost? No proč ne. Jen, vždy tam bude to ale, když se přihodí.... To co píšete.

Ráda, že tam nežiju? Jo to jsem, i když ráda stověžatou matku navštívím (tam ale opravdu výjimečně bez psa) Psí hřiště jsem tedy fakt ještě žádné neviděla
S lidmi povídám co chvíli, často i těmi, co žádného psa nemají (často staří lidé, co mají touhu si o psovi něco říct, zastavují mě sami) nebo s pejskaři. Nevadí mi, že mě "zdrží od práce" - jdu třeba s nějakým cílem někam našlápnout stopu, ale zdržíme se hrou na běhanou a kecáním... je to o lidech.

Tak abych nebyla za totálního nevzdělance, pustila jsem si, jak vypadají ty psí hřiště

https://www.stream.cz/mame-radi-psy/10006458-kam-s-pejskem-za-zabavou-v-praze-psi-louky-a-hriste

pěkné, ale maličké...doufám, že tam majitelé uklizí, jinak by to tam bylo za chvilku jak minové pole /nic mě nenaštve víc, než když jdu sebrat po svém psovi a šlápnu do cizího - což se mi včera stalo, v úplně nových botách, co rozšlapávám na trek /.

Sapp napsal(a):
Ani se mi do té debaty nechce, ale připísnu jen, že s tímhle souhlas
Přesně pro tyto uvedené důvody dělám s pasačkou sportovku - tedy ten prazáklad "ochrana v jeskyni", čuchání zvěře, lov mamuta" a proto se agility obloukem vyhýbám, ač by mě každý se psem napasoval přesně tam a na sportovku zase že plemeno vhodné není No co už, děláme, co nás baví a naplňuje, trávíme spolu jak pracovní, tak volný čas (vlastně veškerý, včetně WC -fakt ji tam nikdo nenutí na balonek.
Můj pes když pracuje, také je "napojen" jen na mě, na druhého psa by se také nepodíval, když však vidím kamarády nebo i nové, kteří se chtějí zapojit, klidně přeruším a jdem se hrát. Život má krásný a spokojený dost -jen to z ní čiší. Hry se psy provozujem často a rádi, bohužel většinou není moc honičů, co by stačilo či mělo vytrvalost .
Díkybohu, že nežiju ve velkoměstě, kde se musí chodit hrát se psy jen na určitá místa, protože jednak tam by mě cvičit ani nenapadlo (i když nemám představu jak takové hřiště vypadá (ale představuji si to jako výběh, kde se psi hrají s ostatními psy a běhají si spolu), a druhák by mě nebavilo řešit ty časté spory, jak čtu...

Díky. No já si opravdu myslím, že je pro psy důležité nějaká činnost. Jinak krní. Však když se dělalo porovnání mozku vlka a psa, tak pes z toho vyšel hůř. No jistě, protože šedá můra kostková ( ) už nemá moc co řeišt, nemusí pracovat, a tak druh krní. Zajímalo by mě, kdyby bylo možné srovnání mozku psa z doby kdy byli jen a jen na řetězu a z doby současné /či asi spíše pozdější/, kdy se už se psy začalo něco dělat, jaký by byl výsledek.
Já na psech obdivuju jejich inteligenci a to čeho všeho jsou schopni - nejen výkony, ale hlavně komunikací, svým uvažováním. Jsou úžasní. Jen jim tu možnost dát. I proto mám ráda dnešní způsob cvičení, který psům to myšlení rozvíjí, učí je, oproti dřívějšímu způsobu, kdy pes ten mozek zapnout nemusel, jen spíše slepě poslouchal. Vyhovuje mi, mít při sobě bytost inteligentní.

Sapp napsal(a):
Tak abych nebyla za totálního nevzdělance, pustila jsem si, jak vypadají ty psí hřiště

https://www.stream.cz/mame-radi-psy/10006458-kam-s-pejskem-za-zabavou-v-praze-psi-louky-a-hriste

pěkné, ale maličké...doufám, že tam majitelé uklizí, jinak by to tam bylo za chvilku jak minové pole /nic mě nenaštve víc, než když jdu sebrat po svém psovi a šlápnu do cizího - což se mi včera stalo, v úplně nových botách, co rozšlapávám na trek /.

Neuklízí. Vždy je to, jak a kdo. Už jsem několikrát měl tu čest na botách.

Hřiště jsou, některé maličké, některé velké. Praha no. A louky free jsou taky. Tyto v těch videích jsou, měla by být, oplocená, jinak psi běhají všude, kde to jde a třebas na Kavkách jsou krásné velké a louky a jinde taky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No však jste ten druhý pán. kdybyste byla první, nepochopíte, že si máte zvyknout :D.

Jo taaak, aha, nemela jsem si zvykat ale spise nejak "preprogramovat" fenuli co? me to preprogramovani psu nejak nejde .

Zrzavci napsal(a):
Díky. No já si opravdu myslím, že je pro psy důležité nějaká činnost. Jinak krní. Však když se dělalo porovnání mozku vlka a psa, tak pes z toho vyšel hůř. No jistě, protože šedá můra kostková ( ) už nemá moc co řeišt, nemusí pracovat, a tak druh krní. Zajímalo by mě, kdyby bylo možné srovnání mozku psa z doby kdy byli jen a jen na řetězu a z doby současné /či asi spíše pozdější/, kdy se už se psy začalo něco dělat, jaký by byl výsledek.
Já na psech obdivuju jejich inteligenci a to čeho všeho jsou schopni - nejen výkony, ale hlavně komunikací, svým uvažováním. Jsou úžasní. Jen jim tu možnost dát. I proto mám ráda dnešní způsob cvičení, který psům to myšlení rozvíjí, učí je, oproti dřívějšímu způsobu, kdy pes ten mozek zapnout nemusel, jen spíše slepě poslouchal. Vyhovuje mi, mít při sobě bytost inteligentní.

Naprostý souhlas Mně také vyhovuje mít při sobě bytost inteligentní - krásně řečeno. Psa beru s sebou do práce a ač se to nemusí zdát, velmi mi pomáhá už jen svou přítomností, dokonale čte lidi, jejich nálady, emoce...(podle toho se i zachová) tím chci říct, že každý pes je krásná inteligentní bytost, i ti, co úzce spolupracují s páníkem. Každý má své. (mně třeba pomáhá i kočka , což je protipol mého psa, ale fungující na zvířecím instinktu obdobně).

Aliens_II napsal(a):


Neuklízí. Vždy je to, jak a kdo. Už jsem několikrát měl tu čest na botách.

Hřiště jsou, některé maličké, některé velké. Praha no. A louky free jsou taky. Tyto v těch videích jsou, měla by být, oplocená, jinak psi běhají všude, kde to jde a třebas na Kavkách jsou krásné velké a louky a jinde taky.

Hm, hm, no tak to musí být nálož

Je nějaké hřiště i blízko Vyšehradu? To je pro mě v Praze nejkrásnější část, tam se mrknu vždycky. Tak že bych zašla občíhnout i hřiště

Sapp napsal(a):
Naprostý souhlas Mně také vyhovuje mít při sobě bytost inteligentní - krásně řečeno. Psa beru s sebou do práce a ač se to nemusí zdát, velmi mi pomáhá už jen svou přítomností, dokonale čte lidi, jejich nálady, emoce...(podle toho se i zachová) tím chci říct, že každý pes je krásná inteligentní bytost, i ti, co úzce spolupracují s páníkem. Každý má své. (mně třeba pomáhá i kočka , což je protipol mého psa, ale fungující na zvířecím instinktu obdobně).

