Dva psi a bábätko

Tak tomu nějak nerozumím, moji psi byli nejvíc venku, když dítě bylo v kočárku. Co taky doma, tak jsme byli na cvičáku celé dny nebo courali všude možně. A taky jsem se jim mohla maximálně věnovat (dokud nezačala chodit).
Pro děti existuje ohrádka.
V bytě nebyla s nimi ani setinu vteřiny sama a když lezla, psiska byli vedle v místnosti nebo v kenelkách.
Asi budete muset začít používat hlavu.

U mě pravidlo číslo jedna, neodstrkovat psa neustále od miminka, jakmile jsme mimčo přivezli domů, ze psa jsem okamžitě udělala "pomocníčka" u všeho mi asistoval...koupání, krmení, přebalování, uspávání...a vždycky vše v pohodě. Jen chci podotknout, že máme také gaučáky.
Větší nebezpečí u nás vždycky vniklo, když začalo dítě chodit, měli jsme vždycky velké psy, takže u vrávorajícího dítěte stačí když se o něj pes nechtěně otře...někdy stačí, že jen okolo proběhne, nešikovně se otočí...musí se na to dávat pozor a hlavně vždycky dozor.
Od malička se všichni naši psi učí povely "opatrně" a "pomalu"...s těmito povely jsem si vždy vystačila. Ale samozřejmě neznám vaše psy...každý je trochu jiný.

ladka napsal(a):
Dobrý deň.Máme malé trojtýždňové bábätko. Chcem sa opýtať vás, ktorý máte vnútri doma psy a malé bábätko ako ste to zvládli hlavne tie začiatky. Moje psy dva staffordšírske bulteriéry sú snami vnútri rodinného domu predtým sme bývali na byte. Sú zvyknutý na postel gauč...predtým boli zvyknutý na vychádzky teraz sa musia uskromniť len zo záhradou. Tak vidím, že sú znudený a smutný.Nechcem ich dať preč len som chcela od vás nejaké skúsenosti rady. Nejde psy oddeliť nakoľko máme len jednopodlažný dom. Ale určité obavy mám neboli zvyknutý na malé deti.Mám na mysli napríklad: pes leží v ceste a keby náhodou malá chcela okolo prejsť a prepadla na ňom aby po nej neskočil a podobné myšlienky mi behajú hlavou.Alebo malá bude ležať na gauči a on tam vyskočí tiež a zhodí ju...

Nechápu to.
Proč nemůžete chodit se psy ven? Nemáte na dítě kočár? Nemůže jeden rodič hlídat dítě, když ho nechcete brát sebou, a druhý jít se psy ven?
Proč nemůžete naučit psy, aby nechodili na gauč, když na to máte čas ještě několik měsíců, je to naučit?
Když se nám narodilo dítě, taky jsme měli 2 psy, většinou s námi v bytě. Nikdy dítě neshodili, byli přizvaní ke každé činnosti, která se s dítětem od narození dělala, aby si na nového člena smečky zvykli. Na procházky se chodilo několikrát denně, dítě bylo v kočárku nebo v šátku na břichu.
Chce to zapojit mozek a překonat lenost.

Fakt začínám věřit tomu, že s narozením dítěte někdo v porodnici dělá matkám i lobotomii.

LájošM napsal(a):
Nechápu to.
Proč nemůžete chodit se psy ven? Nemáte na dítě kočár? Nemůže jeden rodič hlídat dítě, když ho nechcete brát sebou, a druhý jít se psy ven?
Proč nemůžete naučit psy, aby nechodili na gauč, když na to máte čas ještě několik měsíců, je to naučit?
Když se nám narodilo dítě, taky jsme měli 2 psy, většinou s námi v bytě. Nikdy dítě neshodili, byli přizvaní ke každé činnosti, která se s dítětem od narození dělala, aby si na nového člena smečky zvykli. Na procházky se chodilo několikrát denně, dítě bylo v kočárku nebo v šátku na břichu.
Chce to zapojit mozek a překonat lenost.

Fakt začínám věřit tomu, že s narozením dítěte někdo v porodnici dělá matkám i lobotomii.

Jo s těma procházkama souhlas...i když bydlíme v baráku, tak s kočárkem několikrát denně...myslím, že když jsem měla mimčo, tak musel bejt pes v sedmým nebi, měl paničku neustále doma, pořád se něco dělalo, někam chodilo...takže byl rád když mimčo spalo a my se se psem svalili na gauč a koukali chvíli na telku (jeho nej kanál national geografic)

Teda, se musím přidat, neb jako matka tohle taky nechápu:

"predtým boli zvyknutý na vychádzky teraz sa musia uskromniť len zo záhradou. "
Proč?

"staffordšírske bulteriéry "
SBT jsou psí chůvičky, canisterapeutičtí psi, psi, kteří se nerozloží, když na ně někdo šlápne...

"pes leží v ceste a keby náhodou malá chcela okolo prejsť a prepadla na ňom aby po nej neskočil "
když pominu plemeno, tak psi i dítě tam snad budou mít nějakého zodpovědného dospělého člověka, který psy třeba naučí, že si mají zalézt na místo (pokud to bude nuzné, ten SBT to třeba bude brát dítě za krkem jako fajn pomazlení ), dítě kolem psů provede atd., ne...? Než to dítě někam doroste, to je času na výuku...pokud teda psi nebudou sami na té zahradě či kde...

Na prvním celodenním výletě se psy jsme byli, když bylo dítěti 5 týdnů. Žena kojila, takže se žádný flaštičky brát nemusely, do báglu se dalo pár plínek, vlhčené ubrousky a šlo se. nechápu, proč se tolik lidí zbavuje psů kvůli dětem. Vždyť na mateřské si ženská může čas uzpůsobit jak potřebuje. Zvláště úplně malé dítě většinu dne jen projí a prospí.
I zkoušky jsme dělali při malých dětech. U pole pod strom se postavil kočár a šlo se na stopy. Psi bývali tak unavení, že doma zalezli do pelechu a byli rádi, že mají klid. Měli mnohem víc zábavy, než když chodili oba páníci do práce. Určitě se nenudili, jako psi zadavatelky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teda, se musím přidat, neb jako matka tohle taky nechápu:

"predtým boli zvyknutý na vychádzky teraz sa musia uskromniť len zo záhradou. "
Proč?

"staffordšírske bulteriéry "
SBT jsou psí chůvičky, canisterapeutičtí psi, psi, kteří se nerozloží, když na ně někdo šlápne...

"pes leží v ceste a keby náhodou malá chcela okolo prejsť a prepadla na ňom aby po nej neskočil "
když pominu plemeno, tak psi i dítě tam snad budou mít nějakého zodpovědného dospělého člověka, který psy třeba naučí, že si mají zalézt na místo (pokud to bude nuzné, ten SBT to třeba bude brát dítě za krkem jako fajn pomazlení ), dítě kolem psů provede atd., ne...? Než to dítě někam doroste, to je času na výuku...pokud teda psi nebudou sami na té zahradě či kde...

Jen přidám, mám 11 ti měsíční rozjívené tele labradora, už teda začíná být rozumnější (snad), ale byli jsme teď o víkendu na oslavě, kde byla i moje 2letá sestřenice, samozřejmě byli se psem pod dozorem, ale na to jaký to je tornádo, tak se k malé choval úžasně. Pozornost si u ní vyžadoval strčením čumáku mezi její ruce, nebo si vedle ní lehal, párkrát se mu věšela na krk, a tak jsem se bála, aby ji v rámci hry nějak neublížil (doma si hrajeme docela surově :D ), ale jen v klidu ležel a nechal se od ní muchlat. Byla jsem na něj pyšná.

A hlavně pokud se psy máte vztah a důvěřujete jim, tak se nebojte...mě defakto odchovala tetina fena NO, která předtím v životě mimino neviděla...lepší chůvu jsem mít nemohla. Spíš (až vám děťátko povyroste) tak "vycvičit" jak se má chovat k pejskům...to někdy bývá větší problém a hodně průšvihů pes-dítě způsobí dítě resp. nezodpovědní rodiče.
Pokud se bojíte chodit ven s oběma psy najednou, vemte každýho extra...na kratší dobu, určitě to uvítají.
Taky, co znám toto plemeno, jsou to neúnavní aportéři...když dáte mimčo spát (dnes už má každý dětské vysíčky tzv. chůvičky) můžete dělat na zahradě aportíky, vy si vyčistíte hlavu a pesani si užijí zábavu

Andrýsek3 napsal(a):
Jen přidám, mám 11 ti měsíční rozjívené tele labradora, už teda začíná být rozumnější (snad), ale byli jsme teď o víkendu na oslavě, kde byla i moje 2letá sestřenice, samozřejmě byli se psem pod dozorem, ale na to jaký to je tornádo, tak se k malé choval úžasně. Pozornost si u ní vyžadoval strčením čumáku mezi její ruce, nebo si vedle ní lehal, párkrát se mu věšela na krk, a tak jsem se bála, aby ji v rámci hry nějak neublížil (doma si hrajeme docela surově :D ), ale jen v klidu ležel a nechal se od ní muchlat. Byla jsem na něj pyšná.

