Terezka26j

XXX.XXX.198.244
Dobrý den, mám fenku čínskéko chocholaté psíka- labutěnky. Má ropk a půl. A asi 2,5 kila. Mmáme problém s tím, že se bojíme všeho a všech. Něco se šustne a fenka se třepe a krčí. Jakmile, ji chce pohladit někdo( i třeba z rodiny) cuká, vrčí a schovává se za mě. Bojí se taky dětí. Fenka se lekne, utočí obratem na nohy
Nevím si rady. Máte někdo zkuššenost? Prosím o radu :)
Terezka26j

XXX.XXX.95.120
Kdyz vrci tak ji reknu Mijo nesmis, kdyz si ji chce nekdo pohladit a vrci podrzim ji a pomalu si ji dotycny pohladi. Momentalne jsme prihlaseni k vycviku psu, kde jsme zarazeni k malym plemenum.
Terezka26j

XXX.XXX.95.120
Zkouseli jsme tak ze si ji nikdo nevsimal, pak pomalu prisla cuchla si a v okamziku kdy dotycny zkusi ji znovu pihladit tak se nenecha a zas to samy dokola. Hned jak si vsimne ze ji hladi nekdo jiny nez ja tak vrci.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Terezka26j
napsal(a):
Kdyz vrci tak ji reknu Mijo nesmis, kdyz si ji chce nekdo pohladit a vrci podrzim ji a pomalu si ji dotycny pohladi. Momentalne jsme prihlaseni k vycviku psu, kde jsme zarazeni k malym plemenum.
Rozhodně bych fenu nenutila do fyzického kontaktu...prostě bych dotyčné poprosila, aby jí ignorovali...co se ostatního týče, tak jí hlavně "nepodporovat v jejím strachu" nekonejšit a pod.
Pokud získá pocit, že má ve vás oporu...že jí nedáte, tak by se snad mohla zlepšit...také hlavně odměňovat "správné chování"
Víte mám velké psy, u kterých je mi naopak sympatické, že jsou velmi nedůvěřivý k cizím lidem a že se k nikomu nehrnou, lidi od kterých se nechají pohladit bych spočítala na prstech jedné ruky...ale pokud bych chtěla aby byli kontaktnější určitě bych to dělala přes pozitivní zážitky...např. hra s míčkem a potom odměna od "cizího" člověka...až po čase eventuelní fyzický kontakt...taky nevím, zda neměla nějaký negativní zážitek...jaká byla jako štěňátko? Také bázlivá? Jak jste socializovali?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Terezka26j
napsal(a):
Dobrý den, mám fenku čínskéko chocholaté psíka- labutěnky. Má ropk a půl. A asi 2,5 kila. Mmáme problém s tím, že se bojíme všeho a všech. Něco se šustne a fenka se třepe a krčí. Jakmile, ji chce pohladit někdo( i třeba z rodiny) cuká, vrčí a schovává se za mě. Bojí se taky dětí. Fenka se lekne, utočí obratem na nohy
Nevím si rady. Máte někdo zkuššenost? Prosím o radu :)
Kdyz vrci tak ji reknu Mijo nesmis, kdyz si ji chce nekdo pohladit a vrci podrzim ji a pomalu si ji dotycny pohladi. Momentalne jsme prihlaseni k vycviku psu, kde jsme zarazeni k malym plemenum.
Zkouseli jsme tak ze si ji nikdo nevsimal, pak pomalu prisla cuchla si a v okamziku kdy dotycny zkusi ji znovu pihladit tak se nenecha a zas to samy dokola. Hned jak si vsimne ze ji hladi nekdo jiny nez ja tak vrci.
Fenka asi nebude mít dobrý základ ve štěněčím období, zřejmě moc kontaktu s lidmi nepoznala. Pokud je takhle nevyrovnaná, v silném stresu a útočí ze strachu, proč ji vystavujete těm neustálým pokusům o hlazení? Ať jde o rodinu, cizí lidi...
Vezměte to z jejího úhlu pohledu,2,5 kg drobeček je neustále ochmatáván někým, i když jasně říká, že si to nepřeje. Ale je to přece malinkatý pejsek, ten se s tím smíří, nebo by přece měl?
Ne, je to pes, kdyby se takto choval třeba NO či rtw, bude označen za agresivního jedince. Přitom chyba je pořád stejná, tedy v lidech.
I malý pes si zaslouží úctu a necpat ho do situací, které mu jsou nepříjemné. Proč by po něm měl někdo sahat, proč fenku cpát do takových slepých uliček? Není lepší fence nastavit režim, že pro pohlazení - tedy neprve pro ústní pochvalu a pamlsek - si chodí pes za člověkem, ne, že si člověk usmyslí, že roztomilánka podrbe. Ať je to rodina nebo cizáci. Dopřejte jí prostor, ať si sama může vyřešit situaci pro ni nepříjemnou, naučte ji třeba do kennelky, kde bude mít bezpečný úkryt, kam jí NIKDO nepoleze a ona z něj vyleze jen, když se na to bude cítit. To je asi začátek. A přidat venčení s podobně velkými socializovanými pejsky, to by jí mohlo také hodně pomoci.
Terezka26j

