Proč to štěně dělá

Mopsík je velmi citlivé plemeno, jak se k ní chováte např. při nácviku čistoty, nebo když vás ve hře kouše? Možná také, že se na štěně moc soustředíte, když malou přivoláváte, určitě se upřeně na ni díváte - toto je např.v psí mluvě taková trochu výhrůžka. Když k vám malá poběží, okázale otočte hlavou do strany a nedívejte se na ni. Takhle malé štěňátko se teprve učí žít s lidmi, bohužel náš projev je jiný a štěňata v tom mívají zmatky. Jednejte s ní vlídně a hodně si hrajte, v tomto věku ji nemusíte zatím učit nic jiného než přivolání formou hry a pouštění předmětů na povel.

V 11ti týdnech bych povely necvičila. V první řadě budujte vztah, hrajte si, ukazujte ji svět, buďte ji oporou. A spíš než povel ke mě ji spíš učte na její jméno

Cielu napsal(a):
Dobrý den,
mám doma 11 týdenní štěně mopse - fenku a někdy jsem z jejího chování zmatená. Snažím se s ní hrát, cvičit první povely ke mně a sedni, jsem to já, kdo ji krmí a s kým spí v ložnici, od 8. do 9. týdne jsem s ní byla doma. Ale když jsem teď dlouho v práci nebo mám jiné povinnosti, samozřejmě se jí věnují i jiní členové domácnosti, na které si také vytváří silný vztah. Problém ale je, že mám pocit, jako by se ke mně začala chovat bázlivě a nevím, co dělám špatně. Nevítá mě tak vehementně jako ostatní v rodině. Někdy couvá před mým pohlazením, jako by čekala od mé ruky něco jiného (i když ji nebiji), nebo při povelu ke mně, po jehož splnění následuje motivační pamlsek, přichází jaksi váhavě (s obavou?), jako by nevěděla co čekat. A občas udělá i to, že mě obejde a sedne si za mě, za nohy, když sedím, tak za záda.
Můžete mi prosím někdo poradit, co její projev znamená a jestli je to něco, co je potřeba změnit a popřípadě jak na to?
Jen dodávám, že je to můj první pes, takže nemám zkušenosti a někomu to možná bude připadat jako hloupý dotaz. Za to se omlouvám. Budu ráda za jakékoli komentáře.
Lucie.

11 tydení mopsík je male torpédo které miluje všechno a všechny okolo sebe, je to klaun ale i mazlík kterej má rýd společnost, jidlo a blbnutí.Hrajte si s ním, mazlete se, chodte na vycházky prot pejska bavte a mějte ráda.Štěněti musíte ukázat že jste pro něj zajímavá a že je výhodně si vás předcházet, přivolání je v tomto věku cvik zdarma, takové štěnátko prostě ještě vyhledává oporu a mazlení tak toho prostě využijte.

floyd napsal(a):
Mopsík je velmi citlivé plemeno, jak se k ní chováte např. při nácviku čistoty, nebo když vás ve hře kouše? Možná také, že se na štěně moc soustředíte, když malou přivoláváte, určitě se upřeně na ni díváte - toto je např.v psí mluvě taková trochu výhrůžka. Když k vám malá poběží, okázale otočte hlavou do strany a nedívejte se na ni. Takhle malé štěňátko se teprve učí žít s lidmi, bohužel náš projev je jiný a štěňata v tom mívají zmatky. Jednejte s ní vlídně a hodně si hrajte, v tomto věku ji nemusíte zatím učit nic jiného než přivolání formou hry a pouštění předmětů na povel.

A ještě bych dodala, že taky hlas hraje důležitou roli. Nejsem příznivcem takového toho pisklavého jásání typu Jhoooiii táák je pašááák. Pochvala - radostná pochvala je velmi důležitá, ale všeho s mírou-tím myslím teď tón, nic jiného, když občas slyším některý ten jásot, rve mi to uši. A stejně tak psovi, který slyší xkrát lépe než my. Takže chválit, chválit, jásat, ale taky trochu s rozumem, zvláště u civtlivých jedinců. Ona se ta radost může vyjádřit i v jiné-pro psa mnohem příjemnější tónině a to i když jásáme. Všichni naši psi milují, když jím tichým nadšeným tónem říkám, jak výborný, ale fakt výborný jsou, že nikdo není tak výbornej na celým světě jako oni a různý jiný pitominy, jako že třeba je pašíček pááán. Protáhnu to, ale nepištím nejásám jak na agi cvičáku, kde je tohle nejčastěji slyšet (agi prominou, není v tom nic osobního). A psi se můžou ukroutit, jak jsou nadšený a svinujou a rozvinujou se do preclíku, užívají si tu pochvalu. Ono i tónem hlasu při pochvale psa vedeme - když chválím hodně tiše a "hluboce" psa to nekatapultuje do prostoru, ale udrží ho to v povelu (např. když psa učím nějaký klidový cvik, kdy má vydržet a já ho přitom chválím, abych mu sdělila, že to dělá dobře / ale cvik ještě není u konce - např. vystavení zvěře). No a citlivý jedinec může být prostě z přehnaně radostné reakce také zaskočen.

Není možné, že se štěněti věnujete až příliš?

Nedávno jsme měli na cvičáku podobný případ, šlo tedy o starší štěně jiného plemene, ale to je jedno.

Paní celá nešťastná z toho, že jí pes začal ignorovat, neposlouchá jí. Přitom o psa se stará ona, krmí ho ona, venčí ho ona, na procházky chodí ona. A pes jí přestal poslouchat a začal ignorovat, ale manžela poslouchá na slovo, radostně a může se zbláznit když ho vidí.