Pašák

Když se nám narodil první syn, měli jsme mladého velššpringeršpaněla, mazlíčka a miminko. Trochu jsme měli strach, ale kluk neměl lepšího kamaráda a to je mu teď 31. Jako miminko ho hlídal, ležel neustále u postýlky nebo u kočáru. Kočár jsem měla furt jak prase, jakmile kluk zavrněl, pes skočil na kočár a začal houpat. Vstávat se učil tak, že psa držel za uši. V ohrádce nemohl být, protože si chlapci vypracovali systém jak ji povalit, každý ze své strany a bylo to raz dva. A když jsem mladýmu zakazovala schody, jen jsem šla na záchod, popadl pes kluka za plíny do zubů a už ho tam transportoval.
Chce to hlídat, hlídat, hlídat. Kluk ujídal psovi z misky a pes na něj koukal. Co zvládly děti s fudlákem, to raději nepsat.

Nikto sa nikoho nejde zbavovať a na záhrade psy nie sú a nebudú.Len sa vypýtajú a potom zas dnu. A nekojím, maličká má tri týždne.

Tak v úvodním příspěvku jsi psala : "predtým boli zvyknutý na vychádzky teraz sa musia uskromniť len zo záhradou."

a teď : "na záhrade psy nie sú a nebudú.Len sa vypýtajú a potom zas dnu."

To jsou krom čurání atd. furt doma nebo jak lze těmto vyjádřením rozumět?

ladka napsal(a):
Nikto sa nikoho nejde zbavovať a na záhrade psy nie sú a nebudú.Len sa vypýtajú a potom zas dnu. A nekojím, maličká má tri týždne.

" A nekojím, maličká má tři týdny"...Vy si myslíte, že děti se odstavují ve stejném věku jako štěňata ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
" A nekojím, maličká má tři týdny"...Vy si myslíte, že děti se odstavují ve stejném věku jako štěňata ?

To asi ne. Je ze všeho asi pěkně vykulená. Nikdo ji asi kojit nenaučil .
Ale je ještě možné začít, jen najít schopnou sestru, která pomůže.
Zkuste to ! Stojí to za to.
Asi věřila, že psi a mimi = pohoda a teď se v tom plácá.
Učí se kolem mimi a se psy to vázne.
Neznamená to, že je neschopná, což si může o sobě myslet, je z toho na nervy
a mít nervy, kojení nesvědčí...
Co my víme, třeba se ani s mimi nevyspí...

rapotacka11 napsal(a):
To asi ne. Je ze všeho asi pěkně vykulená. Nikdo ji asi kojit nenaučil .
Ale je ještě možné začít, jen najít schopnou sestru, která pomůže.
Zkuste to ! Stojí to za to.
Asi věřila, že psi a mimi = pohoda a teď se v tom plácá.
Učí se kolem mimi a se psy to vázne.
Neznamená to, že je neschopná, což si může o sobě myslet, je z toho na nervy
a mít nervy, kojení nesvědčí...
Co my víme, třeba se ani s mimi nevyspí...

Jak jako nenaučil? Tak zadat dotaz na psí diskuzi umí a nakojit ne? Třeba se nevyspí, ale není první ani poslední.

A to ti jako s porodem odešly nohy?
Holky, kolem mě, co maj normálka i psiska, tak na nějaký šestinedělí nehrály a nehrajou - docela to chápu, kdo by chtěl mít domácí vězení 6 neděl. Normálka týden po porodu doma a pak hybaj ven - i tomu miminku vyhovuje čerství vzduch - kór teď na jaře. Nevim, proč bys nemohla se psy chodit ven, ikdyby to bylo na hoďku, na půl hoďky.
Moje švagrová, sotva vyprdla neteř, tak už byla na skautském táboře, který je ve venkovních chatkách. Moje neteř je naprosto v pohodě zdravá holka.
Žádný mimino od holek, které znám nemělo nikdy žádnou újmu z toho, že s nima 6 neděl neležely doma...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A to ti jako s porodem odešly nohy?
Holky, kolem mě, co maj normálka i psiska, tak na nějaký šestinedělí nehrály a nehrajou - docela to chápu, kdo by chtěl mít domácí vězení 6 neděl. Normálka týden po porodu doma a pak hybaj ven - i tomu miminku vyhovuje čerství vzduch - kór teď na jaře. Nevim, proč bys nemohla se psy chodit ven, ikdyby to bylo na hoďku, na půl hoďky.
Moje švagrová, sotva vyprdla neteř, tak už byla na skautském táboře, který je ve venkovních chatkách. Moje neteř je naprosto v pohodě zdravá holka.
Žádný mimino od holek, které znám nemělo nikdy žádnou újmu z toho, že s nima 6 neděl neležely doma...

Přesně.

No tak, nebuďme zlé...možná nekojí, protože nemá mlíko (mluvím z vlastní zkušenosti)...zadavatelka může být na miminko úzkostlivější, ale není přece problém, když přijde partner domů z práce, většinou nastává večerní režim...koupání, krmení, uložení do postýlky, to už by taťka klído mohl mimčo pohlídat a vy vemte pesany a běžte s nimi alespoň na chvíli (jak už zde bylo psáno půl hoďky..hoďku ven) věřte, že po celodenní péči o miminko a domácnost vám jen prospěje, když si vyvětráte hlavu a ani ten pohyb není k zahození (pokud tedy nemáte po porodu nějaké zdravotní komplikace)...
A předpokládám, že se do procházek se psy zapojuje i manžel..se dvěma stafy jste přeci museli dělat dost aktivit, aby takhle akční plemeno někde vybilo energii...nemůžete přeci najednou všechno stopnout...a jet v režimu..čůranda na zahradě a šup domů...alespoň nějaké aktivity na té zahradě

V dnešní době se s dětma moc nadělá. Dřív to brali ženský víc normálně, přece porodit a postarat se o dítě není nic zvláštního. Dřív ženská porodila, pár dnů si odpočinula a hned něco dělala. Neříkám, že musí hned jít makat na pole, ale běžné domácí práce snad zvládne každý. A to dnes jsou jednorázové pleny, sušená mlíka, dětské jídlo ve flaštičkách, manžovi se vaří z polotovarů, nákup se dá objednat až domů...
Jít se psy a dítětem na procházku je přece pěkný relax, ne něco, na co není čas a co obtěžuje.
Copak šestinedělí znamená, že se bude baba válet na posteli s nohama nahoru? A vyspat se může v době, kdy spí dítě, kdykoli i přes den.
Odpovědnost znamená i to, že se postarám nejen o rodinu lidskou, ale i o zvířata, která si pořídím.
Zadavatelko, nedělejte z toho vědu, psy vychovávejte spolu s dítětem, vyhoďte počítač z okna, když nestíháte, a uvidíte že budete mít plno času i na aktivity mimo dům a zahradu.

LájošM napsal(a):
Na prvním celodenním výletě se psy jsme byli, když bylo dítěti 5 týdnů. Žena kojila, takže se žádný flaštičky brát nemusely, do báglu se dalo pár plínek, vlhčené ubrousky a šlo se. nechápu, proč se tolik lidí zbavuje psů kvůli dětem. Vždyť na mateřské si ženská může čas uzpůsobit jak potřebuje. Zvláště úplně malé dítě většinu dne jen projí a prospí.
I zkoušky jsme dělali při malých dětech. U pole pod strom se postavil kočár a šlo se na stopy. Psi bývali tak unavení, že doma zalezli do pelechu a byli rádi, že mají klid. Měli mnohem víc zábavy, než když chodili oba páníci do práce. Určitě se nenudili, jako psi zadavatelky.

