Reklamace štěněte s PP

Poraďte se s právníkem.
Jinak jako chovatel bych vám nic nedala, pokud jste už jednou odmítl snahu o řešení i nabídnutou kompenzaci.

Pokud nedokážete ani u bonitace poukázat na to, že se jedná o poúrazový stav, pochybuju, že uspějete u soudu.

V roce a půl byste klidně fenu vrátil jen z toho důvodu, že nebude chovná?
Chovnost vám přece nikdo při prodeji štěněte nezaručí, i kdyby žádný poúrazový problém neměl. Pokud jste vyloženě cílil na chov, měl jste se domluvit s chovatelem na jiném znění smlouvy, ale pochybuji, že by vám v tom případě nějaký rozumný člověk psa svěřil.

Chovatel má pravdu, vadu by si mohl vymyslet každý, pokud nemáte oficiální posudek veterináře a neřešil jste to hned, na žádnou kompenzaci nemáte nárok.

V kupní smlouvě nejspíš nemáte garantováno uznání chovnosti. Byla Vám nabídnuta výměna štěněte, to jste odmítl. Po roce a půl chcete psa reklamovat ?
Proč jste se spoléhal na tvrzení veterináře, že stav psa nebude bránit uchovnění? od kdy jsou veterináři experti na chovnost ?
Mimochodem, v kupní smlouvě bývá uvedena i klauzule, jaké veterinární vyšetření bude akceptovat druhá strana. ( např. pitva ve státním veterinárním ústavu a pod).
Podle všeho s vámi chovatel komunikoval a snažil se řešit vzniklou situaci. To, že se nevyřešila, bylo dáno vaši nečinností.
Nicméně, po roce a půl je už dokazování na straně kupujícího. T.j. vy by jste musel dokázat, že chovatel nedodržel to, co je obsahem kupní smlouvy.

Jako chovatel bych vás poslala s reklamací někam, viz. bod č.4. a myslím že tak samo i soud.

Vladimír 84 napsal(a):
1. Několik dní od převzetí štěněte jsem přišel na vadu. Šel jsem s fenkou k veterináři, který mi fenku prohlédl a řekl, že je starší to poúrazový stav a nebude to mít vliv na chovnost.S odstupem času nevím, jestli jsem neměl fenku reklamovat hned a písemnou formou.
Dá se telefonické oznámení vady považovat za reklamaci?
2. Chovatel mi řekl, že o vadě neví, a nabídl mi, že když fenku přivezu zpět, zajdeme k veterináři a je ochotný fenku nahradit stejným bezvadným štěnětem, protože měl doma ještě dvě fenky.
3. Fenku jsem si nechal, jelikož chovatel bydlel ode mě daleko a již jsem cestu nechtěl absolvovat podruhé.
4. V roce a půl mi na bonitaci poradkyně chovu řekla, že do chovu nepůjde z důvodu této vady. Rozhodl jsem se na chovateli uplatnit právo na slevu. Chovatel můj požadavek odmítl z důvodu toho, že jsem nedodal lékařskou zprávu a RTG, kterou po mě požadoval, a ani jsem mu neumožnil fenku vidět, případně nechat vyšetřit jeho veterinářem. Dále také proto, že mi dal možnost vyměnit fenku a já jeho nabídku nepřijal.
6. Lze psa reklamovat na sejnou vadu dvakrát, pokud bylo prokazatelně nabídnuto náhradní plnění, které jsem odmítl?
7. Jaká je lhůta pro reklamaci na vadu štěněte, kterou jsem telefonicky oznámil do několika dnů po odběru.
8. Mám nějakou šanci dostat kompenzaci třeba i soudní cestou?

Takže si to shrňme - přišel jste na to, že má fenka nějakou vadu, což jste oznámil chovateli a ten vám nabídl kompenzaci ve výměně štěněte, což jste ale odmítl. Takže co chcete po roce a půl řešit ?!? Neřeknu, kdyby se s vámi o tom chovatel nehodlal bavit od začátku, ale takto? Vy jste nedodal žádné podklady, že fena tu vadu má ač vás o to chovatel žádal, taktéž nabízel kompenzaci v podobě jiného štěněte, což jste tehdy taky odmítl... za mě se chovatel chová zcela v pořádku.

Jinak teda pokud byste to chtěl vzít oficiální cestou, tak reklamovat štěně můžete do šesti týdnů od odběru a to pouze vrácením zvířete chovateli, který vám následně vrátí plnou kupní cenu. Vše ostatní nelze považovat za reklamaci a je to jen výsledkem dohody mezi dvěma lidmi - chovatelem a kupujícím...
Pokud vše proběhlo jak píšete, tak roce a půl vám nikdo nic neuzná - ani soud, ani chovatel, ani žádný rozumný člověk :).

Mluvíte o štěněti jako o nějaké věci.

Připomínky beru z pohledu chovatelské etiky. Jak je to ale z pohledu reklamačního řádu podle nového OZ? To nikdo neví a jsou tu jenom dohady.

Vladimír 84 napsal(a):
Připomínky beru z pohledu chovatelské etiky. Jak je to ale z pohledu reklamačního řádu podle nového OZ? To nikdo neví a jsou tu jenom dohady.

Myslím že chovatel vám nabídl slušné řešení, které jste neakceptoval, tak nevím o jaké chovatelské etice je řeč.

Dobrý pokus, Vladimíre

připomínky uvedené výše jsou víc z právního pohledu než z pohledu chovatelské etiky - to byste si hádám vyslechl výživnější komentáře

Už jste jednou zakoupeného psa reklamoval, a nabídnuté vyřízení reklamace odmítl.
S tím vás nezachrání ani svěcená, a nový Občan už vůbec ne..

Vladimír 84 napsal(a):
Připomínky beru z pohledu chovatelské etiky. Jak je to ale z pohledu reklamačního řádu podle nového OZ? To nikdo neví a jsou tu jenom dohady.

Vždyť jsem vám tu psala - právník. Vzít k němu smlouvu (kterou tady nikdo neviděl), záznamy od veterináře, ujasnit si, co vlastně reklamujete.
Ono fena je asi jinak v pořádku, zdravotní komplikace asi nemá...
Na tohle tady nikdo neodpoví, protože tu nikdo od vás nic kloudného neví

Z hlediska chovatelské etiky nemáte nárok na nic. Právně nejspíš to samé.

Jak staré bylo štěně při odběru, že veterinář tvrdil, že se jedná o starší poúrazový stav a vy jste nic nepoznal ? Můžete upřesnit, o jaký úraz šlo, když následkem toho nebude fena chovná? Většinou pokud majitel prokáže, že se nejedná o vadu, ale o úraz, tak klub nedělá problémy a zvíře do chovu pustí, byť jen podmínečně. Teď mě nenapadá úraz, který by majitel nepoznal při odběru, veterinář ihned na kontrole a poradce při bonitaci.

kvido46 napsal(a):
Jak staré bylo štěně při odběru, že veterinář tvrdil, že se jedná o starší poúrazový stav a vy jste nic nepoznal ? Můžete upřesnit, o jaký úraz šlo, když následkem toho nebude fena chovná? Většinou pokud majitel prokáže, že se nejedná o vadu, ale o úraz, tak klub nedělá problémy a zvíře do chovu pustí, byť jen podmínečně. Teď mě nenapadá úraz, který by majitel nepoznal při odběru, veterinář ihned na kontrole a poradce při bonitaci.

Třeba zuby.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Třeba zuby.

Jenže zas u zubů by se muselo jednat o stálé, tj. by odběr štěněte byl až někdy v půl roce.
A ano, pokud se okamžitě nemaže k vet pro potvrzení, pak je to problém.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jenže zas u zubů by se muselo jednat o stálé, tj. by odběr štěněte byl až někdy v půl roce.
A ano, pokud se okamžitě nemaže k vet pro potvrzení, pak je to problém.

Nemuselo - při úrazu čelisti může pes přezubit do nekorektního skusu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nemuselo - při úrazu čelisti může pes přezubit do nekorektního skusu.

Ze by mělo stěně takový úraz v mlecnem chrupu., že by jej chovatel prodal jako bezvadné a nešlo hned pri odberu nic poznat a potom je v dospělosti toto vyřadilo z chovu ?

kvido 46 napsal(a):
Ze by mělo stěně takový úraz v mlecnem chrupu., že by jej chovatel prodal jako bezvadné a nešlo hned pri odberu nic poznat a potom je v dospělosti toto vyřadilo z chovu ?

Klidně - on ten úraz nemusí být nijak markantní, a 95% zájemců o štěně si neumí spočítat ani zuby v mléčném chrupu, natož zhodnotit skus (který se navíc může změnit)
Ideální by bylo, kdyby to odtajnil sám zadavatel

Štěně mělo 10 týdnů a mělo vadu prutu. Při přebírání jsme si ho důkladně prohlédly, nic jsme neshledali. Po pár dnech jsme si všimli nerovnosti na proutku a veterinář řekl, že to nic není, že to není genetické a na chovnost to mít vliv nebude. Chovatelka chtěla štěně vidět, ale my jsme již nechtěli absolvovat dlouhou cestu a věřili jsme veterináři.
Ale stejně nikdo nedokáže říct, jak se na celý případ dívá OZ.

Zadavatel si zřejmě myslí, že na štěně (kotě, želvu aj.) má záruku jako na spotřební zboží - lednička, pračka, televize- DVA ROKY Když jdu pro -do budoucna - chovného jedince, zjistím si standard dotyčného plemene a jaké jsou i vylučující vady z chovu - zda zálomek na ocase např. JE či NENÍ vylučující vada. V dnešní době stačí gůglit a člověk najde vše, narozdíl před cca 25lety

Omg, vam se nechtelo, ahaaa To je tedy padny duvod! Jak se na to diva OZ? Reklamoval jste? Reklamoval, nabidl vam chovatel, ze stene muzete vratit? Nabidl! Ergo kladivko, co chcete jeste resit? Ze vy jste myslivec co?

Vladimír 84 napsal(a):
Štěně mělo 10 týdnů a mělo vadu prutu. Při přebírání jsme si ho důkladně prohlédly, nic jsme neshledali. Po pár dnech jsme si všimli nerovnosti na proutku a veterinář řekl, že to nic není, že to není genetické a na chovnost to mít vliv nebude. Chovatelka chtěla štěně vidět, ale my jsme již nechtěli absolvovat dlouhou cestu a věřili jsme veterináři.
Ale stejně nikdo nedokáže říct, jak se na celý případ dívá OZ.

Co je to za plemeno? Podle slova "prut" usuzuji, že lovecké? V případě vašeho psa se může jednat o tzv. "zálomek", který je vylučující vadou snad u každého plemene, u loveckých obzvlášť. Vůbec nechápu, jak vám veterinář mohl říct, že to nic není! Tato vada je geneticky podmíněna, ale často se chovatelé a majitelé vymlouvají "na úraz". Ano, může to vzniknout i úrazem - třeba přivřením prutu do dveří auta. Ale to se nejčastěji děje už u starších psů, ne u malého štěňátka.
Prostě to vidím tak, že štěně mělo tuto vrozenou vadu, které si třeba chovatel nevšiml, nebo všiml a doufal, že vy se štěnětem nikam nepůjdete (na výstavu, svod...) nebudete usilovat o jeho zařazení do chovu, takže na nic nepřijdete a nebo to pro vás nebude důležité. Když se ukázalo, že to bude problém, chtěl to chovatel přece jen vyřešit slušně - vy jste odmítl. Takže teď, po roce a půl, bych to s vámi - jako chovatel - už neřešila. Podle mne neuspějete ani u soudu.

Vladimír 84 napsal(a):
Štěně mělo 10 týdnů a mělo vadu prutu. Při přebírání jsme si ho důkladně prohlédly, nic jsme neshledali. Po pár dnech jsme si všimli nerovnosti na proutku a veterinář řekl, že to nic není, že to není genetické a na chovnost to mít vliv nebude. Chovatelka chtěla štěně vidět, ale my jsme již nechtěli absolvovat dlouhou cestu a věřili jsme veterináři.
Ale stejně nikdo nedokáže říct, jak se na celý případ dívá OZ.

Jestli je váš veterinář odborník, máte RTG snímek s posouzením? Pak by s bonitací neměl být problém.

koňadra napsal(a):
Co je to za plemeno? Podle slova "prut" usuzuji, že lovecké? V případě vašeho psa se může jednat o tzv. "zálomek", který je vylučující vadou snad u každého plemene, u loveckých obzvlášť. Vůbec nechápu, jak vám veterinář mohl říct, že to nic není! Tato vada je geneticky podmíněna, ale často se chovatelé a majitelé vymlouvají "na úraz". Ano, může to vzniknout i úrazem - třeba přivřením prutu do dveří auta. Ale to se nejčastěji děje už u starších psů, ne u malého štěňátka.
Prostě to vidím tak, že štěně mělo tuto vrozenou vadu, které si třeba chovatel nevšiml, nebo všiml a doufal, že vy se štěnětem nikam nepůjdete (na výstavu, svod...) nebudete usilovat o jeho zařazení do chovu, takže na nic nepřijdete a nebo to pro vás nebude důležité. Když se ukázalo, že to bude problém, chtěl to chovatel přece jen vyřešit slušně - vy jste odmítl. Takže teď, po roce a půl, bych to s vámi - jako chovatel - už neřešila. Podle mne neuspějete ani u soudu.

Pokud je to plemeno, kde provádí poradce chovu kontrolu vrhu, tak bych tak radikální směrem k chovateli nebyla, protože zrovna zálomku by si PCH všimnout měl, a zapsat ho do zápisu o kontrole vrhu. Tím by bylo možné prokázat, že to je vada získaná.
Nicméně jsou plemena, kde je bonitace natolik vyhnaná do extrému, že se vyjímky netolerují, a kolikrát je nezajímá ani vet potvrzení

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jestli je váš veterinář odborník, máte RTG snímek s posouzením? Pak by s bonitací neměl být problém.

Obávám se, že zrovna u zálomku RTG snímek moc nepomůže. Nevím, jestli z něho lze vždy a spolehlivě určit, jestli vada je vrozená, nebo vznikla úrazem. Pokud deformace prutu skutečně nastala úrazem, potom by snad pomohla lékařská zpráva vyhotovená ihned po tom úrazu.
Mám ale zkušenosti, že jsou kluby loveckých plemen, kde např. v případě chybějícího zubu nepomůže nic. I kdyby si ho pes vylomil např. o pletivo a veterinář k tomu napsal zprávu, klub ji neuzná. Možná je to tvrdé, ale kdyby to nedělal, plno lidí má veterináře kamarády a takových zpráv by mohli donést pytel a v chovu by byli běžně neplnochrupí psi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud je to plemeno, kde provádí poradce chovu kontrolu vrhu, tak bych tak radikální směrem k chovateli nebyla, protože zrovna zálomku by si PCH všimnout měl, a zapsat ho do zápisu o kontrole vrhu. Tím by bylo možné prokázat, že to je vada získaná.
Nicméně jsou plemena, kde je bonitace natolik vyhnaná do extrému, že se vyjímky netolerují, a kolikrát je nezajímá ani vet potvrzení

Pokud jde skutečně o lovecké plemeno, tak tam kontrolu vrhu poradci chovu neprovádějí.

