Závislost na psech

Andrýsek3 napsal(a):
Zdravím, měla bych dotaz.. můj pes - labrador 13 měsíců, je opravdovým milovníkem všech psů, je na kontaktu se psy závislý, od mala jsem ho brala za psy, kvůli dostatečné socializaci atd..Od mini po obriky, feny, psy, štěňata, bez rozdílu miluje, miluje i ty, kteří na něj vrčí. Hra se psem je pro něj tou největší motivací, pokud je na vodítku, nevyvadi, ani netahá - ví, že nesmí. Pokud si se psem hraje, je u něj jako ocásek, pořád sleduje, prostě jak posedlý..teď má otázka, myslíte, ze by se to druhým psem (třeba za dva roky) zlepšilo? Druhého psa plánujeme, až se Barney zklidní, ale zajímalo by mě, zda psi, kteří mají k sobě parťáka, už tolik ten kontakt s jinými nepotřebují.. Zrovna jsme na 4 dny u příbuzných,. kteří mají labradora taky, vedle šli asi tři psi, normálně by se rozběhl, ale tentokrát jen koukal a přišel hned na zavolání.. Děkuji za názor

No, zalezi, jak si sednou. Ja mam psy 3, ta nejmladsi take miluje kontakt s psími kamarady a vyhledava i ty cizi

Tak je fakt, že můj chrťák se mohl přetrhnout, když mohl lítat se psy, miloval také všechny...bohužel když jsme měli podmínky na druhého psa, tak už se toho chudák nedožil...tomu by to jednoznačně prospělo, ale spíš tedy psí slečna ty miloval nejvíc...

Když jsem si pořídila moje psí dvojčata a protože nemám "pracovní" pesany, tak jsem si říkala jak je to super...pesové si spolu hráli, spali, když jsme odešli, tak vlastně nezůstali sami doma...nemusím se neustále někoho ptát, zda si s jeho psem můžeme pohrát, nemusím se domlouvat s kamarády se psy na společné procházce, kam se pak následně musím přesunout autem. Prostě venku se pesové vylítaj spolu...fena cizí psy-jakékoliv nemá ráda a kdyby nebyla korigována, tak by se nejraději servala z každým (mimo asi pěti psů se kterými se stýkala jako štěně)

Druhá strana mince je bohužel to (alespoň u mě), že mají už ve dvou tendenci chovat se jako smečka a bohužel v tomto případě, i když je pes "mamánek" tak okamžitě poslechne fenu...takže mám na čele napsáno JASNOVIDEC předvídám...vidim za roh...místo křišťálový koule mám v merku feňuli...i když to zavinila moje nezkušenost s výchovou dvou stejně starých štěňat...to se bohužel horko těžko zvládá dodnes, když jsem měla dva různě staré pesany, tak to bylo v pohodě...

A ještě jedno mínus...v paneláku u mojí mámy se už, když jdeme dva psi a dva lidi nevejdeme do výtahu...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak je fakt, že můj chrťák se mohl přetrhnout, když mohl lítat se psy, miloval také všechny...bohužel když jsme měli podmínky na druhého psa, tak už se toho chudák nedožil...tomu by to jednoznačně prospělo, ale spíš tedy psí slečna ty miloval nejvíc...

Když jsem si pořídila moje psí dvojčata a protože nemám "pracovní" pesany, tak jsem si říkala jak je to super...pesové si spolu hráli, spali, když jsme odešli, tak vlastně nezůstali sami doma...nemusím se neustále někoho ptát, zda si s jeho psem můžeme pohrát, nemusím se domlouvat s kamarády se psy na společné procházce, kam se pak následně musím přesunout autem. Prostě venku se pesové vylítaj spolu...fena cizí psy-jakékoliv nemá ráda a kdyby nebyla korigována, tak by se nejraději servala z každým (mimo asi pěti psů se kterými se stýkala jako štěně)

Druhá strana mince je bohužel to (alespoň u mě), že mají už ve dvou tendenci chovat se jako smečka a bohužel v tomto případě, i když je pes "mamánek" tak okamžitě poslechne fenu...takže mám na čele napsáno JASNOVIDEC předvídám...vidim za roh...místo křišťálový koule mám v merku feňuli...i když to zavinila moje nezkušenost s výchovou dvou stejně starých štěňat...to se bohužel horko těžko zvládá dodnes, když jsem měla dva různě staré pesany, tak to bylo v pohodě...

A ještě jedno mínus...v paneláku u mojí mámy se už, když jdeme dva psi a dva lidi nevejdeme do výtahu...

Strašně se omlouvám, že změním úplně téma, ale nevadilo by vám, kdych se s vámi spojil přes interní zprávy a trošku sis vámi promluvil o výchvě dvou stejně starých štěňat? Plánuju pořízení dvou a tak bych se chtěl vyvarovat chyb..

Ale stejně přispěju svou troškou do mlýna i k tématu. Mám dospělou fenu zlatého retrívra. Od štěněte byla zvyklá na druhého psa který tu byl první, cca před 7-8 lety, když uhynul, zůstala sama, a tak to zůstane až do její smrti. Tehdy, když zůstala sama jí bylo okolo 4-5 let, spíš k těm 4, stejně jako tehdy, ani dnes, nemůže cizího psa ani cítit, je silně dominantní, zkrátka nepotřebuje společnost, vyblbla se jako mladá a pak už byla a je, vždycky raději sama. Proto si myslím že je možné že se pes zadavatelky taky zklidní a poté už možná dalšího psa ani nepřijme. Protože já u té svojí vím, že donést jí do teritoria jiného psa, tak bude na cucky..

bartrand napsal(a):
Strašně se omlouvám, že změním úplně téma, ale nevadilo by vám, kdych se s vámi spojil přes interní zprávy a trošku sis vámi promluvil o výchvě dvou stejně starých štěňat? Plánuju pořízení dvou a tak bych se chtěl vyvarovat chyb..

Ale stejně přispěju svou troškou do mlýna i k tématu. Mám dospělou fenu zlatého retrívra. Od štěněte byla zvyklá na druhého psa který tu byl první, cca před 7-8 lety, když uhynul, zůstala sama, a tak to zůstane až do její smrti. Tehdy, když zůstala sama jí bylo okolo 4-5 let, spíš k těm 4, stejně jako tehdy, ani dnes, nemůže cizího psa ani cítit, je silně dominantní, zkrátka nepotřebuje společnost, vyblbla se jako mladá a pak už byla a je, vždycky raději sama. Proto si myslím že je možné že se pes zadavatelky taky zklidní a poté už možná dalšího psa ani nepřijme. Protože já u té svojí vím, že donést jí do teritoria jiného psa, tak bude na cucky..

Něco na tom je. :) Ale záleží na konkrétním jedinci. Mám mamánka (základ povaha po mamince, pro naturel plemene velmi pozitivní), jehož mamánkovství (pak už často účelové) se přenáší i na lidské okolí (normálně krade páníčky:), a další psy ve vztazích s lidmi nesnáší nejlíp. Pokud máte smečku, tak tam je to často jednodušší, než ve dvou.

bartrand napsal(a):
Strašně se omlouvám, že změním úplně téma, ale nevadilo by vám, kdych se s vámi spojil přes interní zprávy a trošku sis vámi promluvil o výchvě dvou stejně starých štěňat? Plánuju pořízení dvou a tak bych se chtěl vyvarovat chyb..

Ale stejně přispěju svou troškou do mlýna i k tématu. Mám dospělou fenu zlatého retrívra. Od štěněte byla zvyklá na druhého psa který tu byl první, cca před 7-8 lety, když uhynul, zůstala sama, a tak to zůstane až do její smrti. Tehdy, když zůstala sama jí bylo okolo 4-5 let, spíš k těm 4, stejně jako tehdy, ani dnes, nemůže cizího psa ani cítit, je silně dominantní, zkrátka nepotřebuje společnost, vyblbla se jako mladá a pak už byla a je, vždycky raději sama. Proto si myslím že je možné že se pes zadavatelky taky zklidní a poté už možná dalšího psa ani nepřijme. Protože já u té svojí vím, že donést jí do teritoria jiného psa, tak bude na cucky..

Klidně napište...asi vám nepovím jak to dělat, ale alespoň vám můžu popsat chyby, který jsem nasekala a který začaly být vidět až s odstupem času...
Jen taková malá poznámka, jestli nemusíte, tak si dvě stejně starý štěňata nepořizujte...ono není nic hezčího než když vám doma dováděj a hrajou si chlupatý kuličky, ale za mě tedy už nikdy více, když dva psy, tak aby už staršímu byli tak 2-3 roky..aby už byl dospělej...

bartrand napsal(a):
Strašně se omlouvám, že změním úplně téma, ale nevadilo by vám, kdych se s vámi spojil přes interní zprávy a trošku sis vámi promluvil o výchvě dvou stejně starých štěňat? Plánuju pořízení dvou a tak bych se chtěl vyvarovat chyb..

Ale stejně přispěju svou troškou do mlýna i k tématu. Mám dospělou fenu zlatého retrívra. Od štěněte byla zvyklá na druhého psa který tu byl první, cca před 7-8 lety, když uhynul, zůstala sama, a tak to zůstane až do její smrti. Tehdy, když zůstala sama jí bylo okolo 4-5 let, spíš k těm 4, stejně jako tehdy, ani dnes, nemůže cizího psa ani cítit, je silně dominantní, zkrátka nepotřebuje společnost, vyblbla se jako mladá a pak už byla a je, vždycky raději sama. Proto si myslím že je možné že se pes zadavatelky taky zklidní a poté už možná dalšího psa ani nepřijme. Protože já u té svojí vím, že donést jí do teritoria jiného psa, tak bude na cucky..

Pokud nemusíte, tak si 2 stejně stará štěňata neberte - v prvním roce vás dostatečně zaměstná i jedno štěně, pokud chcete aby z něj vyrostl vychovaný a bezproblémový pes. Pokud budete mít 2 štěňata, tak budete muset chodit venčit a cvičit každého zvlášť, což znamená, že vždycky jeden bude čumět doma, a naučí se akorát řvát a devastovat. A když zase budou spolu, tak vás zase tak potřebovat nebudou.
Já mívám doma stejně stará štěňata, ale chodí ven po jednom jen s dospělou částí smečky (nikdy 2 štěňata naráz).

Děkuji za reakce, no v budoucnu asi další psisko přibyde, ale až bude Barney starší a "rozumnější". Dneska jsme s druhý den u příbuzných, včera to pes jako normálně jedináček nesnášel tak dobře, protože hladíme i druhého, druhý se mu cpe, tam kde spí atd..ale dnes v pohodě, zvykli si a nechají se v klidu vyspat. Ono to horko jw taky unavující. Jinak si myslím, že to nebude pro něj že začátku lehké (až někdy bude druhý)je to dost mamánek..
Ještě dvě stěnata dohromady, musí být šílený, teda pro mě jako.pro začátečníka by bylo

Andrýsek3 napsal(a):
Děkuji za reakce, no v budoucnu asi další psisko přibyde, ale až bude Barney starší a "rozumnější". Dneska jsme s druhý den u příbuzných, včera to pes jako normálně jedináček nesnášel tak dobře, protože hladíme i druhého, druhý se mu cpe, tam kde spí atd..ale dnes v pohodě, zvykli si a nechají se v klidu vyspat. Ono to horko jw taky unavující. Jinak si myslím, že to nebude pro něj že začátku lehké (až někdy bude druhý)je to dost mamánek..
Ještě dvě stěnata dohromady, musí být šílený, teda pro mě jako.pro začátečníka by bylo

Sestřenka si teď pořizovala ke svému beaceronovi 3roky, závislák na paničce, fenečku stejného plemene, taky se trochu bála a to máte vidět, jak si ho malá slečna obmotala kolem prstu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sestřenka si teď pořizovala ke svému beaceronovi 3roky, závislák na paničce, fenečku stejného plemene, taky se trochu bála a to máte vidět, jak si ho malá slečna obmotala kolem prstu

Tak to je super, doufám, že to taky půjde...No chtěla bych tak za 2-3 roky, aby byl ještě hravej a tak..ale zase potom bych už tak cca za 4-5 let chtěla mimčo, takže abych měla psy už vychovaný a záleží, kde budeme bydlet, ale Barnymu parťák fakt prospěl, neřeší tolik ostatní

Zdravím (opět), potřebuji radu, jeho závislost na psech je fakt šílená a já nevím jak postupovat, mám ho nechávat často se psy hrát nebo naopak méně..je z každýho psa úplně na větvi a já už nevím, dal by cokoliv za to, aby si mohl se psem hrát, je to pro něj největší motivace. (Na vodítku je v klidu) Přivolání má celkem slušný, ale musím koukat dopředu a přivolat včas. Jinak bez váhání poletí za každým psem..kdyby aspoň normálně šel a za psem se šel ocuchat, ale on okamžitě vystartuje (ví, že tak dostane čas).. Myslíte, že půjde, aby někdy dokázal psy ignorovat, já jsem ráda, že má psy rád, nenechá se vyprovokovat, ale tohle je až příliš. Chápu, že to bude chtít pomocí stopovacky, aby prostě nevyběhl, ale nevím jak ho to přesně naučit, aby prostě šel u mě, v klidu..a moc dobře rozlišuje, kdy stopovacku má a kdy ne... VÍM. ŽE JE TO MÁ CHYBA, tak prosím, poraďte jak postupovat, má to ode mě tak blbě naučený, že nevím jak postupovat. Hlavně nemám žádnou vůli, což je obrovská chyba, vím, že si nemůže v klidu běhat po lese, tak ho pustím, a zrovna toho psa potkáme, ale to se dá změnit, jen potřebuju postup, který nakonec za nějakou dobu a budeme makat zabere

Andrýsek3 napsal(a):
Zdravím (opět), potřebuji radu, jeho závislost na psech je fakt šílená a já nevím jak postupovat, mám ho nechávat často se psy hrát nebo naopak méně..je z každýho psa úplně na větvi a já už nevím, dal by cokoliv za to, aby si mohl se psem hrát, je to pro něj největší motivace. (Na vodítku je v klidu) Přivolání má celkem slušný, ale musím koukat dopředu a přivolat včas. Jinak bez váhání poletí za každým psem..kdyby aspoň normálně šel a za psem se šel ocuchat, ale on okamžitě vystartuje (ví, že tak dostane čas).. Myslíte, že půjde, aby někdy dokázal psy ignorovat, já jsem ráda, že má psy rád, nenechá se vyprovokovat, ale tohle je až příliš. Chápu, že to bude chtít pomocí stopovacky, aby prostě nevyběhl, ale nevím jak ho to přesně naučit, aby prostě šel u mě, v klidu..a moc dobře rozlišuje, kdy stopovacku má a kdy ne... VÍM. ŽE JE TO MÁ CHYBA, tak prosím, poraďte jak postupovat, má to ode mě tak blbě naučený, že nevím jak postupovat. Hlavně nemám žádnou vůli, což je obrovská chyba, vím, že si nemůže v klidu běhat po lese, tak ho pustím, a zrovna toho psa potkáme, ale to se dá změnit, jen potřebuju postup, který nakonec za nějakou dobu a budeme makat zabere

Měla jsem stejný "problém" s mým afgánem...s tím rozdílem, že u něj nemělo opravdu smysl snažit se ho naučit nějaké odvolání, jakmile se dal do pohybu, tak při jeho rychlosti, než jsem se nadechla, byl u psa...miloval všechny bez rozdílu velikosti, pohlaví, dokonce miloval i ty, kteří by ho nejraději sežrali...takže já jsem neučila, aby na zavolání přišel (v tu chvíli to bylo bez šance), ale aby na povel "čekej" zůstal alespoň na chvíli na místě a já pak měla okamžik ho odchytit...musela jsem mít teda oči na stopkách, ale fungovali jsme takto spolehlivě...
Ale to samozřejmě není výcvik poslušnosti, jen kompromis...chtěla jsem tím jen říct, že si umím tu závislost na psech představit...(jo a taky spolehlivě poznal jestli má stopovaku nebo ne, takže tuto variantu jsme zavrhli)...psy nedokázal ignorovat nikdy a abych pravdu řekla, ani jsem se to nesnažila změnit...
No doufám, že vám někdo poradí a že se vám zadaří...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Měla jsem stejný "problém" s mým afgánem...s tím rozdílem, že u něj nemělo opravdu smysl snažit se ho naučit nějaké odvolání, jakmile se dal do pohybu, tak při jeho rychlosti, než jsem se nadechla, byl u psa...miloval všechny bez rozdílu velikosti, pohlaví, dokonce miloval i ty, kteří by ho nejraději sežrali...takže já jsem neučila, aby na zavolání přišel (v tu chvíli to bylo bez šance), ale aby na povel "čekej" zůstal alespoň na chvíli na místě a já pak měla okamžik ho odchytit...musela jsem mít teda oči na stopkách, ale fungovali jsme takto spolehlivě...
Ale to samozřejmě není výcvik poslušnosti, jen kompromis...chtěla jsem tím jen říct, že si umím tu závislost na psech představit...(jo a taky spolehlivě poznal jestli má stopovaku nebo ne, takže tuto variantu jsme zavrhli)...psy nedokázal ignorovat nikdy a abych pravdu řekla, ani jsem se to nesnažila změnit...
No doufám, že vám někdo poradí a že se vám zadaří...

Děkuji moc, máme povel stůj, ale taky nezabere, takže jen není 100%, fakt mě nebaví ho tahat na stopovačce, když se krásně drží u mě a ťapká, a já trdluju se stopovačkou asi třičtvrtě roku a nemá to žádný efekt, pak si řeknu kašlu na to, a prostě jdeme, a zase to zkazím.

Andrýsek3 napsal(a):
Děkuji moc, máme povel stůj, ale taky nezabere, takže jen není 100%, fakt mě nebaví ho tahat na stopovačce, když se krásně drží u mě a ťapká, a já trdluju se stopovačkou asi třičtvrtě roku a nemá to žádný efekt, pak si řeknu kašlu na to, a prostě jdeme, a zase to zkazím.

Jo to znám...se stopovačkou v poho, bez stopovačky bez efektu, rady typu "vrátit se ke stopovačce" by u nás znamenali vodit na stopovačce doživotně...
Rozdíl mezi námi dvěma je ten, že když máte psa, u kterýho víte, že 100% poslušnosti nedosáhnete, tak se přizpůsobíte a jste ráda i za to, že jste byla schopná se se psem na něčem konstruktivně dohodnout...
Ale já jsem na tom v podstatě stejně, jen u mě hrozí nebezpečí, že by můj pes mohl druhému ublížit, takže pouštím ráno v pět na odlehlé cykloztezce, protože vím, že tam nikdo není a vidím široko daleko (na nepřehledných úsecích připínám na vodítko) nebo tam kde mám opravdu přehled a nebo pesany naložím do auta a jedeme do "divočiny" do lesů...
Jinak nepouštím...už jsem se s tím smířila, ale bydlím na konci města, kde tyhle příležitosti mám při běžné procházce...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo to znám...se stopovačkou v poho, bez stopovačky bez efektu, rady typu "vrátit se ke stopovačce" by u nás znamenali vodit na stopovačce doživotně...
Rozdíl mezi námi dvěma je ten, že když máte psa, u kterýho víte, že 100% poslušnosti nedosáhnete, tak se přizpůsobíte a jste ráda i za to, že jste byla schopná se se psem na něčem konstruktivně dohodnout...
Ale já jsem na tom v podstatě stejně, jen u mě hrozí nebezpečí, že by můj pes mohl druhému ublížit, takže pouštím ráno v pět na odlehlé cykloztezce, protože vím, že tam nikdo není a vidím široko daleko (na nepřehledných úsecích připínám na vodítko) nebo tam kde mám opravdu přehled a nebo pesany naložím do auta a jedeme do "divočiny" do lesů...
Jinak nepouštím...už jsem se s tím smířila, ale bydlím na konci města, kde tyhle příležitosti mám při běžné procházce...

Chápu, no já si říkám, kdybych měla psa rváče, tak ho nemůžu pustit už téměř vůbec, bydlím ve městě, kde je totálně přepsíno (ty roční poplatky tomu odpovídají ) Taky chodíme do lesů, na louky, ale právě i tam chodí pejskaři a auto momentálně nemám. Dost často k nám přiběhne pes na volno se očuchat a ták, ale mě to vadí, nechci nikoho otravovat a je mi hrozně trapně, když mi uteče. Jinak je fakt hodnej, chodí u mě, ale já si připadám hrozně neschopná, pak se zkopenýma ušima se jdu omluvit a odchytnout tu potvoru, protože mě nevnímá, ještě když potkáme psa ve vodě to už vůbec (jeho nejmilovanější věci). Natož když jdeme s kamarádkou a jejím ohařem, pomocí "biče" naučila fenku poslouchat (ten pes na ní visí), chodili jsme s nimi právě od malinka a to byl podle mě ten problém (vnímá jen ji - pes = zábava), no a když je s ní, tak je to tak 1000x horší, už s nimi pomalu nikam nechodíme, protože se stydím, fenka poslouchá jak hodinky a on před ní neslyší ani na jméno, tahá jako kůň (což jindy nedělá) a j áse snažím vysvětlit, že není takový vždy...no nadarmo. Fakt je mi z toho často smutno, a nechci psa, který bude odkázaný na flexinu, prostě ho chci normálně v lese pustit, ale dyž to udělám, tak toho jednoho psa za týden prostě stejně uvidí a poběží.

Andrýsek3 napsal(a):
Chápu, no já si říkám, kdybych měla psa rváče, tak ho nemůžu pustit už téměř vůbec, bydlím ve městě, kde je totálně přepsíno (ty roční poplatky tomu odpovídají ) Taky chodíme do lesů, na louky, ale právě i tam chodí pejskaři a auto momentálně nemám. Dost často k nám přiběhne pes na volno se očuchat a ták, ale mě to vadí, nechci nikoho otravovat a je mi hrozně trapně, když mi uteče. Jinak je fakt hodnej, chodí u mě, ale já si připadám hrozně neschopná, pak se zkopenýma ušima se jdu omluvit a odchytnout tu potvoru, protože mě nevnímá, ještě když potkáme psa ve vodě to už vůbec (jeho nejmilovanější věci). Natož když jdeme s kamarádkou a jejím ohařem, pomocí "biče" naučila fenku poslouchat (ten pes na ní visí), chodili jsme s nimi právě od malinka a to byl podle mě ten problém (vnímá jen ji - pes = zábava), no a když je s ní, tak je to tak 1000x horší, už s nimi pomalu nikam nechodíme, protože se stydím, fenka poslouchá jak hodinky a on před ní neslyší ani na jméno, tahá jako kůň (což jindy nedělá) a j áse snažím vysvětlit, že není takový vždy...no nadarmo. Fakt je mi z toho často smutno, a nechci psa, který bude odkázaný na flexinu, prostě ho chci normálně v lese pustit, ale dyž to udělám, tak toho jednoho psa za týden prostě stejně uvidí a poběží.