Reagovala som na tento príspevok. Ja nekojím ako som napísala. Maličká sa narodila predčasne.
Nejdem sa rozpisovať prečo, začo, čo môžem a čo nie a nemá zmysel sem sa na niečo vôbec pýtať. Ja tu nikoho nezosmiešňujem a neodsudzujem nikoho. Majte sa tu všetci krásne a prosím vás už mi neodpovedajte.

LájošM napsal(a):
V dnešní době se s dětma moc nadělá. Dřív to brali ženský víc normálně, přece porodit a postarat se o dítě není nic zvláštního. Dřív ženská porodila, pár dnů si odpočinula a hned něco dělala. Neříkám, že musí hned jít makat na pole, ale běžné domácí práce snad zvládne každý. A to dnes jsou jednorázové pleny, sušená mlíka, dětské jídlo ve flaštičkách, manžovi se vaří z polotovarů, nákup se dá objednat až domů...
Jít se psy a dítětem na procházku je přece pěkný relax, ne něco, na co není čas a co obtěžuje.
Copak šestinedělí znamená, že se bude baba válet na posteli s nohama nahoru? A vyspat se může v době, kdy spí dítě, kdykoli i přes den.
Odpovědnost znamená i to, že se postarám nejen o rodinu lidskou, ale i o zvířata, která si pořídím.
Zadavatelko, nedělejte z toho vědu, psy vychovávejte spolu s dítětem, vyhoďte počítač z okna, když nestíháte, a uvidíte že budete mít plno času i na aktivity mimo dům a zahradu.

tak to nèèèèè, zase jeden chytrák....Manžel měl úplně stejný kecy po asistenci u porodu a pár dní doma s miminkem když jsem musela do nemocnice změnil názor podotykam, že jsme měli hodnè mimčo. Přijela jsem domů a doma brajgl jako prase a manžel uplně zdrchanej.

ladka napsal(a):
Reagovala som na tento príspevok. Ja nekojím ako som napísala. Maličká sa narodila predčasne.
Nejdem sa rozpisovať prečo, začo, čo môžem a čo nie a nemá zmysel sem sa na niečo vôbec pýtať. Ja tu nikoho nezosmiešňujem a neodsudzujem nikoho. Majte sa tu všetci krásne a prosím vás už mi neodpovedajte.

Přeji ať Vám malá krásně prospívá a vše dobře zvládnete.
Psi se na zahradě nezblázní. Nějaký čas to vydrží.
Hodně štěstí.

LájošM napsal(a):
V dnešní době se s dětma moc nadělá. Dřív to brali ženský víc normálně, přece porodit a postarat se o dítě není nic zvláštního. Dřív ženská porodila, pár dnů si odpočinula a hned něco dělala. Neříkám, že musí hned jít makat na pole, ale běžné domácí práce snad zvládne každý. A to dnes jsou jednorázové pleny, sušená mlíka, dětské jídlo ve flaštičkách, manžovi se vaří z polotovarů, nákup se dá objednat až domů...
Jít se psy a dítětem na procházku je přece pěkný relax, ne něco, na co není čas a co obtěžuje.
Copak šestinedělí znamená, že se bude baba válet na posteli s nohama nahoru? A vyspat se může v době, kdy spí dítě, kdykoli i přes den.
Odpovědnost znamená i to, že se postarám nejen o rodinu lidskou, ale i o zvířata, která si pořídím.
Zadavatelko, nedělejte z toho vědu, psy vychovávejte spolu s dítětem, vyhoďte počítač z okna, když nestíháte, a uvidíte že budete mít plno času i na aktivity mimo dům a zahradu.

Opravdu typicky chlapskej názor. Vlastně žádná práce jeden den to odrodi a vše jako dřív, nákup ji dovezou (možná tak v Praze), ještě si najme uklizečku, protože na mateřský jste v balíku. Sice je to jednodušší, než za krále klacka, ale pro prvorodicku taky dost náročný, a každá maminka to zvlada jinak..
Pro zadavatelku: myslím, že vzít mimco s pesany na procházku bude i odreagování pro vás, určité v tom brzy najdete systém a nebudou stradat ani psi. A pokud ty psy máte vychovane, takvam mimco nesezerou, ale určitě bych je brala ke všemu, co s dítětem děláte a věnovala se v rámci možnosti i jim, určitě to zvladnete.

ladka napsal(a):
Reagovala som na tento príspevok. Ja nekojím ako som napísala. Maličká sa narodila predčasne.
Nejdem sa rozpisovať prečo, začo, čo môžem a čo nie a nemá zmysel sem sa na niečo vôbec pýtať. Ja tu nikoho nezosmiešňujem a neodsudzujem nikoho. Majte sa tu všetci krásne a prosím vás už mi neodpovedajte.

A manžel je zdravý? Je nějaký problém vzít psy každý den na půl hodiny vyběhat ven?
Vždyť může vzít sebou i miminko, abyste si odpočinula a vyspala.

N.u napsal(a):
tak to nèèèèè, zase jeden chytrák....Manžel měl úplně stejný kecy po asistenci u porodu a pár dní doma s miminkem když jsem musela do nemocnice změnil názor podotykam, že jsme měli hodnè mimčo. Přijela jsem domů a doma brajgl jako prase a manžel uplně zdrchanej.

Každej chlap není na úklid, zvláště pokud není na takové práce zvyklý.To ještě neznamená, že by to nezvládla levou zadní ženská.

Souhlasím s názorem, že se vše zvládnout dá, jen to chce lépe zorganizovat a míň sedět u kompu. Ruku na srdce, kolik u toho krámu trávíme denně času? Nebo u telky?
A každé dítě někdy spí, i nedonošené a nekojené Snad může spát i v kočárku při procházce se psy. Jednou si je pořídili, tak se musí starat. Pokud sama zadavatelka vidí, že psi jsou nešťastní a znudění, je asi na čase se trochu nad tím zamyslet.

Andrýsek3 napsal(a):
Opravdu typicky chlapskej názor. Vlastně žádná práce jeden den to odrodi a vše jako dřív, nákup ji dovezou (možná tak v Praze), ještě si najme uklizečku, protože na mateřský jste v balíku. Sice je to jednodušší, než za krále klacka, ale pro prvorodicku taky dost náročný, a každá maminka to zvlada jinak..
Pro zadavatelku: myslím, že vzít mimco s pesany na procházku bude i odreagování pro vás, určité v tom brzy najdete systém a nebudou stradat ani psi. A pokud ty psy máte vychovane, takvam mimco nesezerou, ale určitě bych je brala ke všemu, co s dítětem děláte a věnovala se v rámci možnosti i jim, určitě to zvladnete.

No a to si představte, že ještě před 30 lety ženská musela přebalovat asi 20x častěji než před vynálezem papírových plenek, taky ty plenky musela vyprat (i bez automatické pračky), vymáchat (často ručně, pěkně ve vaně), pověsit a vyžehlit. To je co? Spočítejte si, kolik času jí to denně zabralo. A v balíku určitě nikdo nebyl, uklízečky se nevedli, dovoz potravin domů také ne. Přesto doma nemusel být bordel a s dětma se chodilo denně ven. I se psama.
A představte si, že každá matka byla někdy prvorodičkou. Přesto nebylo slyšet na každém kroku, jak jsou baby chudinky, protože ta mateřská péče je tak šíleně náročná.
Měly ale jednu velkou výhodu. Nebyli počítače, takže se dětem i psům věnovaly a nevymlouvaly se, že nemají čas.

LájošM napsal(a):
No a to si představte, že ještě před 30 lety ženská musela přebalovat asi 20x častěji než před vynálezem papírových plenek, taky ty plenky musela vyprat (i bez automatické pračky), vymáchat (často ručně, pěkně ve vaně), pověsit a vyžehlit. To je co? Spočítejte si, kolik času jí to denně zabralo. A v balíku určitě nikdo nebyl, uklízečky se nevedli, dovoz potravin domů také ne. Přesto doma nemusel být bordel a s dětma se chodilo denně ven. I se psama.
A představte si, že každá matka byla někdy prvorodičkou. Přesto nebylo slyšet na každém kroku, jak jsou baby chudinky, protože ta mateřská péče je tak šíleně náročná.
Měly ale jednu velkou výhodu. Nebyli počítače, takže se dětem i psům věnovaly a nevymlouvaly se, že nemají čas.