Podle OZ můžete uplatnit reklamaci ve 2leté lhůtě jako u jakéhokoliv jiného "zboží". Specifikum je v tom, že do 6 měsíců od koupě je důkazní břemeno na straně chovatele, poté prochází na Vás.

Jinými slovy pokud se vada projeví do šesti měsíců od převzetí, má se za to, že zvíře bylo vadné již při převzetí. Po uplynutí šestiměsíční lhůty je však na kupujícím, aby hodnověrně prokázal, že vada nevznikla až po odběru.

Nemáte-li v rukou řádnou lékařskou zprávu, rentgenový snímek ani jiné hodnověrné dokumenty, na reklamaci rovnou zapomeňte.

Jistá šance by zde byla, kdyby šlo skutečně o zálomek - ten je prokazatelně dědičnou vadou a štěňata se s tímto postižením již rodí. Svůj nárok byste musel uplatňovat soudně v občansko-právním sporu.

PS: Zálomek je vylučující vada u všech plemen (vyjma těch s "uzlem" na ocase) a Váš veterinář je vůl. Jelikož nezle prokázat, zda se jedná o zálomek nebo poúrazový stav, na bonitaci Vám psa s křivým ocasem automaticky vyřadí.

Arni napsal(a):
Myslím že chovatel vám nabídl slušné řešení, které jste neakceptoval, tak nevím o jaké chovatelské etice je řeč.

Tady vzhledem k postoji zadavatele k fence není řeč o žádné etice.

On zadavatel nepíše, jestli je to zálomek, opravdu to může být úraz _ asi 2 měsíčnímu štěněti přibouchl průvan ocásek ve dveřích. Ze začátku se to opravdu dá odlišit od zalomku, ale zajímalo by mě, jak by chtěl majitel dokazovat, kdy se úraz stal, pokud jak sám píše, při odběru nic nenašel. Toto je něco, co se opravdu nahmatá. Časem se to už od zalomku poznává blbě.

brebera napsal(a):
On zadavatel nepíše, jestli je to zálomek, opravdu to může být úraz _ asi 2 měsíčnímu štěněti přibouchl průvan ocásek ve dveřích. Ze začátku se to opravdu dá odlišit od zalomku, ale zajímalo by mě, jak by chtěl majitel dokazovat, kdy se úraz stal, pokud jak sám píše, při odběru nic nenašel. Toto je něco, co se opravdu nahmatá. Časem se to už od zalomku poznává blbě.

A pokud e nedělal RTG, co když k úrazu došlo už u nového majitele? Naprosto nechápu přístup zadavatele - ono se mu nechtělo jet k chovateli problém vyřešit, co tedy chce řešit teď?

Tehdy byla šance to vyřešit. Teď není, si může zkusit zaplatit právníka, posudky, soud...

brebera napsal(a):
On zadavatel nepíše, jestli je to zálomek, opravdu to může být úraz _ asi 2 měsíčnímu štěněti přibouchl průvan ocásek ve dveřích. Ze začátku se to opravdu dá odlišit od zalomku, ale zajímalo by mě, jak by chtěl majitel dokazovat, kdy se úraz stal, pokud jak sám píše, při odběru nic nenašel. Toto je něco, co se opravdu nahmatá. Časem se to už od zalomku poznává blbě.

To samozřejmě může. Problém je v tom, že zálomek se od poúrazové deformace prakticky nepozná. Stejně jako u chybějících zubů kluby zpravidla veterinární potvrzení o úrazu neakceptují, jelikož - jak již bylo napsáno výše, spousta "chytráků" by si nechala od známého veterináře vystavit falešné potvrzení o úrazu a protlačila vadné zvíře do chovu.

PS: Nicméně se mi vůbec nelíbí postoj zadavatele, kterému bylo nejdříve zatěžko ujet pár kilometrů a utratit pár stokorun za benzín a teď to najednou chce řešit. Naopak chovatel se zachoval naprosto korektně a v souladu s chovatelskou etikou.

No kdyby to řešil hned a dělal rtg, tak se to pozná. Ale pochybuji, že má rtg, protože to by to zkusil první u bonitace. Takže teď nemá nic a nový rtg i kdyby poukázal na úraz, nijak se neurčí, kdy k němu došlo. Podle NOS je důkazní břemeno na zadavateli, takže good luck. A pokud má smlouvu, kde podepsal, že štěně je bez zjevných vad (bylo by to videtelné, zálomek i úraz), tak bych mu docela škodolibě přála, aby se šel soudit.
Pokud smlouva byla jen ústní, nedokáže už tuplem nic.

Holt tohle se má řešit okamžitě - zvlášť když je ochota na druhé straně.

balisek napsal(a):
To samozřejmě může. Problém je v tom, že zálomek se od poúrazové deformace prakticky nepozná. Stejně jako u chybějících zubů kluby zpravidla veterinární potvrzení o úrazu neakceptují, jelikož - jak již bylo napsáno výše, spousta "chytráků" by si nechala od známého veterináře vystavit falešné potvrzení o úrazu a protlačila vadné zvíře do chovu.

PS: Nicméně se mi vůbec nelíbí postoj zadavatele, kterému bylo nejdříve zatěžko ujet pár kilometrů a utratit pár stokorun za benzín a teď to najednou chce řešit. Naopak chovatel se zachoval naprosto korektně a v souladu s chovatelskou etikou.

Docela by mě zajímalo co bude se psem dál.

Předpokládám, že fenka (pokud k ní pán nemá citovou vazbu), bude prodaná "na mazla".

Chovatel ti nabídl kompenzaci, kterou si prostě odmítl, takže co jako čekáš? Chovatel ti vyšel vstříc, takže není o čem...

Navíc pes je pes, né robot, nikdo a nic na světě nezaručuje, že zrovna tvůj vybraný jedinec bude chovný...

Teda já čumím. To by fakt někdo byl schopnej psa vrátit?
Mám ročního psa, za pár měsíců taky půjdem na bonitaci. Pokud neprojde, budu zklamaná, ale určitě ho nepojedu vrátit chovatelce. Fakt si to nedovedu představit, že bych se měla takhle psa zbavit.

Většina plemen má k boniaci povinnou výstavu, to si toho žádný rozhodčí nevšiml? Ok, ne každý psa důkladně prohmatá, ale stejně. A sice už to bylo stokrá řeče, ale stejně mi to nedá. Když na nějakou vadu a jde mi o psa/fenu kupovaného s předpokladem budoucího chovného jedince, tak opravdu nebudu váhat nad nějakou tou kačkou navíc a pojedu to řešit. Říkate přes celou ČR, to je napříč Republikou dejme tomu nějakých 500 km - 2 nádrže - 3.000 Kč? Neříkám, zanedbatelná položka to není, ale v tom konečném výsledku jak vidíte by se Vám asi mnohonásobně vrátila. Také nejsme milionáři, ale když jsme si kupovali štěně, také jsme jeli dvakrát sem tam přes celou ČR a ani jsme nepípli. Ale je to holt o člověku.

mouse napsal(a):
Teda já čumím. To by fakt někdo byl schopnej psa vrátit?
Mám ročního psa, za pár měsíců taky půjdem na bonitaci. Pokud neprojde, budu zklamaná, ale určitě ho nepojedu vrátit chovatelce. Fakt si to nedovedu představit, že bych se měla takhle psa zbavit.

Dyť zadavatel nepíše, že chce psa vrátit. Píše, že chce uplatnit právo na slevu, tedy chce vrátit část kupní ceny. Já ho tedy chápu. Kdyby byl pes od počátku brán jako nestandard, tak by byl také za sníženou cenu prodán, ale předpokládám, že zadavatel zaplatil plnou cenu za standardní štěně, které ale standardní není..

Co píše, je fuk.
Tady se to dopíše !
Balzac hadr, ten by čubrněl, jak se to dělá.

Jak to vlastně chovatelé běžně řeší, když prodají standardní štěně za plnou cenu, ale časem se projeví vada (chybějící zuby, nestandardní výška...)? Vrací se část kupní ceny? Je mi jasné, že to záleží na tom, co si chovatel napíše do kupní smlouvy. Spíš mě zajímá, jestli to mají chovatelé běžně nějak ošetřené, nebo to neřeší a majitel psa má prostě smůlu. Já když kupovala štěně, tak jsem při převzetí zaplatila polovinu ceny, a druhou polovinu jsem měla doplatit v půl roce, po přezubení a dosáhnutí plné výšky. Fena mi ale přerostla, takže chovatelka už po mně nic nechtěla (fenu jsem jí samozřejmě ukázala). Je to běžný přístup v chovu s PP?

Asi jsem zlá chovatelka a toto ce smlouvě neřeším. V čr jsou tak nízké prodejní ceny... štěně prodávám s předpoklady a kupujícího na to vždy upozorním, je to i ve smlouvě. Pokud se vyvede, je to násobný šampion co hodně kryje a nebo má hodně vrhů, nechci doplatky. Pokud se nevyvede, nic nevracím. Pokud chce kupující záruky, posílám ho jinam.
Jinak na druhou stranu, když už se neco stane, neobracím se zády a pomáhám. Jako kompenzaci nabízím po domluvě další štěně za sníženou cenu (ve smlouvě to není).

brebera napsal(a):
Asi jsem zlá chovatelka a toto ce smlouvě neřeším. V čr jsou tak nízké prodejní ceny... štěně prodávám s předpoklady a kupujícího na to vždy upozorním, je to i ve smlouvě. Pokud se vyvede, je to násobný šampion co hodně kryje a nebo má hodně vrhů, nechci doplatky. Pokud se nevyvede, nic nevracím. Pokud chce kupující záruky, posílám ho jinam.
Jinak na druhou stranu, když už se neco stane, neobracím se zády a pomáhám. Jako kompenzaci nabízím po domluvě další štěně za sníženou cenu (ve smlouvě to není).

NAštěstí jsem to zatím řešit nemusela, ale ano, měla bych to stejně. Nicméně už jsem se zařekla, že štěně na chov a výstavy neprodávám. Všechny štěnda co šly na mazlíky, tak v pohodě a majitelé se nakonec zbláznili i do výstav a vše klape. Jedna fenka (nejvydařenější z vrhu) šla k majiteli, který chtěl na výstavy a do budoucna na chov. Teď hledá každý křivý chlup, denodenně (i noční) telefonáty kvůli naprostým kravinám.

kiko napsal(a):
NAštěstí jsem to zatím řešit nemusela, ale ano, měla bych to stejně. Nicméně už jsem se zařekla, že štěně na chov a výstavy neprodávám. Všechny štěnda co šly na mazlíky, tak v pohodě a majitelé se nakonec zbláznili i do výstav a vše klape. Jedna fenka (nejvydařenější z vrhu) šla k majiteli, který chtěl na výstavy a do budoucna na chov. Teď hledá každý křivý chlup, denodenně (i noční) telefonáty kvůli naprostým kravinám.

Přesně. Mám celkem úspěšné odchovy a naše štěňata jsou žádaná. Ale jdou jen k lidem, kteří je chtějí prvořadě jako parťáky. Všem říkám, že i když je štěně aktuálně bez vady, neumím zaručit, že to tak zůstane. Říkám jim pravdu a nic neslibuji. Taky mám i majitele, co hledá hlavně to špatné. Ale pes se má dobře, je milovaný, tak nad tím vždy jen mávnu rukou (je chovný a s nějakými tituly).

Asi jsem naivní, ale mně tedy připadá férovější přístup mojí chovatelky, která si za nestandarda bere jen polovinu kupní ceny, i když se vada projeví později. Prodávat nestandardní štěňata za sníženou cenu je běžné, tak proč by měl člověk platit plnou cenu za psa kterému se hrubá vada projeví až v dospělosti? Vždyť výsledek je stejný, pes nevhodný pro chov a výstavy. To už by si člověk mohl rovnou koupit nestandardní štěně a měl by ho za polovic. Když si člověk cíleně kupuje standardní štěně s PP za třeba 15000, - (což není vzhledem k platům v tomhle státě zrovna zanedbatelná částka), tak očekává za své peníze určitou kvalitu se vším všudy, tedy i s možností účastnit se výstav, případně chovu. Chápu, že příroda se ovlivnit nedá, ale když už se nějaká ta vylučující vada projeví, přijde mi správné část ceny štěněte kupujícímu vrátit.

sheepdog napsal(a):
Jak to vlastně chovatelé běžně řeší, když prodají standardní štěně za plnou cenu, ale časem se projeví vada (chybějící zuby, nestandardní výška...)? Vrací se část kupní ceny? Je mi jasné, že to záleží na tom, co si chovatel napíše do kupní smlouvy. Spíš mě zajímá, jestli to mají chovatelé běžně nějak ošetřené, nebo to neřeší a majitel psa má prostě smůlu. Já když kupovala štěně, tak jsem při převzetí zaplatila polovinu ceny, a druhou polovinu jsem měla doplatit v půl roce, po přezubení a dosáhnutí plné výšky. Fena mi ale přerostla, takže chovatelka už po mně nic nechtěla (fenu jsem jí samozřejmě ukázala). Je to běžný přístup v chovu s PP?

Chovatel prodává ŠTĚNĚ (tzn. předpoklad), ne chovného jedince - ten se pohybuje v úplně jiných částkách. U našeho plemene je běžná cena fenky cca 8 - 10tis., ale cena chovné feny už je od 50 tis. nahoru! Samozřejmě si ten kdo chce mít jistotu chovnost může koupit mladou přezubenou fenu, s hotovými RTG, ve standardní výšce s výstavním posudkem, nebo zbonitovanou, ale ať zapomene na to, že bude za osmičku.

brebera napsal(a):
Asi jsem zlá chovatelka a toto ce smlouvě neřeším. V čr jsou tak nízké prodejní ceny... štěně prodávám s předpoklady a kupujícího na to vždy upozorním, je to i ve smlouvě. Pokud se vyvede, je to násobný šampion co hodně kryje a nebo má hodně vrhů, nechci doplatky. Pokud se nevyvede, nic nevracím. Pokud chce kupující záruky, posílám ho jinam.
Jinak na druhou stranu, když už se neco stane, neobracím se zády a pomáhám. Jako kompenzaci nabízím po domluvě další štěně za sníženou cenu (ve smlouvě to není).