No já vám asi moc nepomůžu...celkem z pěti mnou vlastněných psů jsem cvičila a vycvičila jen dva, pak chrt a teď ty moje potvory, takže se obávám, že radit někomu není v mé kompetenci.
Nevím, jak na tom jste s ostatními povely, ale můžu vám říct, že moji psi fungovali vždy lépe, když jsem byla razantní a naprosto nekompromisní (ale nepředstavujte si žádné fyzické tresty nebo řvaní), také kupodivu fungovali lépe ti pesani, kteří nebyli za každou "blbost" přehnaně chváleni (to jsem, ale byla ještě mladší ročník a přesto, že jsem psy milovala a rozmazlovala, tak jsem se s nima moc necrcala) a myslím, že to psi poznají..vycítí...teď s přibývajícím věkem začínám být měkkosrdcatá a psi toho jaksepatří zneužívají, ale i teď je vidět, že když začnu být razantnější a dám najevo, že nehodlám diskutovat, tak "šlapou" lépe než když jsem jak medíček...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No já vám asi moc nepomůžu...celkem z pěti mnou vlastněných psů jsem cvičila a vycvičila jen dva, pak chrt a teď ty moje potvory, takže se obávám, že radit někomu není v mé kompetenci.
Nevím, jak na tom jste s ostatními povely, ale můžu vám říct, že moji psi fungovali vždy lépe, když jsem byla razantní a naprosto nekompromisní (ale nepředstavujte si žádné fyzické tresty nebo řvaní), také kupodivu fungovali lépe ti pesani, kteří nebyli za každou "blbost" přehnaně chváleni (to jsem, ale byla ještě mladší ročník a přesto, že jsem psy milovala a rozmazlovala, tak jsem se s nima moc necrcala) a myslím, že to psi poznají..vycítí...teď s přibývajícím věkem začínám být měkkosrdcatá a psi toho jaksepatří zneužívají, ale i teď je vidět, že když začnu být razantnější a dám najevo, že nehodlám diskutovat, tak "šlapou" lépe než když jsem jak medíček...

Ostatní povely zvládá dobře, já říkám, že kdyby ho měl v rukách někdo zkušený, tak že by byl super-pes. Děláme obedience, a pod správným vedením je fakt šikovný. Přijde mi i trochu vychcanej a hlavně je to takový ďáblík, přijde mi jak dítě s ADHD, přesně poznám, kdy má něco zalubem. Má takovej kukuč u toho, prostě mu tam ten červík hlodá...je to celkem sranda ho sledovat, jak vymýšlí.

Andrýsek3 napsal(a):
Ostatní povely zvládá dobře, já říkám, že kdyby ho měl v rukách někdo zkušený, tak že by byl super-pes. Děláme obedience, a pod správným vedením je fakt šikovný. Přijde mi i trochu vychcanej a hlavně je to takový ďáblík, přijde mi jak dítě s ADHD, přesně poznám, kdy má něco zalubem. Má takovej kukuč u toho, prostě mu tam ten červík hlodá...je to celkem sranda ho sledovat, jak vymýšlí.

No vidíte, tak já bych třeba obedienci nedala...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No vidíte, tak já bych třeba obedienci nedala...

No taky máme dost rozdílná plemena ale.jak jste někde psala o své fence NO, tak ta určitě byla super.. takový kdyby byl Jinak ano, tam ty psy ani neřeší jen cvičí, ale taky to trvalo a pár trapasů jsem si tam zažila. No tak snad se brzy dostaneme aspoň k těm Začátečníkům..vztah se nám díky tomu prohlubuje.

Andrýsek3 napsal(a):
No taky máme dost rozdílná plemena ale.jak jste někde psala o své fence NO, tak ta určitě byla super.. takový kdyby byl Jinak ano, tam ty psy ani neřeší jen cvičí, ale taky to trvalo a pár trapasů jsem si tam zažila. No tak snad se brzy dostaneme aspoň k těm Začátečníkům..vztah se nám díky tomu prohlubuje.

Super byla...ale ne takový nadšenec, aby na mě visela očima...a stoprocentní poslušnost měla až cca ve dvou letech, do té doby práce, práce a zase práce, ale pak to bylo super...a taky si myslím, že vycvičit fenu NO z pracovního spojení není zas až taková věda, jen fůra času...NO je naštěstí pes, kterej i začátečníkovi odpustí sem tam nějakou chybičku ...takže jsme se učily vzájemně

Andrýsek3 napsal(a):
Chápu, no já si říkám, kdybych měla psa rváče, tak ho nemůžu pustit už téměř vůbec, bydlím ve městě, kde je totálně přepsíno (ty roční poplatky tomu odpovídají ) Taky chodíme do lesů, na louky, ale právě i tam chodí pejskaři a auto momentálně nemám. Dost často k nám přiběhne pes na volno se očuchat a ták, ale mě to vadí, nechci nikoho otravovat a je mi hrozně trapně, když mi uteče. Jinak je fakt hodnej, chodí u mě, ale já si připadám hrozně neschopná, pak se zkopenýma ušima se jdu omluvit a odchytnout tu potvoru, protože mě nevnímá, ještě když potkáme psa ve vodě to už vůbec (jeho nejmilovanější věci). Natož když jdeme s kamarádkou a jejím ohařem, pomocí "biče" naučila fenku poslouchat (ten pes na ní visí), chodili jsme s nimi právě od malinka a to byl podle mě ten problém (vnímá jen ji - pes = zábava), no a když je s ní, tak je to tak 1000x horší, už s nimi pomalu nikam nechodíme, protože se stydím, fenka poslouchá jak hodinky a on před ní neslyší ani na jméno, tahá jako kůň (což jindy nedělá) a j áse snažím vysvětlit, že není takový vždy...no nadarmo. Fakt je mi z toho často smutno, a nechci psa, který bude odkázaný na flexinu, prostě ho chci normálně v lese pustit, ale dyž to udělám, tak toho jednoho psa za týden prostě stejně uvidí a poběží.

Nějak to moc nechápu. Naučte psa odvolání od psů. Pokud vám uteče za jiným psem, nevolejte ho, v naprostém klidu si pro něj dojděte (samozřejmě se omluvte) a psa připněte na vodítko. Dejte mu volno a zavolejte, lehkým škubnutím ho upoutejte na sebe a hned couvejte, ne že ho vodítkem k sobě dotáhnete, to v žádném případě, pes to musí udělat sám a zpočátku stačí, když se orientuje na vás a udělá třeba jen jeden krůček od psa k vám a obrovská pochvala a následná odměna musí být to nej, nej... Pokud máte kámošku s fenkou, využijte toho a důsledně cvičte. Psa naučte povel "volno" a pokud naučíte odvolání od známých psů bude to jednodušší. na začátku musíte mít oči jak orel a hlídat psa, aby se mu nepodařilo utéct, dokud odvolání neumí. Použijte hlavu a přemýšlejte co je pro psa zajímavější než jiný pes. Pamlsek to určitě nebude, ale míček nebo pešek a skutečně akční hra s vámi možná ano.

anonymx napsal(a):
Nějak to moc nechápu. Naučte psa odvolání od psů. Pokud vám uteče za jiným psem, nevolejte ho, v naprostém klidu si pro něj dojděte (samozřejmě se omluvte) a psa připněte na vodítko. Dejte mu volno a zavolejte, lehkým škubnutím ho upoutejte na sebe a hned couvejte, ne že ho vodítkem k sobě dotáhnete, to v žádném případě, pes to musí udělat sám a zpočátku stačí, když se orientuje na vás a udělá třeba jen jeden krůček od psa k vám a obrovská pochvala a následná odměna musí být to nej, nej... Pokud máte kámošku s fenkou, využijte toho a důsledně cvičte. Psa naučte povel "volno" a pokud naučíte odvolání od známých psů bude to jednodušší. na začátku musíte mít oči jak orel a hlídat psa, aby se mu nepodařilo utéct, dokud odvolání neumí. Použijte hlavu a přemýšlejte co je pro psa zajímavější než jiný pes. Pamlsek to určitě nebude, ale míček nebo pešek a skutečně akční hra s vámi možná ano.

Děkuji..to odvolání je sice problém taky, ale když jdu dál tak letí za mnou.. ale to, aby tam nevyběhl..

Andrýsek3 napsal(a):
Děkuji..to odvolání je sice problém taky, ale když jdu dál tak letí za mnou.. ale to, aby tam nevyběhl..

Nečetla jsem všechno, jen k tomu dodám, že jak dospěje, se to určitě zlepší. Můj pes byl také celkem hravý(ne tak strašně, jako váš) ale jak, zmoudřel" už se za psy nehrne, už vnímá jejich signály a chová se podle toho Párkrát tomu vašemu dá nějaký nevrla, na budku" a bude vyškolený To myslím v dobrém, ono to fakt kolikrát funguje líp, než paničky pokusy o usměrnění

A co kdyz jak vybehne okamzite vybehnete i vy na opacnou stranu?

anonymx napsal(a):
A co kdyz jak vybehne okamzite vybehnete i vy na opacnou stranu?

Tak se náležitě očuchá, čumí na psa a trochu kolem něj bude šaškovat, pak letí taky za mnou, ale já to.prave nechci dělat,. protože už takhle to je trapný, že mi utekl a tak ho chci co nejrychleji od nich zpacifikovat, kdydy ten druhý pes byl rapl. Tak tam bude panička držet svého i mého psa, mezitím já budu někde čekat..

Lesnížínka: no trochu v to doufám, ale on i když po něm pes začne vyjíždět, tak z toho má hroznou srandu a uskakuje a zase přiskočí, aby po něm vyjel a udělá si z toho prima zábavu. Prostě i když na něj pes vrčí, tak si s ním snaží hrát.

Ještě: asi cca před 4mi měsíci, se vždy kousek rozběhl za psem, ale pak ja začala dělat opičky. Tak se zastavil koukal na psa a pak co nejrychleji běžel ke mně,.Já šla opačnou stranu atd..No to udělal asi měsíc pořád...a.pak.už to nějak přestalo fungovat...byl.pochvalen odměněn atd..
Jinak třeba k malým psům se chová super, nijak přehnaně je neřeší, protože si s nimi nikdy moc nehrál, vždycky na něj na ulici stekali, tak teď když je s malým psem. Tak si všímá mě, a sem tam si pohraje, ale nic velkého..i se raději rozběhne za velkým, než za malým.

Nekde jste udelala chybu, vratte se k tomu ze mu budete utikat vy. Ale nesmite cekat az doběhne k psovi. Vybehnete soucasne s nim a kdyz prijde opravdu poradne si pohrajte (micek, pesek apod. Zavolejte ho jen v okamziku kdy vy vybihate - jmeno, povel. Idealni je kdyz majitel druheho psa vam pomůže a budete to moct parkrat zopakovat.

anonymx napsal(a):
Nekde jste udelala chybu, vratte se k tomu ze mu budete utikat vy. Ale nesmite cekat az doběhne k psovi. Vybehnete soucasne s nim a kdyz prijde opravdu poradne si pohrajte (micek, pesek apod. Zavolejte ho jen v okamziku kdy vy vybihate - jmeno, povel. Idealni je kdyz majitel druheho psa vam pomůže a budete to moct parkrat zopakovat.

Nechci to zpochybňovat, ale její pes už není štěně. Dospělý pes (dorostenec) se mi na tohle vybodnul vždycky. On už se nebojí, zůstat někde sám. Pořeší si svoje a pak jde tedy paničku najít

lesnížínka napsal(a):
Nechci to zpochybňovat, ale její pes už není štěně. Dospělý pes (dorostenec) se mi na tohle vybodnul vždycky. On už se nebojí, zůstat někde sám. Pořeší si svoje a pak jde tedy paničku najít

Záleží na psu, na vztahu s majitelem a na situaci. Mizení a ocházení mi funguje i u dospělců. Umím zmizet natvrdo a psa "nechat naholičkách", jako připomenutí toho, že on si musí hlidat mne. Pokud má pes na mne vazbu, funguje to.

Nejde o to aby se bal zustat sam, ale aby majitelka byla zajimavejsi nez pes. Rychly pohyb ho prekvapi stejne jako radostny ton privolani a klidne bych parkrat pouzila hracku jako lakadlo. Samozrejme pokud zafunguje hned schovat a pouzit az po pochvale.

lesnížínka napsal(a):
Nechci to zpochybňovat, ale její pes už není štěně. Dospělý pes (dorostenec) se mi na tohle vybodnul vždycky. On už se nebojí, zůstat někde sám. Pořeší si svoje a pak jde tedy paničku najít

Přesně...tenhle postup nám fungoval tak ve 4-5 měsících.

Boze, hru na schovavanou muzete delat se stenetem a s dorostencem uz jde o neco jineho. Nevim jak umi privolani v klidu, nevim jak majitelka je schopna reakce a ja osobne bych to resila jinak, ale jestli to v minulosti fungovalo muze to fungovat i ted. Jen majitelka zrejme povolila, prestala brzy s intenzivní odmenou, bylo jedno jestli prijde na prvni nebo desaty povel, pribehne nebo se pricoura a kdyz utece, tak si panicka pro nej proste dojde a misto aby resila psa, venuje se omlouvani.

To já se tomu omlouvání nijak intenzivně nevěnuju, ale napsala jsem jak se cítím, ale řeknu pardon a jdeme. Já tu vaši radu vyzkouším. A co potom? Samozřejmě ho.pochvalim, pohraju..a mám ho pak nechat prohrát s tím psem když to půjde? Třeba když jsme chodili do řeky (jeho další oblíbená věc), tam hned běhal do první řeky, takže jsem to dělala tak, že byl na vodítku a když jsme nešli tak jsem ho pustila, třeba jinde do vody, a od té doby se mě ptá, může být na volno, a koukne na mě a já řeknu, že nejdeme, a když nejdeme vůbec, tak mu to.je teď jedno..tohohle bych chtěla docílit.

Pokud to bude mozne klidne ho na povel volno znovu pustte, nechte chvilku pohrat a znova privolat. Vy musite byt opravdu akcni. Naucte ho povel volno, tj. Kazde uvolnění z voditka; z jiného povelu apod. Kdyz se na vas podiva řeknete ok, ted muzes.

anonymx napsal(a):
Nejde o to aby se bal zustat sam, ale aby majitelka byla zajimavejsi nez pes. Rychly pohyb ho prekvapi stejne jako radostny ton privolani a klidne bych parkrat pouzila hracku jako lakadlo. Samozrejme pokud zafunguje hned schovat a pouzit az po pochvale.

Rychlý pohyb mého psa nepřekvapí, občas spolu utíkáme. Radostný tón přivolání je snad skoro normální. Hračky ani pamlsky ho nezajímají. Doma si hrajeme, mazlíme se...má toho dost, venku ho zajímají jiné věci. Tak se ptám: čím by tak mohla být panička pro psa zajímavější, než potencionální psí kamarád? Není to rýpání, jen konstatování. Prostě toho psa celkem chápu

Sice je krasne ho chapat, ale kazdopadne je to krajne nezadouci chovani. A zadavatelce to funguje. A u vas bych zmenila system. U nas je de facto veskera aktivita venku. Doma se odpociva. Mozna by se vas pes choval naprosto jinak, kdyby jste ho doma nechala v klidu a hru a mazleni si nechala na ven.

anonymx napsal(a):
Sice je krasne ho chapat, ale kazdopadne je to krajne nezadouci chovani. A zadavatelce to funguje. A u vas bych zmenila system. U nas je de facto veskera aktivita venku. Doma se odpociva. Mozna by se vas pes choval naprosto jinak, kdyby jste ho doma nechala v klidu a hru a mazleni si nechala na ven.

S první větou 100% souhlas. Nechci být zlá - andrysek se sice snaží-no ale co bude dělat až ji psík zdrhne za psem, který ji ho dorve? Musím říct, že takováto psiska a ono omlouvání jejich majitelů fakt ráda nemám...
Doporučím vrátit se ke stopovačce a v případě na obzoru pes - když neposlechne si ho halt přitáhne + cvičák + neustále vždy a všude to přivolání nacvičovat..

bhk napsal(a):
S první větou 100% souhlas. Nechci být zlá - andrysek se sice snaží-no ale co bude dělat až ji psík zdrhne za psem, který ji ho dorve? Musím říct, že takováto psiska a ono omlouvání jejich majitelů fakt ráda nemám...
Doporučím vrátit se ke stopovačce a v případě na obzoru pes - když neposlechne si ho halt přitáhne + cvičák + neustále vždy a všude to přivolání nacvičovat..

Ano stává se to minimálně, snažím se to co nejvíce hlídat, ale mít oči na stopkách mě pořád taky nebaví.. takže se chci poradit o postupu, abych to nedělala celou dobu špatně. Fakt se to nestává tak často, buď ho pouštím, tam kde, nikoho nepotkáme a jinak se snažím co nejvíce předvídat... bohužel se stane, že to nestihnu, ale není to na denním pořádku, teď o víkendu se mi to stalo, asi po měsíci. Já vím nic extra, ale aby jste si nemysleli, že ho nechám běhat každou procházku za 10ti psy, a to že jich denně potkáme třeba 20. Vím, že jsem udělala chyby na začátku a právě mám strach, aby mi ho nikdo nedorval, stopovacku používáme často, ale jsem z ní taky otrávená, jinak to ale asi nepůjde..už jsem to zkoušela tolikrát, pořád na stopovacce a prostě. Aby vždy přišel, když řeknu.. kdyžtak ho trochu navedu stopovackou, ale furt ne a ne výsledky.

anonymx napsal(a):
Sice je krasne ho chapat, ale kazdopadne je to krajne nezadouci chovani. A zadavatelce to funguje. A u vas bych zmenila system. U nas je de facto veskera aktivita venku. Doma se odpociva. Mozna by se vas pes choval naprosto jinak, kdyby jste ho doma nechala v klidu a hru a mazleni si nechala na ven.

Já si myslím, že by to.mohlo jít, na můj výběh většinou reaguje, když budu mít v ruce balónek na šňůře, tak yb to snad mohlo.jit.. uvidíme, ale asi budu muset sehnat psa-kamose.

Andrýsek3 napsal(a):
Ano stává se to minimálně, snažím se to co nejvíce hlídat, ale mít oči na stopkách mě pořád taky nebaví.. takže se chci poradit o postupu, abych to nedělala celou dobu špatně. Fakt se to nestává tak často, buď ho pouštím, tam kde, nikoho nepotkáme a jinak se snažím co nejvíce předvídat... bohužel se stane, že to nestihnu, ale není to na denním pořádku, teď o víkendu se mi to stalo, asi po měsíci. Já vím nic extra, ale aby jste si nemysleli, že ho nechám běhat každou procházku za 10ti psy, a to že jich denně potkáme třeba 20. Vím, že jsem udělala chyby na začátku a právě mám strach, aby mi ho nikdo nedorval, stopovacku používáme často, ale jsem z ní taky otrávená, jinak to ale asi nepůjde..už jsem to zkoušela tolikrát, pořád na stopovacce a prostě. Aby vždy přišel, když řeknu.. kdyžtak ho trochu navedu stopovackou, ale furt ne a ne výsledky.

Já vám fandím, aspon se snažíte...ale! Nebaví vás mít oči na stopkách? Chápu, ale musíte.
Před cca měsícem mě moje fena(na vodítku byla)-ano nesnáší cizí otravný psy a neřeší pes, fena, štěně- chytla a pokousala jinou fenu (retrívra)..nebudu se vypisovat více, nicméně se po mě chce aby tahle moje fena chodila s náhubkem pro případ, že zas někomu uteče pes a nebo ho majitel neodvolá...Sorry ale ne- moje fena má 15kg
Musíte se na to podívat i z té druhé strany, že ne každej je na to zvědavej, proto absolutně zavrhuji rady - uteč jiným směrem a pes tě možná bude následovat...To co je?Co ta druhá strana? At si poradí?
Prominte trochu mě to nadzvedlo..
Nicméně jsem ráda, že se snažíte o nápravu - se stopovačkou to sice bude chvilku trvat, je to otrava chápu, ale pokud to přivolání nemáte tak je to prozatím pro dobro vašeho psa i vás.
A za další je fajn, že máte v podstatě stále hravé, veselé štěně a ono to půjde...trpělivost radím vždy

bhk napsal(a):
Já vám fandím, aspon se snažíte...ale! Nebaví vás mít oči na stopkách? Chápu, ale musíte.
Před cca měsícem mě moje fena(na vodítku byla)-ano nesnáší cizí otravný psy a neřeší pes, fena, štěně- chytla a pokousala jinou fenu (retrívra)..nebudu se vypisovat více, nicméně se po mě chce aby tahle moje fena chodila s náhubkem pro případ, že zas někomu uteče pes a nebo ho majitel neodvolá...Sorry ale ne- moje fena má 15kg
Musíte se na to podívat i z té druhé strany, že ne každej je na to zvědavej, proto absolutně zavrhuji rady - uteč jiným směrem a pes tě možná bude následovat...To co je?Co ta druhá strana? At si poradí?
Prominte trochu mě to nadzvedlo..
Nicméně jsem ráda, že se snažíte o nápravu - se stopovačkou to sice bude chvilku trvat, je to otrava chápu, ale pokud to přivolání nemáte tak je to prozatím pro dobro vašeho psa i vás.
A za další je fajn, že máte v podstatě stále hravé, veselé štěně a ono to půjde...trpělivost radím vždy

Myslím to tak, že mě nebaví mít oči na stopkách, takže ho to chci naučit..do té doby to tak bude, ale byla bych ráda, aby to nebylo navždy..Já vím že je to otravný, proto bych to vyzkoušela se známým psem...
Díky, člověk z něj chce mít přátelského psa a pak má ňoumu, co by se pro hru nechal sežrat.

bhk napsal(a):
Já vám fandím, aspon se snažíte...ale! Nebaví vás mít oči na stopkách? Chápu, ale musíte.
Před cca měsícem mě moje fena(na vodítku byla)-ano nesnáší cizí otravný psy a neřeší pes, fena, štěně- chytla a pokousala jinou fenu (retrívra)..nebudu se vypisovat více, nicméně se po mě chce aby tahle moje fena chodila s náhubkem pro případ, že zas někomu uteče pes a nebo ho majitel neodvolá...Sorry ale ne- moje fena má 15kg
Musíte se na to podívat i z té druhé strany, že ne každej je na to zvědavej, proto absolutně zavrhuji rady - uteč jiným směrem a pes tě možná bude následovat...To co je?Co ta druhá strana? At si poradí?
Prominte trochu mě to nadzvedlo..
Nicméně jsem ráda, že se snažíte o nápravu - se stopovačkou to sice bude chvilku trvat, je to otrava chápu, ale pokud to přivolání nemáte tak je to prozatím pro dobro vašeho psa i vás.
A za další je fajn, že máte v podstatě stále hravé, veselé štěně a ono to půjde...trpělivost radím vždy

Já teda nevim, ale já použít Váš scénář, tak je tady na sídlišti za chvilku bezpsíno

Andrýsek3 napsal(a):
To já se tomu omlouvání nijak intenzivně nevěnuju, ale napsala jsem jak se cítím, ale řeknu pardon a jdeme. Já tu vaši radu vyzkouším. A co potom? Samozřejmě ho.pochvalim, pohraju..a mám ho pak nechat prohrát s tím psem když to půjde? Třeba když jsme chodili do řeky (jeho další oblíbená věc), tam hned běhal do první řeky, takže jsem to dělala tak, že byl na vodítku a když jsme nešli tak jsem ho pustila, třeba jinde do vody, a od té doby se mě ptá, může být na volno, a koukne na mě a já řeknu, že nejdeme, a když nejdeme vůbec, tak mu to.je teď jedno..tohohle bych chtěla docílit.