XXX.XXX.95.120
Rozhodne ji schválne nevystavuji strachu. Psala jsem jak jsme zkouseli aby to bylo lepsi, zkouseli jsme to take pres pamplsky. Vezme si od ˇ"cizí" osoby ale to je vse. Snazim se na to jit pomalu. Chodime mezi lidi, tak kdyz jdeme prochazkou tak si nikoho nevsima, pokud si nekdo nezacne vsimat ji. Nepotrebuji aby ji hladil kdokoliv ve meste. Jedna se mi o rodinu. Aby Mia prijmula rodinu. Byla uz takova jako stenatko, schovavala se za mnou a byla vzdy u me. Takova " prisavka" jak se rika. Ale nikdy nezautocila na nohy ani nevrcela. Ted pres zimu jsme zase tolik se s rodinou tak casto nescházeli. A uz vubec v takovem poctu jako pres leto. Vím je to pro ni sok, tolik lidi a jeste ne tak známých. Jen jsem zeptala na radu. Chapu urcite jsem nevolila dobre alternativy asi, a proto sem se obratila sem, zda nema nekdo podobne zkusenosti.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Terezka26j
napsal(a):
Rozhodne ji schválne nevystavuji strachu. Psala jsem jak jsme zkouseli aby to bylo lepsi, zkouseli jsme to take pres pamplsky. Vezme si od ˇ"cizí" osoby ale to je vse. Snazim se na to jit pomalu. Chodime mezi lidi, tak kdyz jdeme prochazkou tak si nikoho nevsima, pokud si nekdo nezacne vsimat ji. Nepotrebuji aby ji hladil kdokoliv ve meste. Jedna se mi o rodinu. Aby Mia prijmula rodinu. Byla uz takova jako stenatko, schovavala se za mnou a byla vzdy u me. Takova " prisavka" jak se rika. Ale nikdy nezautocila na nohy ani nevrcela. Ted pres zimu jsme zase tolik se s rodinou tak casto nescházeli. A uz vubec v takovem poctu jako pres leto. Vím je to pro ni sok, tolik lidi a jeste ne tak známých. Jen jsem zeptala na radu. Chapu urcite jsem nevolila dobre alternativy asi, a proto sem se obratila sem, zda nema nekdo podobne zkusenosti.
Pročtěte si, co píšete - a teď to nemyslím jakkoliv ve zlém, naopak.
Nevystavuji ji schválně strachu x vím, je to pro ni šok, tolik nových lidí...
takže?
Rada je jediná, ať po ní cizí lidé, ať na procházkách nebo v rodinném kruhu (to je váš rodinný kruh, pro ni zjevně rodinu znamenáte jen vy) nechmatají a nehladí ji.
Ta fenka jen vyjadřuje svůj nesouhlas s takovým jednáním a jak je zřejmé, stupňuje se to - neboli ona se snaží stále svou paničku upozornit na to, že jí to jako feně není příjemné! Neboli komunikuje po psím, dřív se schovávala, ochranu nenašla, tak se začíná bránit už sama. Vrčením a útočením. Když i tahle fáze ustane, bude na opravdový problém zaděláno a fena vystartuje bez varování.
Ale pokud je to pro člověka nepochopitelné z psího pohledu, tak příklad. Rodina vás vyšle na stáž, na jinou planetu. Kde jsou lidé třikrát větší než vy, kde mluví jiným jazykem, mají úplně jiné zvyky. A všem se moc líbíte a chtějí se s vámi spřátelit, pohladit si ty např kudrnaté/blonďaté dlouhé vlásky, občas se jich sesype na vás hodně. Co uděláte?
Terezka26j