Nakonec se přišolo na to, že paní je se štěntem vlastně celý den, hodně s ním cvičí, poveluje, venčí a krmí. Manžel se vrací až večer z práce, ale se štěnětem se pak mazlí a hraje.

Prostě jednoduše, štěně bylo z paní už otrávené.

V tomto období si prochází některá štěňata fází plachosti, která trvá v průměru tak tři týdny. Není to časné, ale také to nic neobvyklého, je však dobré tomu přizpůsobit chování - nedělat nic, co by pejska splašilo (prudké pohyby, nepříjemné zvuky, návštěvy velkého množství lidí...). Štěně do kontaktu hlavně nesmíte násilím nutit (tresty za to že nepřijde, honit ho a podobně). Hodně pomáhají socializační hry: vezměte ho ven na volno a nechte ho, aby Vás následovalo, když u Vás bude, dotýkejte se ho všude a odměňujte ho, ukazujte mu nové podněty (psy, zvířata, tvary, materiály, lidi, dopravní prostředky...) a podporujte jeho zvědavost. Plachost a nedůvěřivost by se měla časem u takhle mladého psa odbourat a co se týče radosti při vítání, to se bohužel změnit nemusí. Náš zlatý retrívr si prošel tím samým - jako malý byl veselý, hrál si s lidmi i se psy, vítal mě a potom se na pár dí "zaseknl". Když zase začal blbnout jako normální štěně, chodil za mnou v pohodě, mazlil se, cvičili jsem spolu, ale už mě nevítal tak radostně jako všechny ostatní a vydrželo mu to dodnes (je mu 9 let). Vím o něm, že je na mě závislý, že má radost z každého kontaktu, ale nemůžu si brát osobně, když přivítá každého cizího člověka a na mě po příchodu domu sotva zavrtí ocasem.

Jinak co se týče výcviků povelů, jsem určitě pro jejich učení - podpoří vás vztah, štěně se zabaví a zvykne si s vámi spolupracovat.

Dekuju za rady. Zkusim to vic s nadhledem. Mozna jsem na ni opravdu moc narocna. Hraji si s ni stejne jako ostatni, takze pozornost v tomto smeru ma i ode me, velke chvaleni na ni nezabira, jak tu nekdo psal "ciraty a juchani" ne, radeji chvalim mirneji. Mozna ale neumim zvolit ten spravny ton. Ten bud nekdo ma v krvi nebo ne. U me se tvari, ze nevi.
Kdyz neco provadi, co nema, tak ji to nechci tolerovat, delala by to uz vzdycky. Kouse kazdeho kdy muze a uz to i dost boli, zkousela jsem ruzne metody jako odlakat na hracky, vypisknout au, ukoncit hru, ale nic nezabiralo, tak jedine vyhruzne hlasite fuj, toho se vzdy lekne. Myslite, ze jde i o tyto formy trestani? Ale na druhou stranu, kdyz okusuje ruce, nohy, obliceje, nemel by se v tom pes prece podporovat. Tak nevim.

Cielu napsal(a):
Dekuju za rady. Zkusim to vic s nadhledem. Mozna jsem na ni opravdu moc narocna. Hraji si s ni stejne jako ostatni, takze pozornost v tomto smeru ma i ode me, velke chvaleni na ni nezabira, jak tu nekdo psal "ciraty a juchani" ne, radeji chvalim mirneji. Mozna ale neumim zvolit ten spravny ton. Ten bud nekdo ma v krvi nebo ne. U me se tvari, ze nevi.
Kdyz neco provadi, co nema, tak ji to nechci tolerovat, delala by to uz vzdycky. Kouse kazdeho kdy muze a uz to i dost boli, zkousela jsem ruzne metody jako odlakat na hracky, vypisknout au, ukoncit hru, ale nic nezabiralo, tak jedine vyhruzne hlasite fuj, toho se vzdy lekne. Myslite, ze jde i o tyto formy trestani? Ale na druhou stranu, kdyz okusuje ruce, nohy, obliceje, nemel by se v tom pes prece podporovat. Tak nevim.

Víte - pro psa je tohle normální styl hry. opravdu to chce přesměrovávat, přesměrovávat, hračku rozpohybovat, učinit jí zajímavější než moje statické nohy. Pro velmi citlivého jedince může být i okřiknutí trestem. Záleží na povaze. Já vím, je to těžké - první pes. Je dobře, že se ptáte. Víte, je lepší být laskavý vychovatel, než trestající dozorce. Ne, že by štěně mohlo vše, ale vychovávat důsledně jde i laskavě.

Já bych se ještě zeptala, kdo je u vás hlavou rodiny? Nevím v jakém jste postavení, ale štěně může lekat třeba i to, že hartusíte na děti ( nebo sourozence ). Minulý pes nesnášel, když jsme se se sestrou hádaly. Předsedal před nás, uši dozadu, zkoušel se vetřít mezi nás, zalézal.
Takže jestli jste v rodině "kápo", může plachost štěněte pramenit i z toho.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych se ještě zeptala, kdo je u vás hlavou rodiny? Nevím v jakém jste postavení, ale štěně může lekat třeba i to, že hartusíte na děti ( nebo sourozence ). Minulý pes nesnášel, když jsme se se sestrou hádaly. Předsedal před nás, uši dozadu, zkoušel se vetřít mezi nás, zalézal.
Takže jestli jste v rodině "kápo", může plachost štěněte pramenit i z toho.

