Útočící psi a ignorace majitelů

Jo, zmydlit, klackem, vodítkem, nakopat těžkýma botama.. všechno, co je po ruce, se počítá. I kdybyste toho psa zabila, tak se vám nic nestane, jednáte v krajní nouzi - ten pes vás ohrožuje na životě a tak. Prostě byste to ukecala i kdybyste toho čokla píchla nožem mezi žebra.

Tydle případy moc dobře znám. Já to řeším tak, že když vidím psa který není na vodítku a blíží se k nám tak zastavím psoj sundam náhubek ten si připnu na vodítko a hodím ho po psoj který se k nám blíží.Většinou se trefim a pes uteče, ale i když se netrefim tak to většinou zabere.Dost často když potkáme stejného psa tak se nám vyhne. Ono to tím kovovým velkým náhubek dost bolí.

U nás ve vedlejším baráku bydlí chlap co má dvě feny saarlose, takové nevychované nevycválané potvory. Ale jejich majiteli to bylo šumák a feny chodily několik let bez vodítek a bez košů. Jejich oblíbená zábava byla lovení malých psů, takže jakmile nějakého zahlídly, šly po něm, asi ne že by chtěly ublížit, ale prohnat, dokud pes utíkal. Mně se to stalo několikrát, že jsem šla se svou fenou a najednou se z křoví nebo z poza rohu vyřítily ty dvě bestie.Moje fena už z nich měla panickou hrůzu, takže okamžitě brala nohy na ramena, ty dvě za ní. Všichni 3 psi během pár vteřin zmizeli za rohem domu. A jejich majitel se tomu jen smál, žádná snaha o odvolání, nic.. Jednou, když se ty dvě takto rozběhly za mojí fenou a hnaly ji pryč, nastavila jsem jim nohu když probíhaly kolem mě, abych je trochu zbrzdila a pokusila se je odchytit. A v tu chvíli mě ale jejich majitel chytil pod krkem a praštil se mnou o zaparkované auto, a začal na mě řvát, že mi rozbije h*bu jestli mu budu kopat do psů.. Takže tak. Někteří lidi jsou prostě kre*éni... Ale musím říct, že u nějakou dobu je vídám jen na vodítkách a s košíkama, takže chlápkovi asi konečně došlo, že jeho feny na volno prostě fungovat nemůžou.

Já třeba náhubek u sebe ani nenosím, mám ho sice doma, ale v podstatě nepoužívám. Vodítko jsem měla jenom flexi - tam si vždy beru to protože když jdeme kousek u silnice tak ho tam na 5min připínám a zároveň má celkem prostor k čichání.

S tím klackem by to byl dobrý nápad, jenomže žádný tam kolem na zemi nebyl a hlavně jsem musela držet svého psa. Kdybych ho pustila on by začal utíkat a ta fena za ním a nezabránila bych pokousání. Nebo kdyby se začal vzpouzet a vysmekl se mně třeba, to nevím co bych dělala. Ta jejich fena neposlechla a hlavně jim to bylo jedno.

A ti policajti než by přijeli tak by nás zakousla, nosíte u sebe třeba ten pepřák? Nebo nůž nebo něco? Už jsem přemýšlela po tom lednovém pokousání že si něco pořídím na obranu, ale nevím co. U toho pepřáku nebo paralyzéru se bojím jestli bych to správně použila, abych nezasáhla i svého psa. A nůž taky, aby to ještě někdo nepoužil proti mně třeba. Ach jo, já tak nemám ráda zbraně. Ale jsem tak znechucená, už se bojím chodit ven. Snažím se na to nemyslet, už jsem byla celkem v pohodě, akorát hodně ostražitá a teď už nevím kama chodit.
Nejhorší je že kolem té feny (toho jejich plotu) chodíme často, někdy i 4x týdně a nikdy ji nenapadlo to přeskočit. Normálně vysokou branku asi 1,70m. Vždycky jen štěkala za plotem když jsme procházeli. Proč myslíte že to udělala? Napadlo mě jestli to nemohlo být jako že měla pocit že je ten jejich malý pes v ohrožení - štěkal a vrčel, tak vyletěla ho bránit? Ale můj pes nevydal ani hlásku, neštěkl ani jednou tak co měla potřebu bránit mě hlava nebere.

sheepdog napsal(a):
U nás ve vedlejším baráku bydlí chlap co má dvě feny saarlose, takové nevychované nevycválané potvory. Ale jejich majiteli to bylo šumák a feny chodily několik let bez vodítek a bez košů. Jejich oblíbená zábava byla lovení malých psů, takže jakmile nějakého zahlídly, šly po něm, asi ne že by chtěly ublížit, ale prohnat, dokud pes utíkal. Mně se to stalo několikrát, že jsem šla se svou fenou a najednou se z křoví nebo z poza rohu vyřítily ty dvě bestie.Moje fena už z nich měla panickou hrůzu, takže okamžitě brala nohy na ramena, ty dvě za ní. Všichni 3 psi během pár vteřin zmizeli za rohem domu. A jejich majitel se tomu jen smál, žádná snaha o odvolání, nic.. Jednou, když se ty dvě takto rozběhly za mojí fenou a hnaly ji pryč, nastavila jsem jim nohu když probíhaly kolem mě, abych je trochu zbrzdila a pokusila se je odchytit. A v tu chvíli mě ale jejich majitel chytil pod krkem a praštil se mnou o zaparkované auto, a začal na mě řvát, že mi rozbije h*bu jestli mu budu kopat do psů.. Takže tak. Někteří lidi jsou prostě kre*éni... Ale musím říct, že u nějakou dobu je vídám jen na vodítkách a s košíkama, takže chlápkovi asi konečně došlo, že jeho feny na volno prostě fungovat nemůžou.

Asi na něj někdo zavolal cajty. nechápu, že jste si nechala líbit napadení.

sheepdog napsal(a):
U nás ve vedlejším baráku bydlí chlap co má dvě feny saarlose, takové nevychované nevycválané potvory. Ale jejich majiteli to bylo šumák a feny chodily několik let bez vodítek a bez košů. Jejich oblíbená zábava byla lovení malých psů, takže jakmile nějakého zahlídly, šly po něm, asi ne že by chtěly ublížit, ale prohnat, dokud pes utíkal. Mně se to stalo několikrát, že jsem šla se svou fenou a najednou se z křoví nebo z poza rohu vyřítily ty dvě bestie.Moje fena už z nich měla panickou hrůzu, takže okamžitě brala nohy na ramena, ty dvě za ní. Všichni 3 psi během pár vteřin zmizeli za rohem domu. A jejich majitel se tomu jen smál, žádná snaha o odvolání, nic.. Jednou, když se ty dvě takto rozběhly za mojí fenou a hnaly ji pryč, nastavila jsem jim nohu když probíhaly kolem mě, abych je trochu zbrzdila a pokusila se je odchytit. A v tu chvíli mě ale jejich majitel chytil pod krkem a praštil se mnou o zaparkované auto, a začal na mě řvát, že mi rozbije h*bu jestli mu budu kopat do psů.. Takže tak. Někteří lidi jsou prostě kre*éni... Ale musím říct, že u nějakou dobu je vídám jen na vodítkách a s košíkama, takže chlápkovi asi konečně došlo, že jeho feny na volno prostě fungovat nemůžou.

To je teda taky síla, jak může mít někdo takový psa a ještě saarlose, nechápu. Když bysme takové chování nahlásili na úřadě tak to bysme asi nepochodili? To se můžeme jenom bát a čekat co se stane?

sheepdog napsal(a):
U nás ve vedlejším baráku bydlí chlap co má dvě feny saarlose, takové nevychované nevycválané potvory. Ale jejich majiteli to bylo šumák a feny chodily několik let bez vodítek a bez košů. Jejich oblíbená zábava byla lovení malých psů, takže jakmile nějakého zahlídly, šly po něm, asi ne že by chtěly ublížit, ale prohnat, dokud pes utíkal. Mně se to stalo několikrát, že jsem šla se svou fenou a najednou se z křoví nebo z poza rohu vyřítily ty dvě bestie.Moje fena už z nich měla panickou hrůzu, takže okamžitě brala nohy na ramena, ty dvě za ní. Všichni 3 psi během pár vteřin zmizeli za rohem domu. A jejich majitel se tomu jen smál, žádná snaha o odvolání, nic.. Jednou, když se ty dvě takto rozběhly za mojí fenou a hnaly ji pryč, nastavila jsem jim nohu když probíhaly kolem mě, abych je trochu zbrzdila a pokusila se je odchytit. A v tu chvíli mě ale jejich majitel chytil pod krkem a praštil se mnou o zaparkované auto, a začal na mě řvát, že mi rozbije h*bu jestli mu budu kopat do psů.. Takže tak. Někteří lidi jsou prostě kre*éni... Ale musím říct, že u nějakou dobu je vídám jen na vodítkách a s košíkama, takže chlápkovi asi konečně došlo, že jeho feny na volno prostě fungovat nemůžou.

Ježiši! Jako vážně? Já měla včera strach, že dostanu přes hubu taky a to jsem se toho psa snad ani nedotkla, jsem jsem nastavila nohu, aby mojí feně nemohl na zadní nohy, na které začal zezadu útočit. Mladý džentlmen mi dal takových jmen, že jsem nestačila zírat. A nezaplout hned do baráku, možná jsem také jednu chytla. :(.

Neřešte proč to udělala.
Udělá to zas.
Sprej, hůl...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi na něj někdo zavolal cajty. nechápu, že jste si nechala líbit napadení.

Byla jsem tak vyklepaná že jsem odchytila psa a mazala domů. Přemýšlela jsem, že zavolám policii, ale neměla jsem žádné svědky a koneckonců ani modřinu, takže nevím, jak bych to napadení dokázala..

sheepdog napsal(a):
Byla jsem tak vyklepaná že jsem odchytila psa a mazala domů. Přemýšlela jsem, že zavolám policii, ale neměla jsem žádné svědky a koneckonců ani modřinu, takže nevím, jak bych to napadení dokázala..

To vám věřím, já jsem se dnes taky klepala ještě hodinu potom, venku jsem se držela, ale přišla jsem domů a rozbrečela se jak malé děcko. Máte pravdu že by s tím policajti stejně nic neudělali. Jak nemáte svědky, ale přece to takovým grázlům nemůže procházet do nekonečna.

rapotacka11 napsal(a):
Neřešte proč to udělala.
Udělá to zas.
Sprej, hůl...

Proč to udělala přemýšlím proto abych příště třeba líp předvídala situaci... a nějak se tomu vyhnula. Denně potkáváme spoustu psů za plotem, a málokdo ho má opravdu dobře zabezpečený, jako v ulicích bych se snad pomoci dovolala, ale v té přírodě těžko. Takže radíte ten pepřák?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To vám věřím, já jsem se dnes taky klepala ještě hodinu potom, venku jsem se držela, ale přišla jsem domů a rozbrečela se jak malé děcko. Máte pravdu že by s tím policajti stejně nic neudělali. Jak nemáte svědky, ale přece to takovým grázlům nemůže procházet do nekonečna.

No když jste měkké, samotným se vám zbraně hnusí ale policajty volat nebudete že to nemá cenu, tak ano, bude.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proč to udělala přemýšlím proto abych příště třeba líp předvídala situaci... a nějak se tomu vyhnula. Denně potkáváme spoustu psů za plotem, a málokdo ho má opravdu dobře zabezpečený, jako v ulicích bych se snad pomoci dovolala, ale v té přírodě těžko. Takže radíte ten pepřák?

Pepřák je na nic. teleskop, nůž. nebo aspoň pořádné boty. a odvahu zbraně použít.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No když jste měkké, samotným se vám zbraně hnusí ale policajty volat nebudete že to nemá cenu, tak ano, bude.

A vy si myslíte že když zavoláme policajty že jejich pes přeskočil plot a zaútočil na nás, ale nepokousal nás nakonec tak co těm lidem udělají? Zbraně mně vadí že se bojím aby ji někdo nepoužil nakonec proti mě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A vy si myslíte že když zavoláme policajty že jejich pes přeskočil plot a zaútočil na nás, ale nepokousal nás nakonec tak co těm lidem udělají? Zbraně mně vadí že se bojím aby ji někdo nepoužil nakonec proti mě.

Tak se nechte bít a okusovat, no.

upřímně, do evropy se hrnou miliony nadrženejch chlapů, jestli si nedokážete poradit ani s čoklem, tak bůh s vámi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pepřák je na nic. teleskop, nůž. nebo aspoň pořádné boty. a odvahu zbraně použít.

A budu moc otravná když se zeptám jestli byste mně doporučila nějaký konkrétní teleskop? Já se v tom vůbec nevyznám. Dnes bych to použila, bylo to nekonečné a byla jsem z toho zoufalá, pořád mu chňapala po stehnách a jen můj řev ji vždycky zahnal metr zpátky. Kdyby to byl ale ostřejší NO, např. jako ten náš nový soused nebo jiné hodně ostré plemeno tak myslím že by můj řev a vykopávání nepomohlo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak se nechte bít a okusovat, no.

upřímně, do evropy se hrnou miliony nadrženejch chlapů, jestli si nedokážete poradit ani s čoklem, tak bůh s vámi.

To dík teda. Kdybych věděla že se spravedlnosti dočkám tak bych si to nenechala. Jo těch zmetků nadržených se taky hodně bojím, bohužel s tím nic nedokážu udělat. Ale už teď je nesnáším.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A budu moc otravná když se zeptám jestli byste mně doporučila nějaký konkrétní teleskop? Já se v tom vůbec nevyznám. Dnes bych to použila, bylo to nekonečné a byla jsem z toho zoufalá, pořád mu chňapala po stehnách a jen můj řev ji vždycky zahnal metr zpátky. Kdyby to byl ale ostřejší NO, např. jako ten náš nový soused nebo jiné hodně ostré plemeno tak myslím že by můj řev a vykopávání nepomohlo.

Je to celkem jedno. fakt nezáleží na značce.

ale pozor, i teleskop je zbraň a když tím vezmete i no pořádně přes záda, tak to nerozchodí. abyste z toho neměla trauma nebo tak.

hystericky křičet a vykopávat ovšem nepomáhá, to asi už víte.

Nosím sebou minimálně kasr...vždycky.

Po mojí feně celkově psi jdou docela drsně a chudák i tak bázlivá holka jenom stojí za mnou a bojí se. Pokousat ji nemohu nechat - to by jsem ji už asi mezi jiné psy nedostala a mě by chudinka taky úplně odepsala, když ji nejsem schopna ubránit. Navíc teď čeká štěňátka, tak o ní mám strach ještě víc. Dnes jsem odvracela útok dvou stafordů a není to bohužel první - kromě bullovitých plemen to jsou často ovčáci, vořeši, rotvajler, pudl, kokr, samozřejmě malí zmetkové a další.

Osobně mi po mnoha nepříjemných zkušenostech pomáhá stoupnout si před svého psa v mírně přikrčené pozici, ale s hlavou nahoru a podniknout výpad proti agresorovi dříve, než se dostane za mě k mému psovi = když k tobě ten zmetek poběží zmrzni na chvíli jako když psi číhají a když ho budeš mít na dosah na pár kroků, tak se proti němu rozběhni a vší silou do něj naraž nataženýma rukama před sebou a zabodni mu prsty do oblasti hrudníku a začátku krku, ruce zase stáhni ke své hrudi, ale nech si je připravené a zůstaň zase ve ztuhnuté pozici. Čím rychleji to provedeš, tím to má lepší výsledek. Agresor na delší chvíli zmrzne, psychicky hodně znejistí a ty máš čas ho v klidu odchytit. Pokud nemáš sama problémového psa (což asi ne), tak ho odepni a vodítko přepni na druhého cizího psa (když nemá obojek, tak z vodítka udělej stahovací smyčku) a odtáhni ho od svého hafíka. Když nechceš z jakéhokoliv důvodu manipulovat s vodítkem, tak toho zmetka chytni za kůži na krku a druhou rukou za vzdálenější slabinu a napni mu tahem celé tělo - nehrozí tak, že se proti tobě otočí.

Pro vysvětlení - tímto chováním agresora vyzveš na souboj s tebou a už máš jistotu, že se k tvému psovi neotoční a neohrozí ho, než si to vyřídí s tebou a na to asi žádný běžný pes nemá ego - zvláště když stojíš proti němu v opravdu agresivní pozici, která ho ohrožuje.

Dnes oba agresivní hajzlíci měli rozum a po mém výpadku usoudili, že se mnou konflikt nechtějí a vrátili se okamžitě k páníčkům. Trochu ožralí majitelé se moc omlouvali, tak jsem to neřešila a věnovala jsem se uklidnění své feny, ale při jednání, co ty popisuješ bych okamžitě volala policii - už jen pro znepříjemnění situace a jako prevenci pro příště. Pokud chceš opravdu majitelům agresorů zavařit, nahlaš rovnou že ten zmetek napadl tebe (a ne tvého psa) - to je řešeno většinou vážněji.

Jinak metody jako praštit psa bych určitě nevolila - pouštíš se tak na moc tenký led - akorát tak zmrzačíš cizího psa, který ze strachu bude ostatní napadat ještě více. Navíc je zde riziko, že mu vážně ublížíš a budou po tobě chtít ještě jeho majitelé finanční odškodnění. Určitě byste také nikdo nechtěl, kdyby Vám váš pejsek (i když konfliktní) utekl, aby se vrátil vážně poraněný.

Pořiďte toto. Klidně to nejlevnější. A bude klid.

http://www.forstagro.cz/chov-skotu/elektricke-pohanece-bice/pohanece-bice/elektricky-kapesni-pohanec-ranger.html

To bude fungovat na 100% a už Vás otravovat fakt nebude.

TRISHLAND napsal(a):
Po mojí feně celkově psi jdou docela drsně a chudák i tak bázlivá holka jenom stojí za mnou a bojí se. Pokousat ji nemohu nechat - to by jsem ji už asi mezi jiné psy nedostala a mě by chudinka taky úplně odepsala, když ji nejsem schopna ubránit. Navíc teď čeká štěňátka, tak o ní mám strach ještě víc. Dnes jsem odvracela útok dvou stafordů a není to bohužel první - kromě bullovitých plemen to jsou často ovčáci, vořeši, rotvajler, pudl, kokr, samozřejmě malí zmetkové a další.

Osobně mi po mnoha nepříjemných zkušenostech pomáhá stoupnout si před svého psa v mírně přikrčené pozici, ale s hlavou nahoru a podniknout výpad proti agresorovi dříve, než se dostane za mě k mému psovi = když k tobě ten zmetek poběží zmrzni na chvíli jako když psi číhají a když ho budeš mít na dosah na pár kroků, tak se proti němu rozběhni a vší silou do něj naraž nataženýma rukama před sebou a zabodni mu prsty do oblasti hrudníku a začátku krku, ruce zase stáhni ke své hrudi, ale nech si je připravené a zůstaň zase ve ztuhnuté pozici. Čím rychleji to provedeš, tím to má lepší výsledek. Agresor na delší chvíli zmrzne, psychicky hodně znejistí a ty máš čas ho v klidu odchytit. Pokud nemáš sama problémového psa (což asi ne), tak ho odepni a vodítko přepni na druhého cizího psa (když nemá obojek, tak z vodítka udělej stahovací smyčku) a odtáhni ho od svého hafíka. Když nechceš z jakéhokoliv důvodu manipulovat s vodítkem, tak toho zmetka chytni za kůži na krku a druhou rukou za vzdálenější slabinu a napni mu tahem celé tělo - nehrozí tak, že se proti tobě otočí.

Pro vysvětlení - tímto chováním agresora vyzveš na souboj s tebou a už máš jistotu, že se k tvému psovi neotoční a neohrozí ho, než si to vyřídí s tebou a na to asi žádný běžný pes nemá ego - zvláště když stojíš proti němu v opravdu agresivní pozici, která ho ohrožuje.

Dnes oba agresivní hajzlíci měli rozum a po mém výpadku usoudili, že se mnou konflikt nechtějí a vrátili se okamžitě k páníčkům. Trochu ožralí majitelé se moc omlouvali, tak jsem to neřešila a věnovala jsem se uklidnění své feny, ale při jednání, co ty popisuješ bych okamžitě volala policii - už jen pro znepříjemnění situace a jako prevenci pro příště. Pokud chceš opravdu majitelům agresorů zavařit, nahlaš rovnou že ten zmetek napadl tebe (a ne tvého psa) - to je řešeno většinou vážněji.

Jinak metody jako praštit psa bych určitě nevolila - pouštíš se tak na moc tenký led - akorát tak zmrzačíš cizího psa, který ze strachu bude ostatní napadat ještě více. Navíc je zde riziko, že mu vážně ublížíš a budou po tobě chtít ještě jeho majitelé finanční odškodnění. Určitě byste také nikdo nechtěl, kdyby Vám váš pejsek (i když konfliktní) utekl, aby se vrátil vážně poraněný.

Odškodnění možná chtít budou, ale dostanou leda kulový. bránit se proti pokousání neovladatelným psem i za cenu jeho smrti je dovoleno. vždyť za stejné situace můžete zabít i člověka. takže fakt se nebát do cizího psa řezat a klidně ho i zabít. to je totiž jediný, co na tyhle typy majitelů platí.

no a sorry, ale komu uteče pes, tak ten musí počítat s tím, že se mu třeba už nevrátí.

Ale stoupnout si mezi agresora a vlastního psa funguje. jde hlavně o odhodlání se bránit. to totiž ten cizí pes velmi rychle vycítí, že jsem odhodlaná ho klidně zabít.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odškodnění možná chtít budou, ale dostanou leda kulový. bránit se proti pokousání neovladatelným psem i za cenu jeho smrti je dovoleno. vždyť za stejné situace můžete zabít i člověka. takže fakt se nebát do cizího psa řezat a klidně ho i zabít. to je totiž jediný, co na tyhle typy majitelů platí.

no a sorry, ale komu uteče pes, tak ten musí počítat s tím, že se mu třeba už nevrátí.

Pokud Vás nepokouše, nebudete mít svědky a budete mimo kamerový systém, tak Vás při soudních sporech čeká opravdu mnoho nepříjemností a stresu. A o to asi nestojí nikdo ač vyhraje nebo ne.

Jinak pokud chcete opravdu proti psům používat zbraň a nevyřešíte to jinak, nedoporučuji určitě nic bodného, ani na mlácení jako obušky. Pepřový sprej už je naprostá blbost, protože akorát chybou špatného míření nebo silného větru hrozí zasáhnutí vlastního psa či sebe. Vidím to spíše na elektrický paralyzér. Některé jsou i moc hezké a s širším využitím:

http://www.paralyzer.eu/paralyzer-securaptor-pago-paralyzujici-baterka-zlata-p198.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale stoupnout si mezi agresora a vlastního psa funguje. jde hlavně o odhodlání se bránit. to totiž ten cizí pes velmi rychle vycítí, že jsem odhodlaná ho klidně zabít.

Já sama vážím jen 40 kg, tak šanci na reálnou obranu nemám žádnou, ale zabralo mi to vždy na 100% i u obrovských psů těžších než jsem já, Pro agresory je to především poučující a přesto nebolestivý zážitek - na rozdíl od kopance, který je jen ve strachové agresivitě podpoří v dalším napadání. Já už si pár zmetků z našeho okolí takto k respektu vychovala.

TRISHLAND napsal(a):
Pokud Vás nepokouše, nebudete mít svědky a budete mimo kamerový systém, tak Vás při soudních sporech čeká opravdu mnoho nepříjemností a stresu. A o to asi nestojí nikdo ač vyhraje nebo ne.

Jinak pokud chcete opravdu proti psům používat zbraň a nevyřešíte to jinak, nedoporučuji určitě nic bodného, ani na mlácení jako obušky. Pepřový sprej už je naprostá blbost, protože akorát chybou špatného míření nebo silného větru hrozí zasáhnutí vlastního psa či sebe. Vidím to spíše na elektrický paralyzér. Některé jsou i moc hezké a s širším využitím:

http://www.paralyzer.eu/paralyzer-securaptor-pago-paralyzujici-baterka-zlata-p198.

Super stránky. hlavně deštník s katanou mě naprosto nadchnul.

Teleskop doporučuju. Je těžký a jedna rána je jak dostat tyčí. To zastaví i idiota.
Policajti jsou k ničemu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to celkem jedno. fakt nezáleží na značce.

ale pozor, i teleskop je zbraň a když tím vezmete i no pořádně přes záda, tak to nerozchodí. abyste z toho neměla trauma nebo tak.

hystericky křičet a vykopávat ovšem nepomáhá, to asi už víte.

To Im29

Přesně na to chci upozornit. I při subjektivně nízké razanci úderu teleskopem přerazíte i silnou kost raz dva a v panice je maximální pravděpodobnost, že agresora vezmete přes záda. Nehledě na to, že končetiny by se stejně špatně trefovaly i bez nervů v háji. Pohled na psa v agónii s přeraženou páteří bude dost drsný, mě by to asi strašilo do konce života. Já bych asi radši brala paralyzér v baterce. Výboj na druhého psa nepřeskočí.

Ve chvíli kdy na mě nebo mého psa, dítě, útočí cizí čokl je mi srdečně kdesi jestli utek nebo má jen majitele pitonce co si ho neodvolaj. Prostě se budu bránit všim co je po ruce a je mi šumák jak ten pes dopadne. Napadnout mě majitel stylem že by mi jednu vrazil, prosím, ať vrazí, ale v tu chvíli tam má cajty a žalobu za napadení napřed jeho čoklem a pak jím samotným... Ono by to pro něj taková psina nebyla a ta modřina by mi za to snad i stála a zkusit na mě hrábnout schytá jí z fleku sám tim klackem nebo železnou karabinou z vodítka do ks*chtu. Možná drsné, ale někdy dodávám opravdu někdy v extrémních situacích to zas tak moc jinak nejde. Díkybohu je jich dosti pomálu.
Ale situace kdy utekl chudinka pejsánek a pokousal nám ve vsi dvě děcka... díkybohu jen lehce neb starší kluk duchapřítomně vysadil menšího na kontejner a šplhal se za nim... takže na chudinky jen uprchlý pejsky ze zahrad od téhle doby nehraju. Jako být u toho, mít v tu chvíli v ruce pistoli nebo nůž je po psovi a bez legrace.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To Im29

Přesně na to chci upozornit. I při subjektivně nízké razanci úderu teleskopem přerazíte i silnou kost raz dva a v panice je maximální pravděpodobnost, že agresora vezmete přes záda. Nehledě na to, že končetiny by se stejně špatně trefovaly i bez nervů v háji. Pohled na psa v agónii s přeraženou páteří bude dost drsný, mě by to asi strašilo do konce života. Já bych asi radši brala paralyzér v baterce. Výboj na druhého psa nepřeskočí.

Souhlasím - celkově nejsem zastáncem používání zbraní proti psům, ale pokud se člověk nedokáže jinak bránit, tak paralyzér beru také jako nejlepší řešení. Nyní už bych si něco takového na obranu asi nepořídila, ale když jsem byla malá a měla jsem jednoho (prvního) psa, tak musím říct, že i ve dvanácti letech bych asi raději viděla cizího psa s přeraženou páteří než pitbulla zakousnutého v mém retrívrovi. Člověk si své jednání dovede racionálně zdůvodnit jako nutnou obranu, ale nenapadá mě, co by si mysleli a jak by na tuto situaci reagovali vlastní citlivější psi, kterým vadí například i zvýšení hlasu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já třeba náhubek u sebe ani nenosím, mám ho sice doma, ale v podstatě nepoužívám. Vodítko jsem měla jenom flexi - tam si vždy beru to protože když jdeme kousek u silnice tak ho tam na 5min připínám a zároveň má celkem prostor k čichání.

S tím klackem by to byl dobrý nápad, jenomže žádný tam kolem na zemi nebyl a hlavně jsem musela držet svého psa. Kdybych ho pustila on by začal utíkat a ta fena za ním a nezabránila bych pokousání. Nebo kdyby se začal vzpouzet a vysmekl se mně třeba, to nevím co bych dělala. Ta jejich fena neposlechla a hlavně jim to bylo jedno.

A ti policajti než by přijeli tak by nás zakousla, nosíte u sebe třeba ten pepřák? Nebo nůž nebo něco? Už jsem přemýšlela po tom lednovém pokousání že si něco pořídím na obranu, ale nevím co. U toho pepřáku nebo paralyzéru se bojím jestli bych to správně použila, abych nezasáhla i svého psa. A nůž taky, aby to ještě někdo nepoužil proti mně třeba. Ach jo, já tak nemám ráda zbraně. Ale jsem tak znechucená, už se bojím chodit ven. Snažím se na to nemyslet, už jsem byla celkem v pohodě, akorát hodně ostražitá a teď už nevím kama chodit.
Nejhorší je že kolem té feny (toho jejich plotu) chodíme často, někdy i 4x týdně a nikdy ji nenapadlo to přeskočit. Normálně vysokou branku asi 1,70m. Vždycky jen štěkala za plotem když jsme procházeli. Proč myslíte že to udělala? Napadlo mě jestli to nemohlo být jako že měla pocit že je ten jejich malý pes v ohrožení - štěkal a vrčel, tak vyletěla ho bránit? Ale můj pes nevydal ani hlásku, neštěkl ani jednou tak co měla potřebu bránit mě hlava nebere.

Jestli přeskočila plot poprvé tak určitě branila toho malého zmetka. Já jsem před par lety chodila na procházky s rotvikem a chodili jsme okolo plotu kde na nás vždy štěkal pudl, ten můj si ho nevšímal.Jednou jsem sebou vzala i našeho Yorkshira fenku a ta se na toho psa přes plot spustila taky no a ten Můj rotvik skočil po tom plotě a mě vzal sebou takže sem se tam válela po zemi Jinak bych si pro všechny případy sebou brala bud paralyzer nebo pepřák, ale ne spery to zasáhne i vás nebo vašeho psa.Vzala bych si tekutou střelu nebo gelový ten stříkne jen tam kam zamiříte a to do očí blížícího se psa.

sheepdog napsal(a):
Byla jsem tak vyklepaná že jsem odchytila psa a mazala domů. Přemýšlela jsem, že zavolám policii, ale neměla jsem žádné svědky a koneckonců ani modřinu, takže nevím, jak bych to napadení dokázala..

Policie vám vůbec nepomůže možná by pána upozornili a poslali domů.Co mě, ale zaraží vy nemáte doma chlapa? Protože mě někdo chytit pod krkem a přitlačit mě na auto tak mu můj chlap pěkně srovná hřebínek.

N.u napsal(a):
Policie vám vůbec nepomůže možná by pána upozornili a poslali domů.Co mě, ale zaraží vy nemáte doma chlapa? Protože mě někdo chytit pod krkem a přitlačit mě na auto tak mu můj chlap pěkně srovná hřebínek.

Chlap u toho evidentně nebyl...a že by si za dotyčným došel dodatečně...no, ono dost lidí má zábrany řešit spory pěstmi a každej na to nemá.
Od toho by měla být ta policie a že funguje všelijak, to je bohužel pravda
Ale pořád si naivně myslím, že je třeba spíš tlačit na policii, aby fungovala tak, jak má, než vzít klacek a jít hájit svoje zájmy ručně.
Grázlové mají taky svoje zájmy a brzo by tady bylo jako na Divokém západě- což zřejmě bude tak jako tak

Trochu mimo diskuzi.Majitelé pastevců myslíte si že kdyby se majitelka seznámila se sympatickými majiteli pasteveckého psa a šla by s nimi venčit bránil by její psi pastevec.Fungoval by na něj Trishland způsob odhánění?Podotýkám že u správně vychovaného pastevce nesmí tato situace co zažila paní nastat...

N.u napsal(a):
Policie vám vůbec nepomůže možná by pána upozornili a poslali domů.Co mě, ale zaraží vy nemáte doma chlapa? Protože mě někdo chytit pod krkem a přitlačit mě na auto tak mu můj chlap pěkně srovná hřebínek.

Její chlap by to musel řešit hned při konfliktu. Pokud by na něj šel dodatečně, tak je to napadení z jeho strany! Ten první útočník by samozdřejmě popřel, že jí napadl a bylo by to slovo proti slovu.

Jinak takový konflikt je pořád pouze "Přestupek proti občanskému soužití", takže maximálně tisícovka pokuty od OU.

Tady doporučuju kvalitní pepřák (stojí kolem 500kč) v kapse a když si blb dovolí, tak mu důkladně vykropit ksi*. Pak bude krotký jak Yorkshire.

N.u napsal(a):
Policie vám vůbec nepomůže možná by pána upozornili a poslali domů.Co mě, ale zaraží vy nemáte doma chlapa? Protože mě někdo chytit pod krkem a přitlačit mě na auto tak mu můj chlap pěkně srovná hřebínek.

Ne nemám doma chlapa.. V tomto případě asi bohužel...

