Jak odstranit čip? Případně jiná rada...

Žádnou kupní smlouvu nemám a nechat jí ho rozhodně nehodlám...Ten pes je pro mě vším! Nemůžu jen tak stát a koukat na to, jak mi ho někdo sprostě ukradne...Vy byste to dokázal? Já to srdce nemám
Ale děkuji za radu...jsem vděčný za jakoukoli reakci

Pouze mě napadá nechat čip chirurgicky odstranit, což by podle mě neměl být problém...

Pokud píšete, že jste měli psa ve střídavé péči, jedná se o spoluvlastnictví. Spoluvlastník přece má právo psa načipovat a odvézt ze země, krádež to být proto nemůže.

Po rozchodu jste se měli rovnou dohodnout, čí pes odteď bude. Spoluvlastnictví je čertův vynález.

Skhurut napsal(a):
Žádnou kupní smlouvu nemám a nechat jí ho rozhodně nehodlám...Ten pes je pro mě vším! Nemůžu jen tak stát a koukat na to, jak mi ho někdo sprostě ukradne...Vy byste to dokázal? Já to srdce nemám
Ale děkuji za radu...jsem vděčný za jakoukoli reakci

Je to hrozný, ale taky bych ji ho nechala, i když by mi to trhalo srdce. Vždyť tyhle tahanice ze všech nejhůř bude právě odnášet ten pes. Zřejmě ho má taky ráda a určitě ho nebrala do Anglie jen, aby vás naštvala, takže u ní taky nebude strádat. Navíc pokud vy nemáte v ruce kupní smlouvu a ona ho má napsaného na sebe, tak nic nezmůžete, protože ona na rozdíl od vás bude mít vždy jak dokázat, že patří jí...

Podle mě je střídavá péče pro psa to nejhorší. Nemůže to na něj mít dobrý vliv, neví kde je doma, ke komu vlastní patří, kdo je jeho rodina. Je to kruté, pro vás kruté, ale radila bych nechat pejska jí. Pokud se o něj stará dobře, což tipuji že ano tak je mu s ní určitě dobře a jak by to nesl takové přetahování? Už je zvyklý žít s ní a teď by se měl zase stěhovat k vám. Bude akorát ve stresu.

Zažila jsem něco podobného, akorát s tím rozdílem že po rozchodu jsme se s bývalým domluvili a pes zůstal s ním. Strašně mě to bolelo, ale chtěla jsem hlavně to nejlepší pro psa. A přetahovat se o něho, hádat se to by mu neprospívalo.

Pokud ale ten pes byl už vedený na jméno mé matky, a ona si ho přehlásila v jiné obci na svoje jméno, bez vědomí mojí matky, jakožto právoplatného majitele...je to podle mě krádež...Tedy alespoň já to taky vidím...Oficiálně, byl ten pes mojí matky, takže ani jednoho z nás, tudíž to přeci nemůže nikdo brát jako spoluvlastnictví...
A dohodnout se s ní? To jsem zkoušel než udělala to, co udělala...bezvýznamě...její chování beru jako sobeckost...Toho psa se nikdo neptal jestli někam chce letět, mě se nikdo neptal, jestli s tím souhlasím...a to že ho má ráda jí přeci neomlouvá...já ho mám taky rád...Navíc jsem zůstal sám, zatímco ona se stěhovala s novou láskou, mými nejlepšími přáteli a mým psem !
A nemyslím že je dobře vytrhnout to zvíře z něčeho, v čem vyrůstal a je na to zvyklé, a odvést ho někam, kde to nezná, kde je jsou trochu jiné klimatické podmínky a to nemluvím o tom stresu z cestování...všichni jistě víme jak se přepravují psy v letadle...On nesnášel ani cestování v autě, natož zavřený v kleci, sám a letecky...Musel se cítit strašně...!