Takhle přímo řečeno to zní dost tvrdě, ale je to pravda. Fakt je, že u syna před 25 lety i u toho druhého jsem v osm ráno už věšela plíny třikrát vymáchané a vyprané v romovce, dali jsme si sváču, mladý se prospal, já dala kafe, šli jsme na nákup, uvařit oběd, po obídku lehnout, přišel manžel z práce tak znovu kafe, na procházku. Mezitím uklidit, posbírat plíny. Nevím, nějak to šlo samo. Žádné polotovary, všechno jídlo doma vařené, domácí přesnídávky, obídky, doma mačkaná zelenina.
Dnes se z toho dělá věda. Mám půlroční vnouče a občas se musím fakt držet.
Na druhou stranu je pravda, že pokud byly nějaké problémy při porodu a nedonošené mimčo, je to problém, který si třeba ani neumíme představit.

Podívejte se, dokud miminko jenom leží (v postýlce, případně v ohrádce), tak byste neměli mít problém se psy v domě (?). Až se miminko rozleze, případně rozejde či rozběhne, tak dům (byt) přepažte rozloženou ohrádkou (ohrádkami- případně si nechte vyrobit- mělo by to být dostatečně stabilní, takže dřevěné, žádné pestrobarevné umělohmotné čínské modernosti, které nic nevydrží). Prostor rozdělte tak, aby se vaši psi a batole k sobě nemohli dostat bez vašeho přímého dohledu, ale byli "v kontaktu". Podle vašich možností je spolu seznamujte, ale nesmějí zůstat bez dozoru spolu... Co se týká současných vycházek (pobyt na zahradě vašim psům dlouhodobě stačit nebude), pak snad není problém vyrazit s kočárem a dvěma psy, pokud jsou vychovaní. Pokud ne (což berte jako vaši chybu), no tak si musíte zorganizovat život tak, aby chodili na procházku bez děcka (resp. bez kočáru).
Zbavovat se psů po narození dítěte mi přijde... nezodpovědné, kruté a hloupé.
To byste si snad pak nemohla vážit sama sebe!

No, já zvládala péči o byt, manžela co po chvíli makat doma přestal, lítala jsem se psem, s malou ke koni (i v zime) pěkně pěšky přes pole do vedlejší vsi tam obstarat hemelu a zas zpátky takže venku taj 4 hodky, to samé posléze když byl druhý kůň z ustájka "doma" na pronajatém pozemku a druhý koník prodán. taky všechno okolo herky a psa leželo na mě a i s miminem a posléze lezoucím děckem se to zvládalo levou zadní. Ono to jde, jen trošku chtít. A o dítě zas extrémně nerozmazlovat.

LájošM napsal(a):
No a to si představte, že ještě před 30 lety ženská musela přebalovat asi 20x častěji než před vynálezem papírových plenek, taky ty plenky musela vyprat (i bez automatické pračky), vymáchat (často ručně, pěkně ve vaně), pověsit a vyžehlit. To je co? Spočítejte si, kolik času jí to denně zabralo. A v balíku určitě nikdo nebyl, uklízečky se nevedli, dovoz potravin domů také ne. Přesto doma nemusel být bordel a s dětma se chodilo denně ven. I se psama.
A představte si, že každá matka byla někdy prvorodičkou. Přesto nebylo slyšet na každém kroku, jak jsou baby chudinky, protože ta mateřská péče je tak šíleně náročná.
Měly ale jednu velkou výhodu. Nebyli počítače, takže se dětem i psům věnovaly a nevymlouvaly se, že nemají čas.

Jeee, jak já bych vás chtela videt na matersky. Já vím, ze to vše bylo náročnejsi, taky to píšu a také, ze by mela zadavatelka chodit s kocarem a se psy ven. Ale vy to říkáte
. jak kdyby se ty zensky jen flakali...

Šarina
Psů se nezbavuje...

leithian
Má předčasně narozené dítě - všimla jste si ?
Tam ta péče bude zřejmě poněkud... jde to pochopit ?

"Tam ta péče bude zřejmě poněkud...?"
poněkud jiná ani nebude, pokud je dítě doma a ne v nemocnici.

MINIMÁLNĚ úzkostlivější...

Všechno je zmatené, nové, která matka nemá v počátku strach ze všeho...ustálí se to, zaběhne, za dva měsíce se této diskuzi paní zasměje.

Už sa teším keď budeme chodiť na výlety.Aj keď u nás sa s kočiarkom ďaleko nedostanem.Je tu len jedna hlavná cesta a bočné uličky na lúku a dokopca sa s kočíkom nedostanem. Mám aj klokanku zatiaľ si na to ale netrúfam. Mám aj veľa práce okolo domu nieje to žiadna novostavba ale starý dom, ktorý prerábame a práce na záhrade, ktorá bola dlhoročne zanedbaná. Vysádzam stromy a pripravujem pôdu pre kvety.A iné...Psy mali denne aspoň jednu prechádzku. Keď sme bývali na byte tak aj 4-5h jedna vychádzka.Manžel robí na tri smeny.Vyjde s nimi aj on von ale len na krátku prechádzku.Sú vnútri v dome von sa pýtajú aj 15x a potom zas dnu. Treba im umyť labky lebo sú zasvynený Fena má 9 rokov a pes 6. Možno bude všetko v poriadku. Ale neviem mám taký divný pocit hlavne s fenky mám keď sa na ňu divne pozerá akoby chcela po malej vybehnúť ako keby bola korisť...

ladka napsal(a):
Už sa teším keď budeme chodiť na výlety.Aj keď u nás sa s kočiarkom ďaleko nedostanem.Je tu len jedna hlavná cesta a bočné uličky na lúku a dokopca sa s kočíkom nedostanem. Mám aj klokanku zatiaľ si na to ale netrúfam. Mám aj veľa práce okolo domu nieje to žiadna novostavba ale starý dom, ktorý prerábame a práce na záhrade, ktorá bola dlhoročne zanedbaná. Vysádzam stromy a pripravujem pôdu pre kvety.A iné...Psy mali denne aspoň jednu prechádzku. Keď sme bývali na byte tak aj 4-5h jedna vychádzka.Manžel robí na tri smeny.Vyjde s nimi aj on von ale len na krátku prechádzku.Sú vnútri v dome von sa pýtajú aj 15x a potom zas dnu. Treba im umyť labky lebo sú zasvynený Fena má 9 rokov a pes 6. Možno bude všetko v poriadku. Ale neviem mám taký divný pocit hlavne s fenky mám keď sa na ňu divne pozerá akoby chcela po malej vybehnúť ako keby bola korisť...

Zkuste fenečku víc zapojovat...jak už jsme vám tady radili..když jsem měla mimčo, tak mi feňule furt asistovala a já na ní neustále mluvila, když přišla "mimčo očuchat zkontrolovat, tak jsem jí u toho hladila a říkala, že je to malé hodné miminko, ještě že mám takovou pomocnici..co bych si bez tebe počala a podobné nesmysly...ono tady vám přímo nikdo poradit nemůže, své psy znáte nejlépe sami...sama musíte vědět, zda feně důvěřujete (samozřejmě s dítětem, jen s dozorem)...je pravda, že vaše plemeno jsou vyhlášené chůvičky.
Můj názor je, hlavně psy neodstrkovat a neizolovat od miminka...to si myslím, že by mohla být cesta do pekel...zkuste to i přes pamlsky...např. "pojď jdeme zkontrolovat miminko" a za slušné chování hned u míma pamlsek, aby si ho spojili s něčím příjemným.
Pokud vás mají psy rádi, ví moc dobře, že miminko je vaše, že patří do "smečky". Jen pozor někteří psi znervozní, když miminko třeba dlouho pláče...tak určo nenechávat se psy o samotě.
Procházky...pokud to máte takhle složité bych zatím neřešila, ale teď když bude hezky, mimčo do kočáru a hurá na zahradu, kde můžete pesany zabavit míčkem nebo frisbee. Doma zase můžete poschovávat nějaké hračky nebo pamlsky a naučit pesany, aby je hledali...na pohyb to moc není, ale zaměstná to mozek.
Prostě selskm rozumem...jako kdybyste doma měla starší dítě a přinesete mimčo, také nemůžete věnovat všechnu pozornost miminku, taky starší dítě zapojíte, aby se cítilo důležitě, aby na miminko nežárlilo, aby si ho zamilovalo

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Tam ta péče bude zřejmě poněkud...?"
poněkud jiná ani nebude, pokud je dítě doma a ne v nemocnici.