Určitě pokud to jde ho po odvolání pusťte pohrát si. Aspoň u nás tohle pomohlo hodně. A taky odvolávat ze hry a po pochvale hned pouštět zpět hrát. Prostě se tím ujistí, že se nemusí rozhodovat mezi poslechnutím povelu a hrou se psem, když poslechnou, dostanou obojí - odměnu i hru. Když vyběhnou první za psem, tak už ňamka nebude. A na to ty moje potvory naštěstí slyší.

Rady - stopovačka se snažím vůbec nedoporučovat.
1/ ano, pokud jí udržíte máte jistotu, že vám pes neuteče, ale nic víc.
2/ skoro nikdo s ní neumí pracovat tak, aby psa naučil přivolání
3/ pes velmi rychle zjistí, kdy je na stopovačce a kdy ne.
Při učení jakéhokoliv cviku nikdy nesmíte "udělat to za psa", ale pes sám musí přijít na to co má dělat. Např. - pokud na stopovačce psa k sobě přitáhnete, je to k ničemu. Ale pokud ho přiškubnutím upozorníte na to, že existujete a něco se bude dít, následně zavoláte a on SÁM se rozeběhne za vámi, je to právě to, co potřebujete. Ale to načasování a vaši patřičnou reakci vám popsat nelze, protože to je velmi individuální a promiňte, právě tohle je obvyklá chyba, díky které má tolik lidí problémy s přivoláním.

anonymx napsal(a):
Rady - stopovačka se snažím vůbec nedoporučovat.
1/ ano, pokud jí udržíte máte jistotu, že vám pes neuteče, ale nic víc.
2/ skoro nikdo s ní neumí pracovat tak, aby psa naučil přivolání
3/ pes velmi rychle zjistí, kdy je na stopovačce a kdy ne.
Při učení jakéhokoliv cviku nikdy nesmíte "udělat to za psa", ale pes sám musí přijít na to co má dělat. Např. - pokud na stopovačce psa k sobě přitáhnete, je to k ničemu. Ale pokud ho přiškubnutím upozorníte na to, že existujete a něco se bude dít, následně zavoláte a on SÁM se rozeběhne za vámi, je to právě to, co potřebujete. Ale to načasování a vaši patřičnou reakci vám popsat nelze, protože to je velmi individuální a promiňte, právě tohle je obvyklá chyba, díky které má tolik lidí problémy s přivoláním.

Byl jsem, jsem, úplný zelenáč, ale stopovačka, resp.10m flexina mě neuvěřitelně pomohla. Jak mě tak i feně. Na vodítku se mi zdála taková divná, než ho pochopila, než se vůbec naučila a byla ochotná s ním chodit, no děs. A pak jsem náhodou, tedy někdo tady dal tip na tu flexinu a já do toho šel. A musím říct, naprostá bomba. Ten pes se začal chovat úplně jinak. Nijak jsem moc neřešil správné užití, přišlo mi to tak nějak automaticky, ale fungovalo to.
Naučila se chodit a obcházet sloupy a stromy tak, aby se nezamotala. Na zvuk a na lusknutí z těch desíti metrů jde ke mě, tedy do mé blízkosti, taky ruka funguje na určování směru. Třá hláška "Ne, jdeme tady", tak změní směr a jde tam, kam chci.
Podle mě dostala volnost, moc dobře ví, jak daleko může jít, i když si občas zatáhne. V dálce pes, kočka, něco pro sprint. To cuknutí také funguje. Změní pozornost na mě, že něco chci. Pokud teda není v transu. Super také je, že když řeknu stůj, zastaví a počká až dojdu, ale to taky přišlo zcela samo. No a spousta dalších věcí.
Také mi ta flexi pomáhá v tom, že mi nezdrhne. Přesně, jak píšete. Je to střela a občas vyletí i na flexině a to je pak rachot. Ale moc dobře ví, že se to zarazí a já budu naštvaný, i když občas si fakt neporučí a lákadlo přebije úplně vše.

Myslím si, že to není až taková věda s tím chodit a používat to. Ale viděl jsem také zoufalce, co se v tom motali a byli fakt bezradní. Ale nikdy to nebyl velký pes, vše to byly "veverky".

Alliens - vodit psa na flexině a učit ho přivolání je něco úplně jiného, nemá to absolutně nic společného. Vy o koze a já o voze.

anonymx napsal(a):
Alliens - vodit psa na flexině a učit ho přivolání je něco úplně jiného, nemá to absolutně nic společného. Vy o koze a já o voze.

Ale proč ne? Že k Vám pes příjde z deseti metrů na přivolání je přece úspěch.
Nebo kdyby toto uměl a v budoucnu jej člověk pustí, tak nepříjde, protože přece není na stopovačce a flexině?
Nebo jak tedy? Asi jsem to opravdu blbě pochopil.

Protože psi opravdu nejsou blbci. A můj názor na flexinu už jsem popisovala. Ano mám jí taky a používám pokud je nutnost vyvenčit psy v nebezpečném prostředí. Jinak chodí všude na volno, vodítko mám v kapse pro případ potřeby.

Já psa vodím na krátkém vodítku (2m, přepínací), pak je jinak na volno, nebo tam kde by byl na volno je na stopovacce, kterou tahá za sebou. Chtěli jsme zkusit píšťalku. Protože mi přijde, že povel ke mně a pocem, už je tak zkažený, že bych začla prostě od znovu s píšťalkou. Jak na to? Napiskat, když jde sám od sebe ke mně, aby si spojil jdu k ní, slyším pískot, dostanu ňamku/zabavu? A asi pak pomocí stopovacky, si pojistit, aby přišel vždy, když písknu? Jak ho mám k sobě lákat? Jak často ho to za procházku učit, aby ho to ještě nestvalo...a je to dobrý nápad ?

Andrýsek3 napsal(a):
Já psa vodím na krátkém vodítku (2m, přepínací), pak je jinak na volno, nebo tam kde by byl na volno je na stopovacce, kterou tahá za sebou. Chtěli jsme zkusit píšťalku. Protože mi přijde, že povel ke mně a pocem, už je tak zkažený, že bych začla prostě od znovu s píšťalkou. Jak na to? Napiskat, když jde sám od sebe ke mně, aby si spojil jdu k ní, slyším pískot, dostanu ňamku/zabavu? A asi pak pomocí stopovacky, si pojistit, aby přišel vždy, když písknu? Jak ho mám k sobě lákat? Jak často ho to za procházku učit, aby ho to ještě nestvalo...a je to dobrý nápad ?

To je na dlouho. Omlouvam se, ale az zitra.

Andrýsek3 napsal(a):
Já psa vodím na krátkém vodítku (2m, přepínací), pak je jinak na volno, nebo tam kde by byl na volno je na stopovacce, kterou tahá za sebou. Chtěli jsme zkusit píšťalku. Protože mi přijde, že povel ke mně a pocem, už je tak zkažený, že bych začla prostě od znovu s píšťalkou. Jak na to? Napiskat, když jde sám od sebe ke mně, aby si spojil jdu k ní, slyším pískot, dostanu ňamku/zabavu? A asi pak pomocí stopovacky, si pojistit, aby přišel vždy, když písknu? Jak ho mám k sobě lákat? Jak často ho to za procházku učit, aby ho to ještě nestvalo...a je to dobrý nápad ?

Tak který povel vlastně používáte? Je úplně jedno, jestli důsledně naučíte přivolání na JEDEN konkrétní povel. Píšťalka je také možnost, ale značně nepraktická, než jí vytáhnete... ta je využitelná spíš pro psy lovecké, které jsou z dohledu a pohybují se v nepřehledném terénu, příp. v lese aby se nerušila zvěř. Jak lákat? Tak především ne lákat, ale být tak zajímavá, že se přiběhne hned podívat co se děje a i to trvá jen velmi krátce, jakmile se dá do aktivního pohybu směrem k vám, už musíte být v klidu, maximálně ho povzbudit (poběž, přidej, to jo ono,...) a jak doběhne hned opravdu velká pochvala a akční hra. Hračku vyndejte z kapsy až po pořádné pochvale. Tady je strašně důležitá vaše reakce a vzájemný kontakt, ale to se fakt nedá dost dobře popsat. Je dobré trénovat i tak, že vám psa někdo podrží, vy utíkáte od něj pryč, zastavíte a zavoláte. Jak často? Vždy skončit dokud to psa maximálně baví, záleží na tom, jak je kační a jak rychle se unaví apod. Lépe jednou a hned výborně než 3x a špatně.

anonymx napsal(a):
Tak který povel vlastně používáte? Je úplně jedno, jestli důsledně naučíte přivolání na JEDEN konkrétní povel. Píšťalka je také možnost, ale značně nepraktická, než jí vytáhnete... ta je využitelná spíš pro psy lovecké, které jsou z dohledu a pohybují se v nepřehledném terénu, příp. v lese aby se nerušila zvěř. Jak lákat? Tak především ne lákat, ale být tak zajímavá, že se přiběhne hned podívat co se děje a i to trvá jen velmi krátce, jakmile se dá do aktivního pohybu směrem k vám, už musíte být v klidu, maximálně ho povzbudit (poběž, přidej, to jo ono,...) a jak doběhne hned opravdu velká pochvala a akční hra. Hračku vyndejte z kapsy až po pořádné pochvale. Tady je strašně důležitá vaše reakce a vzájemný kontakt, ale to se fakt nedá dost dobře popsat. Je dobré trénovat i tak, že vám psa někdo podrží, vy utíkáte od něj pryč, zastavíte a zavoláte. Jak často? Vždy skončit dokud to psa maximálně baví, záleží na tom, jak je kační a jak rychle se unaví apod. Lépe jednou a hned výborně než 3x a špatně.

Máme hlavně "ke mně".
Před chvílí jsem měla tu čest zksuit utíkat pryč, potkali jsme paní, která má fenku z útulku, s mým se dobře znají, ona ji nechává hrát s každým psem. Věděla jsme, že nebude problém pokud by za ní přiběhl.. Byli uplně mimo cestu, když ji uvidiěl a vystartoval, tak jsem zavolala Barney a letěla jiným směrem...ani se neohlídnul. S fenou začal vyvádět...a já ho nedokázala ani zavolat zpátky..hodně mu voněla, což nechápu je kastrovaná.. Fakt je mi ze sebe na nic, jak jsem neschopná..

Andrýsek3 napsal(a):
Máme hlavně "ke mně".
Před chvílí jsem měla tu čest zksuit utíkat pryč, potkali jsme paní, která má fenku z útulku, s mým se dobře znají, ona ji nechává hrát s každým psem. Věděla jsme, že nebude problém pokud by za ní přiběhl.. Byli uplně mimo cestu, když ji uvidiěl a vystartoval, tak jsem zavolala Barney a letěla jiným směrem...ani se neohlídnul. S fenou začal vyvádět...a já ho nedokázala ani zavolat zpátky..hodně mu voněla, což nechápu je kastrovaná.. Fakt je mi ze sebe na nic, jak jsem neschopná..

Klid

Andrýsek3 napsal(a):
Máme hlavně "ke mně".
Před chvílí jsem měla tu čest zksuit utíkat pryč, potkali jsme paní, která má fenku z útulku, s mým se dobře znají, ona ji nechává hrát s každým psem. Věděla jsme, že nebude problém pokud by za ní přiběhl.. Byli uplně mimo cestu, když ji uvidiěl a vystartoval, tak jsem zavolala Barney a letěla jiným směrem...ani se neohlídnul. S fenou začal vyvádět...a já ho nedokázala ani zavolat zpátky..hodně mu voněla, což nechápu je kastrovaná.. Fakt je mi ze sebe na nic, jak jsem neschopná..

Jak píše Rájka - klid, čím víc se budete stresovat, čím víc budete tlačit na pilu... tím míň to půjde.
Vy ho nesmíte nechat vystartovat. Vy ho musíte na sebe navázat ještě dřív. A ještě jednu věc bych doporučila. Učím od začátku psy, že není problém za psem běžet, ale... až po mém svolení. Takže vidím psa, dám svému sedni, v klidu dojdu až k němu a poté co mi on věnuje svou pozornost, ho vypustím s povelem můžeš, běž. S tím, že ne vždy k tomu propuštění pochopitelně dojde, je-li to pes neznámý, tak někdy ne, někdy ano. ZNámé psy právě používám, jako trenažér :D, využívám toho, že je potkáme. Pes se tak naučí, že kámoši nejsou tabu, ale že to má nějaký řád.

Andrýsek3 napsal(a):
Máme hlavně "ke mně".
Před chvílí jsem měla tu čest zksuit utíkat pryč, potkali jsme paní, která má fenku z útulku, s mým se dobře znají, ona ji nechává hrát s každým psem. Věděla jsme, že nebude problém pokud by za ní přiběhl.. Byli uplně mimo cestu, když ji uvidiěl a vystartoval, tak jsem zavolala Barney a letěla jiným směrem...ani se neohlídnul. S fenou začal vyvádět...a já ho nedokázala ani zavolat zpátky..hodně mu voněla, což nechápu je kastrovaná.. Fakt je mi ze sebe na nic, jak jsem neschopná..

Klídek. Pokud se tohle stane, zavolejte jednou a když vůbec nezareaguje, v naprostém klidu si pro něj dojděte, připněte na vodítko, nehubujte, nerozčilujte se, prostě beze slova (tím nemíním omluvu majiteli druhého psa), a na délku vodítka poodejděte, zavolejte a trošku důrazněji s ním škubněte, ne přitáhnout, prostě jenom tak aby zareagoval na vás třeba jen pohledem a hned couvejte aby musel jít za vámi, stačí pár kroků a samozřejmě děsná pochvala. Pokud to bude super, stačí jednou, pokud ne, klidně zopakujte, dokud opravdu sám nebude následovat vás. Tón hlasu podle potřeby, klidný, ale důrazný - neřvat, nehysterčit, ale ani nejásat. Tady musí vědět, že panička s ním není tak úplně spokojená, ale zase se nesmí bát. Pochvala a hra je samozřejmost. Klid. Pokud nemáte 100% přivolání od štěně je to s odrostlým psem o pevné nervy a běh na dlouhou trať.

anonymx napsal(a):
Klídek. Pokud se tohle stane, zavolejte jednou a když vůbec nezareaguje, v naprostém klidu si pro něj dojděte, připněte na vodítko, nehubujte, nerozčilujte se, prostě beze slova (tím nemíním omluvu majiteli druhého psa), a na délku vodítka poodejděte, zavolejte a trošku důrazněji s ním škubněte, ne přitáhnout, prostě jenom tak aby zareagoval na vás třeba jen pohledem a hned couvejte aby musel jít za vámi, stačí pár kroků a samozřejmě děsná pochvala. Pokud to bude super, stačí jednou, pokud ne, klidně zopakujte, dokud opravdu sám nebude následovat vás. Tón hlasu podle potřeby, klidný, ale důrazný - neřvat, nehysterčit, ale ani nejásat. Tady musí vědět, že panička s ním není tak úplně spokojená, ale zase se nesmí bát. Pochvala a hra je samozřejmost. Klid. Pokud nemáte 100% přivolání od štěně je to s odrostlým psem o pevné nervy a běh na dlouhou trať.

Když ho připnu na vodítko, tak už si druhého psa ani nevšimne, v klidu jde se mnou pryč. A to i když začnu kličkovat a jdeme bůh ví kam, tak jde za mnou, i s tím zavoláním na délku vodítka bylo úplně v pohodě. Já vím, že musím být v klidu, ale nějak mi dochází nervy (na sebe)..

Andrýsek3 napsal(a):
Když ho připnu na vodítko, tak už si druhého psa ani nevšimne, v klidu jde se mnou pryč. A to i když začnu kličkovat a jdeme bůh ví kam, tak jde za mnou, i s tím zavoláním na délku vodítka bylo úplně v pohodě. Já vím, že musím být v klidu, ale nějak mi dochází nervy (na sebe)..

Čokoládu. moc čokolády

Zrzavci napsal(a):
Čokoládu. moc čokolády

Asi budu muset skočit do obchodu..a po cestě si koupím flexinu a bude navždy vodítkovej pes

Andrýsek3 napsal(a):
Asi budu muset skočit do obchodu..a po cestě si koupím flexinu a bude navždy vodítkovej pes

Nebude, nebojte - ale vy kapek přiberete :D.
Zaměřte se na to, soustřeďte se na to - ale - jak jsem psala netlačte na pilu, nedělejte si z toho nervy - berte to jako úkol, výzvu. Ne že něco musíte zdolat, pokořit, ale že to spolu dáte. Využijte situace, které vám běžná procházka nabídne. Vidíte v dálce Ajdu, kterou on má rád? Fajn! Super. Využijte to. Dejte si ho na vodítko, jděte za Ajdou a než se rozeběhne, dejte čekej/sedni (sedni lepší, je to statické, hůž se z toho "utíká"). Sednul si hned? No je to pašák - chválíte klidným, hlubším hlasem, abyste ho ještě víc neexcitovala. Jakmile se na vás soustředí, zase ho pochválíte, pomalu uvolníte z vodítka, ale on stále sedí a pak mu klidným hlasem řekněte můžeš, běž a trošku ho poplácejte po hrudníku (on se postupně naučí, že vypuštěn je skutečně až po tomhle fyzickém gestu-zbrklí psi mají tendenci vystřlelit při jakémkoliv hlasovém projevu ) Postupným cvičením se on naučí se ovládat, zvykne si, že se musí "ptát" a ne bezhlavě letět. A tím co psala anonymx zase procvičíte to navázání na sebe - ale vždy musíte reagovat dřív než on, teď nemáte šanci ho odvolat, když vyrazí, to nacvičíte postupně.

Zrzavci napsal(a):
Nebude, nebojte - ale vy kapek přiberete :D.
Zaměřte se na to, soustřeďte se na to - ale - jak jsem psala netlačte na pilu, nedělejte si z toho nervy - berte to jako úkol, výzvu. Ne že něco musíte zdolat, pokořit, ale že to spolu dáte. Využijte situace, které vám běžná procházka nabídne. Vidíte v dálce Ajdu, kterou on má rád? Fajn! Super. Využijte to. Dejte si ho na vodítko, jděte za Ajdou a než se rozeběhne, dejte čekej/sedni (sedni lepší, je to statické, hůž se z toho "utíká"). Sednul si hned? No je to pašák - chválíte klidným, hlubším hlasem, abyste ho ještě víc neexcitovala. Jakmile se na vás soustředí, zase ho pochválíte, pomalu uvolníte z vodítka, ale on stále sedí a pak mu klidným hlasem řekněte můžeš, běž a trošku ho poplácejte po hrudníku (on se postupně naučí, že vypuštěn je skutečně až po tomhle fyzickém gestu-zbrklí psi mají tendenci vystřlelit při jakémkoliv hlasovém projevu ) Postupným cvičením se on naučí se ovládat, zvykne si, že se musí "ptát" a ne bezhlavě letět. A tím co psala anonymx zase procvičíte to navázání na sebe - ale vždy musíte reagovat dřív než on, teď nemáte šanci ho odvolat, když vyrazí, to nacvičíte postupně.

Děkuju :) Snad to nějak zvldánem, no zatím půjde na stopovačku, jak vidět opravdu mě nevnímá jakmile je někde pes. Bohužel většina majitelů tady není svolná, aby si psi pohráli..Ve městě je psů šíleně moc, ale samý vodítkový, nebo co ostatní psy nesnáší, a ták, v parku - lese, louce, tam potkáme málokdy někoho se psem..Takže jak jsme ho to učila s tou řekou, do které se taky vrhal hned, jakmile ji viděl, tak když jsme mu to na vodítku zakázala, tak jsem ho třeba dál do tý vody pustila nebo když jsme šli zpět a on si zvyknul, nemusím tam vletět, ona mě tam stejně nechá jít, teď když ho tam nepustím vůbec (může být na volno), tak to neřeší..Akorát k tom ustejnýmu postupu, bych potřebovala pokaždé nějakého psa svolnému ke hraní každou procházku.