Samozřejmě jsem to myslela tak, že by si za ním manžel došel nebo by si ho odchytl až by ho potkali. Ono nemusí ani na pěsti dojit.Je pravda, že Já bydlím ve městě kde žije dost nepřizpůsobivých a policie tu je na nic začnou něco dělat až když vám vrazí kudlu do břicha takže my si tu problémy musíme řešit sami a můj chlap je od rány a tělem budí respekt a Já jsem za to ráda, protože by nikdy nedopustil aby někomu prošlo, že by mě chytil pod krkem.
Nejhorší je ta policie která je jen pro smích. Jednou jsme byli s holkama v hospodě a přišli tam cikáni (oni mají u nás ve městě svoje hospody takže když zajdou do naší tak je evidentní, že jdou dělat bordel) No samozřejmě jeden dal pěstí chlapoj v tom se pár chlapů zvedlo od stolu a začali se rvat, barmanka s paralyzerem tu sejmuli taky.Policajty se museli volat 3x mají to 500m a nechali nás tam 30minut se doslova rvát.Když konečně dorazili tak je cikáni poslali do pr*ele a se smíchem odešli. A takhle to je na denním pořádku hlavně, že by nám měli pomáhat a chránit!
Minule mého známého a jeho přítelkyni napadla parta cikánů v parku.To ste neviděli cely obličej modrej ani vlastní matka by ho nepoznala přítelkyně vytrhany vlasy. Podal na ně trestní oznámení a nakonec ho policajti obvinili z rasismu, protože když ho mlátili tak na ně zařval "vy svi*ě černý"
Tak tolik asi k policii ČR.

sheepdog napsal(a):
Ne nemám doma chlapa.. V tomto případě asi bohužel...

Oni i když ti chlapy jsou občas na pěst tak v takovydlech případech se hodi

N.u napsal(a):
Oni i když ti chlapy jsou občas na pěst tak v takovydlech případech se hodi

No pokud má kuráž. Nějaký třasořitka, nevím, nevím. Nebo že by byl jak ti jorkši a ty silná plemena na flexinách?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to celkem jedno. fakt nezáleží na značce.

ale pozor, i teleskop je zbraň a když tím vezmete i no pořádně přes záda, tak to nerozchodí. abyste z toho neměla trauma nebo tak.

hystericky křičet a vykopávat ovšem nepomáhá, to asi už víte.

Naopak, hystericky křičet - přesně řečeno zařvat na ni hodně nahlas a vykopávat nohy pomohlo. Až do ní jsem nekopla a ona se trochu bála tak se díky tomu držela půl metru od nás. Ale ještě to bylo štěně a jsou i daleko agresivnější psi, u těch by to nepomohlo. To máte pravdu.

Ten teleskop pro mě opravdu nebude. Pokud to nebude nutné, nechci psa zmrzačit ani zabít. Ten pes nemůže za to že má blbce majitele. Přemýšlím nad tím paralyzérem.

TRISHLAND napsal(a):
Pokud Vás nepokouše, nebudete mít svědky a budete mimo kamerový systém, tak Vás při soudních sporech čeká opravdu mnoho nepříjemností a stresu. A o to asi nestojí nikdo ač vyhraje nebo ne.

Jinak pokud chcete opravdu proti psům používat zbraň a nevyřešíte to jinak, nedoporučuji určitě nic bodného, ani na mlácení jako obušky. Pepřový sprej už je naprostá blbost, protože akorát chybou špatného míření nebo silného větru hrozí zasáhnutí vlastního psa či sebe. Vidím to spíše na elektrický paralyzér. Některé jsou i moc hezké a s širším využitím:

http://www.paralyzer.eu/paralyzer-securaptor-pago-paralyzujici-baterka-zlata-p198.

No právě, policajti by s tím nic nenadělali, akorát by to byly tahanice a nevedlo by to k ničemu. Ale rozhodla jsem se že zítra si zajdu promluvit se starostou, co mám prostě dělat. Že je tu v obci (bydlíme ve velké obci, přes 3tis obyvatel) hodně nezodpovědných majitelů psů, kterým je úplně jedno co jejich pes dělá a co by se s tím dalo udělat.

Ten paralyzér vypadá dobře, asi to bude nejlepší varianta. Jak to prosím funguje? Jsem v tomto opravdu úplný nováček. A dá se sehnat i levnější a kvalitní?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To Im29

Přesně na to chci upozornit. I při subjektivně nízké razanci úderu teleskopem přerazíte i silnou kost raz dva a v panice je maximální pravděpodobnost, že agresora vezmete přes záda. Nehledě na to, že končetiny by se stejně špatně trefovaly i bez nervů v háji. Pohled na psa v agónii s přeraženou páteří bude dost drsný, mě by to asi strašilo do konce života. Já bych asi radši brala paralyzér v baterce. Výboj na druhého psa nepřeskočí.

To kupovat určitě nebudu, pokud to nebude nutné nechci žádného psa zmrzačit ani zabít. Jen chci bránit svého psa a sebe. Takže zvolím něco míň drastického. Přemýšlím nad tím paralyzérem.

A víte to jistě že ten výboj při použití paralyzéru nepřeskočí na mého psa? Ani když ten agresor bude zrovna do mého psa zakousnutý? Já se v tom opravdu nevyznám tak se radši ptám. Můžu se zeptat jak to vlastně funguje? Moc dík.

Já si koupila tento: http://www.paralyzer.eu/paralyzer-securaptor-tore-paralyzujici-baterka-p288
Volala jsem do e-shopu a oni mi ho poradili. Chtěla jsem něco lehčího a menšího, ale aby se dal použít na psy. Elektrický výboj se prý absorbuje v těle psa, na druhé nepřeskočí. Prý často stačí je zapnout paralyzér a už zvuk odradí psa od útoku- alespoň to mi říkali.
Je pravda, že jsem klidnější při venčení.

N.u napsal(a):
Jestli přeskočila plot poprvé tak určitě branila toho malého zmetka. Já jsem před par lety chodila na procházky s rotvikem a chodili jsme okolo plotu kde na nás vždy štěkal pudl, ten můj si ho nevšímal.Jednou jsem sebou vzala i našeho Yorkshira fenku a ta se na toho psa přes plot spustila taky no a ten Můj rotvik skočil po tom plotě a mě vzal sebou takže sem se tam válela po zemi Jinak bych si pro všechny případy sebou brala bud paralyzer nebo pepřák, ale ne spery to zasáhne i vás nebo vašeho psa.Vzala bych si tekutou střelu nebo gelový ten stříkne jen tam kam zamiříte a to do očí blížícího se psa.

Uvažuju nad tím paralyzérem, u toho pepřáku se bojím že by to vítr nějak otočil nakonec proti nám.

Jo bylo to poprvé, nebo poprvé co jsem u toho já byla. S tím malým zmetkem mě to taky napadlo, takže jste mně to potvrdila. Kdyby ta ženská si svého malého psa odchytila jak jsem jí říkala tak by velká fena vůbec nepřeskočila plot a nevyběhla, nic by se nestalo, my bysme pokračovali dál a ona mohla jít kam chtěla.

aj napsal(a):
Já si koupila tento: http://www.paralyzer.eu/paralyzer-securaptor-tore-paralyzujici-baterka-p288
Volala jsem do e-shopu a oni mi ho poradili. Chtěla jsem něco lehčího a menšího, ale aby se dal použít na psy. Elektrický výboj se prý absorbuje v těle psa, na druhé nepřeskočí. Prý často stačí je zapnout paralyzér a už zvuk odradí psa od útoku- alespoň to mi říkali.
Je pravda, že jsem klidnější při venčení.

A už jste měla "příležitost" ho použít? Zdá se fakt malý, to by šlo. Už ten pocit že se člověk cítí silnější a ne tak bezmocný. Nepoužila bych ho na každého psa co by na nás štěkal nebo malé krysy co doráží, to bych se snažila dál ho odehnat jinak, ale pokud by to nešlo tak ten paralyzér prostě vytáhnu a použiju.

To Im29: ne, nepoužila a doufám, že ani nikdy nebudu muset. Taky ho nemám dlouho, cca měsíc. Předtím jsem furt sledovala okolí a koukala, zda se na nás nepřiřítí nějaká potvora. Teď jsem hlavně já klidnější.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No právě, policajti by s tím nic nenadělali, akorát by to byly tahanice a nevedlo by to k ničemu. Ale rozhodla jsem se že zítra si zajdu promluvit se starostou, co mám prostě dělat. Že je tu v obci (bydlíme ve velké obci, přes 3tis obyvatel) hodně nezodpovědných majitelů psů, kterým je úplně jedno co jejich pes dělá a co by se s tím dalo udělat.

Ten paralyzér vypadá dobře, asi to bude nejlepší varianta. Jak to prosím funguje? Jsem v tomto opravdu úplný nováček. A dá se sehnat i levnější a kvalitní?

Já zkušenosti s těmito zbraněmi také vůbec nemám - spíše se to snažím řešit bez násilí a samozřejmě bez pokousání. Ale ve zkratce je tam vypínání off /on pro bezpečné používání a nošení v kapse. Elektrody nejsou na první pohled (alespoň u baterky) vidět, takže to nepůsobí ani jako zbraň. Důležité je pravidelně dobíjet. Co se týče kvality a ceny, tak určitě jsou i levnější, ale osobně bych volila co nejméně nápadnou a hodně kvalitní obranu i s tím, že pořizovací cena bude vyšší, ale zato výsledek na sto procent zajištěn. Podle popisu psa, který znejistí i při zvýšení hlasu se nejedná o naprosto nepříčetného agresora, takže by jeho útok měla i méně silná rána (z levnějšího paralyzeru) úplně odrazit. Jsou však i jedinci (opravdu jen výjimečně), co jdou po psech naplno a bolest v danou chvíli necítí, tudíž rána elektrikou prostě nepomůže, pokud není tak silná, že s nimi nešlehne o zem tak, že se na nohy už nepostaví.

Jinak jiskra nepřeskočí vzduchem určitě. Myslím, že když už ale bude zmetek zakousnutý, je to velké riziko, že výboj přejde i na druhého psa. Hlavním pravidlem obrany vlastního psa je dát si ho za sebe (ne ho nechat samotného utéct, stát u nohy nebo nedej bože před Vámi) a nenechat agresora s k němu dostat. Jinak nemáte nejmenší šanci se vyhnout pokousání ani bez zbraně ani s ní... pokud u sebe tedy nebudete pistoli.

TRISHLAND napsal(a):
Já zkušenosti s těmito zbraněmi také vůbec nemám - spíše se to snažím řešit bez násilí a samozřejmě bez pokousání. Ale ve zkratce je tam vypínání off /on pro bezpečné používání a nošení v kapse. Elektrody nejsou na první pohled (alespoň u baterky) vidět, takže to nepůsobí ani jako zbraň. Důležité je pravidelně dobíjet. Co se týče kvality a ceny, tak určitě jsou i levnější, ale osobně bych volila co nejméně nápadnou a hodně kvalitní obranu i s tím, že pořizovací cena bude vyšší, ale zato výsledek na sto procent zajištěn. Podle popisu psa, který znejistí i při zvýšení hlasu se nejedná o naprosto nepříčetného agresora, takže by jeho útok měla i méně silná rána (z levnějšího paralyzeru) úplně odrazit. Jsou však i jedinci (opravdu jen výjimečně), co jdou po psech naplno a bolest v danou chvíli necítí, tudíž rána elektrikou prostě nepomůže, pokud není tak silná, že s nimi nešlehne o zem tak, že se na nohy už nepostaví.

Jinak jiskra nepřeskočí vzduchem určitě. Myslím, že když už ale bude zmetek zakousnutý, je to velké riziko, že výboj přejde i na druhého psa. Hlavním pravidlem obrany vlastního psa je dát si ho za sebe (ne ho nechat samotného utéct, stát u nohy nebo nedej bože před Vámi) a nenechat agresora s k němu dostat. Jinak nemáte nejmenší šanci se vyhnout pokousání ani bez zbraně ani s ní... pokud u sebe tedy nebudete pistoli.

Pistole nemá moc velký stavěcí účinek, takže naopak ta je pro tyto účely na nic. jo, střeleného tvora to možná nakonec zabije, ale než se to stane, může ještě pokousat všechny okolo a naopak o to razantněji.

a střílet na psa zakousnutého ve vlastním psovi, na veřejném prostranství... pravděpodobnost, že bude postřelen někdo jiný než agresor je dost velká. kulka může projít i tím útočícím psem, může se odrazit... je to prostě hodně nebezpečný blbý nápad.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pistole nemá moc velký stavěcí účinek, takže naopak ta je pro tyto účely na nic. jo, střeleného tvora to možná nakonec zabije, ale než se to stane, může ještě pokousat všechny okolo a naopak o to razantněji.

a střílet na psa zakousnutého ve vlastním psovi, na veřejném prostranství... pravděpodobnost, že bude postřelen někdo jiný než agresor je dost velká. kulka může projít i tím útočícím psem, může se odrazit... je to prostě hodně nebezpečný blbý nápad.

To není žádný nápad - to je ironická poznámka k používání zbraní, které se zde hlásá (tudíž to opravdu není myšleno vážně) - všichni tady chtějí bránit své psy dost nepřiměřeným útokem na druhého, ale nikoho tady nenapadlo, že prioritou je dostat vlastního psa do bezpečí mimo dosah agresora. Autorka diskuze píše, že nechala svého psa lehnout, když ho chtěl cizí hajzlík napadnout - to je to nejhorší co může udělat (tím mu ho naservírovala k čumáku a dodala mu jistotu ve vyštěkávání) - kdyby si ho přivolala, obkročila ho nebo si ho dala za sebe a rázným krokem se rozešla proti malému zmetkovi (jako když ho pronásleduje), mohla se třeba vyhnout pokousání.

TRISHLAND napsal(a):
To není žádný nápad - to je ironická poznámka k používání zbraní, které se zde hlásá (tudíž to opravdu není myšleno vážně) - všichni tady chtějí bránit své psy dost nepřiměřeným útokem na druhého, ale nikoho tady nenapadlo, že prioritou je dostat vlastního psa do bezpečí mimo dosah agresora. Autorka diskuze píše, že nechala svého psa lehnout, když ho chtěl cizí hajzlík napadnout - to je to nejhorší co může udělat (tím mu ho naservírovala k čumáku a dodala mu jistotu ve vyštěkávání) - kdyby si ho přivolala, obkročila ho nebo si ho dala za sebe a rázným krokem se rozešla proti malému zmetkovi (jako když ho pronásleduje), mohla se třeba vyhnout pokousání.

Ne, já jsem mu nedala povel lehnout když se přiřítil agresivní pes. Já jsem mu dala povel lehnout tehdy když jsem ještě žádného agresora neviděla. Ale viděla jsem svého psa jak ztuhnul a díval se před sebe do jednoho místa - to dělá vždycky když vidí něco co ho zaujme, nebo zaslechne něco neobvyklého atd. Kdybych mu nedala povel tak by se rozběhl to prozkoumat. Takže jsem mu řekla lehni, šla k němu a přidržela ho za obojek - to byl moment, v tom vidím jak se k nám řítí ta malá krysa. Stála jsem ohnutá a držela ho za ten obojek, zároveň jsem stála před ním a snažila se blokovat cestu k mému psovi.

Zbraní jsem já ale nemyslela že chci psa rovnou zabít nebo mu vážně ublížit. Taky jsem psala že jsou mně zbraně proti srsti, to byste věděl pokud byste četl všechny moje příspěvky. Ale pokud jde o ochranu mého psa jsem schopná toho co ho napadne i zabít. Pokud to jinak nepůjde. A upřímně, já mám taky strach když se na mě žene velký pes bez majitele. A z dálky vidím že nebude přátelský. Jo a psa nakonec nepokousal, ubránila jsem ho, ikdyž mám poškrábanou ruku a velkou modřinu přes půlku stehna.

aj napsal(a):
To Im29: ne, nepoužila a doufám, že ani nikdy nebudu muset. Taky ho nemám dlouho, cca měsíc. Předtím jsem furt sledovala okolí a koukala, zda se na nás nepřiřítí nějaká potvora. Teď jsem hlavně já klidnější.

Děkuju, doufám a přeju vám abyste ho nikdy nemusela a nepotřebovala použít.

TRISHLAND napsal(a):
To není žádný nápad - to je ironická poznámka k používání zbraní, které se zde hlásá (tudíž to opravdu není myšleno vážně) - všichni tady chtějí bránit své psy dost nepřiměřeným útokem na druhého, ale nikoho tady nenapadlo, že prioritou je dostat vlastního psa do bezpečí mimo dosah agresora. Autorka diskuze píše, že nechala svého psa lehnout, když ho chtěl cizí hajzlík napadnout - to je to nejhorší co může udělat (tím mu ho naservírovala k čumáku a dodala mu jistotu ve vyštěkávání) - kdyby si ho přivolala, obkročila ho nebo si ho dala za sebe a rázným krokem se rozešla proti malému zmetkovi (jako když ho pronásleduje), mohla se třeba vyhnout pokousání.

Já jsem to pochopila jako ironickou poznámku , ale teď mě napadlo co takhle startovací pistole?Co se používá třeba při závodech ta nic nevystřelí jen udělá velký hluk.Je mála vejde se do kapsy, bezpečná, ale myslíte, že by psa ten hluk zahnal? Manžel je sběratel nábojů a zbraní takže i tyto pistole máme doma.Nejsem si jistá jestli rozhodnutèho psa zahryznout se do mého by ten hluk zahnal.

TRISHLAND napsal(a):
Já zkušenosti s těmito zbraněmi také vůbec nemám - spíše se to snažím řešit bez násilí a samozřejmě bez pokousání. Ale ve zkratce je tam vypínání off /on pro bezpečné používání a nošení v kapse. Elektrody nejsou na první pohled (alespoň u baterky) vidět, takže to nepůsobí ani jako zbraň. Důležité je pravidelně dobíjet. Co se týče kvality a ceny, tak určitě jsou i levnější, ale osobně bych volila co nejméně nápadnou a hodně kvalitní obranu i s tím, že pořizovací cena bude vyšší, ale zato výsledek na sto procent zajištěn. Podle popisu psa, který znejistí i při zvýšení hlasu se nejedná o naprosto nepříčetného agresora, takže by jeho útok měla i méně silná rána (z levnějšího paralyzeru) úplně odrazit. Jsou však i jedinci (opravdu jen výjimečně), co jdou po psech naplno a bolest v danou chvíli necítí, tudíž rána elektrikou prostě nepomůže, pokud není tak silná, že s nimi nešlehne o zem tak, že se na nohy už nepostaví.

Jinak jiskra nepřeskočí vzduchem určitě. Myslím, že když už ale bude zmetek zakousnutý, je to velké riziko, že výboj přejde i na druhého psa. Hlavním pravidlem obrany vlastního psa je dát si ho za sebe (ne ho nechat samotného utéct, stát u nohy nebo nedej bože před Vámi) a nenechat agresora s k němu dostat. Jinak nemáte nejmenší šanci se vyhnout pokousání ani bez zbraně ani s ní... pokud u sebe tedy nebudete pistoli.

Já bych to taky ráda řešila bez násilí, bohužel to ale často nejde. Pokud se jedná o malého psa tak by to z větší části šlo, ale co s velkým? Nevěřím tomu že když se na nás bude řítit velký agresivní pes a já se mu postavím tak že mně nepokouše.

Jo musela bych si to hlídat a pravidelně dobíjet, s tím počítám. Jj máte pravdu, radši připlatit za kvalitnější a méně nápadnou. Nejde mně vyloženě o tohoto jednoho psa, ale i o ostatní. Co chodíme jinou trasu tak tam taky mají lidi zahrádky a v nich psy, jeden je taky NO a má plot cca 180cm, ale když jsem na vlastní oči viděla jak to přeskočí bez problému fenka NO tak co když to udělá i jiný pes příště? Nebo potkáme dalšího nezodpovědného majitele co nechává svého agresivního a ostrého psa běhat na volno a neřeší jestli ho poslechne.

Já jsem nemyslela vzduchem, ale právě to když už bude zakousnutý v mém psovi. Nebo jak se to má správně použít? Přece nebudu používat paralyzér na každého psa co k nám poletí na volno? Jo není to v pořádku, ale 80% psů je nevychovaných, dalších 10% se majitelé snaží, ale nejsou to 100% ovladatelní psi a řekla bych že jenom zbylých 10% jsou perfektně vychovaní psi. A co já vím jestli ten co k nám poletí je agresivní nebo jenom trdlo co si chce hrát s tím mým?

Co vlastně ten paralyzér se psem udělá?

S tím hlavním pravidlem dát psa za sebe. No není to plyšák. Včera se sice zachoval na jedničku s hvězdičkou, ale nemusí to tak být vždy. Když uvidí že se na nás řítí pes nebo že chce napadnout mě tak si myslím že prostě nevydrží a vyběhne a bude mě chtít bránit. Když ho posadím za sebe. Je to u mého psa nevychovanost?

N.u napsal(a):
Já jsem to pochopila jako ironickou poznámku , ale teď mě napadlo co takhle startovací pistole?Co se používá třeba při závodech ta nic nevystřelí jen udělá velký hluk.Je mála vejde se do kapsy, bezpečná, ale myslíte, že by psa ten hluk zahnal? Manžel je sběratel nábojů a zbraní takže i tyto pistole máme doma.Nejsem si jistá jestli rozhodnutèho psa zahryznout se do mého by ten hluk zahnal.

To mě taky napadlo, nějaká neškodná pistole co vystřelí jen výstražně - minimálně ty otrapy co nejsou vyloženě agresivní, ale otravují - běhají kolem nás, štěkají a cení zuby - by to zahnalo. Jenomže já mám celkem lekavého psa, nevím jak by zareagoval. Sice petard a ohňostrojů se nebojí vůbec, když chodíme občas kousek od střelnice trénovat - aby se nebál výstřelů tak taky ok. Ale kdybych vystřelila těsně u něho z pistole tak nevím...

To Im29: http://paralyzery.blogspot.cz/2012/10/paralyzer-proti-psum.html

Přečtete si i diskuzi autor článku tam odpovídá.

Nečetla jsem to celé, ale po posledním napadení ČSV a labradorem najednou, kdy jsem ležela na zemi a ČSV mi rval psa, já rvala za obojek ČSV od něj a labrador se mi snažil sežrat jezevčíka a jejich panička volala sedmihláskem "pocéééém" jsem zakoupila paralyzer a navíc mám ještě teleskop. Takže sice vypadám jako magor, ale už nehodlám tolerovat pitomé psy debilních majitelů.

vava69 napsal(a):
Nečetla jsem to celé, ale po posledním napadení ČSV a labradorem najednou, kdy jsem ležela na zemi a ČSV mi rval psa, já rvala za obojek ČSV od něj a labrador se mi snažil sežrat jezevčíka a jejich panička volala sedmihláskem "pocéééém" jsem zakoupila paralyzer a navíc mám ještě teleskop. Takže sice vypadám jako magor, ale už nehodlám tolerovat pitomé psy debilních majitelů.

Jak dopadli vaši psi po takovém útoku? No a jak byste to použila, na každého psa co k vám poběží na volno? Protože když už se zakousne tak ten paralyzér ublíží i vašemu psovi, ne?

aj napsal(a):
To Im29: http://paralyzery.blogspot.cz/2012/10/paralyzer-proti-psum.html

Přečtete si i diskuzi autor článku tam odpovídá.

Díky, přečtu si to celé.

No - dopadlo to ještě celkem dobře. Jezevčík se ubránil sám, už měl několik napadení za sebou a labrador byl mladý, takže se nechal odradit. Corgi měl poškrábané břicho od drápů a pokousaná záda, ne potrhaná, takže stačila dezinfekce. Dělali jsme ultrazvuk břicha - v pořádku. Ze hřbetu se pak vyloupaly strupy. Bylo to týden před výstavou, tak jsem měla nahnáno potom spíš z psychiky, ale ustál to v pohodě. Já jsem měla natlučený zadek, olámané nehty do krve, poškrábané nohy a chuť tu slepici kopnout do...
Předpokládám, že dnes už nenechám žádného psa se do mých psů zakousnout a schytá to z první ruky. V životě jsem zvířeti neublížila, ale už nenechám ubližovat svým psům. A pokud by to bylo už tak na těsno, mám teleskop. Možná to vypadá trochu úchylně, ale jelikož mě ČSV napadlo psy už 4x, ztratila jsem nějak toleranci.

Mě se líbí, jak se celá diskuze zase stáčí k oblíbené policejní poučce "Ustupte útočníkovi, nebijte ho, nedrážděte ho, nechte si dát přes hubu" a když to neuděláte, tak si vás podáme. Proto se tu tak daří grázlům všeho ražení, protože veřejnost má vymytý mozek a ksindl má navrch.
Majitelce psa je už předem líto útočícího psa, že by mu ublížila. Uvidíme, jak jí bude líto vlastního psa, až ho nějaký prevít, kterému je nějaká uřvaná ženská ukradená, potrhá.

Mimochodem, jaký pán, takový pes, takže s tím NO si ještě užijete.

stschvojkovicebrod napsal(a):
Mě se líbí, jak se celá diskuze zase stáčí k oblíbené policejní poučce "Ustupte útočníkovi, nebijte ho, nedrážděte ho, nechte si dát přes hubu" a když to neuděláte, tak si vás podáme. Proto se tu tak daří grázlům všeho ražení, protože veřejnost má vymytý mozek a ksindl má navrch.
Majitelce psa je už předem líto útočícího psa, že by mu ublížila. Uvidíme, jak jí bude líto vlastního psa, až ho nějaký prevít, kterému je nějaká uřvaná ženská ukradená, potrhá.

Mimochodem, jaký pán, takový pes, takže s tím NO si ještě užijete.

Mně je ho líto, protože já jsem prostě typ člověka co miluje psy a vím že to není vina toho psa že je nevychovaný, proto je mně ho líto. Ale taky píšu že pokud jde o obranu mého psa tak toho druhého klidně zabiju. Hlavně je mně líto to použít na každého psa co k nám poběží, to se nám stává často a jen občas jsou to agresoři, tak mně přijde špatné do každého pouštět elektriku. A až se zakousne do mého tak je pozdě na elektriku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To kupovat určitě nebudu, pokud to nebude nutné nechci žádného psa zmrzačit ani zabít. Jen chci bránit svého psa a sebe. Takže zvolím něco míň drastického. Přemýšlím nad tím paralyzérem.

A víte to jistě že ten výboj při použití paralyzéru nepřeskočí na mého psa? Ani když ten agresor bude zrovna do mého psa zakousnutý? Já se v tom opravdu nevyznám tak se radši ptám. Můžu se zeptat jak to vlastně funguje? Moc dík.

U zákusu nevím, ale všude mi potvrdili, že při doteku určitě ne. Jinak si pamatuji, že stačí půl sec, způsobí to bolest a stažení svalů, což by mohlo stačit, aby se pes lekl a ustoupil. Do dvou sekund už by měl tak nějak napůl omdlít.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U zákusu nevím, ale všude mi potvrdili, že při doteku určitě ne. Jinak si pamatuji, že stačí půl sec, způsobí to bolest a stažení svalů, což by mohlo stačit, aby se pes lekl a ustoupil. Do dvou sekund už by měl tak nějak napůl omdlít.

A poškodí ho to nějak, má potom následky ten pes - pokud bych to použila do těch cca 2 sekund? Kdyby náhodou se to přeneslo i na mého, ono jak je člověk v šoku tak to prostě může stisknout pozdě, jde mně o mého psa.

Tohle vlákno a diskuzi na paralyzery.blogspot jsem snad ani neměla otevírat. Už jsem taky byla skoro "naočkovaná" na ten paralyzér, ale bavila jsem se o tom se svým otcem a ten mi to trochu rozmluvil - co když ten otrapa bude mít nějakou skrytou srdeční vadu a ty ho zabiješ?
Prý se dělají nějaké pistole malorážky flobertky, které svým vzhledem imitují normální pistoli, a mimo jiné se dají opatřit pepřové náboje, prý je možno legálně držet i bez zbrojního průkazu. Budu o tom muset něco zjistit...
Moji rodiče měli ve své práci několikrát zloděje, bez ostychu za bílého dne, před nimi, jako když přißli do obchodu, jen nezaplatili. Vždy skupinka. Přímé napojení na policii ani agenturu jim ve dne nepomohlo, jednou v noci teda od vloupání ano.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A poškodí ho to nějak, má potom následky ten pes - pokud bych to použila do těch cca 2 sekund? Kdyby náhodou se to přeneslo i na mého, ono jak je člověk v šoku tak to prostě může stisknout pozdě, jde mně o mého psa.

Zdravý pes bez následků. Ono těch možností moc není. Pokud pes dostane naplno pepřák do očí, tak je vysoce pravděpodobné, že si to odskáče poškozením zraku - bez ohledu na aktuální zdravotní stav. A napadený může mít na krku velký problém, pokud bude majitel agresora prskat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dnes další velmi nepříjemná zkušenost se psem a ještě horší s lidma. Ani nemůžu uvěřit že je to pravda.
Nestačí že už nemůžeme volně jít na zahradu a musíme si se sousedkou dávat signály abysme se na zahradě se psy nepotkali - ten její ovčák co předvádí je něco otřesného. Minule na něm sousedka ležela a vrčel i na ni. Buď jsou tam oni nebo my. Můj pes už na zahradu skoro nechce chodit, jde ale žádné nadšení jako dřív, stojí na dvoře a nahlíží jestli nevyběhne. Po chvilce se osmělí, ale pořád nahlíží jestli zase nedoběhne. Naštěstí sousedka se zdá docela rozumná tak se snad nějak domluvíme a aspoň částečně zpevníme společnými silami plot. Lehce by ho totiž ten její NO přeskočil pokud by chtěl a to jak do něj naráží taky dlouho plot nevydrží.
No takže na zahradu chodíme teď minimálně. Říkám si lepší omezení než by se mělo zase něco stát. V lednu ho pokousal jeden agresor co na nás vyběhl za rohem. To jsme byli na vodítku.

No a dnes jsem s ním byla na poli, šli jsme po polní cestě, můj pes na volno - vedle polní cesty jsou zahrady. Snažím se abysme nikoho neobtěžovali, psa si hlídám. Co chvilku se ohlížím, dívám se před sebe, do stran, znáte to asi. Prostě abych si zavčasu psa přivolala kdyby se někde objevilo dítě nebo jiný pes, nebo i dospělý. Většinou si lidí vůbec nevšímá, ale pro jistotu.

Jdeme si, pes asi 10m přede mnou a v tom vidím jak se zastavil a upřímně hledí do dálky. To už vím že něco vidí. Hned mu dávám povel lehni, pes lehá. Přijdu k němu a přidržuju ho za obojek. K nám se řítí malá bílá potvora, z dálky štěká a cení zuby. Za ní pomaličku jde paní středního věku jako by se nic nedělo. Volám na ni jestli si může toho psa chytit. Ona že nemůže, že neví jak. Naštěstí můj pes se zachoval úplně vzorně - pokaždé to tak není a chce za psem jít. Ležel a čekal - pes přiběhl, říkám si snad se jenom očichají a bude klid. Přesto že můj pes ležel a byl v klidu, tak ta malá agresivní krysa po něm vyjela. Nějak se o něho zastavila a v ten moment jsem zařvala a začala dupat ať vypadne. Paní stála a zírala, několikrát jsem ji požádala ať si toho psa chytí. Můj pes pořád v klidu, ale tentokrát už stál. Já jsem ho držela pořád za ten obojek a pokřikovala na toho malého agresora ať vypadne.

Jakžtakž se mně dařilo ho nepustit až k nám, běhal kolem nás kolečko. Toto trvalo asi 5min. Říkám jí - "ale můj pes taky nebude mít trpělivost věčně a zakousne vám ho". Teprve potom paní začala volat na svého manžela a souseda ať jí pomůžou ho chytit. Doběhl mladý soused a zase, on neví jak ho chytit. Stáli a hleděli. V tom se otvírá branka a přichází na pomoc další - manžel té paní. Branku zavřel. Mají tam fenu německého ovčáka, zatím štěně, asi rok a půl staré. A teď vidím jak přes plot přeskakuje ta fena NO - jenom jsem řekla "neee..." oni se podívali, fena k nám utíkala asi 30-40m. Všichni 3 dospělí stáli a hleděli Nikdo se ji nesnažil chytit, malého psa už jsem neřešila. Jenom jsem zakřičela - chyťte si ji. Opět stejný scénář, stáli a hleděli, ani se nepokusili ji nějakým způsobem zastavit.