Asi tak. Řeším to podobně. Prodávám štěňata plemen, která nejsou módní, takže za pár korun. Pokud má štěně zjevnou vadu - např. předkus, prodávám ho s tím, že pokud přezubí a nesrovná se to (někdy se to opravdu i srovná, ale uznávám, že ta šance není tak velká), vracím část peněz, případně už prodávám štěně se slevou a také to uvedu do kupní smlouvy. Kupující to štěně s tím rizikem kupují, takže nemohou za rok vykládat něco o podvodu, že chtěli psa na chov apod.
Jinak kupující podepisují, že štěně v době odběru nejeví známky nemoci.
Další věci řeším operativně. Tzn., když mě někdo pošle posudek z výstavy, že již ročnímu psovi chybí zub, nebo má právě ten předkus (i když jako štěně ho neměl), nabízím výměnou jiné štěně, ale to ještě nikdo nechtěl a upřímně: já jsem ráda, protože co bych s tím vráceným štěnětem dělala? Další starosti jak ho "poslat o dům dál" a ani pro psa to není optimální situace. Takže to řešíme vrácením části kupní ceny. Snažím se vycházet majitelům mých štěňat vstříc, ale na druhou stranu se zase najdou takoví, kteří chtějí situace i zneužít a snaží se chovatele obvinit i z třetí světové války. Chov psů je příroda a ne vždy se vše vyvede podle představ chovatele i majitele. Když si sama kupuji štěně od jiného chovatele, a to se nevyvede podle mých představ (projeví se nějaká vada), tak to dám chovateli vědět, aby věděl a mohl se podle toho zařídit ve výběru dalšího rodičovského páru, ale jinak ho s tím neobtěžuji a štěně prodám sama někomu, kdo nemá chovatelské ambice. Jako chovatel přece vím, že ani PP nezaručí vše, je to jen o pravděpodobnostech a předpokladech, které to štěně může mít, ale také nemusí.

sheepdog napsal(a):
Asi jsem naivní, ale mně tedy připadá férovější přístup mojí chovatelky, která si za nestandarda bere jen polovinu kupní ceny, i když se vada projeví později. Prodávat nestandardní štěňata za sníženou cenu je běžné, tak proč by měl člověk platit plnou cenu za psa kterému se hrubá vada projeví až v dospělosti? Vždyť výsledek je stejný, pes nevhodný pro chov a výstavy. To už by si člověk mohl rovnou koupit nestandardní štěně a měl by ho za polovic. Když si člověk cíleně kupuje standardní štěně s PP za třeba 15000, - (což není vzhledem k platům v tomhle státě zrovna zanedbatelná částka), tak očekává za své peníze určitou kvalitu se vším všudy, tedy i s možností účastnit se výstav, případně chovu. Chápu, že příroda se ovlivnit nedá, ale když už se nějaká ta vylučující vada projeví, přijde mi správné část ceny štěněte kupujícímu vrátit.

Jenže tady nikdo nevý, jak a kdy pes k zálomku přišel, a chovatel kompenzaci nabídl - on nemůže za to, že ji zadavatel odmítl!
... mimochodem jsem měla doma fenu, která měla 9x CACIB (u na výstavách početného plemene), a pak si někde udělala zálomek. Vůbec netuším kde - ve srsti to nebylo vidět, a všiml si toho až rozhodčí na další výstavě, když jí měřil ocas. Čuba ještě nebyla zbonitovaná - neměla jsem ji taky vyreklamovat...?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže tady nikdo nevý, jak a kdy pes k zálomku přišel, a chovatel kompenzaci nabídl - on nemůže za to, že ji zadavatel odmítl!
... mimochodem jsem měla doma fenu, která měla 9x CACIB (u na výstavách početného plemene), a pak si někde udělala zálomek. Vůbec netuším kde - ve srsti to nebylo vidět, a všiml si toho až rozhodčí na další výstavě, když jí měřil ocas. Čuba ještě nebyla zbonitovaná - neměla jsem ji taky vyreklamovat...?

Ježiši opr.: samozřejmě "NEVÍ"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže tady nikdo nevý, jak a kdy pes k zálomku přišel, a chovatel kompenzaci nabídl - on nemůže za to, že ji zadavatel odmítl!
... mimochodem jsem měla doma fenu, která měla 9x CACIB (u na výstavách početného plemene), a pak si někde udělala zálomek. Vůbec netuším kde - ve srsti to nebylo vidět, a všiml si toho až rozhodčí na další výstavě, když jí měřil ocas. Čuba ještě nebyla zbonitovaná - neměla jsem ji taky vyreklamovat...?

Neptala jsem se kvůli situaci zadavatele, spíš obecně.. To že vadu oznámil chovateli ale kompenzaci odmítl beru jako důvod, proč se mu na další reklamaci psa může chovatel vykašlat. I když na jednu stranu ho chápu, uvěřil veterináři, že to je starší zranění a na chovnost to nebude mít vliv. Jeho chyba, měl si hned nechat udělat posudek od veterináře a s chovatelem to vyřešit, nicméně veterináři věřil, že jde o banalitu a proto to dál neřešil. Nicméně píšete, že si vaše fena udělala zálomek v pozdějším věku, proč byste ji teda měla reklamovat chovateli, který s tím neměl nic společného? To je rozdíl oproti situaci zadavatele, jehož štěně k zálomku přišlo (dle veterináře) už v době kdy bylo ještě u chovatele.

Po mě jednou chtěli jedni lidi vratit část ceny u chybějícího zubu. Měli posudek z výstavy, dostali vd. Prostě že nebude na výstavy. Řekla jsem ok, dojeďte, podíváme se na to. Dojeli, nezdála se mi celkem velká díra mezi zuby. Šli jsme na mé náklady na rtg a ejhle ještě bylo poznat, že zub tam byl a je vyražený. No nedostali nic...
Lidem to za zlé nemám, byli nezkušení. Pes se má dobře.
Ale pro mě je to taky zkušenost.

Opravdu už každému říkám, že si berou štěně a mají to jako sázku do loterie.

sheepdog napsal(a):
Neptala jsem se kvůli situaci zadavatele, spíš obecně.. To že vadu oznámil chovateli ale kompenzaci odmítl beru jako důvod, proč se mu na další reklamaci psa může chovatel vykašlat. I když na jednu stranu ho chápu, uvěřil veterináři, že to je starší zranění a na chovnost to nebude mít vliv. Jeho chyba, měl si hned nechat udělat posudek od veterináře a s chovatelem to vyřešit, nicméně veterináři věřil, že jde o banalitu a proto to dál neřešil. Nicméně píšete, že si vaše fena udělala zálomek v pozdějším věku, proč byste ji teda měla reklamovat chovateli, který s tím neměl nic společného? To je rozdíl oproti situaci zadavatele, jehož štěně k zálomku přišlo (dle veterináře) už v době kdy bylo ještě u chovatele.

To byla samozřejmě nadsázka, ale kdyby si fena zlomila ocas ještě před první výstavou, tak bych asi taky v roce nešla žádat po chovateli další dodatečné kompenzace, protože ji nepustí do chovu. Chápu, že nikdo neví, jak pes přezubí, naroste, nebo jestli mu výjdou zdravotní testy, ale zálomek na ocase je věc, které je pro normálního majitele (obzvlášť zájemnce o chov) zjevná už v době odběru, a ne že příjde s tím, že si toho všiml veterinář x dní po odběru, protože tam už je dost prostoru pro to, aby k tomu štěně přišlo už u nového majitele.

sheepdog napsal(a):
Neptala jsem se kvůli situaci zadavatele, spíš obecně.. To že vadu oznámil chovateli ale kompenzaci odmítl beru jako důvod, proč se mu na další reklamaci psa může chovatel vykašlat. I když na jednu stranu ho chápu, uvěřil veterináři, že to je starší zranění a na chovnost to nebude mít vliv. Jeho chyba, měl si hned nechat udělat posudek od veterináře a s chovatelem to vyřešit, nicméně veterináři věřil, že jde o banalitu a proto to dál neřešil. Nicméně píšete, že si vaše fena udělala zálomek v pozdějším věku, proč byste ji teda měla reklamovat chovateli, který s tím neměl nic společného? To je rozdíl oproti situaci zadavatele, jehož štěně k zálomku přišlo (dle veterináře) už v době kdy bylo ještě u chovatele.

Chápu, jak to myslíte. Ale prostě to tak nedělám. V životě psa je spousta věcí, které jako chovatel po odběru už nemůžu ovlivnit. Chápu, že něco jsou zuby a něco jiného jsou třeba kyčle, lokty. Co třeba chovatel udělá s tím, že se majitel neřídí jeho radami? Nic.
Jak ovlivním to, že štěně od mala skáče Lka překážky a pak majitel fňuká, že má špatné třeba lokty?
S každým budoucím majitelem probírám smlouvu, péči, výživu, vědí dopředu, že žádné záruky nedávám. Vědí, že něco dělá genetika, něco odchov, něco jejich následná péče.
Buď se jim to tak líbí nebo ne. Nikoho k podpisu nenutím. Každý má možnost se rozhodnout, od koho si štěně koupí.
Asi to dělám podle sebe, kdyby se mi nepovedl koupený pes, chovatele informuji, ale nic po něm nechci jako náhradu. Ale každý jsme jiný. U nás je pes hlavně kámoš a chov je jen bonus.

brebera napsal(a):
Chápu, jak to myslíte. Ale prostě to tak nedělám. V životě psa je spousta věcí, které jako chovatel po odběru už nemůžu ovlivnit. Chápu, že něco jsou zuby a něco jiného jsou třeba kyčle, lokty. Co třeba chovatel udělá s tím, že se majitel neřídí jeho radami? Nic.
Jak ovlivním to, že štěně od mala skáče Lka překážky a pak majitel fňuká, že má špatné třeba lokty?
S každým budoucím majitelem probírám smlouvu, péči, výživu, vědí dopředu, že žádné záruky nedávám. Vědí, že něco dělá genetika, něco odchov, něco jejich následná péče.
Buď se jim to tak líbí nebo ne. Nikoho k podpisu nenutím. Každý má možnost se rozhodnout, od koho si štěně koupí.
Asi to dělám podle sebe, kdyby se mi nepovedl koupený pes, chovatele informuji, ale nic po něm nechci jako náhradu. Ale každý jsme jiný. U nás je pes hlavně kámoš a chov je jen bonus.

Chápu, u některých vad se těžko prokazuje, jestli jsou vrozené nebo získané. Nicméně u těch vad, kde je jasné že jsou vrozené (skus, výška) mi to pořád připadá, že by chovatel měl část kupní ceny vrátit. Prostě jen jako kompenzaci za to, že pes není standardní a nelze jej uchovnit (ať už o to majitel stojí nebo ne). Přijde mi to prostě fér a já sama bych to takhle dělala, kdybych chovala.

Každý to prostě máme jinak. A každý to řešíme jinak.
Holt u nás dostává majitel předpoklady, ne jistotu.

brebera napsal(a):
Každý to prostě máme jinak. A každý to řešíme jinak.
Holt u nás dostává majitel předpoklady, ne jistotu.

Jistota u štěňat není nikdy, vždycky se musí počítat s tím, že štěně prostě na výstavy a chov nebude, to je mi jasné. Většina lidí si nestandardního psa i tak nechá a neprodá ho, tedy mluvíme-li o těch, co mají psa především jako kamaráda. Jde mi jen o tu finanční stránku celého problému. Každopádně díky za názory, myslela jsem, že vyrovnání ceny štěněte v případě vzniku vady vylučující z chovu a výstav je mezi chovateli běžnější.

Ono ta finanční stránka je taky na obě strany. Štěně bez vad u mého plemene stojí cca 15 tis. Až na výjimky kryjeme v zahraničí, kde to pod 1000 eur nejde. Pak se narodí 5-6 štěňat a ne každé je úplně bez vad. Takže i finančně mi přijde celkem ok, že kupující holt jde do rizika. Chovatel taky. Přece pak nebudu chtít po majiteli krycího psa vrátit část peněz, že jeho potomkovi nevylezl zub.
Proto když už u nás kompenzace, v tak sleva na další štěně, pokud druhá strana chce.

tterezkaaa napsal(a):
Předpokládám, že fenka (pokud k ní pán nemá citovou vazbu), bude prodaná "na mazla".

Anebo nějakému laikovi jako bezchybná, bez vady, třeba z rodinných důvodů...

rapotacka11 napsal(a):
Co píše, je fuk.
Tady se to dopíše !
Balzac hadr, ten by čubrněl, jak se to dělá.

"Balzac hadr..."

sheepdog napsal(a):
Jistota u štěňat není nikdy, vždycky se musí počítat s tím, že štěně prostě na výstavy a chov nebude, to je mi jasné. Většina lidí si nestandardního psa i tak nechá a neprodá ho, tedy mluvíme-li o těch, co mají psa především jako kamaráda. Jde mi jen o tu finanční stránku celého problému. Každopádně díky za názory, myslela jsem, že vyrovnání ceny štěněte v případě vzniku vady vylučující z chovu a výstav je mezi chovateli běžnější.

Ale tady pořád narážíme na to stejné - zájemce si nekupuje CHOVNÉHO nebo VÝSTAVNÍHO jedince, kupuje si štěně, tzn. předpoklad.Ten, kdo má nadprůměrné zvíře, přece taky dodatečně nedoplácí chovateli za to, že má lepší zvíře než je běžné.
Pokud chce někdo jistotu chovnosti, musí koupit starší zvíře, ale taky počítat s úplně jinou cenou, než je cena štěňete.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale tady pořád narážíme na to stejné - zájemce si nekupuje CHOVNÉHO nebo VÝSTAVNÍHO jedince, kupuje si štěně, tzn. předpoklad.Ten, kdo má nadprůměrné zvíře, přece taky dodatečně nedoplácí chovateli za to, že má lepší zvíře než je běžné.
Pokud chce někdo jistotu chovnosti, musí koupit starší zvíře, ale taky počítat s úplně jinou cenou, než je cena štěňete.

A k čemu člověku je, že si za x tisíc kupuje předpoklad výstavního štěněte, které nakonec výstavní není? Kdyby výstavního (nebo prostě jen standardně vypadajícího) psa nechtěl, koupí rovnou nestandarda za sníženou cenu. Ale takhle koupí psa o stejné kvalitě, jako je ten nestandard, ale jednou tak drahého. U obou je výsledek stejný, pro výstavy a chov prostě nebudou, ačkoli cena je u nich úplně odlišná. To je to co mi připadá nefér.
Srovnávat to s případem, kdy má někdo nadprůměrného psa a měl by doplácet chovateli je už hnaní do extrému. Navíc v inzerátech vídám, že cena štěněte se odvíjí od kvality, takže předpokládám, že chovatelé si často za velmi nadějné štěně vezmou víc, než za štěně jevící se průměrně.
Když si koupím staršího psa, tak je sice cena úplně jinde, ale do té ceny je zahrnuta řada dalších nákladů. Držení psa do doby prodeje, výstavy, bonitace, zkoušky, vyšetření a čas psovi věnovaný také něco stojí, takže tam vysokou cenu chápu.

sheepdog napsal(a):
A k čemu člověku je, že si za x tisíc kupuje předpoklad výstavního štěněte, které nakonec výstavní není? Kdyby výstavního (nebo prostě jen standardně vypadajícího) psa nechtěl, koupí rovnou nestandarda za sníženou cenu. Ale takhle koupí psa o stejné kvalitě, jako je ten nestandard, ale jednou tak drahého. U obou je výsledek stejný, pro výstavy a chov prostě nebudou, ačkoli cena je u nich úplně odlišná. To je to co mi připadá nefér.
Srovnávat to s případem, kdy má někdo nadprůměrného psa a měl by doplácet chovateli je už hnaní do extrému. Navíc v inzerátech vídám, že cena štěněte se odvíjí od kvality, takže předpokládám, že chovatelé si často za velmi nadějné štěně vezmou víc, než za štěně jevící se průměrně.
Když si koupím staršího psa, tak je sice cena úplně jinde, ale do té ceny je zahrnuta řada dalších nákladů. Držení psa do doby prodeje, výstavy, bonitace, zkoušky, vyšetření a čas psovi věnovaný také něco stojí, takže tam vysokou cenu chápu.