Andrýsek3 napsal(a):
Děkuju :) Snad to nějak zvldánem, no zatím půjde na stopovačku, jak vidět opravdu mě nevnímá jakmile je někde pes. Bohužel většina majitelů tady není svolná, aby si psi pohráli..Ve městě je psů šíleně moc, ale samý vodítkový, nebo co ostatní psy nesnáší, a ták, v parku - lese, louce, tam potkáme málokdy někoho se psem..Takže jak jsme ho to učila s tou řekou, do které se taky vrhal hned, jakmile ji viděl, tak když jsme mu to na vodítku zakázala, tak jsem ho třeba dál do tý vody pustila nebo když jsme šli zpět a on si zvyknul, nemusím tam vletět, ona mě tam stejně nechá jít, teď když ho tam nepustím vůbec (může být na volno), tak to neřeší..Akorát k tom ustejnýmu postupu, bych potřebovala pokaždé nějakého psa svolnému ke hraní každou procházku.

Tak tak. Ono tím, že ho uvolníte z toho vodítka do hry se psem, nebo tam kam on chce, dáváte mu to vpodstatě jako odměnu za to klidné chování (a ušetříte za pamlsky )
Máte psího kámoše nějakýho? S ním bych začala.

Zrzavci napsal(a):
Tak tak. Ono tím, že ho uvolníte z toho vodítka do hry se psem, nebo tam kam on chce, dáváte mu to vpodstatě jako odměnu za to klidné chování (a ušetříte za pamlsky )
Máte psího kámoše nějakýho? S ním bych začala.

Máme vižlí kámošku. To je jeho největší láska - kamarádka..je na ní závislý, za ní jsme chodili, když byl malý a tím jsem to pokazila..chodili jsme na dlouhé procházky, kde si oni dva hráli..a když je s ní, mě nevnímá už vůbec, vůbec, tahá na vodítku (t s jinými psy ne). Jakmile jdeme tam. Kde ona bydlí, nezajímá ho nic jiného, když řeknu Megginka, tak div neskáče salta. Ona je pro něj nadpes. teď už s nima tolik nechodíme, za prvé se stydím, za druhé už se blbě hledá společný čas, jakmile je s ní je na ní nalepenej jak klíště, a pokud ho Zavolám, absolutně nevnímá, ale pokud ho zavolá kamarádka tak přiběhne, a to.si s ním nikdy sama nehrála, nedávala mu jídlo a tak..ona je taky dost ujecena. Tak on na to taky víc reaguje..a právě nevím jestli ho učit na ní nebo ne.. protože jakmile jsme je potkali, vždy jsem ho nechala jít za ní.

Tady jsou..milenci.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Andrýsek3 napsal(a):
Máme vižlí kámošku. To je jeho největší láska - kamarádka..je na ní závislý, za ní jsme chodili, když byl malý a tím jsem to pokazila..chodili jsme na dlouhé procházky, kde si oni dva hráli..a když je s ní, mě nevnímá už vůbec, vůbec, tahá na vodítku (t s jinými psy ne). Jakmile jdeme tam. Kde ona bydlí, nezajímá ho nic jiného, když řeknu Megginka, tak div neskáče salta. Ona je pro něj nadpes. teď už s nima tolik nechodíme, za prvé se stydím, za druhé už se blbě hledá společný čas, jakmile je s ní je na ní nalepenej jak klíště, a pokud ho Zavolám, absolutně nevnímá, ale pokud ho zavolá kamarádka tak přiběhne, a to.si s ním nikdy sama nehrála, nedávala mu jídlo a tak..ona je taky dost ujecena. Tak on na to taky víc reaguje..a právě nevím jestli ho učit na ní nebo ne.. protože jakmile jsme je potkali, vždy jsem ho nechala jít za ní.

JInýho kámoše nemáte? Začínat tady by pro něj bylo trochu kách.
To že jste chodili na společné procházky, tím jste nic nepokazila, spíš je škoda, že jste jich nevyužila k tomu tu ovladatelnost s ním nacvičovat.
Jinak ho pochopitelně chápu, páč vižlí fenky jsou ty nejkrásnější

Zrzavci napsal(a):
JInýho kámoše nemáte? Začínat tady by pro něj bylo trochu kách.
To že jste chodili na společné procházky, tím jste nic nepokazila, spíš je škoda, že jste jich nevyužila k tomu tu ovladatelnost s ním nacvičovat.
Jinak ho pochopitelně chápu, páč vižlí fenky jsou ty nejkrásnější

Máme další, ale an tu slečnu nemma kontakt, takže když se potkáme, jinak nee. Pak chodíme za dvěmi psy ke známým na zahradu..kde si hrají..Ale ne na procházku, taky bydlí celkem dost daleko..No a jinak, nějaký další psi jsou, ale není to.nic pravidelného.

Andrýsek3 napsal(a):
Máme hlavně "ke mně".
Před chvílí jsem měla tu čest zksuit utíkat pryč, potkali jsme paní, která má fenku z útulku, s mým se dobře znají, ona ji nechává hrát s každým psem. Věděla jsme, že nebude problém pokud by za ní přiběhl.. Byli uplně mimo cestu, když ji uvidiěl a vystartoval, tak jsem zavolala Barney a letěla jiným směrem...ani se neohlídnul. S fenou začal vyvádět...a já ho nedokázala ani zavolat zpátky..hodně mu voněla, což nechápu je kastrovaná.. Fakt je mi ze sebe na nic, jak jsem neschopná..

Postupovala bych podle rad anonymx a zrzavci a jeste k tomu mr napadlo, co zkusit misto přivolání sedni, nebo čekej? Pro meho psa je to jednodušší, ze nemusi hned zmenit směr. Nejdrive mu dam sedni nebo čekej, on se hodi do klidu (alespoň trochu) a pak je pro neho privolani jednodušší

marcelaamax napsal(a):
Postupovala bych podle rad anonymx a zrzavci a jeste k tomu mr napadlo, co zkusit misto přivolání sedni, nebo čekej? Pro meho psa je to jednodušší, ze nemusi hned zmenit směr. Nejdrive mu dam sedni nebo čekej, on se hodi do klidu (alespoň trochu) a pak je pro neho privolani jednodušší

Děkuji, já si.ale ani už nedokáži představit, že by nevyběhl, někdy ani nevidí psa,.ale v dálce se něco podobného mihota a už kouká, aby vystartoval..ted jsme zkoušeli často čekej na procházce, dostal ňamku, pohladila jsem ho, jindy pohrala a nechala ho jít, a takhle párkrát..pak.jsem to.udelala, když jsem ho potřebovala dát na vodítko. Pořád má tendence se trochu rozhlížet, protože si myslí. Že je někde pes a já ho chci připnout...a pak když tam.je tak vyběhne...nooo tak já nevím.. mít ho zase furt na stopovacce?

Také si myslím, že je pro.nej jednodušší čekat, vždy se nerad vrací, když jde pes za námi, vím, že ho mužů v klidu pustit, protože dozadu prostě nepoběží (jó to.by muselo být), je to pes budoucnosti

Andrýsek3 napsal(a):
Máme další, ale an tu slečnu nemma kontakt, takže když se potkáme, jinak nee. Pak chodíme za dvěmi psy ke známým na zahradu..kde si hrají..Ale ne na procházku, taky bydlí celkem dost daleko..No a jinak, nějaký další psi jsou, ale není to.nic pravidelného.

No chce to začít trénovat se psem, který ho nebude tolik brát. Jeho láska je moc vysokej levl, to neustojí. Vy musíte postupovat tak, aby se vám hromadily úspěšné pokusy - tedy nastavovat situaci tak, aby jí pes ustál. Z tono musíte vycházet, tak musíte pracovat. Vše přizpůsobit tomu co pes zvládne, v jaké vzdálenosti to zvládne, NESPĚCHAT, nechtít úspěch a výsledek hned - celý rok se to vyvíjelo nějakým směrem, to hned nepřebijete, musíte to odpracovat. . Tvrdě trénovat.

Andrýsek3 napsal(a):
Děkuji, já si.ale ani už nedokáži představit, že by nevyběhl, někdy ani nevidí psa,.ale v dálce se něco podobného mihota a už kouká, aby vystartoval..ted jsme zkoušeli často čekej na procházce, dostal ňamku, pohladila jsem ho, jindy pohrala a nechala ho jít, a takhle párkrát..pak.jsem to.udelala, když jsem ho potřebovala dát na vodítko. Pořád má tendence se trochu rozhlížet, protože si myslí. Že je někde pes a já ho chci připnout...a pak když tam.je tak vyběhne...nooo tak já nevím.. mít ho zase furt na stopovacce?

Jako každý začátečník jste nahromadila spoustu chyb.
1/ Naučila jste ho, že si bez jakéhokoliv povelu může vyběhnout hrát se psy. on nerozliší jestli je to známá kamarádka nebo cizí.
2/ Zřejmě pokud přišel, šel hned na vodítko.
3/ Povely opakujete a používáte různé.
4/Místo tréninku odvolání jste mu spíše ve vyběhnutí bránila (logicky o to víc chtěl) a když už vyběhl, nijak to neřešila.
Má tendence se rozhlížet, nutné reagovat hned a zavolat, pochválit, pohrát a zase pustit - ale trénovat to i když se nerozhlíží. Musí zapomenout na spojení - volá mně = někde je něco zajímavého.
Řešením není mít ho pořád na stopovačce, ale pořád trénovat. Naučit ho, aby si hlídal on vás. Měnit směr, schovat se mu, otočit se, náhle vytáhnout hračku a hrát si s ní klidně bez jakéhokoliv povelu, musí přijít na to, že i venku jste to nejzajímavější jen a jen vy.

anonymx napsal(a):
Jako každý začátečník jste nahromadila spoustu chyb.
1/ Naučila jste ho, že si bez jakéhokoliv povelu může vyběhnout hrát se psy. on nerozliší jestli je to známá kamarádka nebo cizí.
2/ Zřejmě pokud přišel, šel hned na vodítko.
3/ Povely opakujete a používáte různé.
4/Místo tréninku odvolání jste mu spíše ve vyběhnutí bránila (logicky o to víc chtěl) a když už vyběhl, nijak to neřešila.
Má tendence se rozhlížet, nutné reagovat hned a zavolat, pochválit, pohrát a zase pustit - ale trénovat to i když se nerozhlíží. Musí zapomenout na spojení - volá mně = někde je něco zajímavého.
Řešením není mít ho pořád na stopovačce, ale pořád trénovat. Naučit ho, aby si hlídal on vás. Měnit směr, schovat se mu, otočit se, náhle vytáhnout hračku a hrát si s ní klidně bez jakéhokoliv povelu, musí přijít na to, že i venku jste to nejzajímavější jen a jen vy.

Ano já vím, že jsou to moje chyby, tohle v posledním odstavci teď už docela dlouho dělám. Na procházky tahám hračky, snažím se být co nejvíce zajímavá..Já moc dobře vím, kde jsem udělala na začátku chyby, a s dalším psem bych se toho vyvarovala..Ale teď jak je napravit... nechci ho mít stále na stopovacce, ale opravdu nevím jak docílit teď toho, aby se nerozbehl.

Nevím jaké máte možnosti, já osobně bych ho pouštěla na volno jen tam, kde mám na 99% jisté, že nepotkám psa, jinak na vodítku. Ale já hodím psy do auta a jedu tam, kde je klid. Jinak mít oči jak orel a zareagovat dřív než si ho všimne pes. Je to o nervy...

Andrýsek3 napsal(a):
Ano já vím, že jsou to moje chyby, tohle v posledním odstavci teď už docela dlouho dělám. Na procházky tahám hračky, snažím se být co nejvíce zajímavá..Já moc dobře vím, kde jsem udělala na začátku chyby, a s dalším psem bych se toho vyvarovala..Ale teď jak je napravit... nechci ho mít stále na stopovacce, ale opravdu nevím jak docílit teď toho, aby se nerozbehl.

Jak toho docílit? Trénovat, trénovat, trénovat. Návody jsou tu a myslím, že v použitelné formě. Tak s chutí do toho a půl je hotovo.

EDit - a to důležitý - při tom trénování si ho jistím. Nejdřív vodítkem, pak to prodloužím sstopkou, když už výborně funguje, tak v tréninku jištění odložím ale začnu to trénovat v mé blízkosti, abych měla možnost opravit. Postupně zvětšuju v tréninku vzdálenost mezi s sebou a psem. S tím jak se zlepšuje přidávám na volnosti. Trénovat krátce a vždy se snažit o to, abyste v tréninku uspěli. Pokud v reálu nastane ta situace kterou nechci, tak jak bylo řečeno nekřičím na něj, nevolám povely, jdu si v klidu pro něj, zkusím se s majitelem psa domluvit, zda by mi nedal malou krátkou šanci si to zopáknout na vodítku, ukázat psu, co po něm chci, odměnit ho tím, že dostane volno.

"nechci ho mít stále na stopovacce, ale opravdu nevím jak docílit teď toho, aby se nerozbehl."
za prvé - mít ho pořád na stopovačce (zatím)
za druhé - naučit přivolání do úrovně reflexu
za třetí - naučit povel STOP do úrovně reflexu
za čtvrté - naučit, že z povelu se odchází až zrušením povelu, např. to "volno"
za páté - jako odměnu nechť dostane tu kýženou hru se psem (samozřejmě po domluvě s majitelem)- za psem ho dovedeš na vodítku/nebo ho uvolni povelem "volno"

Ono to není JENOM o tom člověk je "nejzajímavější", ale i o tom, že člověk nastaví nějaká pravidla a pes je dodržuje.

Děkuji všem, Dneska jsme šli na volno po lese, bylo hnusně, takže mi bylo jasný, že nikoho nepotkáme, potkali jsme paní s malým psem hoodně daleko od nás, dala jsem mu čekej, to ho ještě neviděl, zrovna jsme měnili směr, takže jsem ho jen navedla na sebe, aby psa neviděl a šlo se dál. Pak ho teda uviděl, ale zase jsem mu řekla čekej, a šli jsme jinudy, takže šel si po svým (nerad se vrací), pak jsme se blížili k parku, tak jsem ho dala na vodítko, byl tam pes, takže na něj koukal, řekla jsem čekej, nějak se mu nechtělo, pak zastavil a sednul si, tak jsem ho pochválila, šlo se dál, pes tam nikde neměl paničku, z dálky na nás štěkal, snažil jsem se ho co nejvíc nalákat na sebe, aby si toho psa tolik nevšímal, upřeně se na něj díval, no tak nějak jsme prošli a t je celý. Kdyby měl paničku, zeptala bych se jestli se můžou očuchat a třeba pohrát..takhle to mám dělat neboo?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"nechci ho mít stále na stopovacce, ale opravdu nevím jak docílit teď toho, aby se nerozbehl."
za prvé - mít ho pořád na stopovačce (zatím)
za druhé - naučit přivolání do úrovně reflexu
za třetí - naučit povel STOP do úrovně reflexu
za čtvrté - naučit, že z povelu se odchází až zrušením povelu, např. to "volno"
za páté - jako odměnu nechť dostane tu kýženou hru se psem (samozřejmě po domluvě s majitelem)- za psem ho dovedeš na vodítku/nebo ho uvolni povelem "volno"

Ono to není JENOM o tom člověk je "nejzajímavější", ale i o tom, že člověk nastaví nějaká pravidla a pes je dodržuje.

No to co píšete naprostý souhlas , bohužel ono se to lehko řekne, ale hůř udělá...

Jinak u svých "cvičených psů" je pravda, že jsem povel "volno" používala, prostě sami od sebe bez povelu nikam nevyběhli...no asi zase zavedu...

"Kdyby měl paničku, zeptala bych se jestli se můžou očuchat a třeba pohrát..takhle to mám dělat neboo? "
Ano, za odměnu a tu odměnu mu poskytneš ty (jenom nedejbože, aby ho ten druhý nenapadl...nó, pak bys třeba měla odučeno )

Jenom jsem chtěla dodat, co mi lehce předtím vypadlo - ten povel STOP je pro psy jednodušší, nemusí se otáčet k předmětu svého zájmu zády (a je jedno, jestli ve smyslu pozitivním či negativním)...ty máš "čekej" (jenom si dej zase pozor, aby to "čekej" mělo nějakou jasnou formu).

"bohužel ono se to lehko řekne, ale hůř udělá..."
no, vlastně ani ne, ale musí to být cílený, řízený a intenzivní trénink, postupovat v nerušeném prostředí, povel "vpálit do mozku" a pak rušit... Jenom tak občas v rámci procházky to není ono.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Kdyby měl paničku, zeptala bych se jestli se můžou očuchat a třeba pohrát..takhle to mám dělat neboo? "
Ano, za odměnu a tu odměnu mu poskytneš ty (jenom nedejbože, aby ho ten druhý nenapadl...nó, pak bys třeba měla odučeno )

Jenom jsem chtěla dodat, co mi lehce předtím vypadlo - ten povel STOP je pro psy jednodušší, nemusí se otáčet k předmětu svého zájmu zády (a je jedno, jestli ve smyslu pozitivním či negativním)...ty máš "čekej" (jenom si dej zase pozor, aby to "čekej" mělo nějakou jasnou formu).

"bohužel ono se to lehko řekne, ale hůř udělá..."
no, vlastně ani ne, ale musí to být cílený, řízený a intenzivní trénink, postupovat v nerušeném prostředí, povel "vpálit do mozku" a pak rušit... Jenom tak občas v rámci procházky to není ono.

Dobře, No tak po něm už pes vyjel, když přiletěl, měl z toho hroznou srandu a ještě ho provokoval.
Ach jo, já mu v tom fakt dělám guláš, na přechodu máme ještě stůj, a to je zase takový povel (na vodítku), z kterýho se opravdu nesmí hnout. To čekej je takový volnější..tak já nevím...bodejť by pak něco uměl, že jo

"No tak po něm už pes vyjel, když přiletěl, měl z toho hroznou srandu a ještě ho provokoval"
nemáš ty labíka?!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"No tak po něm už pes vyjel, když přiletěl, měl z toho hroznou srandu a ještě ho provokoval"
nemáš ty labíka?!

No nevím, já mu říkám bestie, přítel parchante a na "cvičáku" mu cvičitelka říká hajzle žlutej prašivej. Ano ďábelský labík.

"Ach jo, já mu v tom fakt dělám guláš, na přechodu máme ještě stůj, a to je zase takový povel (na vodítku), z kterýho se opravdu nesmí hnout. To čekej je takový volnější..tak já nevím...bodejť by pak něco uměl, že jo "
Mí psi také mají stůj a čekej a "zatáčka, nevidím" = čeká až předejdu a pokynu, že můžou jít, atd. atd...V tomto případě ale radši vol to striktní "stůj" = ani pidi krůček, které ho naučíš fakt jako reflex - tam bych mu nějaké lehké variace nedovolovala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Ach jo, já mu v tom fakt dělám guláš, na přechodu máme ještě stůj, a to je zase takový povel (na vodítku), z kterýho se opravdu nesmí hnout. To čekej je takový volnější..tak já nevím...bodejť by pak něco uměl, že jo "
Mí psi také mají stůj a čekej a "zatáčka, nevidím" = čeká až předejdu a pokynu, že můžou jít, atd. atd...V tomto případě ale radši vol to striktní "stůj" = ani pidi krůček, které ho naučíš fakt jako reflex - tam bych mu nějaké lehké variace nedovolovala.

Dobře, takže stopovačku, stůj, pojistim si, aby se nehnul, dojdu k němu a odměním, a takhle dokola?

Andrýsek3 napsal(a):
Dobře, takže stopovačku, stůj, pojistim si, aby se nehnul, dojdu k němu a odměním, a takhle dokola?

No, takhle nějak, ale musí to být řízené a mít to nějaký postup (a cvičeno s radostí). Takže začnete spolu-vedle sebe ( ať můžeš okamžitě psa zastavit rukou před hrudník...např.- nezastavovala bych ho vodítkem), třeba 3-5 opakování (to je fakt individuální)...uvolnění hrou. Až je perfektní, tak ztížíš o jeden "parametr", neboli buď ho pustíš dál od sebe, nebo si to dáte z klusu...atd.atd...to vše zatím v prostředí bez rušivých vlivů, ty (lidi, psy,...) až už to bude mít pes zafixováno (toť optimální postup, samozřejmě chápu, že ne vždy proveditelný). Ale když si dáš třeba 5 cvičeníček během dne, tak by to mělo jít velmi rychle. On se nějaký postup nedá takhle napsat, musíš se řídit psem, musí ho to bavit, musí to mít spád...
Já bych s ním nacvičila i ten rituál "za odměnu si můžeš jít hrát se psem" - s nějakým známým psím kamarádem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, takhle nějak, ale musí to být řízené a mít to nějaký postup (a cvičeno s radostí). Takže začnete spolu-vedle sebe ( ať můžeš okamžitě psa zastavit rukou před hrudník...např.- nezastavovala bych ho vodítkem), třeba 3-5 opakování (to je fakt individuální)...uvolnění hrou. Až je perfektní, tak ztížíš o jeden "parametr", neboli buď ho pustíš dál od sebe, nebo si to dáte z klusu...atd.atd...to vše zatím v prostředí bez rušivých vlivů, ty (lidi, psy,...) až už to bude mít pes zafixováno (toť optimální postup, samozřejmě chápu, že ne vždy proveditelný). Ale když si dáš třeba 5 cvičeníček během dne, tak by to mělo jít velmi rychle. On se nějaký postup nedá takhle napsat, musíš se řídit psem, musí ho to bavit, musí to mít spád...
Já bych s ním nacvičila i ten rituál "za odměnu si můžeš jít hrát se psem" - s nějakým známým psím kamarádem.

Super děkuju, já to prostě potřebuju vysvětlit takhle.. teď jsme byli venku, tak jsme to tak nějak zkoušeli. Na vodítku. Takže to budeme párkrát za procházku dělat..a pak postupně ztěžovat děkuji.

Hmn

"bohužel ono se to lehko řekne, ale hůř udělá..."
no, vlastně ani ne, ale musí to být cílený, řízený a intenzivní trénink, postupovat v nerušeném prostředí, povel "vpálit do mozku" a pak rušit... Jenom tak občas v rámci procházky to není ono.