Samozřejmě ani jeden ze psů neměl obojek. Ale ikdybych ho měla čapnout za srst nebo zadní nohy, prostě si ho musím snad odchytit když je to můj pes, ne. Takže přiběhla k nám a zakousla se mému psovi do zadní nohy. Naštěstí tam má hodně srsti a hodně nahlas jsem na ni zařvala, už jsem začínala být hysterická. Tak pustila a zase běhala kolem nás, cenila zuby, vrčela a snažila se dostat k němu. Já jsem pořád držela svého labradora za obojek, ten stál jak přikovaný a v podstatě se nehnul - nezaštěkal, nezavrčel, vůbec nic. Nebránil se a jenom stál a čekal co bude. Strašně moc mě potěšil, nechal to na mě. Hodně mě překvapil že se vůbec nebránil, jako by vycítil že nemá šanci sám. Od toho lednového pokousání na psy venku štěká, ze strachu. Dřív to nikdy nedělal. A štěká jen na psy samce (pokousal ho tehdy samec). S fenama a známými psy úplně ok.
Já jsem měla hrozný strach, nebála jsem se o sebe, to mně bylo v ten moment jedno, bála jsem se hrozně o svého psa. Držela jsem ho a nohama vykopávala před tu fenu a křičela na ni ať vypadne a tak. Díky tomu se nic vážného nestalo. Ti lidi ale vůbec nereagovali, jenom hleděli a prý ona je fena tak mu asi nic neudělá a my ji nemáme jak chytit... asi po mém 20tém vykřiknutí ať si ji do pr... chytí, hlas se mně třepal, šel jeden z chlapů pro vodítko a fenu si konečně odchytili a odešli. Ještě teď se mně chce brečet. Ta bezmoc byla šílená. Jak se mám příště zachovat pokud se zase stane něco podobného?

Závěr je takový že se mně ani neomluvili, sebrali se a šli. Ještě jsem jim řekla že když mají takového ostrého psa tak že musí mít plot zabezpečený aby ho nemohla přeskočit. A ten chlap mi říká: "když se ti to nelíbí jak to je tak si ten plot udělej nový"

Musela jsem to ze sebe dostat, nevím jestli máte taky tak příšerné zkušenosti s lidma. Pes je pes, ale když si pořídím psa tak jsem za něj zodpovědná a za vše co ten pes udělá.

"Jdeme si, pes asi 10m přede mnou a v tom vidím jak se zastavil a upřímně hledí do dálky."

Promiňte OT, ale ta věta výše mě na chvíli poněkud rozsekala. Náš pes - pravda - také mívá občas takový upřímný a bezelstný pohled.

rapotacka11 napsal(a):
Neřešte proč to udělala.
Udělá to zas.
Sprej, hůl...

Já bych takové situace se asi snažila řešit primárně tím sprejem - může být účinná i voda, tj. sprej typu "vodní pistolka".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky, přečtu si to celé.

Zkuste - jak píšu výše - to pokropení vodou. I když pravda u nějakého šíleného magora psa to zabrat nemusí. My takto ale v minulosti od sebe odtrhli dva psy zakousnuté do sebe.

tapina napsal(a):
Tohle vlákno a diskuzi na paralyzery.blogspot jsem snad ani neměla otevírat. Už jsem taky byla skoro "naočkovaná" na ten paralyzér, ale bavila jsem se o tom se svým otcem a ten mi to trochu rozmluvil - co když ten otrapa bude mít nějakou skrytou srdeční vadu a ty ho zabiješ?
Prý se dělají nějaké pistole malorážky flobertky, které svým vzhledem imitují normální pistoli, a mimo jiné se dají opatřit pepřové náboje, prý je možno legálně držet i bez zbrojního průkazu. Budu o tom muset něco zjistit...
Moji rodiče měli ve své práci několikrát zloděje, bez ostychu za bílého dne, před nimi, jako když přißli do obchodu, jen nezaplatili. Vždy skupinka. Přímé napojení na policii ani agenturu jim ve dne nepomohlo, jednou v noci teda od vloupání ano.

Slečno o takovydlech věcech se nesmíte bavit s rodiči a už vůbec ne s otci.Pro tatínky budete pořád malá holčička. Takže paralyzèr by se měl používat na klouby asi hodně vstřebají a hlavně pokud mě někdo napade tak mi je uplně jedno jestli má nějakou srdeční vadu a Já ho zabiju, protože ho zabiju v sebeobraně. Hlavně je zajímavý, že vám tatínek doporučil flobertku s kterou když se blbě trefíte do oka do krku tak můžete někoho klidně zabít nebo zmrzačit.Myslím že tydle zbraně nepatří do ruky ženským co o nich nic neví. A plynová pistole to samé vystřelíte na útočníka ale ten plyn zasáhne i vás pokud budete stát proti větru nebo včas neutečete v horším případě když se trefíte do obličeje z blizka může útočník přijít i o zrak. prostě všechno má svoje pro a proti.

Většina normálních psů lze odehnat.A naštěstí se venku volně pohybují spíš normální psi. Takového kavkazana nebo argentinské dog už bych se bála, ale naštěstí jsme nikdy nepotkali a doufám že nepotkáme. Jinak zmydlit a odehnat nějakou roční fenu ovčáka není až takový problém. Prostě zadavatelka jí měla naládovat co by se do ní vešlo a příště už by za ní nešla. Takoví ti volně pobíhající psi reagují většinou už na rázný hlas, stačí se postavit, houknout na něj něco ve stylu fuj, mazej a šlehnout mu jí přes hubu vodítkem a když ne tak jich pár slízne.

stschvojkovicebrod napsal(a):
Mě se líbí, jak se celá diskuze zase stáčí k oblíbené policejní poučce "Ustupte útočníkovi, nebijte ho, nedrážděte ho, nechte si dát přes hubu" a když to neuděláte, tak si vás podáme. Proto se tu tak daří grázlům všeho ražení, protože veřejnost má vymytý mozek a ksindl má navrch.
Majitelce psa je už předem líto útočícího psa, že by mu ublížila. Uvidíme, jak jí bude líto vlastního psa, až ho nějaký prevít, kterému je nějaká uřvaná ženská ukradená, potrhá.

Mimochodem, jaký pán, takový pes, takže s tím NO si ještě užijete.

Taky bych měla především největší starost neublížit útočníkovi.

N.u napsal(a):
Slečno o takovydlech věcech se nesmíte bavit s rodiči a už vůbec ne s otci.Pro tatínky budete pořád malá holčička. Takže paralyzèr by se měl používat na klouby asi hodně vstřebají a hlavně pokud mě někdo napade tak mi je uplně jedno jestli má nějakou srdeční vadu a Já ho zabiju, protože ho zabiju v sebeobraně. Hlavně je zajímavý, že vám tatínek doporučil flobertku s kterou když se blbě trefíte do oka do krku tak můžete někoho klidně zabít nebo zmrzačit.Myslím že tydle zbraně nepatří do ruky ženským co o nich nic neví. A plynová pistole to samé vystřelíte na útočníka ale ten plyn zasáhne i vás pokud budete stát proti větru nebo včas neutečete v horším případě když se trefíte do obličeje z blizka může útočník přijít i o zrak. prostě všechno má svoje pro a proti.

Ano, píšu, že o tom budu muset něco zjistit. Nějaký sportovní výcvik mám, tak bych se i mohle trefit. I když samozřejmě stát se může leccos. Spíš jsem to myslela jako zastrašení - pravda, když se nad tím člověk víc zamyslí, asi to taky nebude ono. Tak snad už jen kurzy sebeobrany nebo nějaké to bojové umění.

Jen tak na okraj. Nevím, proč mě titulujete slečno. Pokud u ženy nevíte, můžete titulovat i paní. Nebo existuje i univerzální oslovení. Nebo na internetu oslovení můžete vynechat. Nebuďte buran.
S manželem se i tom bavil nemůžu, to bych pak nemohla nikde chodit sama
Kromě otce jsem se o tom bavila ještě s kolegou, kamarádem. Má zbrojní průkaz a chodí ozbrojen. To mě celkem šokovalo. Taková je doba. Asi.

Psi mám 34 let. Vlastnila jsem plemena různé velikosti i temperamentu. Denně se pohybuji v prostředí, kde potkáváme množství jiných psů - včetně těch méně vychovaných. Přesto jsme tyto vycházky všichni ve zdraví přežili, aniž bych s sebou tahala pepřák, paralyzér, teleskopický obušek a plynovou pistoli za pasem! Netvrdím, že jsem nikdy nezažila žádný konflikt (za řeč stál jeden, možná dva) - ale i to patří k pejskařskému a psímu životu.

Můžete mi prosím vysvětlit, jak byste chtěli tento zbrojní arzenál použít v praxi? Buď budete preventivně střílet, pouštět elektřinu nebo mlátit do každého psa, co se k nám přiblíží na víc jak dva metry. Nebo necháte psiska dojít až k sobě a strhne-li se rvačka, máte šanci tak 1:1, že trefíte toho správného a nepřizabijete vlastního.

Přesně jak píše Habe - naprostou většinu psů lze zahnat rázným hlasem a gesty, příp. ranou vodítkem. A když jde o něco opravdu velkého a nasr...ného typu kavkazák apod., už to vidím, jak se k němu přiblížíte tak, abyste ho mohli zasáhnout paralyzérem nebo pepřovým sprejem.

"Buď budete preventivně střílet, pouštět elektřinu nebo mlátit do každého psa, co se k nám přiblíží na víc jak dva metry"
No ale co se krásně takovouto "prevencí" vyrobí psích agresorů , to se pak bude hezky nadávat...

"Nebo necháte psiska dojít až k sobě a strhne-li se rvačka, máte šanci tak 1:1, že trefíte toho správného čokla a nepřizabiji vlastního."
tak toho bych se u větších psů vůbec nebála - při použití paralyzéru (navíc u něj je tak 99% pravděpodobnost, že psa odstraší jenom výboj a ke kontaktu nebude muset dojít).

No, hezký teda...

Asi tak, pokud by ke mně nějaký takový agresivní morče běželo, majitel není schopen si svého psa chytit, tak prostě kopni...
Pokud se na tebe řítí něco většího braň se vodítkem, klackem a neboj se kopnout...
Holt, když není majitel si dostatečně zajistit své psy, tak tobě nezbyde nic víc, než se bránit...

Je smutný, že se člověk musí zachovat takhle hnusně ke zvířeti, ale jde o tvé zdraví a i o zdraví tvého psa...

tapina napsal(a):
Tohle vlákno a diskuzi na paralyzery.blogspot jsem snad ani neměla otevírat. Už jsem taky byla skoro "naočkovaná" na ten paralyzér, ale bavila jsem se o tom se svým otcem a ten mi to trochu rozmluvil - co když ten otrapa bude mít nějakou skrytou srdeční vadu a ty ho zabiješ?
Prý se dělají nějaké pistole malorážky flobertky, které svým vzhledem imitují normální pistoli, a mimo jiné se dají opatřit pepřové náboje, prý je možno legálně držet i bez zbrojního průkazu. Budu o tom muset něco zjistit...
Moji rodiče měli ve své práci několikrát zloděje, bez ostychu za bílého dne, před nimi, jako když přißli do obchodu, jen nezaplatili. Vždy skupinka. Přímé napojení na policii ani agenturu jim ve dne nepomohlo, jednou v noci teda od vloupání ano.

Já jsem na 80% rozhodnutá pro ten paralyzér, před tím se ještě poradím který by byl pro mě nejlepší a u výrobce si ověřím jestli u toho konkrétního typu se nemůže stát že výboj přeskočí na mého psa. Už toho mám totiž plné zuby co se na světě děje a budu se bránit.

Otrapa? Pes který napadne mého psa a zakousne se do něj není otrapa, to je agresivní nezvládnutý pes a je mně úplně jedno jestli bude mít nějakou skrytou srdeční vadu a já ho v sebeobranně zabiju. Protože pokud chci ubránit a uchránit svého psa tak mi nic jiného nezbývá. Nebo že bych kvůli tomu chudáčkovi nechala zabít nebo vážně pokousat svého psa? A jen se dívala. To snad ne...

Na to abych střílela z pistole se opravdu necítím, takovou zbraň u sebe nosit nechci. A o pepřácích jsme se tu už bavili - lehce se může stát že se to jen díky větru otočí proti vám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zdravý pes bez následků. Ono těch možností moc není. Pokud pes dostane naplno pepřák do očí, tak je vysoce pravděpodobné, že si to odskáče poškozením zraku - bez ohledu na aktuální zdravotní stav. A napadený může mít na krku velký problém, pokud bude majitel agresora prskat.

Přesně tak, možností moc není a já se snažím najít tu abych "zbytečně" neubližovala jiným psům, ale když to bude v sebeobranně tak jsem prostě v právu a budu si sebe i svého psa chránit. Ikdybych nakonec v tom našem kocourkově měla platit pokutu. Radši zaplatím pokutu než nechat pokousat svého psa nebo sebe.

Jsem ráda že zdravý pes bez následků, tím pádem by se to ve většině případů mělo obejít bez následků. Hlavně nikde není psané že ho použiju, třeba si ho pořídím a nebudu ho muset ani použít, nebo za několik let a budu jedině ráda. Nejsem blázen co by pouštěl elektriku do každého psa co se k nám přiblíží. První bych zkusila ten výboj na zastrašení, u malých psů možná ani to. Prostě podle situace. Ale budu mít něco čím se můžu bránit když to bude opravdu nutné.

fikovnice napsal(a):
"Jdeme si, pes asi 10m přede mnou a v tom vidím jak se zastavil a upřímně hledí do dálky."

Promiňte OT, ale ta věta výše mě na chvíli poněkud rozsekala. Náš pes - pravda - také mívá občas takový upřímný a bezelstný pohled.

Moc nerozumím, co vás na chvíli rozsekalo?

fikovnice napsal(a):
Zkuste - jak píšu výše - to pokropení vodou. I když pravda u nějakého šíleného magora psa to zabrat nemusí. My takto ale v minulosti od sebe odtrhli dva psy zakousnuté do sebe.

No dobře, ale to mám chodit ven vyzbrojená pistolkou naplněnou vodou, paralyzérem, klackem, ... a čím vším ještě?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jsem na 80% rozhodnutá pro ten paralyzér, před tím se ještě poradím který by byl pro mě nejlepší a u výrobce si ověřím jestli u toho konkrétního typu se nemůže stát že výboj přeskočí na mého psa. Už toho mám totiž plné zuby co se na světě děje a budu se bránit.

Otrapa? Pes který napadne mého psa a zakousne se do něj není otrapa, to je agresivní nezvládnutý pes a je mně úplně jedno jestli bude mít nějakou skrytou srdeční vadu a já ho v sebeobranně zabiju. Protože pokud chci ubránit a uchránit svého psa tak mi nic jiného nezbývá. Nebo že bych kvůli tomu chudáčkovi nechala zabít nebo vážně pokousat svého psa? A jen se dívala. To snad ne...

Na to abych střílela z pistole se opravdu necítím, takovou zbraň u sebe nosit nechci. A o pepřácích jsme se tu už bavili - lehce se může stát že se to jen díky větru otočí proti vám.

Otrapa jsem myslela člověka, mluvilo se tu na tom odkaze i o lidech. Myslela jsem to tak, na psa, i na člověka, vystřelit do vzduchu, pes se lekne, člověk třeba taky. A je čas na útěk. Kdežto u toho paralyzéru, je nutný vyloženě kontakt, možná je to nesmysl, ale třeba u psa bych se bála, že zkousne a po té ráně už nepustí. Nevím.

Je to hrozný, nad čím vším musí člověk dnes přemýšlet. Dneska to máme v našem malém kolektivu téma dne. Kolegyně všechny mají pepřák. Já jsem dosud velmi zpátečnická.

Co se týká psů, zatím jsem to vždycky nějak zvládla. I když momentálně si nemohu kvůli takové blbosti dovolit marodit nebo snad i hůř. Teď týden jsem byla doma po drobné plastice po pokousání cizím psem, docela dlouho mě to funkčně trápilo a to to v podstatě nic nebylo. Dokážu si představit horší výsledek. Ale pořád se bojím víc zlých lidí než psů.

tapina napsal(a):
Ano, píšu, že o tom budu muset něco zjistit. Nějaký sportovní výcvik mám, tak bych se i mohle trefit. I když samozřejmě stát se může leccos. Spíš jsem to myslela jako zastrašení - pravda, když se nad tím člověk víc zamyslí, asi to taky nebude ono. Tak snad už jen kurzy sebeobrany nebo nějaké to bojové umění.

Jen tak na okraj. Nevím, proč mě titulujete slečno. Pokud u ženy nevíte, můžete titulovat i paní. Nebo existuje i univerzální oslovení. Nebo na internetu oslovení můžete vynechat. Nebuďte buran.
S manželem se i tom bavil nemůžu, to bych pak nemohla nikde chodit sama
Kromě otce jsem se o tom bavila ještě s kolegou, kamarádem. Má zbrojní průkaz a chodí ozbrojen. To mě celkem šokovalo. Taková je doba. Asi.

Nechápu co je na tom buranskèho, ale budiž jestli vás moje oslovení urazilo tak se omlouvám. Mě potěší když mi někdo řekne slečno a to jsem taky paní
V dnešní době má zbrojní průkaz každý trouba bere si s sebou zbraň i do barů kde se s někým nepohodne vytáhne bouchačku a zastřelí ho.Nemyslím teď vašeho kamaráda aby jste se opět neurazila. Jen si myslím, že ještě není nutnè chodit s pistolemi.U paralyzeru není nutný kontakt pokud se toho bojíte jsou i vystřelovací paralyzery jako mají například policisti.Mám ho doma

tapina napsal(a):
Otrapa jsem myslela člověka, mluvilo se tu na tom odkaze i o lidech. Myslela jsem to tak, na psa, i na člověka, vystřelit do vzduchu, pes se lekne, člověk třeba taky. A je čas na útěk. Kdežto u toho paralyzéru, je nutný vyloženě kontakt, možná je to nesmysl, ale třeba u psa bych se bála, že zkousne a po té ráně už nepustí. Nevím.

Je to hrozný, nad čím vším musí člověk dnes přemýšlet. Dneska to máme v našem malém kolektivu téma dne. Kolegyně všechny mají pepřák. Já jsem dosud velmi zpátečnická.

Co se týká psů, zatím jsem to vždycky nějak zvládla. I když momentálně si nemohu kvůli takové blbosti dovolit marodit nebo snad i hůř. Teď týden jsem byla doma po drobné plastice po pokousání cizím psem, docela dlouho mě to funkčně trápilo a to to v podstatě nic nebylo. Dokážu si představit horší výsledek. Ale pořád se bojím víc zlých lidí než psů.

Jo aha, to jsem nevěděla že myslíte člověka. No já opravdu nemám v plánu to pouštět do každého co se mi jen trochu nebude zdát, na to ani nemám náturu. Je mně to prosti srsti cokoliv takového používat. Ale na druhou stranu v sebeobraně člověk udělá co by ho jinak ani nenapadlo a prostě se bránit budu, hlavně budu bránit svého psa. Už nedovolím aby mu kdokoliv ubližoval.

Nevím jak to přesně funguje, jestli nějak zmáčknout a namířit do vzduchu, to vydá nepříjemný zvuk a záblesk, to bych chtěla použít první na odstrašení. Myslím že by to u některých psů mohlo zabrat. A jde i o ten pocit že mám něco čím se můžu bránit, budu se snad cítit jistější. A třeba i ten pes to vycítí a může to pomoct. Když nepomůže na něj zakřičet, ani ten odstrašující výboj a opravdu bude vypadat agresivní tak pak teprve bych použila paralyzér. Nebo kdyby se zakousl do mého psa, přece nebudu stát a jen se dívat. Tak bych to do něj pustila na vteřinu. Co jsem se dívala různě po netu tak to doporučují. Samozřejmě se to musí používat rozumě, jako všechno.

Souhlasím s váma že se taky bojím víc zlých lidí než psů. Nejhorší je srážka s blbcem. No ale to souvisí právě i s tímto, kdyby ti lidi byli zodpovědní, měli své psy vychované nebo aspoň zajištěné, nebo aspoň když už jim uteče tak se snažili ho zadržet tak by se nic takového nestávalo a nebylo by potřeba mít zbraně - ať pepřák, tyč, teleskop, paralyzér, ...
Prostě pokud mám ostré plemeno nebo psa co vím že napadá druhé psy musím být daleko opatrnější než obecně u psů. A pokud toho nejsem schopná tak si nepořídím psa žádného nebo jen jorka / čivavu a ti když napadnou tak nezpůsobí nic vážného. Když už je nezvládnou. Ikdyž majitelé malých psů je mají mít taky vychované.

Pepřák si myslím že spíš uškodí než pomůže. Jinak - jo zatím jste to zvládla, to je dobře, ale jak víte že nenastane situace kdy nebude ve vašich silách to zvládnout?

Mně vadí i ten princip že po mém psovi ti ostatní psi vyjíždí, ikdyž je to jenom štěkání a cenění zubů. Já se snažím mít psa vychovaného a nekonfliktního, přátelského a chci aby to tak bylo i nadále. Už teď se bojí cizích psů. Taky nevím proč kvůli tomu že je hodný a s každým kamarád by na to měl doplácet a měl by být jak nějaký otloukánek. Pokud se to bude pořád opakovat že na něj každý měsíc nějaký ostře vyjede tak se taky může stát že se povaha mého psa změní a bude ze strachu taky ostře vyjíždět. Přece si to nenechá věčně líbit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Většina normálních psů lze odehnat.A naštěstí se venku volně pohybují spíš normální psi. Takového kavkazana nebo argentinské dog už bych se bála, ale naštěstí jsme nikdy nepotkali a doufám že nepotkáme. Jinak zmydlit a odehnat nějakou roční fenu ovčáka není až takový problém. Prostě zadavatelka jí měla naládovat co by se do ní vešlo a příště už by za ní nešla. Takoví ti volně pobíhající psi reagují většinou už na rázný hlas, stačí se postavit, houknout na něj něco ve stylu fuj, mazej a šlehnout mu jí přes hubu vodítkem a když ne tak jich pár slízne.

Normální pes bezdůvodně napadne cizího psa co si ho vůbec nevšímá? Tak to máme asi jiné měřítko co je normální pes.

Tak jsem asi neschopná protože opravdu nedokážu jednou rukou držet svého vystrašeného 37kg psa a druhou rukou odehnat rozzuřeného 40kg německého ovčáka co se na nás žene s úmyslem se rvát (bránit), to je jedno jak to nazveme. Nevím jak a čím bych ji podle vás měla zmydlit. Klacek tam žádný na zemi nebyl a nebyl čas ho někde hledat.

Jo nakonec po cca 5min dorážení, řvaní, cenění zubů a 2x zakousnutí do stehna mého psa se mně ji podařilo odehnat a majitel ji nakonec odvedl. Paráda, vlastně se nic nestalo, proč to vůbec řešit, že.

Potkat volně kavkazana a majitel nikde v dohledu, pes by se na nás řítil,... hmmm po zkušenostech co mám bych ten paralyzer použila rovnou. A nečekala bych jestli se zakousne. Psa by to nezabilo, a ikdyby ho to poškodilo tak bohužel, doplatil by na to že má majitele blbce. Něco jiného totiž je když uteče kavkazan a třeba kokr.

Potkat volně kavkazana a majitel nikde v dohledu, pes by se na nás řítil,... hmmm po zkušenostech co mám bych ten paralyzer použila rovnou.

No, myslim, že ne, přes jeho hustou srst by nebylo možné paralyzér použít...
A mezi námi, už vidím, jak se ženeš k 80 kg psovi, který jde s úmyslem zabít.
Tento zápas by skončil nespíš pohřební službou, jak pro tebe, tak pro tvého psa.

balisek napsal(a):
Psi mám 34 let. Vlastnila jsem plemena různé velikosti i temperamentu. Denně se pohybuji v prostředí, kde potkáváme množství jiných psů - včetně těch méně vychovaných. Přesto jsme tyto vycházky všichni ve zdraví přežili, aniž bych s sebou tahala pepřák, paralyzér, teleskopický obušek a plynovou pistoli za pasem! Netvrdím, že jsem nikdy nezažila žádný konflikt (za řeč stál jeden, možná dva) - ale i to patří k pejskařskému a psímu životu.

Můžete mi prosím vysvětlit, jak byste chtěli tento zbrojní arzenál použít v praxi? Buď budete preventivně střílet, pouštět elektřinu nebo mlátit do každého psa, co se k nám přiblíží na víc jak dva metry. Nebo necháte psiska dojít až k sobě a strhne-li se rvačka, máte šanci tak 1:1, že trefíte toho správného a nepřizabijete vlastního.

Přesně jak píše Habe - naprostou většinu psů lze zahnat rázným hlasem a gesty, příp. ranou vodítkem. A když jde o něco opravdu velkého a nasr...ného typu kavkazák apod., už to vidím, jak se k němu přiblížíte tak, abyste ho mohli zasáhnout paralyzérem nebo pepřovým sprejem.

Tak jste asi lepší ! Co na to jiného říct. Aha, takže k pejskařskému životu patří to že nás venku budou napadat jiní psi a já to nemám nejlíp ani řešit, nebo si snad pořizovat na ty chudáčky nějakou zbraň. Však o co jde, že. Tentokrát jsme to přežili, dokonce jsme nemuseli ani na veterinu a když příště to nevyjde tak "hladce" tak nevadí, prostě nějak psa zraněného dotáhnu dom, nebudeme ani v šoku, naložím ho do auta, pojedeme na veterinu, tam si vytrpí při ošetření, dostane zase ATB, budeme jezdit každý den na ošetření, vezmu si dovolenou v práci (kterou můžu využít jinak) a budeme sedět doma a léčit se a říkat jak se nic neděje, vše je zalité sluncem. A nemusí mně vadit ani to že budeme bez procházek, že to psa bude bolet, že se bude bát psů víc a víc, mně že přijdu o peníze, protože to vlastně patří k pejskařskému životu.

Díky za otevření očí, hned je mně líp. Vlastně ono to vůbec nevadí že nás chtěla fena pokousat. Žijeme, je to ok

PS: Nevím jestli jste četla všechny moje příspěvky, asi ne podle toho jak reagujete. Tak znovu - nechci pouštět elektřinu do každého psa co se k nám přiblíží. Přečtěte si moje jiné příspěvky kde to vysvětluju. A co se týká toho že se strhne rvačka - ne nestrhla se rvačka, můj pes se nikdy nerval, on stál jak jojo a čekal co bude. Vždy útočí jenom ten druhý ! On když vidí že se k nám blíží cizí pes tak si dokonce lehne a čeká až přijde.

Jo představte si že jsem schopná v obranně když uvidím že nějaký kavkazák trhá mého psa mezi ně vletět. Stačí mně když vidím co předvádí rapl soused NO. Možná jsem pro někoho blázen, ale pro svého psa jsem schopná riskovat i svůj život. Prostě mít ten paralyzér tak bych se pokusila ho tím zastavit.

Jo a my jsme taky 4 a půl roku chodili denně po procházkách bez sebemenšího problému.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potkat volně kavkazana a majitel nikde v dohledu, pes by se na nás řítil,... hmmm po zkušenostech co mám bych ten paralyzer použila rovnou.

No, myslim, že ne, přes jeho hustou srst by nebylo možné paralyzér použít...
A mezi námi, už vidím, jak se ženeš k 80 kg psovi, který jde s úmyslem zabít.
Tento zápas by skončil nespíš pohřební službou, jak pro tebe, tak pro tvého psa.

A co teda myslíš že bych dělala? Nechala tam svého psa ať mně ho zabije a utekla? Já bych se k nim ani hnát nemusela když by přiběhnul k nám a zakousl se do psa. Většinou se můj pes pohybuje cca 10-30m. Jen výjimečně poodběhne dál a to si ho hned volám.

Jo přes hustou srst by to možná nefungovalo, to nevím, ale mohla bych použít ten odstrašující výboj a pokud by to nezabralo tak těsně než by přiběhnul k nám namířit na něj a to by mohlo zabrat. Taky nemuselo, ale pokud bych to ani nezkusila anebo ho neměla tak je šance že bysme vyvázli oba živí a nezranění nulová. S tím paralyzérem je to šance se ubránit třeba aspoň 50% Nebo ne?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co teda myslíš že bych dělala? Nechala tam svého psa ať mně ho zabije a utekla? Já bych se k nim ani hnát nemusela když by přiběhnul k nám a zakousl se do psa. Většinou se můj pes pohybuje cca 10-30m. Jen výjimečně poodběhne dál a to si ho hned volám.

Jo přes hustou srst by to možná nefungovalo, to nevím, ale mohla bych použít ten odstrašující výboj a pokud by to nezabralo tak těsně než by přiběhnul k nám namířit na něj a to by mohlo zabrat. Taky nemuselo, ale pokud bych to ani nezkusila anebo ho neměla tak je šance že bysme vyvázli oba živí a nezranění nulová. S tím paralyzérem je to šance se ubránit třeba aspoň 50% Nebo ne?

No, ono, pokud se na tebe řítí nasr*ný kavkazan, tak moc možností nemáš, jediné co, tak psa si narvat pod sebe - teda posadit se na paty, psa mezi nohy, nahrbit se přes něj, dát si ruce zezadu na krk - tam je sepnout a tím pádem se lokty opírat o zem. Tzn - psovi nastavíš akorát záda. A pak doufat, že přestaneš být zajímavá...
A utéct? No, možná na pár metrů vzdálený strom, protože psovi neutečeš...

S paralyzérem na dlouhosrstého psa nemáš nejmenší šanci - když už vezmeš, že potřebuješ použít EO (funguje na stejném principu jako paralyzér) na dlouhosrstého psa, tak potřebuješ, aby se obě diody dotýkali kůže, aby to fungovalo, proto musíš dlouhosrstého psa krapet vystříhat v místě umístění krabičky EO.
U kavkazana možná zabere plynovka, pokud ho tím ještě víc nenas*reš, ale s paralyzérem se opravdu nechytáš...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, hezký teda...

Asi tak, pokud by ke mně nějaký takový agresivní morče běželo, majitel není schopen si svého psa chytit, tak prostě kopni...
Pokud se na tebe řítí něco většího braň se vodítkem, klackem a neboj se kopnout...
Holt, když není majitel si dostatečně zajistit své psy, tak tobě nezbyde nic víc, než se bránit...

Je smutný, že se člověk musí zachovat takhle hnusně ke zvířeti, ale jde o tvé zdraví a i o zdraví tvého psa...

Jj, snažím se vždy řešit všechno po dobrém, nechci nikomu ubližovat, ale pokud to nejde po dobrém tak to budu řešit po zlém a nebudu brát ohled na to že ublížím někomu kdo nás první napadne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jj, snažím se vždy řešit všechno po dobrém, nechci nikomu ubližovat, ale pokud to nejde po dobrém tak to budu řešit po zlém a nebudu brát ohled na to že ublížím někomu kdo nás první napadne.

Ono, když nemáš zbytí, tak bohužel...

Im29 upřímně, kdyby se stalo něco horšího, nevím, co bych dělala. Adrenalin a pud sebezáchovy by snad pomohl. Člověk nikdy dopředu neví. Můžete si to naplánovat, natrénovat, ale jak to bude doopravdy, těžko říct. Docela mě tady ta diskuse popíchla k tomu, víc o tom přemýšlet, ale vidět za každým rohem potencionálního násilníka a v každém zvědavém nebo trochu držkujícím psu agresora, toho jsem ještě daleka.
Beru, že by to máte vzhledem k zážitku takhle, pokud Vám ta pomůcka dodá jistoty, jen dobře, zkuste věřit, že to byla jen blbá náhoda - život jde dál.

N.u napsal(a):
Nechápu co je na tom buranskèho, ale budiž jestli vás moje oslovení urazilo tak se omlouvám. Mě potěší když mi někdo řekne slečno a to jsem taky paní
V dnešní době má zbrojní průkaz každý trouba bere si s sebou zbraň i do barů kde se s někým nepohodne vytáhne bouchačku a zastřelí ho.Nemyslím teď vašeho kamaráda aby jste se opět neurazila. Jen si myslím, že ještě není nutnè chodit s pistolemi.U paralyzeru není nutný kontakt pokud se toho bojíte jsou i vystřelovací paralyzery jako mají například policisti.Mám ho doma

Přečtěte si něco o etiketě, Špaček je i na netu. To je jedno. Brzo už bude všechno jedno

Tak kdy to tady čtu, jde mi z toho mráz po zádech...
za asi 25 let co mám psy (jako panička) jsem naštěstí nezažila útok psa, aby nezasáhl majitel psa. Neznám nikoho se psem, který by nezažil, nějaké ty psí šarvátky, že na sebe pesani hupsnou, aby si něco vysvětlili...od toho jsou samozřejmě páníčci, aby si každý drapnul svýho psa a fertig...
Já sebou sice nosím kasr nebo plynovku, ale ani ne kvůli útokům cizích psů (zažila jsem dvakrát...jednou mi nasr*anej RTW vystartoval na afgána, naštěstí byli psi na volno a kam si přijde rotvík na chrta, ten z něj měl ještě prču a páník si ho mezitím odchytil a jednou, když mojí feně rupnul obojek a hupsla mi na stafordku...hned jsem jí odtrhla...holky si naštěstí neublížily..prostě stane se)
chodím "ozbrojená" kvůli lidem, nerada bych, aby mě musel bránit pes a nedej bože by útočníkovi něco udělal, při našich zákonech...
ale taková situace naštěstí zatím nenastala a doufám, že ani nenastane.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak kdy to tady čtu, jde mi z toho mráz po zádech...
za asi 25 let co mám psy (jako panička) jsem naštěstí nezažila útok psa, aby nezasáhl majitel psa. Neznám nikoho se psem, který by nezažil, nějaké ty psí šarvátky, že na sebe pesani hupsnou, aby si něco vysvětlili...od toho jsou samozřejmě páníčci, aby si každý drapnul svýho psa a fertig...
Já sebou sice nosím kasr nebo plynovku, ale ani ne kvůli útokům cizích psů (zažila jsem dvakrát...jednou mi nasr*anej RTW vystartoval na afgána, naštěstí byli psi na volno a kam si přijde rotvík na chrta, ten z něj měl ještě prču a páník si ho mezitím odchytil a jednou, když mojí feně rupnul obojek a hupsla mi na stafordku...hned jsem jí odtrhla...holky si naštěstí neublížily..prostě stane se)
chodím "ozbrojená" kvůli lidem, nerada bych, aby mě musel bránit pes a nedej bože by útočníkovi něco udělal, při našich zákonech...
ale taková situace naštěstí zatím nenastala a doufám, že ani nenastane.