Napada me jedine viz vtip:"Soudime se s manzelkou o deti.Ona je taky nechce"
Aneb nejak se mi nevhce verit, ze by za tim vsim, vcetne komplikaci se psem pri ceste do Anglie byla laska k psovi.Spis mi to pripada, ze mooc dobre gi, jak vam na psovi zalezi a timto vas tresta.Koneckoncu lidi di vyrizuji ucty pres deti, proc ne pres psy, ze.
Ja bych prestala davat jakloli najevo, ze psa chci zpet, a spis zaujala pozu jak se mi ulevilo, ze psa nemam a jsem panem vladtniho casu

Omlouvam se za chyby, to vite tablet

Já bych to ještě nějak zkousnul...ale nevidíte jistý fakt...a to, že když byl ten pes se mnou, tak ať jsem šel kamkoliv, všude jsem ho měl sebou, nikdy nebyl doma sám, dokud jsem nemusel do práce...Ale když ho měla ona, tak šla ven s přáteli, a chudák pes byl zavřený doma i když bylo hezky a ona seděla u piva na zahrádce, kde ten pes mohl být...Já přišel z práce, ani jsem nejedl a hned jsem ho vzal alespoň na hodinu ven...Ona přišla z práce, udělala kafe, najedla se osprchovala, a vzala ho ven na 20 min a pak šla spát...Takže pes neměl pohyb, který potřeboval...Tak kdo podle vás měl k tomu psovi blíž?
Myslím že když někdo zkouší štěstí v cizině, což je starost s bydlením, prací atd...tak tolika času na toho psa nemá...Nehledě na další a další faktory...
Někdo tu říkal že mu mám nechat čip odstranit...Ano, problém to není...ale ten čip nenese moje údaje, a jeho odstranění může povolit pouze ten, kdo ho nechával čipovat...Takže by to byla zase krádež z mojí strany, tudíž to žádný veterinář neudělá (alespoň ne legálně).

Taky jsem zažila něco podobnýho, nezbylo mi nic jiného než mýho psa nechat tam kde byl.

Skhurut napsal(a):
Já bych to ještě nějak zkousnul...ale nevidíte jistý fakt...a to, že když byl ten pes se mnou, tak ať jsem šel kamkoliv, všude jsem ho měl sebou, nikdy nebyl doma sám, dokud jsem nemusel do práce...Ale když ho měla ona, tak šla ven s přáteli, a chudák pes byl zavřený doma i když bylo hezky a ona seděla u piva na zahrádce, kde ten pes mohl být...Já přišel z práce, ani jsem nejedl a hned jsem ho vzal alespoň na hodinu ven...Ona přišla z práce, udělala kafe, najedla se osprchovala, a vzala ho ven na 20 min a pak šla spát...Takže pes neměl pohyb, který potřeboval...Tak kdo podle vás měl k tomu psovi blíž?
Myslím že když někdo zkouší štěstí v cizině, což je starost s bydlením, prací atd...tak tolika času na toho psa nemá...Nehledě na další a další faktory...
Někdo tu říkal že mu mám nechat čip odstranit...Ano, problém to není...ale ten čip nenese moje údaje, a jeho odstranění může povolit pouze ten, kdo ho nechával čipovat...Takže by to byla zase krádež z mojí strany, tudíž to žádný veterinář neudělá (alespoň ne legálně).

To co pisete me jen utvrzuje v tom, ze slecne nejde o psa, ale o to vas ranit a tim, ze vam psa- tedy dle vasich slov, verneho pritele, vzala, vam ublizit. Copak jste slecne provedl?
Je to tezke, ale dala bych tomu cas.Je to otazka par dni, kdy slecne fojde, ze je to bremeno a rada vam ho vrati.

Skhurut napsal(a):
Já bych to ještě nějak zkousnul...ale nevidíte jistý fakt...a to, že když byl ten pes se mnou, tak ať jsem šel kamkoliv, všude jsem ho měl sebou, nikdy nebyl doma sám, dokud jsem nemusel do práce...Ale když ho měla ona, tak šla ven s přáteli, a chudák pes byl zavřený doma i když bylo hezky a ona seděla u piva na zahrádce, kde ten pes mohl být...Já přišel z práce, ani jsem nejedl a hned jsem ho vzal alespoň na hodinu ven...Ona přišla z práce, udělala kafe, najedla se osprchovala, a vzala ho ven na 20 min a pak šla spát...Takže pes neměl pohyb, který potřeboval...Tak kdo podle vás měl k tomu psovi blíž?
Myslím že když někdo zkouší štěstí v cizině, což je starost s bydlením, prací atd...tak tolika času na toho psa nemá...Nehledě na další a další faktory...
Někdo tu říkal že mu mám nechat čip odstranit...Ano, problém to není...ale ten čip nenese moje údaje, a jeho odstranění může povolit pouze ten, kdo ho nechával čipovat...Takže by to byla zase krádež z mojí strany, tudíž to žádný veterinář neudělá (alespoň ne legálně).