Ano, u nás stejně. Berňucha zlato, na něho se nikdy nemuselo zařvat, poslouchal prostě tak nějak automaticky. Bohužel u samojeda to byla jiná, dokud jsem nezařvala, vůbec nereagoval. Jenže berňucha tohle nesl vždycky strašně špatně. Taky si hned sednul, dával mi packu, konejšil, venku zůstal stát s vyděšeným výrazem, kdežto samojedu, kterého se to týkalo, to bylo stejně šumák. A to byli stejně staří, takže i štěnda oba. Muž nikdy nezařve, rozhodně teda ne na psy, ne na mne. Od toho jsem právě doma já, cholerik...

Jenomze problem je, ze to presmerovavani nepomaha. Behem okusovani hracky nebo hobicky za provazkem atd. stalw chce i kousat do rukou, ktere tu hracku drzi. Nebo pri mazleni vyskoci na klin a kouse do pazi, do brady, honi se za nohama toho, kdo zrovna jde behem hr y kolem (opet s kousanim, protoze ty nohy uz nejsou staticke). Resila jsem to i koncem hry, z toho byla smutna, ale priste jede nanovo. Je to male zive dobadive stene, ale nemuze takhle kousat kazdeho, treba i do budoucna navstevy a deti. Nejlepsi by bylo nechat ji vydovadet venku, ale nema jeste hotove posledni ockovani a vzhledem k poctu psu na nasem mestskem sidlisti nechci, aby neco chytla. Navic zvykani na voditko je u i taky beh na dlouhou trat. Obojecek lehky z nylonu zvladne, ale voditko, byt jen provesene, zpusobi stazeni usi, ocasku a nechce se hnout. Ani lakani na hracku nebo dobrotu nezabira. Nestastne si lehne i s voditkem a hotovo.
Co se tyka hlavy rodiny, tak jsem studentkou vysoke skoly, ale bydlim s rodici, kde je velice dominantni a hlasity spise muj otec. Panickou se ale svemu pejskovi snazim byt ja. Alespon bych chtela jednou docilit vztahu, kdy ma ke mne duveru, prilne ke mne a soucasne me posloucha. Asi to ale nebude tak snadne. Mala neni prehnane bazliva nebo submisivni, neboji se cizich lidi, nekrci se vzadu, steka na nas jen ve hre, ale na nektere veci reaguje bazliveji, nez bych si prala. Snad jsem to vyjadrila srozumitelne. Trochu jsem se rozepsala.

Cielu napsal(a):
Jenomze problem je, ze to presmerovavani nepomaha. Behem okusovani hracky nebo hobicky za provazkem atd. stalw chce i kousat do rukou, ktere tu hracku drzi. Nebo pri mazleni vyskoci na klin a kouse do pazi, do brady, honi se za nohama toho, kdo zrovna jde behem hr y kolem (opet s kousanim, protoze ty nohy uz nejsou staticke). Resila jsem to i koncem hry, z toho byla smutna, ale priste jede nanovo. Je to male zive dobadive stene, ale nemuze takhle kousat kazdeho, treba i do budoucna navstevy a deti. Nejlepsi by bylo nechat ji vydovadet venku, ale nema jeste hotove posledni ockovani a vzhledem k poctu psu na nasem mestskem sidlisti nechci, aby neco chytla. Navic zvykani na voditko je u i taky beh na dlouhou trat. Obojecek lehky z nylonu zvladne, ale voditko, byt jen provesene, zpusobi stazeni usi, ocasku a nechce se hnout. Ani lakani na hracku nebo dobrotu nezabira. Nestastne si lehne i s voditkem a hotovo.
Co se tyka hlavy rodiny, tak jsem studentkou vysoke skoly, ale bydlim s rodici, kde je velice dominantni a hlasity spise muj otec. Panickou se ale svemu pejskovi snazim byt ja. Alespon bych chtela jednou docilit vztahu, kdy ma ke mne duveru, prilne ke mne a soucasne me posloucha. Asi to ale nebude tak snadne. Mala neni prehnane bazliva nebo submisivni, neboji se cizich lidi, nekrci se vzadu, steka na nas jen ve hre, ale na nektere veci reaguje bazliveji, nez bych si prala. Snad jsem to vyjadrila srozumitelne. Trochu jsem se rozepsala.

Toho kousání se do budoucna nebojte, odvádějte pozornost hračkou, tak jak to děláte, každé štěně to dělá, po přezubení to lehce ustane, bude kousat míň a pak už nebude kousat vůbec. Určitě neznamená, že když teĎ kouše bude vám v budoucnu kousat návštěvy a děti.

Já ani nebudu radit...každý pejsek je jiný a s malými plemeny žádné zkušenosti nemám...jen pár postřehů:
téměř každý můj pes nás jako štěně okusoval...na každého (v různých dobách) používaná jiná metoda, jak sdělit štěndu, že takto ne...nepřijde mi, že by cokoliv nějak extra fungovalo, ale všichni psi z toho vyrostli.

chtěla byste, aby vás pes bral jako paničku...moje zkušenost je taková, že pes velmi brzy pochopí hierarchii ve smečce zvané rodina (mám to opravdu okoukané...jako dítě, dospělá žijící s rodiči ve společné domácnosti... jsem pro psa byla vždy "holka" bez ohledu na to jakou měrou jsem se podílela na péči o psa a na jeho výchově a výcviku...panička jsem začala být až když jsem si do vlastní domácnosti koupila štěně...myslím, že můžete stokrát chtít, ale pes toto pozná, jak říká moje dcera "vůbec mi nevadí, že nejsem pro naší čubu panička, stačí mi, když vím, že jsem její "ovečka" a že mě prostě nedá".