Áá tak to hodně, hodně závidím, dřív jsem taky tu možnost měla a bylo to fajn (zvlášť, když má člověk štěně).
Já jsem ráda, že se pozvolna mění nahlížení na zvířata, na to co cití, vnímají, jak přemýšlí a čeho jsou schopna.
Kočky nemám načtený - bohužel, protože ty se zatím v mojí společnosti nevyskytují. A doufám, že se to jednou změní - jen se bojím, jestli se jim naučím rozumět, jsou hodně odlišný a já jsem kovanej "psář" Když jsem tuhle viděla nějakýb pořad, co všechno může být pro kočku důležité a ovlivnit její chování - toho nevím, jestli bych se dopátrala.

Ad ještě ta spolupráce zvířete s člověkem - on člověk ty zvířata vytrhnul z jejich přirozeného prostředí a měl by se snažit, jim to nějak vykompenzovat. A nemusí jít fakt o psa. Měla jsem možnost porovnat chování a přístup různých jedinců andulek, který prošly mým životem. A můžu odpřísáhnout, všichni- krom jednoho ptáčka, který se k nám dostal jako už dospělý a bohužel umřel dřív, než by se to dalo změnit, tak všichni měli rádi nějakou činnost s námi. A ten na kterého bylo v té době nejvíc času, byl ze všech "nejšikovnější", krom toho, že mluvil jak rádio a tvořil neuvěřitelný a nezapomenutelný věty, tak uměl chodit u nohy, aportoval, měl supr přivolání a měl na nás neuvěřitelnou vazbu. A to nemluvím o tom, že se dá andulka naučit na to, že může být venku volně puštěná a přiletí na zavolání. Všechno je to o tom, že si s tím tvorem musím vytvořit vazbu a ono musí (ne ve smyslu muset, ale chtít) mít zájem se mnou být. A pak je to úžasný.

Sapp napsal(a):
Hm, hm, no tak to musí být nálož

Je nějaké hřiště i blízko Vyšehradu? To je pro mě v Praze nejkrásnější část, tam se mrknu vždycky. Tak že bych zašla občíhnout i hřiště

Pod Vyšehradem v Podolí, u vodárny. Ale ptal jsem se zde někoho a je to snad malé a divné.
Tam kolem, nahoře, to netuším. Ale Kavčí Hory jsou od Vyšehradu co by došel a těsně před cílem kamenem dohodil. Ale to jsou freedog meadows.

Trochu bych to tu shrnula...možná se vrátila k zadavatelčinu tématu...výchova...
Můj názor je takový, že pes se má vychovávat trpělivě a s láskou, tělesné tresty nejsou potřeba, štěně nic nedělá nám naschvál, nemá zájem nás naštvat a už vůbec ne ublížit...je jen na nás svému psímu miminku vysvětlit, co po něm chceme...vždyť od okamžiku, co si ho dovezeme domů jsme jeho tátamáma...a můj názor je, že velký silný pes vás neposlouchá proto, že se vás bojí...ví, že je fyzicky silnější, ale proto, že vás respektuje a ještě jsem neviděla, aby si někdo respekt ať člověka nebo psa získal fyzickými tresty a neustálým okřikováním...toto tedy za mě ad výchova.

A teď k socializaci a soužití pejsků a páníků...
dřív byla jediná organizace, kde bylo možno se psy něco dělat, SVAZARM, kam převážně chodili cvičit lidi s tzv.služebními plemeny, především NO...Nebudu tady probírat život vesnických psů na řetězu, chtěla bych vzpomenout, jak to dříve chodilo na sídlištích...alespoň, jak já na to vzpomínám.
Sídlištní psy nikdo intenzivně necvičil, páníci pejsky naučili povely, které potřebovali...o socializaci nikdo neslyšel, ale každé štěně se super socializovalo v sídlištní smečce...protože, alespoň u nás pesani lítali na volno...mezitím jsme běhaly my děti...všechno fungovalo, psi nebyli agresivní na jiné psy ani na děti...
Všude byly nějaké psí plácky, kde se scházeli k venčení skupinky pejskařů z okolí, psi se vylítali a paníci si vyměnili zkušenosti a zážitky.
Dnes všichni všechno strašně řešíme...někdy i hrotíme...přitom máme takové možnosti, o kterých se lidem dřív ani nezdálo...spoustu literatury, internet, psí školičky, atd....ale vytrácí se z toho taková, jak to nazvat" lehkost bytí"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Trochu bych to tu shrnula...možná se vrátila k zadavatelčinu tématu...výchova...
Můj názor je takový, že pes se má vychovávat trpělivě a s láskou, tělesné tresty nejsou potřeba, štěně nic nedělá nám naschvál, nemá zájem nás naštvat a už vůbec ne ublížit...je jen na nás svému psímu miminku vysvětlit, co po něm chceme...vždyť od okamžiku, co si ho dovezeme domů jsme jeho tátamáma...a můj názor je, že velký silný pes vás neposlouchá proto, že se vás bojí...ví, že je fyzicky silnější, ale proto, že vás respektuje a ještě jsem neviděla, aby si někdo respekt ať člověka nebo psa získal fyzickými tresty a neustálým okřikováním...toto tedy za mě ad výchova.

A teď k socializaci a soužití pejsků a páníků...
dřív byla jediná organizace, kde bylo možno se psy něco dělat, SVAZARM, kam převážně chodili cvičit lidi s tzv.služebními plemeny, především NO...Nebudu tady probírat život vesnických psů na řetězu, chtěla bych vzpomenout, jak to dříve chodilo na sídlištích...alespoň, jak já na to vzpomínám.
Sídlištní psy nikdo intenzivně necvičil, páníci pejsky naučili povely, které potřebovali...o socializaci nikdo neslyšel, ale každé štěně se super socializovalo v sídlištní smečce...protože, alespoň u nás pesani lítali na volno...mezitím jsme běhaly my děti...všechno fungovalo, psi nebyli agresivní na jiné psy ani na děti...
Všude byly nějaké psí plácky, kde se scházeli k venčení skupinky pejskařů z okolí, psi se vylítali a paníci si vyměnili zkušenosti a zážitky.
Dnes všichni všechno strašně řešíme...někdy i hrotíme...přitom máme takové možnosti, o kterých se lidem dřív ani nezdálo...spoustu literatury, internet, psí školičky, atd....ale vytrácí se z toho taková, jak to nazvat" lehkost bytí"

No jo lehkost bytí. On je problém taky v tom, že dřív nebylo tolik psů. Dneska má psa kde kdo, jen proto, že to živý reklama a film, že pes prostě přece patří k životu. Psa si tedy pořídí kdejaký,... neinteligent. Výsledek je ten, že psů je hafo a hafo jich je nevychovaných. Tím pádem obtěžují ty, kteří psy rádi nemají, tím pádem je omezen volný pohyb psů a místa, kde se mohou setkávat. POkud navíc do těch míst chodí i psi, kteří mají potíž, vyvolává to konflikty. Mám kolem sebe hodně psů, ale minimum z nich je vychovaných (teď myslím opravdu vychovaných, ne cvičených).

Aliens_II napsal(a):
Pod Vyšehradem v Podolí, u vodárny. Ale ptal jsem se zde někoho a je to snad malé a divné.
Tam kolem, nahoře, to netuším. Ale Kavčí Hory jsou od Vyšehradu co by došel a těsně před cílem kamenem dohodil. Ale to jsou freedog meadows.