Dcerka byla nedonošená a tak jsme se celkem dost pohybovaly mezi nedonošenci a jejich maminkama...a když dítě spí po 15-20 minutách x krát denně, stejně tak i v noci a mezi tím očekává vaši láskyplnou péči, tak maminka fakt není zrovna vyspaná a happy... Když si celý den, dojíte" prsa abyste odstříkala aspoň na jednu, dvě dávky denně, protože se vám po císaři mizerně spustilo mlíko a malá neumí sát, i když už vás v porodnici osahala málem i uklízečka, aby se to mlíko spustilo, taky nic moc...Rána po císaři je pořád fest citelná ale pochopitelně koho to zajímá, takže musíte narvat kočár do auta a jet do města k dr, nebo nakoupit...Unavená, nevyspaná, pocit selhání (nedonosí, nekojí, nestíhá, nezvládá), chlap nespolupracuje, protože ON se přece vyspat musí a je unavený z práce... Nic moc, no...

Jo, deprese. Ale to přejde, nebojte. Máme půlročního vnuka a oba psi jsou k němu super. Byli u něj v postýlce už ve třech měsících. Neodstrkujte pejsky. Jestli s nimi máte dobrý vztah, když malá usne, flákněte sebou všichni tři na gauč pohromadě a odpočívejte. Nedonosí, nenakojí, nezvládá - vcelku normální stav. Nekojila jsem ani jednoho a vyrostli z nich zdraví velcí chlapi. Nezvládá, chlap nepomáhá - tak je chlap pako - pardon. Jestli nevidí, že se musíte vyspat, tak je to blb. Manžel se staral pomalu líp než já, takže chlap prostě musí pomoct.

To chce čas.
Na mateřské jsem pravda neměla psa, zato na krku dálkové studium, nemohoucí babičku, manžela setrvale pryč a barák v rekonstrukci, taky občas divočárna... ale všechno se dá, občas má člověk čas i na podružnosti typu hygieny, jídla a spánku ;)
Je jaro, tak hoďte robě do kočárku a vyrazte se všemi třemi na vycházku. Pokud potřebujete makat na zahradě, tož mládě zaparkujte na vzduchu též, v klidu si pracujte a pesanům házejte míček nebo jim na zahradě udělejte schovávačky. Hlavě rodiny samozřejmě dopřejte klid na zotavenou, ale marná sláva, jeho potomek a jeho domácnost je to taky, takže vycházky a hlídání obstarat může, ba musí. A lékaři výslovně doporučují, že odpočinek je nejlepší aktivní, tak co :)
Jinak doporučuji nechat černé myšlenky černokněžníkům. Zvířata obecně jsou velmi dobře schopná pochopit, že mimino je nový přírůstek do smečky, k tomu je ale potřeba je s dítětem od první chvíle seznamovat, jak už tu ostatně bylo mockrát řečeno.
Budiž vám v budoucnu odměnou dítě učící se chodit s psiskem coby oporou a vyvádějící v jednom šiku s chlupatým spolupachatelem lumpárny společnému nepříteli dospělému. A občas vám snímající část jha, protože pes a dítě se vzájemně zabaví víc než dobře, byť ne vždy podle představ rodiče a majitele :) Nicméně dcera (necelých sedm let) se se psem dneska hodinu věnovali aportování a hlavolamům a už nějaký čas je jejím úkolem připravovat zvířectvu večeři, takže tady krájí maso, míchá šrot a krouhá zeleninu. Možná... možná, že takhle trochu ubyde tlustých zpruzelých puberťáků za počítačem a psů darovaných "z rodinných důvodů."
Hlavně klid a nedívat se na situaci pod vlivem hormonů - šestinedělí je stav, kdy je člověk hotový už z toho, že je duben

PIIIIIIIIIIIIIIIIIICOOOOOOOOOOOOOOOOO

Lidičky, jste tu někdo chovatel? Měla bych podobný dotaz, jestli někdo nemáte zkušenost odchov štěňat akčnějšího plemene vs. mimčo, cca 4-6 měsíců. Zkušenosti se štěňaty bohaté, toho se nebojím. Jen jestli je to lepší takhle nebo třeba mít štěňata až za rok, např. Dík, zajímaly by mě dost osobní zkušenosti.

Ďakujem pekne budem ich teda viac zapájať ako mi radíte. Moji hafani detičky majú radi ale s bábätkami sa nestretli alebo lepšie povedané len nachvýľu pri návšteve. Ono nejde robiť všetko naraz to sa nedá.Treba si to vedieť rozdeliť a niečo musí počkať.Takže si nájdem čas popri malej aj na prechádzku aj na varenie, žehlenie, upratovanie, umývanie podlahy, prachu, kosenie, maľovanie plotu, nakupovanie, vytrhávanie buriny...

Taky jsem mela nedonosene dite, nekojila jsem a mela jsem k tomu 4 psy. Ale, miminka, i ty nedonosena, mozna ty nedonosena jeste vic jsou velci bojovnici. Já jsem po navratu z porodnice udelala takovy pokus. Z řeci okolo jsem mela dojem, že nedonosene dite umre pri dotyku psa. Tak jsem sahla na psa a hned na dite. Decko nic. Furt nic, tak jsem si rekla, aha ono neco vydrží. Dneska je ji 15, právě se učí na přímačky na střední školu. a musim se tomu smat. Ladka, verte si, jste dobra matka, venku je ted teplo, miminko neprostydne vemte ho s kočarkem ven.Ono je nam tptiz nejasne, proc proste nevemete decko a nejdete se psama ven. I kdyby melo dite nedej Bože nejaky nasledky po porodu, tim ze ho vemete ven mu neublizite. Ja jsem mela dite v lednu a uz v breznu jsem vesele prebalovala venku na mezi a pod kočarkem vozila termosku se vychlazenym mlikem a vedle termosku s horkou vodou a ohrivala ve vodni lazni.

Moje sestra měla (v dávných dobách) mimino a psa (vořecha)
Nikdo je neseznamoval, nenechal mimi olizovat, dodržovala se až panická hygiena
a pes přesto moc dobře věděl, že je dítě jejich. Ke kočáru se nikdo nesměl přiblížit
a ani jen nakouknout. Chránil ho poctivě, trpělivě, celé dětství.
Samozřejmě mu dítě nekroutilo uši, neštouchalo do očí
a nerajtovalo na něm, jako na kanapi...

ladka napsal(a):
Ďakujem pekne budem ich teda viac zapájať ako mi radíte. Moji hafani detičky majú radi ale s bábätkami sa nestretli alebo lepšie povedané len nachvýľu pri návšteve. Ono nejde robiť všetko naraz to sa nedá.Treba si to vedieť rozdeliť a niečo musí počkať.Takže si nájdem čas popri malej aj na prechádzku aj na varenie, žehlenie, upratovanie, umývanie podlahy, prachu, kosenie, maľovanie plotu, nakupovanie, vytrhávanie buriny...

Tak si udělejte priority...úklid trochu ošulte...holt nebudete mít načančanou domácnost, jen uklizeno, oblečení na doma nežehlete, jen hezky složte, ono se to vyleží...nemusí to být dokonalé...a jak už zde někdo psal, když vám mimi usne, klidně buchněte s pesanama na gauč...taky jsem to tak dělala.
Jen žádné výčitky, že nejste dokonalá matka, manželka, hospodyňka, kuchařka, panička...nikdo není dokonalý...s chlapa si nic nedělejte, mám doma něco podobnýho...dá se to zvládnout i tak...
Poporodní depka je normální...to že večer neumejete nádobí..no a tak tam zůstane do rána..nikam neuteče...plot se taky nezblázní, když nebude natřenej teď hned...přesně jak píšete, zvolněte...pro miminko taky není dobré, když bude mít vyčerpanou maminku...ono to pude...ono se to časem zlepší...jen prostě netlačte na pilu.
Nikdo není dokonalý...

Ďakujem pekne za vaše rady a príspevky.Ono nie všetko je také ideálne, ako by človek chcel. Je to tak keď rodina nezdieľa s vami vaš vzťah ku zvieratám. Svokra ma zato odsudzuje, že mám psy a moja mama takisto všetci čakali a čakajú, že sa svojich psov zbavím. Je to s nimi ťažšie.Tiež by som chcela mať takú rodinu, ktorá má vzťah ku zvieratám ale nemám všetkým úprimne závidím, keď to máte v rodine. Vždy sa mi páčilo na výstave psov tá podpora rodiny, že sa výstava psieho miláčika spája s rodinnou událosťou a zábavou. Ja som bola nato sama so svojou fenkou a niekedy s manželom.