Nechte ho přečipovat a už jí ho nedávejte. To, že je hlášený na úřadě na ní, nic neznamená. Udělejte si mezi s sebou kupní smlouvu (Vy a bratr) a smlouvu o spoluvlastnictví s Vaší matkou, a nazdar.

To nemůžu Od té doby co je pryč, mám problémy se spaním (pes spal se mnou), s koncentrací, teď se k tomu přidaly problémy se žaludkem (3 měsíce marodím a rapidně hubnu, a to už tak jsem od přírody vychrtlík, takže každé kilo je na mě znát) a to nemluvím o psichyckých potížích se ženami...Nikdy jsem se nebál nějakou oslovit...teď se jim radši vyhýbám, aby mi zas nějáká jí podobná, podobným způsobem nehodila lano kolem krku !

Skhurut napsal(a):
To nemůžu Od té doby co je pryč, mám problémy se spaním (pes spal se mnou), s koncentrací, teď se k tomu přidaly problémy se žaludkem (3 měsíce marodím a rapidně hubnu, a to už tak jsem od přírody vychrtlík, takže každé kilo je na mě znát) a to nemluvím o psichyckých potížích se ženami...Nikdy jsem se nebál nějakou oslovit...teď se jim radši vyhýbám, aby mi zas nějáká jí podobná, podobným způsobem nehodila lano kolem krku !

A o to ji jde. Psycholog!

Skhurut napsal(a):
To nemůžu Od té doby co je pryč, mám problémy se spaním (pes spal se mnou), s koncentrací, teď se k tomu přidaly problémy se žaludkem (3 měsíce marodím a rapidně hubnu, a to už tak jsem od přírody vychrtlík, takže každé kilo je na mě znát) a to nemluvím o psichyckých potížích se ženami...Nikdy jsem se nebál nějakou oslovit...teď se jim radši vyhýbám, aby mi zas nějáká jí podobná, podobným způsobem nehodila lano kolem krku !

Na co reagujete?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechte ho přečipovat a už jí ho nedávejte. To, že je hlášený na úřadě na ní, nic neznamená. Udělejte si mezi s sebou kupní smlouvu (Vy a bratr) a smlouvu o spoluvlastnictví s Vaší matkou, a nazdar.

To zní jako dobrý nápad...ale pokud už jeden čip má, tak mu žádný veterinář, druhý nedá...A pokud udělám s bratrem kupní smlouvu teď, tak tam bude nové datum...To hned každého napadne, že něco není v pořádku...Nebo se mílím?
Každopádně je to ten nejlepší nápad jaký jsem zatím slyšel...Děkuji mockrát, to ještě promyslím

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na co reagujete?

Na příspěvek od "kobylatko"

Skhurut napsal(a):
To zní jako dobrý nápad...ale pokud už jeden čip má, tak mu žádný veterinář, druhý nedá...A pokud udělám s bratrem kupní smlouvu teď, tak tam bude nové datum...To hned každého napadne, že něco není v pořádku...Nebo se mílím?
Každopádně je to ten nejlepší nápad jaký jsem zatím slyšel...Děkuji mockrát, to ještě promyslím

V jakém registru je pes registrován? Samozřejmě uděláte kupní smlouvu se zpětným datem...

Skhurut napsal(a):
To zní jako dobrý nápad...ale pokud už jeden čip má, tak mu žádný veterinář, druhý nedá...A pokud udělám s bratrem kupní smlouvu teď, tak tam bude nové datum...To hned každého napadne, že něco není v pořádku...Nebo se mílím?
Každopádně je to ten nejlepší nápad jaký jsem zatím slyšel...Děkuji mockrát, to ještě promyslím

Inspirujte se tady http://www.cz-pes.cz/diskuse/6_8073_0.html.