Kupující si samozřejmě může sepsat smlouvu s nadstandardními požadavky na záruky - to je jen na něm a na dohodě s chovatelem, ale i v zahraničí je naprosto běžné, že se prodávají zvířata v běžné kvalitě za "normální cenu", a starší zvířata s perspektivou do chovu za cenu několikanásobně vyšší. Tohle je u všech zvířat - tele si koupíte za 4000, ale nikdo vám nezaručí, že v dospělosti bude dojit 35litrů denně (nezaručí vám, ani, že zabřezne). Ale za dojnici u které máte jistotu už zaplatíte třeba 30tis. Je jen na vás, co si vyberete.
Do rizika spojeného s chovem živého tvora jde chovatel i kupující - myslíte si, že když nakryje v zahraničí za 1000 éček, a pak z feny nevypadnou samí šampioni (nebo se narodí jedno štěně), že mu majitel krycího psa vrátí poplatek za krytí?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kupující si samozřejmě může sepsat smlouvu s nadstandardními požadavky na záruky - to je jen na něm a na dohodě s chovatelem, ale i v zahraničí je naprosto běžné, že se prodávají zvířata v běžné kvalitě za "normální cenu", a starší zvířata s perspektivou do chovu za cenu několikanásobně vyšší. Tohle je u všech zvířat - tele si koupíte za 4000, ale nikdo vám nezaručí, že v dospělosti bude dojit 35litrů denně (nezaručí vám, ani, že zabřezne). Ale za dojnici u které máte jistotu už zaplatíte třeba 30tis. Je jen na vás, co si vyberete.
Do rizika spojeného s chovem živého tvora jde chovatel i kupující - myslíte si, že když nakryje v zahraničí za 1000 éček, a pak z feny nevypadnou samí šampioni (nebo se narodí jedno štěně), že mu majitel krycího psa vrátí poplatek za krytí?

Zcela jistě nevrátí, ale předpokládám že cena štěňat ze zahraničního krytí je zase úplně jinde než cena štěňat po českém psu, který obskočil půlku republiky. A je vždy nastavena tak, aby na tom chovatel netratil.

sheepdog napsal(a):
Zcela jistě nevrátí, ale předpokládám že cena štěňat ze zahraničního krytí je zase úplně jinde než cena štěňat po českém psu, který obskočil půlku republiky. A je vždy nastavena tak, aby na tom chovatel netratil.

Kolik máte dochovaných vrhů? Na českém písečku si chovatel nemůže dovolit vyhnat cenu za zahraniční krytí. Jestli ceu zvedne o 1-2 tisíce, tak je u většiny plemen úspěšný.
Vždyť kupujte štěně od chovatelů, co dávají záruky, takoví jsou taky. Je to vždy o domluvě kupující a prodávající.
Já teda osobně lidi, co chtějí záruky, posílám jinam. Nepůsobí na mě důvěryhodně a mám strach, že to není pro štěně páneček do pohody i nepohody. Jednou se mi to vyplatilo, koupil jinde a po roce se pak pes prodával - byl bez vad, jen nebyl show typ.

sheepdog napsal(a):
Zcela jistě nevrátí, ale předpokládám že cena štěňat ze zahraničního krytí je zase úplně jinde než cena štěňat po českém psu, který obskočil půlku republiky. A je vždy nastavena tak, aby na tom chovatel netratil.

To se docela pletete, protože nikdo chovateli nezaručí, že fena zabřezne, ani že nebude mít málopočetný vrh atd.
Co mají říkat lidi od koní - si představte, že ročka se super původem koupíte třeba za 100 tis, a nepřeleze ani Z parkur... .
Prostě jsou to zvířata, a pokud chcete mít jistotu, tak si koupíte prověřeného koně s určitou výkonností třeba za 600 000, a budete se modlit, aby mu to vydrželo.

brebera napsal(a):
Kolik máte dochovaných vrhů? Na českém písečku si chovatel nemůže dovolit vyhnat cenu za zahraniční krytí. Jestli ceu zvedne o 1-2 tisíce, tak je u většiny plemen úspěšný.
Vždyť kupujte štěně od chovatelů, co dávají záruky, takoví jsou taky. Je to vždy o domluvě kupující a prodávající.
Já teda osobně lidi, co chtějí záruky, posílám jinam. Nepůsobí na mě důvěryhodně a mám strach, že to není pro štěně páneček do pohody i nepohody. Jednou se mi to vyplatilo, koupil jinde a po roce se pak pes prodával - byl bez vad, jen nebyl show typ.

Já bych tomu neříkala záruky, nepotřebuji záruku, že pes bude na výstavy a do chovu, nechám si ho tak i tak a není to pro mě rozhodující. A řekla bych že taková je většina lidí, co mají psa jako kámoše pro trávení volného času. Ale jak jsem psala, připadá mi fér vrátit část kupní ceny, když je ta kvalita nižší než standardní a tedy vylučuje nás z možnosti účastnit se výstav a chovu, byť o tyto věci třeba nemám ani zájem.
Těm lidem, co chtějí záruku, že pes bude 100% na výstavy a do chovu, nezbývá než si pořídit dospělého uchovněného psa. Ale běžný člověk na těch výstavách a chovu zas tak nelpí, jen prostě očekává určitou kvalitu psa, když už tedy zaplatit plnou cenu za standardní štěně.
Jak jsem psala, psy nechovám. Jen když jsem pořizovala štěně, tak si chovatelka sama řekla jen o polovinu částky ceny štěně a doplatek že bude chtít až v půl roce. Připadalo mi to jako férové jednání, zvlášť když zrovna u nás nevyšla výška. Kupovala jsem si psa především jako kamaráda a na sport, i když výstavy jsem chtěla taky zkusit. Trochu mě mrzelo, že mi tak přerostla a nikdy jsme se tedy na žádnou výstavu nehlásily. Tak jsem aspoň byla ráda, že chovatelka po nás doplatek nechtěla a měla jsem tak psa s PP za cenu bezPP. I když ten PP mi nikdy k ničemu nebyl.

sheepdog napsal(a):
Já bych tomu neříkala záruky, nepotřebuji záruku, že pes bude na výstavy a do chovu, nechám si ho tak i tak a není to pro mě rozhodující. A řekla bych že taková je většina lidí, co mají psa jako kámoše pro trávení volného času. Ale jak jsem psala, připadá mi fér vrátit část kupní ceny, když je ta kvalita nižší než standardní a tedy vylučuje nás z možnosti účastnit se výstav a chovu, byť o tyto věci třeba nemám ani zájem.
Těm lidem, co chtějí záruku, že pes bude 100% na výstavy a do chovu, nezbývá než si pořídit dospělého uchovněného psa. Ale běžný člověk na těch výstavách a chovu zas tak nelpí, jen prostě očekává určitou kvalitu psa, když už tedy zaplatit plnou cenu za standardní štěně.
Jak jsem psala, psy nechovám. Jen když jsem pořizovala štěně, tak si chovatelka sama řekla jen o polovinu částky ceny štěně a doplatek že bude chtít až v půl roce. Připadalo mi to jako férové jednání, zvlášť když zrovna u nás nevyšla výška. Kupovala jsem si psa především jako kamaráda a na sport, i když výstavy jsem chtěla taky zkusit. Trochu mě mrzelo, že mi tak přerostla a nikdy jsme se tedy na žádnou výstavu nehlásily. Tak jsem aspoň byla ráda, že chovatelka po nás doplatek nechtěla a měla jsem tak psa s PP za cenu bezPP. I když ten PP mi nikdy k ničemu nebyl.

Jenže standardní zvíře je i to, co má na výstavách známku "Dobrá", a s takovým zvířetem nikdo příčetný jezdit po výstavách nebude, takže stejně nebude odpovídat požadavkům.
Já to mám jednodušší v tom, že chovám zdravé plemeno, které má poměrně široké rozpětí výšky, a do chovu nemusí být plnochrupé, takže u nás to riziko nechovnosti není vysoké. Navíc je o něj veliký zájem na práci. Nicméně pokud po mně někdo seriozní bude chtít zvíře se zárukou chovnosti, tak s tím nemám problém - dostane vychované standardní roční zvíře, s korektním chrupem, po RTG, ale jeho cena pod 50 tis. nebude, protože minimálně za tu cenu bych ho v roce prodala do zahraničí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže standardní zvíře je i to, co má na výstavách známku "Dobrá", a s takovým zvířetem nikdo příčetný jezdit po výstavách nebude, takže stejně nebude odpovídat požadavkům.
Já to mám jednodušší v tom, že chovám zdravé plemeno, které má poměrně široké rozpětí výšky, a do chovu nemusí být plnochrupé, takže u nás to riziko nechovnosti není vysoké. Navíc je o něj veliký zájem na práci. Nicméně pokud po mně někdo seriozní bude chtít zvíře se zárukou chovnosti, tak s tím nemám problém - dostane vychované standardní roční zvíře, s korektním chrupem, po RTG, ale jeho cena pod 50 tis. nebude, protože minimálně za tu cenu bych ho v roce prodala do zahraničí.

Ano, i pes co dostává na výstavách D je standard, proto bych tam asi ani nějakou finanční kompenzaci nežádala. Na výstavy s ním můžu, někdy bude D, někdy třeba VD, u řady plemen můžu takového psa i uchovnit (i když tedy neříkám že zrovna pes, nebo spíš fena co pravidelně dostává D by měla mít štěňata). Ta možnost tam každopádně je. Navíc bych řekla, že už chovatel dokáže na štěněti poznat exteriérové nedostatky a zájemci o chov a výstavy takové štěně nedoporučí. Pokud ale mám psa s hrubou vadou vylučující z chovu, na výstavy i chov můžu zapomenout. Takový pes je prostě kvalitou na stejné úrovni, jako ten co byl nestandard už jako štěně a byl prodán za sníženou cenu. Proč tedy platit za takového psa místo třeba 10 tisíc (cena nest. štěněte) 15 nebo 20 tisíc? Mně prostě selský rozum říká, že takový pes by měl být prodán za cenu nestandarda.
Vy možná máte plemeno, kde nejsou nároky na uchovnění vysoké a šance, že pes bude nechovný je celkem malá. Ale konkrétně u šeltií přerůstá standardní výšku snad každý druhý jedinec, takže tam už je to opravdu loterie, jestli pes bude na chov a výstavy nebo ne.

Stejně tak bych tady jako chovatelka mohla psát, že by bylo férové, kdyby ti majitelé krycích psů nechtěli nehorázných 1000 éček na dřevo, když narozdíl od nich u nás prodám štěně míň než za polovinou, když ani nevím, kolik štěňat se narodí (jestli vůbec nějaké), kolik jich bude ok a kolik na mazlíčka.

Holt každý chovatel to má jinak, berte to jako fakt, vždyť naše štěňata s našimi podmínkami vám nikdo nenutí
A pokud jednou budete chovat, udělejte vše tak, jak to cítíte

sheepdog napsal(a):
Ano, i pes co dostává na výstavách D je standard, proto bych tam asi ani nějakou finanční kompenzaci nežádala. Na výstavy s ním můžu, někdy bude D, někdy třeba VD, u řady plemen můžu takového psa i uchovnit (i když tedy neříkám že zrovna pes, nebo spíš fena co pravidelně dostává D by měla mít štěňata). Ta možnost tam každopádně je. Navíc bych řekla, že už chovatel dokáže na štěněti poznat exteriérové nedostatky a zájemci o chov a výstavy takové štěně nedoporučí. Pokud ale mám psa s hrubou vadou vylučující z chovu, na výstavy i chov můžu zapomenout. Takový pes je prostě kvalitou na stejné úrovni, jako ten co byl nestandard už jako štěně a byl prodán za sníženou cenu. Proč tedy platit za takového psa místo třeba 10 tisíc (cena nest. štěněte) 15 nebo 20 tisíc? Mně prostě selský rozum říká, že takový pes by měl být prodán za cenu nestandarda.
Vy možná máte plemeno, kde nejsou nároky na uchovnění vysoké a šance, že pes bude nechovný je celkem malá. Ale konkrétně u šeltií přerůstá standardní výšku snad každý druhý jedinec, takže tam už je to opravdu loterie, jestli pes bude na chov a výstavy nebo ne.

U našeho plemene nejsou nároky na uchovnění malé, a jsou finančně dosti náročné, ale je fakt, že se u nás nevyhazuje z chovu skrz každou exterierovou prkotinu.
Ale u plemene, které je natolik neustálené, že do chovu neprojde polovina populace mi příjde postup Vašeho chovatele v pořádku a férový. Nicméně by mě zajímalo, jak pak z lidí dostává ty doplatky - zvlášť u těch, co psa nezbonitují, takže jim nikdo nedokáže, že je výškou ve standardu, a tudíž má stát plnou cenu...? Pokud bych si chtěla pro chov pořídit takto "rizikové" plemeno, tak jdu jednoznačně do staršího jedince.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U našeho plemene nejsou nároky na uchovnění malé, a jsou finančně dosti náročné, ale je fakt, že se u nás nevyhazuje z chovu skrz každou exterierovou prkotinu.
Ale u plemene, které je natolik neustálené, že do chovu neprojde polovina populace mi příjde postup Vašeho chovatele v pořádku a férový. Nicméně by mě zajímalo, jak pak z lidí dostává ty doplatky - zvlášť u těch, co psa nezbonitují, takže jim nikdo nedokáže, že je výškou ve standardu, a tudíž má stát plnou cenu...? Pokud bych si chtěla pro chov pořídit takto "rizikové" plemeno, tak jdu jednoznačně do staršího jedince.

Nevím jak moc to fungovalo v praxi, každopádně větu o převzetí poloviny ceny a doplatku v půl roce podle skusu a výšky měla uvedenou ve smlouvě. Když jsem jí psala, že mi fena přerostla, tak ji chtěla vidět. Sešly jsme se tedy na jedné výstavě, chovatelka si fenu prohlédla a nestandardní výšku uznala. Sama je rozhodčí pro plemeno, takže ví co by do chovu prošlo a co ne. Vystavila mi pak novou smlouvu s novou cenou, bez toho doplatku, a bylo to vyřešené.

Vidím, že se celá diskuze zvrtla jiným směrem. Všichni diskutují ale původní téma bylo jiné. Všichni víte, co byste dělali, co má, nebo měl udělat chovatel, co neudělal majitel a co by měl majitel udělat. Ale asi se tu nenajde odborník, který by odborně odpověděl na původní otázky. V podstatě šlo o to najít někoho, kdo by dokázal odborně odpovědět dle nového OZ na otázky a vycházel z původního příspěvku. Určitě by to bylo poučné pro ostatní a pro obě strany.
1. Dá se telefonické oznámení považovat za reklamaci? Nebo musí být reklamace písemnou formou? Jinak to může být tvrzení proti tvrzení.
2. Lze psa reklamovat na sejnou vadu dvakrát, pokud bylo prokazatelně (nezaujatí svědci) nabídnuto náhradní plnění, které kupující odmítl?
3. Lze psa reklamovat v tomto výše uvedeném případě, kdy vadu po pár dnech zjistil, chovateli vadu telefonicky pouze oznámil, náhradní plnění nevyužil, slevu neuplatňoval a reklamoval písemně až v roce a půl?