Děkuji

Zrzavci napsal(a):
No jo lehkost bytí. On je problém taky v tom, že dřív nebylo tolik psů. Dneska má psa kde kdo, jen proto, že to živý reklama a film, že pes prostě přece patří k životu. Psa si tedy pořídí kdejaký,... neinteligent. Výsledek je ten, že psů je hafo a hafo jich je nevychovaných. Tím pádem obtěžují ty, kteří psy rádi nemají, tím pádem je omezen volný pohyb psů a místa, kde se mohou setkávat. POkud navíc do těch míst chodí i psi, kteří mají potíž, vyvolává to konflikty. Mám kolem sebe hodně psů, ale minimum z nich je vychovaných (teď myslím opravdu vychovaných, ne cvičených).

Dřív, když jsme byli se psem na prochajdě a potkali jsme dalšího psa, tak klasická otázka...již volaná z dáli "pes nebo fena?"...pokud jsme si ujasnili pohlaví našich psů...bylo to brané jako fajn, tak to si můžete hrát...dnes, když se potkají dva pejskaři, okamžitě jde pes na vodítko a s povelem "klid" se defakto obloukem obejdeme...což je v pořádku, ale dřív to bylo spíš "pojď řeknem pejskovi ahoj" a minimálně jsme nechali pesany, aby se pozdravili...dost mi to chybí...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Trochu bych to tu shrnula...možná se vrátila k zadavatelčinu tématu...výchova...
Můj názor je takový, že pes se má vychovávat trpělivě a s láskou, tělesné tresty nejsou potřeba, štěně nic nedělá nám naschvál, nemá zájem nás naštvat a už vůbec ne ublížit...je jen na nás svému psímu miminku vysvětlit, co po něm chceme...vždyť od okamžiku, co si ho dovezeme domů jsme jeho tátamáma...a můj názor je, že velký silný pes vás neposlouchá proto, že se vás bojí...ví, že je fyzicky silnější, ale proto, že vás respektuje a ještě jsem neviděla, aby si někdo respekt ať člověka nebo psa získal fyzickými tresty a neustálým okřikováním...toto tedy za mě ad výchova.

A teď k socializaci a soužití pejsků a páníků...
dřív byla jediná organizace, kde bylo možno se psy něco dělat, SVAZARM, kam převážně chodili cvičit lidi s tzv.služebními plemeny, především NO...Nebudu tady probírat život vesnických psů na řetězu, chtěla bych vzpomenout, jak to dříve chodilo na sídlištích...alespoň, jak já na to vzpomínám.
Sídlištní psy nikdo intenzivně necvičil, páníci pejsky naučili povely, které potřebovali...o socializaci nikdo neslyšel, ale každé štěně se super socializovalo v sídlištní smečce...protože, alespoň u nás pesani lítali na volno...mezitím jsme běhaly my děti...všechno fungovalo, psi nebyli agresivní na jiné psy ani na děti...
Všude byly nějaké psí plácky, kde se scházeli k venčení skupinky pejskařů z okolí, psi se vylítali a paníci si vyměnili zkušenosti a zážitky.
Dnes všichni všechno strašně řešíme...někdy i hrotíme...přitom máme takové možnosti, o kterých se lidem dřív ani nezdálo...spoustu literatury, internet, psí školičky, atd....ale vytrácí se z toho taková, jak to nazvat" lehkost bytí"

Souhlasím s prvním i druhým odstavcem. A ono, i když jsme odbočili, vše se vším souvisí. Pořád je to o lidech, pochopení, soužití se zvířetem... takže zase se to vrací k zadavatelce.

Mně se velmi líbilo zde na ifauně řečno (autora nepamatuju, snad nebude vymahat autorská práva ), v komunikaci se psem si sám sebe představit, že se ze dne na den ocitnete v Japonské firmě.(pro ty co umí Japonsky to neplatí ). Kolega, či nadřízený po vás něco chce a vy nevíte. Ten člověk se začíná zlobit a vztekat a vy fakt nevíte, co po vás chce. Jak se asi cítíte? Co uděláte? Záleží na vaší povaze... A když tam dám příklad z této diskuse, tak pokud mi ten japonský kolega bude přikládat nůž na krk či mířit zbraní na hlavu (rozumím tomu, že mě chce zabít), tak asi co udělám?...někdo se zhroutí, někdo vyjednává, někdo ho prostě sejme dřív než dokončí svou hrozbu. - je to dost příkladné k tomu třepání psovi za krkem?- beru to totiž stejně jako u lidí míření na hlavu.

V tom druhém, těch psů bylo ale tak nějak o dost míň, pracovních plemen na sídlišti taky moc nebylo...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dřív, když jsme byli se psem na prochajdě a potkali jsme dalšího psa, tak klasická otázka...již volaná z dáli "pes nebo fena?"...pokud jsme si ujasnili pohlaví našich psů...bylo to brané jako fajn, tak to si můžete hrát...dnes, když se potkají dva pejskaři, okamžitě jde pes na vodítko a s povelem "klid" se defakto obloukem obejdeme...což je v pořádku, ale dřív to bylo spíš "pojď řeknem pejskovi ahoj" a minimálně jsme nechali pesany, aby se pozdravili...dost mi to chybí...

Tak to já řvu i teď, na každého a pomalu stokrát za venčení. Když je to fena, pes senior, vykastrovaný, menší než JRT nebo štěně, tak se zeptám, jestli můžeme pozdravit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to já řvu i teď, na každého a pomalu stokrát za venčení. Když je to fena, pes senior, vykastrovaný, menší než JRT nebo štěně, tak se zeptám, jestli můžeme pozdravit.

Ano, potkávám takové majitele psů docela často. A příště už se na dálku pozdravíme, nebo se s pozdravem mineme.

Aliens_II napsal(a):
Ano, potkávám takové majitele psů docela často. A příště už se na dálku pozdravíme, nebo se s pozdravem mineme.

My se na přátele vrháme na celou délku flexiny. Nejdřív páníček, podrbat, zkontrolovat, jestli mu něco nezbylo po kapsách a pak až teprve kolega pes. Pokud je to neskousnutelná konkurence, tak lidi se pozdraví, kluci si zadržkují a s komentáři typu "drž zobák a pojď" pokračujeme.
Stane se, že páníčci se sežrat nechtějí, naopak prohodí pár slov. Tak pak konverzujeme 5 m od sebe, pánové na sebe naprdnutě zírají a nejradši by označkovali každý milimetr kolem desetkrát za sebou, samozřejmě na střídačku, přečůrat se to musí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My se na přátele vrháme na celou délku flexiny. Nejdřív páníček, podrbat, zkontrolovat, jestli mu něco nezbylo po kapsách a pak až teprve kolega pes. Pokud je to neskousnutelná konkurence, tak lidi se pozdraví, kluci si zadržkují a s komentáři typu "drž zobák a pojď" pokračujeme.
Stane se, že páníčci se sežrat nechtějí, naopak prohodí pár slov. Tak pak konverzujeme 5 m od sebe, pánové na sebe naprdnutě zírají a nejradši by označkovali každý milimetr kolem desetkrát za sebou, samozřejmě na střídačku, přečůrat se to musí.

My máme stejné psy? Dělám to úplně přesně, jako Vy. A kupodivu se přitom hovoru ta moje čuba zklidní. Tím ji i vychovávám, aby nebyla takový rapl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ufff, tak nevim, nebavi me to tu cist cely, projela jsem rychle prvni cca pulku diskuse. Asi jsem jina, ale mit doma od stenete psa, co si v pul roce dovoli na me nejen zavrcet, ale i vyjet a rafnout, to si neumim predstavit. Pri prvnim naznaku okamzite udelam takovej bordel, ze zvire nevi, jestli padaj trakare nebo je zemetreseni, ze to vickrat nezopakuje. A neptam se ho, jestli je to akita nebo bison. Nebudu mu chmatat na misku kdyz to nepotrebuju, ale kdyz chci, tak si ji treba dam na stul i s priborem a servitkem. Kuwa, je to pes, ne Jeho velicenstvo. Psala jste, ze jste vycvicila hodne psu, tak pokud nejste ten druh "vycvikare", za ktereho se dnes povazuje kazdej, co mel jako malej psa na retezu u babicky, kam vzdy v srpnu jezdil, tak prestante cist prirucky a dejte pruchod logice. Ze vseho mi jen vychazi, ze se sveho psa bojite, to je pak PRUSER!