Skhurut napsal(a):
Pokud ale ten pes byl už vedený na jméno mé matky, a ona si ho přehlásila v jiné obci na svoje jméno, bez vědomí mojí matky, jakožto právoplatného majitele...je to podle mě krádež...Tedy alespoň já to taky vidím...Oficiálně, byl ten pes mojí matky, takže ani jednoho z nás, tudíž to přeci nemůže nikdo brát jako spoluvlastnictví...
A dohodnout se s ní? To jsem zkoušel než udělala to, co udělala...bezvýznamě...její chování beru jako sobeckost...Toho psa se nikdo neptal jestli někam chce letět, mě se nikdo neptal, jestli s tím souhlasím...a to že ho má ráda jí přeci neomlouvá...já ho mám taky rád...Navíc jsem zůstal sám, zatímco ona se stěhovala s novou láskou, mými nejlepšími přáteli a mým psem !
A nemyslím že je dobře vytrhnout to zvíře z něčeho, v čem vyrůstal a je na to zvyklé, a odvést ho někam, kde to nezná, kde je jsou trochu jiné klimatické podmínky a to nemluvím o tom stresu z cestování...všichni jistě víme jak se přepravují psy v letadle...On nesnášel ani cestování v autě, natož zavřený v kleci, sám a letecky...Musel se cítit strašně...!

Ale vaše matka měla přihlášeného nečipovaného psa ( bez PP a bez kupní smlouvy). Takže nijak nemůžete dokázat, jaký pes byl hlášen na Vaší matku, když neměl čip. Měl jste být chytřejší a psa si před přihlášením na vaší matku nechat nezaměnitelně označit - očipovat, a pak ho čipovaného nahlásit na vaší matku. Takhle byla na vaší matku nahlášen nějaký pes bez čipu a neprokážete, že to je ten - teď očipovaný a napsaný na vaší expřítelkyni. Docela jste si to tím, že vás nenapadlo psa očipovat jako prvního před nahlášením na matku situaci zkomplikoval. Čip lze vyndat u veterináře chirurgicky, ale musíte najít nějakého, kterému to vysvětlíte o co jde a on ho bude ochoten vyndat, pak ho očipuje jiným čipem a vy ho budete moci napsat na sebe s novým číslem čipu. Ale přijde mi to vše zbytečně dost komplikované, lepší by se bylo nějak dohodnout.

Vykašlete se na to, na koho byl pes přihlášen jaký má či nemá čip... to jsou všechno hlouposti. Prostě psa nechte přítelkyni a KUPTE SI SVOJE NOVÉ ŠTĚNĚ.
Hádáte se tady jako o dítě, ale ať je to jak chce, je to "jen" pes, který má životnost max.15 let, ale spíše méně. Má to všechno smysl?

koňadra napsal(a):
Vykašlete se na to, na koho byl pes přihlášen jaký má či nemá čip... to jsou všechno hlouposti. Prostě psa nechte přítelkyni a KUPTE SI SVOJE NOVÉ ŠTĚNĚ.
Hádáte se tady jako o dítě, ale ať je to jak chce, je to "jen" pes, který má životnost max.15 let, ale spíše méně. Má to všechno smysl?

Smysl to možná nemá, ale zadavatele chápu, fakt bych nikdy nechtěla zažít nic takového.
I když je to "jen" pes...
Poznámka o životnosti mi přijde absolutně mimo mísu, to bych brala, pokud by šlo o auto nebo pračku.
Popsanou situaci bych nesla hodně blbě, i kdyby šlo o psího kmeta, u kterého se budoucnost počítá jen na měsíce.

Ona vám vzala nejlepšího přítele, vaše všechno, vašeho miláčka...a když odjela do Anglie, tak jste seděl měsíce na pr* a nic jste neudělal? Jízdenka do GB stojí 500Kč.

Tady něco smrdí...

To koňadra: máte psa ?

Navrhovala bych Vám vyhledat pomoc psychiatra nebo alespoň psychologa. Nemyslím to jako invektivu, ale jako zcela vážně míněné doporučení. Podle toho, jak popisujete svůj stav (nespavost, žaludeční neuróza, sociální fóbie), potřebujete odbornou intervenci a ne rady na ifauně.

Co se týče psa, vlastnictví je v tomto případě bohužel neprokazatelné a než by majitele určil soud, byl by z hafana důchodce. Nejlepší, co v tomto případě můžete udělat, je přenést se přes ztrátu partnerky i psa a pořídit si vlastní štěně, tentokrát s řádnou kupní smlouvou vedenou na Vaše jméno.

Chápu, že jste na něj vázaný, ale uvědomte si, že tato extrémní fixace také není zcela v pořádku. Co byste dělal, kdyby třeba onemocněl nějakou fatální neléčitelnou chorobou nebo až byste se s ním musel rozloučit kvůli věku?