Zkuste rodinu nevnímat. U nás se má malé teprv narodit, ale část rodiny už měla poznámky, proč psi ještě nejsou z domu, část čeká, že po porodu se jich ráda zbavím, a ta rozumnější část naivně doufá, že aspoň zvolním pejskařské tempo. Asi jen mí rodiče jsou smíření, že se moc nezmění. Takže zkuste tohle házet za hlavu, jen by vám to zbytečně zkazilo náladu. On nepejskař to nepochopí.

ladka napsal(a):
Ďakujem pekne za vaše rady a príspevky.Ono nie všetko je také ideálne, ako by človek chcel. Je to tak keď rodina nezdieľa s vami vaš vzťah ku zvieratám. Svokra ma zato odsudzuje, že mám psy a moja mama takisto všetci čakali a čakajú, že sa svojich psov zbavím. Je to s nimi ťažšie.Tiež by som chcela mať takú rodinu, ktorá má vzťah ku zvieratám ale nemám všetkým úprimne závidím, keď to máte v rodine. Vždy sa mi páčilo na výstave psov tá podpora rodiny, že sa výstava psieho miláčika spája s rodinnou událosťou a zábavou. Ja som bola nato sama so svojou fenkou a niekedy s manželom.

Budte v klidu, ja posloucham cely zivot, ze jsem vpodstate spatna dcera, matka, manzelka, protoze mam 3 psy. Moje mami mi to vzdy, kdyz jsem jako dite chtela psa, zatrhla.Ze az budu mit svuj zivot, mam si poridit psu kolik chci.Mam svuj zivot, a tri psy a mami mi pro zmenu vytyka, ze vlastne ani ted nemam svuj zivot protoze mam rodinu , tak nemuzu mit tri psy.Ja uz na to jen se stoickym klidem odpovim:"To vis, odrikaneho nejvetsi kus" Ted ti, kteri mi s nimi pomahaji jsou me deti-tedy venci po prichodu ze skoly.

davidka napsal(a):
Každej chlap není na úklid, zvláště pokud není na takové práce zvyklý.To ještě neznamená, že by to nezvládla levou zadní ženská.

Souhlasím s názorem, že se vše zvládnout dá, jen to chce lépe zorganizovat a míň sedět u kompu. Ruku na srdce, kolik u toho krámu trávíme denně času? Nebo u telky?
A každé dítě někdy spí, i nedonošené a nekojené Snad může spát i v kočárku při procházce se psy. Jednou si je pořídili, tak se musí starat. Pokud sama zadavatelka vidí, že psi jsou nešťastní a znudění, je asi na čase se trochu nad tím zamyslet.

Já jsem ale přece nepsala, že by to ženská nezvládla Odpovidala jsem na pana LajošM.Který jak už tu někdo psal, popsal ženy na mateřský jakoby se flakaly, protože ženský před třiceti lety hned po porodu táhly na pole ono jim taky nic jiného nezbývalo že?
Jinak počítač nemám, internet mám na telefonu a chodim vlastně jen sem kde hledám novè vědomosti a naopak když můžu Já tak se snažím poradit.A na TV kouká především moje dcera na pohádky. Já musím běhat okolo zvířat kterých máme požehnáně.Takže se zamyslete a nehazejte všechny do jednoho pytle.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Tam ta péče bude zřejmě poněkud...?"
poněkud jiná ani nebude, pokud je dítě doma a ne v nemocnici.

To mě nadzvedlo. Mám nedonošeného chlapečka.napřed si zjistěte a pak melte.po propuštění dojíte hodinu prsa, ať se rozkojíte, hodinu malého napájíte, protože je slabý a usíná a nemá sílu naraz pít ani z lahve, ne tak z prsa a hodinu máte čas.ve dne v noci tenhle režim, furt.já se honila jak kráva, protože jsem neměla zastání u přítele ani u rodiny, přesně tyhle názory, co tu od některých padly.leželo tu všechno na mě a nemohla jsem ani říct půl slova, protože stěžování nevedem.do toho barák, zvířata, zahrádka, pak topení, dřevo,3psi. A vy chytráku, hormony pracují. Já jsem na okolí byla normální, jak říkám, shodili by mě, kdybych ukázala slabost, ale napřed si poroďte a pak vykládejte, ty hormony jsou labůžo.

Omlouvám se, jestli jsem hnusná, ale strávila jsem pár týdnů u nedonošeňátek a doma pak a navíc, strachy jestli miminko nebude postižené. Zakladatelka má 3týdení miminko. Trochu empatie by vám prospělo.

Ladko, rodinu neřešte. Naši mě nikdy psa nedovolili, a tolik jsem ho chtěla. Teď mám 3 a zvykli si, vidí, že jsou můj život a zvykli si tak dalece, že moje mamka kočárkuje a automaticky psi s náma. To tchýně se u nás štítí, doneslo se ke mě.hold chlupy jsou i při denním úklidu..

Taky jsem si vyslechla, jak miminko pomalu umře ze psů a dej je z domu. Hlavně nedonošené.zajímavé, že to říkají ti, co psa ani nemají.

A ladko, ještě dodávám.nemusíte být perfektní. Radši jděte spát s miminkem, i 15 minut vám pomůže. Nebo spěte společně v posteli.já se ze začátku bála kvůli syndr.náhl.úmrtí, že nebude na monitoru dechu, ale nám to vyhovuje.a jděte co nejvíc ven.já se snažila i v té volné hodince jít, krásně jsem se tam uklidnila a miminko potřebuje hlavně šťastnou maminku.pejsky berte sebou, pokud to jde a pokud se necítíte, zahrada jim stačí, než se cítit začnete.

Malé přeju moc zdraví

Nekupujadoptuj napsal(a):
To mě nadzvedlo. Mám nedonošeného chlapečka.napřed si zjistěte a pak melte.po propuštění dojíte hodinu prsa, ať se rozkojíte, hodinu malého napájíte, protože je slabý a usíná a nemá sílu naraz pít ani z lahve, ne tak z prsa a hodinu máte čas.ve dne v noci tenhle režim, furt.já se honila jak kráva, protože jsem neměla zastání u přítele ani u rodiny, přesně tyhle názory, co tu od některých padly.leželo tu všechno na mě a nemohla jsem ani říct půl slova, protože stěžování nevedem.do toho barák, zvířata, zahrádka, pak topení, dřevo,3psi. A vy chytráku, hormony pracují. Já jsem na okolí byla normální, jak říkám, shodili by mě, kdybych ukázala slabost, ale napřed si poroďte a pak vykládejte, ty hormony jsou labůžo.

Omlouvám se, jestli jsem hnusná, ale strávila jsem pár týdnů u nedonošeňátek a doma pak a navíc, strachy jestli miminko nebude postižené. Zakladatelka má 3týdení miminko. Trochu empatie by vám prospělo.

Držím palce vám i miminku to samé i zadavatelce. Neumím si to představit. Mě po porodu vzali holčičku měla šelest na srdci, zvětšenou pánvičku na ledvinách a měla infekci.Sice to jsou "nejběžnější" a ještě "banální" věci, ale Já byla na zhroucení a probrečela dny i noci.Buďte sílná myslím, že když vám není oporou rodina tak aspoň ti pejsci si vás a toho co zvládáte vážej

Nekupujadoptuj napsal(a):
To mě nadzvedlo. Mám nedonošeného chlapečka.napřed si zjistěte a pak melte.po propuštění dojíte hodinu prsa, ať se rozkojíte, hodinu malého napájíte, protože je slabý a usíná a nemá sílu naraz pít ani z lahve, ne tak z prsa a hodinu máte čas.ve dne v noci tenhle režim, furt.já se honila jak kráva, protože jsem neměla zastání u přítele ani u rodiny, přesně tyhle názory, co tu od některých padly.leželo tu všechno na mě a nemohla jsem ani říct půl slova, protože stěžování nevedem.do toho barák, zvířata, zahrádka, pak topení, dřevo,3psi. A vy chytráku, hormony pracují. Já jsem na okolí byla normální, jak říkám, shodili by mě, kdybych ukázala slabost, ale napřed si poroďte a pak vykládejte, ty hormony jsou labůžo.