Myslím si, že to není tak jednoduché. Nikdo z nás nevíme, co všechno předcházelo tomu rafnutí. Podle toho, jak zadavatelka popisovala její výchovné metody, zřejmě tomu předcházela ze strany toho štěněte celá škála pokusů o komunikaci a zadavatelka to vůbec nepostřehla. Takže to rafnutí mohlo být v psích očích jenom důraznější pokračování v komunikaci.
(Mimochodem, zavrčení samo o sobě není nic špatného, je to prostě jeden ze psích výrazových prostředků).

Jistě jste někdy viděla štěňata ve smečce, třeba i s jejich maminkou – o vrčení tam není nouze, ani o náznaky boje, tahání se o kořist, vzájemné krádeže hraček atd… viděla jste někdy fenu, která v takové situaci udělá (cituju) „takovej bordel, ze zvire nevi, jestli padaj trakare nebo je zemetreseni“? To by bylo naprosto šílené, asociální zvíře!
Myslíte, že člověk má právo se chovat asociálně?

Pokud budete mezipsí komunikaci pozorovat opravdu pozorně, mnoho se naučíte. A možná vám pak dojde, jak strašně nečitelní jsme pro psy my lidé. Ono nejde o to, že někdo dělá ze psa „Jeho veličenstvo“, ale vlastně jde o přesný opak: tím, že přehlížíme psí výrazové prostředky, děláme ze psa člověka (on nám přece musí sakra rozumět a všechno tedy dělá z: dominance, zlomyslnosti, pomsty, natruc…).

Není asi třeba doplňovat, že jsme pro malé štěně naprosto nečitelní, musí se naučit nám rozumět (a my jemu). Vlastně je to oboustranná vzájemná komunikce. měla by být.
V tomto případě ho ale zadavatelka drasticky (protože zatřepání za krk je velmi drastický trest) trestá za něco, co v jeho očích (zatím) není vlastně žádný prohřešek…
co z takového psa vyroste?
Inu, záleží na tom, jestli to je submisivní pudlík, nebo japonský samorost.
Pokud zadavatelka pojede na „výchovný“ tábor k paní, co napsala ten idiotský text o Akitách, na který tu byl odkaz, no… tak to potěš pánbůh.

Napsala jsem mail paní, co jí ta chovka patří a požádala jí, aby ten článek stáhla a vysvětlila důvody. Tak uvidíme.

kniga napsal(a):
Jo taaak, aha, nemela jsem si zvykat ale spise nejak "preprogramovat" fenuli co? me to preprogramovani psu nejak nejde .

Já vás pochválím a vy se rozzlobíte

Scyla

Četla jsem mnohem větší koniny.

rapotacka11 napsal(a):
Scyla

Četla jsem mnohem větší koniny.

Co to čtete? Tohle se dá srovnat možná s Millanem.

Šarina napsal(a):
Myslím si, že to není tak jednoduché. Nikdo z nás nevíme, co všechno předcházelo tomu rafnutí. Podle toho, jak zadavatelka popisovala její výchovné metody, zřejmě tomu předcházela ze strany toho štěněte celá škála pokusů o komunikaci a zadavatelka to vůbec nepostřehla. Takže to rafnutí mohlo být v psích očích jenom důraznější pokračování v komunikaci.
(Mimochodem, zavrčení samo o sobě není nic špatného, je to prostě jeden ze psích výrazových prostředků).

Jistě jste někdy viděla štěňata ve smečce, třeba i s jejich maminkou – o vrčení tam není nouze, ani o náznaky boje, tahání se o kořist, vzájemné krádeže hraček atd… viděla jste někdy fenu, která v takové situaci udělá (cituju) „takovej bordel, ze zvire nevi, jestli padaj trakare nebo je zemetreseni“? To by bylo naprosto šílené, asociální zvíře!
Myslíte, že člověk má právo se chovat asociálně?

Pokud budete mezipsí komunikaci pozorovat opravdu pozorně, mnoho se naučíte. A možná vám pak dojde, jak strašně nečitelní jsme pro psy my lidé. Ono nejde o to, že někdo dělá ze psa „Jeho veličenstvo“, ale vlastně jde o přesný opak: tím, že přehlížíme psí výrazové prostředky, děláme ze psa člověka (on nám přece musí sakra rozumět a všechno tedy dělá z: dominance, zlomyslnosti, pomsty, natruc…).

Není asi třeba doplňovat, že jsme pro malé štěně naprosto nečitelní, musí se naučit nám rozumět (a my jemu). Vlastně je to oboustranná vzájemná komunikce. měla by být.
V tomto případě ho ale zadavatelka drasticky (protože zatřepání za krk je velmi drastický trest) trestá za něco, co v jeho očích (zatím) není vlastně žádný prohřešek…
co z takového psa vyroste?
Inu, záleží na tom, jestli to je submisivní pudlík, nebo japonský samorost.
Pokud zadavatelka pojede na „výchovný“ tábor k paní, co napsala ten idiotský text o Akitách, na který tu byl odkaz, no… tak to potěš pánbůh.

Hezky jste to napsala

Aliens_II napsal(a):
Ták díky, to je zase přesně to, co jsem si myslel. Nicméně včerejší příhoda z hřiště u nás byla ta, že jsme tam byli za blby a za nevychovance. Jistá slečna tam měla toho nejdokonalešího a nejposlušnějšího a taky nejchytřejšího psa světa a dokonce nejvychovanějšího. Byla to nějaká zakrslá verze kólie, či co, no a byla prostě vytlučená na agility. Co mě ale dostalo, když se majitelka tvářila, jaká je odbornice a nepochopila, že my jsme pes smečkový, lovec každým coulem a že pohyb nás vzrušuje a nejsme až tak schopni pochopit, proč neběhat. Nu a já jsem se v duchu bavil a jen tak si přemýšlel, co že to s náma chce udělat, když jsme tu jeji kólijku "rušili" ve výkonech. Přitom stačilo říci, že je rušíme a asi bych i šel, už jsme měli naběháno dosti. Všiml jsem si ale, že ta kolie byla značně, jak to říct, prostě naprosto igonorovala své okolí a i psy a zajímal ji jen její míček a nic víc. Jen míček. Jo a pamlsky, hlavně taky to, aby něco padlo do huby. V tu chvíli jsem si říkal, co z toho ten pes má, když žije jen pro míček a plní paničce touhu být agility machr a nic víc.
A nevěřil bych, kdyby mi to neřekl místní občan, co byl s námi na hřišti, který je zná.