Ježiš nestrašte se zlýma lidma . Já nějakýho pobudu potkat na prochajde tak asi umřu strachy .Dyť já mám bobky jít v noci na konec zahrady ke kůlně , jdu tam jedině se psem po boku .

tapina napsal(a):
Přečtěte si něco o etiketě, Špaček je i na netu. To je jedno. Brzo už bude všechno jedno

Etiketa na anonymní diskuzi...No vás to oslovení nějak moc vzalo.To vám doma manžel přisouvá i židli k počítači ne? Už jednou jsem se vám omluvila

N.u napsal(a):
Etiketa na anonymní diskuzi...No vás to oslovení nějak moc vzalo.To vám doma manžel přisouvá i židli k počítači ne? Už jednou jsem se vám omluvila

V pohodě, však píši, že je to jedno.

Jen mi nedalo Vás neupozornit - aby se Vám to třeba nestalo někde, kde by to mohlo být trapné. Tím to končím

kobylatko napsal(a):
Ježiš nestrašte se zlýma lidma . Já nějakýho pobudu potkat na prochajde tak asi umřu strachy .Dyť já mám bobky jít v noci na konec zahrady ke kůlně , jdu tam jedině se psem po boku .

No v každým případě velkej silnej ostrej pes je pro mě požehnání...s tím bych šla i o půlnoci na hřbitov. Někdy, když koukám na horor a pak jdu na záchod, tak jsem ráda, že jde fena zkontrolovat, kdo jde...nemyslím, že jsem strašpytel, ale někdy to na mě padne...no sama bych určo v pět ráno v zimě po lese nechodila se psy pohodička
Na konec zahrady po tmě nechodím (a to je za ní zahrada souseda, kde to jistí obrovskej ridgeback)

tapina napsal(a):
V pohodě, však píši, že je to jedno.

Jen mi nedalo Vás neupozornit - aby se Vám to třeba nestalo někde, kde by to mohlo být trapné. Tím to končím

Nebojte se Ale děkuji, snaha se cení

N.u napsal(a):
Nebojte se Ale děkuji, snaha se cení

Toho si vážím, zvášť od někoho kdo má víc jak 5p

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Normální pes bezdůvodně napadne cizího psa co si ho vůbec nevšímá? Tak to máme asi jiné měřítko co je normální pes.

Tak jsem asi neschopná protože opravdu nedokážu jednou rukou držet svého vystrašeného 37kg psa a druhou rukou odehnat rozzuřeného 40kg německého ovčáka co se na nás žene s úmyslem se rvát (bránit), to je jedno jak to nazveme. Nevím jak a čím bych ji podle vás měla zmydlit. Klacek tam žádný na zemi nebyl a nebyl čas ho někde hledat.

Jo nakonec po cca 5min dorážení, řvaní, cenění zubů a 2x zakousnutí do stehna mého psa se mně ji podařilo odehnat a majitel ji nakonec odvedl. Paráda, vlastně se nic nestalo, proč to vůbec řešit, že.

Potkat volně kavkazana a majitel nikde v dohledu, pes by se na nás řítil,... hmmm po zkušenostech co mám bych ten paralyzer použila rovnou. A nečekala bych jestli se zakousne. Psa by to nezabilo, a ikdyby ho to poškodilo tak bohužel, doplatil by na to že má majitele blbce. Něco jiného totiž je když uteče kavkazan a třeba kokr.

Že se psi občas porvou prostě normální je, jsou to psi, ne nadarmo se říká jsou na sebe jako psi .Labrador má dost síly aby tu ovčandu převálcoval, to vidím, mám je doma oba Ptáte se čím jí zmydlit, neměla jste vodítko, ruce, nohy ? Váš pes se nechal kousat a nebránil se ? neříkám že nejsou blbí majitelé, ale vy na mě působíte také trošku hystericky a asi to přenášíte i na psa.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Že se psi občas porvou prostě normální je, jsou to psi, ne nadarmo se říká jsou na sebe jako psi .Labrador má dost síly aby tu ovčandu převálcoval, to vidím, mám je doma oba Ptáte se čím jí zmydlit, neměla jste vodítko, ruce, nohy ? Váš pes se nechal kousat a nebránil se ? neříkám že nejsou blbí majitelé, ale vy na mě působíte také trošku hystericky a asi to přenášíte i na psa.

Jen k tomu, že pes se nechal kousat a nebránil se. Také mám doma takového psa. Zlatého retrívra, bude mu 12 let a za jeho život jsme párkrát zažili to, že po něm vystartoval jiný pes. Můj pes to řešil tím, že sklopil hlavu, psovi se podřizoval a schovával se za mě. Takže jsem to řešila já. Nikdy na psa ani nezavrčel. Velice rychle už jako mladý pochopil, s kým si může hrát a s kým ne. Pokud na něho zavrčela fena, dal ji na rozdíl od jiných puberťáků pokoj a už jí neotravoval.

Jednou se mu do zad zakousnul pes (kříženec RTW a bernardýna) a můj pes stál a koukal na mě a čekal, co se bude dít. Asi to není normální chování psa, ale on takový prostě je.

Až mě to je kolikrát líto, když mladší pes už ho hodně štve, stačilo by, aby se jednou ohnal a dal by pokoj, ale on to neudělá.

marcelaamax napsal(a):
Jen k tomu, že pes se nechal kousat a nebránil se. Také mám doma takového psa. Zlatého retrívra, bude mu 12 let a za jeho život jsme párkrát zažili to, že po něm vystartoval jiný pes. Můj pes to řešil tím, že sklopil hlavu, psovi se podřizoval a schovával se za mě. Takže jsem to řešila já. Nikdy na psa ani nezavrčel. Velice rychle už jako mladý pochopil, s kým si může hrát a s kým ne. Pokud na něho zavrčela fena, dal ji na rozdíl od jiných puberťáků pokoj a už jí neotravoval.

Jednou se mu do zad zakousnul pes (kříženec RTW a bernardýna) a můj pes stál a koukal na mě a čekal, co se bude dít. Asi to není normální chování psa, ale on takový prostě je.

Až mě to je kolikrát líto, když mladší pes už ho hodně štve, stačilo by, aby se jednou ohnal a dal by pokoj, ale on to neudělá.

Nevím, jak můj pes (je to takovej trouba) nikdy se mu nestalo, že by ho kousnul jinej pes, ale neumím si představit, že by si fena kousnutí nechala líbit...naštěstí jsme zatím taky nemuseli řešit, ale pokud by nezasáhl i majitel druhého psa, tak nevím, udržet v klidu mojí načuřelou padesátikilovou fenu a ještě pacifikovat cizího psa, nedejbože velkého? No byla by to asi zajímavá situace...doufám, že nás nic takového ani nepotká

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím, jak můj pes (je to takovej trouba) nikdy se mu nestalo, že by ho kousnul jinej pes, ale neumím si představit, že by si fena kousnutí nechala líbit...naštěstí jsme zatím taky nemuseli řešit, ale pokud by nezasáhl i majitel druhého psa, tak nevím, udržet v klidu mojí načuřelou padesátikilovou fenu a ještě pacifikovat cizího psa, nedejbože velkého? No byla by to asi zajímavá situace...doufám, že nás nic takového ani nepotká

No můj pes opravdu je takový, že spoléhá na mě a nebrání se. Což na jednu stranu beru jako plus, do té doby, dokud jde jen o nějaké vyříkávání, ale někdy bych i ocenila, kdyby dal najevo, že se mu to nelíbí.

marcelaamax napsal(a):
No můj pes opravdu je takový, že spoléhá na mě a nebrání se. Což na jednu stranu beru jako plus, do té doby, dokud jde jen o nějaké vyříkávání, ale někdy bych i ocenila, kdyby dal najevo, že se mu to nelíbí.

No pes je zvyklej od feny, ta ho spacifikuje dost často, když se jí zdá, že je pes drzej, takže předpokládám, že by hledal spásu u mě...zase na druhou stranu, v případě, že by to pojal jako mojí obranu...těžko říct.
Fena je bijec, ale ne agresivní magor, pokud by na druhého psa fyzicky měla, tak by asi vyzkoušela svojí osvědčenou techniku...bacit se psem na zem a držet ho pod krkem než se uklidní...párkrát to již praktikovala na své psí kamarády...většinou horliví psí puboši a kupodivu její metoda fungovala bezvadně, pesani přestali být drzí a chovají se k ní "se vší úctou"...podotýkám, že nikdy žádnýmu psovi fyzicky neublížila...ale nejednalo se o klasickou rvačku...ono dokud se to opravdu nestane, tak to člověk úplně přesně neodhadne.
Po čtení této diskuze mám tedy opravdu strach z ignorantských majitelů. Na zpovykané paničky malých, útočných psů, které reagují hystericky, ale velmi neprakticky, zabírá spolehlivě..."chyťte si toho psa nebo vám z něj můj udělá dva malý"...to pak začnou jednat a pejsky si opravdu odchytí..nebo se o to alespoň snaží..

marcelaamax napsal(a):
Jen k tomu, že pes se nechal kousat a nebránil se. Také mám doma takového psa. Zlatého retrívra, bude mu 12 let a za jeho život jsme párkrát zažili to, že po něm vystartoval jiný pes. Můj pes to řešil tím, že sklopil hlavu, psovi se podřizoval a schovával se za mě. Takže jsem to řešila já. Nikdy na psa ani nezavrčel. Velice rychle už jako mladý pochopil, s kým si může hrát a s kým ne. Pokud na něho zavrčela fena, dal ji na rozdíl od jiných puberťáků pokoj a už jí neotravoval.

Jednou se mu do zad zakousnul pes (kříženec RTW a bernardýna) a můj pes stál a koukal na mě a čekal, co se bude dít. Asi to není normální chování psa, ale on takový prostě je.

Až mě to je kolikrát líto, když mladší pes už ho hodně štve, stačilo by, aby se jednou ohnal a dal by pokoj, ale on to neudělá.

Aj ja mám takú fenu čo sa zatiaľ nevie brániť, ale uvidím či sa to zmení, keď dospeje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Že se psi občas porvou prostě normální je, jsou to psi, ne nadarmo se říká jsou na sebe jako psi .Labrador má dost síly aby tu ovčandu převálcoval, to vidím, mám je doma oba Ptáte se čím jí zmydlit, neměla jste vodítko, ruce, nohy ? Váš pes se nechal kousat a nebránil se ? neříkám že nejsou blbí majitelé, ale vy na mě působíte také trošku hystericky a asi to přenášíte i na psa.

To myslíte vážně?
Že se psi občas porvou možná normální je, ale tady nešlo o to že by se chtěli dva psi spolu porvat, chápete? Ta fena přeskočila plot a agresivně vyběhla na mého psa a napadla ho. Proč bych ho měla nechat ať se porvou? Já si nepřeji chodit z procházek s potrhaným psem. Vám to možná nevadí, mně tedy ano. A taky si myslím že se nemají nechávat psi aby si něco vyříkávali - mají to vyřešit majitelé. Takže vlastně když já budu mít hodného psa co nesnáší konflikty a vyhýbá se jim, radši se podřídí a odejde než by se s druhým psem rval tak vlastně máme oba smůlu. Holt když potkáme psa co má náladu se rvát tak můj pes se musí rvát ať se mu to líbí nebo ne? Pokud nechce tak je divný? A já jsem hysterická když mám plné zuby nezodpovědných majitelů a agresivních psů co nás napadají?

A příště pokud bude pes o 15kg větší než můj tak co?

Nohy jsem měla, ale to jako musí být každý v takové fyzické kondici aby měl sílu a energii se někde venku rvát s 40kg psem? Představte si že jsem šla po fyzicky náročném dni se psem na pole aby se proběhal, chtěla jsem si provětrat hlavu a ne se rvát s velkým psem. Vodítko jsem měla pouze flexi. A nemohla jsem jí mydlit když jsem držela svého psa. Já nechci aby si to řešili mezi sebou, rozumíte. Nepřeji si mít věčně pokousaného psa ! Rozhodně by měla více síly fena služebního plemene než můj labrador. Není zvyklý a nebude si zvykat se rvát se psy, takže ne neumí se dostatečně bránit a jak jsem psala - měl strach a byl úplně strnulý. Je to labrador a podle mě se zachoval perfektně. Jestli jsou vaši labradoři rváči tak spíš jejich povaha neodpovídá plemeni.

Habe, jestli toto myslíte vážně, nemám slov...

marcelaamax napsal(a):
No můj pes opravdu je takový, že spoléhá na mě a nebrání se. Což na jednu stranu beru jako plus, do té doby, dokud jde jen o nějaké vyříkávání, ale někdy bych i ocenila, kdyby dal najevo, že se mu to nelíbí.

Podle mě je správně že váš pes spoléhá na vás a sám se nebrání. Protože pokud to převezme sám tak z toho může být jednou pěkný malér.

marcelaamax napsal(a):
Jen k tomu, že pes se nechal kousat a nebránil se. Také mám doma takového psa. Zlatého retrívra, bude mu 12 let a za jeho život jsme párkrát zažili to, že po něm vystartoval jiný pes. Můj pes to řešil tím, že sklopil hlavu, psovi se podřizoval a schovával se za mě. Takže jsem to řešila já. Nikdy na psa ani nezavrčel. Velice rychle už jako mladý pochopil, s kým si může hrát a s kým ne. Pokud na něho zavrčela fena, dal ji na rozdíl od jiných puberťáků pokoj a už jí neotravoval.

Jednou se mu do zad zakousnul pes (kříženec RTW a bernardýna) a můj pes stál a koukal na mě a čekal, co se bude dít. Asi to není normální chování psa, ale on takový prostě je.

Až mě to je kolikrát líto, když mladší pes už ho hodně štve, stačilo by, aby se jednou ohnal a dal by pokoj, ale on to neudělá.

Díky. Asi si budu muset zvyknout že tady ať člověk napíše cokoliv tak je vlastně vždycky špatný. Kdybych napsala že se můj pes do ní pustil a porvali se, byl zraněný a já si stěžovala tak bych dostala vynadáno že jsem si svého psa měla dát za sebe a vyřešit to sama a že ho mám mít naučeného že má spoléhat na mě.

A teď vlastně když jsem byla ráda že spoléhal na mě a věřil že to vyřeším já tak je to zase špatně.

To jak se do vašeho psa zakousl kříženec - proč by to nebylo normální chování psa? Každý pes má jinou povahu a každé plemeno má jinou povahu. Snad o tom to je, ne? A vždy mají jakýkoliv konflikt řešit majitelé a ne že se budou spolu rvát psi a silnější vyhraje. A vždy bude jeden silnější.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Podle mě je správně že váš pes spoléhá na vás a sám se nebrání. Protože pokud to převezme sám tak z toho může být jednou pěkný malér.

Nemyslím si, že je špatně, když se pes umí ozvat, taky mám ňoumu, ale kdyby se alespoň občas uměl ohnat, tak by otravy odehnal. Nebo jsme nechali psy si hrát, a ten druhy se asi po 10ti minutách zacal na mého útočit, byli docela daleko od nás, můj se rvát nrchtěl a chtěl běžet ke mně, ten druhý ho nenechal, tak se začal bránit a letěl ke mně. Kdyby si lehnul a nechal se sezrat, tak by to bylo horší.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky. Asi si budu muset zvyknout že tady ať člověk napíše cokoliv tak je vlastně vždycky špatný. Kdybych napsala že se můj pes do ní pustil a porvali se, byl zraněný a já si stěžovala tak bych dostala vynadáno že jsem si svého psa měla dát za sebe a vyřešit to sama a že ho mám mít naučeného že má spoléhat na mě.

A teď vlastně když jsem byla ráda že spoléhal na mě a věřil že to vyřeším já tak je to zase špatně.

To jak se do vašeho psa zakousl kříženec - proč by to nebylo normální chování psa? Každý pes má jinou povahu a každé plemeno má jinou povahu. Snad o tom to je, ne? A vždy mají jakýkoliv konflikt řešit majitelé a ne že se budou spolu rvát psi a silnější vyhraje. A vždy bude jeden silnější.

Jasně, že je to o povaze plemene. Mám retrívra, tak je nekonfliktní a nebude vyvolávat žádné rvačky. Ale na druhou stranu když už ho někdo napadne tak, že je do něho zakousnutý, tak nevím jestli je normální, že se nebrání - a nemyslím tím nutně aby se do něho zahryzl taky, ale aby prostě dal najevo, že se mu to nelíbí.

Přijde mi to jako s lidmi. Někteří jsou výbušní, rádi se hádají, pro ránu nejdou daleko a jiní jsou naopak pohodoví, nemají rádi jakýkoli konflikt, ale pokud je někdo napadne, tak se přece také brání.

Možná jsem v očích psa selhala já, že jsem ho nedokázala ochránit, ale pes k nám šel přátelsky se očuchat, tak jsem ho nechala a najednou šup a měl ho v zádech. Pokud by šel rovnou s tím, že bude útočit tak bych ho bránila.

Andrýsek3 napsal(a):
Nemyslím si, že je špatně, když se pes umí ozvat, taky mám ňoumu, ale kdyby se alespoň občas uměl ohnat, tak by otravy odehnal. Nebo jsme nechali psy si hrát, a ten druhy se asi po 10ti minutách zacal na mého útočit, byli docela daleko od nás, můj se rvát nrchtěl a chtěl běžet ke mně, ten druhý ho nenechal, tak se začal bránit a letěl ke mně. Kdyby si lehnul a nechal se sezrat, tak by to bylo horší.

To nemáte ňoumu, máte psa s typickou povahou labradora. Já jsem na něj hrdá že je takový a pokud bych chtěla psa co bude mít jinou povahu nepořizovala bych si labradora.

Jo některé by možná odehnal, ty malé určitě, ale pokud se ožene na silnějšího nebo agresivního psa tak s velkou pravděpodobností bez zranění nevyvázne.

Já mám svého psa hodně ráda a vadí mně když ho druhý napadne a on by měl být zraněný jenom kvůli tomu že se jiný pes chtěl rvát. Prostě ne, tohle nikomu tolerovat nebudu a budu si ho bránit.

Andrýsek3 napsal(a):
Nemyslím si, že je špatně, když se pes umí ozvat, taky mám ňoumu, ale kdyby se alespoň občas uměl ohnat, tak by otravy odehnal. Nebo jsme nechali psy si hrát, a ten druhy se asi po 10ti minutách zacal na mého útočit, byli docela daleko od nás, můj se rvát nrchtěl a chtěl běžet ke mně, ten druhý ho nenechal, tak se začal bránit a letěl ke mně. Kdyby si lehnul a nechal se sezrat, tak by to bylo horší.

Jo, asi tak nějak to myslím. Přijde mi správné, že pes spoléhá na mě, pokud je třeba na vodítku a přiběhne pes, který se chce rvát. V tu chvíli to ocením. Ale ve chvíli, kdy jsou třeba na volno a jiný pes si na něho začne dovolovat, tak bych byla ráda, kdyby se můj pes ozval.

Mám srovnání dvou mých psů - toho co si nechá líbit všechno a pak mlaďase, který si nějaký machrování líbit nenechá.

Když jsem šla se starším psem ven s kamarádkou a jejím otravným psem, který na mého psa neustále naskakoval tak to bylo peklo. Můj pes jen zastavil, sklopil hlavu a nastavoval druhému psovi zadek. Podřizoval se, ale druhý pes to asi nechápal, nebo si chtěl prostě zvětšit ego. Samozřejmě jsem to tak nenechala a za psa to řešila já, druhého psa z něho vždy strhnula, ale bylo to marný, zkoušel to pořád dokola.

Teď když jdeme s tím samým psem a s mlaďasem, tak na něho párkrát zkusil taky naskočit, mlaďas mu dal jasně najevo, že takhle teda ne a je klid.

marcelaamax napsal(a):
Jasně, že je to o povaze plemene. Mám retrívra, tak je nekonfliktní a nebude vyvolávat žádné rvačky. Ale na druhou stranu když už ho někdo napadne tak, že je do něho zakousnutý, tak nevím jestli je normální, že se nebrání - a nemyslím tím nutně aby se do něho zahryzl taky, ale aby prostě dal najevo, že se mu to nelíbí.

Přijde mi to jako s lidmi. Někteří jsou výbušní, rádi se hádají, pro ránu nejdou daleko a jiní jsou naopak pohodoví, nemají rádi jakýkoli konflikt, ale pokud je někdo napadne, tak se přece také brání.

Možná jsem v očích psa selhala já, že jsem ho nedokázala ochránit, ale pes k nám šel přátelsky se očuchat, tak jsem ho nechala a najednou šup a měl ho v zádech. Pokud by šel rovnou s tím, že bude útočit tak bych ho bránila.

Jo jenomže on viděl že ho bráním já tak asi čekal že ho ubráním. A věřil mně. Já jsem nestála a nedívala se jak ho fena kouše. Řvala jsem na ni a kopala směrem k ní. Ona ho hned pustila ale pořád běhala těsně kolem nás, cenila zuby, řvala, slintala, snažila se dostat znovu k němu.

On se prostě bál. Když je na vodítku tak se brání a je hrdina - štěká. A to zase dělá až po lednovém napadení kdy skončil pokousaný. Do té doby na sebe nechával psy štěkat a jen se díval, bylo mu to úplně jedno. Na volno se nebránil. Kdyby ano tak by skončili oba potrhaní. Takže podle mě je dobře že se nebránil.

marcelaamax napsal(a):
Jo, asi tak nějak to myslím. Přijde mi správné, že pes spoléhá na mě, pokud je třeba na vodítku a přiběhne pes, který se chce rvát. V tu chvíli to ocením. Ale ve chvíli, kdy jsou třeba na volno a jiný pes si na něho začne dovolovat, tak bych byla ráda, kdyby se můj pes ozval.

Mám srovnání dvou mých psů - toho co si nechá líbit všechno a pak mlaďase, který si nějaký machrování líbit nenechá.

Když jsem šla se starším psem ven s kamarádkou a jejím otravným psem, který na mého psa neustále naskakoval tak to bylo peklo. Můj pes jen zastavil, sklopil hlavu a nastavoval druhému psovi zadek. Podřizoval se, ale druhý pes to asi nechápal, nebo si chtěl prostě zvětšit ego. Samozřejmě jsem to tak nenechala a za psa to řešila já, druhého psa z něho vždy strhnula, ale bylo to marný, zkoušel to pořád dokola.

Teď když jdeme s tím samým psem a s mlaďasem, tak na něho párkrát zkusil taky naskočit, mlaďas mu dal jasně najevo, že takhle teda ne a je klid.

V pribehu s kamaratkou mi chyba - a co robila kamaratka? Ked je moj pes deges (co on teda obcas je) tak ho z druheho psa strhnem ja, a ked si neda ani tak povedat tak ide na voditko.

Na bezny zivot v preludnenej oblasti je urcite lepsi ten co drzi jak hluchy, resp. co uteka po pomoc k majitelovi nez taky co sa ohradi. Ked k vam pribehne neznamy opruzovac, prvy pes z toho vyviazne vacsinou v pohode, zatial co druhy ma velku sancu ze to ohradenie druhy pes vezme ako vyzvu do realneho boja.

No on jako když už se opravdu něco děje, tak se ohnat umí. Ale teď jsme byli venku s kamarádem a jeho asociálním psem, který nám 2 měsíční stěně jako on 4 měsíční stěně pokousal ( ne normální hraní)toho zmetka jsem nechtěla vidět, až ted kdyz už je můj starší a je asi 3krat větší, tak ze půjdem ven, celou procházku na něj naskakoval a můj nic, hrozny. Pak jsme byli doma a tam se občas nepohodli, jeho vystartoval, ale muj se ozvala byl klid. Tak já mám něco mezi. :D.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo jenomže on viděl že ho bráním já tak asi čekal že ho ubráním. A věřil mně. Já jsem nestála a nedívala se jak ho fena kouše. Řvala jsem na ni a kopala směrem k ní. Ona ho hned pustila ale pořád běhala těsně kolem nás, cenila zuby, řvala, slintala, snažila se dostat znovu k němu.

On se prostě bál. Když je na vodítku tak se brání a je hrdina - štěká. A to zase dělá až po lednovém napadení kdy skončil pokousaný. Do té doby na sebe nechával psy štěkat a jen se díval, bylo mu to úplně jedno. Na volno se nebránil. Kdyby ano tak by skončili oba potrhaní. Takže podle mě je dobře že se nebránil.

Ve vašem případě třeba ano. Ale já to myslím tak, že je dobře, když se pes umí ozvat pokud se mu něco nelíbí.

L(phi) napsal(a):
V pribehu s kamaratkou mi chyba - a co robila kamaratka? Ked je moj pes deges (co on teda obcas je) tak ho z druheho psa strhnem ja, a ked si neda ani tak povedat tak ide na voditko.

Na bezny zivot v preludnenej oblasti je urcite lepsi ten co drzi jak hluchy, resp. co uteka po pomoc k majitelovi nez taky co sa ohradi. Ked k vam pribehne neznamy opruzovac, prvy pes z toho vyviazne vacsinou v pohode, zatial co druhy ma velku sancu ze to ohradenie druhy pes vezme ako vyzvu do realneho boja.

Kamaráda ho strhávala taky, ale tím, že můj pes běhal ke mě, tak jsem ho vždycky rovnou strhla já. Pak většinou skončil taky na vodítku (její pes).

Jo, on můj pes se hned podřídí, ale když už se podřídí a ani to druhému psovi nestačí a přesto machruje nebo útočí, tak už bych ocenila kdyby se ozval.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo jenomže on viděl že ho bráním já tak asi čekal že ho ubráním. A věřil mně. Já jsem nestála a nedívala se jak ho fena kouše. Řvala jsem na ni a kopala směrem k ní. Ona ho hned pustila ale pořád běhala těsně kolem nás, cenila zuby, řvala, slintala, snažila se dostat znovu k němu.

On se prostě bál. Když je na vodítku tak se brání a je hrdina - štěká. A to zase dělá až po lednovém napadení kdy skončil pokousaný. Do té doby na sebe nechával psy štěkat a jen se díval, bylo mu to úplně jedno. Na volno se nebránil. Kdyby ano tak by skončili oba potrhaní. Takže podle mě je dobře že se nebránil.

Promiňte, nic proti Vám, ale myslíte si, že je správné, aby takoví psi byli připouštěni do chovu?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Promiňte, nic proti Vám, ale myslíte si, že je správné, aby takoví psi byli připouštěni do chovu?

A kdo říkal že ho připouštím do chovu? Mám sice psa s PP, ale uchovněný není a ani to nemám v úmyslu.

Jací takoví psi? Proto že se nechce rvát a po předchozím konfliktu se bojí znamená že je špatný? No samozřejmě, do chovu by měli připouštět hlavně rváče, potom se není co divit že je každý druhý pes agresivní a bezdůvodně vyjíždí po jiných. Když nekouše tak aspoň řve jak blázen.

Tak to taky nechápu. Ještě k tomu u labradora, ten pes nemá být agresivní, uštěkaný, nic. Neřeknu, kdyby byl bojácný, ale to ten zadavatelky není, prostě se jen nežene do rvačky, není lekavý, to by neležel u ní, ale vyšiloval by. Myslím, že by tak labrador měl vypadat.

Andrýsek3 napsal(a):
Tak to taky nechápu. Ještě k tomu u labradora, ten pes nemá být agresivní, uštěkaný, nic. Neřeknu, kdyby byl bojácný, ale to ten zadavatelky není, prostě se jen nežene do rvačky, není lekavý, to by neležel u ní, ale vyšiloval by. Myslím, že by tak labrador měl vypadat.

Já nevím, ale neměl by i labrador jakožto lovecký pes mít trochu sebevědomí? Ne se hned hnát do rvačky to ne, jen si nenechat všechno líbit.

marcelaamax napsal(a):
Já nevím, ale neměl by i labrador jakožto lovecký pes mít trochu sebevědomí? Ne se hned hnát do rvačky to ne, jen si nenechat všechno líbit.

Určitě jo, ale takový to, až když ho napadne tak se bránit. Ale myslím, že zadavatelka říkala, že by se její pes taky dokázal bránit, ale nenechala ho, raději to řeší za něj. Pak když vůbec nereaguje a nechá se dorvat, nebo je bojácný, atd. Tak to dobře určitě není.

marcelaamax napsal(a):
Já nevím, ale neměl by i labrador jakožto lovecký pes mít trochu sebevědomí? Ne se hned hnát do rvačky to ne, jen si nenechat všechno líbit.

Ale já jsem mu řekla ať je u mě, nechtěla jsem aby šel do rvačky, chtěla jsem ho bránit sama. Bylo mně jasné že když ho nechám tak to dopadne zle. A proč by se nemohl labrador jakožto lovecký pes po předchozí zkušenosti jednoduše bát?

Jo kdyby tam byl sám (což doufám že se nikdy nestane) tak by se možní bránil, to já nevím. Ale když věděl že jsem tam já proč je špatně že to nechal na mě?

Andrýsek3 napsal(a):
Určitě jo, ale takový to, až když ho napadne tak se bránit. Ale myslím, že zadavatelka říkala, že by se její pes taky dokázal bránit, ale nenechala ho, raději to řeší za něj. Pak když vůbec nereaguje a nechá se dorvat, nebo je bojácný, atd. Tak to dobře určitě není.

Přesně tak, on se prostě bál tak to nechal na mě. Navíc jsem mu řekla že má být u mě. Ale kdybych já nic nedělala a jen hleděla tak by se určitě bránit začal. Ale neubránil by se tak aby vyvázl bez zranění, to prostě nejde. Byl by pokousaný a tomu jsem chtěla předejít. To tady asi někteří nedokáží pochopit - tím nemyslím vás.

marcelaamax napsal(a):
Já nevím, ale neměl by i labrador jakožto lovecký pes mít trochu sebevědomí? Ne se hned hnát do rvačky to ne, jen si nenechat všechno líbit.

Mam labradora trochu jine povahy, ktery si nic libit nenecha, okamžitě zasahne a to bohuzel take po rvacce - jako mladeho ho napadl velky pes a trhal ho jak papir pomalu. Sam by nikdy neprovokoval, je to takova hracicka, ale zalezi na druhem psu. Vetsinou ho jen upozorňuje, nikdy na rvacku nedoslo, ale je to tim asi, ze druhy pes se vždy uklidnil.
Podle meho nazoru ma byt labrador klidas, ale vse ma sve meze. Zase na druhou stranu by toho sebevedomi nemel mit moc - preci jen je to jeden ze psu s nejklidnější povahou :).

mishaad napsal(a):
Mam labradora trochu jine povahy, ktery si nic libit nenecha, okamžitě zasahne a to bohuzel take po rvacce - jako mladeho ho napadl velky pes a trhal ho jak papir pomalu. Sam by nikdy neprovokoval, je to takova hracicka, ale zalezi na druhem psu. Vetsinou ho jen upozorňuje, nikdy na rvacku nedoslo, ale je to tim asi, ze druhy pes se vždy uklidnil.
Podle meho nazoru ma byt labrador klidas, ale vse ma sve meze. Zase na druhou stranu by toho sebevedomi nemel mit moc - preci jen je to jeden ze psu s nejklidnější povahou :).

Labrador je jeden ze psů s nejklidnější povahou? Tak to znám asi jiné labradory než vy

marcelaamax napsal(a):
Labrador je jeden ze psů s nejklidnější povahou? Tak to znám asi jiné labradory než vy

Spíš jak už tu dnes někdo psal ztřeštěná "hovada"

"Zase na druhou stranu by toho sebevedomi nemel mit moc - preci jen je to jeden ze psu s nejklidnější povahou :). "
Co má sebevědomí společného s "rvavostí" či neklidnou povahou či čím?