Jarda15 napsal(a):
Vidím, že se celá diskuze zvrtla jiným směrem. Všichni diskutují ale původní téma bylo jiné. Všichni víte, co byste dělali, co má, nebo měl udělat chovatel, co neudělal majitel a co by měl majitel udělat. Ale asi se tu nenajde odborník, který by odborně odpověděl na původní otázky. V podstatě šlo o to najít někoho, kdo by dokázal odborně odpovědět dle nového OZ na otázky a vycházel z původního příspěvku. Určitě by to bylo poučné pro ostatní a pro obě strany.
1. Dá se telefonické oznámení považovat za reklamaci? Nebo musí být reklamace písemnou formou? Jinak to může být tvrzení proti tvrzení.
2. Lze psa reklamovat na sejnou vadu dvakrát, pokud bylo prokazatelně (nezaujatí svědci) nabídnuto náhradní plnění, které kupující odmítl?
3. Lze psa reklamovat v tomto výše uvedeném případě, kdy vadu po pár dnech zjistil, chovateli vadu telefonicky pouze oznámil, náhradní plnění nevyužil, slevu neuplatňoval a reklamoval písemně až v roce a půl?

Sice nejsem právník, ale řekla bych, že když člověk chovateli telefonicky nahlásí, že má štěně vadu, tak to nelze považovat za reklamaci. Reklamovat znamená vrátit psa chovateli, který vrátí kupní cenu. Na reklamaci psa má kupující nárok do 6 týdnů po odběru, pokud se tak nestalo, právo na reklamaci psa zaniklo.

Několikrát jsem zadavateli psala, ať se obrátí na právníka. Protože tady nikdo neviděl ani smlouvu - a ta je dost duležitá.

Vladimír 84 napsal(a):
Štěně mělo 10 týdnů a mělo vadu prutu. Při přebírání jsme si ho důkladně prohlédly, nic jsme neshledali. Po pár dnech jsme si všimli nerovnosti na proutku a veterinář řekl, že to nic není, že to není genetické a na chovnost to mít vliv nebude. Chovatelka chtěla štěně vidět, ale my jsme již nechtěli absolvovat dlouhou cestu a věřili jsme veterináři.
Ale stejně nikdo nedokáže říct, jak se na celý případ dívá OZ.

A co vlastně po chovateli chcete ? Tady sám píšete že jste si štěně dukladně při odběru prohlédl a nic a něm neshledal...nerovnost se ukázala až pár dní po odběru, Chovatel se zachoval velmi slušně i když uraz mohl vzniknout až u vás takže na co potřebujete OZ tam není co řešit a cokoliv dalšího je jen vaše vychcanost a nekorektnost...

sheepdog napsal(a):
Sice nejsem právník, ale řekla bych, že když člověk chovateli telefonicky nahlásí, že má štěně vadu, tak to nelze považovat za reklamaci. Reklamovat znamená vrátit psa chovateli, který vrátí kupní cenu. Na reklamaci psa má kupující nárok do 6 týdnů po odběru, pokud se tak nestalo, právo na reklamaci psa zaniklo.

Všeobecně, reklamovat můžete cokoliv ale záleží zda bude reklamace uznána a kam až jste ochotni potom jít za uznáním reklamace. U zvířat je ta doba co jsem četl zkrácena opravdu do šesti týdnů po odběru.

Jarda15 napsal(a):
Vidím, že se celá diskuze zvrtla jiným směrem. Všichni diskutují ale původní téma bylo jiné. Všichni víte, co byste dělali, co má, nebo měl udělat chovatel, co neudělal majitel a co by měl majitel udělat. Ale asi se tu nenajde odborník, který by odborně odpověděl na původní otázky. V podstatě šlo o to najít někoho, kdo by dokázal odborně odpovědět dle nového OZ na otázky a vycházel z původního příspěvku. Určitě by to bylo poučné pro ostatní a pro obě strany.
1. Dá se telefonické oznámení považovat za reklamaci? Nebo musí být reklamace písemnou formou? Jinak to může být tvrzení proti tvrzení.
2. Lze psa reklamovat na sejnou vadu dvakrát, pokud bylo prokazatelně (nezaujatí svědci) nabídnuto náhradní plnění, které kupující odmítl?
3. Lze psa reklamovat v tomto výše uvedeném případě, kdy vadu po pár dnech zjistil, chovateli vadu telefonicky pouze oznámil, náhradní plnění nevyužil, slevu neuplatňoval a reklamoval písemně až v roce a půl?

Ale nebylo jiné, plno příspěků k věci bylo, jen se vám nelíbí obsah odpovědí.

Telefonicky oznámit reklamaci lze, ovšem následně se doplňuje písemně s podpisem. Ovšem váš problém není v tom - vy jste prostě reklamaci následně neuplatnil osobně, ač vám to bylo protistranou uznáno nabídnuto!

Jak vám v tomhe může pomoct nový Občan?

Vážně nechápu, co byste ještě chtěl: Pane, já jsem si to rozmyslel, a ted po roce a půl teda nakonec se psem přijedu?

To už není otázka pro advokáta, ale pro Chocholouška.

No mě se to netýká, nejsem zadavatel dotazu. Jsem také chovatel psů a tak mě napadlo, že o tom nic nevím. Budu muset doladit smlouvu. Jenom mě to samotného zajímalo, jak je to dle OZ. Domnívám se, že šestitýdenní lhůta byla dle starého OZ.

Lidi jsou natolik posedli zárukama a reklamacema že tak nějak zapomínají že kupují živého tvora kde záruka prostě neexistuje a pokud ji tedy chcou celoživotně tak potom at si koupí psa plyšového a nebo nějakého hodně starého které už má vše za sebou a vše u něj proběhlo bez problému.

Včera večer jsem byla s právničkou na kafi a ukázala jí to - jediné, co mi k tomu dokázala říct bylo: vzít smlouvu, vzít jakékoli další podklady a jít za právníkem. Jinak vzít do ruky krišťálovou kouli.

sheepdog napsal(a):
Sice nejsem právník, ale řekla bych, že když člověk chovateli telefonicky nahlásí, že má štěně vadu, tak to nelze považovat za reklamaci. Reklamovat znamená vrátit psa chovateli, který vrátí kupní cenu. Na reklamaci psa má kupující nárok do 6 týdnů po odběru, pokud se tak nestalo, právo na reklamaci psa zaniklo.

Nemáte pravdu. Reklamovat psa můžete do 2 let věku. Psa nemusíte vrátit, můžete třeba požadovat slevu z ceny (jako jste jí třeba dostala Vy).

Právní rozbor ohledně reklamace živého zvířete dle nového OZ je např. zde:
http://www.amkokr.cz/cmku/noz.pdf.

Já mám smlouvu, ve které mám iniciály prodávající/kupující, jméno psa, tetovací číslo, datum narození, rodiče a cenu. Nemám tam žádné předkupní právo, žádné podmínky, žádnou reklamaci. Takže nemám to nijak ošetřeno. No a v tomto případě si myslím, že se reklamace řeší podle občana. A proto mě to zajímalo. Vidím, že si budu muset smlouvu vychytat. Proto mě to zajímá.

Já vím, že pes už dnes není věc. Ale když si vezmu příklad zboží. Neumím si přestavit, že přijdu něco reklamovat, prodejce mi nabídne výměnu, já na to nepřistoupím, protože /př. notebook/ Už v něm mám data a proto si ho nechám. Za rok se vrátím s tím, že mi ta původně reklamovaná závada začala vadit. No a to je právě to. Můžu reklamovat na stejnou vadu dvakrát, když jsem odmítl náhradní plnění? A hned mě nekamenujte

jarda15 napsal(a):
Já vím, že pes už dnes není věc. Ale když si vezmu příklad zboží. Neumím si přestavit, že přijdu něco reklamovat, prodejce mi nabídne výměnu, já na to nepřistoupím, protože /př. notebook/ Už v něm mám data a proto si ho nechám. Za rok se vrátím s tím, že mi ta původně reklamovaná závada začala vadit. No a to je právě to. Můžu reklamovat na stejnou vadu dvakrát, když jsem odmítl náhradní plnění? A hned mě nekamenujte

Pokud by se jednalo třeba o ten notebook a reklamaci v obchodě tak tam by s váma již při první reklamaci tohle cele zapsali a tím pádem by k druhé reklamaci už nemohlo dojít.
Takže tohle celé je spíš o vychcanosti českého člověka které si nestojí za svým slovem a obrací ho jak se mu hodí tak aby z toho co nejvíc vytřískal.

Milý Jardo, chcete-li fenu reklamovat, reklamujte jí. Podle NOZ na to samozřejmě máte nárok. Sepište vše na papír, přiložte důkazy (veterinární zprávu, RTG apod.), navrhněte kompenzaci a vše pošlete chovateli. Jestli Vám reklamaci zamítne, musíte se obrátit na soud a doufat, že rozhodne ve Váš prospěch.

Tolik ohledně právního postupu.

Oháníte se však chovatelskou etikou a na tu jste zapomněl Vy! Chovatel se zachoval naprosto korektně, nabídl Vám výměnu štěněte a Vy jste tuto nabídku odmítl - tudíž není zrovna seriózní si vše opět po víc než roce rozmyslet...

A co tedy v případě, jako je uveden v příspěvku. Kupující vadu oznámil, náhradní plnění nevyužil a slevu také nepožadoval. Pak se po roce a půl ozval s požadavkem na mimosoudní vyrovnání. On přece nevyužil dobré vůle chovatele celou situaci řešit. Když chtěl psa do chovu, tak pro něj byla vzdálenost tak velká, že nejel chovateli štěně ani ukázat? No to nevím, ale asi bych jako chovatel také nebyl ochotný vracet peníze. Nehledě k tomu, že jsem jako chovatel neměl možnost posoudit vadu.

Pozor, mě se to netýká, jen mě to zajímá. Nejsem zadavatel!

To Jarda: Omlouvám se, až teď jsem si uvědomila, že nejste zadavatel dotazu.

Je pravda, že v obchodě by to sepsali. Jenomže chovatel neměl příležitost nic sepsat, protože mu štěně ani nedovezli, ani neuplatnili nároky, a ozvali se až po roce a půl. Tak jak to měl chovatel udělat? Bral to jako vyřízené.

sheepdog napsal(a):
Chápu, u některých vad se těžko prokazuje, jestli jsou vrozené nebo získané. Nicméně u těch vad, kde je jasné že jsou vrozené (skus, výška) mi to pořád připadá, že by chovatel měl část kupní ceny vrátit. Prostě jen jako kompenzaci za to, že pes není standardní a nelze jej uchovnit (ať už o to majitel stojí nebo ne). Přijde mi to prostě fér a já sama bych to takhle dělala, kdybych chovala.

Ano, to je hezká myšlenka. Ale za to, že štěně třeba přeroste přeci mohou oba dva z rodičovského páru, ne? Za krytí se často platí opravdu nemalé částky. Pokud by tedy chovatel vrátil majiteli část kupní ceny štěněte, měl by chtít zpět i čáast krycího poplatku po majiteli psa. Případně žádat po chovateli své fenky něco zpět, protože fence se narodilo nestandardní štěně, tudíž někde vzadu musí být v genech něco špatně... Do kolikátého kolene by se pak jak u matky, tak u otce nestandardního štěnte měla žádat nějaká kompenzace? Nebo za nestandardní vzrůst apod. může jen matka štěněte? To si fakt nemyslím...

jolyha napsal(a):
Ano, to je hezká myšlenka. Ale za to, že štěně třeba přeroste přeci mohou oba dva z rodičovského páru, ne? Za krytí se často platí opravdu nemalé částky. Pokud by tedy chovatel vrátil majiteli část kupní ceny štěněte, měl by chtít zpět i čáast krycího poplatku po majiteli psa. Případně žádat po chovateli své fenky něco zpět, protože fence se narodilo nestandardní štěně, tudíž někde vzadu musí být v genech něco špatně... Do kolikátého kolene by se pak jak u matky, tak u otce nestandardního štěnte měla žádat nějaká kompenzace? Nebo za nestandardní vzrůst apod. může jen matka štěněte? To si fakt nemyslím...

Nevím jak časté je přerůstání u jiných plemen, já měla na mysli šeltie, kde je to prostě úplně běžné, že přerostou. A pes na té výšce samozřejmě může mít svůj podíl, ale je na majiteli feny, jestli tím psem bude krýt nebo ne.

No, ale v tom případě je i na kupujícím, jestli si po těch rodičích vezme štěně, nebo ne...?

sheepdog napsal(a):
Já bych tomu neříkala záruky, nepotřebuji záruku, že pes bude na výstavy a do chovu, nechám si ho tak i tak a není to pro mě rozhodující. A řekla bych že taková je většina lidí, co mají psa jako kámoše pro trávení volného času. Ale jak jsem psala, připadá mi fér vrátit část kupní ceny, když je ta kvalita nižší než standardní a tedy vylučuje nás z možnosti účastnit se výstav a chovu, byť o tyto věci třeba nemám ani zájem.
Těm lidem, co chtějí záruku, že pes bude 100% na výstavy a do chovu, nezbývá než si pořídit dospělého uchovněného psa. Ale běžný člověk na těch výstavách a chovu zas tak nelpí, jen prostě očekává určitou kvalitu psa, když už tedy zaplatit plnou cenu za standardní štěně.
Jak jsem psala, psy nechovám. Jen když jsem pořizovala štěně, tak si chovatelka sama řekla jen o polovinu částky ceny štěně a doplatek že bude chtít až v půl roce. Připadalo mi to jako férové jednání, zvlášť když zrovna u nás nevyšla výška. Kupovala jsem si psa především jako kamaráda a na sport, i když výstavy jsem chtěla taky zkusit. Trochu mě mrzelo, že mi tak přerostla a nikdy jsme se tedy na žádnou výstavu nehlásily. Tak jsem aspoň byla ráda, že chovatelka po nás doplatek nechtěla a měla jsem tak psa s PP za cenu bezPP. I když ten PP mi nikdy k ničemu nebyl.