Neda mi to nereagovat i kdyz pozde, ale pro pochopeni. Nevim jak byste tedy hodnotil me-asi podobne. Se svoji tibetandou chodim ven-hrajeme tam fotbal, na schovavanou, skace na parezy, leze na stromy, pro radost cvicime a ano, kdyz potkame psi kamose propustim ji si hrat s ostatnimi. Hru ovsem sleduji a na sve fence poznam, kdy uz ma dost a kdy se hra meni na lov. Tehdy pozadam panecka at si odvola sveho psa, coz se mu vetsinou v zapalu hry nepodari, vidim na fence, ze uz sotva dycha a nemuze, proste do hry vstupuji a odchytim druheho psa sama. Ono je totiz pro vztah dulezite, aby pan nenechal sveho psa v situaci, kdy by i musel zacit resit sam-treba rvackou.Prevence je dulezita i tady.
A co se tyce te fixace na me a aktivity spolecne- nebylo tomu tak vzdy.Je za tim kus prace.Kdyz byla stene, byla jsem prekvapena jak je samostatna, jak me venku nepotrebuje, jak miluje vsechny ostatni psy. Moudra pani cvicitelka mi tehdy poradila velmi dobre-at se vykvaknu na cvicak a chodim s fenkou do mist, kde nebude sni noha a tam at spolu delame cokoli, ale spolu. Tak jsem kazdy den chodila do lesa se stopovackou a vymyslela aktivity.Po ceste domu byla hra se psy. Fenka se naucila me "ptat", jestli muze. No a ted mam to, co si predstavuji pod pojmem "partacka".Jsme na sebe napojene a ja, co je pro me hlavni, ji muzu poustet navolno si litat bud po lese, nebo se psy, protoze zavolam a leti z mnou.A neni krasnejsi pohled nez bezici kun bez sedla a uzdy a bezici stastny pes. Asi tak.

Pre mrobidku a kazdeho, kto sa zaujima (ak by bol problem slovencina, rada veci dovysvetlim) Mala som kadejakych psov, a dvoch tej istej rasy - husky - jeden diabol, druhy anjelik, vyzbrojila som sa po diablikovi odbornou instruktazou a tym, ze nepopustim, budem dosledna vo vychove a inak...lenze anjleik nic nepotreboval, len zit s nami, a nebolo nic treba, dvaja psi jednej rasy, kazdy iny...
Kedze nas vykradli a anjelik nebol velmi strazny pes, miloval ludi, tak sme sa po jeho smrti, a ja som nariekala tak, ze si susedia mysleli, ze mi zomrela matka...rozhodli, zakupit si strazneho psa akita-inu...

Tak toto je moj pribeh a pribeh mojho milacika,9 rocneho psa akita inu, urcite sa mi da kadeco vycitat a iste sa najdu skuseni chovatelia, ktori ma ukamenuju, ale takto sme spolu zacali a takto zijeme:
Isli sme si kupit akitu od chovatela, od ktoreho sme mali milacika - huskyho, a videli sme, vycerpanu matku v jednom kotci, dve steniatka tuliace sa k sebe v stlcenej budicke na kartonovych skatuliach, bol listopad, ale verili sme chovatelovi (bola mu nakoniec odobrana licencia na chov akit...) a doniesli sme si domov totalne bezemocne,3 mesacne steniatko, steniatko neknucalo, nevrcalo, nemalo ziadne emocie, len sa snazilo dstat prec od nas, z nasho domu, prejavovalo jemnym vrkanim nesuhlas, ked sme ho zobrali na ruky, nechcel hladkat, nechcel nic, len niekam vypadnut...Tak som ho nechala, vysiel na terasu, ktoru celu preskumal, a kedze nemohol nikam ist, zasil sa za kvetinac, a tam som mu urobila brlozok, dala deku, zakkryla dekou vrch, terasa je kryta, takze neslo o nic ine, ako o jeho pocit, ze je neviditelny...Kecali sme dlho do noci, takto, dostojne si siel dva krat urobit potrebu na jedno miesto a kaslal na mna a ja som rozpravala...Isla som dnu a potom von a zase som rozpravala...A ked uz nastal cas, ist spat, som mu povedala, milacku, viem, ze ma nemas rad, ale ja nemozem ist spat, kym ty si tu vonku a zobrala ho dnu, spavala som s nim tyzden na matraci v kuchyni, vypnute radiatrory, mohla som si to dovolit, pracujem doma...ked mi po tyzdni polozil hlavicku na ruku, tak som si povedala, skoro mam vyhrate...

Po mesiaci (steniatko priliz skoro odstavene, nemal vobec dolezite prvky v tele, kvoli imunite, ale to sa prejavilo az neskor...) zacal za mnou pobezkavat, mali sme doma kopu hraciek po detoch, plysakov i piskaciek, a s tym sa zacal hravat, sledovala som ho, davala mu jest, stale som ho hladkala, prihovarala sa mu, spaval mi pri nohach, ked som robila pri pocitaci, ale k nicomu som ho nenutila...Keby som v tejto faze zacala mu odoberat jedlo, alebo ho nejako potriasat, ak mi hryzol papucu (on ju hryzol, lebo tam citil mna, po sestricke, jedineho tvora, ktoremu skoro doveroval...) neviem, ako by sme dopadli a tak isto ma ani nenapadlo, mu na krk vesat obojok, v tej faze by to nebolo dobre, tak som to citila...

Mal asi 5 mesiacov, ked sme sa ozaj skamaratili, aj ostatnych celnov rodiny zacal registrovat, mali sme svoje ritualy, a priznam sa, ze som ho uplacala jedlom, lebo som ho milovala, chcela som, aby bol stastny, necitila som potrebu, mat ho pod kontrolou, ale ucil sa strasne rychlo, naucil sa vsetky povely asi za dva tyzdne, len tak, nemam na tom vobec ziadne zasluhy, chodi k nam kopu ludi a moja kamaratka hovori, strasne je nevychovany, aha, ako sa to robi a naucila ho za hodinu, lahni, sadni, paci...samozrejme za odmenu jedlovu...On to vie, nikdy to nezabudne ale nikdy to nebude vykonavat len preto, lebo sa nam chce a pre zabavu :) Nemame ziadne naucene povely, bohuzial, nie som dosledna, reaguje asi len na zvuk mojho hlasu, teda je jedno ci poviem, mialcku, ideme buckat, hybaj spat, pod sem, klobaska bude alebo hocico ine, proste pribehne zo zahrady, urobi take to svoje huhulu hulu, teda vydava zvuky typu, sme sa asi mesiac panicka nevideli, som rad, ze ta vidim a ide spat...pokracovanie, aby to nebolo dlhe.

Postupom casu sa veci vyvinuli tak, ze bol velmi chory, nemal asi dost mleziva, rychlo bol odstaveny a ked uz vyzeral, ako vyplznuta mrtvolka a nevedel ziadny veterninar, co s nim, pozil mnozstvo antibiotik, narazila som nastastie na pani doktorku Panakovu, a urobila mu testy a vysledok...je alergicky na uplne vsetko, travy, stromy, byliny, prach...nechali sme mu urbit vakcinu v amerike a pichali sme mu 6 mesiacov injekcie...ale to bolo potom, ked sa rozhodol, ze ja som milovana panicka, ze nasa rodina je jeho rodina, ze my ho milujeme a on bude milovat a chranit nas, az do roztrhania tela...

A vyplatilo sa, neviem, ako to vysvetlit, asi len kvoli tomu, ze nas ma rad a vie, ze ho mame radi, si nechal robit so sebou uplne vsetko, do usi kvapkat, vymyvat vyhryzene miesta iste stipajucou zmesou a pichat injekcie, vzdy som mu povedala, milacku, musi to byt, a veril nam, nikdy sa po nas neohnal, nema to rad, a ked pochopi, ze sa volaco take deje, tak sa samozrejme snazil zdrhnut, ale ked uz to muselo byt, usi, zuby, oci, injekcie, vsetko si nechal...mozem sa mu hrabat v miske kolko chcem, lebo vie, ze ak to robim, tak preto, ze mu tam bud nieco dodam alebo ze cokolvek ine, ale bude syty, lebo sa na mna panicku moze spolahnut...obviazanu nohu, ...nikdy si netrhal obvaz aj ked nemal okolo hlavy tu umelu hmotu...veril mi, ze to treba, lebo som mu to povedala...