XXX.XXX.95.120
Popíši situaci z víkendu.
Sedime na dvore, mia lezi vedle me a nikoho si nevsima, pak odejde kousek dal na travu, kde si hraje s mickem, cca 5metru probehne mala neter a uz mia je neklidna a zacne vrcet.
Rodina pokud vidi, ze mia se nechce nechat pohladit, nehladi ji. Balonek ji háží, ale stejne ho donese vzdycky me. Jde mi hlavne o to aby nikomu nic neudelala, hlavně ne malemu díteti.
Terezka26j

XXX.XXX.95.120
Já to chápu, jen sem chtela poradit, jak jit na to, abych ji ukazala ze nejsou "zlí" nebo ze se nemusi bat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Terezka26j
napsal(a):
Popíši situaci z víkendu.
Sedime na dvore, mia lezi vedle me a nikoho si nevsima, pak odejde kousek dal na travu, kde si hraje s mickem, cca 5metru probehne mala neter a uz mia je neklidna a zacne vrcet.
Rodina pokud vidi, ze mia se nechce nechat pohladit, nehladi ji. Balonek ji háží, ale stejne ho donese vzdycky me. Jde mi hlavne o to aby nikomu nic neudelala, hlavně ne malemu díteti.
Pak je třeba fenku naučit, jak podobné, pro ni stresové, situace řešit. Tedy co má udělat místo toho vrčení.
Probíhá malá neteř = stres pro fenku. Jak to ona řeší teď? vrčením. Co chceme? - aby nevrčela, neútočila.
Coby prevence by mi přišlo zcela normální fenu nepouštět na zahradu a dvůr, když tam řádí malé děti. Nebo fence pořídit na tamní prostory třeba psí ohrádku, kde bude mít své jisté a nikdo, NIKDO ji tam nepůjde hladit a prudit. Pelíšek bude jen bonus, jistě by tam byla fenka spokojená. Až by se děti unavily, fenku lze vypustit.
Když by to takhle nešlo, tak naučím fenu děti ignorovat, takže to se rovná zase tomu pozorovat svou fenu, vy ji znáte nejlíp (btw, pořád ji máte u sebe, nebo je naučená třeba být v druhém pokoji, když jste doma?).
Vidím, že si hraje s míčkem a vidím, že se blíží malá neteř... nečekat na reakci feny, ale fenku předem přivolat, mít další míček nebo pamlsek u sebe. Velká odměna za přivolání. Tím fenu můžete postupně časem naučit, že v případě běhajícího dítěte z rodiny si půjde radši pro odměnu k vám za to, že ho ignoruje.
Snad to popisuji srozumitelně. Naučit psa cílenému odměňovanému chování místo toho něco zakazovat a být v nervech, že je fena v nervech...
Třeba bude i chyba ve špatném pohlazení.2,5 kila je celkem malý tvor a dospělý člověk oproti ní obr a pokud ji jde pohladit tak, že natáhne ruku a jde zhora na hlavu, tak to asi pro Miu bude stres.člověk by si měl kleknout, čapnout aby byl vyzuálně menší, nechat jí napřed očichat hřbet ruky a až pak za uklidňujících slov jí pohladit.Může to být jedna z možností.
Na dálku se radí špatně, ale ten, kdo si má fenku pohladit, by měl vědět, jak to udělat. Majitel by zase měl vědět, jak fenku na to připravit. Měl by být fence učitelem a ukazovat jí, co a jak. Klece a ohrádky mohou být kontraproduktivní, protože nemůže uhnout, když má pocit, že je to třeba. Najděte si někoho, kdo umí vychovávat psy, ne cvčitit, ale vychovávat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Terezka26j
napsal(a):
Popíši situaci z víkendu.
Sedime na dvore, mia lezi vedle me a nikoho si nevsima, pak odejde kousek dal na travu, kde si hraje s mickem, cca 5metru probehne mala neter a uz mia je neklidna a zacne vrcet.
Rodina pokud vidi, ze mia se nechce nechat pohladit, nehladi ji. Balonek ji háží, ale stejne ho donese vzdycky me. Jde mi hlavne o to aby nikomu nic neudelala, hlavně ne malemu díteti.
Tohle mi přijde jako typický majetnický pud...můj pes taky když si vezme kostičku a někdo projde moc bízko (obzvlᚍ fena) tak zavrčí...ne z agrese...spíš říká "podívej jsem velkej zlej kluk a mám kostičku ...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Terezko, takže to zase chce napsat, odkud jsi, nechť můžeme případně poradit, na koho se obrátit. Máš labilní labuťku a to bude chtít hodně času a trpělivosti a práce.
"Vidím, že si hraje s míčkem a vidím, že se blíží malá neteř... nečekat na reakci feny, ale fenku předem přivolat, mít další míček nebo pamlsek u sebe"
a, dle stáří oné neteře, do toho zapojit i neteř, nechť k fenečce neběží, ale pomalu jde a jenom do nějaké vzdálenosti, tam třeba chvilku postojí, a zase nechť se v klidu vzdálí...a za klid budou odměněny obě...nějak tak (vše se řídí reakcemi fenečky)
A opět doporučím knihu F. Šusty "Ténink je rozhovor", kde je hezky popsán princip tréninku psa.
A rovněž doporučím s fenečkou obecně cvičit, samozřejmě poslušnost, ať se spolu domluvíte slovy a ty jí můžeš říkat, co má dělat...a dát jí zaměstnání, ono když psisko něco dělá a zažívá přitom úspěchy, tak taky psychicky roste...krom toho, že spolupracuje s člověkem a nechává se u toho vést, což zase potřebujete...
Uživatel s deaktivovaným účtem