Vždyť pes je taky jenom člověk.

Teď budu možná za blbce, ale kde je jistota že zadavatel píše pravdu a on je ten poškozený? Třeba to bylo úplně jinak. Protože ta druhá strana se nemůže bránit, neříkám že to není jak popisuje, ale vím co lidi kolikrát dokáží takže...
Trochu ve mně hlodá podezření že se může jednat o něco úplně jiného... už kvůli tomu odstranění čipu...

Sama mám ke svému pejskovi hodně hluboký vztah, ale to co píše zadavatel mně na chlapa nějak nesedí, přijde mně to přehnané. Ano cítit se na dně, nešťastný, to všechno chápu, ale to co popisuje vypadá hodně vážné.

V tomhle musím souhlasit z koňadrou. Píšete že nesnášel cestu autem, jak se má cítit v letadle, sám jste to napsal, nechte ho tam kde je, at ho sem nevozí, at ho nechá u sebe doma, prostě nechte jí ho a kupte si jiného. O psa můžete přijít různými způsoby, takhle vám může uklidnit že žije s přítelkyní na kterou je zvyklý. Co by jste dělal kdyby třeba zdrhnul nebo ho přejelo auto. jinak váš projev mě taky připadá že spíš než psa tet potřebujete psychiatra.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď budu možná za blbce, ale kde je jistota že zadavatel píše pravdu a on je ten poškozený? Třeba to bylo úplně jinak. Protože ta druhá strana se nemůže bránit, neříkám že to není jak popisuje, ale vím co lidi kolikrát dokáží takže...
Trochu ve mně hlodá podezření že se může jednat o něco úplně jiného... už kvůli tomu odstranění čipu...

Sama mám ke svému pejskovi hodně hluboký vztah, ale to co píše zadavatel mně na chlapa nějak nesedí, přijde mně to přehnané. Ano cítit se na dně, nešťastný, to všechno chápu, ale to co popisuje vypadá hodně vážné.

Já mu to věřím.
Holka mu odešla s přítelem a ještě mu sebrala psa.
Zlomilo ho to.
Skhurut
Psa neřešte. Ten si už zvykl. V životě mohou přijít i další ztráty.
Berte antidepresiva, dáte se dohromady a v létě vyrazíte
"na lov". Nějaká princezna čeká i na Vás.
Vyhrabete se z toho. Někdy pomůže čas, někdy holt
pomůže tableta.
Tohle jsme zažili všichni .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To koňadra: máte psa ?

Mám několik psů už mnoho let. Ale myslím, že k nim mám normální vztah - jako ke zvířeti ne jako k člověku - nebo ještě víc - jak tady někteří prezentují.
Co se týče zadavatele, něco mě tady "smrdí". Už to, že jako chlap a má až abnormální zájem o psa pod záminkou lásky k němu... Přijde mě to, že vůbec v tom jeho vztahu bylo něco divného a on teď využívá psa, podobně, jako někteří využívají děti, k "boji" proti bývalé přítelkyni. Chtít odstraňovat čip a ohánět se tím, na koho je pes napsaný na úřadě (tam je to srdečně jedno, hlavně, když někdo někam zaplatí) - divné.
Kdyby se to stalo mně, tak by mě také mrzelo, že jsem přišla o psa, ale prostě bych se s tím smířila a koupila si nového.

Skhurut napsal(a):
To nemůžu Od té doby co je pryč, mám problémy se spaním (pes spal se mnou), s koncentrací, teď se k tomu přidaly problémy se žaludkem (3 měsíce marodím a rapidně hubnu, a to už tak jsem od přírody vychrtlík, takže každé kilo je na mě znát) a to nemluvím o psichyckých potížích se ženami...Nikdy jsem se nebál nějakou oslovit...teď se jim radši vyhýbám, aby mi zas nějáká jí podobná, podobným způsobem nehodila lano kolem krku !