Ked bol maly, skusala som mu nasadit obojok, a to bol cirkus, doteraz to robi, ked je vydeseny, hriesny, urazeny, zastrci hlavu pod gauc a nechce nas vidiet...Tak som pomaly skusala, hrali sme sa, omotavala som mu stuzku (masli) okolo krku, aby si zvykol, a znovu a tesnejsie a raz som ju aj uviazala, nechal tak, prepracovali sme sa k obojku, ale z toho sa okamzite vyvliekol, takze nikdy v zivote nemal obojok, ale na postroj som ho ucila podobne, lebo vylety vonku mal rad a na to si lahko zvykol...

Nema rad psov, ale miluje sucky, a nikdy mat nebude, pes iny, je nieco, co ho ohrozuje v jeho postaveni v svorke, teda v nasej rodine, ktoru miluje, zije preto, aby ju strazil a chranil, velmi citlivo reaguje na agresivne prejavy, ci uz telefonicke a ine, alebo skor netrpezlive, ...Ak sme niekoho prijali u nas doma, ako priatela, navzdy si ho pamata, nemusi byt u nas aj roky, pamata si a vita ho rovnako srdecne, ako prvy den, ak citi v mojom hlase neistotu alebo stres, okamzite reaguje, a aj ked by to bol akokolvek pre neho dobre znamy, je za plotom, ja odpovedam nervozne, on ho nepusti za branku...az kym nepoviem, milacku, pod ukazat novu hracenku, a vtedy zoberie nejaku piskacku a vita...pokracovanie.

Milacik neznasa male deti...bohuzial,...v detstve, ked obchadzal teren a aj cast pri plote, vyskytla sa tam ista uplne hlupa mamicka, s uplne hlupymi detmi, ktore do neho hadzali kamene, pichali ho konarikmi, hadzali mu do oci hlinu...nevedela som to, ale raz, ked som ho pocula hystericky stekat, som sla hore a videla som to, mamicke som pekne vynadala a prosila som ju, ze nech sa modli, ak toto jej deti stvaraju pri kazdom plote so psom, aby sa ziadny z tych psov omylom nedostal von...mamicka mi odvetila, ze co hystercim, ze ved co robia, a doma s ich vlciakom si robia co chcu...mne je jasne, a je to sto krat potvrdene, ze si musim davat ohromny pozor na to, aby milacik neutiekol, a na to, kto k nam chodi a s akymi detmi...skusali sme to kadejako, a uz su aj nejake drobne uspechy, ale male dieta je pre neho agresor, a zatial len malicko ustupil z toshto svojho presvedcenia...

Ak by som chcela psa, co bude 8 hodin donasat lopticku alebo cokolvek ine, tak akitu by som si nezaobstarala...Milacik nepotrebuje, aby sa mu venovala nejaka obvzlast pozornost, potrebuje, aby bol pri vsetkom co sa deje, ma to rad, cokolvek, ci uz vesiam pradlo, rypeme sa v zahrade, mota sa tam s nami, prevliekam periny, je tam, spim, je tam, pri posteli alebo chvilku aj v posteli a kto skor pride ten ma viac deky, pracujem za pocitacom, lezi mi cez nohy pod stolom, je tam, pridu ludia, je tam, nieco sa vari, je tam...

Samozrejme, vie aj donasat lopticku, donesie ju raz, a este raz, na treti raz ju pusti medzi predne nohy, cca 20 metrov odo mna a v ociach ma ten vyraz, ze co moja, a ty si ozaj myslis, ze ja tu budem hore dole behat, len aby si sa ty zabavila:

Kazde rano ma caka, dolu pri schodoch, a ten ritual je uzasny, on vydava zvuky, kruti celym telom, chvostom, zvuky su pracudesne, uhm grn bauhrhav, a chyti moju papucu a beha s nou, a tak sa rano hrame, ja ho nahanam, kym mi neda papucu, lebo som dlho spala, lebo na mna dlho cakal...A nedajboh niekam odidem na par hodin, ci dni, a vraciame sa par ludi, a milacik sa zenie hore chodnikom, ja sa kotvim o nejaky strom a 40 kilovy pes obehne kazdeho, a vrhne sa na mna, milovanu panicku, ktoru tu poslucha, tu nie, ako sa mu zachce...pokracovanie.

Máte citlivý přístup, tak to má být

albina: Jde poznat i přes písmenka, že máte s vaším psem mimořádný vztah!
Skvělé

Pre morbidku...mohla by som pisat a pisat...Ale ak dovolis a netvrdim, ze sa nemylim, uplne zabudni na svoje skusenosti s NO, to plemeno je vyslachtene na to, aby sluzilo svojmu panovi, akita je skor partak, co bude sluzit viac ako NO, ak sa rozhodne, ze si jeho clovek, a aby sa tak rozhodol, treba vela trpezlivosti...musis si to zasluzit, musis si ziskat jeho doveru, musis ho presvedcit, ze sa na teba moze spolahnut, a potom aj zivot za teba polozi...

Tak na zaciatok, nechaj svojho psa tak, davaj mu jest, rozpravaj sa s nim a sleduj, ako reaguje a skus pochopit preco, ak ta hryzie, lebo mu beries stravu, to neviem, co ta napadlo, tak preto, lebo mozno, tam kde bol, sa o stravu ruvat musel (u chovatela) nechaj ho proste tak, vnimaj, co ho drazdi a skus pochopit preco...On citi ze sa ho bojis...a to nie je dobre, on potom ma pocit, ze sa nema o koho opriet, ze je sam...a je nervozny, akita musi mat pocit, ze je sucast rodiny, a tvoj pes ho asi nema, ak mu beries jedlo, tahas ho za kozu, posielas do kuta, ukradne jedlo, lebo nevie, ze ci mu ho nezoberies ty, citi sa sam, a to je pre akitu hrozne zla konstelacia...On musi vediet, ze si jeho oporou, ze nebude hladny, ak si pri nom, ze nebude trestany, ak ani nevie, kde je sever a neciti sa u vas dobre, zober ho skor do narucia a len si spitajte, zabudni na poucky ze stena treba trestat, prosim, uz kvoli akitiacikovi, stena treba najprv spoznat, ziskat si jeho doveru, nechat ho zit, postupne mu tie hranice urcovat, a hlavne ho mat rad, lebo kopa veci, ak mas rad svojho psa ti nevadi a ak, tak v ramci toho, ze sa navzajom ctite, chapete a mate radi, sa daju velmi rychlo odstranit...ver mi, mam doma psa, co bol strasne komplikovany, a nerobila som nic, s nikym som sa neradila, len som ho mala rada a bol mojou potechou...a doteraz je...

No este raz, milacik ma odsuva od stola, lebo je cas spat:) Mala som doma dva mesiace skvelo vycviceneho NO, okamzite reagoval na kazdy povel, nadherny, uzasny, ale bez povelu sa ani nehol...
Milacik reaguje na ton mojho hlasu okamzite, ak som v panike lieta beha a zistuje, preco je panicka nervozna, lezi so mnou na terase ked mame party az kym vsetci neodidu, vsetkych odprevadi, a ked som unavena, nosi mi k noham oblubeneho mrozika, piskacieho, neviem ako to vysvetlit, ten vlciak bol uzasny, skvely, ale ako hracka na dialkove ovladanie, milacik reaguje sam, okamzite, aj teraz ma odsuva od stola s tym, ze je cas ist spat a ja ho posluchnem.).

Albina - jsem s vami na stejné frekvenci.Cítím to stejně.