S dvouletým, jakýmkoliv výcvikem nepolíbeným irským setrem, který byl 2x denně vypuštěn z kotce na zahradu, než jsem si ho vzala, mi to trvalo tři měsíce intenzivní každodenní práce, než fungoval na první dobrou...no jak píšete, žádné "zkoušení" během procházky...každá "procházka" byl intenzivní výcvik...
U feny NO, která k tomu byla vedena od štěněte, to bylo podstatně jednodušší...a i tak byla stoprocentně spolehlivá až ve dvou letech...ale to spíš bylo způsobeno tím, že jsem si jí cvičila sama jako naprostý začátečník...

Měla bych jeden technický dotaz. Začali jsme tak nějak cvičit to stůj, na vodítku..v pohodě, já jsem těd ne vždy používala pamlsky..to byla.asi taky dost chyba. Ale teď jsem koupila sušené masíčko, no a že stůj se stalo okamžitě sedni.. takže teď nevím.mam ho opravovat na stůj? Klidně bych mu říkala sedni, ale pak si to neumím představit až by byl na volno (někdy), tak to se spíš zastaví, než si sedne. Natož, kdyz by viděl psa..tak já nevím teď

Andrýsek3 napsal(a):
Měla bych jeden technický dotaz. Začali jsme tak nějak cvičit to stůj, na vodítku..v pohodě, já jsem těd ne vždy používala pamlsky..to byla.asi taky dost chyba. Ale teď jsem koupila sušené masíčko, no a že stůj se stalo okamžitě sedni.. takže teď nevím.mam ho opravovat na stůj? Klidně bych mu říkala sedni, ale pak si to neumím představit až by byl na volno (někdy), tak to se spíš zastaví, než si sedne. Natož, kdyz by viděl psa..tak já nevím teď

Zastavit psa v rozběhu povelem stůj je majstrštik. Obávám se, že to se vám nikdy nepovede. Když už tak zaujetí polohy lehni, ale i tak...

anonymx napsal(a):
Zastavit psa v rozběhu povelem stůj je majstrštik. Obávám se, že to se vám nikdy nepovede. Když už tak zaujetí polohy lehni, ale i tak...

No.i kdyby ne v rozběhu, tak on se nejdřív zastaví.. nevím, jestli by si sednul..
Takhle to bylo na délku vodítka, přecházeli jsme silnici a pak je louka a les, tam on ví, že bude na volno, tak jsem mu řekla stůj a on si sednul..byl asi 1,5m přede mnou nekoukal na mě. Pak počkal než ho odepnu, a než řeknu volno..

Andrýsek3 napsal(a):
No.i kdyby ne v rozběhu, tak on se nejdřív zastaví.. nevím, jestli by si sednul..
Takhle to bylo na délku vodítka, přecházeli jsme silnici a pak je louka a les, tam on ví, že bude na volno, tak jsem mu řekla stůj a on si sednul..byl asi 1,5m přede mnou nekoukal na mě. Pak počkal než ho odepnu, a než řeknu volno..

Tohle je ale úplně něco jiného. Domnívala jsem se, že vám jde o to odnaučit ho bezhlavě vybíhat.

anonymx napsal(a):
Tohle je ale úplně něco jiného. Domnívala jsem se, že vám jde o to odnaučit ho bezhlavě vybíhat.

Jooo to jo, ale vy jste mi radili, ať nejprve učím zastavení na vodítku, po tom trochu dál na stopovačce, pak v rušivém prostředí, atd..nebo ne?

Já určitě ne. Protože to jsou natolik odlišné situace, že je prostě spojit nelze. Zastavení např. u silnice nebo před puštěním na volno a v afektu. Zastavit psa povelem na zaujetí jakékoliv polohy pokud vypálí např. za zajícem je fakt mistrovský kousek. a na vodítku to nenaučíte.

anonymx napsal(a):
Já určitě ne. Protože to jsou natolik odlišné situace, že je prostě spojit nelze. Zastavení např. u silnice nebo před puštěním na volno a v afektu. Zastavit psa povelem na zaujetí jakékoliv polohy pokud vypálí např. za zajícem je fakt mistrovský kousek. a na vodítku to nenaučíte.

Aha... a vy mi radíte co? Utíkat pryč? A pak? To mi přece nezaručí, že budu moct jít se psem na volno i když psa uvidíme? Já jsem asi fakt úplně blbá..Ale nevím jak ho to naučit

anonymx napsal(a):
Zastavit psa v rozběhu povelem stůj je majstrštik. Obávám se, že to se vám nikdy nepovede. Když už tak zaujetí polohy lehni, ale i tak...

Jenom technická poznámka (bez konkrétní návaznosti na psa Andrýska) neb ani toto nelze říci obecně - pastevce zastavím i v rozběhu povelem stůj, ale v životě by si nelehl, to je pro něj opět nevýhodná pozice...

"Jooo to jo, ale vy jste mi radili, ať nejprve učím zastavení na vodítku, po tom trochu dál na stopovačce, pak v rušivém prostředí, atd..nebo ne?"
Andrýsku, drž se jednoho pravidla - při výcviku ztěžujeme vždy jenom jeden parametr (krom toho, že se musíš taky řídit citem) - takže např. naučíš psa krásně zastavit když půjde vedle tebe na vodítku, pak ho pusť třeba víc před sebe (zvětšení vzdálenosti = ztížení 1 parametru) nebo ho naučíš zastavit z poklusu, pes pořád u nohy (zvýšení rychlosti = ztížení jednoho parametru)...a z trysku...a pak mu tam třeba navíc hodíš míček (už bude mít motivaci jít dopředu) - zastaví, paráda, hra (neboli TY mu dáš, to za čím chtěl běžet - neb máš druhý míček v kapse)...a třeba až poté zvětšuješ vzdálenost psa od tebe...
Nevím zda se to dá říct obecně, ale to zvyšování rychlosti se zastavením aspoň mé psy bavilo, má to takové napětí, dynamiku
Neboli - odměny, dynamická hra, psa to musí bavit...

anonymx napsal(a):
Já určitě ne. Protože to jsou natolik odlišné situace, že je prostě spojit nelze. Zastavení např. u silnice nebo před puštěním na volno a v afektu. Zastavit psa povelem na zaujetí jakékoliv polohy pokud vypálí např. za zajícem je fakt mistrovský kousek. a na vodítku to nenaučíte.

No právě že na tom vodítku začínat musí. Ten pes musí zvládnout zaujetí polohy nejdřív na vodítku na krátkou vzdálenost. Musí to dávat z první dobrý, až to bude dávat z první dobrý, při různý zátěži a bude to mít dobře fixlý, může prodlužovat vzdálenost - prodloužím si vodítko, použiju stopku (držím v ruce). Pak si to střihne navolno znovu ve svý blízkosti a pak bude tu vzdálenost navolno prodlužovat. Normálně psy učím zastavení a usednutí z rozběhnutí - za kámošem, za balonkem, za kočkou, za zajícem, na stopě... prostě je to běžná součást naší komunikace.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jenom technická poznámka (bez konkrétní návaznosti na psa Andrýska) neb ani toto nelze říci obecně - pastevce zastavím i v rozběhu povelem stůj, ale v životě by si nelehl, to je pro něj opět nevýhodná pozice...

"Jooo to jo, ale vy jste mi radili, ať nejprve učím zastavení na vodítku, po tom trochu dál na stopovačce, pak v rušivém prostředí, atd..nebo ne?"
Andrýsku, drž se jednoho pravidla - při výcviku ztěžujeme vždy jenom jeden parametr (krom toho, že se musíš taky řídit citem) - takže např. naučíš psa krásně zastavit když půjde vedle tebe na vodítku, pak ho pusť třeba víc před sebe (zvětšení vzdálenosti = ztížení 1 parametru) nebo ho naučíš zastavit z poklusu, pes pořád u nohy (zvýšení rychlosti = ztížení jednoho parametru)...a z trysku...a pak mu tam třeba navíc hodíš míček (už bude mít motivaci jít dopředu) - zastaví, paráda, hra (neboli TY mu dáš, to za čím chtěl běžet - neb máš druhý míček v kapse)...a třeba až poté zvětšuješ vzdálenost psa od tebe...
Nevím zda se to dá říct obecně, ale to zvyšování rychlosti se zastavením aspoň mé psy bavilo, má to takové napětí, dynamiku
Neboli - odměny, dynamická hra, psa to musí bavit...

Přesně - baví je to .

I takhle to jde, ale bude to trvat tak rok...

anonymx napsal(a):
I takhle to jde, ale bude to trvat tak rok...

Ne nebude. Musí se tomu věnovat a dělat to dobře.

anonymx napsal(a):
I takhle to jde, ale bude to trvat tak rok...

Ale prdlačka...

Nechci se s vámi hádat, ale zastavit psa povelem když mu vylítne zajíc pod čumákem je mistrovský kousek a pokud to není vyložený flegmatik, ale "lovec", tak se jí to nepodaří nikdy.
Já cvičím úplně jinak, žádné pomaloučku a bez rušivých momentů a jakýkoliv cvik je tak otázka chvilky.

Ani jsem to už celé nedočítala a shrnula bych to asi takto: každý má jiného psa, s jinou povahou, jinak ho cvičí. Tomu vyjde to dělat takhle, tomu zase úplně jinak. Skoro mi z toho vychází, že je zbytečné se snažit dozvědět, jak je to nejlíp a správně. Tím neříkám, že se pořád nesnažím také(něco pochytit, využít) ale jak tak koukám, tuším všechno naprd a člověk si to se svým psem musí tak nějak všechno odzkoušet sám, protože jen on zná svého psa, jeho povahu, reakce atd. nejlíp.

anonymx napsal(a):
Nechci se s vámi hádat, ale zastavit psa povelem když mu vylítne zajíc pod čumákem je mistrovský kousek a pokud to není vyložený flegmatik, ale "lovec", tak se jí to nepodaří nikdy.
Já cvičím úplně jinak, žádné pomaloučku a bez rušivých momentů a jakýkoliv cvik je tak otázka chvilky.

U tohoto bych se ráda zeptala: čím jiným ho tedy zastavit? Zastřelit?

lesnížínka napsal(a):
Ani jsem to už celé nedočítala a shrnula bych to asi takto: každý má jiného psa, s jinou povahou, jinak ho cvičí. Tomu vyjde to dělat takhle, tomu zase úplně jinak. Skoro mi z toho vychází, že je zbytečné se snažit dozvědět, jak je to nejlíp a správně. Tím neříkám, že se pořád nesnažím také(něco pochytit, využít) ale jak tak koukám, tuším všechno naprd a člověk si to se svým psem musí tak nějak všechno odzkoušet sám, protože jen on zná svého psa, jeho povahu, reakce atd. nejlíp.

V tomhle máte naprostou pravdu. Metod je miion, ale každý pes je jiný a každý člověk také. A navíc tady můžeme poradit metodu, ale to absolutně neznamená, že je pro vás a vašeho psa vhodná. Tady se NIKDY nemůžete dozvědět, co je pro vás nejlíp a správně. Můžete se maximálně zamyslet a zkusit. Ale ono to "zkoušení" bývá cesta do pekel, spoustu cviků, které od začátku neděláte dobře tak nenapravitelně pokazíte. Můžeme se tady "vykecávat" do aleluja, ale jediná dobrá rada je: najít odborníka.

lesnížínka napsal(a):
U tohoto bych se ráda zeptala: čím jiným ho tedy zastavit? Zastřelit?

Ne, ale odnaučit ho vybíhat.

Když už se stane, je nutné psa opravdu v první setině vteřiny (pokud to nestihnu v momentě kdy ztuhne před vypálením) ho čímkoliv "překvapit". Naprosto nečekaným povelem, opravdu jásavým zvoláním třeba jen jména, vyběhnutím za ním s dupáním a řevem,... jakmile znejistí a i jen se otočí, už zavolat a děsná pochvala. Ale tohle funguje nárazově, ne 3x denně.

anonymx napsal(a):
Nechci se s vámi hádat, ale zastavit psa povelem když mu vylítne zajíc pod čumákem je mistrovský kousek a pokud to není vyložený flegmatik, ale "lovec", tak se jí to nepodaří nikdy.
Já cvičím úplně jinak, žádné pomaloučku a bez rušivých momentů a jakýkoliv cvik je tak otázka chvilky.

Já jen přpoodotknu, že Andrýsek ovšem momentálně neřeší zajíce u psa lovce ale excitovanoc retrívřího dorostence u psů. Trochu nižší levl.
No každý cvičíme nějak. Já kupř, radši pomaloučku bez těch rušivých momentů, kdy mám šanci dobře a přesně psovi vysvětlit a ukázat co PŘESNĚ je dobře a mám ho tím pádem hned za co chválit než opačně. S dítětem taky rovnou nezačnete psát diktát, když neumí spojovat písmenka.

anonymx napsal(a):
Když už se stane, je nutné psa opravdu v první setině vteřiny (pokud to nestihnu v momentě kdy ztuhne před vypálením) ho čímkoliv "překvapit". Naprosto nečekaným povelem, opravdu jásavým zvoláním třeba jen jména, vyběhnutím za ním s dupáním a řevem,... jakmile znejistí a i jen se otočí, už zavolat a děsná pochvala. Ale tohle funguje nárazově, ne 3x denně.

Aha no a tady to máme - když začnu psa učit právě bez těch rušivých momentů není následně nutné ho ani překvapovat, ani dupat ani řvát, znejistit ho. Protože co? protože jsme to neuspěchali.

anonymx napsal(a):
Nechci se s vámi hádat, ale zastavit psa povelem když mu vylítne zajíc pod čumákem je mistrovský kousek a pokud to není vyložený flegmatik, ale "lovec", tak se jí to nepodaří nikdy.
Já cvičím úplně jinak, žádné pomaloučku a bez rušivých momentů a jakýkoliv cvik je tak otázka chvilky.

Teď nevím, jestli to bylo jen přirovnání, nebo jste už zapomněla. Jinak můj není lovec, ale běhá za psy.. se zvěří mě to.prijde ještě těžší, co jsem tak četla..
No tak já nevím, teď je zase úplně zlatý pár dní.. hlídám si. Aby nevyběhl...Ale těch návodu je víc, ale asi budu zkoušet zastavení..

Andrýsek3 napsal(a):
Teď nevím, jestli to bylo jen přirovnání, nebo jste už zapomněla. Jinak můj není lovec, ale běhá za psy.. se zvěří mě to.prijde ještě těžší, co jsem tak četla..
No tak já nevím, teď je zase úplně zlatý pár dní.. hlídám si. Aby nevyběhl...Ale těch návodu je víc, ale asi budu zkoušet zastavení..

Andrýsku - zamyslete se, zvažte jaký je váš pes, jakou má povahu, co by mu sedělo, vyberte si kudy na to a toho se držte, podle toho jeďte. Nejhorší by bylo lavírovat mezi jedním a druhým. Pes by v tom měl buřtguláš.

To je sice pravdu - problém Andrýska, ale o moc nižší levl to zas není. Ten prvotní impuls k vyběhnutí je srovnatelný.
Ale tady nejde o "šanci". Psovi to VŽDY musíte dobře a přesně vysvětlit tak, aby to napoprvé udělal dobře a vy jste mohla jen a jen chválit. Jakékoliv opravování je cesta do pekel. Rozdíl je, jestli cvičím v izolaci anebo si cvik rozfázuji. Např. cvičit odložení v izolaci je nesmysl, protože pes sice doma na koberci ho umí, ale jinde je to natolik odlišné, že v podstatě začínáte od začátku. Pokud ho to učím hned, ale postupuji krok po kroku, tak ušetřím spoustu času a hlavně nervů svých i psích.

anonymx napsal(a):
To je sice pravdu - problém Andrýska, ale o moc nižší levl to zas není. Ten prvotní impuls k vyběhnutí je srovnatelný.
Ale tady nejde o "šanci". Psovi to VŽDY musíte dobře a přesně vysvětlit tak, aby to napoprvé udělal dobře a vy jste mohla jen a jen chválit. Jakékoliv opravování je cesta do pekel. Rozdíl je, jestli cvičím v izolaci anebo si cvik rozfázuji. Např. cvičit odložení v izolaci je nesmysl, protože pes sice doma na koberci ho umí, ale jinde je to natolik odlišné, že v podstatě začínáte od začátku. Pokud ho to učím hned, ale postupuji krok po kroku, tak ušetřím spoustu času a hlavně nervů svých i psích.

Vy ho nenaučíte napřed doma, aby věděl co je lehni a zústaň? Vy jdete hnedle se štěnětem ven tam začnete lehni a zústaň uprostřed sídliště, když mu tam běhají děti, míče, psy a ono ještě neví, co je lehni a že má setrvat na místě?

"Já jen přpoodotknu, že Andrýsek ovšem momentálně neřeší zajíce u psa lovce ale excitovanoc retrívřího dorostence u psů. Trochu nižší levl."
na však...

Andrýsek, si myslím, že bys měla obecně pracovat na ovladatelnosti psa za jakýchkoliv podmínek. Pracovat s ním a pracovat, ta spolupráce s tebou pro něj musí být samozřejmostí. To, jestli ho budeš přivolávat nebo / a zastavovat je na tobě a na té ovladatelnosti. To zastavení je pro psy "nižší level", proto ho četní používáme, rovněž je na tobě, jestli ho necháš stát nebo ho budeš pokládat (jak už jsem psala, třeba pro mého psa by to položení bylo něco jako podpásovka), jiní psi se pokládají přirozeně.

edit: zatím přibyly příspěvky zrzavce, čímž se ten můj stává jenom opakováním...

Zrzavci napsal(a):
Vy ho nenaučíte napřed doma, aby věděl co je lehni a zústaň? Vy jdete hnedle se štěnětem ven tam začnete lehni a zústaň uprostřed sídliště, když mu tam běhají děti, míče, psy a ono ještě neví, co je lehni a že má setrvat na místě?

Samozřejmě. Až na to, že já "zůstaň" neučím, učím setrvat v povelu dokud jej neukončím. Takže učím pouze lehni, sedni, apod.

anonymx napsal(a):
Samozřejmě. Až na to, že já "zůstaň" neučím, učím setrvat v povelu dokud jej neukončím. Takže učím pouze lehni, sedni, apod.

No tak vidíte, že ten začátek prostě JE bez těch rušivých elementů, jak jsem psala.
Se setrváním v povelu - jo to je jasný. Já mám pro zůstaň to použití, že tam je mi jedno, zda pes bude sedět, ležet, či si dobrovolně postojí - je to takový volný doplňkový povel, kdy pes ví, že se prostě nemá hýbat z místa a je mi fučík co při tom bude dělat - klidně si vykydnutej na kejtu bude hlodat žužlokost, takže na pohodlíčko, ale vzdálit se nesmí.

Zrzavci napsal(a):
No tak vidíte, že ten začátek prostě JE bez těch rušivých elementů, jak jsem psala.
Se setrváním v povelu - jo to je jasný. Já mám pro zůstaň to použití, že tam je mi jedno, zda pes bude sedět, ležet, či si dobrovolně postojí - je to takový volný doplňkový povel, kdy pes ví, že se prostě nemá hýbat z místa a je mi fučík co při tom bude dělat - klidně si vykydnutej na kejtu bude hlodat žužlokost, takže na pohodlíčko, ale vzdálit se nesmí.

Takže když mu řeknu stůj a on si sedne, tak by jste to neřešila, důležité je, že zůstane na tom místě? Protože on jak mám ten pamlsek, tak si automaticky sedá, když po něm chci, aby zastavil na vodítku..

Zrzavci napsal(a):
No tak vidíte, že ten začátek prostě JE bez těch rušivých elementů, jak jsem psala.
Se setrváním v povelu - jo to je jasný. Já mám pro zůstaň to použití, že tam je mi jedno, zda pes bude sedět, ležet, či si dobrovolně postojí - je to takový volný doplňkový povel, kdy pes ví, že se prostě nemá hýbat z místa a je mi fučík co při tom bude dělat - klidně si vykydnutej na kejtu bude hlodat žužlokost, takže na pohodlíčko, ale vzdálit se nesmí.

Přesně...setrvání v povelu, mi přijde blbé třeba v situaci, kdy odložím psa a jdu na nákup. Musím ho tam najít, ale může si jít lehnout o kousek dál, kde se mu leží líp, protože na to místo už vyšlo sluníčko, nebo si sednout, nebo nevím co, ale nemusí být přece v povelu lehni, ne?

Andrýsek3 napsal(a):
Takže když mu řeknu stůj a on si sedne, tak by jste to neřešila, důležité je, že zůstane na tom místě? Protože on jak mám ten pamlsek, tak si automaticky sedá, když po něm chci, aby zastavil na vodítku..

Ne to ne, mám učeno, že když písknu specifické písknutí, pes se musí zastavit, sednout a čekat, dokud k němu nedojdu. To sednutí je právě proto, že to je klidová pozice z který se pes sám o fous hůř uvolní- pokud je něčím excitovaný a hlavně teda u mě to vzniklo proto, že se hodně pohybuju v polích. V polích jsou myslivci a já jsem si kdysi dávno říkala, možná naivně-že pokud uvidí psa, který může z jeho úhlu pohledu být volně ložený /nemusí mě ten dotyčný vidět/, tak pokud uvidí psa, který se sice volně pohybuje, ale pak se zastaví a sedne, že by mu mohlo dojít, že pes tam jednak není sám a že je cvičený, ovladatelný. Původně jsem taky měla jen zastavování, pak jsem doplnila o to sednutí, to mi následně přišlo vhod i jindy. Pes to nevnímá jako zákaz, že někam nemůže jít - tedy třeba za kámošem - nemusí se ke mně vrátit, což pro něj je těžší, ale čupne si na řiť a očekává běh věcí příštích. Někdy pustím, někdy ne, ale on neví, kdy které řešení bude. Takže já za sebe bych ve vaší situaci učiíla to, že na nějaký povel (slovo, písknutí), budu vyžadovat sednutí (ještě doušek - já doplňuju ještě o signál ruky - dlaň a roztažené prsty vedle ramene, tak aby dlaň byla viditelná i na dálku, nesplynula s tělem. Používám, pokud pracujeme na dálku a psa nějakým způsobem navádím- levá, pravá, zastav, sedni...). Vzala bych to jako nový cvik.