No pokud to není rodina, co s vámi žije ve společný domácnosti...tak jsou to pro psa vlastně taky cizí lidi (které možná vidí častěji, ale nezařadila je do svojí smečky)...možná tady se mnou někdo nebude souhlasit, ale já bych jí opravdu do fyzického kontaktu nenutila...co se toho strachu z ostatních věcí týče, tak mě zabralo na psa který se bál, když někde začaly bouchat petardy toto: jakmile to začalo bouchat, hned jsem na něj volala "ohňostrooj, tak honem pro mňamkuuu" a dostal nějakou spešl mňaminu, co normálně nedávám, třeba kousek párku...vím, že to není ideální, ale dnes jakmile pes jen zaslechne nějakou petardu, už letí ke mně a radostně se mě snaží upozornit, že je čas na odměnu...strach už žádný...
litanie
napsal(a):
Třeba bude i chyba ve špatném pohlazení.2,5 kila je celkem malý tvor a dospělý člověk oproti ní obr a pokud ji jde pohladit tak, že natáhne ruku a jde zhora na hlavu, tak to asi pro Miu bude stres.člověk by si měl kleknout, čapnout aby byl vyzuálně menší, nechat jí napřed očichat hřbet ruky a až pak za uklidňujících slov jí pohladit.Může to být jedna z možností.
Chlácholení je naprosto špatně a ruka by měla jít sdola nahoru dlaní nahoru, člověk by se nad ní neměl naklánět a neměl by k ní být čelem.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pak je třeba fenku naučit, jak podobné, pro ni stresové, situace řešit. Tedy co má udělat místo toho vrčení.
Probíhá malá neteř = stres pro fenku. Jak to ona řeší teď? vrčením. Co chceme? - aby nevrčela, neútočila.
Coby prevence by mi přišlo zcela normální fenu nepouštět na zahradu a dvůr, když tam řádí malé děti. Nebo fence pořídit na tamní prostory třeba psí ohrádku, kde bude mít své jisté a nikdo, NIKDO ji tam nepůjde hladit a prudit. Pelíšek bude jen bonus, jistě by tam byla fenka spokojená. Až by se děti unavily, fenku lze vypustit.
Když by to takhle nešlo, tak naučím fenu děti ignorovat, takže to se rovná zase tomu pozorovat svou fenu, vy ji znáte nejlíp (btw, pořád ji máte u sebe, nebo je naučená třeba být v druhém pokoji, když jste doma?).
Vidím, že si hraje s míčkem a vidím, že se blíží malá neteř... nečekat na reakci feny, ale fenku předem přivolat, mít další míček nebo pamlsek u sebe. Velká odměna za přivolání. Tím fenu můžete postupně časem naučit, že v případě běhajícího dítěte z rodiny si půjde radši pro odměnu k vám za to, že ho ignoruje.
Snad to popisuji srozumitelně. Naučit psa cílenému odměňovanému chování místo toho něco zakazovat a být v nervech, že je fena v nervech...
Všechny tyto rady míří k jedinému - že fenu nikdy nikdo cizí nepohladí. Buď jí od lidí izolujeme, aby neměla důvod vrčet, nebo ji naučíme chodit k sobě sotva se někdo cizí objeví. Já myslím, že tohle není řešení.
Ať se to někomu líbí nebo je, já razím metodu "léčba šokem". Bojí se pes střelby - vezmu ho na střelnici! Samozřejmě nejprve z povzdálí, postupně se přibližovat. Neuklidňuji, situaci nijak nekomentuji. Prostě tam jsme. Pes se nejprve bojí, potom zjistí, že před tím neuteče (je na vodítku) a že to vlastně nic nedělá a bát se přestane. Samozřejmě, že často je zapotřebí více pobytů na střelnici.
Bojí se pes lidí a aut? Chodím s ním po nejrušnějších ulicích, míjí nás stovky aut a lidí, chodím na nádraží. Každý pes si zvykl. Nejprve ho nechám hladit od poučených pejskařů, třeba ho i přidržím. Pokud je pes v tenzi, nevezme si ani pamlsek, takže ty jsou zbytečné. Postupně si zvykne, že hlazení je nutné zlo až přijde na to, že je to docela příjemné.
Takže nějaké odvádění pozornosti je podle mne úplný nesmysl. Ale každý to dělá jak umí, já volím efektivní cestu. Že je pro psa zpočátku nepříjemná? No a co. Každý tvor v přírodě zažívá stressy a musí se s tím umět vyrovnat. Přece z těch psů neuděláme cukrové panenky, nedej bože, aby se na ně někdo jen škaredě podíval!
Uživatel s deaktivovaným účtem