Uvedomujem si, ze mam doma velmi nebezpecneho psa...Milacik, co sa rozvali uprostred kancelarie, a my vsetci okolo neho tancujeme tanecky, prekracujeme ho, a ani sa nehne, aj klienti, aj hostia, marne sa pokusame otvorit zasuvku ci skrinku, ak na nej lezi, mozno drzost, z jedneho pohladu, ale z pohladu druheho, absolutna dovera psa, ktory vie, ze ak si bude lezat, kde sa mu zachce, tak sa mu nic nestane, a je jasne, ze ho nakoniec odsunieme, vyzenieme, ale len tak v ramci rodinnej srandicky, a on uhne, zaziva, zakruti tym prasacim chvostikom, sta by povedal, no dobre, sak ved uz idem...

Ale mam doma psa, co bol slachteny na zabijanie medvedov, bol sucastou bojovych aktivit samurajov a viem, ze dokaze zabit cloveka, psa, ublizit dietatu...Mam to 24 hodin denne v pamati, mam dobre ploty, dve branky, nepustam k nemu nikoho, koho nepozna, nedovolim sa hrat detom, odrastnejsim sposobom, ved ho postriekajme, hodme do neho lopticku, alebo nedajboh, strcme mu vrchnak z fixky do ucha (moj kamarat veterinar by vedel rozpravat...)

Snazim sa napriek tomu, ze ho nesmierne milujem, chovat zodpovedne, netvarim sa, ze a co, on kazdeho ma rad, nikomu este neublizil, nechapem, co sa mu stalo, doma si s nim robime co chceme, aj ked este nikdy nikomu neublizil, viem, ze keby som zanedbala nejake veci, ublizit by mohol...

Akita je uzasny partak, ale je to nabita zbran, nie pre mna, moju rodinu, pre nejaku necakanu situaciu, kedy by mohol sposobit bolest, pre necitlivy a zly pristup rodicov, co nevedia vysvetlit svojim detom, ze cudzi psi sa nehladkaju, a uz vobec sa pred nimi nemava rukami, ze siahat cudziemu psovi na hlavu je pre psa utok, a hlavne, ak to nevidi, teda zozadu, ci z boku, ze pacnut 40 kiloveho psa po nufaku je nebezpecne, ze hladkat psa co pije vodu (teraz najnovsi utok akity, na male dievcatko, ktore oskalpoval, u nas v Piestanoch...ale ten pes pil vodu...a kde mala rozum matka, a kde majitel? )...viem, ze mam doma milujuceho tvora, co za mna polozi zivot, ale tak isto viem, ze moze byt nebezpecny pre hocikoho, mimo rodiny, ktoru chrani a ktorou je sucastou...

Tak budem branit plemeno akita inu az do roztrhania, lebo su to uzasni psi, ale nemali by si toto plemeno zaobstaravat ludia, co po dvoch pudloch a milom podvratacikovi maju pocit, ze to zvladnu...nedoporucujem...je to narocne...

Milacik je prefikany, pochopil, ze ked vykona nejake pre neho infantilne ukony, dobre sa napapka...

Tak to prebieha asi takto: mame party, vyhliadne si najmenej odolneho cloveka, ci cloveka s najzaujimavejsim obsahom taniera...

Vybehne do zahrady, donesie mu so skromnym vyrazom nejaku piskaciu, zablatenu hracku a polozi mu to na kolena a potom lahne, sadne, urobi pac lavou, pac pravou znovu lahne a sadne a s vyrazom, no dobre, vykonal som tie smiesne pohyby, na kompletku, chcem odmenu a dari sa mu...a nikto mu nepovedal pred tym ani slovo :)

Vsetci sa strasne smeju, dostava dobrotky napravo, nalavo a lahne so spokojnym vyrazom, mne k noham s tym, prepac panicka, vy to chcete, ja vam to dam a vsetci sme spokojni :).

Albina, tobě by měli zakázat psát, i slzička mi normálně ukápla...tvůj pes má pořádnou kliku, že má takovou člověčici

Albino, jsem z československé hranice, půl rodiny mám slovenské a máme se tady se Slovákama rádi. Rozumím velmi dobře a krásně jste popsala to, co my, co pro své psy i dýcháme, cítíme. Mám samojeda, takže hodně podobné chování, jen ta agresivita je tam nulová. O to to mám jednodušší. Jak jsem už psala, akita se mi strašně vždycky líbil, ale já jsem, sluníčková" a musím mít i takového psa, jinak by to neklapalo. Vám velmi děkuju za to, jak jste toho drobka vypiplala a udělala z něho šťastného milovaného psa. Kéž by bylo takových lidí víc...

Nádherně napsané, nádherný vztah člověk a pes. wow

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Máte citlivý přístup, tak to má být

Dakujem...:).

milannn napsal(a):
albina: Jde poznat i přes písmenka, že máte s vaším psem mimořádný vztah!
Skvělé

Nuz nesnazim sa nejako obvzlast, dakujem za pochvalu, a som mimoriadne prekvapena, na podobnej strane (SK) ma skoro ukamenovali, za moj liberalny pristup k vychove, tak este raz, prijemne ma to potesilo :).

Dakujem :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Albina, tobě by měli zakázat psát, i slzička mi normálně ukápla...tvůj pes má pořádnou kliku, že má takovou člověčici

Aj mna dojal tvoj prispevok, nerobim nic zvlastne, len mam svojho milacika rada :).

lesnížínka napsal(a):
Albino, jsem z československé hranice, půl rodiny mám slovenské a máme se tady se Slovákama rádi. Rozumím velmi dobře a krásně jste popsala to, co my, co pro své psy i dýcháme, cítíme. Mám samojeda, takže hodně podobné chování, jen ta agresivita je tam nulová. O to to mám jednodušší. Jak jsem už psala, akita se mi strašně vždycky líbil, ale já jsem, sluníčková" a musím mít i takového psa, jinak by to neklapalo. Vám velmi děkuju za to, jak jste toho drobka vypiplala a udělala z něho šťastného milovaného psa. Kéž by bylo takových lidí víc...

Ono to je tak, ze kym to mam pod kontrolou, tak sa neda o agresivite hovorit vobec...ale potrebovali sme strazneho psa, a potrebovali sme noveho partaka potom, co zomrel huskynko...
Strazny pes nemoze byt lilium, musi strazit, a milacik to robi dokonale, je ako hodinky, aj teraz do mna strka, lebo je cas na veceru, viem, ze okolo domu sa nic zvlastne nedeje, a viem, ze vecer, budem spat spokojne (nas vykradli v noci, pocas spanku, vsetci sme boli doma)...milacik spi s nami v dome, ale okamzite, ak sa mu nieco nepaci, hlasi, a tak mame casto jezopoplachy, kunopolachy a aj liskopoplachy, ale nez znovu zazit, to co sme zazili, tak kludne budeme v pyzamach s baterkami pobehovat v noci po zahrade, lebo milacik hlasi, ze nieco nie je v poriadku :) mame uz aj alarm, ale najlepsi alarm je milacik, vidim z okna, ze kruti chvostom pri branke, viem kto ide, viem to podla toho, ako sa chova, tak ak sa kruti velmi radostne, viem ze ide manzel a kym pride dolu, ma teple jedlo na stole :) a viem kedy ide kto, a viem to podla reci jeho tela...jeho rec je jasna a citatelna, a ked nieco vyvedie, rada mu to prepacim, lebo tiez ma svoje chyby...:).