Omlouvám se, jestli jsem hnusná, ale strávila jsem pár týdnů u nedonošeňátek a doma pak a navíc, strachy jestli miminko nebude postižené. Zakladatelka má 3týdení miminko. Trochu empatie by vám prospělo.

Přesně...a k tomu si přičtěte neustále plačící, do krve opruzené miminko, které při každém přebalování musíte koupat, nechávat co nejvíc rozbalené...s neustálým průjmem...pediatr se na vás dívá jako na největší špínu a tyranku, vy doma brečíte a nevíte co sakra děláte špatně a nakonec po několika měsících, kdy už fakt propadáte hysterii a nevíte zda hodit do studny dítě, nebo sebe, doktor zjistí, že to není opruzení, ale projev intolerance na betalaktoglobulin... Měsíc po přeléčení byl ten nejkrásnější měsíc v mém životě...spící usměvavé miminko...přibírající...Měla jsem v tu dobu tři koně...a byla jsem nesmírně vděčná, že mi chodila házet sousedka...protože na to už jsem fakt sílu neměla...A ano..souhlasím s těhotenskou demencí a vykojeným mozkem...a považuju to za úžasnou a jedinečnou sebeochranu organismu...

Nekupujadoptuj napsal(a):
To mě nadzvedlo. Mám nedonošeného chlapečka.napřed si zjistěte a pak melte.po propuštění dojíte hodinu prsa, ať se rozkojíte, hodinu malého napájíte, protože je slabý a usíná a nemá sílu naraz pít ani z lahve, ne tak z prsa a hodinu máte čas.ve dne v noci tenhle režim, furt.já se honila jak kráva, protože jsem neměla zastání u přítele ani u rodiny, přesně tyhle názory, co tu od některých padly.leželo tu všechno na mě a nemohla jsem ani říct půl slova, protože stěžování nevedem.do toho barák, zvířata, zahrádka, pak topení, dřevo,3psi. A vy chytráku, hormony pracují. Já jsem na okolí byla normální, jak říkám, shodili by mě, kdybych ukázala slabost, ale napřed si poroďte a pak vykládejte, ty hormony jsou labůžo.

Omlouvám se, jestli jsem hnusná, ale strávila jsem pár týdnů u nedonošeňátek a doma pak a navíc, strachy jestli miminko nebude postižené. Zakladatelka má 3týdení miminko. Trochu empatie by vám prospělo.

Milá Chuanito, já měla donošence a o režimu, že dítě třeba i spí v nějaké postýlce se mi mohlo jenom zdát...první rok jsem nespala, jenom se mi občas podařilo omdlít zaklíněná v rohu místnosti se spícím synem v náručí, protože když se položil, tak zvracel, nakojil se a zvracel...celá rodina včetně tchýně jsme na střídačku drželi služby a pochodovali po bytě, aby se dítě alespoň trošku vyspalo, jít na záchod byl luxus...jo, a krom toho plíny se vyvařovaly v hrnci,3x máchaly, žehlily...a dítě zdravé není, tak mi s topu empatií můžeš víš co ...ale to nic nemění na tom, že jsme chodili na dlouhé procházky s kočárem (a dnes je móda šátkování, tak k tomu ani ty cesty pro kočár nejsou potřeba).

A jak už tady baby psaly, je to o prioritách a pro zadavatelku by teď měla být priorita pohodové "smečky" včetně psů, jak to teď nastaví, tak to bude mít dalších x let (a výborný vztah psi x dítě to je otázka bezpečnosti!), takže nějaká zahrada, kytky, plot či úklid by ji fakt neměly trápit. A vyčleňování psů z rodinného života a změna jejich režimu v jejich neprospěch k tomu není nejlepší cestou.

ladka napsal(a):
Ďakujem pekne za vaše rady a príspevky.Ono nie všetko je také ideálne, ako by človek chcel. Je to tak keď rodina nezdieľa s vami vaš vzťah ku zvieratám. Svokra ma zato odsudzuje, že mám psy a moja mama takisto všetci čakali a čakajú, že sa svojich psov zbavím. Je to s nimi ťažšie.Tiež by som chcela mať takú rodinu, ktorá má vzťah ku zvieratám ale nemám všetkým úprimne závidím, keď to máte v rodine. Vždy sa mi páčilo na výstave psov tá podpora rodiny, že sa výstava psieho miláčika spája s rodinnou událosťou a zábavou. Ja som bola nato sama so svojou fenkou a niekedy s manželom.

Tak moje rodina je zlatá...sice nikdo nechápe moji ujetost, ale moje zvířata maj všichni moc rádi, milují je a rozmazlují. Moje maminka (která ví, jak si pesany užívám, protože mi ho, když jsem byla malá nemohla pořídit...) je dokonce takovej blázen, že když se u ní stavim se psem a pesan se rozvalí v kuchyni na zemi (samozřejmě poté, co z babičky vyloudí nějakou laskominu) tak mu mamča letí pro polštář a cpe mu ho pod hlavu, aby neležel na tvrdým .
Manžel mi rozhodně se psy nepomáhá...a nikdy nepomáhal, naše pesany miluje, ale ta jeho láska je hodně pohodlná...přijdu domu...trochu pomazlim..a dejte mi pokoj...
Ale nikdo nikdy nepochopí, jaký mám já vztah se svými psy...nikdy bych je nedala pryč i kdybych měla s nima bydlet pod mostem a jíst suchej chleba...manžel vždycky říká, že mám psy radši než jeho...a částečně má pravdu...moji psi jsou jediné bytosti na světě (a moje mamka), kteří mě bezpodmínečně milujou, kteří mi nelžou, kteří by se za mě rvali jako eskymáckej pes, který na mě nejsou naštvaný a nikdy mě nezklamali...prostě takovýho člověka na světě nenajdu.
Když jsem měla první mimčo, tak jsem takhle bojovala o svého kocoura...manžel se strašně bál, že ublíží miminku...že mu hupsne do postýlky apod...nakonec se to vyřešilo samo, než jsme se stěhovali do nového bytu, bydlela jsem nějakou dobu i s kocourem u mámy...strašně si tam zvyknul, máma měla taky kocoura... na toho se nafixoval a pak když jsme se odstěhovali, tak pořád žalostně mňoukal...takže nakonec putoval zpátky k mamce.

ladka napsal(a):
Ďakujem pekne za vaše rady a príspevky.Ono nie všetko je také ideálne, ako by človek chcel. Je to tak keď rodina nezdieľa s vami vaš vzťah ku zvieratám. Svokra ma zato odsudzuje, že mám psy a moja mama takisto všetci čakali a čakajú, že sa svojich psov zbavím. Je to s nimi ťažšie.Tiež by som chcela mať takú rodinu, ktorá má vzťah ku zvieratám ale nemám všetkým úprimne závidím, keď to máte v rodine. Vždy sa mi páčilo na výstave psov tá podpora rodiny, že sa výstava psieho miláčika spája s rodinnou událosťou a zábavou. Ja som bola nato sama so svojou fenkou a niekedy s manželom.

Naše rodina taky není nadšená ze psů, jen moje matka je miluje a podporuje mě ve výstavách a dalších akcích Tchýně (to je svokra?) pořád tvrdí že jsem blázen a to ještě neví, že za rok budou štěňata. Ale nicméně tchýně je to zlatá, chodí venčit, psy miluje, ale nemůže si odpustit ty řeči. Manžel výstavy nesnáší, ale tak 2x do roka se obětuje. Jinak se o ně samozřejmě postará, nakrmí, vyvenčí když nejsem doma. Co se týká mimina, tak tchyně nesnese aby se k němu psi přiblížili. Snaše to nevadí, takže psi vesele olizují mimino na rukách, uších, na nožičkách a lezou mu do cestovní postýlky kterou máme doma. Teď u nich doma na návštěvě se s ním váleli po dece na zemi a pohoda.
A co se týká toho ostatního - jak psali výše. Prostě neuklidíte. Umyjete nádobí až to půjde, manžel si hrnek na kafe snad opláchne. Vyluxujete až to půjde. Prostě se starejte o dítě a psy. Manžel je dospělá svéprávná osoba a podle toho by se měl chovat. Tchýni řekněte že takhle to bude, je to vaše domácnost a hotovo. Bude určitě překvapená, ale většinou pochopí a přestane vrtat (aspoň vám to přeju). U nás to tak bylo.