Cielu, ty s ní fakt vůbec nechodiš ven?

S tou spolecnou domacnosti nic nenadelam. Nejlepsi by bylo bydlet sama, to by byla jina situace, ale takto otce "nevymazu", je proste vyrazny, projevem, hlasitosti, celkove. Opravdu se obavam, ze prave z nej si mala udela pana. Muzu se snazit byt dominantni, byt ji oporou, ale pak stejne prijde tata domu a je vymalovano. Priznam se, trochu zarlivost to ve mne vyvolava, i kdyz vim, ze me bude mit taky rada. Mozna to ze me citi, protoze v reakci se vic snazim a je to asi zacarovany kruh.
Zatim s ni ven chodim jen na chodbu, aby poznavala sousedy nebo v tasce do autobusu, k vetovi, kvuli nejakym zazitkum, ale na sidlisti je milion psu, neni tu cisty travnik a vsichni me strasi leptospirozou a tak. Na dalsi ockovani jdeme ve 12.tydnu.
A co si.

Ale vždyť nic z toho se nevylučuje...udělá si pána s táty...fajn...no tak budeš jedna s paniček, vždyť nemáš žádný plemeno ala "pes jednoho pána"...uvidíš sama, že pokud nezklameš důvěru svého štěňátka bude tě taky milovat až za hrob a bude s tebou rádo chodit ven a podnikat různý věci.
Navíc mi připadá, že fenky víc tíhnou k chlapům a naopak...ber to tak, že tvoje malá chytrá psí holčička si taťku omotá kolem prstu a díky tomu vám projde i nějaký průšvih (rozkousaná bota apod.)

Asi mate pravdu, nema cenu se tim trapit. Stejne to nezmenim, to bych musela mit vlastni domacnost, aby se upnula jen na me. Ale to by zase byla hodne opustena a to taky neni dobre.
A co si myslite o tom sedani si za me za zada, jak jsem psala na zacatku? Je to taky projev plachosti? Delali to vasi pejsci? Kdyz se boji, hleda u me bezpeci a sedne si mi mezi kotniky, nebo kdyz chce spat tak ke mne na klin, ale nekdy kdy si k ni pridrepnu, obejde me a sedne si za me, takze na ni nevidim a nedosahnu. Docela by me zajimalo, co tim naznacuje v psi reci?
A mate nejake rady, jak na to voditko? Dekuju a preju vsem radost s vasimi ctyrnohymi milacky.

Cielu napsal(a):
Jenomze problem je, ze to presmerovavani nepomaha. Behem okusovani hracky nebo hobicky za provazkem atd. stalw chce i kousat do rukou, ktere tu hracku drzi. Nebo pri mazleni vyskoci na klin a kouse do pazi, do brady, honi se za nohama toho, kdo zrovna jde behem hr y kolem (opet s kousanim, protoze ty nohy uz nejsou staticke). Resila jsem to i koncem hry, z toho byla smutna, ale priste jede nanovo. Je to male zive dobadive stene, ale nemuze takhle kousat kazdeho, treba i do budoucna navstevy a deti. Nejlepsi by bylo nechat ji vydovadet venku, ale nema jeste hotove posledni ockovani a vzhledem k poctu psu na nasem mestskem sidlisti nechci, aby neco chytla. Navic zvykani na voditko je u i taky beh na dlouhou trat. Obojecek lehky z nylonu zvladne, ale voditko, byt jen provesene, zpusobi stazeni usi, ocasku a nechce se hnout. Ani lakani na hracku nebo dobrotu nezabira. Nestastne si lehne i s voditkem a hotovo.
Co se tyka hlavy rodiny, tak jsem studentkou vysoke skoly, ale bydlim s rodici, kde je velice dominantni a hlasity spise muj otec. Panickou se ale svemu pejskovi snazim byt ja. Alespon bych chtela jednou docilit vztahu, kdy ma ke mne duveru, prilne ke mne a soucasne me posloucha. Asi to ale nebude tak snadne. Mala neni prehnane bazliva nebo submisivni, neboji se cizich lidi, nekrci se vzadu, steka na nas jen ve hre, ale na nektere veci reaguje bazliveji, nez bych si prala. Snad jsem to vyjadrila srozumitelne. Trochu jsem se rozepsala.

Hm...mám momentálně čtyřměsíční štěně, takže zkušenosti taky čerstvé. Není to můj první pes, ale první štěně jo, takže občas valím oči, ale učím se rychle
Co se týče toho braní ven před dokončeným očkováním - možná nejsem příklad hodný následování, ale neřešila jsem. Ven jsme chodili hned a to jsem si přinesla štěně v lednu, zrovna v době, kdy byl sníh a největší letošní mrazy. A mám mrňouse, křížence shih tzu a jezevčíka. A snažila jsem se i o kontakty se psy, co to šlo...teď, o dva měsíce později si blahořečím. Malá není ustrašená, přehnaně bázlivá, ale zas má před některými psy zdravý respekt. Je mi smutno, když vidím, že drtivá většina malých pejsků na sídlišti jsou asociálové.
Co se týče výchovy, mám pocit, že některé věci je lepší neřešit tolik, i když to dá práci a všude slyším a čtu - "musíte to a to a nesmíte to a to..." Naprostou většinu problémů, které nás dosud potkaly, vyřešil čas líp než nějaké výchovné zásahy. Čas, klid a pohoda, snažit se koukat na svět očima psího dítěte, hrát si, blbnout, odvázat se...já třeba miluju, když mě kouše do rukou a snesu docela dost
Našla jsem super odstaveček v knize E. M. Thomasové - Společenský život psů:
"Když si bereme od psí mámy malé štěně, klademe na ně nevídané nároky. Chceme, aby vyrůstalo bez rodičů, uprostřed cizích tvorů, aby se naučilo věci, které se jeho vlčí předkové nikdy učit nemuseli, a aby v sobě potlačilo celou řadu vrozených vlastností jen proto, že se jejich majitelům nelíbí. Abychom si dokázali představit, co to pro štěně znamená, vžijme se do opačné situace: představme si malé dítě, které je vychováváno vlky, nuceno žít v podzemním brlohu, jíst vlčí zvratky, pít vodu z louží a zabíjet jiná zvířata vlastnímu ústy. Z dítěte, které tohle vše přežije, se rázem stane celosvětová senzace. Od psů přitom nežádáme nic jiného.".