Vy jste spal se psem a ne s vaší přítelkyní? Nedivím se, že odešla.
Psychické potíže se ženami?
Když tak vyvádíte kvůli psovi, asi máte těch psychických potíží víc.
Vyhledejte psychiatra, dejte se do kupy, a kupte si nového psa. Třeba pak na procházce se psem potkáte i novou slečnu. Začnete od znovu a lépe.

koňadra napsal(a):
Vy jste spal se psem a ne s vaší přítelkyní? Nedivím se, že odešla.
Psychické potíže se ženami?
Když tak vyvádíte kvůli psovi, asi máte těch psychických potíží víc.
Vyhledejte psychiatra, dejte se do kupy, a kupte si nového psa. Třeba pak na procházce se psem potkáte i novou slečnu. Začnete od znovu a lépe.

Netroufám si tvrdit, jak je to se zadavatelem doopravdy na základě pár příspěvků z diskuze, ale vaše bleskurychlé rozklíčování partnerských problémů a osobnosti zadavatele vůbec, mě uvádí v úžas.
Kupodivu znám lidi, kteří žijí ve funkčním partnerském vztahu, i přesto, že pes spává s nimi v posteli
Kdyby se to stalo mně, tak by mě také mrzelo, že jsem přišla o psa
na tomhle mi nesedí sloveso "mrzelo", teda...pokud máte psy pracovní, bez hlubšího vztahu k nim, tak jo a není na tom asi nic špatně.
Ale věřte, že dost lidí tady to má jinak a nemusí to být zrovna psychopati, co stavějí zvířata nad lidi.
Prostě - když mi na podzim umřela fena, neřekla bych, že mě to mrzelo, bylo to o dost horší.

Terven napsal(a):
Netroufám si tvrdit, jak je to se zadavatelem doopravdy na základě pár příspěvků z diskuze, ale vaše bleskurychlé rozklíčování partnerských problémů a osobnosti zadavatele vůbec, mě uvádí v úžas.
Kupodivu znám lidi, kteří žijí ve funkčním partnerském vztahu, i přesto, že pes spává s nimi v posteli
Kdyby se to stalo mně, tak by mě také mrzelo, že jsem přišla o psa
na tomhle mi nesedí sloveso "mrzelo", teda...pokud máte psy pracovní, bez hlubšího vztahu k nim, tak jo a není na tom asi nic špatně.
Ale věřte, že dost lidí tady to má jinak a nemusí to být zrovna psychopati, co stavějí zvířata nad lidi.
Prostě - když mi na podzim umřela fena, neřekla bych, že mě to mrzelo, bylo to o dost horší.

Se mnou také spí pes v posteli.Přišla sem v životě už o několik psů a o několik blízkých lidí. Bolest kterou sem při tom cítila vyšla nastejno. Můžete mě třeba odsoudit ale necítila sem menší žal při ztrátě psa než při ztrátě člověka. Ale život takový je, lidé i psi odcházejí a přicházejí a jde to dál. Na místě zadavatele bych se vykašlala na přítelkyni, ta by mě ani nemrzela, vždyt nezemřela, zapoměla bych i na psa, pokud bych si byly jistá že žije dobře a že ho ona netrápí. A rozhodně bych na to nepotřebovala antidepresiva, protože tohle je přirozené a patří to k životu a čeká ho spousty horších věcí než to že ho opustí pipina a odveze si psa.

Na objektivní posouzení situace bychom potřebovali i názor druhé strany.
Nebyl by to první příspěvek, kdy se měnil pohled na věc po zveřejnění názoru protistrany.
Každopádně je jasné, že zadavatel není úplně vyrovnaná osobnost. Myslím, že od návratu psa si slibuje nereálné vyřešení všech svých problémů. Z tohoto pohledu, by možná bylo psovi lépe, tam kde je.
ad -k zadání: pokud se rozhodne postupovat legální cestou, není jistý výsledek a bude trvat neúměrně dlouho. Skutečné vlastnictví psa se bude prokazovat jen těžko.

Pokud je to vše tak, jak píše zadavatel...tak psa ještě nepřivezla a třeba nepřiveze. Zadavatel by měl urgentně vyhledat odbornou pomoc a pořídit si nové štěně, ideálně s PP, které bude nezaměnitelně označené a k tomu bude mít ještě kupní smlouvu a průkaz původu. Začít se věnovat štěněti naplno, což mu zabere veškerý čas. Psi, bohužel stejně jako lidi přicházejí a odcházejí, je to kruté, ale musíme se s tím smířit a žít dál. Vykašlete se na bejvalku, přestaňte s ní komunikovat, vyhledejte odborníka a pořiďte nové štěně, uvidíte, že život vám ukáže tu správnou stránku a někde na nějaké kynologické akci určitě potkáte tu správnou osobu i pro život.