Grandina napsal(a):
Přesně...a k tomu si přičtěte neustále plačící, do krve opruzené miminko, které při každém přebalování musíte koupat, nechávat co nejvíc rozbalené...s neustálým průjmem...pediatr se na vás dívá jako na největší špínu a tyranku, vy doma brečíte a nevíte co sakra děláte špatně a nakonec po několika měsících, kdy už fakt propadáte hysterii a nevíte zda hodit do studny dítě, nebo sebe, doktor zjistí, že to není opruzení, ale projev intolerance na betalaktoglobulin... Měsíc po přeléčení byl ten nejkrásnější měsíc v mém životě...spící usměvavé miminko...přibírající...Měla jsem v tu dobu tři koně...a byla jsem nesmírně vděčná, že mi chodila házet sousedka...protože na to už jsem fakt sílu neměla...A ano..souhlasím s těhotenskou demencí a vykojeným mozkem...a považuju to za úžasnou a jedinečnou sebeochranu organismu...

Přesně, náš měl ekzém. Šílený, dokrve, nešla dát plínka, něco hrozného.rozlezlý i na puse, očích, uších, byl jak opařený. Měli jsme jít i do nemocnice.a těch kortikoidů
prý mám dát psy pryč, že to MŮŽE být alergie. Řekla jsem stop a víš co to bylo?kvasinky.stačí protikvasink.dieta a zinková mast. A ne opravdu v té době museli pejsci na vedlejší kolej, protože do toho byl ten kolotoč, co jsem popisovala výš.

Hlavně, že jste na to přišli i vy

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Milá Chuanito, já měla donošence a o režimu, že dítě třeba i spí v nějaké postýlce se mi mohlo jenom zdát...první rok jsem nespala, jenom se mi občas podařilo omdlít zaklíněná v rohu místnosti se spícím synem v náručí, protože když se položil, tak zvracel, nakojil se a zvracel...celá rodina včetně tchýně jsme na střídačku drželi služby a pochodovali po bytě, aby se dítě alespoň trošku vyspalo, jít na záchod byl luxus...jo, a krom toho plíny se vyvařovaly v hrnci,3x máchaly, žehlily...a dítě zdravé není, tak mi s topu empatií můžeš víš co ...ale to nic nemění na tom, že jsme chodili na dlouhé procházky s kočárem (a dnes je móda šátkování, tak k tomu ani ty cesty pro kočár nejsou potřeba).

A jak už tady baby psaly, je to o prioritách a pro zadavatelku by teď měla být priorita pohodové "smečky" včetně psů, jak to teď nastaví, tak to bude mít dalších x let (a výborný vztah psi x dítě to je otázka bezpečnosti!), takže nějaká zahrada, kytky, plot či úklid by ji fakt neměly trápit. A vyčleňování psů z rodinného života a změna jejich režimu v jejich neprospěch k tomu není nejlepší cestou.

No v některých příspěvcích ta empatie (k zadavatele, ke psům jí je tu dost) opravdu chybí. Není to myšleno na vás, ale obecně.
Vůbec nevíme jak těžce dítě nedonšené je, jak je na tom maminka, kdo to nezažil, těžko to je schopen posoudit. Kamarádka měla dítě narozené ve 30. týdnu a já jsem ji se psem pomáhala, tak vím o čem mluvím. Miminko má tři týdny, to se snad ti psi nezblázní a za pár dní to bude lepší. A pokud v počátku se psy nepomáhá rodina ani partner, může to být těžké.

Také mám tři malé děti, dva psy, barák, práci a zvládám. Ale to zadavatele asi moc nepomůže, každý máme co máme a každý to zvládáme jinak.

Ladko,
zkuste se jednou týdně (třeba pátek nebo sobota) domluvit s partnerem, aby spal s miminkem on a vy se jděte vyspat do jiné místnosti. Pokud nekojíte, neměl by to být problém. Můj muž mi to takhle nabídl když se nám narodila dvojčata a byla to naprosto neocenitelná pomoc.
Pejsky neseparujte, nechte je asistovat u miminka, nebojte se žádných infekcí, dítě to spíše posílí ( nevím, jak je na tom zdravotně vaše mimi, ale obecně si myslím, že to dětem spíše prospívá). Psi nesmí cítit, že jsou odstrkováni, protože původcem toho všeho samozřejmě budou brát nový přírůstek do rodiny. Klidně bych je dál nechala lehat na gauč a neustále je sledovala a hladila s mimčem v náručí.
A určitě si vy nebo partner najděte denně alespoň půl hodinky a věnujte se naplno psům, vemte je ven, cvičte, hrajte si s nimi, věnujte se prostě jenom jim.
A nebojte, ono si to sedne a za pár dní si budete užívat společných procházek i s mimčem.

Pro mé psy byla mateřská vždy nejšťastnější období, byli jsme pořád venku, pořád spolu.

sufle napsal(a):
No v některých příspěvcích ta empatie (k zadavatele, ke psům jí je tu dost) opravdu chybí. Není to myšleno na vás, ale obecně.
Vůbec nevíme jak těžce dítě nedonšené je, jak je na tom maminka, kdo to nezažil, těžko to je schopen posoudit. Kamarádka měla dítě narozené ve 30. týdnu a já jsem ji se psem pomáhala, tak vím o čem mluvím. Miminko má tři týdny, to se snad ti psi nezblázní a za pár dní to bude lepší. A pokud v počátku se psy nepomáhá rodina ani partner, může to být těžké.

Také mám tři malé děti, dva psy, barák, práci a zvládám. Ale to zadavatele asi moc nepomůže, každý máme co máme a každý to zvládáme jinak.

Ladko,
zkuste se jednou týdně (třeba pátek nebo sobota) domluvit s partnerem, aby spal s miminkem on a vy se jděte vyspat do jiné místnosti. Pokud nekojíte, neměl by to být problém. Můj muž mi to takhle nabídl když se nám narodila dvojčata a byla to naprosto neocenitelná pomoc.
Pejsky neseparujte, nechte je asistovat u miminka, nebojte se žádných infekcí, dítě to spíše posílí ( nevím, jak je na tom zdravotně vaše mimi, ale obecně si myslím, že to dětem spíše prospívá). Psi nesmí cítit, že jsou odstrkováni, protože původcem toho všeho samozřejmě budou brát nový přírůstek do rodiny. Klidně bych je dál nechala lehat na gauč a neustále je sledovala a hladila s mimčem v náručí.
A určitě si vy nebo partner najděte denně alespoň půl hodinky a věnujte se naplno psům, vemte je ven, cvičte, hrajte si s nimi, věnujte se prostě jenom jim.
A nebojte, ono si to sedne a za pár dní si budete užívat společných procházek i s mimčem.

Pro mé psy byla mateřská vždy nejšťastnější období, byli jsme pořád venku, pořád spolu.

Uplně se vším souhlasím. Krásně jste všechno shrnula.

Kocúrika máme tiež bude mať jeden rok zatiaľ je vpohode uvidíme neskôr on je taká netýkavka.

Nebudu hodnotit, kolik má zadavatelka práce atd, protože sama děti nemám, takže představit si to ani moc neumím. Ale také vím, kolik toho měly naše mámy, které jak už bylo zmíněno, neměly žádnou z dnešních vymožeností a navíc: mateřská byla jen 5 měsíců a hybaj do práce. A pak k tomu zvládej ještě dítě a celou domácnost i s dvorem. Ale toho má zadavatelka také dost, opravdu se na něco vykašlete, třeba příprava na květinovou zahrádku opravdu počká. Zarazilo mne ale tohle: Fena má 9 rokov a pes 6. Možno bude všetko v poriadku. Ale neviem mám taký divný pocit hlavne s fenky mám keď sa na ňu divne pozerá akoby chcela po malej vybehnúť ako keby bola korisť... - máte fenu devět let a neznáte ji, nejste si jistá, jak se zachová, nevěříte jí? Díváte se na ni jako na cizího psa, to mne celkem popravdě šokuje. Do teďka to byl váš pes a teď je to, nepřítel"? Měla by jste jí víc věřit a víc ji do péče o miminko zapojovat. Samozřejmě opatrnosti není nikdy nazbyt, ale to už vám popsali ostatní...

Dotaz pro všechny ostatní: když se píše o napadení dítěte psem, zakousnutí mimina(většinou v USA pravda) vždycky slyším psem, ale nevím, jestli je to jen definice druhu, nebo jde vždy o samce? Bylo někdy i o feně? Nebo je to jedno? Nechce se mi to popravdě hledat, ale v souvislosti s tímto tématem mne to napadlo...