Uf... přiznám se, že mi z vašich příspěvků není moc dobře... myslím si, že děláte spoustu věcí chybně, a to vám bude způsobovat další a další problémy.

Kousání neřešte, to je normální a naopak to využijte při výchově. Štěně musí poznat sílu svých zubů a míru kousání (divoké hry), kterou není dobré překročit, A to se naučí jenom cestou pokus omyl... štěně časem zjistí, že když to bude přehánět, nebude zábava. Kousat přestane plus minus po výměně zubů. Zatím máte 11titýdenní mimino, to to opravdu ještě nechápe. Viděla jste, jak si hrajou štěňata mezi sebou nebo i s maminkou? Pro něj je to zcela normální forma komunikace a vy ho za to trestáte křičením! Musí být totál zmatené a možná vám přestává důvěřovat.

Vodítko: nějak nechápu, jak ho učíte na vodítku, když vůbec(!) nechodíte ven (?). To mu dáváte vodítko v obýváku a divíte se, že na něm nechce chodit? To není divu. Chodit na vodítku se bude venku učit líp, protože tam je pejsek zaujatý vnějšími vlivy a přitom se snadněji naučí vodítko nevnímat. Pokud nechcete na trávník před barákem, tak se dopravte někam trochu mimo a nejlíp, když si najdete nějakého psího kámoše, u kterého budete mít jistotu, že je zdravý.Tím, že štěně vůbec neberete ven, si zaděláváte na problémy s jeho socializací, sebevědomím i udržováním čistoty. Dobu, kdy štěně získává nejvíc podnětů a formuje se jeho osobnost, ho naprosto izolujete od světa venku. Čím více různých podnětů mu teď poskytnete, tím spokojenější život s ním prožijete.
(Mimochodem, různé psí choroby si můžete přinést domů i na podrážkách bot, například).

Venčení: zřejmě používáte nějaké podložky. Považuji venčení doma na podložky za největší nešvar této doby. Počkejte, až vám začne čůrat na koberce nebo na předložku u vany, protože bude zmatené (na jeden měkký materiál může, na druhý měkký materiál nesmí). Mops není žádné pidiplemeno, kterému by v dospělosti venčení na podložku mohlo stačit. Navíc je to tedy šíleně nepřirozené, protože pes se už "od přírody" nechce venčit tam, kde žije.

To: Terven... psali(y) jsme to současně, pod váš příspěvek se podepisuju!

"Ven jsme chodili hned a to jsem si přinesla štěně v lednu, zrovna v době, kdy byl sníh a největší letošní mrazy. A mám mrňouse, křížence shih tzu a jezevčíka. A snažila jsem se i o kontakty se psy, co to šlo...teď, o dva měsíce později si blahořečím. Malá není ustrašená, přehnaně bázlivá, ale zas má před některými psy zdravý respekt. Je mi smutno, když vidím, že drtivá většina malých pejsků na sídlišti jsou asociálové. "
Přesně tak, socializace se už nedožene, možnost nákazy je zcela minimální, takovou parvovirózu přineseš domů na botech a je úplně jedno, že štěně nevytáhlo paty z domu. Jasně, že s nedoočkovaným štěnětem nepolezeš na cvičák nebo výstavu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Ven jsme chodili hned a to jsem si přinesla štěně v lednu, zrovna v době, kdy byl sníh a největší letošní mrazy. A mám mrňouse, křížence shih tzu a jezevčíka. A snažila jsem se i o kontakty se psy, co to šlo...teď, o dva měsíce později si blahořečím. Malá není ustrašená, přehnaně bázlivá, ale zas má před některými psy zdravý respekt. Je mi smutno, když vidím, že drtivá většina malých pejsků na sídlišti jsou asociálové. "
Přesně tak, socializace se už nedožene, možnost nákazy je zcela minimální, takovou parvovirózu přineseš domů na botech a je úplně jedno, že štěně nevytáhlo paty z domu. Jasně, že s nedoočkovaným štěnětem nepolezeš na cvičák nebo výstavu.

Ja osobně beru štěnata na cvičák od 7 tydne, pokud mam vrh tak štěnata od 5 tydne beru ven před barák na ulici, stejně tak je beru na cvičák mezi lidi a psi.Pokud mam štěně koupene tak ho beru ven hned ten den, beru ho do města, autobus, auto a pokud jedu na vystavu a mam misto v autě tak je beru taky a nikdy nic.

- obejde me a sedne si za me, takze na ni nevidim a nedosahnu. Docela by me zajimalo,
co tim naznacuje v psi reci?
""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Pojď ven !
Otec zřejmě používá jen selský rozum a cit a pes (i malý) to cítí.