Lev: zlatá slova

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Podle mě je střídavá péče pro psa to nejhorší. Nemůže to na něj mít dobrý vliv, neví kde je doma, ke komu vlastní patří, kdo je jeho rodina. Je to kruté, pro vás kruté, ale radila bych nechat pejska jí. Pokud se o něj stará dobře, což tipuji že ano tak je mu s ní určitě dobře a jak by to nesl takové přetahování? Už je zvyklý žít s ní a teď by se měl zase stěhovat k vám. Bude akorát ve stresu.

Zažila jsem něco podobného, akorát s tím rozdílem že po rozchodu jsme se s bývalým domluvili a pes zůstal s ním. Strašně mě to bolelo, ale chtěla jsem hlavně to nejlepší pro psa. A přetahovat se o něho, hádat se to by mu neprospívalo.

Střídavá péče není dobrá ani pro děti, ani pro psy.

Skhurut napsal(a):
Pokud ale ten pes byl už vedený na jméno mé matky, a ona si ho přehlásila v jiné obci na svoje jméno, bez vědomí mojí matky, jakožto právoplatného majitele...je to podle mě krádež...Tedy alespoň já to taky vidím...Oficiálně, byl ten pes mojí matky, takže ani jednoho z nás, tudíž to přeci nemůže nikdo brát jako spoluvlastnictví...
A dohodnout se s ní? To jsem zkoušel než udělala to, co udělala...bezvýznamě...její chování beru jako sobeckost...Toho psa se nikdo neptal jestli někam chce letět, mě se nikdo neptal, jestli s tím souhlasím...a to že ho má ráda jí přeci neomlouvá...já ho mám taky rád...Navíc jsem zůstal sám, zatímco ona se stěhovala s novou láskou, mými nejlepšími přáteli a mým psem !
A nemyslím že je dobře vytrhnout to zvíře z něčeho, v čem vyrůstal a je na to zvyklé, a odvést ho někam, kde to nezná, kde je jsou trochu jiné klimatické podmínky a to nemluvím o tom stresu z cestování...všichni jistě víme jak se přepravují psy v letadle...On nesnášel ani cestování v autě, natož zavřený v kleci, sám a letecky...Musel se cítit strašně...!

Jak dokážete, že pes je vlastnictvím vaší matky, když ta ho vlastnila pouze papírově. pes nemá PP, kde by byl zapsán majitel, rovněž tedy nemůže být zapsán v žádné plemenné knize (tam by byl zapsán majitel u chovného zvířete s PP)?
Smiřte se s tím, že pes bude žít s vaší bývalkou. Jestliže vám na psovi tak záleží jak píšete, tak jste si měli hned při rozchodu domluvit jasná pravidla a nejlépe to, že pes bude žít jen s jedním z vás. Taháte se o něj jak někteří o děti. Psovi jste střídavkou rozhodně neprospěli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Střídavá péče není dobrá ani pro děti, ani pro psy.

Přesně tak. Je to dobré akorát pro ty 2 dospělé (rodiče, páníčky) ale k dítěti a psovi naprosto bezohledné.

koňadra napsal(a):
Mám několik psů už mnoho let. Ale myslím, že k nim mám normální vztah - jako ke zvířeti ne jako k člověku - nebo ještě víc - jak tady někteří prezentují.
Co se týče zadavatele, něco mě tady "smrdí". Už to, že jako chlap a má až abnormální zájem o psa pod záminkou lásky k němu... Přijde mě to, že vůbec v tom jeho vztahu bylo něco divného a on teď využívá psa, podobně, jako někteří využívají děti, k "boji" proti bývalé přítelkyni. Chtít odstraňovat čip a ohánět se tím, na koho je pes napsaný na úřadě (tam je to srdečně jedno, hlavně, když někdo někam zaplatí) - divné.
Kdyby se to stalo mně, tak by mě také mrzelo, že jsem přišla o psa, ale prostě bych se s tím smířila a koupila si nového.

Prostě bych si koupila nového se lehce řekne, hoooodně těžko dělá. pán je trošku citlivější, ale soudit si ho po pár větách netroufnu. někteří to jako dítě mají.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prostě bych si koupila nového se lehce řekne, hoooodně těžko dělá. pán je trošku citlivější, ale soudit si ho po pár větách netroufnu. někteří to jako dítě mají.