Nečetla jsem sice celou diskuzi, ale tak nějak mi uniká proč se tady řeší povaha psa ? To je snad jedno, jakou povahu má napadený pes. Každý normální majitel si toho svého bude bránit, nebo ne ? A jak- to se hezky radí v klidu od počítače, ale v reálu to bývá mela a zmatek. Možná se někdo denně setkává se psími rvačkami a tak dokáže zachovat chladnou hlavu, ale většina majitelů tuhle zkušenost nemá.

aj napsal(a):
Nečetla jsem sice celou diskuzi, ale tak nějak mi uniká proč se tady řeší povaha psa ? To je snad jedno, jakou povahu má napadený pes. Každý normální majitel si toho svého bude bránit, nebo ne ? A jak- to se hezky radí v klidu od počítače, ale v reálu to bývá mela a zmatek. Možná se někdo denně setkává se psími rvačkami a tak dokáže zachovat chladnou hlavu, ale většina majitelů tuhle zkušenost nemá.

Povaha se tady řeší protože je to diskuze. A diskuze se vždycky vyvine nějakým směrem.

marcelaamax napsal(a):
Povaha se tady řeší protože je to diskuze. A diskuze se vždycky vyvine nějakým směrem.

Jo, to mi jasné. Jen jsem měla z posledních příspěvků pocit, jakoby bylo Im29 podsouváno, že její pes má nesprávnou, či spíše nežádoucí povahu a proto nereagoval na útok jak by měl.

aj napsal(a):
Jo, to mi jasné. Jen jsem měla z posledních příspěvků pocit, jakoby bylo Im29 podsouváno, že její pes má nesprávnou, či spíše nežádoucí povahu a proto nereagoval na útok jak by měl.

Já jsem jen reagovala na to, že tady někdo psal, že by labrador takovou povahu mít měl a vyznělo mi z toho, že by si labrador měl nechat všechno líbit, spoléhat jen na páníčka a nebránit se.

lm29 napsal(a):
Jo jenomže on viděl že ho bráním já tak asi čekal že ho ubráním. A věřil mně. Já jsem nestála a nedívala se jak ho fena kouše. Řvala jsem na ni a kopala směrem k ní. Ona ho hned pustila ale pořád běhala těsně kolem nás, cenila zuby, řvala, slintala, snažila se dostat znovu k němu.

A teď čistě hypotetická otázka "do pranice" (prosím, aby toto nikdo nebral jako útok...opravdu je to jen takové zamyšlení):
Je hezké, že pes spoléhá na pomoc majitele a asi i správné, jen mě děsí představa, co když psa pán neubrání, je hezké že pes nereaguje a spoléhá na pána, ale je to dobře i v případě, že psa neubráním a ten je kousnut?...a ani tak se nesnaží bránit? Není to potom ztráta důvěry psa ve svého pána, není (při další podobné situaci) frustrován už jen tím, že nemá jistotu, že ho ubráním? Promiňte, nejsem žádný zastánce toho, aby se psi servali a páni je nechali...
Ale zavelet psovi nereagovat, když je fyzicky napadnut a musí kousance strpět...je to správné?
Tuhle otázku bych asi směřovala na ty zkušenější z nás...opravdu jsem toto nemusela nikdy řešit...

marcelaamax napsal(a):
Labrador je jeden ze psů s nejklidnější povahou? Tak to znám asi jiné labradory než vy

Ja som mal hyperaktívnu fenu labradora. Keď prišiel ku nám domov vet, tak povedal, že takého živého psa ešte nevidel.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
lm29 napsal(a):
Jo jenomže on viděl že ho bráním já tak asi čekal že ho ubráním. A věřil mně. Já jsem nestála a nedívala se jak ho fena kouše. Řvala jsem na ni a kopala směrem k ní. Ona ho hned pustila ale pořád běhala těsně kolem nás, cenila zuby, řvala, slintala, snažila se dostat znovu k němu.

A teď čistě hypotetická otázka "do pranice" (prosím, aby toto nikdo nebral jako útok...opravdu je to jen takové zamyšlení):
Je hezké, že pes spoléhá na pomoc majitele a asi i správné, jen mě děsí představa, co když psa pán neubrání, je hezké že pes nereaguje a spoléhá na pána, ale je to dobře i v případě, že psa neubráním a ten je kousnut?...a ani tak se nesnaží bránit? Není to potom ztráta důvěry psa ve svého pána, není (při další podobné situaci) frustrován už jen tím, že nemá jistotu, že ho ubráním? Promiňte, nejsem žádný zastánce toho, aby se psi servali a páni je nechali...
Ale zavelet psovi nereagovat, když je fyzicky napadnut a musí kousance strpět...je to správné?
Tuhle otázku bych asi směřovala na ty zkušenější z nás...opravdu jsem toto nemusela nikdy řešit...

Třeba u mě to není tak, že bych zavelela psovi aby nereagoval, on prostě nereagoval tak nějak ze svého rozhodnutí.

Po tom co se do něho zakousnul ten pes, tak jsem si také říkala, jestli ve mě neztratí důvěru. Ale to bylo asi jiné v tom, že pes přišel s přátelským úmyslem a kousnul až po tom.

Jinak tedy většině psů stačilo, že se podřídil a nechali toho.

marcelaamax napsal(a):
Třeba u mě to není tak, že bych zavelela psovi aby nereagoval, on prostě nereagoval tak nějak ze svého rozhodnutí.

Po tom co se do něho zakousnul ten pes, tak jsem si také říkala, jestli ve mě neztratí důvěru. Ale to bylo asi jiné v tom, že pes přišel s přátelským úmyslem a kousnul až po tom.

Jinak tedy většině psů stačilo, že se podřídil a nechali toho.

No to je jiný případ, váš pejsek prostě takový je...ale pokud mám psa, kterému to musím vysloveně nařídit, aby byl v klidu?
Myslím, že váš pes je si vědom toho, že byť byl kousnut, tak jste ho v tom nenechala.

Ještě jsem si vzpomněla na jednu paní od nás ze školičky. Má štěně a všechno řeší za něj až přehnaně. Nenechá ho chvíli v klidu hrát s jiným štěnětem, jakmile jeden z nich zavrčí (ze hry) - hned ukončuje hru. Jakmile na její štěně jiné štěně položí přední tlapy - sundává ho dolů a ukončuje hru. Pokud štěně "srovná" dospělá fena - ihned ho brání, bere k sobě a lituje.

A to si myslím, že je právě ten případ, kdy pes vůbec nebude vědět, jak má vlastně komunikovat s jinými psy.

Přesně tak jak tu někdo psal, správný labrador je klidný, přátelský ale je to sebevědomý lovecký pes a ne nějaká bázlivá vyklepaná chudinka. Takže konflikty nevyvolává ale když už k nějakému dojde umí se i bránit, a má dost síly na to aby se ubránil. Viděla sem dost labradorů kteří zametli s německým ovčákem. Mám fenu NO doma, i když je o pět kilo těžší než labrador pes, tak takovou razanci jako on nemá. Ale to je jedno, je to o jedinci. Labrador se správnou povahou, bezdůvodně nenapadá, ale dovede bránit sebe a v případě potřeby i svého pána a když se do toho pustí dá do toho stejnou vášeň jako do jiné práce, což je pro labíše typické. Když se do něčeho dá jde naplno a hned tak něco ho neodradí. Z chovu jsou vylučováni psi agresivní ale rovněž psi bázliví.Jinak nijak se nezastávám majitelů obtížných nevychovaných psů, ale nedělám z toho až takové drama jako slečna zadavatelka, abych neuměla zpražit drzou roční fenečku ovčáka a jednoho uřvaného voříška s ní.

Im29 klid. Lidé jsou různí. Já se klidně přiznám, že s drzou roční fenečkou bych si téměř jistě neporadila, zdali s uřvaným voříškem, to si nejsem jistá.
Přecitlivělá jsem taky až až a ze situace, kterou jste zažila, bych se vzpamatovávala hóódně dlouho. A násilí a lidskou aroganci vůbec nedávám.
Takže si nedělejte nic z toho, že jste větší cíťa než někteří zdejší přispěvatelé, ono to neznamená, že jste horší, to jen občas někdo mívá potřebu vám to naznačit, aby udělal dobře svému egu.
Věřím, že dost zdejších pejskařů by tu situaci vyřešilo jinak, líp. No a?
Každý prostě žijeme s takovou psychickou výbavou, jakou máme.

Im29:
stále pročítám váš původní příspěvek, největší viník je paní, co si ani na vaši přímou výzvu psa neodchytila...to že neví jak není omluva..měla se o to alespoň pokusit...
nevím jak jste citlivá nebo ne...mě opravdu u majitelů malých "agresivních a nás napadajících" psů, kteří svoje pejsky nekorigují, protože malý pes není nebezpečný, zabírá výzva a zároveň vyhrůžka..."chyťte si prosím svého psa nebo...nebo vám ho můj pes pokouše..." vím, že to není hezké, ale ve většině případů to opravdu zabírá...pokud na první výzvu nereagují, tak to zopakuji ostřejším hlasem...to už na malýho otravu většinou blafne moje fena a to máte vidět ten fofr, jak se páníci a paničky snažej...ono dokud jejich psovi nic nehrozí, tak se s tím moc nestresujou, protože malý pes přeci není schopen někomu ublížit (zaplať bůh v mém okolí je takových majitelů minimum)...
S tou ovčandou, jak přeskočila plot, bych nehledala vinu hned v majiteli, mohla to přeskočit poprvé, nemuseli ani vědět, že jim přes plot skočí, ale opět problém v tom, že se nesnažili ovčandu odchytit a následné arogantní chování majitelů neuvěřitelné...

aj napsal(a):
Nečetla jsem sice celou diskuzi, ale tak nějak mi uniká proč se tady řeší povaha psa ? To je snad jedno, jakou povahu má napadený pes. Každý normální majitel si toho svého bude bránit, nebo ne ? A jak- to se hezky radí v klidu od počítače, ale v reálu to bývá mela a zmatek. Možná se někdo denně setkává se psími rvačkami a tak dokáže zachovat chladnou hlavu, ale většina majitelů tuhle zkušenost nemá.

Děkuju. Totéž jsem se ptala sama sebe. Proč se tady řeší povaha mého psa. Ano, je to diskuse, ale mělo by se tady řešit něco úplně jiného. Obzvlášť když můj pes se zachoval jak nejlíp mohl. Za tím si stojím a názor nezměním. Jsem šťastná že to nechal na mě protože kdyby ne tak by odešel pokousaný. Taky by se mohlo stát že by se mu fena zakousla do krku nebo obličeje jako se to stalo v lednu - chybělo půl cm a měl by poškozené oko. To mně řekla veterinářka. A to byl moment, navíc to nebyl ani tak silný pes jako tato fena.

Přesně jak říkáte, v klidu od počítače se to radí velice jednoduše. Horší potom když se do takové situace dostanete. A ano, není mně 50 let, nechovám psy 30 let, jsem obyčejná mladá 30-letá ženská co má teprve druhého psa a pokud jde o bezpečí nebo zdraví mých nejbližších (kam pes patří) tak nedokážu zachovat chladnou hlavu. Rve mně to srdce když vidím že mu někdo ubližuje. A jestli jsem kvůli tomu pro někoho přecitlivělá nebo hysterická tak ať.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Im29:
stále pročítám váš původní příspěvek, největší viník je paní, co si ani na vaši přímou výzvu psa neodchytila...to že neví jak není omluva..měla se o to alespoň pokusit...
nevím jak jste citlivá nebo ne...mě opravdu u majitelů malých "agresivních a nás napadajících" psů, kteří svoje pejsky nekorigují, protože malý pes není nebezpečný, zabírá výzva a zároveň vyhrůžka..."chyťte si prosím svého psa nebo...nebo vám ho můj pes pokouše..." vím, že to není hezké, ale ve většině případů to opravdu zabírá...pokud na první výzvu nereagují, tak to zopakuji ostřejším hlasem...to už na malýho otravu většinou blafne moje fena a to máte vidět ten fofr, jak se páníci a paničky snažej...ono dokud jejich psovi nic nehrozí, tak se s tím moc nestresujou, protože malý pes přeci není schopen někomu ublížit (zaplať bůh v mém okolí je takových majitelů minimum)...
S tou ovčandou, jak přeskočila plot, bych nehledala vinu hned v majiteli, mohla to přeskočit poprvé, nemuseli ani vědět, že jim přes plot skočí, ale opět problém v tom, že se nesnažili ovčandu odchytit a následné arogantní chování majitelů neuvěřitelné...

Ano, naprosto s váma souhlasím. Pes (ta ovčanda) v podstatě za nic nemohla. Nejspíš špatně vyhodnotila situaci a myslela si že tomu jejich malému čoklovi můj pes ubližuje. Nevěděla že je to naopak. Když ho slyšela štěkat a vrčet tak prostě přeskočila plot a běžela mu na pomoc - proto nejspíš zuřivě letěla rovnou na mého psa a zakousla se do něj. Plná vina je na majitelích, ano mohlo to být poprvé a může se to stát, to neříkám. Ale stála tam dospělá ženská (majitelka malého čokla i feny), její dospělý 27-letý syn a v zahradě odkud fena přeskočila byl manžel a otec. A všichni tito jenom čuměli a neudělali nic. Kdyby si paní toho malého čokla odchytila k ničemu by nedošlo.

Jo budu to říkat jak radíte, potom co jsem jí několikrát zopakovala ať si ho chytí protože ho za chvilku možná neudržím a skočí jí po tom psovi, pořád mlela že neví jak. Prostě pokud se bojí někdo svého vlastního psa nemůže ho mít. Navíc to byl cca 5kg malý ratlík. Pak volala na pomoc toho dospělého syna a ten si taky neuměl poradit. V tom se do toho vložila ta fena, přeskočila plot a dál už to znáte.

Jsem hodně citlivá a nemyslím si že je to špatná vlastnost. Nejsem žádná hysterka, ale nenávidím když se ubližuje nevinnému. A pokud je ten nevinný někdo koho miluju, pro mě je to stejné jako by zaútočil na dítě. Cítím se podobně a řeknu upřímně že mně bylo v ten moment jedno jestli kousne mě. Jen jsem chtěla ubránit jeho.

aj napsal(a):
Jo, to mi jasné. Jen jsem měla z posledních příspěvků pocit, jakoby bylo Im29 podsouváno, že její pes má nesprávnou, či spíše nežádoucí povahu a proto nereagoval na útok jak by měl.

Já ten pocit mám taky, jenom proto že se můj pes nevložil do rvačky a nechal to na mě tak má špatnou povahu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
lm29 napsal(a):
Jo jenomže on viděl že ho bráním já tak asi čekal že ho ubráním. A věřil mně. Já jsem nestála a nedívala se jak ho fena kouše. Řvala jsem na ni a kopala směrem k ní. Ona ho hned pustila ale pořád běhala těsně kolem nás, cenila zuby, řvala, slintala, snažila se dostat znovu k němu.

A teď čistě hypotetická otázka "do pranice" (prosím, aby toto nikdo nebral jako útok...opravdu je to jen takové zamyšlení):
Je hezké, že pes spoléhá na pomoc majitele a asi i správné, jen mě děsí představa, co když psa pán neubrání, je hezké že pes nereaguje a spoléhá na pána, ale je to dobře i v případě, že psa neubráním a ten je kousnut?...a ani tak se nesnaží bránit? Není to potom ztráta důvěry psa ve svého pána, není (při další podobné situaci) frustrován už jen tím, že nemá jistotu, že ho ubráním? Promiňte, nejsem žádný zastánce toho, aby se psi servali a páni je nechali...
Ale zavelet psovi nereagovat, když je fyzicky napadnut a musí kousance strpět...je to správné?
Tuhle otázku bych asi směřovala na ty zkušenější z nás...opravdu jsem toto nemusela nikdy řešit...

Podle mě mi pes naopak přestane věřit pokud ho druhý pes napadne a já nebudu nic dělat a nechám to na něm. A neříkám že pokud se něco takového stane příště tak že se můj pes na toho druhého nevrhne. To bylo podruhé v životě co nás napadl pes.

Ona ho kousla, zakousla se mu do stehna, já jsem na ni zařvala a ona okamžitě pustila, můj pes za ní vyrazit chtěl, škubl sebou, já jsem ho ale pustit nechtěla. Protože on by to prostě nevyhrál, nebo co to je že by se ubránil sám - že by přežil a měl "jenom" zranění. Nebo nevím. Prostě podle mě je lepší když to řeší majitel. Já se nedokážu dívat na to jak by se bránil a nic nedělat. Právě se nesmí stát že ho neubráním, proto jsem se radila co dělat příště a pořídím si ten paralyzér. Myslím že hodně psů odradí jenom ten zvuk - odstrašení.

Sice na mě otázka směřovaná není, ale... já jsem mu nic nevelela, povel dostal akorát před tím než doběhnul ten malý čokl a to jsem ještě nevěděla že k nám poběží čokl - jen jsem na něm poznala že něco vidí nebo cítí a nevěděla co - aby neběžel to prozkoumat tak dostal povel lehni. Navíc on sám si lehá když vidí že k němu přibíhá nebo jde pes. To jsem ho neučila, dělá to sám. Je prostě hodně důvěřivý. To ale nepovažuju za špatnou vlastnost, myslím že u tohoto plemene je to normální. Potom jsem ho jenom držela u sebe abych ho ochránila a není hloupý, viděl že ho bráním. Proto se do toho nevložil. Umí se taky ohradit. Ale tentokrát asi uznal za vhodné to nechat na mě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ja som mal hyperaktívnu fenu labradora. Keď prišiel ku nám domov vet, tak povedal, že takého živého psa ešte nevidel.

Ale on je taky hodně akční a temperamentní, někdy až moc. Ale od cca 3 let co dospěl je rozumnější a klidnější, už to není to divoké tele

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuju. Totéž jsem se ptala sama sebe. Proč se tady řeší povaha mého psa. Ano, je to diskuse, ale mělo by se tady řešit něco úplně jiného. Obzvlášť když můj pes se zachoval jak nejlíp mohl. Za tím si stojím a názor nezměním. Jsem šťastná že to nechal na mě protože kdyby ne tak by odešel pokousaný. Taky by se mohlo stát že by se mu fena zakousla do krku nebo obličeje jako se to stalo v lednu - chybělo půl cm a měl by poškozené oko. To mně řekla veterinářka. A to byl moment, navíc to nebyl ani tak silný pes jako tato fena.

Přesně jak říkáte, v klidu od počítače se to radí velice jednoduše. Horší potom když se do takové situace dostanete. A ano, není mně 50 let, nechovám psy 30 let, jsem obyčejná mladá 30-letá ženská co má teprve druhého psa a pokud jde o bezpečí nebo zdraví mých nejbližších (kam pes patří) tak nedokážu zachovat chladnou hlavu. Rve mně to srdce když vidím že mu někdo ubližuje. A jestli jsem kvůli tomu pro někoho přecitlivělá nebo hysterická tak ať.

Buďte úplně v klidu, já mám psy cca 25 let a ano šarvátky psů, když už si něco vysvětlujou nad rámec slušného psího chování řeším s klidem, ovšem zatím to bylo vždy za spolupráce majitele druhého psa, prostě mezi ně vlítnem a každý lapne toho svýho (prostě ne všichni psi jsou si vzájemně sympatičtí a i když si spolu zkraje hrajou občas se to zvrtne), ale zkušenost, že by na nás zaútočil velký pes a jeho pán nezasáhl jsem dodnes nezažila a jak píše Anja7 i mě to v reálu přijde děsnej fofr a zmatek a to, že šarvátky řeším rázně je spíš naučená praxe a instinkt než nějaké přemýšlení, co budu dělat.
Celou dobu se tedy snažím přemýšlet o tom, co bych dělala já a musím říct (vzhledem k tomu, že mám ostřejšího psa...někdy mám sebou oba...takže vždy přemýšlím, jak se podobným situacím vyhnout...nemám tak vychovanýho psa jako vy a obávám se, že ve finále by to moji psi mohli pojmout jako obranu naší smečky a mohl by z toho být pěknej průšvih (2x 50 kilo živý nabuzený na akci není sranda)...takže já velím "ke mě" a pokud si myslím, že by mohl být problém, např. nevidím, že by druhý majitel měl snahu psa připnout na vodítko, tak zbaběle zdrhnu...prostě se otočím a jdu jinudy, taky si nemyslím, že je to ideální řešení, ale nic lepšího mě nenapadá...a zatím jsme se opravdu situaci, kterou líčíte vyhnuli...a doufám, že tomu tak bude i nadále.
A ještě : já bych kolem kritického místa (plot s ovčandou) nechodila, jestli to přeskočila jednou a ví že to umí, tak může přeskočit kdykoliv, navíc si vašeho psa může pamatovat a vystartovat na něj jen proto, že jdete okolo ani nemusí mít extra důvod (ale je to jen teorie od PC)

marcelaamax napsal(a):
Ještě jsem si vzpomněla na jednu paní od nás ze školičky. Má štěně a všechno řeší za něj až přehnaně. Nenechá ho chvíli v klidu hrát s jiným štěnětem, jakmile jeden z nich zavrčí (ze hry) - hned ukončuje hru. Jakmile na její štěně jiné štěně položí přední tlapy - sundává ho dolů a ukončuje hru. Pokud štěně "srovná" dospělá fena - ihned ho brání, bere k sobě a lituje.

A to si myslím, že je právě ten případ, kdy pes vůbec nebude vědět, jak má vlastně komunikovat s jinými psy.

To taky neuznávám takové přehnané chování. Od mala jsem s ním chodila mezi psy - mezi psy co znám. Od 2 měsíců jsme pravidelně chodili na procházky s labradorem mého kamaráda, kterého znám celé roky (je o 7 let starší) a věděla jsem že mu nikdy neublíží. Nechal si od malého všechno, nikdy po něm nevyjel - samozřejmě jsem malého usměrňovala.

Potom se vídal občas s druhým známým psem - malým pudlíkem. A od 3 měsíců jsme jezdili do psí školičky kvůli socializaci. Nikdy jsem mezi štěňata nezasahovala a nebyl žádný problém. Normálně na sebe štěkali, zkoušeli různé blbosti, prostě jak to štěňata dělají.
On komunikovat se psy umí, nikdy jsem ho nestranila od psů. Venku ho se známými psi nechávám normálně očichat a jdeme dál. Od jeho 7 měsíců jsme se pravidelně začali vídat s kamarádčinou dospělou labradorkou a jejím tehdy pubertálním ridgebackem. Ten ridgeback ho občas i převálcoval, na můj vkus to byla ostřejší hra - ale nikdy jsem mezi ně nezasahovala, jen kamarádka si svého psa okřikla ať se uklidní. Jednou se dokonce stalo že ho v zápalu hry - nebylo to úmyslně, ridgeback kousl do ucha. To mu byl asi rok. Nic jsem z toho nedělala, nechtěla jsem právě aby si můj labík myslel že to má hrotit taky. Tekla mu sice krev, ale nic vážného. Samo se to zahojilo, nebyla potřeba šití. Pak jsme se vídali dál jak kdyby se nic nestalo, psi byli dál kámoši.

Nemám problém s tím že si psi občas něco mezi sebou vyjasní, pokud si navzájem neublíží. Ale napadat ho prostě nenechám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně tak jak tu někdo psal, správný labrador je klidný, přátelský ale je to sebevědomý lovecký pes a ne nějaká bázlivá vyklepaná chudinka. Takže konflikty nevyvolává ale když už k nějakému dojde umí se i bránit, a má dost síly na to aby se ubránil. Viděla sem dost labradorů kteří zametli s německým ovčákem. Mám fenu NO doma, i když je o pět kilo těžší než labrador pes, tak takovou razanci jako on nemá. Ale to je jedno, je to o jedinci. Labrador se správnou povahou, bezdůvodně nenapadá, ale dovede bránit sebe a v případě potřeby i svého pána a když se do toho pustí dá do toho stejnou vášeň jako do jiné práce, což je pro labíše typické. Když se do něčeho dá jde naplno a hned tak něco ho neodradí. Z chovu jsou vylučováni psi agresivní ale rovněž psi bázliví.Jinak nijak se nezastávám majitelů obtížných nevychovaných psů, ale nedělám z toho až takové drama jako slečna zadavatelka, abych neuměla zpražit drzou roční fenečku ovčáka a jednoho uřvaného voříška s ní.

Můj pes není žádná vyklepaná bázlivá chudinka. Je to normální sebevědomý pes, ale ne přehnaně a prostě se snaží vyhýbat konfliktům, chce s každým vycházet po dobrém. Na co má dost síly - aby ten útok přežil? Jak vy víte kolik síly bude mít ten druhý pes? Není to ani čistokrevná fena. Jak víte jestli ho nekousne třeba do krku, obličeje...? Není to jen o síle. A každý labrador není stejný, tak jako není stejný každý NO, naštěstí.

Můj labrador prostě razantní není, je akční a umí se ozvat když ho někdo provokuje. Ale do rvačky jít nechce a já se mu nedivím. Kdyby tam byl sám nejspíš by se bránil. Naštěstí jsem tam byla já a stojím si za tím že majitel má svého psa ochránit. Když viděl že ho bráním já tak co je špatného na tom že to nechal na mě?

Nezlobte se na mě, ale podle mě jste přehnaně rázná. A hodně kritická, ať člověk udělá cokoliv vždy je to špatně. A to nemyslím jen svoje příspěvky.

A ano, v podstatě se jich zastáváte tím že tady řešíte že já jsem hysterka co dělá ze všeho vědu a mám psa co je bázlivý a neumí se bránit. V podstatě se těch nezodpovědných majitelů zastáváte když píšete stylem že se vlastně nic nestalo. Stalo se a hodně ! Jde totiž i o princip, víte.

Já tě Im dost oceňuju, máme v naší ulici rotvajlera,
dost agresivního, když jsem šla s fenou na vycházku, vrčel na mě, ale s fenou bude mít možná štěňata... asi víte co myslím...když jdu sama, musím před ním utéct.

Terven napsal(a):
Im29 klid. Lidé jsou různí. Já se klidně přiznám, že s drzou roční fenečkou bych si téměř jistě neporadila, zdali s uřvaným voříškem, to si nejsem jistá.
Přecitlivělá jsem taky až až a ze situace, kterou jste zažila, bych se vzpamatovávala hóódně dlouho. A násilí a lidskou aroganci vůbec nedávám.
Takže si nedělejte nic z toho, že jste větší cíťa než někteří zdejší přispěvatelé, ono to neznamená, že jste horší, to jen občas někdo mívá potřebu vám to naznačit, aby udělal dobře svému egu.
Věřím, že dost zdejších pejskařů by tu situaci vyřešilo jinak, líp. No a?
Každý prostě žijeme s takovou psychickou výbavou, jakou máme.

Děkuju za podporu, jsem ráda že nejsem jediná "podivínka"

Já jsem v klidu, jenom mě hodně mrzí že já se snažím mít psa vychovaného, nekonfliktního, hlídám si ho aby nikoho neotravoval, prostě myslím že k okolí už nemůžu být víc ohleduplná a když čekám od okolí aspoň slušné jednání tak jsem pro některé za přecitlivělou hysterku.

Fakt tě obdivuju, já OKAMŽITĚ beru nohy na ramena!

Jo, a páníček si z toho nic nedělá, a zmínila jsem se o tom, že nemá část plotu?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuju za podporu, jsem ráda že nejsem jediná "podivínka"

Já jsem v klidu, jenom mě hodně mrzí že já se snažím mít psa vychovaného, nekonfliktního, hlídám si ho aby nikoho neotravoval, prostě myslím že k okolí už nemůžu být víc ohleduplná a když čekám od okolí aspoň slušné jednání tak jsem pro některé za přecitlivělou hysterku.

Jasný, Terven to napsala skvěle. Každý jsme nějaký. Netřeba si z toho dělat velkou hlavu. Vždyť Vy to neděláte kvůli těm všem okolo, co píšete, těm je to naprosto jedno. Je to Váš život, Váš pes, tak z něj mějte radost a netrapte se těmi, kterým jste úolně ukradená.
Těch vyloženě záporáků snad nebude tolik, některým se vyhnete, některé bohužel pitkáte. Co Vás nezabije, to vás posílí.

Ten rotvajler mě teda posiluje.

Helčaj napsal(a):
Ten rotvajler mě teda posiluje.

Zatím jste ještě tu, no ne?
Jestli je to veljé tráoení, zak je ce Vašem zájmu ti vyšešit.

To se jmenuje zkušenosti a to je o čem hovoří to úsloví. Pikud byste musela pak řešit něco podobného znovu, zvládnete to efektivnějc.

Pokusím se.

Helčaj napsal(a):
Já tě Im dost oceňuju, máme v naší ulici rotvajlera,
dost agresivního, když jsem šla s fenou na vycházku, vrčel na mě, ale s fenou bude mít možná štěňata... asi víte co myslím...když jdu sama, musím před ním utéct.

S vaší fenou štěňata? Mám asi dlouhé vedení...to jsem nepochopila

tapina napsal(a):
Jasný, Terven to napsala skvěle. Každý jsme nějaký. Netřeba si z toho dělat velkou hlavu. Vždyť Vy to neděláte kvůli těm všem okolo, co píšete, těm je to naprosto jedno. Je to Váš život, Váš pes, tak z něj mějte radost a netrapte se těmi, kterým jste úolně ukradená.
Těch vyloženě záporáků snad nebude tolik, některým se vyhnete, některé bohužel pitkáte. Co Vás nezabije, to vás posílí.

Jojo každý jsme nějaký a máte pravdu, je zbytečné řešit co si o mě kdo myslí. Ono nikdy se nemůžu zavděčit všem. Ať člověk udělá cokoliv tak vždycky se najdou lidi co s ním nebudou souhlasit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Buďte úplně v klidu, já mám psy cca 25 let a ano šarvátky psů, když už si něco vysvětlujou nad rámec slušného psího chování řeším s klidem, ovšem zatím to bylo vždy za spolupráce majitele druhého psa, prostě mezi ně vlítnem a každý lapne toho svýho (prostě ne všichni psi jsou si vzájemně sympatičtí a i když si spolu zkraje hrajou občas se to zvrtne), ale zkušenost, že by na nás zaútočil velký pes a jeho pán nezasáhl jsem dodnes nezažila a jak píše Anja7 i mě to v reálu přijde děsnej fofr a zmatek a to, že šarvátky řeším rázně je spíš naučená praxe a instinkt než nějaké přemýšlení, co budu dělat.
Celou dobu se tedy snažím přemýšlet o tom, co bych dělala já a musím říct (vzhledem k tomu, že mám ostřejšího psa...někdy mám sebou oba...takže vždy přemýšlím, jak se podobným situacím vyhnout...nemám tak vychovanýho psa jako vy a obávám se, že ve finále by to moji psi mohli pojmout jako obranu naší smečky a mohl by z toho být pěknej průšvih (2x 50 kilo živý nabuzený na akci není sranda)...takže já velím "ke mě" a pokud si myslím, že by mohl být problém, např. nevidím, že by druhý majitel měl snahu psa připnout na vodítko, tak zbaběle zdrhnu...prostě se otočím a jdu jinudy, taky si nemyslím, že je to ideální řešení, ale nic lepšího mě nenapadá...a zatím jsme se opravdu situaci, kterou líčíte vyhnuli...a doufám, že tomu tak bude i nadále.
A ještě : já bych kolem kritického místa (plot s ovčandou) nechodila, jestli to přeskočila jednou a ví že to umí, tak může přeskočit kdykoliv, navíc si vašeho psa může pamatovat a vystartovat na něj jen proto, že jdete okolo ani nemusí mít extra důvod (ale je to jen teorie od PC)

To jsem ráda že se najde další člověk co to vnímá podobně jako já. Jo byl to fofr a byla jsem v šoku že to vůbec přeskočila, nikdy jsem nad tím ani nepřemýšlela že by NO přeskočil tak vysoký plot. Beru to tak že si hlídají na svém pozemku a nemají ani důvod chtít na druhou stranu, takže to byl šok.
Zároveň jsem byla v šoku i z jejich chování, hodně mě zklamalo že jsou lidi až tak hnusní a snad si říkám že si to i užívali, nebo nevím co si o tom myslet.

Já taky nemám psa zase tak perfektně vychovaného, byla jsem sama překvapená že byl tak v klidu a ani se nevzpíral, že nevyběhl. Prostě poslouchal jak hodinky, překvapil mě a nikdy není napsané že příště to bude stejné. Sice je vychovaný, ale máme nedostatky na kterých pořád pracujeme. Není ovladatelný na 100% a to co píšete že se někdy radši psům vyhnete a jdete opačným směrem - já to dělám někdy taky. Když z dálky vidím třeba bull plemeno tak minimálně přejdu na druhý chodník - jo asi to ty majitele štve, mně je to jedno. Pokud jde někdo např. s pitbulem bez náhubku, já už to neriskuju. A když vídám u nás v obci maminku s kočárkem co má pitbula bez náhubku a opět na samonavíjecím vodíku (dokonce o něm vím že už několikrát psa pokousal) tak okamžitě měním směr a když to nejde přejdu aspoň na druhý chodník. Mám z nich strach a nestydím se za to. Kdybych viděla běhat tu fenu po poli volně a majitel nikde nebo daleko od ní otočila bych se a šla na druhou stranu nebo zpátky. Neriskovala bych.