Pro zadavatelku vztah se štěnětem není o tom kdo je v rodině dominantní a nebo kdo psa krmí ale je to o budování zážitku a budování vztahu.Pokud chcete aby vás pejsek měl rád a bral vás jako jedničku tak jak už jsem vám tu psala musíte být pro něj zajímavá a vyhodná proto si se štěnětem hrajte, mazlete, chodte ven objevujte nové věci, místa, psí kámoše, venku s ním cvičte a blbněte.

ivulka2 napsal(a):
Pro zadavatelku vztah se štěnětem není o tom kdo je v rodině dominantní a nebo kdo psa krmí ale je to o budování zážitku a budování vztahu.Pokud chcete aby vás pejsek měl rád a bral vás jako jedničku tak jak už jsem vám tu psala musíte být pro něj zajímavá a vyhodná proto si se štěnětem hrajte, mazlete, chodte ven objevujte nové věci, místa, psí kámoše, venku s ním cvičte a blbněte.

Ale není to jenom o tom. Prostě někdo u psa má přirozenou autoritu a třeba ani zadnici z gauče nezvedne.

Takže myslíte, že vážně jít ven? Názory se na to hrozně různí, co se týká pejskařů i veterinářů. Stačí se podívat do různých diskuzí a dokonce moje veterinářka radí počkat, protože sídliště je něco jiného než rodinný dům s čistou zahradou nebo ulice na vesnici. Co si budeme říkat, v noci kolem kontejnerů potkani, volně pobíhající kočky, někteří psi možná nedůsledně očkovaní atd. Na druhou stranu je jasné, že socializace je v těchto týdnech jedna z priorit. Asi to risknu a začnu ji brát ven, snad nic nechytí, protože pak bych si to vyčítala už pořád. Každopádně děkuju všem za rady a vaše zkušenosti. To víte, člověk se učí za pochodu stejně jako to štěně.

Cielu napsal(a):
Takže myslíte, že vážně jít ven? Názory se na to hrozně různí, co se týká pejskařů i veterinářů. Stačí se podívat do různých diskuzí a dokonce moje veterinářka radí počkat, protože sídliště je něco jiného než rodinný dům s čistou zahradou nebo ulice na vesnici. Co si budeme říkat, v noci kolem kontejnerů potkani, volně pobíhající kočky, někteří psi možná nedůsledně očkovaní atd. Na druhou stranu je jasné, že socializace je v těchto týdnech jedna z priorit. Asi to risknu a začnu ji brát ven, snad nic nechytí, protože pak bych si to vyčítala už pořád. Každopádně děkuju všem za rady a vaše zkušenosti. To víte, člověk se učí za pochodu stejně jako to štěně.

Veterinař není cvičitel ani chovatel... a o povaze, vycviku či výchově většinou neví nic, vemte štěně ven.chytit muže cokoliv i doma, donesete to na oblečení či na botech.To byste se museli cela rodina dusledně sterilizovat při vstupu do bytu...

Cielu napsal(a):
Takže myslíte, že vážně jít ven? Názory se na to hrozně různí, co se týká pejskařů i veterinářů. Stačí se podívat do různých diskuzí a dokonce moje veterinářka radí počkat, protože sídliště je něco jiného než rodinný dům s čistou zahradou nebo ulice na vesnici. Co si budeme říkat, v noci kolem kontejnerů potkani, volně pobíhající kočky, někteří psi možná nedůsledně očkovaní atd. Na druhou stranu je jasné, že socializace je v těchto týdnech jedna z priorit. Asi to risknu a začnu ji brát ven, snad nic nechytí, protože pak bych si to vyčítala už pořád. Každopádně děkuju všem za rady a vaše zkušenosti. To víte, člověk se učí za pochodu stejně jako to štěně.

Určitě ji ven vezměte , kontejnerům a podobným místům se vyhněte. Nenechte k ní jít psa u kterého si nejste jistá, jestli je zdravý. S někým kdo má klidného psa se domluvte a jděte ven spolu. Uvidíte jaké bude mít stěndo radost

Cielu napsal(a):
Takže myslíte, že vážně jít ven? Názory se na to hrozně různí, co se týká pejskařů i veterinářů. Stačí se podívat do různých diskuzí a dokonce moje veterinářka radí počkat, protože sídliště je něco jiného než rodinný dům s čistou zahradou nebo ulice na vesnici. Co si budeme říkat, v noci kolem kontejnerů potkani, volně pobíhající kočky, někteří psi možná nedůsledně očkovaní atd. Na druhou stranu je jasné, že socializace je v těchto týdnech jedna z priorit. Asi to risknu a začnu ji brát ven, snad nic nechytí, protože pak bych si to vyčítala už pořád. Každopádně děkuju všem za rady a vaše zkušenosti. To víte, člověk se učí za pochodu stejně jako to štěně.

Vždyť můžete ovlivnit, kam ji budete brát ;) Nemusíte zrovna ke kontejnerům ;). A nemusíte zůstat přímo u vchodu, kde asi venčej všichni...
Zvlášť to vyvenčení byste měla učit venku a nejlépe ji to naučit "na povel"- to se vám bude v životě mockrát hodit, když budete někam pospíchat.