Ale ja myslela samozrejme ze cvicim od prvniho dne mezi lidmi, psy. Ale ja cvicim opravdu, takze povel pro cvik proste jindy nepouziju. Napr. lehni pred obchodem. Tam mame jen cekej.

lesnížínka napsal(a):
Přesně...setrvání v povelu, mi přijde blbé třeba v situaci, kdy odložím psa a jdu na nákup. Musím ho tam najít, ale může si jít lehnout o kousek dál, kde se mu leží líp, protože na to místo už vyšlo sluníčko, nebo si sednout, nebo nevím co, ale nemusí být přece v povelu lehni, ne?

Lehni mám na cvičení, zůstaň na volné použití, kdy se pes delší dobu prostě nehne z místa, stejně jako povel čekej - v podstatě by ho člověk opravdu nepotřeboval, protože když dá psu povel, měl by pozici zaujmout a setrvat v ní, ale povel čekej používám tam, kde psa uvolňuju z dálky, nemusím k němu vůbec dojít, ale on se nemá hnout z místa, nicméně je to krátkodobá záležitost to čekání. Z běžného použití pak pes ví, co bude následovat, že prostě se po zůstaň bude nějakou dobu vyvalovat pod stole v hospdě a to i v případě, že já odejdu na záchod a u vedlejšího stolu je pes, že po čekej v polích se má zastavit, neodcházet a počkat až dojdu já, je to krátkodobá záležitost.V podstatě informace pro psa, co se bude dít.

"Takže když mu řeknu stůj a on si sedne, tak by jste to neřešila"
řešila, protože stůj je stůj a sedni je sedni (teda pokud používáš povel sedni), není to totéž. Není dobré mu v tom dělat guláš a nechávat ho v tom.

"Protože on jak mám ten pamlsek, tak si automaticky sedá, když po něm chci, aby zastavil na vodítku.. "
naučil se, že pamlsek = povel sedni, a to je špatně. Pamlsek může mít před čumákem, když ho např. ze sedu či stoje do toho lehu NAVÁDÍM (že čumák jde za pamlskem a díky tomu se tělo sklopí na zem). Ale to je pro to prvotní naučení toho správného pohybu k tomu povelu! Jinak pes dostává pamlsek AŽ PO provedení, respektive až po pochvale (dle fáze učení).

(krom toho, že taky můžu přiřazovat povel až k už naučenému, ale to bych už sem nemotala )

Zrzavci napsal(a):
Lehni mám na cvičení, zůstaň na volné použití, kdy se pes delší dobu prostě nehne z místa, stejně jako povel čekej - v podstatě by ho člověk opravdu nepotřeboval, protože když dá psu povel, měl by pozici zaujmout a setrvat v ní, ale povel čekej používám tam, kde psa uvolňuju z dálky, nemusím k němu vůbec dojít, ale on se nemá hnout z místa, nicméně je to krátkodobá záležitost to čekání. Z běžného použití pak pes ví, co bude následovat, že prostě se po zůstaň bude nějakou dobu vyvalovat pod stole v hospdě a to i v případě, že já odejdu na záchod a u vedlejšího stolu je pes, že po čekej v polích se má zastavit, neodcházet a počkat až dojdu já, je to krátkodobá záležitost.V podstatě informace pro psa, co se bude dít.

Ano, mám to naprosto stejně...

lesnížínka napsal(a):
Ano, mám to naprosto stejně...

Tak ono hlavně to je všechno o tom, jak si to člověk vymyslí a udělá. Pokud se nevěnuje nějakému kyno sportu včetně lovečiny, kde jsou povely a jejich provedení předepsané, tak si může vymyslet povel jaký chce a naučit na něj chování jaké chce...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak ono hlavně to je všechno o tom, jak si to člověk vymyslí a udělá. Pokud se nevěnuje nějakému kyno sportu včetně lovečiny, kde jsou povely a jejich provedení předepsané, tak si může vymyslet povel jaký chce a naučit na něj chování jaké chce...

Jo, jo. Většinu povelů si člověk uspořádá tak, aby mu šli do huby, aby se dali v pohodě v danou chvíli použít a byly jasné a stručné, či vyjádřily co po něm zrovna chci. Stůj se naučil celkem dobře a když použiju stůj, nějak už ví, že je to vážné a stojí, ani se nehne. Takže když jsem zařvala u zajíce stůj, tak se zaseknul. To byl ale u mne reflex a příště už jsem se to bála použít, jelikož kdyby se na to vyprdnul, mohlo by mi to význam povelu, stůj" pokazit i třeba v situaci, kdy leze na silnici ve chvíli, kdy tam jede auto(jištěný vodítkem).

Teď jsme se po 4hodinach vrátili z procházky. A zkoušela jsem zastavení na vodítku. Děláme to asi 4. Den, jen tak někde nebo i u přechodu a to když jsme to dělali předtím, tak jsem ho musela držet vodítkem, na některých místech to uměl, že se zastavil, jinde se musel zkorigovat.. teď to šlo hezky, vždy zastavil, když už to trvalo dlouho, tak měl tendenci zase jít, ale to jsem mu nedovolila, takže až na povel ("jdeme") jsme šli. Sednul si jednou, ale to jsem pochopila byla moje chyba.. takže to budeme zkoušet takhle, pak na větší délku, stopvacku a volno, postupně samozřejmě a pomalu..a pak takhle u psů? Zase na délku vodítka atd..?

Andrýsek3 napsal(a):
Teď jsme se po 4hodinach vrátili z procházky. A zkoušela jsem zastavení na vodítku. Děláme to asi 4. Den, jen tak někde nebo i u přechodu a to když jsme to dělali předtím, tak jsem ho musela držet vodítkem, na některých místech to uměl, že se zastavil, jinde se musel zkorigovat.. teď to šlo hezky, vždy zastavil, když už to trvalo dlouho, tak měl tendenci zase jít, ale to jsem mu nedovolila, takže až na povel ("jdeme") jsme šli. Sednul si jednou, ale to jsem pochopila byla moje chyba.. takže to budeme zkoušet takhle, pak na větší délku, stopvacku a volno, postupně samozřejmě a pomalu..a pak takhle u psů? Zase na délku vodítka atd..?

Ztrácím se. Nejedete tedy zastavení se sednutím, ale čistě jen zastavení, jo?

Zrzavci napsal(a):
Ztrácím se. Nejedete tedy zastavení se sednutím, ale čistě jen zastavení, jo?

Noo...Já se snažila, aby teda stál, včera si asi dvakrát sednul, dnes jednou, ale je pravda. Že jsem měla mlsku v ruce, teda jednou ne..dneska jinak normálně zastavil ve stoje...tak já nevím

Andrýsek3 napsal(a):
Noo...Já se snažila, aby teda stál, včera si asi dvakrát sednul, dnes jednou, ale je pravda. Že jsem měla mlsku v ruce, teda jednou ne..dneska jinak normálně zastavil ve stoje...tak já nevím

A jak to chcete vy se teda zeptám. Chcete aby se jen zastavoval, nebo aby si sedal, což je z mýho pohledu "bezpečnější", ale je na vás.

Zrzavci napsal(a):
A jak to chcete vy se teda zeptám. Chcete aby se jen zastavoval, nebo aby si sedal, což je z mýho pohledu "bezpečnější", ale je na vás.

No tak já nevím, spíš přímo stůj:) to mi přijde pak jednodušší na provedení až uvidí psisko.

anonymx napsal(a):
Když už se stane, je nutné psa opravdu v první setině vteřiny (pokud to nestihnu v momentě kdy ztuhne před vypálením) ho čímkoliv "překvapit". Naprosto nečekaným povelem, opravdu jásavým zvoláním třeba jen jména, vyběhnutím za ním s dupáním a řevem,... jakmile znejistí a i jen se otočí, už zavolat a děsná pochvala. Ale tohle funguje nárazově, ne 3x denně.

Přesně ten zlomeček času než pes "odstartuje", pak jsem používala zahvízdání, což znamenalo "okamžitý návrat k paničce" a používala jsem jen pro tuto situaci...což u chrta tedy představovalo zhruba padesát metrů, kdy udělal volný oblouk a vracel se směrem ke mě, kde následně předstíral, že si nutně musel běžet očuchat nějaké křovíčko, což si myslím, že u chrta, kterému vystartuje před nosem zajíc je celkem úspěch...a tím bych to zhodnotila, že jsme defakto měli "100% přivolání" ...pokud zajíce doběhl dřív než jsem ho stihla stopnout, očuchal a vracel se zpátky sám...

Jen k tomu dodám, že hodně se osvědčilo učit psa jen zastavení na stůj, bez sednutí. Třeba ve městech u přechodu, poněvadž když je hnusně, liják, rozbředlý sníh...pes buďto sednout vůbec nechce a nebo ochotně sedne, ale je pak jako prase, neřkuli, když je to posolené...

Hezké čtvrteční dopoledne, tak nějak hlásím pokroky (řekla bych), už ani nevím, kdy naposled mi pes běžel za psem. Hodně si ho teď hlídám, na běžným místech, kde je velká pravděpodobnost potkat psa je spíše na vodítku. (Je to tak i ve vyhlášce, ale večer tam chodíme i na volno). Včera i dnes jsme v lesích potkali psy. Včera kokršpaněla, Barney psa uviděl, já vyhrkla čekej a stál, nechal se odchytit a pak byl pušťen pohrát si, pokračovali jsme dál (měli jsme sebou ještě malého psíka) hned se nechal odvolat. Dneska dlouhá procházka na cestě zpět jsme potkali Jack russela, já ho ani neviděla, ale zase se zastavil a zpozorněl tak mi to bylo jasný, chvíli stál, pak lehce pohnul nohou (už chtěl startovat) opět jsem stihla říct čekej a počkal, šel na vodítko a s paní jsem se domluvila a byla super hra s russlíkem a balonkem. Odvolat jsem se ho nijak pak nesnažila, byl docela odvařený z balónku a pak jsem ho je vzala na vodítko. Nevím jak by reagoval, kdyby tam byl velký pes (z těch je podstatně víc odvařený). Ale jsem spokojená, cestou zpátky, byl u baráku na volno, kolem šel bišon, ani to s ním nehlo. Kdyžtak za nějaké rady, co příště lépe udělat ocením.

Andrýsek3 napsal(a):
Hezké čtvrteční dopoledne, tak nějak hlásím pokroky (řekla bych), už ani nevím, kdy naposled mi pes běžel za psem. Hodně si ho teď hlídám, na běžným místech, kde je velká pravděpodobnost potkat psa je spíše na vodítku. (Je to tak i ve vyhlášce, ale večer tam chodíme i na volno). Včera i dnes jsme v lesích potkali psy. Včera kokršpaněla, Barney psa uviděl, já vyhrkla čekej a stál, nechal se odchytit a pak byl pušťen pohrát si, pokračovali jsme dál (měli jsme sebou ještě malého psíka) hned se nechal odvolat. Dneska dlouhá procházka na cestě zpět jsme potkali Jack russela, já ho ani neviděla, ale zase se zastavil a zpozorněl tak mi to bylo jasný, chvíli stál, pak lehce pohnul nohou (už chtěl startovat) opět jsem stihla říct čekej a počkal, šel na vodítko a s paní jsem se domluvila a byla super hra s russlíkem a balonkem. Odvolat jsem se ho nijak pak nesnažila, byl docela odvařený z balónku a pak jsem ho je vzala na vodítko. Nevím jak by reagoval, kdyby tam byl velký pes (z těch je podstatně víc odvařený). Ale jsem spokojená, cestou zpátky, byl u baráku na volno, kolem šel bišon, ani to s ním nehlo. Kdyžtak za nějaké rady, co příště lépe udělat ocením.

No tak super...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak super...

Že jo, zatím to je super. Přitom jsme to nějak úplně ještě neučili, nepilovali..ale už si spojil, že má počkat, když vidí psa a nesnaží se jako dřív, když ho chci odchytit, uhýbat. Včera i dnes znova. Dnes jsme v dálce viděli jeho kámoše NOXBOM, takže velký pes, který si s ním často hraje. A taky počkal, teď už jsem teda nedoufala, protože popošel lehce, aby na něj viděl skrz strom..no byla jsem i hodně nervozní, že vylítne, ale říkala jsem čekeej a on si pak na místě začal čuchat..no to bylo pochvaly..paní bohužel spěchala, tak si nemohli za odměnu pohrát..

Andrýsek3 napsal(a):
Že jo, zatím to je super. Přitom jsme to nějak úplně ještě neučili, nepilovali..ale už si spojil, že má počkat, když vidí psa a nesnaží se jako dřív, když ho chci odchytit, uhýbat. Včera i dnes znova. Dnes jsme v dálce viděli jeho kámoše NOXBOM, takže velký pes, který si s ním často hraje. A taky počkal, teď už jsem teda nedoufala, protože popošel lehce, aby na něj viděl skrz strom..no byla jsem i hodně nervozní, že vylítne, ale říkala jsem čekeej a on si pak na místě začal čuchat..no to bylo pochvaly..paní bohužel spěchala, tak si nemohli za odměnu pohrát..

To mi přijde na psech úžasný, nějakou dobu se snažíte, vypadá to, že veškerá snaha přijde vniveč a najednou pes začne fungovat a vy si ještě nějakou dobu říkáte, zda to nebyla náhoda a zdráháte se uvěřit že to tak skutečně je

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To mi přijde na psech úžasný, nějakou dobu se snažíte, vypadá to, že veškerá snaha přijde vniveč a najednou pes začne fungovat a vy si ještě nějakou dobu říkáte, zda to nebyla náhoda a zdráháte se uvěřit že to tak skutečně je

Doufám, že to nejsou jen náhody, dnes dvakrát odvolání ze hry a počkání před jorkem. snad mu to vydrží.

Andrýsek3 napsal(a):
Doufám, že to nejsou jen náhody, dnes dvakrát odvolání ze hry a počkání před jorkem. snad mu to vydrží.

Psa máte mladého, takže já věřím, že to naopak bude lepší a lepší až nakonec "stoprocentní"...a opravdu si zasloužíte palec nahoru

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Psa máte mladého, takže já věřím, že to naopak bude lepší a lepší až nakonec "stoprocentní"...a opravdu si zasloužíte palec nahoru

A teď si trochu rejpnu...a šlo to i bez EO

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A teď si trochu rejpnu...a šlo to i bez EO

pšššt..jinak sem naběhnou.
To on si zaslouží , je to šikulka. Jen abych to nezakřikla.

Andrýsek3 napsal(a):
pšššt..jinak sem naběhnou.
To on si zaslouží , je to šikulka. Jen abych to nezakřikla.

Šikulky jste oba, ani nevíte jakou z vás mám radost

Děkujeme za podporu.

Safra tady to jede do samé chvály. No to se jen tak nevidí.

Tak ať se daří.

Aliens_II napsal(a):
Safra tady to jede do samé chvály. No to se jen tak nevidí.

Tak ať se daří.

Si pište. Děkujeme..snad mu to vydrží, budeme pilovat dál.

Tak krásných 10 dní jsem se těšila z úspěchů. A za dva dny, se mi to všechno sesypalo. Včera a dnes mi utekl za 3mi psy, za kterými by nešel ani předtím, nevím jeslti jsou nějaký erupce na Slunci, nebo jestli si ze mě dělá srandu. Dnes jsem jásala, prolítl před ním pes, takže se zastavil, ale pak popoběhnul a zastavil, ale nechal se přivolat, takže obrovská pochvala, šel na vodítko, prošli jsme, už jsme byli celkem daleko, psa už ani neviděl, tak jsem ho pustila, podíval se na mě a třista z místa zpátky. Jak jsem psala, ani za psy se zpět nevrací a dnes, tohle.
Naštěstí se ve všech třech případech okamžitě nechal od psa odvolat, jakoby čuchnout a zase k paničcce,...a jak nám to pěkně šlo.

Andrýsek3 napsal(a):
Tak krásných 10 dní jsem se těšila z úspěchů. A za dva dny, se mi to všechno sesypalo. Včera a dnes mi utekl za 3mi psy, za kterými by nešel ani předtím, nevím jeslti jsou nějaký erupce na Slunci, nebo jestli si ze mě dělá srandu. Dnes jsem jásala, prolítl před ním pes, takže se zastavil, ale pak popoběhnul a zastavil, ale nechal se přivolat, takže obrovská pochvala, šel na vodítko, prošli jsme, už jsme byli celkem daleko, psa už ani neviděl, tak jsem ho pustila, podíval se na mě a třista z místa zpátky. Jak jsem psala, ani za psy se zpět nevrací a dnes, tohle.
Naštěstí se ve všech třech případech okamžitě nechal od psa odvolat, jakoby čuchnout a zase k paničcce,...a jak nám to pěkně šlo.

No prostě by někdy ty naše psí lásky člověk zabil...já se mořila s feňulí docela dlouho při řešení našeho problému a pak stačil okamžik a byly jsme tam, kde před tím...

A vite proc? Kde jste udelala chybu?

anonymx napsal(a):
A vite proc? Kde jste udelala chybu?

Jestli byl dotaz určen mě, tak já to vím naprosto přesně, ale nejedná se o jednu konkrétní chybu, bohužel jsem nasekala, díky mé nezkušenosti s výchovou dvou stejně starých štěňat, spoustu chyb hned na začátku...teď už bych postupovala jinak, ale pozdě...
U mě se konkrétně jedná o "vyjíždění po psech", které bylo velmi dobře zvladatelné povelem "klid" do doby než se mi feňule zásluhou nehody chytla s fenou stafa...holky si nic neudělaly, ale od té doby byl povel klid zapomenut...půl roku jsem "znovu obnovovala" a když to vypadalo jako, že nám to šlape, tak stačil jeden "útočící" pes a bylo vymalováno...
(podotýkám, že každý pes samostatně funguje výborně)

bohužel to dospělo do té fáze, že jsem nemohla sama s oběma najednou ven...naštěstí už je to za námi

Neee, to bylo na Andryseek a tuhle konkretni situaci.

anonymx napsal(a):
Neee, to bylo na Andryseek a tuhle konkretni situaci.

Hups...nevadí, alespoň jsem se procvičila ve slohu

No, třeba dnes, tak jak jsme popošli. Tak jsem mu dala volno, tak si šel po svých ale za psem? Normálně se, ale nevrací, ikdyz je pes kousek a teď už jsme byli celkem daleko. No jinak mi přijde, že zase posedlý tou hrou se psem, předtím to se zastavil, trochu přemýšlel, počkal na mě, ale teď vidí psa a hned vylitne, přesně jako předtím. I když to popírá tu dnešní situaci, kdy viděl běžícího psa a vrátil se ke mně. Ja nevím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No prostě by někdy ty naše psí lásky člověk zabil...já se mořila s feňulí docela dlouho při řešení našeho problému a pak stačil okamžik a byly jsme tam, kde před tím...

Zblázním se z něj.

Andrýsek3 napsal(a):
Zblázním se z něj.

Je to ještě mlaďoch, prostě pokračujte...já si myslím, že s přibývajícím věkem se to zlepší...mohla bych vyprávět, jak jsem byla na mrtvici z mojí ovčandy, myslela jsem, že se nikdy pořádně poslouchat nenaučí a ve dvou letech najednou hrc prc a jako kdyby jí někdo vyměnil...poslouchala na první dobrou...vím, že tady lidi psali, že tohle není věkem a že puberta psa je výmluva, ale já si furt myslím, že když toto telecí období přejde, pejskovi se v kebulce rozsvítí a veškerá práce před tím se zúročí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to ještě mlaďoch, prostě pokračujte...já si myslím, že s přibývajícím věkem se to zlepší...mohla bych vyprávět, jak jsem byla na mrtvici z mojí ovčandy, myslela jsem, že se nikdy pořádně poslouchat nenaučí a ve dvou letech najednou hrc prc a jako kdyby jí někdo vyměnil...poslouchala na první dobrou...vím, že tady lidi psali, že tohle není věkem a že puberta psa je výmluva, ale já si furt myslím, že když toto telecí období přejde, pejskovi se v kebulce rozsvítí a veškerá práce před tím se zúročí

Já jsem taky hodně slyšela, že pak je to najednou, když se se psem ale pracuje. No nezblázním se z něj, zrovna včera jsme s přítelem říkali, že kdybychom slevili z nároků a představ. Tak je to super rodinný pes. Krom ne 100% přivolání, je hodný, poslušný, maličko závislák, ale tak v rámci mezí, by si ho kde kdo mohl přát. Zlaťoun můj.

Ja porad cekam, jestli se zamyslite proc to udelal a co jste vy udelala spatne. Zadne chovani psa neni "samo sebou" a nic se nestane bez duvodu.

anonymx napsal(a):
Ja porad cekam, jestli se zamyslite proc to udelal a co jste vy udelala spatne. Zadne chovani psa neni "samo sebou" a nic se nestane bez duvodu.

Pes poslechl, přišel a hned šel na vodítko, takže potom hned vypálil aby zase neskončil na voditku?

anonymx napsal(a):
Ja porad cekam, jestli se zamyslite proc to udelal a co jste vy udelala spatne. Zadne chovani psa neni "samo sebou" a nic se nestane bez duvodu.

No tak prostě nevím.

marcelaamax napsal(a):
Pes poslechl, přišel a hned šel na vodítko, takže potom hned vypálil aby zase neskončil na voditku?

No na vodítko jít musel, jinam by za tím psem pak stejně běžel, museli jsme kolem něj projít, a je na ti zvyklý, čuchne si, jdeme dál a už si zase může jít navolno. Právě, že nikdy se nevrací, teď se vrátil takový kus.