Kolem kritického místa jsme od té doby nešli, netroufám si. Ale dost mně to vadí že se musím takto omezovat, je to místo které máme kousek od baráku a je to tam na vyběhání psa perfektní. Teď budeme muset chodit někam přes celou obec na vodítku a teprve tam ho pustit. Takže vlastně pro naše bezpečí musím zase ustoupit nezodpovědným lidem.

Tady je jeden starší článek + diskuze k paralyzéru vs. pes. Jsou tam odpovědi na otázky, které už zde párkrát zazněly.

http://paralyzery.blogspot.cz/2012/10/paralyzer-proti-psum.html.

Kolem kritického místa jsme od té doby nešli, netroufám si. Ale dost mně to vadí že se musím takto omezovat, je to místo které máme kousek od baráku a je to tam na vyběhání psa perfektní. Teď budeme muset chodit někam přes celou obec na vodítku a teprve tam ho pustit. Takže vlastně pro naše bezpečí musím zase ustoupit nezodpovědným lidem.


Víte nemám zkušenosti se psem, který přehupsne plot a vlítne na vás...moje kamarádka měla před lety NO...svazarmovský výcvik, kde skákal přes ty óbr vysoký překážky...u baráku měli plot, tak metr dvacet a pak ještě jeden zhruba stejně vysoký odděllující dvůr od zahrady, kde psa měli. Divila jsem se, zda se nebojí, že to ovčoun přeskočí (určitě by to zvládl), ona na to, že přeskakuje věci na povel (což ho přes plot doma neučili) a kdyby mu to jednou řekla a pes to přeskočil a zjistil, že to jde tak by to mohl přeskočit kdykoliv...no nevím, co je na tom pravdy ale asi bych tomu i věřila.
Já bych se teda kolem tý ovčandy bála...sice z jiného důvodu než vy...já bych se bála, aby jí neublížila moje fana, ale výsledek je stejnej, prostě kvůli hulvátským lidem se musíte omezit.
My máme mezi námi a sousedy nízký plot...nejdřív se mi k sousedům štěňata plaňkami prokousaly, dala jsem přes plaňky pletivo...fena ho přelezla...koupili jsme vyšší pletivo...pak si sousedka stěžovala, že se psů bojí, když je u plotu, že na ní štěkaj...dali jsme tam plné plotové dílce a je to...vše je o dohodě, kdybych byla taky ignorant, tak by sousedka nemohla ani pořádně používat zahradu...
No doufám, že se to u vás časem vyřeší, že se třeba ty lidi chytnou za nos a plot zvýší

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tady je jeden starší článek + diskuze k paralyzéru vs. pes. Jsou tam odpovědi na otázky, které už zde párkrát zazněly.

http://paralyzery.blogspot.cz/2012/10/paralyzer-proti-psum.html.

Teď se dívám že tuto stránku už znám, ale i tak díky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kolem kritického místa jsme od té doby nešli, netroufám si. Ale dost mně to vadí že se musím takto omezovat, je to místo které máme kousek od baráku a je to tam na vyběhání psa perfektní. Teď budeme muset chodit někam přes celou obec na vodítku a teprve tam ho pustit. Takže vlastně pro naše bezpečí musím zase ustoupit nezodpovědným lidem.


Víte nemám zkušenosti se psem, který přehupsne plot a vlítne na vás...moje kamarádka měla před lety NO...svazarmovský výcvik, kde skákal přes ty óbr vysoký překážky...u baráku měli plot, tak metr dvacet a pak ještě jeden zhruba stejně vysoký odděllující dvůr od zahrady, kde psa měli. Divila jsem se, zda se nebojí, že to ovčoun přeskočí (určitě by to zvládl), ona na to, že přeskakuje věci na povel (což ho přes plot doma neučili) a kdyby mu to jednou řekla a pes to přeskočil a zjistil, že to jde tak by to mohl přeskočit kdykoliv...no nevím, co je na tom pravdy ale asi bych tomu i věřila.
Já bych se teda kolem tý ovčandy bála...sice z jiného důvodu než vy...já bych se bála, aby jí neublížila moje fana, ale výsledek je stejnej, prostě kvůli hulvátským lidem se musíte omezit.
My máme mezi námi a sousedy nízký plot...nejdřív se mi k sousedům štěňata plaňkami prokousaly, dala jsem přes plaňky pletivo...fena ho přelezla...koupili jsme vyšší pletivo...pak si sousedka stěžovala, že se psů bojí, když je u plotu, že na ní štěkaj...dali jsme tam plné plotové dílce a je to...vše je o dohodě, kdybych byla taky ignorant, tak by sousedka nemohla ani pořádně používat zahradu...
No doufám, že se to u vás časem vyřeší, že se třeba ty lidi chytnou za nos a plot zvýší

Já už teď určitě tomu věřím a hlavně teď kdekoliv vidím většího psa s plotem kolem metru a půl tak si říkám jestli ho taky nenapadne to přeskočit. V jednom místě kama občas chodíme je shodou okolností taky NO, dospělý pes a ti mají plot asi metr a půl, a v jednom místě v rožku ještě harampádí. Asi před týdnem jsme tama procházeli, pes štěkal jen za plotem, byli jsme kousek za ním a jen jsem se tak ohlédla a vidím že pes stojí v tom rožku na harampádí a celá hlava mu trčela nad plotem. Takže to bude další místo kde nebudeme chodit. No a aby toho nebylo málo, ten náš nový soused NO - se s nima snad roztrhl pytel - už jsem se tu o něm zmiňovala. Má prý policejní výcvik, ale podle mě ho vyřadili pro agresivitu, je to jen náš názor doma, ale pes je hodně ostrý, vyjíždí ostře i na nás, jenom se přiblížíme k plotu. Každopádně my máme jenom metr a půl vysoký plot, staré pletivo, on do něj ještě ke všemu naráží, minule na psovi jeho majitelka klečela a snažila se ho zklidnit. No budeme dělat nový a vyšší plot + zelené plotové zástěny, aby to bylo pevnější a neviděl na nás. Prošel prý několik cvičáků a tam všechny možné překážky. Ptali jsme se jak vysoký ten plot máme udělat a sousedka že on přeskočí v pohodě 2m. Takže teď přemýšlíme jak to vyřešit

Jo máte pravdu, je to všechno o domluvě a kdyby byly rozumné obě strany nevznikaly by žádné problémy. Jenže někteří jsou hrozní sobci a vidí jenom sebe.

Kéž by, za čas se tam zajdu podívat, bez psa - jestli ty lidi napadlo plot zvýšit.

Některé rady mi přijdou kontraproduktivní. Velkého psa, který k vám neběží zrovna s úmyslem vás sežrat, řvaním a kopáním tak akorát naštvete a pak vás možná bude chtít fakt sežrat. Nedovedu si představit, jak by se padesátikilová ženská ubránila stejně težkému naštvanému psovi. A že by ho nějaké bebíčko odradilo.
Napadl mi pes ( velikosti šarpeje, pitbula ) 3 vysokobřezí kozy uprostřed louky. Jediné, co jsem mohla dělat, bylo kopat do něj ( ne že by se dal, normální pes uskočí ), takže spíš kopat po něm, řvát na něj, kozy se bránily, i když bezrohé, dávaly mu zabrat, moje fena po něm šla. Pes krvácel z huby a nevím kde ještě a stejně ho to od dalších útoků na kozy neodradilo. Teprve když jsme "takticky ustoupily k lesu", kde jsem zvedla pořádný klacek s odhodláním psa přerazit, pochopil to on i jeho majitelé
( stáli na kraji lesa asi 200 m od nás a celou dobu sledovali ), a pes to konečně vzdal.

..."V jednom místě kama občas chodíme je shodou okolností taky NO, dospělý pes a ti mají plot asi metr a půl, a v jednom místě v rožku ještě harampádí."...
Když budete takhle uvažovat, brzy nevytáhnete paty z domu. Ne každý pes za plotem je zdrhač a útočník.
Nedaleko firmy, kde pracuji. V zahradě s trvale otevřenýma vratama boxerka. Jdeme s fenou ( pro jistotu po druhém chodníku ), boxerka lítá kolem plotu, štěká, kolem otevřených vrat proběhne, ale nikdy nevyběhne na chodník.
Kamarádka měla NO, v domě se zahradou, ve městě. Ozdobný plot, asi 80 cm vysoký. Nikdy zaradu neopustil.
V kominické firmě ve městě na dvoře briard, vrata trvale otevřená. Visel packama skrz neotevřené křídlo a řval na mého psa, otevřenou půlkou vrat nevyběhl.
Určitě je takových příkladů spousta.
Asi ani fena z vašeho příběhu nebude pravidelně plot přeskakovat, ona šla bránit zbytek smečky.
Zas na druhou stranu, taky nejsem žádný hrdina. Máme tu zahradu s 8 ridgebacky, v zimě, když si kolem plotu zdupali sníh, měli plot tak akorát kousek nad ušima. Když nemusím, okolo nejdu. Když jsem musela, měla jsem vymyšleno, kdyby přeskočili, hodím svou fenu do vedlejší zahrady. Myslím, že ve stresu bych ji unesla.

"Velkého psa, který k vám neběží zrovna s úmyslem vás sežrat, řvaním a kopáním tak akorát naštvete a pak vás možná bude chtít fakt sežrat."
přesně tak, agrese plodí agresi. Proto se snažím takové vítat přátelsky a "chlebem a solí"...

"Asi ani fena z vašeho příběhu nebude pravidelně plot přeskakovat, ona šla bránit zbytek smečky."
tak jsem si přečetla úvodní příspěvek a dle toho to fakt tak vypadá - že fenka šla bránit svého parťáka...kdyby zadavatelka zachovala rovnou klid, tak to mohlo proběhnout jináč.

No, nechte se překvapit.
Já mám zkušenost jinou.
Šla na ně jednou, přeleze zase...

Samozřejmě, znám taky psy, kteří neudělají krok za vrata.
Skotská kolie ve statku, NO, kterého jsem byla krmit, když odjeli
na víkend. Půlmetrový plůtek na půlmetrové podezdívce... a pes
za hranice nikdy nešel...

"No, nechte se překvapit"
čím?

"Já mám zkušenost jinou"
jakou?

Souhlasím s tím, že fena asi pravidelně plot nepřeskakovala, ale možná teď, když už ví, že plot přeskočit jde (a asi i může - když to majitelé neřešili) tak to třeba dělat začne. Pokud se jí jinak nevěnují (což samozřejmě nevíme) tak možná právě našla skvělou zábavu, jak si zpříjemnit dlouhou chvíli.

Jinak ale také znám spoustu psů, kteří jsou za plotem, který by v pohodě přeskočili, ale prostě to neudělají. Kdybych to měla brát tak, že nepůjdu kolem domu, kde je možné, že pes přeskočí plot nebo se jinak dostane ven, tak bych u nás asi daleko nedošla.

Je možné, že pes, který je 10 let za plotem a nikdy ho nepřeskočil ho třeba jednou přeskočí, a třeba půjdeme okolo zrovna my - náhoda je blbec.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"No, nechte se překvapit"
čím?

"Já mám zkušenost jinou"
jakou?

NO lezla přes vrata, když šel pes kolem.
Napadala psy.
Nad vrata dali prkna, pak se odstěhovali...

rapotacka11 napsal(a):
NO lezla přes vrata, když šel pes kolem.
Napadala psy.
Nad vrata dali prkna, pak se odstěhovali...

No jo, ale nedá se to brát podle jednoho psa.

rapotacka11 napsal(a):
NO lezla přes vrata, když šel pes kolem.
Napadala psy.
Nad vrata dali prkna, pak se odstěhovali...

Rapotacka, a z tohoto jednoho psa si lze vzít jakou obecnou zkušenost? A k čemu se to vztahovalo?


"Šla na ně jednou, přeleze zase..."

není špatné při úpravě příspěvků napsat edit, bez toho to může být lehce zmatečné

Tak to samozřejmě ano, pes se učí jednou každou zkušeností. Ale tady jde o tu motivaci psa - je pravděpodobné, že fenka šla zasáhnout proti agresi zadavatelky. Kdyby byla v klidu...

I proto je dobré se snažit primárně se se psy kamarádit...

Nechce se mi to číst znova a tak nějak nevím, jak ten pes po "napadení" ovčandy vypadal.
O mé psy 2x jen tak "zavadil" pes, shodou okolností NO a pokaždé opačné pohlaví ( někde už jsem to tu popisovala ). Fena měla prokousnutý hřbet a stehno. Pes měl prokousnutou hruď a krk. Nebyl to žádný útok, jen tak, když se míjeli. Kdyby fena NO z příběhu zadavatelky opravdu útočila, nevyvázl by její pes bez zranění. Takže trochu křiku a chňapání po nohách není na sejmutí psa ( ani paralyzérem, ani pepřákem, ani pistolí ). Uznávám, že je to hodně nepříjemné, toho řevu a chňapání, taky bych byla vyklepaná. Ale není to na strach vytáhnout se psem paty.

..."Jak se mám příště zachovat pokud se zase stane něco podobného? "...
Rozhodně nejsem příznivcem toho, nechávat si psy vyřídit své záležitosti po svém. Také to všude nejde - nebezpečí provozu, nebezpečí pro kolemjdoucí, časová tíseň...
Ale ve vašem konkrétním případě z úvodního příspěvku bych psa pustila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Některé rady mi přijdou kontraproduktivní. Velkého psa, který k vám neběží zrovna s úmyslem vás sežrat, řvaním a kopáním tak akorát naštvete a pak vás možná bude chtít fakt sežrat. Nedovedu si představit, jak by se padesátikilová ženská ubránila stejně težkému naštvanému psovi. A že by ho nějaké bebíčko odradilo.
Napadl mi pes ( velikosti šarpeje, pitbula ) 3 vysokobřezí kozy uprostřed louky. Jediné, co jsem mohla dělat, bylo kopat do něj ( ne že by se dal, normální pes uskočí ), takže spíš kopat po něm, řvát na něj, kozy se bránily, i když bezrohé, dávaly mu zabrat, moje fena po něm šla. Pes krvácel z huby a nevím kde ještě a stejně ho to od dalších útoků na kozy neodradilo. Teprve když jsme "takticky ustoupily k lesu", kde jsem zvedla pořádný klacek s odhodláním psa přerazit, pochopil to on i jeho majitelé
( stáli na kraji lesa asi 200 m od nás a celou dobu sledovali ), a pes to konečně vzdal.

To je taky neskutečné, lidi jsou s prominutím hov... Jak dopadly vaše kozy a pes?

Jo souhlasím s váma že velkého psa co k nám poletí s úmyslem nás sežrat tak kopáním a řvaním akorát naštvu, ale nic jiného mně nezbývalo. Neměla jsem se jak bránit a majitelé nedělali nic, jen čuměli. Ani se nesnažili ji chytit. Takže jsem to riskla, neměla jsem na výběr. Kdybych svého psa pustila skončil by pravděpodobně potrhaný. A měla jsem štěstí že se lekla a ustoupila po pár minutách a přestala. Příště to tak ale být nemusí, nebo s jiným psem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..."V jednom místě kama občas chodíme je shodou okolností taky NO, dospělý pes a ti mají plot asi metr a půl, a v jednom místě v rožku ještě harampádí."...
Když budete takhle uvažovat, brzy nevytáhnete paty z domu. Ne každý pes za plotem je zdrhač a útočník.
Nedaleko firmy, kde pracuji. V zahradě s trvale otevřenýma vratama boxerka. Jdeme s fenou ( pro jistotu po druhém chodníku ), boxerka lítá kolem plotu, štěká, kolem otevřených vrat proběhne, ale nikdy nevyběhne na chodník.
Kamarádka měla NO, v domě se zahradou, ve městě. Ozdobný plot, asi 80 cm vysoký. Nikdy zaradu neopustil.
V kominické firmě ve městě na dvoře briard, vrata trvale otevřená. Visel packama skrz neotevřené křídlo a řval na mého psa, otevřenou půlkou vrat nevyběhl.
Určitě je takových příkladů spousta.
Asi ani fena z vašeho příběhu nebude pravidelně plot přeskakovat, ona šla bránit zbytek smečky.
Zas na druhou stranu, taky nejsem žádný hrdina. Máme tu zahradu s 8 ridgebacky, v zimě, když si kolem plotu zdupali sníh, měli plot tak akorát kousek nad ušima. Když nemusím, okolo nejdu. Když jsem musela, měla jsem vymyšleno, kdyby přeskočili, hodím svou fenu do vedlejší zahrady. Myslím, že ve stresu bych ji unesla.

Jo já vím, taky už přemýšlím kama chodit. Je to ve mně, dřív jsem tak nikdy nepřemýšlela a vůbec neřešila že by nějaký pes přeskakoval nebo že by nás bezdůvodně napadl. Vím že každý není agresivní. Možná po pár týdnech mě to přejde, teď je to moc čerstvé.

Jo šla bránit zbytek smečky, ale zjistila že to umí přeskočit a proč by to neudělala i příště, že. Třeba jen s úmyslem se proběhnout. A my na ni můžeme náhodně narazit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Velkého psa, který k vám neběží zrovna s úmyslem vás sežrat, řvaním a kopáním tak akorát naštvete a pak vás možná bude chtít fakt sežrat."
přesně tak, agrese plodí agresi. Proto se snažím takové vítat přátelsky a "chlebem a solí"...

"Asi ani fena z vašeho příběhu nebude pravidelně plot přeskakovat, ona šla bránit zbytek smečky."
tak jsem si přečetla úvodní příspěvek a dle toho to fakt tak vypadá - že fenka šla bránit svého parťáka...kdyby zadavatelka zachovala rovnou klid, tak to mohlo proběhnout jináč.

Další chytrolín? Fenka šla bránit parťáka který útočil na nás. Ano, fenka to špatně vyhodnotila, ale takové blbosti jako že já jsem měla zachovat klid a mohlo to dopadnout jinak to si snad musíte dělat ze mě srandu.

Takže když ten malý čokl po mém psovi vyjel, já jsem ho měla nechat a ani na něj nezařvat? Majitelka čuměla a bylo jí to jedno, psa si neodchytila ani po mé žádosti a to jsem jí to několikrát řekla slušně. Ale jo, zase je chyba na mé straně.
A jestli vám je ukradené když vašeho psa napadne druhý velký pes, mně to ukradené není a nedokážu zachovat klid. V právu jsem byla já takže podle toho se příště zachovám.

Kdyby všichni uvažovali jako vy nedalo by se na tom světě už ani vydržet.

rapotacka11 napsal(a):
No, nechte se překvapit.
Já mám zkušenost jinou.
Šla na ně jednou, přeleze zase...

Samozřejmě, znám taky psy, kteří neudělají krok za vrata.
Skotská kolie ve statku, NO, kterého jsem byla krmit, když odjeli
na víkend. Půlmetrový plůtek na půlmetrové podezdívce... a pes
za hranice nikdy nešel...

Přesně tak si to myslím i já, udělala to jedenkrát, teď už ví že to umí a udělá to kdykoliv znovu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Další chytrolín? Fenka šla bránit parťáka který útočil na nás. Ano, fenka to špatně vyhodnotila, ale takové blbosti jako že já jsem měla zachovat klid a mohlo to dopadnout jinak to si snad musíte dělat ze mě srandu.

Takže když ten malý čokl po mém psovi vyjel, já jsem ho měla nechat a ani na něj nezařvat? Majitelka čuměla a bylo jí to jedno, psa si neodchytila ani po mé žádosti a to jsem jí to několikrát řekla slušně. Ale jo, zase je chyba na mé straně.
A jestli vám je ukradené když vašeho psa napadne druhý velký pes, mně to ukradené není a nedokážu zachovat klid. V právu jsem byla já takže podle toho se příště zachovám.

Kdyby všichni uvažovali jako vy nedalo by se na tom světě už ani vydržet.

Párkrát jsem bránila menší fenu, kterou jsem vencila, jednou před fenou NO a pak před psem RTW. V prvním případě NO. Dostala kopance do hrudi a rozhodilo ji to tak ze kolem nás jen chodila a majitel si ji pak odchytil a omluvil se a RTW dostal vodítkem přes rypak a taky byl klid.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Párkrát jsem bránila menší fenu, kterou jsem vencila, jednou před fenou NO a pak před psem RTW. V prvním případě NO. Dostala kopance do hrudi a rozhodilo ji to tak ze kolem nás jen chodila a majitel si ji pak odchytil a omluvil se a RTW dostal vodítkem přes rypak a taky byl klid.

*jeden kopanec.

marcelaamax napsal(a):
Souhlasím s tím, že fena asi pravidelně plot nepřeskakovala, ale možná teď, když už ví, že plot přeskočit jde (a asi i může - když to majitelé neřešili) tak to třeba dělat začne. Pokud se jí jinak nevěnují (což samozřejmě nevíme) tak možná právě našla skvělou zábavu, jak si zpříjemnit dlouhou chvíli.

Jinak ale také znám spoustu psů, kteří jsou za plotem, který by v pohodě přeskočili, ale prostě to neudělají. Kdybych to měla brát tak, že nepůjdu kolem domu, kde je možné, že pes přeskočí plot nebo se jinak dostane ven, tak bych u nás asi daleko nedošla.

Je možné, že pes, který je 10 let za plotem a nikdy ho nepřeskočil ho třeba jednou přeskočí, a třeba půjdeme okolo zrovna my - náhoda je blbec.

Myslím že se jí nevěnují nijak. Takže podle mě z dlouhé chvíle bude plot přeskakovat pravidelně a půjde se venčit sama. Když ví že už to umí, proč by nešla.

Nikdy jsem je venku s fenou nepotkala, ani v ulicích ani nikde v přírodě. Mají zahradu, naštěstí pro fenu poměrně velkou. To je pravděpodobně její jediné vyžití. Není to tak dávno, feně mohlo být něco přes půl roku když jsem byla na procházce se svým psem - majitele jsme potkali a on na mě že mě často vídá se psem na procházce, jak ten se má. Že bude muset té svojí psici taky koupit už vodítko, sice ona na procházky nechodí protože má zahradu, ale kdyby někdy potřeboval.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rapotacka, a z tohoto jednoho psa si lze vzít jakou obecnou zkušenost? A k čemu se to vztahovalo?


"Šla na ně jednou, přeleze zase..."

není špatné při úpravě příspěvků napsat edit, bez toho to může být lehce zmatečné

Tak to samozřejmě ano, pes se učí jednou každou zkušeností. Ale tady jde o tu motivaci psa - je pravděpodobné, že fenka šla zasáhnout proti agresi zadavatelky. Kdyby byla v klidu...

I proto je dobré se snažit primárně se se psy kamarádit...

Jste vy normální, to už je vrchol co tady píšete? Fenka šla chudinka zasáhnout proti agresi zadavatelky? Já jsem byla agresivní? Vyhledejte psychiatra.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..."Jak se mám příště zachovat pokud se zase stane něco podobného? "...
Rozhodně nejsem příznivcem toho, nechávat si psy vyřídit své záležitosti po svém. Také to všude nejde - nebezpečí provozu, nebezpečí pro kolemjdoucí, časová tíseň...
Ale ve vašem konkrétním případě z úvodního příspěvku bych psa pustila.

Ne, nepustím ho ani příště. Kdybych ho pustila byl by pokousaný a možná vážně pokousaný. Takže příště ho budu opět bránit já. Od toho tam jsem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je taky neskutečné, lidi jsou s prominutím hov... Jak dopadly vaše kozy a pes?

Jo souhlasím s váma že velkého psa co k nám poletí s úmyslem nás sežrat tak kopáním a řvaním akorát naštvu, ale nic jiného mně nezbývalo. Neměla jsem se jak bránit a majitelé nedělali nic, jen čuměli. Ani se nesnažili ji chytit. Takže jsem to riskla, neměla jsem na výběr. Kdybych svého psa pustila skončil by pravděpodobně potrhaný. A měla jsem štěstí že se lekla a ustoupila po pár minutách a přestala. Příště to tak ale být nemusí, nebo s jiným psem.

Nejhůř dopadl pes - útočník. Z koz měla jedna prokousnuté ucho a moje fena byla celá krvavá, ale jak jsem zjistila později - byla to útočníkova krev.
Stejně tak kozy, zakrvácené, ale zase jen od útočníka, jak měl od nich rozbitou hubu. Největší strach jsem měla, aby nezačly utíkat - to by byl konec. Ale ony se statečně ( a chytře ) držely za mnou a útočníka tloukly hlava nehlava. ( Ale jak tu někdo píše - nakopnout - to jsem se snažila, ale na to byl moc rychlý a já pomalá ) A hlavně se držely pohromadě. Pak jsme všechny stály a rozdýchávaly to, kozy si v břichách rovnaly kůzlata - všechny potom odrodily dobře.
Majitelé byli hnusní, psa se snažili odvolat, až když jsem měla v ruce pořádný klacek a byla odhodlaná ho přerazit, když viděli, že už jde o jejich psa.
Když na to teď vzpomínám - byla to docela groteska. Já u toho řvala jak tygr.
Nejlepší bylo na kozy : Za mnou se držte, ustupujem k lesu ! Na fenu : Žeň ho zmetka...i nepublikovatelné výrazy padaly.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechce se mi to číst znova a tak nějak nevím, jak ten pes po "napadení" ovčandy vypadal.
O mé psy 2x jen tak "zavadil" pes, shodou okolností NO a pokaždé opačné pohlaví ( někde už jsem to tu popisovala ). Fena měla prokousnutý hřbet a stehno. Pes měl prokousnutou hruď a krk. Nebyl to žádný útok, jen tak, když se míjeli. Kdyby fena NO z příběhu zadavatelky opravdu útočila, nevyvázl by její pes bez zranění. Takže trochu křiku a chňapání po nohách není na sejmutí psa ( ani paralyzérem, ani pepřákem, ani pistolí ). Uznávám, že je to hodně nepříjemné, toho řevu a chňapání, taky bych byla vyklepaná. Ale není to na strach vytáhnout se psem paty.

Pes po napadení ovčandy vypadá normálně protože jsem ho ubránila. Jen já mám velkou modřinu na stehně. Fena se mu sice zakousla do stehna, ale po mém zařvání okamžitě pustila. Sama jsem se divila, zraněný není. Asi pomohla i hustá srst na zadních nohách.

Tak takové míjení psů mně normální nepřipadá a já už nic jen tak přecházet nebudu. Mám plné zuby nezodpovědných majitelů a jejich agresivních psů. Nic si nevymýšlím, pro mě to útok byl, pro některé možná normální chování NO. Pro mě chňapání po nohách od 40kg vzteklého psa je na obranu. A pokud nepomůže když na ni zařvu, nepomůže odstrašující výboj z paralyzeru, tak ho použiju proti ní. Pokud má pes vypatlané majitele má smůlu a doplatí na to. Jinak co vím tak ho paralyzér nijak vážně nepoškodí. Pokud teda nemá nějakou tu skrytou nemoc. Tohle mě ale vůbec nezajímá už, pro mě je na prvním místě bezpečí mého psa a moje, pokud se budu cítí napadená mám právo se bránit. Mají být pod dozorem majitele.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejhůř dopadl pes - útočník. Z koz měla jedna prokousnuté ucho a moje fena byla celá krvavá, ale jak jsem zjistila později - byla to útočníkova krev.
Stejně tak kozy, zakrvácené, ale zase jen od útočníka, jak měl od nich rozbitou hubu. Největší strach jsem měla, aby nezačly utíkat - to by byl konec. Ale ony se statečně ( a chytře ) držely za mnou a útočníka tloukly hlava nehlava. ( Ale jak tu někdo píše - nakopnout - to jsem se snažila, ale na to byl moc rychlý a já pomalá ) A hlavně se držely pohromadě. Pak jsme všechny stály a rozdýchávaly to, kozy si v břichách rovnaly kůzlata - všechny potom odrodily dobře.
Majitelé byli hnusní, psa se snažili odvolat, až když jsem měla v ruce pořádný klacek a byla odhodlaná ho přerazit, když viděli, že už jde o jejich psa.
Když na to teď vzpomínám - byla to docela groteska. Já u toho řvala jak tygr.
Nejlepší bylo na kozy : Za mnou se držte, ustupujem k lesu ! Na fenu : Žeň ho zmetka...i nepublikovatelné výrazy padaly.

No vidíte a někdo by vám řekl že kdybyste zachovala klid tak to mohlo proběhnout hladce.

Mám husí kůži jenom z toho jak to popisujete, aspoň že pejsek i kozy jsou v pořádku. A vy samozřejmě taky. Vám je ten jejich agresor klidně mohl i zabít, jim to bylo jedno, ale jak by šlo o ublížení jejich psovi tak najednou to šlo ho odchytit nebo přivolat.

..."Fena se mu sice zakousla do stehna, ale po mém zařvání okamžitě pustila."...
Já se vám jenom snažím napsat, že se mu do stehna nezakousla. Kdyby se zakousla, žádná srst by mu od zranění nepomohla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..."Fena se mu sice zakousla do stehna, ale po mém zařvání okamžitě pustila."...
Já se vám jenom snažím napsat, že se mu do stehna nezakousla. Kdyby se zakousla, žádná srst by mu od zranění nepomohla.

Dobře, tak možná nezakousla, ale vypadalo to tak. Byla celá naježená, řvala jak smyslů zbavená, cenila zuby, slintala,... hrůza.

Když na to teď vzpomínám - byla to docela groteska. Já u toho řvala jak tygr.
Nejlepší bylo na kozy : Za mnou se držte, ustupujem k lesu ! Na fenu : Žeň ho zmetka...i nepublikovatelné výrazy padaly.

Orionko, vím že to nebyla legrace...ani si to nechci představovat, ale vaše "povely" byly super, připomínáte mi generála, který velí vojsku..

"Další chytrolín? "
ne, to jsou zkušenosti z x-leté praxe

"Fenka šla bránit parťáka který útočil na nás. Ano, fenka to špatně vyhodnotila, ale takové blbosti jako že já jsem měla zachovat klid a mohlo to dopadnout jinak to si snad musíte dělat ze mě srandu."
proč srandu, proč by to nemělo dopadnout lépe při zachování klidu člověka?

"Jste vy normální, to už je vrchol co tady píšete? Fenka šla chudinka zasáhnout proti agresi zadavatelky? Já jsem byla agresivní? Vyhledejte psychiatra"
citace z úvodního příspěvku " "Nějak se o něho zastavila a v ten moment jsem zařvala a začala dupat ať vypadne"...to je popis agrese a je velice pravděpodobné, že tohle byl ten podnět pro onu fenu NO.
Takových střetnutí s "malou bílou potvorou, zdálky štěká a cení zuby" už jsme zažili nespočet a fakt mě nikdy nenapadlo hulákat a dupat (zejména když má člověk ovladatelného velkého psa), neb jsem normální...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..."Fena se mu sice zakousla do stehna, ale po mém zařvání okamžitě pustila."...
Já se vám jenom snažím napsat, že se mu do stehna nezakousla. Kdyby se zakousla, žádná srst by mu od zranění nepomohla.

A vy, když by vám cizí pes napadl a rval vašeho, budete zkoumat, zda se už doopravdy zakousnul? To už vážně přeháníte. Zadavatelka měla a má plné právo bránit sebe a svého psa jakýmkoliv způsobem proti napadení neovladatelným psem.

conie napsal(a):
A vy, když by vám cizí pes napadl a rval vašeho, budete zkoumat, zda se už doopravdy zakousnul? To už vážně přeháníte. Zadavatelka měla a má plné právo bránit sebe a svého psa jakýmkoliv způsobem proti napadení neovladatelným psem.

Tak předpokládám, ze můj pes by nestal jak blbec a nechal se kousat a rvát cizím psem...

Majitelé byli hnusní, psa se snažili odvolat, až když jsem měla v ruce pořádný klacek a byla odhodlaná ho přerazit, když viděli, že už jde o jejich psa.
je to přesně tak, jak píše orionka, pokud nejde majitelům(těm ignorantským) o jejich vlastního psa tak to neřešej.
Kdyby se nejednalo o labíka, ale byl na jeho místě pitbul, tak by ste viděla ten fofr, jak by se snažili svoje psy pochytat, ale takhle to maj na salámu...
Vidím to úplně přesně, když venčím s kamarádem co má stafa...jak jsou všichni majitelé strašně zodpovědní a psa hned připínaj na vodítko a nejlépe nás obejdou obloukem a když jdu sama s "hodným minibernardýnečkem" tak je nechaj, aby mi po psovi vyjížděli. A to pardoxně ten stafík je ten nejhodnějším psem na světě, to moje fena je v tomto ohledu podstatně nebezpečnější...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak předpokládám, ze můj pes by nestal jak blbec a nechal se kousat a rvát cizím psem...