Přesně tak. Původního pejska bych nechala u ní a koupila si nového.

Taky jsem se s tím musela vyrovnat a bylo to hodně těžké, nešlo psa rozpůlit a pro jeho dobro jsem se rozhodla že ho nechám s bývalým, nesla jsem to špatně a strašně mi chyběl celé roky. Cítila jsem se jako by mně někdo vyrval kus srdce. Za 3 roky jsem si pořídila svoje štěně (dřív jsem na štěně neměla podmínky) a mám ho napsaného na sebe. Přesto že jsem tehdy měla nového přítele tak jsem mu od začátku řekla že bude náš společný, ale jen pokud budeme spolu - pokud se rozejdeme někdy tak pes zůstává se mnou. Má čip - registrovaný na mě. Na veterině, na úřadě, v průkazu původu je psaný na mě. Prostě je můj.

Po rozchodu nebylo co řešit a jsem šťastná že jsem to tak udělala. Přesto že můj bývalý na něho kašlal když jsme spolu žili tak potom po rozchodu na mě zkoušel takové jako že bych mu ho mohla půjčovat aspoň na víkendy atd. Řekla jsem že ne, že dohoda byla jasná a pes není věc kterou mu budu půjčovat. Navíc spolu neměli nic moc vztah, a můj pes po něm ani netesknil. Ale on mě prostě chtěl naštvat a ublížit mi jak už to často při rozchodu bývá, věděl co pro mě ten pes znamená takže na mě zkoušel věci typu že mu taky kupoval krmivo, chodil s ním někdy na procházky (ikdyž velice málo) tak na něj má právo taky atd. Ani si nechci domyslet jaký stres a hádky by to byly pokud bych si ho nenapsala na sebe. Takto jsem naštěstí nemusela s ním nic řešit. Prostě jsem mu řekla že pes je můj, on k němu vztah pořádně ani žádný nemá a tím to končí.

Jo a ještě k zadavateli - z toho co jste napsal v první zprávě mně není jasné že by byl pes jenom váš a hlavně že byste si tohle s bývalkou dohodli. Pořídili jste si ho společně, s tím že bude váš společný. Ale asi jste si nevyjasnili s kým pes zůstane pokud se rozejdete. Takže ikdyž je to kruté, chybí vám moc, já vám to věřím, je to moc těžké, tak se s tím pokuste smířit. Ona vám ho neukradla, je její stejně jako váš. Pes se nedá rozpůlit a střídavá péče je pro něj opravdu špatná, škodilo by mu to a to přece nechcete.

A tomu proč jste ho psali na vaši matku nerozumím vůbec. Je to nějaké divné celé.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prostě bych si koupila nového se lehce řekne, hoooodně těžko dělá. pán je trošku citlivější, ale soudit si ho po pár větách netroufnu. někteří to jako dítě mají.

Zadavatel je tak trošku, nebo víc než trošku, hysterický. Co bude dělat, až bude mít rodinu, vztah nevydrží a rozvede se? Bude stejně hysterický i kvůli dětem?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zadavatel je tak trošku, nebo víc než trošku, hysterický. Co bude dělat, až bude mít rodinu, vztah nevydrží a rozvede se? Bude stejně hysterický i kvůli dětem?

Jo, je to možné, každý to má jinak. Třeba ho tato zkušenost posílí, třeba ne. On si člověk sám sobě těžko řekne "nebuď hysterický" stejně jako "neboj se" - protože k tomu potřebuje někoho druhého, kdo mu to řekne. Maximálně sám sobě si tak může říct vzchop se, poper se s tím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zadavatel je tak trošku, nebo víc než trošku, hysterický. Co bude dělat, až bude mít rodinu, vztah nevydrží a rozvede se? Bude stejně hysterický i kvůli dětem?

Třeba jo ? jsou i lidi co dají děti manželce a psa si chtějí nechat. blbé že. no jo. toto je případ pro odborníka a budiž pán odstrašujícím příkladem pro další...majetek řešit pořádně i mezi rodinou, na vše papíry a tak. doba tyhle jakoby hnusné věci vyžaduje. nechť už se podobné neshody nevyskytnou.