Jsem chovatelka a na tyto podmínky, kdyby je někdo požadoval, bych nepřistoupila. Pečlivě vybírám rodičovský pár, štěňata jsou odchována za nadstandardních podmínek, kupující dostává vyčerpávající informace, ALE štěně je prostě živý tvor a 100% záruku na zdraví, natož na chovnost nelze poskytnout. Pokud toto někdo slibuje, lže. Celkový vývoj štěněte hodně ovlivní nový majitel. Koupě štěněte je vždy tak trochu sázka do loterie - pokud je mimi s PP, šance se podstatně zvyšují. Jako chovatelka plně ručím za štěně v době odběru a za případné onemocnění, které by se následně projevilo a bylo by jasné, že se štěně nakazilo ještě u nás. Vracet část ceny ve věku 6 - 12 měsíců, až podle toho, jak štěně naroste apod. je podle mého názoru nesmysl. Nemůžu ručit za to, co nemůžu ovlivnit - výživa, podmínky chovu, zátěž apod. Jak již bylo řečeno, majitel krycího psa mi taky nevrátí část krycího poplatku po roce, protože štěněti nevyrostl zub, má špatné RTG apod. A bohužel nějaký doplatek za štěně podle jeho výstavního uplatnění - tak z toho jsem vyléčena po opakovaném prodeji kvalitního štěněte na splátky, kdy doplatek jsem už neviděla. A soudit se kvůli pár tisícům prostě je v našem "právním" státě prodělečné. Takže - když prodávám kvalitní zdravé štěně, tak se svou smlouvou (v rámci zákona), pokud to někomu nevyhovuje, ať koupí jinde, zájemců je dost.

sheepdog napsal(a):
A k čemu člověku je, že si za x tisíc kupuje předpoklad výstavního štěněte, které nakonec výstavní není? Kdyby výstavního (nebo prostě jen standardně vypadajícího) psa nechtěl, koupí rovnou nestandarda za sníženou cenu. Ale takhle koupí psa o stejné kvalitě, jako je ten nestandard, ale jednou tak drahého. U obou je výsledek stejný, pro výstavy a chov prostě nebudou, ačkoli cena je u nich úplně odlišná. To je to co mi připadá nefér.
Srovnávat to s případem, kdy má někdo nadprůměrného psa a měl by doplácet chovateli je už hnaní do extrému. Navíc v inzerátech vídám, že cena štěněte se odvíjí od kvality, takže předpokládám, že chovatelé si často za velmi nadějné štěně vezmou víc, než za štěně jevící se průměrně.
Když si koupím staršího psa, tak je sice cena úplně jinde, ale do té ceny je zahrnuta řada dalších nákladů. Držení psa do doby prodeje, výstavy, bonitace, zkoušky, vyšetření a čas psovi věnovaný také něco stojí, takže tam vysokou cenu chápu.

Víte, nikdo vám nezaručí, že z toho štěněte vyroste standardní šampion. Pokud chcete šampiona, tak musíte koupit staršího psa, a tam je ta cena úplně jinde, pokud teda bude nějaký vůbec k prodeji :D Prostě živé zvíře není pračka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, ale v tom případě je i na kupujícím, jestli si po těch rodičích vezme štěně, nebo ne...?

To ano.. Ale zrovna u těch šeltin je to opravdu sázka do loterie a přerostlíci se tam objevují skoro v každém vrhu nezávisle na rodičích. Vím o vrhu, ve kterém byla všechna štěňata standardní výšky, a v dalším vrhu ze stejného spojení 3 ze 4 štěňat přerostla. Podotýkám, netuším jak časté je přerůstání u jiných plemen..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Víte, nikdo vám nezaručí, že z toho štěněte vyroste standardní šampion. Pokud chcete šampiona, tak musíte koupit staršího psa, a tam je ta cena úplně jinde, pokud teda bude nějaký vůbec k prodeji :D Prostě živé zvíře není pračka.

Nikde jsem nepsala o tom že chci šampiona. Řeším jen rozdíl ceny u psa standard vs. nestandard. Přijde mi logické, když se nestandardní štěně prodává za sníženou cenu, tak že by snížená cena měla být i u dospělého psa, který byl sice jako štěně standardní, ale projevila se u něj vada v pozdějším věku (prokazatelně nezaviněná majitelem).

sheepdog napsal(a):
To ano.. Ale zrovna u těch šeltin je to opravdu sázka do loterie a přerostlíci se tam objevují skoro v každém vrhu nezávisle na rodičích. Vím o vrhu, ve kterém byla všechna štěňata standardní výšky, a v dalším vrhu ze stejného spojení 3 ze 4 štěňat přerostla. Podotýkám, netuším jak časté je přerůstání u jiných plemen..

Jedinou jistotu chovnosti vám dá koupě hotového zvířete, nic jinýho s tím nenaděláte.
To ale musíte mít neskutečně zúženou chovnou základnu, když 50% neprojde přes výšku, dalších nevím kolik % přes jiný vady (zuby, koule, barva, zdravotní testy), a když si vezmu že hodně lidí své psy ani neuchovní, tak co vám v tom chovu vlastně zbyde...?!

sheepdog napsal(a):
Nikde jsem nepsala o tom že chci šampiona. Řeším jen rozdíl ceny u psa standard vs. nestandard. Přijde mi logické, když se nestandardní štěně prodává za sníženou cenu, tak že by snížená cena měla být i u dospělého psa, který byl sice jako štěně standardní, ale projevila se u něj vada v pozdějším věku (prokazatelně nezaviněná majitelem).

I výška psa v dospělosti se dá ovlivnit výživou, i když jen v omezené míře, ale i toto existuje. Pokud prostě chcete mít jistotu všeho, kupte si ročního mladého psa - je přezubený, narostlý, vidíte skus, ocas atd. Např. právě ta výška, jak sama uvádíte, je poněkud nevyzpytatelná. Proč tedy chcete, aby za to vše ručil chovatel do x let psa? Právě kvůli takovým názorům se často zamýšlím nad tím, jestli dál chovat. Jsem "velký producent" štěňat - průměr 1 vrh za 4 roky, ale stejně se mi v současnosti nelíbí přístup některých lidí. Jakoby si kupovali spotřebič se zárukou reklamace při sebemenším problému - např.6 měs. štěně odebrané ve 2 měs. - telefonát nového majitele o půlnoci, že štěně zvrací a má kašel, co s tím jako chovatel udělám?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jedinou jistotu chovnosti vám dá koupě hotového zvířete, nic jinýho s tím nenaděláte.
To ale musíte mít neskutečně zúženou chovnou základnu, když 50% neprojde přes výšku, dalších nevím kolik % přes jiný vady (zuby, koule, barva, zdravotní testy), a když si vezmu že hodně lidí své psy ani neuchovní, tak co vám v tom chovu vlastně zbyde...?!

Nejsem chovatel, nevím kolik procent skutečně do chovu neprojde ale znám hodně šeltií co nesplňují výšku.. Jsou ale dva kluby, jeden si prý výšku hlídá, druhý pustí do chovu i psa co má nějaký centimetr navíc. Nicméně psů je v chovu dost, i když nepříbuzného aby pohledal, to je pravda. Naštěstí se hodně importují chovní psi ze zahraničí, buď natrvalo nebo jen na výpůjčku, takže nepříbuzní psi ke krytí tu jsou.

conie napsal(a):
I výška psa v dospělosti se dá ovlivnit výživou, i když jen v omezené míře, ale i toto existuje. Pokud prostě chcete mít jistotu všeho, kupte si ročního mladého psa - je přezubený, narostlý, vidíte skus, ocas atd. Např. právě ta výška, jak sama uvádíte, je poněkud nevyzpytatelná. Proč tedy chcete, aby za to vše ručil chovatel do x let psa? Právě kvůli takovým názorům se často zamýšlím nad tím, jestli dál chovat. Jsem "velký producent" štěňat - průměr 1 vrh za 4 roky, ale stejně se mi v současnosti nelíbí přístup některých lidí. Jakoby si kupovali spotřebič se zárukou reklamace při sebemenším problému - např.6 měs. štěně odebrané ve 2 měs. - telefonát nového majitele o půlnoci, že štěně zvrací a má kašel, co s tím jako chovatel udělám?

Nejde mi o jistotu, že budu mít chovného psa. To je mi celkem jedno. Jen chci zaplatit za takovou kvalitu, jakou dostanu. Proč se tedy nestandardní štěňata prodávají za nižší cenu, než standardní? Protože nebudou do chovu a na výstavy. A když zaplatím za standardní štěně plnou cenu a ono nakonec standardní nebude, tak za co jsem zaplatila víc když jsem mohla koupit rovnou nestandarda? Už jsem to psala několikrát. A evidentně někteří chovatelé tuhle logiku sdílí taky, a proto to řeší tak jako chovatelka, od které jsem měla psa. Asi takových není moc.. Pravda, já bych si asi netroufla vzít si jen polovinu ceny a spolíhat na to, že mi to kupující v půl roce doplatí. Vzala bych si při převzetí plnou cenu a v případě problému bych část ceny vrátila.

sheepdog napsal(a):
Nejde mi o jistotu, že budu mít chovného psa. To je mi celkem jedno. Jen chci zaplatit za takovou kvalitu, jakou dostanu. Proč se tedy nestandardní štěňata prodávají za nižší cenu, než standardní? Protože nebudou do chovu a na výstavy. A když zaplatím za standardní štěně plnou cenu a ono nakonec standardní nebude, tak za co jsem zaplatila víc když jsem mohla koupit rovnou nestandarda? Už jsem to psala několikrát. A evidentně někteří chovatelé tuhle logiku sdílí taky, a proto to řeší tak jako chovatelka, od které jsem měla psa. Asi takových není moc.. Pravda, já bych si asi netroufla vzít si jen polovinu ceny a spolíhat na to, že mi to kupující v půl roce doplatí. Vzala bych si při převzetí plnou cenu a v případě problému bych část ceny vrátila.

No já třeba prodávám výrazně levněji štěňata, na kterých se mi v době odběru neco nezdá. Naposled to byl lehký podkus a vše se srovnalo. Fenka je chovná, budou ji krýt.
Neměla bych si podle stejného principu nechat doplatit kupní cenu do plné výše?
Podle vaší logiky ano

sheepdog napsal(a):
Nejde mi o jistotu, že budu mít chovného psa. To je mi celkem jedno. Jen chci zaplatit za takovou kvalitu, jakou dostanu. Proč se tedy nestandardní štěňata prodávají za nižší cenu, než standardní? Protože nebudou do chovu a na výstavy. A když zaplatím za standardní štěně plnou cenu a ono nakonec standardní nebude, tak za co jsem zaplatila víc když jsem mohla koupit rovnou nestandarda? Už jsem to psala několikrát. A evidentně někteří chovatelé tuhle logiku sdílí taky, a proto to řeší tak jako chovatelka, od které jsem měla psa. Asi takových není moc.. Pravda, já bych si asi netroufla vzít si jen polovinu ceny a spolíhat na to, že mi to kupující v půl roce doplatí. Vzala bych si při převzetí plnou cenu a v případě problému bych část ceny vrátila.

Ale však platíte za kvalitu, kterou dostanete :D platíte za štěně po známých a uchovněných rodičích, které v době odběru nemá žádnou zjevnou vadu. To je všechno.

Pokud chcete jistotu chovnosti, tak musíte platit mnohem více.

brebera napsal(a):
No já třeba prodávám výrazně levněji štěňata, na kterých se mi v době odběru neco nezdá. Naposled to byl lehký podkus a vše se srovnalo. Fenka je chovná, budou ji krýt.
Neměla bych si podle stejného principu nechat doplatit kupní cenu do plné výše?
Podle vaší logiky ano

Určitě doplatit a pořádně! To je přesně podle názorů "sheepdog"!

brebera napsal(a):
No já třeba prodávám výrazně levněji štěňata, na kterých se mi v době odběru neco nezdá. Naposled to byl lehký podkus a vše se srovnalo. Fenka je chovná, budou ji krýt.
Neměla bych si podle stejného principu nechat doplatit kupní cenu do plné výše?
Podle vaší logiky ano

No pokud byste s tím seznámila majitele v době odběru a napsala si to do smlouvy, že pokud bude fena uchovněna tak doplatí zbytek ceny, tak proč ne? Známá si teď pořizovala kočku s PP, dostali ji za cenu mazlíka (i když je standardní) a ve smlouvě měli uvedené, že pokud ji uchovní a budou mít koťata, tak doplatí chovateli cenu jako za zvíře do chovu. Co si domluvíte s kupujícím už je na vás.

sheepdog napsal(a):
No pokud byste s tím seznámila majitele v době odběru a napsala si to do smlouvy, že pokud bude fena uchovněna tak doplatí zbytek ceny, tak proč ne? Známá si teď pořizovala kočku s PP, dostali ji za cenu mazlíka (i když je standardní) a ve smlouvě měli uvedené, že pokud ji uchovní a budou mít koťata, tak doplatí chovateli cenu jako za zvíře do chovu. Co si domluvíte s kupujícím už je na vás.

Mně stačí dobrý pocit, že je fena v pohodě.
Prostě to beru asi moc lidsky a ne finančně.
Doplatky nechci, záruky nedávám : a že bych zatím měla peníze spíš vybírat než vyplácet.

brebera napsal(a):
Mně stačí dobrý pocit, že je fena v pohodě.
Prostě to beru asi moc lidsky a ne finančně.
Doplatky nechci, záruky nedávám : a že bych zatím měla peníze spíš vybírat než vyplácet.

Tohle řešíte možná lidsky, ale v momentě kdy by se situace obrátila a majitelé psa by po vás chtěli finanční kompenzaci, protože jejich nadějnému drahému psu nevyšly zuby, to by už váš přístup moc lidský nebyl.. Mně jde prostě jen o princip celé věci, což asi nikdo nechápe..

sheepdog napsal(a):
Tohle řešíte možná lidsky, ale v momentě kdy by se situace obrátila a majitelé psa by po vás chtěli finanční kompenzaci, protože jejich nadějnému drahému psu nevyšly zuby, to by už váš přístup moc lidský nebyl.. Mně jde prostě jen o princip celé věci, což asi nikdo nechápe..

Ne, nechápu, kde vidíte problém.

prostě pokud si kupuju štěně, je to vždy bez záruky na výstavy a chovnost. stejně tak je to bez záruky třeba k pracovnímu využití. Jo, jsou tam předpoklady a za ty platím určitou částku = cena za nadějné štěně s PP.

Pokud chci mít jistotu, pak nezbývá než koupit staršího psa. Přezubeného, dorostlého, s rtg kloubů.. ale tam je cena zase úplně jinde.

Ti majitelé to vědí ale dopředu a s tím do toho jdou. Pokud se jim to nelíbí, můžou sehnat štěně jinde. Jsou o všem informováni, o rizicích, o tom, co je ve smlouvě. Předpokládám, že jsou svéprávní.
Kupodivu se tohle zatím nelíbilo jen jednomu člověku. Chtěl záruky snad na vše. Jak jsem psala, koupil jinde. Pak dával z domu mladé zvíře (u nás se vd pes neuchovní, za to výška nelítá a neřeší se. Zuby se taky nekontrolujï.)
Nelidské by bylo, kdybych jim naslibovala hory doly a ono nic.

sheepdog napsal(a):
Tohle řešíte možná lidsky, ale v momentě kdy by se situace obrátila a majitelé psa by po vás chtěli finanční kompenzaci, protože jejich nadějnému drahému psu nevyšly zuby, to by už váš přístup moc lidský nebyl.. Mně jde prostě jen o princip celé věci, což asi nikdo nechápe..