Žiju na vesnici, ale co si myslíte, že tu nejsou divoké kočky? Jenom my jich" máme" asi šest- a producírujou se nám i po zápraží. A taky nám tu přímo po dvoře chodí liška, bydlí někde nedaleko. A tam, co chodím na procházky, žije párek jezevců a už bohužel i psíci mývalovití- taky bez očkování... a je tu spousta divokých prasat, co nám obracej louky (o Aujeszkyho chorobě si radši ani nečtěte) a všichni ti voříši, co se chodí po vesnici sami venčit, jsou očkovaní jenom na vzteklinu, co jim píchne pan doktor jednou ročně u obecnho úřadu ;)

Tady všude chodím i s malými štěňaty, to by se člověk musel zbláznit, kdyby měl v hlavě jenom hororové scénáře... Jasně, že trocha opatrnopsti neuškodí, ale určitě vyražte ven. A po proočkování do nějaké psí školky (pokud ne rovnou na cvičák)

Máte psí miminko, tak si užívejte, co se dá- je to pro váš vztah a pro jeho vývoj ten nejdůležitější věk.

Brala jsem štěně ven od prvního dne co jsem ho měla doma. Do psí školičky mezi štěnda jsme šli poprvé asi po týdnu, co byl doma. Myslím, že ta socializace v tomhle období je hodně důležitá.

Taky mám svého prvního psa, teď je mu 10 měsíců, a brala jsem ho ven hned, bydlíme v centru města taky to tu není uúplně čisté. Uzvědomuji si věci, které jsem pokazila nebo bych je udělala jinak, ale na socializaci jsem pyšná. Na nic nečekejte, tím, že mu budete ukazovat nové věci ve vás najde oporu.

Já štěňata hned po rozkoukání doma...prochajdy ve městě, chodili jsme do restaurace, jezdili autobusem, výtahem, šli se podívat na nádraží, do zoo...chodili jsme se známými a jejich pesany na procházky...no prostě, abychom toho stihli co nejvíc a nebyli potom ze všeho vyprdlý, byť máme zahradu, tak jsme dělali prochajdy min.2x denně (samozřejmě ne dlouhé, přiměřené štěňatům).

Kdysi jsem měla fenu NO a přestože jsme jí nikam (mimo zahrady) nebrali stejně nakonec měla parvovirozu (naštěstí se jí podařilo se z toho vyhrabat), takže očkovací lhůty až tak neřeším...

Cielu napsal(a):
Takže myslíte, že vážně jít ven? Názory se na to hrozně různí, co se týká pejskařů i veterinářů. Stačí se podívat do různých diskuzí a dokonce moje veterinářka radí počkat, protože sídliště je něco jiného než rodinný dům s čistou zahradou nebo ulice na vesnici. Co si budeme říkat, v noci kolem kontejnerů potkani, volně pobíhající kočky, někteří psi možná nedůsledně očkovaní atd. Na druhou stranu je jasné, že socializace je v těchto týdnech jedna z priorit. Asi to risknu a začnu ji brát ven, snad nic nechytí, protože pak bych si to vyčítala už pořád. Každopádně děkuju všem za rady a vaše zkušenosti. To víte, člověk se učí za pochodu stejně jako to štěně.

Já si myslím, že ve městě je naopak mnohem víc psů i koček očkovaných a pravidelně odčervovaných. Jak ve městě, tak na vesnici beru štěňata ven od prvního dne, u mého vrhu tak od 5ti týdnů mimo zahradu a nikdy se ničím nenakazila. Potkani a neočkované kočky od sousedů nám lezou na naší zahradu, kam beru štěňata hned jak se začnou batolit. Socializace a nácvik čistotnosti je důležitější a nelze štěně do 12 týdnů izolovat od vnějšího světa.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já štěňata hned po rozkoukání doma...prochajdy ve městě, chodili jsme do restaurace, jezdili autobusem, výtahem, šli se podívat na nádraží, do zoo...chodili jsme se známými a jejich pesany na procházky...no prostě, abychom toho stihli co nejvíc a nebyli potom ze všeho vyprdlý, byť máme zahradu, tak jsme dělali prochajdy min.2x denně (samozřejmě ne dlouhé, přiměřené štěňatům).

Kdysi jsem měla fenu NO a přestože jsme jí nikam (mimo zahrady) nebrali stejně nakonec měla parvovirozu (naštěstí se jí podařilo se z toho vyhrabat), takže očkovací lhůty až tak neřeším...

Přesně tak.

I přesto, že jsem štěně od prvního dne brala na co nejvíce míst a seznamovala s co nejvíce věcmi, tak mě občas dokáže překvapit, čemu se pes diví

Zrovna o víkendu si u nás na dvoře brácha zaparkoval staré hasičské auto. Přijeli jsem ze cvičáku a pes (8 měsíců) měl málem infarkt, pobíhal kolem auta naježený a štěkal. Tak jsem šla k němu a ukázala mu, že to nic není, pak už to bylo dobré .

Nebo když jsme byli nedávno v ZOO. O zvířata měl zájem, ale nebál se. Ale po ZOO jsou rozmístěné různé dřevěné sochy různých tvarů - a to pro něho bylo něco neobvyklého. Takže se u každé začal ježit a vrčet. Tak jsme si šli každou v klidu očuchat

marcelaamax napsal(a):
Přesně tak.

I přesto, že jsem štěně od prvního dne brala na co nejvíce míst a seznamovala s co nejvíce věcmi, tak mě občas dokáže překvapit, čemu se pes diví

Zrovna o víkendu si u nás na dvoře brácha zaparkoval staré hasičské auto. Přijeli jsem ze cvičáku a pes (8 měsíců) měl málem infarkt, pobíhal kolem auta naježený a štěkal. Tak jsem šla k němu a ukázala mu, že to nic není, pak už to bylo dobré .