Léčba šokem je sice funkční, ale jak u koho a může vést i k průseru. Při řešení takových problémů se musí vždy vycházet ze psa a postupovat dle jeho reakcí! Tlak na psa může být, ale jenom takový, který povede k progresi...a nemalou roli hraje osobnost člověka, nakolik je schopen být psovodem, nakolik je pro psa autoritou a oporou...
Terezka26j

XXX.XXX.198.244
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Terezko, takže to zase chce napsat, odkud jsi, nechť můžeme případně poradit, na koho se obrátit. Máš labilní labuťku a to bude chtít hodně času a trpělivosti a práce.
"Vidím, že si hraje s míčkem a vidím, že se blíží malá neteř... nečekat na reakci feny, ale fenku předem přivolat, mít další míček nebo pamlsek u sebe"
a, dle stáří oné neteře, do toho zapojit i neteř, nechť k fenečce neběží, ale pomalu jde a jenom do nějaké vzdálenosti, tam třeba chvilku postojí, a zase nechť se v klidu vzdálí...a za klid budou odměněny obě...nějak tak (vše se řídí reakcemi fenečky)
A opět doporučím knihu F. Šusty "Ténink je rozhovor", kde je hezky popsán princip tréninku psa.
A rovněž doporučím s fenečkou obecně cvičit, samozřejmě poslušnost, ať se spolu domluvíte slovy a ty jí můžeš říkat, co má dělat...a dát jí zaměstnání, ono když psisko něco dělá a zažívá přitom úspěchy, tak taky psychicky roste...krom toho, že spolupracuje s člověkem a nechává se u toho vést, což zase potřebujete...
Jsme z Přerova. Je to kousek od Olomouce. Určitě chceme a bude na sobě pracovat.
Terezka26j