Klid Pes je živej tvor, nikoli robot... já se takovým psím epizodkám už spíš jenom směju, poněvadž jsem vyškolená koněm a oproti půltunovému hovádku pejsek je sranda, alespoň ten můj
U zvířat není nic definitvní a neměnné, že něco dělají či nedělají dnes neznamená, že to tak bude i zítra. Já už jsem na překvápka celkem zvyklá, ono zvíře může mít občas nálady, úlety, výpadky, může se chovat, s prominutím, jako deb.l...důležitější je, aby se v takových situacích nechoval jako deb.l i člověk.
Chce to zachovat klid, důslednost, vydržet, neuchýlit se ke zkratkovitým řešením.
A souhlasím se sardullah - puberta není výmluva, chce to vydržet, ono se vám to zúročí.
Máme je pro radost a pro vlastní osobní růst

Terven napsal(a):
Klid Pes je živej tvor, nikoli robot... já se takovým psím epizodkám už spíš jenom směju, poněvadž jsem vyškolená koněm a oproti půltunovému hovádku pejsek je sranda, alespoň ten můj
U zvířat není nic definitvní a neměnné, že něco dělají či nedělají dnes neznamená, že to tak bude i zítra. Já už jsem na překvápka celkem zvyklá, ono zvíře může mít občas nálady, úlety, výpadky, může se chovat, s prominutím, jako deb.l...důležitější je, aby se v takových situacích nechoval jako deb.l i člověk.
Chce to zachovat klid, důslednost, vydržet, neuchýlit se ke zkratkovitým řešením.
A souhlasím se sardullah - puberta není výmluva, chce to vydržet, ono se vám to zúročí.
Máme je pro radost a pro vlastní osobní růst

Děkuju, jo dnes se celkově choval nějak divně, měla jsem z něj trochu nerva. Zítra jsem doma, tak si to vynahradíme nějakou super procházkou s cvičením. On je jinak fakt zlato, na nic jiného si nemůžu stěžovat. Nejradši bych teď bydlela někde na samotě, těch psů tady je požehnaně. i tak doufám, že z toho jednou vyroste a když ne, tak holt ne.

Andrýsek3 napsal(a):
Děkuju, jo dnes se celkově choval nějak divně, měla jsem z něj trochu nerva. Zítra jsem doma, tak si to vynahradíme nějakou super procházkou s cvičením. On je jinak fakt zlato, na nic jiného si nemůžu stěžovat. Nejradši bych teď bydlela někde na samotě, těch psů tady je požehnaně. i tak doufám, že z toho jednou vyroste a když ne, tak holt ne.

No jo, to už lidi mají v povaze, že když je něco z 90% super a zbylých 10% nestojí za nic, tak těch 90% berou jako samozřejmost a z toho malého blbého zbytku se hroutí a přikládají mu neúměrně veliký význam
Máte ho pro radost - a zítra už to určitě dělat nebude - protože bude dělat něco jiného

Andrýsek3 napsal(a):
No na vodítko jít musel, jinam by za tím psem pak stejně běžel, museli jsme kolem něj projít, a je na ti zvyklý, čuchne si, jdeme dál a už si zase může jít navolno. Právě, že nikdy se nevrací, teď se vrátil takový kus.

A co to udělat tak, že když pes přijde, tak obrovská pochvala, nepřipínat na vodítko, ale třeba namotivovat na hračku, nebo pamlsek, procvičit pár cviků, obratů, potahat se o hračku. Počkat než pes zmizí z dohledu a pak mu dát zase volno? Aby prostě neměl spojené to - přijdu - dostanu pochvalu - půjdu na vodítko. Ale aby to měl spíš tak - přijdu - bude pochvala - budeme si hrát, pocvičíme a můžu zase běžet.

marcelaamax napsal(a):
A co to udělat tak, že když pes přijde, tak obrovská pochvala, nepřipínat na vodítko, ale třeba namotivovat na hračku, nebo pamlsek, procvičit pár cviků, obratů, potahat se o hračku. Počkat než pes zmizí z dohledu a pak mu dát zase volno? Aby prostě neměl spojené to - přijdu - dostanu pochvalu - půjdu na vodítko. Ale aby to měl spíš tak - přijdu - bude pochvala - budeme si hrát, pocvičíme a můžu zase běžet.

No já ho přivolávám i jindy, než když jde na vodítko. Dělám to často. Teď ale jdeme po cestě, před námi cca 20 metrů pes na volno, on se zastaví, popoběhne, zastaví a vrací se, pes se blíží k nám. V téhle situaci to nějak nešlo dělat něco jiného, hodně jsem ho pochválila, ale na vodítko jít musel, pes se blížil a míjeli jsme ho. Panička druhého se i zastavila a čekala až si svého připnu, aby oni mohli projít. Jinak ho i přivolávám jindy, a to mu nedělá nějaký velký problém. Bych ho nechala pohrát s tím psem za odměnu, ale paní nechtěla. Tak jsme šli dál, a paní už byla v dálce, ani jsme je neviděli za zatáčkou a ja mu dala volno, tak se na mě podíval, jakože mi to bylo přesně jasný a vylitnul. Celkově byl na tomhle psovi nejakej ujetej, když jsme ho míjeli.

Andrýsek3 napsal(a):
Tak krásných 10 dní jsem se těšila z úspěchů. A za dva dny, se mi to všechno sesypalo. Včera a dnes mi utekl za 3mi psy, za kterými by nešel ani předtím, nevím jeslti jsou nějaký erupce na Slunci, nebo jestli si ze mě dělá srandu. Dnes jsem jásala, prolítl před ním pes, takže se zastavil, ale pak popoběhnul a zastavil, ale nechal se přivolat, takže obrovská pochvala, šel na vodítko, prošli jsme, už jsme byli celkem daleko, psa už ani neviděl, tak jsem ho pustila, podíval se na mě a třista z místa zpátky. Jak jsem psala, ani za psy se zpět nevrací a dnes, tohle.
Naštěstí se ve všech třech případech okamžitě nechal od psa odvolat, jakoby čuchnout a zase k paničcce,...a jak nám to pěkně šlo.

Marcelaamax vcelku správné řešení.
Andrýseeek - co znamená nechal se přivolat? To bylo na kolik povelů? Pokud chcete psa něco naučit (a utíkání za psy je oříšek) musíte být strašně důsledná a vyvarovat se chyb, protože pes toho hned využije. Vy jste jich udělala hned několik. Chcete, aby se pes zastavoval a přesto mu prošlo následné popoběhnutí. Nechal se přivolat zřejmě na několik povelů - moc velká chyba a ještě šel hned na vodítko - průšvih. Vcelku logicky následoval jeho útěk. Vůbec není čemu se divit.
Správně jste měla reagovat - přivolat hned jak se zastavil poprvé, eventuálně se otočit a mazat pryč tak, aby pes přišel okamžitě a na jeden povel, vytáhnout hračku a místo vodítka si pohrát a hned znovu volno a přivolat. Prostě mu ukázat, že vy jste to nej a "nedat mu šanci neposlechnout".
A to co bylo dnes ráno je to samé, když už to jinak nejde, tak se prostě otočím a jdu na druhou stranu, vytáhnu hračku nebo pamlsek (to co je pro něj nej a čeho máte na každé procházce plnou kapsu) a psa zaměstnám. Klidně vám můžu slíbit, že to co děláte zopakujete ještě párkrát a pes vám po následném puštění z vodítka bude zdrhat za psem třeba kilometr.

"A co to udělat tak, že když pes přijde, tak obrovská pochvala, nepřipínat na vodítko"
ono se to traduje, ale : primárně není problém v tom připnutí na vodítku, ale pokud se to připnutí stane trestem. Takže naopak bych psa na to vodítko připla a na tom vodítku si s ním pohrála (odměnila) = být na vodítku je fajn a ne otrava či přímo ten trest...a pak klidně a dle situace odepla.

"Dnes jsem jásala, prolítl před ním pes, takže se zastavil, ale pak popoběhnul a zastavil, ale nechal se přivolat, takže obrovská pochvala, šel na vodítko, prošli jsme, už jsme byli celkem daleko, psa už ani neviděl, tak jsem ho pustila, podíval se na mě a třista z místa zpátky"

Marcela, nevím, zda toto chování nějak vybočovalo z normálu, ale já např. pokud mi pastevec intenzivně ňuchá = šup na šňůru, někde je tady zdroj eminentního zájmu...

Mohla se ti tam někde pohybovat háravka, tak třeba proto...

anonymx napsal(a):
Marcelaamax vcelku správné řešení.
Andrýseeek - co znamená nechal se přivolat? To bylo na kolik povelů? Pokud chcete psa něco naučit (a utíkání za psy je oříšek) musíte být strašně důsledná a vyvarovat se chyb, protože pes toho hned využije. Vy jste jich udělala hned několik. Chcete, aby se pes zastavoval a přesto mu prošlo následné popoběhnutí. Nechal se přivolat zřejmě na několik povelů - moc velká chyba a ještě šel hned na vodítko - průšvih. Vcelku logicky následoval jeho útěk. Vůbec není čemu se divit.
Správně jste měla reagovat - přivolat hned jak se zastavil poprvé, eventuálně se otočit a mazat pryč tak, aby pes přišel okamžitě a na jeden povel, vytáhnout hračku a místo vodítka si pohrát a hned znovu volno a přivolat. Prostě mu ukázat, že vy jste to nej a "nedat mu šanci neposlechnout".
A to co bylo dnes ráno je to samé, když už to jinak nejde, tak se prostě otočím a jdu na druhou stranu, vytáhnu hračku nebo pamlsek (to co je pro něj nej a čeho máte na každé procházce plnou kapsu) a psa zaměstnám. Klidně vám můžu slíbit, že to co děláte zopakujete ještě párkrát a pes vám po následném puštění z vodítka bude zdrhat za psem třeba kilometr.

Tak ještě jednou jak to přesně bylo, šli jsme, najednou zbystřil psa, zastavil se, vyhrkla jsem čekej, tak jak jsme to měli předtím, neposlechl, pes proběhl na drhou stranu k paničce,3 metry se rozběhl a zastavil, teď už byl ode mě celkem daleko, tak jsem řekla ke mně (pouze 1x) a šla zpátky, podíval se na mě, podíval se na psa, podíval se na mě a šel za mnou(trvalo mu to, to je pravda, ale trvá mu to vždycky, to přivolání prostě nemá, že okamžitě přilítne k paničce). Byl pochválen, odtrhl zrak od psa a šel za mnou, kde dostal ňaminu a byl pochválen. Na to vodítko jít musel, paní si připínala už svého psa, a čekala, kdy já si konečně připnu svého, aby mohla projít. Jak říkám, i když jsem ho pustila 5 metrů a byl zády za psem, tak prostě za ním nešel teď jsme šli ještě o dost dál a ani toho psa neměl na dohled a vylítnul.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Dnes jsem jásala, prolítl před ním pes, takže se zastavil, ale pak popoběhnul a zastavil, ale nechal se přivolat, takže obrovská pochvala, šel na vodítko, prošli jsme, už jsme byli celkem daleko, psa už ani neviděl, tak jsem ho pustila, podíval se na mě a třista z místa zpátky"

Marcela, nevím, zda toto chování nějak vybočovalo z normálu, ale já např. pokud mi pastevec intenzivně ňuchá = šup na šňůru, někde je tady zdroj eminentního zájmu...

Mohla se ti tam někde pohybovat háravka, tak třeba proto...

Teď jsem se zamotala, citujete mě, ale oslovujete marcelu.

Andrýsek3 napsal(a):
Teď jsem se zamotala, citujete mě, ale oslovujete marcelu.

Se omlouvám , chyba je na mé straně

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Se omlouvám , chyba je na mé straně

V pohodě, takže to asi bylo na mě. On celkově, když jsme kolem té feny (jack russell - už jsem tu o ní psala) procházely byl takový celý nažhavený na ní. Ale nehárala se určitě, protoe to vím, že hárala před cca 2 měsíci, potkáváme je celkem často. Minule jsem psala, že když je viděl, tak se zastavil a počkal na mě, a pak si za odměnu s ní šel pohrát, ale teď paní nechtěla, tak jsme šli dál.

V případě, že chcete psa odnaučit utíkání za psy, je odměna pohrání si s nimi poněkud kontraproduktivní a já bych jí určitě nezvolila, protože to znamená, že ho vy musíte mít natolik pod kontrolou, že skutečně VŽDY ihned a radostně poslechne a vy jste to nej... Každopádně když už tak bych ho nechala "si pohrát" jen když splní povel na 1000% a ještě po hře s vámi. Tak já vy to popisujete, psa přivoláte, dáte na vodítko a pokud majitel druhého psa souhlasí, tak ho pustíte si pohrát. Co se tak pes naučí? Pustí mně z vodítka a já jdu...

anonymx napsal(a):
V případě, že chcete psa odnaučit utíkání za psy, je odměna pohrání si s nimi poněkud kontraproduktivní a já bych jí určitě nezvolila, protože to znamená, že ho vy musíte mít natolik pod kontrolou, že skutečně VŽDY ihned a radostně poslechne a vy jste to nej... Každopádně když už tak bych ho nechala "si pohrát" jen když splní povel na 1000% a ještě po hře s vámi. Tak já vy to popisujete, psa přivoláte, dáte na vodítko a pokud majitel druhého psa souhlasí, tak ho pustíte si pohrát. Co se tak pes naučí? Pustí mně z vodítka a já jdu...

Takhle jste (vy asi teda ne) mi to tady radili. No podle mě se naučí, že si jde pohrát až s mým svolením, že počká na mě, až mu to já dovolím, ne že si odběhne sám. A šlo to. A tak vy doporučujete co? Ať uplně potlačím tu touhu i s těmi psy hrát ?

Andrýsek3 napsal(a):
Takhle jste (vy asi teda ne) mi to tady radili. No podle mě se naučí, že si jde pohrát až s mým svolením, že počká na mě, až mu to já dovolím, ne že si odběhne sám. A šlo to. A tak vy doporučujete co? Ať uplně potlačím tu touhu i s těmi psy hrát ?

Prosím, čtěte pořádně co píšu, Tu "touhu" potlačovat nemusíte, ale musíte ji mít pod kontrolou a vědět, že pes vás poslechne raději než dát přednost své "touze". Hrát si klidně může, ale vždy až to dovolíte a po hře s vámi. Vy musíte být přednější než jakýkoliv jiný pes.

Andrýsek3 napsal(a):
Takhle jste (vy asi teda ne) mi to tady radili. No podle mě se naučí, že si jde pohrát až s mým svolením, že počká na mě, až mu to já dovolím, ne že si odběhne sám. A šlo to. A tak vy doporučujete co? Ať uplně potlačím tu touhu i s těmi psy hrát ?

Tím že si s ním nejdřív pohrajete a pak mu dovolíte si jít hrát s kámošema, tak jak přesně píše anonymx, tak tím zvyšujete svou atraktivitu, dáváte společné hře plusové body z toho co bude následovat, je to takový řetězení.

anonymx napsal(a):
Prosím, čtěte pořádně co píšu, Tu "touhu" potlačovat nemusíte, ale musíte ji mít pod kontrolou a vědět, že pes vás poslechne raději než dát přednost své "touze". Hrát si klidně může, ale vždy až to dovolíte a po hře s vámi. Vy musíte být přednější než jakýkoliv jiný pes.

No to se někdy lehko řekne, ale hůř udělá...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No to se někdy lehko řekne, ale hůř udělá...

No jo, to je tak se spoustou věcí. Já když si s psem hraju tak kolem nás může projít kdokoli a cokoli, protože ho nic jiného nezajímá. Dělám to tak od štěňátka, všude kde to šlo jsme si hráli, když okolo chodili lidé, psi, koně, cokoli. Po přivolání pak nemusel jít na vodítko, pohrát si semnou pro něj bylo víc než běžet za psem, soustředil se jen na tu hru, na nic okolo ne. Možná bych to zkusila spíš takhle, ukázat tomu psovi, že semnou je větší zábava než se psem.

marcelaamax napsal(a):
No jo, to je tak se spoustou věcí. Já když si s psem hraju tak kolem nás může projít kdokoli a cokoli, protože ho nic jiného nezajímá. Dělám to tak od štěňátka, všude kde to šlo jsme si hráli, když okolo chodili lidé, psi, koně, cokoli. Po přivolání pak nemusel jít na vodítko, pohrát si semnou pro něj bylo víc než běžet za psem, soustředil se jen na tu hru, na nic okolo ne. Možná bych to zkusila spíš takhle, ukázat tomu psovi, že semnou je větší zábava než se psem.

Ja vím, že jsem to podelala, když byl štěně. Nevím, jestli to teď ještě půjde, aby hra se mnou byla zajímavější než běhání se psem. Jak bych mu ten psí kontakt asi tak mohla nahradit, nejsem pes, on to ví, že ta hra se mnou není tak zábavná jako se psem, takže pochybuji, že ho o tom, když už je starší dokážu přesvědčit.

Andrýsek3 napsal(a):
Ja vím, že jsem to podelala, když byl štěně. Nevím, jestli to teď ještě půjde, aby hra se mnou byla zajímavější než běhání se psem. Jak bych mu ten psí kontakt asi tak mohla nahradit, nejsem pes, on to ví, že ta hra se mnou není tak zábavná jako se psem, takže pochybuji, že ho o tom, když už je starší dokážu přesvědčit.

Nic si z toho nedělejte, není každý pes takový, že upřednostní hru s pánem před hrou se psem.

Andrýsek3 napsal(a):
Ja vím, že jsem to podelala, když byl štěně. Nevím, jestli to teď ještě půjde, aby hra se mnou byla zajímavější než běhání se psem. Jak bych mu ten psí kontakt asi tak mohla nahradit, nejsem pes, on to ví, že ta hra se mnou není tak zábavná jako se psem, takže pochybuji, že ho o tom, když už je starší dokážu přesvědčit.

Já jsem to nemyslela nějak špatně. Možná to vidím moc jednoduše, protože můj pes je závislák a odmala upřednostňoval hru semnou. Nenahrazuji mu hru se psem, s těmi si hraje taky, ale když vytáhnu balónek, tak i v případě že si zrovna hraje se psem tak si běží hrát semnou.

Starší retrívr si venku nikdy nehrál, prostě ho venku hračky nezajímali - což mě mrzelo a proto jsem si se štěnětem hrála všude kde to šlo, aby to nedopadlo stejně.

Držím palce ať se Vám to zadaří

Edit: Ja vím, že jsem to podelala, když byl štěně - z toho si nic nedělejte. Ono na situace a věci ve kterých jsem měla problém s retrívrem jsem se u štěněte zaměřila hned a pilovala to, aby to nedopadlo stejně. To jsem si uvědomovala. Ale teď si stejně uvědomuji spoustu věcí, které bych u štěněte dělala jinak. A myslím, že to tak bude s každým novým psem, vždycky se něco najde.

Marcela - myslim ze rozdiel bude nielen v tom ci ste sa so stenatom hrali, ale celkovo vo vrodenych vlastnostiach psa. Su psy ktore hracky nezaujimaju a mozete sa stavat aj na hlavu. Casom sa sice aj taky pes do nejakej miery hrat nauci, ale ked v tom psovi tuzba po hre s hrackou neni prirodzene, nebude to tak silne aby to prebilo napr. tuzbu ist za psom alebo lovit.

Na labradora by okrem hracky mohlo celkom dobre fungovat nejake dobre zradlo a hry postavene na nom :).

L(phi) napsal(a):
Marcela - myslim ze rozdiel bude nielen v tom ci ste sa so stenatom hrali, ale celkovo vo vrodenych vlastnostiach psa. Su psy ktore hracky nezaujimaju a mozete sa stavat aj na hlavu. Casom sa sice aj taky pes do nejakej miery hrat nauci, ale ked v tom psovi tuzba po hre s hrackou neni prirodzene, nebude to tak silne aby to prebilo napr. tuzbu ist za psom alebo lovit.

Na labradora by okrem hracky mohlo celkom dobre fungovat nejake dobre zradlo a hry postavene na nom :).

To jsme se nepochopili. Ano záleží na povaze psa. Ale retrívr taky hračky miloval - doma. Jen venku mě měl na háku a bylo pro něho zajímavější všecko okolo než nějaká hra semnou. Takhle jsem to myslela.

Edit: upřesním to - s retrívrem jako se štěnětem jsem chodila ven a nechávala ho dělat co chtěl. Byla jsem šťastná, že mám štěně, měla jsem radost když si venku na procházkách jen tak pobíhal, tahal klacky. Když vyrostl začali problémy - pes vlastně dělal to samé jako štěně, ale najednou to pro mě bylo špatně.

Pak jsme začali chodit na cvičák a věnovali tomu hodně úsilí. Zvládli jsme to. Ale nikdy jsem pro něho venku nebyla tak zajímavá, jako pro psa co mám teď. Samozřejmě to bylo dáno i povahou, ale myslím, že kdybych si s retrívrem jakožto se štěnětem venku pořád hrála, cvičila, byla pro něho zajímavá, tak by to pak bylo lepší.

No tak nějak si myslím, že jsem to udělala i já špatně. Se štěnětem jsem chodila na procházky, ale to bylo tak všecko, doma jsme si hráli, učila jsme ho povely, různé blbinky, ale neučila jsem ho to nejdůležitější a to "ke mně", nevím jak jsem mohla být ještě před rokem, tak tupá, ale prostě jsme mu to říkali, a jakto, že to nedělá, že..prostě jsme ho to nenaučili. No, brzy jsem na to přišla, se psem jsem si venku moc nehrála, a tak si prostě čmuchal, dělal si, na co byl zvyklý. Když jsem na to přišla, začala jsem ho to ke mně pomalu učit, nejdřív bez stopovačky, pak s ní..nešlo to. Začala jsem dělat procházky zajímavé, ale stejně to nešlo, čmuchal si a nevšimal si mě, tak jak to měl zažitý. Opravdu vím, jak moc velké chyby jsem udělala, a že to ani neprospělo našemu vztahu, tak mě nezlynčujte, vím o tom. Postupně se náš vztah zlepšuje, děláme zajímavé věci jen my dva, protože předtím, aby byl utahaný a hezky spal, než přijdu třeba z práce, tak jsem nasadila kamarádčinu fenu (stejně stará jako muj pes) a vyblbli se, o zábavu měli postaráno. A takhle to nějak vzniklo, já nejsem zajimavá, zajímavý je pes. Teď už je to o něčem jiném, na procházkách se motá kolem mě, reaguje na mě, čeká, když je daleko, ohlíží se, atd..nejsem mu šumák, a myslím, že se náš vztah hoooodně buduje, a že to ještě chvíli potrvá, ale je to jiné, a je to lepší, pokaždé je to lepší. Ale i podmíněné jeho povahou a to, že miluje každého psa na světě, jsou pro něj psi zdrojem úžasné zábavy. Ale bere mě tak, že se nechá odvolat, že když já někam jdu musí jasně se mnou, ale to až taky teď, kdy se náš vztah o hodně zlepšil. Není to tak uplně pes, který by miloval žrádlo nebo hračku před vším, má rád obojí, ale tak nějak střídmě. Není to, že vytáhnu míček, a kouká na to jak na svaté zjevení, hračky má rád, hraje si rád se mnou, ale pes je víc, mnohem víc. Pořád je pro něj strašně důležitý, proto přemýšlíme nad druhým psem (ne teď), když jsme byli u známých a měli jsme nastarosti ještě jejich labíse, tak jsme měli asi týden dva psy. Barney se choval mnohem líp, věděl, že není středem vesmíru, ale že se dělíme, atd.. A měl strašně moc kontaktu s druhým psem. A byl spokojený.
Pardon za sloh.