Nebo když jsme byli nedávno v ZOO. O zvířata měl zájem, ale nebál se. Ale po ZOO jsou rozmístěné různé dřevěné sochy různých tvarů - a to pro něho bylo něco neobvyklého. Takže se u každé začal ježit a vrčet. Tak jsme si šli každou v klidu očuchat

Můj měl amok ze sněhuláka. Musela jsem na něj jít sáhnout, ale stejně mu moc nevěřil. Taky se chystáme co nejdříve do zoo, a jsem zvzědavá jak bude potvora reagovat.

Andrýsek3 napsal(a):
Můj měl amok ze sněhuláka. Musela jsem na něj jít sáhnout, ale stejně mu moc nevěřil. Taky se chystáme co nejdříve do zoo, a jsem zvzědavá jak bude potvora reagovat.

V ZOO to bylo super. My byli ve Dvoře Králové, a na jaře se chystáme objet ještě nějaké. Nejlepší byli šelmy, ty se na něho vždycky šli podívat až ke sklu a kroužili kolem něho. Jinak pro něj bylo zajímavé všechno, i ryby s nadšením pozoroval jak plavou

Jediné co mě trošku zamrzelo, asi tím že není sezóna, tak nebyli v provozu misky s vodou pro psy.

marcelaamax napsal(a):
V ZOO to bylo super. My byli ve Dvoře Králové, a na jaře se chystáme objet ještě nějaké. Nejlepší byli šelmy, ty se na něho vždycky šli podívat až ke sklu a kroužili kolem něho. Jinak pro něj bylo zajímavé všechno, i ryby s nadšením pozoroval jak plavou

Jediné co mě trošku zamrzelo, asi tím že není sezóna, tak nebyli v provozu misky s vodou pro psy.

Taky pojedeme do Dvora, máme to tam 20 minut, a já tam byla už asi stokrát, mám to tam moc ráda. S psiskem pojedeme teď na jaře až bude fakt hezky, jsem zvědavá. Jaké jste měli vodítko, přemýšlím pořídit flexi, chci aby si to pes užil a necupital furt jen u nohy. Akorát mě mrzí, že pes nemůže autem do safari, chtěla jsem se tam podívat.

Andrýsek3 napsal(a):
Taky pojedeme do Dvora, máme to tam 20 minut, a já tam byla už asi stokrát, mám to tam moc ráda. S psiskem pojedeme teď na jaře až bude fakt hezky, jsem zvědavá. Jaké jste měli vodítko, přemýšlím pořídit flexi, chci aby si to pes užil a necupital furt jen u nohy. Akorát mě mrzí, že pes nemůže autem do safari, chtěla jsem se tam podívat.

My měli obyč vodítko. Já flexi moc nepoužívám, a do zoo mi moc vhodné nepřijde. měli jsme obyčejné asi dvoumetrové, takže nemusel cupitat jen u nohy

Jeli jsem vlakem a pak jsme přespali hned vedle ZOO, mají tam nově kemp, kde jsou bungalovy, patří to pod zoo Takže zážitků měl spousta

marcelaamax napsal(a):
My měli obyč vodítko. Já flexi moc nepoužívám, a do zoo mi moc vhodné nepřijde. měli jsme obyčejné asi dvoumetrové, takže nemusel cupitat jen u nohy

Jeli jsem vlakem a pak jsme přespali hned vedle ZOO, mají tam nově kemp, kde jsou bungalovy, patří to pod zoo Takže zážitků měl spousta

Tak to je super, no já právě flexi ani nemám, teď máme odkouslou část 2m vodítka, takže asi metr tak ještě uvidíme. Je to tam celkově dost nové, co jsem slyšela, a od minulého roku to safari, tam teda asi nepojedem. Tak už musím uhnat přítele, co nejdřív, zajímá mě co bude říkat na slony a tygri atd.

Andrýsek3 napsal(a):
Můj měl amok ze sněhuláka. Musela jsem na něj jít sáhnout, ale stejně mu moc nevěřil. Taky se chystáme co nejdříve do zoo, a jsem zvzědavá jak bude potvora reagovat.

No na vše se opravdu připravit nedá...u nás to bylo, když soused nechal před domem kolečko...a to přesto, že ze zahrady jsou na něj zvyklý...fena v poho...se psem jsem musela přejít na druhý chodník, protože když jsem chtěla tomu troubovi předvést, že se není čeho bát, že si panička na kolečko klidně sáhne, tak v tu ránu stál přede mnou a urputně mě bránil..a nedovolil, abych se k tomu nebezpečí vůbec přiblížila.

Andrýsek3 napsal(a):
Tak to je super, no já právě flexi ani nemám, teď máme odkouslou část 2m vodítka, takže asi metr tak ještě uvidíme. Je to tam celkově dost nové, co jsem slyšela, a od minulého roku to safari, tam teda asi nepojedem. Tak už musím uhnat přítele, co nejdřív, zajímá mě co bude říkat na slony a tygri atd.

Jo tygři a ostatní šelmy se mu moc líbily, ale nejlepší bylo tohle zviratko

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

marcelaamax napsal(a):
Jo tygři a ostatní šelmy se mu moc líbily, ale nejlepší bylo tohle zviratko

Jeee. A velkých zvířat se teda nebál? Já se bojim, že bude štěkat stejně jako na sněhuláka.

Andrýsek3 napsal(a):
Jeee. A velkých zvířat se teda nebál? Já se bojim, že bude štěkat stejně jako na sněhuláka.

Nee právě že vůbec nebál. Na slona jen koukal, ale nebál se. Na tygra se snažil přes sklo i dorážet

marcelaamax napsal(a):
Nee právě že vůbec nebál. Na slona jen koukal, ale nebál se. Na tygra se snažil přes sklo i dorážet

Skvělý Tak to jsem zvědvá na poseru, minule se bál větve