Můj pes nestál jako blbec, jen se nechtěl rvát, je nekonfliktní a když viděl že ho bráním já tak to nechal na mě. Jsem za to ráda. Dopadlo by to mnohem hůř kdyby se bránil sám. To je pro některé "kynology" tady k nepochopení. Pro mě je zase k nepochopení že byste svého psa nebránili a nechali to na něm ať dělá co umí. A asi by vám bylo i jedno jestli skončí pokousaný, což by z 90% skončil. Mně to jedno není a nikdy nebude.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Majitelé byli hnusní, psa se snažili odvolat, až když jsem měla v ruce pořádný klacek a byla odhodlaná ho přerazit, když viděli, že už jde o jejich psa.
je to přesně tak, jak píše orionka, pokud nejde majitelům(těm ignorantským) o jejich vlastního psa tak to neřešej.
Kdyby se nejednalo o labíka, ale byl na jeho místě pitbul, tak by ste viděla ten fofr, jak by se snažili svoje psy pochytat, ale takhle to maj na salámu...
Vidím to úplně přesně, když venčím s kamarádem co má stafa...jak jsou všichni majitelé strašně zodpovědní a psa hned připínaj na vodítko a nejlépe nás obejdou obloukem a když jdu sama s "hodným minibernardýnečkem" tak je nechaj, aby mi po psovi vyjížděli. A to pardoxně ten stafík je ten nejhodnějším psem na světě, to moje fena je v tomto ohledu podstatně nebezpečnější...

Jednou se k mé háravé feně na vodítku tak nějak blbě blížila fena buloidní ( kdyby byla labradoidní postupovala bych stejně ), v klidu jsem řekla majitelce : Jestli přijde na dosah, sejmu ji pepřákem ( pepřák nosím, zatím nepoužitý ), majitelka, která na předchozí upozorňování nereagovala, konečně svou fenu odchytila.
Jenže kdybych začla ječet ( pokud možno hystericky ), vytočila bych svou fenu, kterou jsem měla za sebou a pravděpodobně i tu druhou.
Taky dovedu být pěkně hnusná, ono když k feně na vodítku letí mrňavá bílá ňafající ďáblice...Panička volá, ona je hodná, jen se chce seznámit. No a až se seznámí, tak vám ji ta moje zakousne. Nezakousla by, ale proč mám svou fenu škrtit proto, že si panička nechce svou odvolat - odchytit ? Přiznám, že tak vychovanou, aby tolerovala cizí řvoucí torpédo, ji nemám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Další chytrolín? "
ne, to jsou zkušenosti z x-leté praxe

"Fenka šla bránit parťáka který útočil na nás. Ano, fenka to špatně vyhodnotila, ale takové blbosti jako že já jsem měla zachovat klid a mohlo to dopadnout jinak to si snad musíte dělat ze mě srandu."
proč srandu, proč by to nemělo dopadnout lépe při zachování klidu člověka?

"Jste vy normální, to už je vrchol co tady píšete? Fenka šla chudinka zasáhnout proti agresi zadavatelky? Já jsem byla agresivní? Vyhledejte psychiatra"
citace z úvodního příspěvku " "Nějak se o něho zastavila a v ten moment jsem zařvala a začala dupat ať vypadne"...to je popis agrese a je velice pravděpodobné, že tohle byl ten podnět pro onu fenu NO.
Takových střetnutí s "malou bílou potvorou, zdálky štěká a cení zuby" už jsme zažili nespočet a fakt mě nikdy nenapadlo hulákat a dupat (zejména když má člověk ovladatelného velkého psa), neb jsem normální...

Ano chytrolín, nebyla jste u toho a víte co bylo potřeba udělat a co bylo přehnané. Já jsem tomu psovi nijak neublížila a ikdyby, napadl on nás. A já už mám dost takových malých otravných nevychovaných krys co nás venku napadjí a řvou jak na lesy a chňapají mně po psovi. Věčně chodí bez vodítka, často i bez majitelů a nepomůže na ně křiknout ať jde pryč. Leze za náma kus cesty, doráží a otravuje. Můj pes taky není vždy úplně v klidu a na vodítku se normálně brání. Teď se nebránil protože viděl že ho bráním já. Příště tak v klidu být nemusí.

Jestli to že jsem na psa co po mém vyjížděl zadupala a zakřičela ať táhne považujete za agresi tak opravdu netušíte co výraz agrese znamená. To byla pouze obrana a ještě velmi mírná. Vy děláte jako bych do něj začala střílet.

To že mám ovladatelného psa znamená že si máme nechat všechno líbit? Taky mu ta trpělivost jednou dojde a pak se může lehce stát že ho neudržím a bude tak rozčílený že neposlechne. A až se bude bránit a takového malého parchantíka chytí pod krkem budu z toho nakonec mít problémy já. Víme jak to v našem státe funguje.
Tak až někdy zase napadnou vašeho psa, však o nic nejde, hlavně buďte v klidu a jen se na malého pejsánka dívejte, hlavně na něj nezvyšujte hlas a dupat? No to vůbec, ještě by se mohl bobinek polekat. A vašeho psa v tom klidně nechte ať se porve, třeba to přežije třeba ne. Tak koupíte nového, no.

Obracíte to tady že chudina fena bránila protože já jsem byla agresivní. Nakonec vlastně moje vina. Mám toho opravdu dost a nebudu to s vámi už řešit. Nemusíte mi ani odepisovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můj pes nestál jako blbec, jen se nechtěl rvát, je nekonfliktní a když viděl že ho bráním já tak to nechal na mě. Jsem za to ráda. Dopadlo by to mnohem hůř kdyby se bránil sám. To je pro některé "kynology" tady k nepochopení. Pro mě je zase k nepochopení že byste svého psa nebránili a nechali to na něm ať dělá co umí. A asi by vám bylo i jedno jestli skončí pokousaný, což by z 90% skončil. Mně to jedno není a nikdy nebude.

To je právě to, v čem se nemůžem shodnout. Já myslím, že dospělý, velký pes, který má podporu majitele, by sotva odrostlou fenu NO zpacifikoval a ke rvačce by nedošlo.
A kdybyste ho pustila na začátku, aby toho malého zmetka zašlápnul...

conie napsal(a):
A vy, když by vám cizí pes napadl a rval vašeho, budete zkoumat, zda se už doopravdy zakousnul? To už vážně přeháníte. Zadavatelka měla a má plné právo bránit sebe a svého psa jakýmkoliv způsobem proti napadení neovladatelným psem.

Tak nějak. Já jsem ten pocit prostě měla že se mu do stehna zakousla, vypadalo to tak, srst měl potom v tom místě pocuchanou a v ten moment jsem nezkoumala jestli se opravdu zakousla nebo to jenom tak vypadá. Děkuju že jste se mě zastala. Já už si tady připadám jak úplný blbec.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je právě to, v čem se nemůžem shodnout. Já myslím, že dospělý, velký pes, který má podporu majitele, by sotva odrostlou fenu NO zpacifikoval a ke rvačce by nedošlo.
A kdybyste ho pustila na začátku, aby toho malého zmetka zašlápnul...

No, ono pokud se jedná o fenu, která není socializovaná, neví jak má se psem komunikovat, tak by možná k té rvačce opravdu došlo.

conie napsal(a):
A vy, když by vám cizí pes napadl a rval vašeho, budete zkoumat, zda se už doopravdy zakousnul? To už vážně přeháníte. Zadavatelka měla a má plné právo bránit sebe a svého psa jakýmkoliv způsobem proti napadení neovladatelným psem.

Já jí rozhodně to právo neupírám. Jen si pořád myslím, že neagresívní pes ( ten zadavatelky labrador ) by toho malého zmetka nezakousnul ani nepotrhal a kdyby ho trochu zvalchoval, tak jen dobře. Možná by ho příště majitelé účiněji chytali.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jí rozhodně to právo neupírám. Jen si pořád myslím, že neagresívní pes ( ten zadavatelky labrador ) by toho malého zmetka nezakousnul ani nepotrhal a kdyby ho trochu zvalchoval, tak jen dobře. Možná by ho příště majitelé účiněji chytali.

Ale je také možné, že ten malý zmetek by se zakousnul do labradora zadavatelky. I takové malé psy znám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je právě to, v čem se nemůžem shodnout. Já myslím, že dospělý, velký pes, který má podporu majitele, by sotva odrostlou fenu NO zpacifikoval a ke rvačce by nedošlo.
A kdybyste ho pustila na začátku, aby toho malého zmetka zašlápnul...

To se neshodneme. Každý pes má jinou sílu, jiné zkušenosti, je jinak rychlý, obratný a jinak ostrý. Má jinou sílu stisku atd. Asi je pro mě pes důležitější než pro vás, to bude ono. Mně je zle z představy že by mu měl někdo pořád ubližovat. On se rvát nechce, já ho celou dobu učím že má být ke psům přátelský a neštěkat na žádného a nevím proč by musel kvůli tomu že mají ostatní volně nebo nezajištěné nezvladatelné a agresivní psy se rvát.

Teď tady řešíme fenu NO - příště se může stát že nás napadne pes o 20kg těžší než je labrador - takže taky bych ho měla nechat ať se brání?

Kdyby tomu malému zmetkovi ublížil tak by paní nakonec si šla ještě stěžovat na mě že mám agresivního psa co jí pokousal jejího malého miláčka. A po celé vesnici by to tady o mě roztrubovala. Proč já mám být zase ta špatná pro lidi ve vesnici?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jí rozhodně to právo neupírám. Jen si pořád myslím, že neagresívní pes ( ten zadavatelky labrador ) by toho malého zmetka nezakousnul ani nepotrhal a kdyby ho trochu zvalchoval, tak jen dobře. Možná by ho příště majitelé účiněji chytali.

Jo a kde jste na to přišla? Nevím to ani já, protože mu šel po nohách a pokud by se zakousl a já to neřešila a nechala na něm tak si myslím že by se bránil a možná taky kousl. Co jiného by mu zbývalo. Víte ono pes co váží 37kg takovému malému co měl sotva 5kg ublíží ani neví jak.

A jde mně hlavně o to že se takové situace nemají vůbec co stávat a když už k ní má dojít má majitel zasáhnout. Čím častěji se nám něco takového bude dít o to silnější bude moje obrana.

marcelaamax napsal(a):
Ale je také možné, že ten malý zmetek by se zakousnul do labradora zadavatelky. I takové malé psy znám.

Jo já si myslím že by se zakousl, to opravdu nebylo jenom poštěkávání a pobíhání, šel na ostro.

conie napsal(a):
A vy, když by vám cizí pes napadl a rval vašeho, budete zkoumat, zda se už doopravdy zakousnul? To už vážně přeháníte. Zadavatelka měla a má plné právo bránit sebe a svého psa jakýmkoliv způsobem proti napadení neovladatelným psem.

Já ani zadavatelce její postup nehodnotím. V rozčilení je člověk schopen lecčeho. ( Já i velet kozám jako armádě ) Já jsem jen na její otázku, co dělat příště, odpovídala, že psa pustit. Ne vždycky - to jsem taky předeslala. Ale v tom konkrétním případě, když klidný pes potká malého zmetka, upozornit majitele, jednou, dvakrát a pak svého psa pustit. A zase, aby to nebylo vyloženo jinak - psa o kterém vím, že je kliďas a na malého psa udělá bubáka a zažene ho - ne dorve.
V žádném případě nechci zadavatelku soudit, jen hledat potenciálně lepší řešení.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jí rozhodně to právo neupírám. Jen si pořád myslím, že neagresívní pes ( ten zadavatelky labrador ) by toho malého zmetka nezakousnul ani nepotrhal a kdyby ho trochu zvalchoval, tak jen dobře. Možná by ho příště majitelé účiněji chytali.

Jo a víte co, ještě mě napadá - když bych já nechala svého labradora aby si zpacifikoval malého čokla, jak víte že by ta fena nepřeskočila i v této situaci a nešla bránit toho malého? Takže nakonec by na něj byli dva a já bych nemohla udělat nic. Jenom se dívat jak mně ta fena rve psa. A nedivila bych se ani tomu kdyby ji majitelé pustili, přece musí bránit jejich malého a když já jsem byla tak drzá a pustila svého velkého psa na jejich malého chudáka tak oni mají taky právo pustit svoji.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já ani zadavatelce její postup nehodnotím. V rozčilení je člověk schopen lecčeho. ( Já i velet kozám jako armádě ) Já jsem jen na její otázku, co dělat příště, odpovídala, že psa pustit. Ne vždycky - to jsem taky předeslala. Ale v tom konkrétním případě, když klidný pes potká malého zmetka, upozornit majitele, jednou, dvakrát a pak svého psa pustit. A zase, aby to nebylo vyloženo jinak - psa o kterém vím, že je kliďas a na malého psa udělá bubáka a zažene ho - ne dorve.
V žádném případě nechci zadavatelku soudit, jen hledat potenciálně lepší řešení.

Jo jenomže to já nevím co on udělá když se bude opravdu muset bránit. Třeba by ho i porval, nevím. Nikdy v takové situaci nebyl. Když jsem se ptala na radu co dělat příště - chtěla jsem vědět jak se bránit, jak bránit svého psa a sebe. Ne že ho mám pustit a uvidím jak moc ho porve. Ale ok

Co teda radíte s tím psem o 20kg větším? To se taky může stát.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo a víte co, ještě mě napadá - když bych já nechala svého labradora aby si zpacifikoval malého čokla, jak víte že by ta fena nepřeskočila i v této situaci a nešla bránit toho malého? Takže nakonec by na něj byli dva a já bych nemohla udělat nic. Jenom se dívat jak mně ta fena rve psa. A nedivila bych se ani tomu kdyby ji majitelé pustili, přece musí bránit jejich malého a když já jsem byla tak drzá a pustila svého velkého psa na jejich malého chudáka tak oni mají taky právo pustit svoji.

Vy jste hroznà poseroutka

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo já si myslím že by se zakousl, to opravdu nebylo jenom poštěkávání a pobíhání, šel na ostro.

Co by bylo nikdo neví. Ale dá se předpokládat, že až by se labrador ohnal, tomu malému zmetkovi by hrdinství došlo. A můžete si být jistá, že příště už by na vás nepoštěkával ( majitelé by si ho líp hlídali ).
Takhle z toho ti nezodpovědní majitelé vlastně vyšli vítězně. Doplatila jste na to jen vy velkou modřinou.
A ten malej zmetek si může "myslet", že mu příště zase psa podržíte, aby se na něj mohl vytahovat.
Ještě štěstí, že se na vás váš pes nenaštval.

Já bych asi pokračovala, možná bych psa přidržovala za obojek, ale prostě bych tam nestála, šla bych dál, nechala psa, at se klidně ožene, kdyby mu šel po nohách. Taky se k nám takové malé uřvaniny občas řítí, ale většinou pokračuju, většinou se vrátí k majiteli. Ale jsou to otravy, jeden mě hryznul do kotníku, zmetek. Ale takhle se to hezky radí, vy jste neudělala nic špatného, před velkým psem bych svého taky bránila, ale tady bych si jen vzala psa k noze a šla dál. Každý jsme jiný, naštěstí se vašemu psu nic nestalo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jednou se k mé háravé feně na vodítku tak nějak blbě blížila fena buloidní ( kdyby byla labradoidní postupovala bych stejně ), v klidu jsem řekla majitelce : Jestli přijde na dosah, sejmu ji pepřákem ( pepřák nosím, zatím nepoužitý ), majitelka, která na předchozí upozorňování nereagovala, konečně svou fenu odchytila.
Jenže kdybych začla ječet ( pokud možno hystericky ), vytočila bych svou fenu, kterou jsem měla za sebou a pravděpodobně i tu druhou.
Taky dovedu být pěkně hnusná, ono když k feně na vodítku letí mrňavá bílá ňafající ďáblice...Panička volá, ona je hodná, jen se chce seznámit. No a až se seznámí, tak vám ji ta moje zakousne. Nezakousla by, ale proč mám svou fenu škrtit proto, že si panička nechce svou odvolat - odchytit ? Přiznám, že tak vychovanou, aby tolerovala cizí řvoucí torpédo, ji nemám.

Ani já ho nemám tak perfektně vychovaného, tohle byla spíš výjimka. Psala jsem hned v první zprávě že jsem byla překvapená jak byl klidný a poslušný. Na volno je teda ještě mírnější než na vodítku. Ale když potkáme malého čokla co na něj jen řve a leze za náma (do lednového pokousání) si ho téměř nevšímal, ignoroval ho a pes přestal po chvilce. Od toho pokousání na něj začne taky štěkat a někdy i škubat na vodítku. Většinou poslechne když mu řeknu ať přestane. Ale je to pro mě nepříjemné, musím být pořád v postřehu. Pes může být třeba na druhé straně silnice a on by se za ním mohl rozběhnout.

Když na něj na vodítku začne řvát velký pes tak se taky brání a štěká a škube sebou a chce jít za ním, asi si to vyřídit. Ale vím že tohle dělá jenom hrdinu, nebo spíš nechce ukázat že se bojí. Tak předem štěká. Dřív to vůbec nedělal, to se vždycky podíval na mě, na něj, já mu řekla nevšímej si ho a šli jsme. A chválila jsem. Když je na volno tak se snaží konfliktu vyhnout. Na tom vodítku má pocit že se vyhnout nemůže asi. A já se právě bojím toho že díky těmto útokům - a "je jedno" jestli ho nakonec pokouše nebo ne nebude mít psy rád, bude se jich bát a bude předem taky trochu agresivní - nebude vědět jestli je to zase nějaký nepřítel nebo tentokrát hodný pes a co když mně začne v budoucnu vyjíždět na psy? Prostě ze strachu. Znám takových pár. A potom budu já ta co musí mít psa jedině s náhubkem, věčně v postřehu aby po nějakém nevyjel a já neplatila jak mourovatá druhému psovi léčení. Jo je to kdyby, ale pravděpodobnost zase tak malá není.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vy jste hroznà poseroutka

A vy hrozná hrdinka, abyste na to jednou nedoplatila.

Se zvířaty nikdy nevíte...
Ještě přihodím jednu historku. Naštěstí se nestala mě - v tom případě nevím, jak by to dopadlo - neumím anglicky.
Krátce po otevření našich hranic se do pustých Novohradských hor - bývalé hraniční pásmo - nasádlili lidé Reinbow. Velké louky, velký tábor bambilion lidí, dětí a psů. Kamarádka tamtudy procházela se svým manželem a labradorem na vodítku. A celá ta skrumáž psů se letěla podívat na vetřelce. A lidé volali "pusťte ho". Rozuměla - pustila. Pes s tou neskutečnou bandou psů poběhal a když prošli zařadil se za své pánečky a odešli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A vy hrozná hrdinka, abyste na to jednou nedoplatila.

Nebojte

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co by bylo nikdo neví. Ale dá se předpokládat, že až by se labrador ohnal, tomu malému zmetkovi by hrdinství došlo. A můžete si být jistá, že příště už by na vás nepoštěkával ( majitelé by si ho líp hlídali ).
Takhle z toho ti nezodpovědní majitelé vlastně vyšli vítězně. Doplatila jste na to jen vy velkou modřinou.
A ten malej zmetek si může "myslet", že mu příště zase psa podržíte, aby se na něj mohl vytahovat.
Ještě štěstí, že se na vás váš pes nenaštval.

Ale on se ani bránit nechtěl, v podstatě nijak se mně nevzpíral. Spíš mám pocit že byl rád že jsem to řešila já, protože tak to má být. Spoléhal na mě. Kdyby ten pes byl o těch 20kg těžší tak bych najednou potřebovala aby spoléhal na mě a nešel se bránit. To by v tom měl dobrý zmatek kdy se bránit a kdy ne.

Jo tentokrát vyvázli, ale příště použiju ten paralyzer. Mám toho opravdu po krk. A pokud ho nevyplaší ani výboj jen tak do větru tak má smůlu. Příště už si dá opravdu pozor jestli napadat druhé psy.

Já jsem ho ale ke svému psovi nepustila, to vy pořád nechápete. Ubránila jsem ho takže proč by na mě měl být naštvaný a malý čokl taky neměl co chtěl - nedostal se k nám. Klidně budu mít 10 takových modřin nebo i hůř, ale nedovolím aby druzí psi napadali mého psa. Tečka.

Andrýsek3 napsal(a):
Já bych asi pokračovala, možná bych psa přidržovala za obojek, ale prostě bych tam nestála, šla bych dál, nechala psa, at se klidně ožene, kdyby mu šel po nohách. Taky se k nám takové malé uřvaniny občas řítí, ale většinou pokračuju, většinou se vrátí k majiteli. Ale jsou to otravy, jeden mě hryznul do kotníku, zmetek. Ale takhle se to hezky radí, vy jste neudělala nic špatného, před velkým psem bych svého taky bránila, ale tady bych si jen vzala psa k noze a šla dál. Každý jsme jiný, naštěstí se vašemu psu nic nestalo.

Jo to by bylo asi nejlepší, mohla jsem ho taky připnout na vodítko a jít na druhou stranu. Jenomže já jsem si první myslela že se očichají a bude klid, a budeme pokračovat. Potom se to seběhlo hrozně rychle a myslela jsem že si ho paní chytne.

Jo naštěstí se mu nic nestalo a jsem poučená na příště.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo to by bylo asi nejlepší, mohla jsem ho taky připnout na vodítko a jít na druhou stranu. Jenomže já jsem si první myslela že se očichají a bude klid, a budeme pokračovat. Potom se to seběhlo hrozně rychle a myslela jsem že si ho paní chytne.

Jo naštěstí se mu nic nestalo a jsem poučená na příště.

Však jasný, neudělala jste nic špatně.

Přesně jak tu psala orionka, zadavatelka udělala už tu blbost že nepustila psa z vodítka.V takovéhle situaci okamžitě odepnout, a pes by si to s ovčandou porovnal sám. Zadavatelka tady argumentuje obratností a sílou stisku a podobnými blbostmi. Ti psi bbx byli naprosto vyrovnaní, váhově, obratností i tou silou by on musel mít nad fenou navrch. nedělejte s labradorů blby, ten pes má sílu na to aby toho malého vořecha překousnul v půli, má i sílu na to ubránit se mladé fence. To že není socializovaná je naopak její mínus, tihle psi se většinou druhých bojí. Kdyby ho z toho vodítka pustila k ničemu by nedošlo. malej čokl by zkončil trošku poválenej a s tou vlčandou by se možná vůbec neutkali. Na cvičáku pustíme klidně dvacet psů, na vodítkách by se sežrali, jakmile jsou volně žádné konflikty nejsou. Tohle neplatí snad jen pro nějaké ty buly, ty mají jinou povahu, lae labík a štěně ovčáka, vždyt to je skoro k smíchu. Spíš si myslím že zadavatelka je fakt hysterka a svůj strach přenáší na psa.

..."Spíš si myslím že zadavatelka je fakt hysterka a svůj strach přenáší na psa."...
Je to hodně tvrdě napsané, nenapsala bych hysterka, ale trochu přecitlivělá. Já to mám podobně. Když proti nám někdo jde, tak nějak ze slušnosti, aby náhodou nevyjela, kdyby se jí nelíbil, nebo začal zmatkovat a pokřikovat po mě, ať si ji chytím...atd, tak ji přivolávám a uvazuju, ona ví, že protijdoucího řeším a tak už pak je na vodítku ve střehu. Když s ní jde syn, tak to neřeší a nikdy mu po nikom nevyjede. Ze mě cítí tu momentální obavu a pak už je ve střehu, kdykoliv se někdo objeví a je z toho začarovaný kruh.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně jak tu psala orionka, zadavatelka udělala už tu blbost že nepustila psa z vodítka.V takovéhle situaci okamžitě odepnout, a pes by si to s ovčandou porovnal sám. Zadavatelka tady argumentuje obratností a sílou stisku a podobnými blbostmi. Ti psi bbx byli naprosto vyrovnaní, váhově, obratností i tou silou by on musel mít nad fenou navrch. nedělejte s labradorů blby, ten pes má sílu na to aby toho malého vořecha překousnul v půli, má i sílu na to ubránit se mladé fence. To že není socializovaná je naopak její mínus, tihle psi se většinou druhých bojí. Kdyby ho z toho vodítka pustila k ničemu by nedošlo. malej čokl by zkončil trošku poválenej a s tou vlčandou by se možná vůbec neutkali. Na cvičáku pustíme klidně dvacet psů, na vodítkách by se sežrali, jakmile jsou volně žádné konflikty nejsou. Tohle neplatí snad jen pro nějaké ty buly, ty mají jinou povahu, lae labík a štěně ovčáka, vždyt to je skoro k smíchu. Spíš si myslím že zadavatelka je fakt hysterka a svůj strach přenáší na psa.

Ovsem toto je aplikovatelne naozaj len ked si je clovek isty, ze ma vyrovnaneho psa, ktory toho druheho usmerni a nepokusi sa ho zozrat uplne. A ktory po takejto skusenosti nebude mat chutky sa potom montovat agresivne do interakcie s kazdym psom ktorych stretnu. Co zadavatelka asi ma sudiac podla toho ze pes zvladol stat a nemiesat sa do toho napriek velkym emociam vsade naokolo.

Skusit to s menej vyrovnanym psom, tak si clovek zarobi na velmi velky problem, vo vseobecnosti je preto naozaj lepsie aby riesil clovek a nie pes.

"Ano chytrolín, nebyla jste u toho a víte co bylo potřeba udělat a co bylo přehnané"
ale ale, já myslela, že je jasné, že na internetové diskuzi se reaguje na písemné příspěvky, krom toho, že většinou píšu něco jako "dle příspěvku" apod., to je snad logické ne...patrně jak komu

"Jestli to že jsem na psa co po mém vyjížděl zadupala a zakřičela ať táhne považujete za agresi tak opravdu netušíte co výraz agrese znamená. To byla pouze obrana a ještě velmi mírná. Vy děláte jako bych do něj začala střílet. "
za prvé je srdečně jedno, kdo co považuje za agresi, podstatné je to, jak to brala ona feňule i to malé bílé...krom toho, že to agrese objektivně byla a je jedno, že obranná

"Tak až někdy zase napadnou vašeho psa, však o nic nejde, hlavně buďte v klidu a jen se na malého pejsánka dívejte, hlavně na něj nezvyšujte hlas a dupat? No to vůbec, ještě by se mohl bobinek polekat. A vašeho psa v tom klidně nechte ať se porve, třeba to přežije třeba ne. Tak koupíte nového, no."
půvabné hlavně ta představa, jak ten můj pes nepřežije útok toho malého pejsánka bobinka...zatím jsme všechny malé bobinky přežili ve zdraví i bez řevu a dupání, a dokonce se z některých těch útočníků stali naši kamarádi

"Obracíte to tady že chudina fena bránila protože já jsem byla agresivní"
prosím o citaci, kde píšu něco o bránící se chudině NO...chce to naučit se lépe číst

"Nakonec vlastně moje vina".
to skutečně nelze vyloučit

"Nemusíte mi ani odepisovat."
to plně chápu, že to není má povinnost.

Na cvičáku pustíme klidně dvacet psů, na vodítkách by se sežrali, jakmile jsou volně žádné konflikty nejsou.

Tak pod tohle se můžu podepsat taky...mám kamárádku, žádná velká pejskařka...první pes, navíc se psů trochu bojí (trochu víc, jako malou jí pes pokousal), když se domluvíme, že spolu uděláme delší procházku, vyjedem za město...vyndám psy z auta...dorazí kamarádka a vyloží psa (bearded kolie) samozřejmě na vodítku...situace (která se při každé naší prochajdě opakuje)...její pes táhne k mým, ona napjatá jak struna, okřikuje svýho psa...moje fena na to reaguje štěkotem (který rozhodně nevypadá jako přátelské poblafávání) a řítí se k nim (a to je oba zná a rozhodně nemá v úmyslu ani jednoho z nich sežrat)...teď když se nad tím zamyslím, situace vypadá v reálu velmi podobně jako popisuje zadavatelka (aniž bych chtěla její zážitek zlehčovat)...takže už, jak vylezou z auta (parkujeme u lesní cesty...okolo žádný provoz) řvu na kamarádku ať svýho psa pustí...a najednou je situace úplně jiná...moji pesani doběhnou k jejímu..očuchaj se, přivítaj se...a vyráží se....v klidu...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně jak tu psala orionka, zadavatelka udělala už tu blbost že nepustila psa z vodítka.V takovéhle situaci okamžitě odepnout, a pes by si to s ovčandou porovnal sám. Zadavatelka tady argumentuje obratností a sílou stisku a podobnými blbostmi. Ti psi bbx byli naprosto vyrovnaní, váhově, obratností i tou silou by on musel mít nad fenou navrch. nedělejte s labradorů blby, ten pes má sílu na to aby toho malého vořecha překousnul v půli, má i sílu na to ubránit se mladé fence. To že není socializovaná je naopak její mínus, tihle psi se většinou druhých bojí. Kdyby ho z toho vodítka pustila k ničemu by nedošlo. malej čokl by zkončil trošku poválenej a s tou vlčandou by se možná vůbec neutkali. Na cvičáku pustíme klidně dvacet psů, na vodítkách by se sežrali, jakmile jsou volně žádné konflikty nejsou. Tohle neplatí snad jen pro nějaké ty buly, ty mají jinou povahu, lae labík a štěně ovčáka, vždyt to je skoro k smíchu. Spíš si myslím že zadavatelka je fakt hysterka a svůj strach přenáší na psa.

Ne, já jsem neudělala chybu že jsem psa nepustila. Za prvé, čtěte pořádně. Byl původně na volno a držela jsem ho pak za obojek. Nebyl na žádném vodítku. Za druhé příště to budu řešit stejně, případně s použitím paralyzeru. Nepřeji si aby za náma s řevem běhal cizí velký pes. Na to mám právo. Tečka.

Vidím že vy nedokážete pochopit že si já nepřeji aby si můj pes cokoliv porovnával s druhým psem. Vídáme se se psy co znám a spolu vychází bez problému. Nebudu ale riskovat že mně ho nějaký rapl pokouše. Jo vlastně já jsem zapomněla, vy znáte všechno. Jste si jistá jak by se můj pes ubránil aniž by měl zranění, víte jak by ho nejspíš fena ani nenapadla. Neznáte ji, neviděla jste ji, kdo ví s čím je křížená. A to že má každý pes jinou sílu stisku není blbost, asi nebudete tak zkušená jak ze sebe děláte.
Naopak, vy z něj děláte blba, jenom proto že není rváč a nechce se rvát. A proto že mě poslechl, nemůžete to rozdýchat. Vždycky si najdete důvod druhého zkritizovat. Abyste vy byla ta chytrá. Nebavila jsem se že nemá sílu aby překousl malého vořecha. Jo přežil by i s ovčandou, to je podle vás že by se ubránil. S tím že by byl znovu pokousaný.

Váš problém že neumíte pochopit že ne každý chce aby se jeho pes musel rvát s druhým. Já si to prostě nepřeju, je to pro mě stres dívat se jak se rve se psem a nevím co mu bude. A už vůbec nechápu co sem pletete cvičák, tam jsme je taky pustili všechny spolu, tohle je úplně jiná situace.

Vám je to k smíchu, už to vypovídá o vaší povaze. Umíte věci jenom zlehčovat a druhé urážet. Víte houby o tom co já jsem v životě zažila a co mám za sebou. Ale víte že jsem hysterka. Co já si o vás myslím tady vůbec psát nebudu, Ať jste spokojená - ano, jste nejchytřejší, nejzkušenější a nejlepší. To víte že jo. Tak si buďte, já mám svůj názor a co si myslíte vy je mně upřímně ukradené.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..."Spíš si myslím že zadavatelka je fakt hysterka a svůj strach přenáší na psa."...
Je to hodně tvrdě napsané, nenapsala bych hysterka, ale trochu přecitlivělá. Já to mám podobně. Když proti nám někdo jde, tak nějak ze slušnosti, aby náhodou nevyjela, kdyby se jí nelíbil, nebo začal zmatkovat a pokřikovat po mě, ať si ji chytím...atd, tak ji přivolávám a uvazuju, ona ví, že protijdoucího řeším a tak už pak je na vodítku ve střehu. Když s ní jde syn, tak to neřeší a nikdy mu po nikom nevyjede. Ze mě cítí tu momentální obavu a pak už je ve střehu, kdykoliv se někdo objeví a je z toho začarovaný kruh.

Ikdybych byla přecitlivělá? Tak co, třeba jsem. Víte vy co mám v životě za sebou, co jsem si prožila a proč jsem více citlivá než ostatní lidi. Nevíte nic, odsuzujete mě tady jenom proto že mám strach z cizího velkého psa co vyjede po mém a že si ho bráním a nechci aby se rval a vyřizoval si to sám. Ok, mějte se tu všichni pěkně, už nemám chuť sem vůbec chodit. Čekala jsem pochopení, ale vy jste ze mě udělali akorát blbce.