XXX.XXX.198.244
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pak je třeba fenku naučit, jak podobné, pro ni stresové, situace řešit. Tedy co má udělat místo toho vrčení.
Probíhá malá neteř = stres pro fenku. Jak to ona řeší teď? vrčením. Co chceme? - aby nevrčela, neútočila.
Coby prevence by mi přišlo zcela normální fenu nepouštět na zahradu a dvůr, když tam řádí malé děti. Nebo fence pořídit na tamní prostory třeba psí ohrádku, kde bude mít své jisté a nikdo, NIKDO ji tam nepůjde hladit a prudit. Pelíšek bude jen bonus, jistě by tam byla fenka spokojená. Až by se děti unavily, fenku lze vypustit.
Když by to takhle nešlo, tak naučím fenu děti ignorovat, takže to se rovná zase tomu pozorovat svou fenu, vy ji znáte nejlíp (btw, pořád ji máte u sebe, nebo je naučená třeba být v druhém pokoji, když jste doma?).
Vidím, že si hraje s míčkem a vidím, že se blíží malá neteř... nečekat na reakci feny, ale fenku předem přivolat, mít další míček nebo pamlsek u sebe. Velká odměna za přivolání. Tím fenu můžete postupně časem naučit, že v případě běhajícího dítěte z rodiny si půjde radši pro odměnu k vám za to, že ho ignoruje.
Snad to popisuji srozumitelně. Naučit psa cílenému odměňovanému chování místo toho něco zakazovat a být v nervech, že je fena v nervech...
Když jsme doma, příjde, potulí se a leží vedle mě nebo přítele, když nechce leží na chodbě v pelišku sama. Řekla bych že je dost na nás fixovaná Jakmile odchazim já nebo přítel nekam, jde také. Jakmile pritel me pohladí, nbeo naopak ja jeho, poutá na sebe pozornost, chce hladit ona. Objímáme se, chce být naší součásti a přitiskne se k nám,
Určitě zkusíme metodu:
Vidím, že si hraje s míčkem a vidím, že se blíží malá neteř... nečekat na reakci feny, ale fenku předem přivolat, mít další míček nebo pamlsek u sebe. Velká odměna za přivolání. Tím fenu můžete postupně časem naučit, že v případě běhajícího dítěte z rodiny si půjde radši pro odměnu k vám za to, že ho ignoruje.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tohle mi přijde jako typický majetnický pud...můj pes taky když si vezme kostičku a někdo projde moc bízko (obzvlᚍ fena) tak zavrčí...ne z agrese...spíš říká "podívej jsem velkej zlej kluk a mám kostičku ...
Naše teda nevrčí, možná i proto, že má jen granule a ty klidně oželí , ale zjistili jsme, že např. zrovna hlazení po hlavě jí moc nevoní, prostě uhne. Takže se to postupně odnaučujeme
.
Uživatel s deaktivovaným účtem

RomčaJelča
napsal(a):
Naše teda nevrčí, možná i proto, že má jen granule a ty klidně oželí , ale zjistili jsme, že např. zrovna hlazení po hlavě jí moc nevoní, prostě uhne. Takže se to postupně odnaučujeme
.
No on ten náš trouba vrčí jako velkej zlej pes...nejvíc na fenu...ale defakto si nechá bez protestů všechno vzít...není při odebrání agresivní, protože ví, že panička dává nebo přenáší z místa A na místo B...takže jak mu vezmu kost a jdu mu jí dát ven na zahradu, tak už se "usmívá", poskakuje kolem mě a vrtí ocasem...když mu vezme kost fena, tak se mu to asi nelíbí, ale zase si nedovolí protestovat...protože ví že by dostal výchovnou...to si přijde ke mě postěžovat, že byl okraden, abych zjednala nápravu...
Nám doma nevadí, že pes zavrčí...nebo se "ožene"...naši pesani na nás neútočí, vím, že by nám neublížili...jen s námi komunikujou...např. když feně prohlížím bolavou packu a ona zavrčí a ožene se, tak vím že jí to bolí...omluvím se a jsem při další manipulaci opatrnější...prostě nejsem člověk, který chce psa- když to řeknu ošklivě- drží hubu a krok za každé situace...
prostě i pes u nás doma si může říct svůj názor...a je jen na mě, jestli na jeho názor budu brát zřetel nebo jestli bude nekompromisně po mém...a to pak pro změnu musí akceptovat pes