Vždyť je to jednoduché.
U nestandardních štěňat se jedná o evidentní vadu, která omezuje některé "funkce" (výstavy, chovnost), tudíž dostanete přiměřenou slevu.

Koupě štěněte je spíš investice. podobně jako investice do umění. Buď se povede a v dospělosti bude mít několikanásobnou hodnotu (bude šampion), nebo se nepovede (nestandard, průměrný jedinec).

Navíc pes může být hodnotný i jinak. Sice nestandardní, ale výborný pracovní pes sbírající jeden titul za druhým, skvělý asistenční pes, záchranářský, atd. A měl by majitel takového psa právo na vrácení části peněz, i když "dobré geny" se projevily jinde ?

hunter napsal(a):
Vždyť je to jednoduché.
U nestandardních štěňat se jedná o evidentní vadu, která omezuje některé "funkce" (výstavy, chovnost), tudíž dostanete přiměřenou slevu.

Koupě štěněte je spíš investice. podobně jako investice do umění. Buď se povede a v dospělosti bude mít několikanásobnou hodnotu (bude šampion), nebo se nepovede (nestandard, průměrný jedinec).

Navíc pes může být hodnotný i jinak. Sice nestandardní, ale výborný pracovní pes sbírající jeden titul za druhým, skvělý asistenční pes, záchranářský, atd. A měl by majitel takového psa právo na vrácení části peněz, i když "dobré geny" se projevily jinde ?

Ale ty omezené "funkce" má i ten pes, který se jako štěně jevil standardně, nicméně později se u něj ukázala vada a do chovu neprošel. To tedy platím několik tisíc navíc jen za tu naději, že možná bude do chovu, a když to nevyjde tak smůla, šance tam byla a za tu jsem zaplatila?
Toto téma se mě týkalo a jsem ráda, že jsem si vybrala zrovna tu "svoji" chovatelku. Popravdě by mě tenkrát asi nenapadlo po ní nějakou finanční kompenzaci za nestandardního psa chtít, ale ona toto řešení nabídla sama. Ne že by mi tak moc šlo o těch 5 tisíc které jsem tak na pořizovací ceně ušetřila, ale dávalo mi to smysl a pocit, že chovatelka je slušný člověk, kterému nejde o peníze, ale spíš o lidskost a férovost. Po téhle diskuzi si jí vážím ještě víc. Zřejmě jako jedna z mála sdílí stejný pohled na věc jako já a myslí si, že nestandardní jedinec by měl být prodán za sníženou cenu, ať už se vada projeví před odběrem nebo po něm, a ať už má pes úspěchy v jiných disciplínách či nikoli. Jestli někdy odchovám nějaký vrh, budu to řešit jako ona. To že budu muset otevřít peněženku a vrátit nějakou tisícovku, když můj odchov neprojde do chovu, mě fakt netrápí, nejde mi o peníze. I když to asi nikdo z vás tady nepochopí, já mám ráda spravedlnost a fair play a tohle k tomu, dle mého názoru, prostě patří.

brebera napsal(a):
Ti majitelé to vědí ale dopředu a s tím do toho jdou. Pokud se jim to nelíbí, můžou sehnat štěně jinde. Jsou o všem informováni, o rizicích, o tom, co je ve smlouvě. Předpokládám, že jsou svéprávní.
Kupodivu se tohle zatím nelíbilo jen jednomu člověku. Chtěl záruky snad na vše. Jak jsem psala, koupil jinde. Pak dával z domu mladé zvíře (u nás se vd pes neuchovní, za to výška nelítá a neřeší se. Zuby se taky nekontrolujï.)
Nelidské by bylo, kdybych jim naslibovala hory doly a ono nic.

Tohle moc nechápu. Jak vd neuchovní? Posuzování je dost subjektivní záležitost (na psa idelální kohoutkové výšky jsem jednou měla v posudku bigger dog :), véčka si přece může "odjezdit"...

sheepdog napsal(a):
No pokud byste s tím seznámila majitele v době odběru a napsala si to do smlouvy, že pokud bude fena uchovněna tak doplatí zbytek ceny, tak proč ne? Známá si teď pořizovala kočku s PP, dostali ji za cenu mazlíka (i když je standardní) a ve smlouvě měli uvedené, že pokud ji uchovní a budou mít koťata, tak doplatí chovateli cenu jako za zvíře do chovu. Co si domluvíte s kupujícím už je na vás.

U koček to funguje jinak a tento systém se mi pranic nelíbí. Jsem moc ráda, že něco podobného neaplikujeme u psů!

Za kotě totiž neplatíte podle reálné kvality, ale podle účelu, ke kterému si jej pořizujete. Pokud plánujete využívat kočku k chovu a tudíž vám z ní bude plynout zisk, zaplatíte v průměru dvojnásobek oproti tomu, když se rozhodnete pro "neproduktivního" mazlíka a zavážete se ke kastraci. Tudíž stejné kotě má dvojí cenu podle toho, zda ho chcete k chovu nebo na mazla.

Kočky se neuchovňují. Musíte akorát doložit potvrzení od veterináře, že kočka netrpí kýlou a kocour má sestouplá varlata, u bílých koček také negativní vyšetření na hluchotu. Kočky nemusí absolvovat žádnou bonitaci a povinné výstavy se zrušily v roce 2013. O použití kočky k chovu rozhoduje výhradně chovatel.

sheepdog napsal(a):
Ale ty omezené "funkce" má i ten pes, který se jako štěně jevil standardně, nicméně později se u něj ukázala vada a do chovu neprošel. To tedy platím několik tisíc navíc jen za tu naději, že možná bude do chovu, a když to nevyjde tak smůla, šance tam byla a za tu jsem zaplatila?
Toto téma se mě týkalo a jsem ráda, že jsem si vybrala zrovna tu "svoji" chovatelku. Popravdě by mě tenkrát asi nenapadlo po ní nějakou finanční kompenzaci za nestandardního psa chtít, ale ona toto řešení nabídla sama. Ne že by mi tak moc šlo o těch 5 tisíc které jsem tak na pořizovací ceně ušetřila, ale dávalo mi to smysl a pocit, že chovatelka je slušný člověk, kterému nejde o peníze, ale spíš o lidskost a férovost. Po téhle diskuzi si jí vážím ještě víc. Zřejmě jako jedna z mála sdílí stejný pohled na věc jako já a myslí si, že nestandardní jedinec by měl být prodán za sníženou cenu, ať už se vada projeví před odběrem nebo po něm, a ať už má pes úspěchy v jiných disciplínách či nikoli. Jestli někdy odchovám nějaký vrh, budu to řešit jako ona. To že budu muset otevřít peněženku a vrátit nějakou tisícovku, když můj odchov neprojde do chovu, mě fakt netrápí, nejde mi o peníze. I když to asi nikdo z vás tady nepochopí, já mám ráda spravedlnost a fair play a tohle k tomu, dle mého názoru, prostě patří.

Nebojte, ona chovatelka moc dobře tušila, že vaše štěně nejspíš nebude v dospělosti OK - tohle se dělá i u psů, kterým v době odběru třeba lítá kulka, nebo nemají úplně korektní skus. Buď se prodají se slevou hned, nebo s podmínkou doplatku - to není nic neobvyklého.
Ale pochybuju, že Vaše chovatelka prodává všechna štěňata za cenu bezpapíráků, a po roce zjišťuje jak na tom který pes je, a doprošuje se o doplatky...
Navíc podle Vaší teorie férovosti by majitel šampiona musel doplatit chovateli za to, že má mnohem lepší štěně, než je standard - zaplatil standard, ale dostal těžký nadstandard
Prostě je rozdíl, jestli kupujete jistotu, anebo naději, a od toho se odvíjí i cena - cena štěňěte, ta za naději (pokud to nemáte ve smlouvě jinak).

sheepdog napsal(a):
Ale ty omezené "funkce" má i ten pes, který se jako štěně jevil standardně, nicméně později se u něj ukázala vada a do chovu neprošel. To tedy platím několik tisíc navíc jen za tu naději, že možná bude do chovu, a když to nevyjde tak smůla, šance tam byla a za tu jsem zaplatila?
Toto téma se mě týkalo a jsem ráda, že jsem si vybrala zrovna tu "svoji" chovatelku. Popravdě by mě tenkrát asi nenapadlo po ní nějakou finanční kompenzaci za nestandardního psa chtít, ale ona toto řešení nabídla sama. Ne že by mi tak moc šlo o těch 5 tisíc které jsem tak na pořizovací ceně ušetřila, ale dávalo mi to smysl a pocit, že chovatelka je slušný člověk, kterému nejde o peníze, ale spíš o lidskost a férovost. Po téhle diskuzi si jí vážím ještě víc. Zřejmě jako jedna z mála sdílí stejný pohled na věc jako já a myslí si, že nestandardní jedinec by měl být prodán za sníženou cenu, ať už se vada projeví před odběrem nebo po něm, a ať už má pes úspěchy v jiných disciplínách či nikoli. Jestli někdy odchovám nějaký vrh, budu to řešit jako ona. To že budu muset otevřít peněženku a vrátit nějakou tisícovku, když můj odchov neprojde do chovu, mě fakt netrápí, nejde mi o peníze. I když to asi nikdo z vás tady nepochopí, já mám ráda spravedlnost a fair play a tohle k tomu, dle mého názoru, prostě patří.

Ano, platíte za šanci. Když se třeba chovateli něco nezdá a rovnou vám prodá štěně se slevou, tak je to proto, že spíš bude nechovné než chovné. Naopak když berete nadějné štěně, kde je předpoklad, že spíše bude chovné a pravděpodobnost vady je malá, tak si připlatíte. Nechápu, co je na tom tak divného? Myslím, že jen velmi málo chovatelů chová pro peníze, spíš bych řekla, že je to finančně náročný koníček a to i když to se všemi štěňaty vyjde dobře. Vy sice prohlašujete, že vám o peníze nejde, ale to si spíš neumíte představit, jak by to vypadalo. Nebo pro vás by nebyl problém najednou vypláznout vratku za 2 nebo 3 štěňata? Třeba 20 tisíc najednou? Jak již psali výše, cena chovného jedince se pohybuje úúúplně jinde, než cena nadějného štěněte. A proč asi? Protože kupujete jistotu. Když kupujete štěně, tak kupujete přinejlepším šanci na chovného jedince.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nebojte, ona chovatelka moc dobře tušila, že vaše štěně nejspíš nebude v dospělosti OK - tohle se dělá i u psů, kterým v době odběru třeba lítá kulka, nebo nemají úplně korektní skus. Buď se prodají se slevou hned, nebo s podmínkou doplatku - to není nic neobvyklého.
Ale pochybuju, že Vaše chovatelka prodává všechna štěňata za cenu bezpapíráků, a po roce zjišťuje jak na tom který pes je, a doprošuje se o doplatky...
Navíc podle Vaší teorie férovosti by majitel šampiona musel doplatit chovateli za to, že má mnohem lepší štěně, než je standard - zaplatil standard, ale dostal těžký nadstandard
Prostě je rozdíl, jestli kupujete jistotu, anebo naději, a od toho se odvíjí i cena - cena štěňěte, ta za naději (pokud to nemáte ve smlouvě jinak).

Když kupujete zvíře, můžete mi říct, jak kupujete jistotu?

sheepdog napsal(a):
Ale ty omezené "funkce" má i ten pes, který se jako štěně jevil standardně, nicméně později se u něj ukázala vada a do chovu neprošel. To tedy platím několik tisíc navíc jen za tu naději, že možná bude do chovu, a když to nevyjde tak smůla, šance tam byla a za tu jsem zaplatila?
Toto téma se mě týkalo a jsem ráda, že jsem si vybrala zrovna tu "svoji" chovatelku. Popravdě by mě tenkrát asi nenapadlo po ní nějakou finanční kompenzaci za nestandardního psa chtít, ale ona toto řešení nabídla sama. Ne že by mi tak moc šlo o těch 5 tisíc které jsem tak na pořizovací ceně ušetřila, ale dávalo mi to smysl a pocit, že chovatelka je slušný člověk, kterému nejde o peníze, ale spíš o lidskost a férovost. Po téhle diskuzi si jí vážím ještě víc. Zřejmě jako jedna z mála sdílí stejný pohled na věc jako já a myslí si, že nestandardní jedinec by měl být prodán za sníženou cenu, ať už se vada projeví před odběrem nebo po něm, a ať už má pes úspěchy v jiných disciplínách či nikoli. Jestli někdy odchovám nějaký vrh, budu to řešit jako ona. To že budu muset otevřít peněženku a vrátit nějakou tisícovku, když můj odchov neprojde do chovu, mě fakt netrápí, nejde mi o peníze. I když to asi nikdo z vás tady nepochopí, já mám ráda spravedlnost a fair play a tohle k tomu, dle mého názoru, prostě patří.

Mne pride divne hodnotit "kvalitu" psa len podla toho, ci moze byt uchovneny alebo nie. Kvalitny pes ma dobry exterier, ziadne zdravotne vady, a pre mna HLAVNE dobru povahu - a vyberam rodicov hlavne podla toho posledneho kriteria.
A tak by mi prislo uplne uletene cakat od chovatela nazad polku penazi lebo mi prerastol o par cm prip. nevyrastol jeden zub a nepojde uchovnit, a pritom mat doma povahovo luxusne zviera ktore veterinara vidi len pri ockovani a je to skvely pracant.

Ja som asi rada ze u nas chovatelia zaruky nedavaju, inak si neviem predstavit ako by mohli ist za take prachy kryt do zahranicia a pritom udrzat cenu stenata na normalnej urovni.

scylla napsal(a):
Když kupujete zvíře, můžete mi říct, jak kupujete jistotu?

Bavíme se o jistotě chovnosti a použitelnosti pro výstavy u koupě, odrostlého přezubeného zvířete se zdravotními testy - to, jestli ho zítra nepřejede autobus, nebo si nevypíchne oko, to vám samozřejmě nikdo nezaručí.

L(phi) napsal(a):
Mne pride divne hodnotit "kvalitu" psa len podla toho, ci moze byt uchovneny alebo nie. Kvalitny pes ma dobry exterier, ziadne zdravotne vady, a pre mna HLAVNE dobru povahu - a vyberam rodicov hlavne podla toho posledneho kriteria.
A tak by mi prislo uplne uletene cakat od chovatela nazad polku penazi lebo mi prerastol o par cm prip. nevyrastol jeden zub a nepojde uchovnit, a pritom mat doma povahovo luxusne zviera ktore veterinara vidi len pri ockovani a je to skvely pracant.

Ja som asi rada ze u nas chovatelia zaruky nedavaju, inak si neviem predstavit ako by mohli ist za take prachy kryt do zahranicia a pritom udrzat cenu stenata na normalnej urovni.

Přesně tak, a jsem ráda, že u našeho plemene to chovatelé i majitelé vidí stejně

sheepdog napsal(a):
No pokud byste s tím seznámila majitele v době odběru a napsala si to do smlouvy, že pokud bude fena uchovněna tak doplatí zbytek ceny, tak proč ne? Známá si teď pořizovala kočku s PP, dostali ji za cenu mazlíka (i když je standardní) a ve smlouvě měli uvedené, že pokud ji uchovní a budou mít koťata, tak doplatí chovateli cenu jako za zvíře do chovu. Co si domluvíte s kupujícím už je na vás.