Jo našlo se tu pár lidí co mně pochopili, dokázali se vžít do mojí situace a i poradili, těm děkuji.

..."Nevíte nic, odsuzujete mě tady jenom proto že mám strach z cizího velkého psa "...
Ale já vás přece neodsuzuju, já to jen konstatuju s tím, že většinou se to na psa přenáší. On pes vycítí naše hnutí mysli víc, než si jen dovedeme představit.
Proto agresivní lidi mají agresivní psy ( nic o vás ) a kliďasové mají psy klidné.
Stejně tak pes vycítí u majitele strach. Některý reaguje tak, že se stáhne, některý naopak chce bránit.

Nechápu proč zadavatelku urážíte, zachovala se správně, možná by se dalo zachovat lépe, aby nedošlo k přiběhnutí ovčandy, ale i tak se nezachovala špatně. Nikdo netvrdí, že by se její labrador nedokázal ubránit, nebo že by na to neměl. Měl, ale za jakou cenu? Že bude vyjíždět po dalších psech, že bude muset jet na veterinu..? Labrador je silný pes a dokáže si poradit s ovčákem, ale já bych toho svého taky nenechala nic vyřizovat samotného. Dobře takové to vyříkávání, apod.. třeba by to v tomto případě taky tak bylo, ale třeba taky ne a šli by do sebe na tvrdo, pro psa nějaký šrámy na duši nejsou úplně nejlepší a jet na veterinu třeba i jen kvůli nějakému pochybnému kousnutí, asi bych taky nechtěla. pes se zachoval skvěle, i po té co měl špatnou zkušenost a zadavatelka to řešila za něj. Proč ne? Kdyby sem zadavatelka napsala to samé, jen že svého psa pak na ovčáka poslala, a oba skončili pokousaní, tak tady dostane teprve čočku. Každý jsme nějaký, někdo je odvážný, někdo holt má špatnou zkušenost a tak má strach, bohužel se to může přenést na psa, ale to přece neznamená někoho urážet.

orionka napsal(a):
..."Spíš si myslím že zadavatelka je fakt hysterka a svůj strach přenáší na psa."...
Je to hodně tvrdě napsané, nenapsala bych hysterka, ale trochu přecitlivělá. Já to mám podobně. Když proti nám někdo jde, tak nějak ze slušnosti, aby náhodou nevyjela, kdyby se jí nelíbil, nebo začal zmatkovat a pokřikovat po mě, ať si ji chytím...atd, tak ji přivolávám a uvazuju, ona ví, že protijdoucího řeším a tak už pak je na vodítku ve střehu. Když s ní jde syn, tak to neřeší a nikdy mu po nikom nevyjede. Ze mě cítí tu momentální obavu a pak už je ve střehu, kdykoliv se někdo objeví a je z toho začarovaný kruh.

Ikdybych byla přecitlivělá? Tak co, třeba jsem. Víte vy co mám v životě za sebou, co jsem si prožila a proč jsem více citlivá než ostatní lidi. Nevíte nic, odsuzujete mě tady jenom proto že mám strach z cizího velkého psa co vyjede po mém a že si ho bráním a nechci aby se rval a vyřizoval si to sám. Ok, mějte se tu všichni pěkně, už nemám chuť sem vůbec chodit. Čekala jsem pochopení, ale vy jste ze mě udělali akorát blbce.

Jo našlo se tu pár lidí co mně pochopili, dokázali se vžít do mojí situace a i poradili, těm děkuji.


Zrovna zde v tomto příspěvku "orionka" se mi zdá, že se Vás docela zastala, nebo alespoň dost rozumně vysvětlila své stanovisko. Přijde mi, že jste z toho čím dál víc vytočená...
Někdy je lepší nechat věci být, než se v nich šťourat.
Spousta lidí máme něco za sebou. Život jde dál.

Dřív jsem měla fenu NO (přišla jsem k ní jako už k dospělé) a ta byla poměrně dost ostrá na cizí psy. Pokud se o ní nebo o mě ten cizí pes nestaral, jako by neexistoval, pokud se moc zajímal, byla velmi razantní i bych řekla, že cizí člověk by řekl nevyzpytatelná. O nějaké normální psí komunikaci by se nedalo mluvit, ne že by toho psa chtěla rvát, ona do něho prostě naběhla a cizí pes utekl, tím to haslo. Naštěstí jsme za celý náš společný život nepotkali psa podobného "magora" jako byla ona. To byla taková doba, kdy jsme měli v obci i smečku toulavých psů, nebo lidi běžně venčívali i velké psy na volno, nikdo nechodil s paralyzérem atd., před touhle mou fenou své psy volali, nebo řekli "ať mu dá za vyučenou". Ale to mi teda taky nebylo příjemné...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..."Nevíte nic, odsuzujete mě tady jenom proto že mám strach z cizího velkého psa "...
Ale já vás přece neodsuzuju, já to jen konstatuju s tím, že většinou se to na psa přenáší. On pes vycítí naše hnutí mysli víc, než si jen dovedeme představit.
Proto agresivní lidi mají agresivní psy ( nic o vás ) a kliďasové mají psy klidné.
Stejně tak pes vycítí u majitele strach. Některý reaguje tak, že se stáhne, některý naopak chce bránit.

Ano, přenáší se nálady na psa, a celkově povaha člověka hodně psa ovlivní. To jsme za jedno. Ale já jsem neměla důvod být nervozní, hysterická, mít strach ani nic podobného, prostě jsme v pohodě šli na procházku. A přesto nečekaně pes vyběhl už s agresivním chováním. Jo pak jsem určitě nervozní byla když mně po něm chňapal. Totéž potom když přiběhla fena NO. To je ale přece naprosto přirozené chování.

Je to podobné jako by venku člověka napadl pes, a pak mu bylo vyčítané že byl ale nervozní a hysterický tak proto ho pes vážně zranil. Kdyby při prvním kousnutí zachoval klid a nehysterčil, pes by odešel a nic vážného by se nestalo. Je to totéž.

tapina napsal(a):
orionka napsal(a):
..."Spíš si myslím že zadavatelka je fakt hysterka a svůj strach přenáší na psa."...
Je to hodně tvrdě napsané, nenapsala bych hysterka, ale trochu přecitlivělá. Já to mám podobně. Když proti nám někdo jde, tak nějak ze slušnosti, aby náhodou nevyjela, kdyby se jí nelíbil, nebo začal zmatkovat a pokřikovat po mě, ať si ji chytím...atd, tak ji přivolávám a uvazuju, ona ví, že protijdoucího řeším a tak už pak je na vodítku ve střehu. Když s ní jde syn, tak to neřeší a nikdy mu po nikom nevyjede. Ze mě cítí tu momentální obavu a pak už je ve střehu, kdykoliv se někdo objeví a je z toho začarovaný kruh.

Ikdybych byla přecitlivělá? Tak co, třeba jsem. Víte vy co mám v životě za sebou, co jsem si prožila a proč jsem více citlivá než ostatní lidi. Nevíte nic, odsuzujete mě tady jenom proto že mám strach z cizího velkého psa co vyjede po mém a že si ho bráním a nechci aby se rval a vyřizoval si to sám. Ok, mějte se tu všichni pěkně, už nemám chuť sem vůbec chodit. Čekala jsem pochopení, ale vy jste ze mě udělali akorát blbce.

Jo našlo se tu pár lidí co mně pochopili, dokázali se vžít do mojí situace a i poradili, těm děkuji.


Zrovna zde v tomto příspěvku "orionka" se mi zdá, že se Vás docela zastala, nebo alespoň dost rozumně vysvětlila své stanovisko. Přijde mi, že jste z toho čím dál víc vytočená...
Někdy je lepší nechat věci být, než se v nich šťourat.
Spousta lidí máme něco za sebou. Život jde dál.

Dřív jsem měla fenu NO (přišla jsem k ní jako už k dospělé) a ta byla poměrně dost ostrá na cizí psy. Pokud se o ní nebo o mě ten cizí pes nestaral, jako by neexistoval, pokud se moc zajímal, byla velmi razantní i bych řekla, že cizí člověk by řekl nevyzpytatelná. O nějaké normální psí komunikaci by se nedalo mluvit, ne že by toho psa chtěla rvát, ona do něho prostě naběhla a cizí pes utekl, tím to haslo. Naštěstí jsme za celý náš společný život nepotkali psa podobného "magora" jako byla ona. To byla taková doba, kdy jsme měli v obci i smečku toulavých psů, nebo lidi běžně venčívali i velké psy na volno, nikdo nechodil s paralyzérem atd., před touhle mou fenou své psy volali, nebo řekli "ať mu dá za vyučenou". Ale to mi teda taky nebylo příjemné...

Ano, jsem z toho čím dál víc vytočená a vy se mně divíte? Nečekala bych že to tady někteří obrátí proti mě. První tady rozebírali povahu mého psa, že se zachoval on špatně a nakonec moji povahu - že jsem se zachovala špatně já. Jsem z lidí už neskutečně zklamaná. Ano, každý máme něco za sebou, já tady ale druhé lidi neurážím proto jací jsou. Na jednom se dá dříví štípat a druhý je citlivější, a co.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně jak tu psala orionka, zadavatelka udělala už tu blbost že nepustila psa z vodítka.V takovéhle situaci okamžitě odepnout, a pes by si to s ovčandou porovnal sám. Zadavatelka tady argumentuje obratností a sílou stisku a podobnými blbostmi. Ti psi bbx byli naprosto vyrovnaní, váhově, obratností i tou silou by on musel mít nad fenou navrch. nedělejte s labradorů blby, ten pes má sílu na to aby toho malého vořecha překousnul v půli, má i sílu na to ubránit se mladé fence. To že není socializovaná je naopak její mínus, tihle psi se většinou druhých bojí. Kdyby ho z toho vodítka pustila k ničemu by nedošlo. malej čokl by zkončil trošku poválenej a s tou vlčandou by se možná vůbec neutkali. Na cvičáku pustíme klidně dvacet psů, na vodítkách by se sežrali, jakmile jsou volně žádné konflikty nejsou. Tohle neplatí snad jen pro nějaké ty buly, ty mají jinou povahu, lae labík a štěně ovčáka, vždyt to je skoro k smíchu. Spíš si myslím že zadavatelka je fakt hysterka a svůj strach přenáší na psa.

Tak mi připadá, že spíše vy se stavíte do pozice, že jedině vy máte patent na pravdu. Málokdy se tu nechám vyprovokovat, ale váš příspěvek je už vrcholem ignorace a snůška nesmyslů. Proč nejste schopna (a nejen vy) pochopit naprosto jednoduchou pravdu: jdu (nebo kdokoliv jiný) se svým psem na vodítku na procházku, můj pes je napaden malým, ale neukázněným a neovladatelným psem, kterého se snažím odehnat a na pomoc mu přijde větší pes, který se snaží mého také napadnout. Budu svého psa chránit, co jiného? Přece nechci, aby byl pokousán nebo aby se mi začal taky rvát a napadat psy. MÁM NA TO PLNÉ PRÁVO. Nemusím dlouze přemýšlet coby kdyby, psi jsou neovladatelní, na volno a bez košíku, takže každý můj zásah je opodstatněný. Rozhodně lepší se bránit než lítat po veterině s pokousaným psem a pak napravovat jeho psychiku. Na rozdíl od zadavatelky bych byla podstatně razantnější, nosím totiž po mnoha zkušenostech přes rameno náhradní voďák s pořádnou karabinou a to by určitě zabralo. Pro zadavatelku: už se na to vykašlete, číst tato "moudra" fakt nemáte zapotřebí. Nějak se tady ty diskuze zvrhávají, že nakonec to odnese každý, kdo se tu na něco dotáže či s něčím svěří.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, jsem z toho čím dál víc vytočená a vy se mně divíte? Nečekala bych že to tady někteří obrátí proti mě. První tady rozebírali povahu mého psa, že se zachoval on špatně a nakonec moji povahu - že jsem se zachovala špatně já. Jsem z lidí už neskutečně zklamaná. Ano, každý máme něco za sebou, já tady ale druhé lidi neurážím proto jací jsou. Na jednom se dá dříví štípat a druhý je citlivější, a co.

Ale dobře, tak si řekněte i sama pro sebe "no a co".
Někdo je citlivější.
Někdo např. je nejchytřejší, musí mít vždycky pravdu, zlehčuje situaci, dělá si z ostatních srandu, vysmívá se druhým (to není totéž) - "no a co".
Třeba i ti, co se nevyjadřovali úplně příjemně, Vám svým pohledem mohli pomoct. a když už v ničem k tématu, tak v tom, že jste se s takovými lidmi setkala a můžete si tady na nanečisto říct "no a co". Opravdu, pokud to nechcete dál rozvíjet, nemusíte nikomu nic vysvětlovat, pokud máte dojem, že vše jste už řekla a oni na Vás vidí jen to zlé; oni, když jim to řeknete po sté neřeknou no tak dobře, tak teda máte pravdu - proč, když to vidí jinak?

A když má někdo takovou náturu, dá se vše obrátit ve zlé, kór zde na netu, kdy Vám to nikdo nemusí říct do očí, a kdy si každý může důkladně rozmyslet, co napíše.
Spousta lidí jsou chytří tak maximálně písemně. A to ještě kritiku neadresují tomu, komu patří. To je úplně nejlepší. Nemyslím to tady na nikoho konkrétního, to jsou prostě lidi.

conie napsal(a):
Tak mi připadá, že spíše vy se stavíte do pozice, že jedině vy máte patent na pravdu. Málokdy se tu nechám vyprovokovat, ale váš příspěvek je už vrcholem ignorace a snůška nesmyslů. Proč nejste schopna (a nejen vy) pochopit naprosto jednoduchou pravdu: jdu (nebo kdokoliv jiný) se svým psem na vodítku na procházku, můj pes je napaden malým, ale neukázněným a neovladatelným psem, kterého se snažím odehnat a na pomoc mu přijde větší pes, který se snaží mého také napadnout. Budu svého psa chránit, co jiného? Přece nechci, aby byl pokousán nebo aby se mi začal taky rvát a napadat psy. MÁM NA TO PLNÉ PRÁVO. Nemusím dlouze přemýšlet coby kdyby, psi jsou neovladatelní, na volno a bez košíku, takže každý můj zásah je opodstatněný. Rozhodně lepší se bránit než lítat po veterině s pokousaným psem a pak napravovat jeho psychiku. Na rozdíl od zadavatelky bych byla podstatně razantnější, nosím totiž po mnoha zkušenostech přes rameno náhradní voďák s pořádnou karabinou a to by určitě zabralo. Pro zadavatelku: už se na to vykašlete, číst tato "moudra" fakt nemáte zapotřebí. Nějak se tady ty diskuze zvrhávají, že nakonec to odnese každý, kdo se tu na něco dotáže či s něčím svěří.

přesně.

Občas mi přijde, že je hnusných lidí alespoň 99% obyvatel země... je to neuvěřitelný...

tapina napsal(a):
Ale dobře, tak si řekněte i sama pro sebe "no a co".
Někdo je citlivější.
Někdo např. je nejchytřejší, musí mít vždycky pravdu, zlehčuje situaci, dělá si z ostatních srandu, vysmívá se druhým (to není totéž) - "no a co".
Třeba i ti, co se nevyjadřovali úplně příjemně, Vám svým pohledem mohli pomoct. a když už v ničem k tématu, tak v tom, že jste se s takovými lidmi setkala a můžete si tady na nanečisto říct "no a co". Opravdu, pokud to nechcete dál rozvíjet, nemusíte nikomu nic vysvětlovat, pokud máte dojem, že vše jste už řekla a oni na Vás vidí jen to zlé; oni, když jim to řeknete po sté neřeknou no tak dobře, tak teda máte pravdu - proč, když to vidí jinak?

A když má někdo takovou náturu, dá se vše obrátit ve zlé, kór zde na netu, kdy Vám to nikdo nemusí říct do očí, a kdy si každý může důkladně rozmyslet, co napíše.
Spousta lidí jsou chytří tak maximálně písemně. A to ještě kritiku neadresují tomu, komu patří. To je úplně nejlepší. Nemyslím to tady na nikoho konkrétního, to jsou prostě lidi.

Jojo máte pravdu, už to tady nebudu řešit. Nikam by to nevedlo. Napsala jsem vše co jsem chtěla a nemám potřebu nikoho o ničem přesvědčovat. Jsem ráda že se našli i fajn lidi co to vnímají stejně a zachovali by se podobně a taky že se umí druhého zastat.

conie napsal(a):
Tak mi připadá, že spíše vy se stavíte do pozice, že jedině vy máte patent na pravdu. Málokdy se tu nechám vyprovokovat, ale váš příspěvek je už vrcholem ignorace a snůška nesmyslů. Proč nejste schopna (a nejen vy) pochopit naprosto jednoduchou pravdu: jdu (nebo kdokoliv jiný) se svým psem na vodítku na procházku, můj pes je napaden malým, ale neukázněným a neovladatelným psem, kterého se snažím odehnat a na pomoc mu přijde větší pes, který se snaží mého také napadnout. Budu svého psa chránit, co jiného? Přece nechci, aby byl pokousán nebo aby se mi začal taky rvát a napadat psy. MÁM NA TO PLNÉ PRÁVO. Nemusím dlouze přemýšlet coby kdyby, psi jsou neovladatelní, na volno a bez košíku, takže každý můj zásah je opodstatněný. Rozhodně lepší se bránit než lítat po veterině s pokousaným psem a pak napravovat jeho psychiku. Na rozdíl od zadavatelky bych byla podstatně razantnější, nosím totiž po mnoha zkušenostech přes rameno náhradní voďák s pořádnou karabinou a to by určitě zabralo. Pro zadavatelku: už se na to vykašlete, číst tato "moudra" fakt nemáte zapotřebí. Nějak se tady ty diskuze zvrhávají, že nakonec to odnese každý, kdo se tu na něco dotáže či s něčím svěří.

Děkuju. Mluvíte mi z duše, celý příspěvek od začátku až do konce. Jen já to možná neumím tak dobře zformulovat

Andrýsek3 napsal(a):
Nechápu proč zadavatelku urážíte, zachovala se správně, možná by se dalo zachovat lépe, aby nedošlo k přiběhnutí ovčandy, ale i tak se nezachovala špatně. Nikdo netvrdí, že by se její labrador nedokázal ubránit, nebo že by na to neměl. Měl, ale za jakou cenu? Že bude vyjíždět po dalších psech, že bude muset jet na veterinu..? Labrador je silný pes a dokáže si poradit s ovčákem, ale já bych toho svého taky nenechala nic vyřizovat samotného. Dobře takové to vyříkávání, apod.. třeba by to v tomto případě taky tak bylo, ale třeba taky ne a šli by do sebe na tvrdo, pro psa nějaký šrámy na duši nejsou úplně nejlepší a jet na veterinu třeba i jen kvůli nějakému pochybnému kousnutí, asi bych taky nechtěla. pes se zachoval skvěle, i po té co měl špatnou zkušenost a zadavatelka to řešila za něj. Proč ne? Kdyby sem zadavatelka napsala to samé, jen že svého psa pak na ovčáka poslala, a oba skončili pokousaní, tak tady dostane teprve čočku. Každý jsme nějaký, někdo je odvážný, někdo holt má špatnou zkušenost a tak má strach, bohužel se to může přenést na psa, ale to přece neznamená někoho urážet.

Ja pustit nebo to nechat resit svoji ex fenu rtw je malej cokl i ovcanda behem chvilky na dva kusy. A v tu chvili by zas pro nektere bylo spatne tohle takze ono si clovek nevybere. I kdyz. Stat se to fene sundavam kosik a jak se k ni nejakej cokl dostane, buh s nim. Ted psa nemam ale jestli nekdy poridim, zas rtw. Skveli rodini psi a lidi i jini psi z toho maj aspon teochu respekt. Tudiz k nim zas tolik nelezou. Dikybohu za to.

Im29 víte ono se těžko radí, nikdo tady nezná osobně vašeho psa ani nebyl osobně u situace, kterou jste popsala, je pravda že se diskuze časem možná trochu zvrtla, ale to že někdo napíše svojí zkušenost, svoje řešení, rozebere povahu vašeho psa nebo vaší reakci na situaci, byť možná ještě trochu neomaleně, není konec světa. Pro mě osobně tato diskuze byla užitečná. Mohla jsem porovnat, jak řeším (nebo si myslím, že bych řešila) podobnou situaci já a jak ostatní.
Souhlasím s vámi, že postup, kdy by měl pes nechat řešení situace na vás je asi ideální, říkáte, že byste řešila podobnou situaci stejně...tak jí stejně řešte...je to jen na vás.
Máte štěstí, že máte psa, který je defakto s vámi za jedno a i když vy křičíte na druhého psa, tak je v klidu. Já se musím chovat klidně a neřvat (do té doby jsou možná psi nastartovanější, ale nic neřešej, jakmile bych začala na cizího psa řvát nebo nedejbože ho fyzicky napadat, tak bych měla na průšvih zaděláno, protože vím na tuty (ověřeno v jiných situacích), že psi by šli do toho se mnou a udržet na vodítku dva padesátikilový psy, kteří se chtějí na někoho vrhnout, je fyzicky téměř nemožné...psy musím uklidnit a to rozhodně nejde, když budu řvát a bojovat.
Přesto můj názor nemusíte brát jako bernou minci...a ani názory ostatních...jestli si chcete pořídit paralyzér, klidně si ho pořiďte...už jen proto, že vám to poskytne pocit relativního bezpečí.
Ale zkuste na lidi zde nezanevřít...ne s každým se zde na všem shodnu, ale zkušenosti ostaních lidí vždy beru jako plus ať už s diskutujícími souhlasím a nebo ne. A jak už zde bylo psáno, vždycky si můžete říct "no a co...já to budu dělat takhle a fertig"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Im29 víte ono se těžko radí, nikdo tady nezná osobně vašeho psa ani nebyl osobně u situace, kterou jste popsala, je pravda že se diskuze časem možná trochu zvrtla, ale to že někdo napíše svojí zkušenost, svoje řešení, rozebere povahu vašeho psa nebo vaší reakci na situaci, byť možná ještě trochu neomaleně, není konec světa. Pro mě osobně tato diskuze byla užitečná. Mohla jsem porovnat, jak řeším (nebo si myslím, že bych řešila) podobnou situaci já a jak ostatní.
Souhlasím s vámi, že postup, kdy by měl pes nechat řešení situace na vás je asi ideální, říkáte, že byste řešila podobnou situaci stejně...tak jí stejně řešte...je to jen na vás.
Máte štěstí, že máte psa, který je defakto s vámi za jedno a i když vy křičíte na druhého psa, tak je v klidu. Já se musím chovat klidně a neřvat (do té doby jsou možná psi nastartovanější, ale nic neřešej, jakmile bych začala na cizího psa řvát nebo nedejbože ho fyzicky napadat, tak bych měla na průšvih zaděláno, protože vím na tuty (ověřeno v jiných situacích), že psi by šli do toho se mnou a udržet na vodítku dva padesátikilový psy, kteří se chtějí na někoho vrhnout, je fyzicky téměř nemožné...psy musím uklidnit a to rozhodně nejde, když budu řvát a bojovat.
Přesto můj názor nemusíte brát jako bernou minci...a ani názory ostatních...jestli si chcete pořídit paralyzér, klidně si ho pořiďte...už jen proto, že vám to poskytne pocit relativního bezpečí.
Ale zkuste na lidi zde nezanevřít...ne s každým se zde na všem shodnu, ale zkušenosti ostaních lidí vždy beru jako plus ať už s diskutujícími souhlasím a nebo ne. A jak už zde bylo psáno, vždycky si můžete říct "no a co...já to budu dělat takhle a fertig"

Ale jo, já neříkám že je to konec světa. Jenom že mě mrzela a zároveň vytočila reakce některých lidí. Myslím že se diskuse hodně zvrtla a nevím proč se tady vždy diskuse otočí úplně jiným směrem a téměř vždy se lidi pohádají. Ať je to jakékoliv téma. Jediné pozitivní na tom je že zhruba vím co od koho čekat a kdo je mi svými názory a přístupem blízký. A s kým si naopak nemám co říct.

Ale to je diskuze. A to se ještě tahle pořád držela psů a nepadala ostrá slova, jen s vámi sem tam někdo a sem tam v něčem nesouhlasil. Jen vám ještě napíši jednu zkušenost ( tedy od psů se posunu hodně daleko ).
Scházeli jsme se, pár vlastně nejlepších přátel. Když někdo něco slavil, když jsme se potkali a domluvili. Třeba i pozpívali a také diskutovali. Je to dávno, před rokem 89. Všichni jsme věděli, že ve společnosti je to špatně a téměř každá diskuze se nakonec otočila tím směrem. Rozcházeli jsme se mnohdy ráno, do ochraptění vykřičení, každý jsme měli trochu jiný názor...i když jsme všichni věděli jedno a stejně - tak jak to je, to dál nejde. Ale pořád jsme zůstávali nejlepšími přáteli.
Víte jaká by to byla na světě nuda, kdyby diskuze probíhala : Je to bílé. Ano bílé. Jedině bílé. Jo bílé, to je správně. No jasně bílé...atd. Nic bychom se nedozvěděli, nikam se neposunuli, jen bychom si kývali.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jojo máte pravdu, už to tady nebudu řešit. Nikam by to nevedlo. Napsala jsem vše co jsem chtěla a nemám potřebu nikoho o ničem přesvědčovat. Jsem ráda že se našli i fajn lidi co to vnímají stejně a zachovali by se podobně a taky že se umí druhého zastat.

Taky nenechávám konflikty za svých psech. Jsem ráda, že ozvat se v rámci psí komunikace umí, ale zároveň nechci, aby to přešlo někam jinam a chci aby věděli, že jsem tu já, kdo situaci řeší primárně. Stará fenka už je hodně stará a nechci jí vystavovat jakýkoliv nehodě, která by pak pro ni mohla být hodně špatná, takže když nastalo to, že jsme v lese míjeli lidi, kteří předtím hystericky odchytávali svoje psy RR a velký kříženec čehosi (to už je pro mě špatný znamení, že psi nejsou ovladatelní a majitelé je hystericky nahání- nehodlám zkoumat proč, zda jsou agresivní, či neposlušní), a majitel feny RR z nějakýho naprosto nepochopitelnýho důvodu svou fenu pustil přesně v momentu, kdy jsme se míjeli a fena vylítla směrem k mojí bábrdli, tak prostě automatická reakce a letěla moje noha. A psa zastavila Opravdu nehodlám zkoumat s jakým úmyslem pes k mému psu letí, když ho předtím majitel hystericky nahání. Moji psi chodí navolno, jsou ovladatelní, nemám problém s tím, aby si hráli s jinými psy a to i s těmi které prostě jen tak potkáme. Nemám problém vyhodnotit příchod přátelského psa. Ale stejně tak, nenechám- jako teď v úterý - malýho pošahanýho frbula (a jinak je mám ráda, jsou to fajn psi), aby se navážel do mého psa, který má jednak moc milou a přátelskou povahu a je vedený k tomu, že se nepere. Takže jsem řekla náš povel : "Neřeš ho, je to...!" a po psu jsem houkla a vyběhla já. Majiteli jsem sdělila, že bude jednoho dne překvapen, až mu toho xindla velkej pes s jinou povahou přežvejkne a že já osobně, mu příště psa nakopnu a bude mi fučik, jak daleko si popoletí. Při návratu domů, jsme míjeli dvě pipiny, který si tam kdákaly a na flexině měly ratlíka. Můj pes šel o dva kroky přede mnou a vesele si konverzoval s nějakou paní, která si s ním povídala. Když jsme všichni tři byli na úrovni těch dvou pipin, tak ratlík vypálil, zuby ven, jekot jak když ho propíchli a vlítnul mi do mlaďase a do tý paní., který to přirozeně přivodilo infarkt. Protože si tak v klidu šla, povídala se psem a něco kreténskýho jí vybuchlo u nohou. Takže zase bylo zle. No - upřímně, už mám dost dementních lidí, kteří by neměli mít ani plyšáky a rozhodně fakt nenechám na svý psy nastupovat nevychovaný čokle. Nepřijde mi to totiž normální. Pokud bych se měla u našeho prvního ohaře chovat tak, jak tu někteří radí, byla by to pro něj, při jeho povaze a tom, co se mu stalo, cesta do pekel. Takhle věděl, že se o mne může opřít, důvěřovat mi (a důvěra psa ve mě, je pro mě hodně důležitá, od toho se odvíjí spousta dalšího).

Včerejší venčení: jdeme s čubou už domu a naproti nám vidím něco černého zalehnutého v trávě a mladou ženskou, ptám se :' Máte čubu?" A ona že jo, tak říkám :"Tak to Vám jí zakousne" a touží ta čuba běžela k nám. Ženská začala sprintovat a to už moje čuba byla naježená a to střední stvořeni se kolem ni tak divně motalo, ženská dobehla a jen řekla feně aby mazala domu a mně naschle a šly jsme, takže se naštěstí nic nestalo. Ale chyběla chvilka a byl z toho pruser, ale já jsem nic nedělala, jen držela vodítko. Kdyby ji už začala pod sebe hrabat, tak bych zasáhla ale ženská měla štěstí ze dobehla včas.

Když jsme všichni tři byli na úrovni těch dvou pipin, tak ratlík vypálil, zuby ven, jekot jak když ho propíchli a vlítnul mi do mlaďase

No to se mi stalo taky když bylo feně osm měsíců...naprosto nečekaně (fena krysaříka)... než jsem se stačila nadechnout a něco řešit drapla jí moje fena a držela jí na zemi břichem nahoru, musela jsem jí vypáčit toho zmetka z tlamy, nic jí nebylo, byla jen oslintaná, dostala prostě od mojí čuby lekci...zato já byla celá od krve, protože jsem se řízla do prstu o fenin zub...a pokoušel se o mě infarkt (takovej fofr od mé neohrabané feňule bych ani ve snu nečekala, dnes už si na podobné situace dávám majzla)...

-.a pokoušel se o mě infarkt...
"""""""""""""""""""""""""""
A za to mi to fakt nestojí - nebudu koukat, jestli jsem hafánka
snad nekopla moc.

rapotacka11 napsal(a):
-.a pokoušel se o mě infarkt...
"""""""""""""""""""""""""""
A za to mi to fakt nestojí - nebudu koukat, jestli jsem hafánka
snad nekopla moc.

To mate pravdu :D
Ja jednou nakopla bilou krysu ci jak to nazvat, ktera se zakousla do meho psa, druha rvala o kousek vedle a panicek sel jakoby se nic nedelo... Az po mem kopanci do bestie se pan rozbehl, ze mi taky nakope urcite partie a zavola policii... To je pak horsi to jednani s temi drzymi lidmi, kteri vam jeste odpovi "ja mam male psy a a ty velkeho, oni mu nic neudelaji" v te chvili mam chut svemu sundat kosik... Preci jen to bylo 2 na 1.
Horsi uz je snad jen kdyz vam nevrlý stářík vyhrozuje ze na vaseho psa pusti toho sveho 15kg krizence bigla(?l) l, ze z nej nadela par kousku, pokud neodejdete z louky kde venci on.. No nevim co by udelal muj 40kg pes takovemu prckovi.. Staci se pánovi vysmat do oci, nic vic slusnejsiho v tu chvili ze sebe nedokazu dostat

rapotacka11 napsal(a):
-.a pokoušel se o mě infarkt...
"""""""""""""""""""""""""""
A za to mi to fakt nestojí - nebudu koukat, jestli jsem hafánka
snad nekopla moc.

No chybama se člověk učí...fakt jsem nikdy takovej fofr nezažila, vypadalo to že se s nima v klidu mineme...že i malý pejsek nemusí hystericky štěkat na dálku, ale vystartuje bez varování...od té doby se nám to tedy již nepřihodilo, snažím se všechno jistit já...psa vedu u nohy, tak abych byla mezi psy já...feně pro jistotu připnu na tu chvilku haltinu. A je pravda, že když mě lidi viděj jak připínám vodítko a beru fenu na krátko k noze s povelem "nesmíš..nevšímat", tak to berou jako varování a alespoň si malý pesany na flexině přitáhnou k sobě, bych tak tipla, že se trochu bojej Volně pobíhající pejsánci maj tendenci obíhat nás v kruzích...takoví ti hrdinové z bezpečné vzdálenosti...a naštěstí si je páníčci snaží odchytit (ale tím, že hodně chodíme na prochajdy mimo město, tak se nám to často nestává). Zatím jsem opravdu nemusela žádnýho cizího psa pacifikovat...protože jeho majitel nic nedělal...minimálně na mou výzvu si psa vždy odchytil.
Taky mi přijde, že podstatně disciplinovanější jsou majitelé fenek...běžný postup již na dálku "Máte psa a nebo fenku?"...po zjištění, že mám taky fenu častokrát vezmou tu svojí malou štěknu na ruku, když se musíme minout na malém prostoru...