Milacik ma aj velmi zle vlastnosti, napriklad kradne jedlo

Nestava sa to casto, lebo hladny nie je urcite, len pazravy, stava sa to raz za 1 - 2 mesiace, zaujimave je vsak to, ze sme ho pri tom este NIKDY neprichytili...
Takze doma sa vecne nieco povaluje po stoloch, chysta sa jedlo, odbehnem pribehnem nic, ale ak nastane situacia, ze sa dohadujeme, my ludia v domacnosti, ze kto dojedol tu skvostnu tresku alebo klobasku, je za tym urcite milacik...
Milacik trpezlivo hodnoti situaciu, nicoho sa cele tyzdne nedotkne, ak zisti, ze sme vsetci mimo, v dostatocne dlhom casovom rozmedzi, kona, urobi, zahladi stopy, a my sa hadame a on lezka, tvari sa sta svaty a ked sa dohadame, a zistime, ze to ozaj nikto z nas nezjedol, poviem, milacik, ty si mi zozral oblubenu tresku, prisnym hlasom...milacik strci hlavu pod gauc a pol dna sa so mnou nerozprava, lebo je urazeny
Urobila som francuzske zemiaky, nalozila manzelovi a potom pocujem, moja a kde su tie zemiaky, ved tu nic nie je, prisla som, nasla som cisty, jak z umyvacky tanier, mazala som po nom prstikom, nic, cisty, vrzgavy, zapochybovala som o svojom zdravom rozume, zauvazovala o alzhaimerovi, nalozila znovu a milacik lezal, nezne na mna hladel...az ked som nasla o mesiac uschnute uhorky kysle, v kvetinaci, pochopila som :)
Myslim ze milacikove majstrovske dielo boli pecene kuracie stehna,...mam nerezovy plech so sklapacimi uskami, a tie cinkaju pri akomkolvek pohybe plechu, upiekla som, nechala na sporaku chladnut a sla si pozriet oblubeny serial chirurgovia, naozaj som nepocula uplne nic, mala som otvorene dvere, sporak cca 4 m odo mna...dopozerala som a pozeram, sta Alenka v risi divov, na plechu nic, uplne ale vobec nic, cisty plech, spytovala som si svedomie, ze ved DPH a dane, mozno som vobec nevarila...ale milacik zanechal odtlacok laby na sporaku, to nedomyslel, uz som na sporaku mala hocico, ale kusok pampelisky a hlinu, este nie

Nemáte fotku toho vašeho milacika?

Milacik ma este jednu strasne zlu vlastnost a to privitaci ceremonial...som v tom ciastocne nevinne...

Nasi kamarati Jozo, Peter a Richard, ho naucili nieco, co je zatial neoducitelne, vraj sa to da, ale treba mu dupat na zadne nohy a to ja nemozem, vraj, odbornici tvrdia...

Takze od malicka, otvorila sa branka a Jozo hulakal, kde je ten strasne tyrany a podviziveny pes, preco ma nevita? A milacik vystartoval, a uz sa valali po travniku, navzajom sa hryzuc, teda decentne samozrejme, a kym prestali, ja som marne hulakala, nerob to, ved to iste skusa robit s babickou
Kym mal milacik tak 8 kilo, bolo to este strasne srandovne, ale teraz ma 40 a ked sa postavi na zadne, je vyssi ako ja...ale trojka JPR sa s nim takto vita stale, takze privitaci ceremonial, musime modulovat podla potreby...
Ak ku mne ma prist niekto, kto sa boji psov, je milacik potupne vymknuty, neverim, ze to nechape, ale akceptuje to, takze ked sa s mierne ulisnym usmevom blizim k milacikovi v nejakej miestnosti s kuskom syra, a kym pojeda, ho zamknem, myslim, ze vie, ze to musi byt, inak by to neurobil a niekdy by utiekol

Druha varianta je otazka, kde mas hracenku, miluje piskacie hracky, teda ak dostane hracku, najrv ju pusti na zem, a nufakom skusa, ci to vydava zvuky, ak je to plysak, teraz na stare kolena len pozrie s vyrazom a moja, co si si myslela, ved uz nie som babatko a ignoruje to...Tak dostane do zubov piskacku, host sa usadi, pochvali piskacku a je pokoj...

Ja viem, je to moja chyba, nemozem sa vyhovarat na trojku JPR, ale nuz, babicka chodi k nam tak, ze ju usadime, milacik je vypusteny, nepripusteny a prestane ho to bavit, a lezi babicke pri nohach s vyrazom, ste ma pekne nastvali, co je toto za poriadok, hosta si neuctit...ani hryz, ani lyz, ani valacka po podlahe, neviete, co sa patri babicku miluje, a o to je to pre neho horsie...je uzasne, pozerat na nich, ako mu 85 rocna zena, co nema rada psov hrozi prstikom a hovori: ja sa ta bojim, to dobre vies, si jak z retaze utrhnuty...a prisne ho karha a milacik sedi, naklana hlavu napravo, nalavo, pozorne pocuva a ked mu babicka opatrne ponukne platok sunky, co doniesla, milacik ju zoberie dvoma zubami velmi jemne a zvali sa babicke k noham, nastrciac hlavu a chrbat, a babicka povie, no vidis, takto ta viem pohladkat a hladka ho po hlave, chrbte a kecaju si spolu...

Skusala som prisne sa postavit pred hosta, skusal ma obist, zprava, zlava a hovorila som, milacku nastves ma hrozne, sedel predo mnou dumajuc, ako to urobi, tvaril sa, ze dobre, polavila som v pozornosti a uz vital, a dostal vynadane, ale je to marne, je to sposob, akym vita hosti, je to jeho povinnost, zhodnotit kto to je, a na zaklade toho pustit nepustit, privitat, a to vitanie je talianskeho typu, huhulakajuce, burlive a nezabudnutelne...ale budem na tom pracovat, i ked neviem ako, vzdy ma prechytraci nejako

Mam, len sa musim naucit ju vlozit...skusim to, asi myslite fotku v profile? Alebo sa da vkladat do textu? To si este musim nastudovat...

Tak skusim: milacik v rannom veku. nejde to nejako...moze niekto poradit?

albina napsal(a):
Tak skusim: milacik v rannom veku. nejde to nejako...moze niekto poradit?

Musíte fotku zmenšit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Musíte fotku zmenšit.

Bohuzial, stale to nejde, nevadi, poradim sa s niekym, co sa v tom vyzna...dakujem za pomoc.

albina napsal(a):
Bohuzial, stale to nejde, nevadi, poradim sa s niekym, co sa v tom vyzna...dakujem za pomoc.

No jestli je tohle váš pejsek jako štěník, tak to by právě u mne byl kámen úrazu...tohle bych samou láskou určitě sežrala I své dospělé psy neustále opusinkovávám, až jim to kolikrát leze na nervy natož pak takového plyšáka. Co si budem vykládat, každé štěňátko je k sežrání, ovšem preferovaná plemena ještě víc

lesnížínka napsal(a):
No jestli je tohle váš pejsek jako štěník, tak to by právě u mne byl kámen úrazu...tohle bych samou láskou určitě sežrala I své dospělé psy neustále opusinkovávám, až jim to kolikrát leze na nervy natož pak takového plyšáka. Co si budem vykládat, každé štěňátko je k sežrání, ovšem preferovaná plemena ještě víc

Měla jsem vždy spíš psy, co na mazlení moc nebyli...teď mám druhý extrém...mazlili by se furt, nemuseli by celý den dělat nic jiného ...
Ale jinak to mám vlastně přesně jako vy...

lesnížínka napsal(a):
No jestli je tohle váš pejsek jako štěník, tak to by právě u mne byl kámen úrazu...tohle bych samou láskou určitě sežrala I své dospělé psy neustále opusinkovávám, až jim to kolikrát leze na nervy natož pak takového plyšáka. Co si budem vykládat, každé štěňátko je k sežrání, ovšem preferovaná plemena ještě víc

Ano, je to milacik v mladosti :).

To nepomůže je to o přístupu člověka mám shibu i akitu a kdo říká že není vhodná do bytu nebo tak se milí jsou to skvělí společníci a věrní psy jen s tímhle plemenem člověk musí umět zacházet.