Jo, to se někdy dělá... v podstatě je to jediný legální způsob, jak zabránit, aby na zvířeti někdo odchovával. Prodej za sníženou cenu na mazlíka a následný doplatek v případě, že zvíře nebude jako mazlík využito. Protože v kupní smlouvě nelze zakázat novému majiteli další chov, i kdyby ta kočka byla křivonohá, křivohubá a ošklivá.

On to prostě nepochopí ten, kdo nechoval. Jako ano, pokud chovatel jede několik vrhů za rok a kryje doma nebo v rámci ČR, tak si tohle asi může dovolit. I když si myslím že tato šeltií chovatelka takto prodává jen ta riziková štěňata.
Ale pokud má chovatel max 1 vrh za rok a jezdí krýt hlavně ven... už mé plánování vrhu začíná tím: musíme dát bokem min.30 tis aby bylo na krytí

Sheppdog :Jak říkáte -, jestli někdy odchovàm.''Poku ano, tak pochopíte.Samozřejmě proč ne pokud se jedná o malé plemeno, kde jsou ceny neúměrné nákladům, chovatel kryje dokola více fen, ideálně svými psy doma nebi v dojezdu pár kiláčků.Ale chovatelé velkých plemen, kde se ceny pohybují v minimech, to mají přeci jen náročnější.Nechovám abych vydělala, ale vybírám zdravotně perfektní psy pro své feny hlavně kvůli sobě, když si chci štěně nechat.A hlavně ne vždy se to vyvede, loňský vrh se mi vyvedl, peníze z něj jsem vložila do letošního krytí v dalekém zahraničí...ze kterého bude nic nebude.Takže nula s nulou pojde.Samozřejmě to neznamená, že pokud nastane vážný problém u mého odchovu, zády se neotočím.Ale prostě majitel si ode mě standartní štěně bere s tím, že se může stát cokoliv v jeho cestě za uchovněním.Jak byste to třeba řešila v případě, že nadějný mladý pes zemře na ledviny-to vrátíte majiteli celou částku?A když jsme u těch výstav, prodala jsem nejlepší šténě z vrhu, dnes krásná fena, ale majitel jí neumí předvést, poradit si nenechá a holka, předpokládaná šampionka, sbírá VD.Co s tím, když si majitel kupoval fenu na výstavy, vrátit peníze?

Omlouvám se za psaní, nejsem tydýt (aspoň doufám), mobily jsou zlo

balisek napsal(a):
U koček to funguje jinak a tento systém se mi pranic nelíbí. Jsem moc ráda, že něco podobného neaplikujeme u psů!

Za kotě totiž neplatíte podle reálné kvality, ale podle účelu, ke kterému si jej pořizujete. Pokud plánujete využívat kočku k chovu a tudíž vám z ní bude plynout zisk, zaplatíte v průměru dvojnásobek oproti tomu, když se rozhodnete pro "neproduktivního" mazlíka a zavážete se ke kastraci. Tudíž stejné kotě má dvojí cenu podle toho, zda ho chcete k chovu nebo na mazla.

Kočky se neuchovňují. Musíte akorát doložit potvrzení od veterináře, že kočka netrpí kýlou a kocour má sestouplá varlata, u bílých koček také negativní vyšetření na hluchotu. Kočky nemusí absolvovat žádnou bonitaci a povinné výstavy se zrušily v roce 2013. O použití kočky k chovu rozhoduje výhradně chovatel.

Přesně tak. Paní jaksi srovnává hrušky s jablky.

Jinak za mě je to ok - nestandard v době odběru za sníženou cenu, ostatní štěňata za obvyklou cenu. Jak je tu již několikrát psáno - kupuju-li si štěně, kupuju si naději, ne záruku. Tu vám u živého tvora nedá a ani nemůže žádný chovatel.

kiko napsal(a):
Sheppdog :Jak říkáte -, jestli někdy odchovàm.''Poku ano, tak pochopíte.Samozřejmě proč ne pokud se jedná o malé plemeno, kde jsou ceny neúměrné nákladům, chovatel kryje dokola více fen, ideálně svými psy doma nebi v dojezdu pár kiláčků.Ale chovatelé velkých plemen, kde se ceny pohybují v minimech, to mají přeci jen náročnější.Nechovám abych vydělala, ale vybírám zdravotně perfektní psy pro své feny hlavně kvůli sobě, když si chci štěně nechat.A hlavně ne vždy se to vyvede, loňský vrh se mi vyvedl, peníze z něj jsem vložila do letošního krytí v dalekém zahraničí...ze kterého bude nic nebude.Takže nula s nulou pojde.Samozřejmě to neznamená, že pokud nastane vážný problém u mého odchovu, zády se neotočím.Ale prostě majitel si ode mě standartní štěně bere s tím, že se může stát cokoliv v jeho cestě za uchovněním.Jak byste to třeba řešila v případě, že nadějný mladý pes zemře na ledviny-to vrátíte majiteli celou částku?A když jsme u těch výstav, prodala jsem nejlepší šténě z vrhu, dnes krásná fena, ale majitel jí neumí předvést, poradit si nenechá a holka, předpokládaná šampionka, sbírá VD.Co s tím, když si majitel kupoval fenu na výstavy, vrátit peníze?

Pokud majitel dodá doklad od veterináře, že pes zemřel na vrozenou vadu ledvin, tak ano, vrátím celou částku. Pokud takové potvrzení od veta mít nebude, mohl selhání ledvin zapříčinit sám a já s tím nemám nic společného. A to že někdo neumí předvést psa a dostává VD je jako problém chovatele? Srovnáváte nesmysly. To že majitel psa neumí předvést neznamená, že má nekvalitní zvíře. Ale já se tu celou dobu bavím jen o rozdílu ceny za psa standardního x nestandardního, ne o rozdílu ceny u psa co si vyjezdil šampiona a co dostává nejlíp VD a podobné, co mi tu předhazujete, to už je opravdu hnaní do extrému. Nemá cenu s vámi o tomto diskutovat.

Předvádění na vystavách nebyla reakce na Vás, ale celkově k diskuzi.Nicméně máte o chovu trošku zkreslené představy, ale chápu.Před prvním vrhem jsem je také měla.Tak nezbývá než držet palce ať máte jen zdravá a krásná štěňátka

Ja som tiež zistil psovi exteriérovú vadu, takže nebude možné ho uchovniť a chovateľ bol čestný a vrátil mi polovicu sumy.

Jo a pokud se Vám zdá, že předhazuji extrémy, tak veřte, že bohužel někteří majitelé extrémní jsou a s postupně se na Vás obracejí i majitelé Vašich vnoučat a všechno musíte, respektive chcete pomoci řešit a už se to nabaluje.Vždycky jsem si říkala, proč když jsem se k někomu hlásila se svojimi psy, že jsou jejich pra pra pra něco a všichni na mě koukali jako na pako.Dneska to trochu chápu, ono to prostě nejde.Ať své psy milujete sebevíc a žijete jimi.Ale ano, klobouk dolů před chovateli, kteří Vám peníze po roce vrátí.Já do psů i odchovů investuji veškerou svou výplatu i volný čas a vracet peníze za něco co jako chovatel neovlivním (pokud zodpovědně vybírám rodiče), to bych bohužel byla brzo pod mostem.A ani bych si jako majitel tohle po chovateli nedovolila požadovat.

sheepdog napsal(a):
Pokud majitel dodá doklad od veterináře, že pes zemřel na vrozenou vadu ledvin, tak ano, vrátím celou částku. Pokud takové potvrzení od veta mít nebude, mohl selhání ledvin zapříčinit sám a já s tím nemám nic společného. A to že někdo neumí předvést psa a dostává VD je jako problém chovatele? Srovnáváte nesmysly. To že majitel psa neumí předvést neznamená, že má nekvalitní zvíře. Ale já se tu celou dobu bavím jen o rozdílu ceny za psa standardního x nestandardního, ne o rozdílu ceny u psa co si vyjezdil šampiona a co dostává nejlíp VD a podobné, co mi tu předhazujete, to už je opravdu hnaní do extrému. Nemá cenu s vámi o tomto diskutovat.

Jenomže většina nás se vám tady snaží vysvětlit, že prostě štěně je živý tvor a ve 2 - 3 měsících jeho věku si prostě kupujete (s PP) štěně určitého plemene po uchovněných rodičích, kteří tedy splnili všechny zdravotní a výstavní podmínky, štěně má tedy v případě dobrého výběru chovatele (to je na vás) zaručen dobrý start do života. Ale záruky nejsou žádné. Pokud by měl chovatel vracet peníze za štěně, kde se mnohem později objeví vada, o které nikdo nevěděl, tak by taky skutečně měl vybírat doplatek za štěně, které dosáhne nadprůměrných výsledků. To je prostě jen druhá strana jedné mince. Co na tom nechápete? Že je to nesmysl? No však právě o tom je tady řeč!

Sheepdog - kolik má vaše chovatelka cca vrhů za rok? Jen by mě to tak zajímalo.

Vaše informace o reklamaci možmé do 6 týdnů je stará. Nyní podle nového NOZ je to do 6 měsíců, kdy je na prodávajícím, aby prokázal, že zvíře bylo v pořádku. Po 6 měsících už musí prokazovat kupující, ýe ta skrytá vada tam byla již dříve, a to bud doložením výsledků vyšetření od veterináře, rentg eny apod.

Pokud nemáte ve smlouvě že Vám chovatel zaručí chovnost zvířete, tak máte smůlu. Ja to do smlouvy na požádání dám, ale je to za příplatek...

Prej, za příplatek

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prej, za příplatek

Co se Vám nezdá? Docela normální praxe, hlavně v cizině...

CHs Kasami napsal(a):
Co se Vám nezdá? Docela normální praxe, hlavně v cizině...

No jo, jenže předpoklad budoucího úspěšného uchovnění u dvouměsíčního štěněte zaručit nelze, je pouze větší či menší praděpodobnost.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No jo, jenže předpoklad budoucího úspěšného uchovnění u dvouměsíčního štěněte zaručit nelze, je pouze větší či menší praděpodobnost.

Smluvně to zaručit lze.
Jasně že jdu jako chovatel do rizika...

CHs Kasami napsal(a):
Smluvně to zaručit lze.
Jasně že jdu jako chovatel do rizika...

A to smlouva obsahuje skutečně větu ve smyslu zaručení chovnosti psa? Když se na to podíváte čistě teoreticky, tak by pak mohla být smlouva neplatná, protože to garantovat nelze. Ale vy tím asi myslíte, že v případě neuchovnění má kupující právo na vrácení části pořizovací ceny, ne?

CHs Kasami napsal(a):
Pokud nemáte ve smlouvě že Vám chovatel zaručí chovnost zvířete, tak máte smůlu. Ja to do smlouvy na požádání dám, ale je to za příplatek...

Už vidím chovatele plemen, kdy je podmínkou uchovnění svod, bonitace, výborná na klubovce pro psa, pro fenu max vD, povahový test nebo zkoušky z výkonu + RTG a další vyšetření, jak to dávají do smlouvy

kvido46 napsal(a):
Už vidím chovatele plemen, kdy je podmínkou uchovnění svod, bonitace, výborná na klubovce pro psa, pro fenu max vD, povahový test nebo zkoušky z výkonu + RTG a další vyšetření, jak to dávají do smlouvy

A co třeba něco ve stylu - vady, vylučující z chovu?

Fiona.Praha napsal(a):
A co třeba něco ve stylu - vady, vylučující z chovu?

Ano, jenže jsou plemena, kde těch vad vylučujících z chovu je minimum a do chovu jde téměř vše - a to chovatel klidně" za příplatek" zaručí chovnost v kupní smlouvě...
A potom jsou chovatelé, kteří prodávají štěňata s předpoklady chovnosti, ale neručí za to, co bude v budoucnu, protože vědí, že nemohou ovlivnit vše, obzvláště když podmínky uchovnění nejsou jednoduché a klub hlídá zdraví, povahu a exteriér. A potom se bavíme o tom, že když chci chovat, koupím starší zvíře s RTG, trvalými zuby, ustálenou výškou, apod...

kvido46 napsal(a):
Už vidím chovatele plemen, kdy je podmínkou uchovnění svod, bonitace, výborná na klubovce pro psa, pro fenu max vD, povahový test nebo zkoušky z výkonu + RTG a další vyšetření, jak to dávají do smlouvy

Samo že chovatel neručí za vše. Vztahuje se to na RTG které jsou podmíněny u bonitace, a exteriérové nedostatky.
Pokud majitel nezvládne psa kvalitně vystavit nebo připravit na bonitaci to už je jeho problém...

halama napsal(a):
Vaše informace o reklamaci možmé do 6 týdnů je stará. Nyní podle nového NOZ je to do 6 měsíců, kdy je na prodávajícím, aby prokázal, že zvíře bylo v pořádku. Po 6 měsících už musí prokazovat kupující, ýe ta skrytá vada tam byla již dříve, a to bud doložením výsledků vyšetření od veterináře, rentg eny apod.

No a to taky není tak úplně pravda Toto totiž platí pouze v případě, kdy je chovatel podnikatel (tedy má na chov zvířat živnost nebo se jedná o obchod apod.). Pokud ale podnikatelem není (nebo je a rovněž je podnikatelem ten, kdo štěně kupuje), pak platí, cituji
"že vadu je nutno prodávajícímu vytknout (tj. označit ji nebo popsat, jak se projevuje) bez zbytečného odkladu poté co ji kupující při včasné prohlídce a dostatečné péči mohl zjistit, přičemž jedná-li se o vadu skrytou může se tak stát nejpozději do dvou let po odevzdání věci. Pokud by se však nejednalo o skrytou vadu, je ji nutno vytknout do 6 měsíců od převzetí předmětu plnění, jelikož tak hovoří obecná úprava odpovědnosti za vady v NOZu.Je ovšem otázka, co by to vlastně mohlo být za vadu, když bychom ji hodnotili jako, že není skrytá a přesto by za ní prodávající odpovídal...jelikož za vadu, kterou bylo možno s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření kupní smlouvy prodávající neodpovídá vůbec. Tedy při prodeji mezi dvěma podnikateli či dvěma "nepodnikateli" bude muset kupující vždy prokazovat, že věc byla vadná již při převzetí, má na to ovšem shodně také 2 roky po odevzdání resp. převzetí.
Co je důležité je ten fakt, že jakákoli kratší lhůta pro reklamaci zvířat z NOZu nevyplývá,
zároveň však je třeba mít na zřeteli, že dle NOZ prodávající automaticky ze zákona odpovídá pouze a jen za vady, které má věc již při jejím převzetí kupujícím, byť se třeba projeví až později, pokud jde o prokazování této skutečnosti viz. výše.
Pokud jde o vady vzniklé až později, prodávající za takové vady neodpovídá (pokud tedy dobrovolně nepřijme záruku za jakost- to už je ovšem otázka jiná).