Edit: Takže přesně vím, kde nastala chyba a vím jak bych to dělala s jiným psem, a to uplně jinak a hlavně vázat na sebe, což se vlastně nestalo, i kdž byl stále s námi, a bylo o něj postaráno, hráli jsme si s ním, tak jsme ho nijak správně na procházkách nevedli a mě to mrzí, že jsem dávala štěněti jen možnost chodit. Vyčítám si, že jsem nevěděla, co teď a toho prcka to tak neučila.Takže snad to dokážu nějak časem napravit, abych pro něj byla aspoň tak zajímavá jako ti psi.

Andrýsek3 napsal(a):
Ja vím, že jsem to podelala, když byl štěně. Nevím, jestli to teď ještě půjde, aby hra se mnou byla zajímavější než běhání se psem. Jak bych mu ten psí kontakt asi tak mohla nahradit, nejsem pes, on to ví, že ta hra se mnou není tak zábavná jako se psem, takže pochybuji, že ho o tom, když už je starší dokážu přesvědčit.

A co doma? Doma si s vámi hraje? Jak si hrajete? Jste dostatečně akční? My se se psy honíme, pereme, masíme se, necháme se "lovit" ať už s hračkou nebo bez... - de facto tak, jak si spolu psi hrají. Hra musí být opravdu dynamická. Navíc, každý pes má rád jinou formu hry. U naší starý utulkajdy jsem přišla na to, že ji nejvíc ze všeho baví mě honit kolem stolku, dopadnout mě a zakousnout do ruky. To stejný venku kolem lavičky, nebo kolem něčeho. Honička byla vždycky plná blafovaček, přepadů a zakusování, kdy se jí pak vždycky rozsvítili oči. U ní jsem teda nemusela hru řešit jako formu odměny, ona byla žrádelnice, takže upřednostnila jako odměnu žrádlo, ale hledala jsem něco, co bude vyloženě oddychovka, co ji bude bavit, kde se uvolní a z čeho bude mít radost.
Vašeho psa může zase víc bavit třeba lovení něčeho a kupodivu to nemusí být třeba vůbec míček, může milovat to, že bude honit dlouhou větývku, rákosovou trávu. Může ho bavit lovení papírovýho kapesníku vyhozenýho do vzduchu, nebo lovení hrsti utržený trávy vyhozený do vzduchu... nespoléhejte jen na zaběhnutý věci, hledejte. No a hlavně - hrajte si nejdřív ty hry doma, v klidu, pak je přeneste ven do klidného prostředí a až pak je posouvejte k těm psům. V podstatě stejné jako u cvičení povelu. Tomu psu se musí hra s vámi dostat pod kůži. nemůžete po něm chtít, aby ho to hned bavilo, když má pod čumákem kámoše.

Andrýsek3 napsal(a):
Ja vím, že jsem to podelala, když byl štěně. Nevím, jestli to teď ještě půjde, aby hra se mnou byla zajímavější než běhání se psem. Jak bych mu ten psí kontakt asi tak mohla nahradit, nejsem pes, on to ví, že ta hra se mnou není tak zábavná jako se psem, takže pochybuji, že ho o tom, když už je starší dokážu přesvědčit.

Třeba to opravdu není o tom že vy byste něco podělala když byl štěně, nebo jsem to podělala i já Můj labík je taky úplně hotový z ostatních psů. I z těch co k němu nepřichází v dobrém. A to je mu 5 let. Je to pořád takové naivní trdlo a myslí si že každý pes bude kamarád. No ale zpátky k věci.
Od štěňátka, hned od 8 týdnů jsem ho začala seznamovat se psy. První se psem co dobře znám, úžasný a neskutečně trpělivý kliďas (můj bývalý první pes co žije s bývalým). Často jsme je brali společně na procházky, k našim na zahradu, hráli si a blbli spolu. Potom občas se psem co jsme potkali na procházce, po předchozí domluvě a zvážení a od známých s pudlíkem se párkrát viděl.
Od 3 měsíců jsme jezdili do psí školky kde si vyhrál - učil se jak se chovat mezi větší skupinou psů, různá plemena od mini po obříky a různě stará štěňata. Na tohle byla školka perfektní. Protože nemáme zase moc známých pejskařů. No a od 6 měsíců jsme se začali vídat ještě s ridgebackem a labradorkou. Taky dost pravidelně. No a jeho touha po ostatních psech, po tom si s každým hrát byla a pořád je až abnormálně silná. Snažila jsem se dělat všechno možné, trénovali jsme i za přítomnosti psů a dařilo se. Hrála jsem si s ním různě venku (ikdyž možná ne tak intenzivně jako marcela), a snažila se být zajímavější, ale přesto jsem pro něj nikdy nebyla zajímavější jak pes. Nevím co už udělat. Vztah máme si myslím silný a dobrý, hodně se mu věnuji, na druhou stranu pravidla stanovuju já a myslím že jsem důsledná. Je na mě extrémní závislák, ale stejně je zajímavější venku pes. Vím jen že jeho touha letět za každým psem a chtít se s každým očichávat když jdeme po městě na vodítku není kvůli tomu že by měl málo kontaktu se psy.

Jo a jídlo miluje, je pro něj schopný udělat téměř cokoliv - ale opět jen do té doby než si má vybrat jestli jídlo nebo pes. A to jsem zkoušela i ty největší delikatesy (delikatesa pro něj) z kterých normálně šílí a skáče metr vysoko.

Teď bohužel nemáme skoro žádného psího kámoše, což mě hodně mrzí. Ale oba labradoři jsou už staří psi (oba 12 a půl roku) a tomu mému torpédu nestačí. A ridgeback si našel k sobě ridgebacka a vyhovují si více. Mají ostřejší formu hry a to nám úplně nevyhovuje. Minule mému labíkovi ve hře rozkousl ucho - nebylo to na šití, ale krve teklo hodně. Každopádně bylo to ve hře, takže se nic neděje. Ale je to takové nic moc, kámoška chodí radši ven s tím druhým RR. Že se bojí aby se něco nestalo, pořád ho musí odvolávat a okřikovat aby se zklidnil. Že si líp vyhrají RR spolu

Zrzavci napsal(a):
A co doma? Doma si s vámi hraje? Jak si hrajete? Jste dostatečně akční? My se se psy honíme, pereme, masíme se, necháme se "lovit" ať už s hračkou nebo bez... - de facto tak, jak si spolu psi hrají. Hra musí být opravdu dynamická. Navíc, každý pes má rád jinou formu hry. U naší starý utulkajdy jsem přišla na to, že ji nejvíc ze všeho baví mě honit kolem stolku, dopadnout mě a zakousnout do ruky. To stejný venku kolem lavičky, nebo kolem něčeho. Honička byla vždycky plná blafovaček, přepadů a zakusování, kdy se jí pak vždycky rozsvítili oči. U ní jsem teda nemusela hru řešit jako formu odměny, ona byla žrádelnice, takže upřednostnila jako odměnu žrádlo, ale hledala jsem něco, co bude vyloženě oddychovka, co ji bude bavit, kde se uvolní a z čeho bude mít radost.
Vašeho psa může zase víc bavit třeba lovení něčeho a kupodivu to nemusí být třeba vůbec míček, může milovat to, že bude honit dlouhou větývku, rákosovou trávu. Může ho bavit lovení papírovýho kapesníku vyhozenýho do vzduchu, nebo lovení hrsti utržený trávy vyhozený do vzduchu... nespoléhejte jen na zaběhnutý věci, hledejte. No a hlavně - hrajte si nejdřív ty hry doma, v klidu, pak je přeneste ven do klidného prostředí a až pak je posouvejte k těm psům. V podstatě stejné jako u cvičení povelu. Tomu psu se musí hra s vámi dostat pod kůži. nemůžete po něm chtít, aby ho to hned bavilo, když má pod čumákem kámoše.

Jak jsem teď psala výše, venku jsme si nehráli, děláme to až teď pro něj to je divný, vždycky se jen čuchalo atd.. doma jsme si hráli, v tomhle je pro něj jednička hlavně přítel, on ho sice neposlechne na žádnej povel, ale jakmile jdeme ven nšichni ví, že je sranda, on se s ním pere, dělá s ním blbosti atd.. Doma si s ním hrajeme oba, a to i když byl malej, ale venku moc ne, nějaký házení klacíků a míčků, ale teď se snažím si s ním hrát i venku, četla jsem váš článek o různých hrách, (myslím, že byl váš, někam jste ho dávala) a inspiruju se tím, hrajeme si na schovku, honí mě, přetahujeme se, a teď hodně ho učím nějaký blbinky venku, třeba teď máme všude kmeny u cest, tak nějaký blbinky, přeskakování atd pomocí pamlsků. Jinak doma rád nosí hračky, podle jména, venku jsem zkoušela to s tou rukavicí, jakože něco ztratím, a nezájem,

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Třeba to opravdu není o tom že vy byste něco podělala když byl štěně, nebo jsem to podělala i já Můj labík je taky úplně hotový z ostatních psů. I z těch co k němu nepřichází v dobrém. A to je mu 5 let. Je to pořád takové naivní trdlo a myslí si že každý pes bude kamarád. No ale zpátky k věci.
Od štěňátka, hned od 8 týdnů jsem ho začala seznamovat se psy. První se psem co dobře znám, úžasný a neskutečně trpělivý kliďas (můj bývalý první pes co žije s bývalým). Často jsme je brali společně na procházky, k našim na zahradu, hráli si a blbli spolu. Potom občas se psem co jsme potkali na procházce, po předchozí domluvě a zvážení a od známých s pudlíkem se párkrát viděl.
Od 3 měsíců jsme jezdili do psí školky kde si vyhrál - učil se jak se chovat mezi větší skupinou psů, různá plemena od mini po obříky a různě stará štěňata. Na tohle byla školka perfektní. Protože nemáme zase moc známých pejskařů. No a od 6 měsíců jsme se začali vídat ještě s ridgebackem a labradorkou. Taky dost pravidelně. No a jeho touha po ostatních psech, po tom si s každým hrát byla a pořád je až abnormálně silná. Snažila jsem se dělat všechno možné, trénovali jsme i za přítomnosti psů a dařilo se. Hrála jsem si s ním různě venku (ikdyž možná ne tak intenzivně jako marcela), a snažila se být zajímavější, ale přesto jsem pro něj nikdy nebyla zajímavější jak pes. Nevím co už udělat. Vztah máme si myslím silný a dobrý, hodně se mu věnuji, na druhou stranu pravidla stanovuju já a myslím že jsem důsledná. Je na mě extrémní závislák, ale stejně je zajímavější venku pes. Vím jen že jeho touha letět za každým psem a chtít se s každým očichávat když jdeme po městě na vodítku není kvůli tomu že by měl málo kontaktu se psy.

Jo a jídlo miluje, je pro něj schopný udělat téměř cokoliv - ale opět jen do té doby než si má vybrat jestli jídlo nebo pes. A to jsem zkoušela i ty největší delikatesy (delikatesa pro něj) z kterých normálně šílí a skáče metr vysoko.

Teď bohužel nemáme skoro žádného psího kámoše, což mě hodně mrzí. Ale oba labradoři jsou už staří psi (oba 12 a půl roku) a tomu mému torpédu nestačí. A ridgeback si našel k sobě ridgebacka a vyhovují si více. Mají ostřejší formu hry a to nám úplně nevyhovuje. Minule mému labíkovi ve hře rozkousl ucho - nebylo to na šití, ale krve teklo hodně. Každopádně bylo to ve hře, takže se nic neděje. Ale je to takové nic moc, kámoška chodí radši ven s tím druhým RR. Že se bojí aby se něco nestalo, pořád ho musí odvolávat a okřikovat aby se zklidnil. Že si líp vyhrají RR spolu

No já jsem to opravdu podělala, to ne že ne, ale myslím, že tam hraje i ta povaha velkou roli. Někteří psi si hrajou jen jako štěňata a pak je jiní psi nějak nerajcujou, nebo třeba nemají rádi stejného pohlaví, a nebo to tka nějak už tolik nepotřebují. Ale on psy miluje bez rodílu všechny, asi jako ten váš a to tak, že je prostě závislák na nich. To nechci omlouvat mou hloupost, jak jsem ho nenaučila, aby mě poslechl, ale myslím, že tam hraje roli i tohle.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Třeba to opravdu není o tom že vy byste něco podělala když byl štěně, nebo jsem to podělala i já Můj labík je taky úplně hotový z ostatních psů. I z těch co k němu nepřichází v dobrém. A to je mu 5 let. Je to pořád takové naivní trdlo a myslí si že každý pes bude kamarád. No ale zpátky k věci.
Od štěňátka, hned od 8 týdnů jsem ho začala seznamovat se psy. První se psem co dobře znám, úžasný a neskutečně trpělivý kliďas (můj bývalý první pes co žije s bývalým). Často jsme je brali společně na procházky, k našim na zahradu, hráli si a blbli spolu. Potom občas se psem co jsme potkali na procházce, po předchozí domluvě a zvážení a od známých s pudlíkem se párkrát viděl.
Od 3 měsíců jsme jezdili do psí školky kde si vyhrál - učil se jak se chovat mezi větší skupinou psů, různá plemena od mini po obříky a různě stará štěňata. Na tohle byla školka perfektní. Protože nemáme zase moc známých pejskařů. No a od 6 měsíců jsme se začali vídat ještě s ridgebackem a labradorkou. Taky dost pravidelně. No a jeho touha po ostatních psech, po tom si s každým hrát byla a pořád je až abnormálně silná. Snažila jsem se dělat všechno možné, trénovali jsme i za přítomnosti psů a dařilo se. Hrála jsem si s ním různě venku (ikdyž možná ne tak intenzivně jako marcela), a snažila se být zajímavější, ale přesto jsem pro něj nikdy nebyla zajímavější jak pes. Nevím co už udělat. Vztah máme si myslím silný a dobrý, hodně se mu věnuji, na druhou stranu pravidla stanovuju já a myslím že jsem důsledná. Je na mě extrémní závislák, ale stejně je zajímavější venku pes. Vím jen že jeho touha letět za každým psem a chtít se s každým očichávat když jdeme po městě na vodítku není kvůli tomu že by měl málo kontaktu se psy.

Jo a jídlo miluje, je pro něj schopný udělat téměř cokoliv - ale opět jen do té doby než si má vybrat jestli jídlo nebo pes. A to jsem zkoušela i ty největší delikatesy (delikatesa pro něj) z kterých normálně šílí a skáče metr vysoko.

Teď bohužel nemáme skoro žádného psího kámoše, což mě hodně mrzí. Ale oba labradoři jsou už staří psi (oba 12 a půl roku) a tomu mému torpédu nestačí. A ridgeback si našel k sobě ridgebacka a vyhovují si více. Mají ostřejší formu hry a to nám úplně nevyhovuje. Minule mému labíkovi ve hře rozkousl ucho - nebylo to na šití, ale krve teklo hodně. Každopádně bylo to ve hře, takže se nic neděje. Ale je to takové nic moc, kámoška chodí radši ven s tím druhým RR. Že se bojí aby se něco nestalo, pořád ho musí odvolávat a okřikovat aby se zklidnil. Že si líp vyhrají RR spolu

Vy popisujete, jak jste nechávala štěně pořád hrát s ostatními psy, chodili jste do školičky, kde si také hrál. To je v pořádku. Ale právě v tom momentě kdy si hrál, nebo kdy měl na blízku psa jste měla trénovat to přivolání. My jsme to ve psí školičce dělali, štěňata si hrála a my je museli odvolávat, když jsme je odvolali tak následovala ohromná pochvala a hra semnou. Klidne jsem si tam lehla na zem a válela se se štěnětem ve sněhu. Hrála si s ním jak jen to šlo. Pak jsem ho zase pustila si hrát a po chvíli znovu odvolala a zase si s ním hrála. U štěněte to bylo jednoduché, stačilo zavolat a běžet směrem od něho a ono se zamnou hned vydalo, pak následovala ta skvělá hra a pes si prostě zafixoval, že přijít k paničce je super i když je zrovna někde pes.

Nevím jestli je to i váš případ, ale mám kamarádku, která psa od štěněte nechávala hrát se psy stylem, že ho prostě pustila se psem a nevšímala si ho. Štěně si mohlo třeba hodinu hrát a nic se po něm nechtělo. Teď už je to asi dvouletý pes a pokud vidí jiného psa, je to to nejzajímavější co může být. Ale není se čemu divit, vždyť to tak bylo odmalička, nikdo mu neukázal, že něco může být lepší, že se vyplatí přijít atd...

Andrýsek3 napsal(a):
Jak jsem teď psala výše, venku jsme si nehráli, děláme to až teď pro něj to je divný, vždycky se jen čuchalo atd.. doma jsme si hráli, v tomhle je pro něj jednička hlavně přítel, on ho sice neposlechne na žádnej povel, ale jakmile jdeme ven nšichni ví, že je sranda, on se s ním pere, dělá s ním blbosti atd.. Doma si s ním hrajeme oba, a to i když byl malej, ale venku moc ne, nějaký házení klacíků a míčků, ale teď se snažím si s ním hrát i venku, četla jsem váš článek o různých hrách, (myslím, že byl váš, někam jste ho dávala) a inspiruju se tím, hrajeme si na schovku, honí mě, přetahujeme se, a teď hodně ho učím nějaký blbinky venku, třeba teď máme všude kmeny u cest, tak nějaký blbinky, přeskakování atd pomocí pamlsků. Jinak doma rád nosí hračky, podle jména, venku jsem zkoušela to s tou rukavicí, jakože něco ztratím, a nezájem,

Jojo, já to psala dřív, než dorazil Váš příspěvek. Chápu, no je to novinka.I právě proto to chce opravdu dynamickou hru. On se musí naučit si s vámi hrát venku, musíte mu dát důvod, protože jak jste psala, všechno nej bylo dřív venku, mimo váš vztah. Teň mu musí dát čas si to zažit a hlavně přijít na to. Jojo, ten článek jsem psala já.Ad ta rukavice, naučte jej to nejdřív doma, v klidu, aby zjistit princip hry a pak to přeneste ven. Bubina taky nejdřív musela zjistit v klidu, že to je fajn hrát si na honěnou a pak jsme si hrály i venku. S formou hry fakt experimentujte, hledejte co by ho mohlo bavit. Může to být lovení prázdné petflašky v které budou nějaký dobroty /malá petka půllitorvka se vám vejde i do ledvinky/. Zkuste "dostihy" - tedy pes u nohy, hračku odhodit co nejdál, pes sedí, odpočítáváte3-2-1, ruku mu držíte na hrudníku a na TEĎ! vybíháte oba s tím, že ho jakoby tou rukou odstrčíte, "zabrzdíte", což u velkého psa je fakt jen jakoby :D:D a letíte oba k té hračce, kdo tam bude první, kdo jí drapne, kdo s ní uteče...
Makejte, makejte, ono se vám to vrátí

marcelaamax napsal(a):
Vy popisujete, jak jste nechávala štěně pořád hrát s ostatními psy, chodili jste do školičky, kde si také hrál. To je v pořádku. Ale právě v tom momentě kdy si hrál, nebo kdy měl na blízku psa jste měla trénovat to přivolání. My jsme to ve psí školičce dělali, štěňata si hrála a my je museli odvolávat, když jsme je odvolali tak následovala ohromná pochvala a hra semnou. Klidne jsem si tam lehla na zem a válela se se štěnětem ve sněhu. Hrála si s ním jak jen to šlo. Pak jsem ho zase pustila si hrát a po chvíli znovu odvolala a zase si s ním hrála. U štěněte to bylo jednoduché, stačilo zavolat a běžet směrem od něho a ono se zamnou hned vydalo, pak následovala ta skvělá hra a pes si prostě zafixoval, že přijít k paničce je super i když je zrovna někde pes.

Nevím jestli je to i váš případ, ale mám kamarádku, která psa od štěněte nechávala hrát se psy stylem, že ho prostě pustila se psem a nevšímala si ho. Štěně si mohlo třeba hodinu hrát a nic se po něm nechtělo. Teď už je to asi dvouletý pes a pokud vidí jiného psa, je to to nejzajímavější co může být. Ale není se čemu divit, vždyť to tak bylo odmalička, nikdo mu neukázal, že něco může být lepší, že se vyplatí přijít atd...

Nene, toto můj případ opravdu není. Naopak, dělala jsem to ve školičce přesně jak píšete vy. A měli jsme tam perfektní přivolání (chodili jsme do jeho 7 měsíců), ještě nás výcvikářka chválila že vždy přijde, prostě z 10 pokusů on 10x přiběhl za mnou. Až jsem hleděla. A obrovská pochvala, dostal mňamku, chválila jsem, jásala anebo se ještě přetahovali o hračku a pak pustila zpátky ke psům. Tam to fungovalo perfektně.
Nenechávala jsem ho hrát pořád, jednou týdně ve školičce - bylo to třeba 15min hraní se psy s tím že jsem ho několikrát volala k sobě, potom chvilku trénování a zase pohrát se psy. Tak se to střídalo. A na společnou procházku s jiným psem jsme šli taky tak jednou týdně. A i tehdy jsem trénovala odložení, odvolání od psa a on prostě přišel za mnou, nebyl problém. I v dospělosti. Ale problém máme tehdy když jdeme na procházku sami a potkáme nějakého psa - že se za ním často rozběhne. Neříkám že vždy, ale někdy neposlechne a tím pádem mě to štve protože nevím co bude.

Já si ho všímám venku pořád, ikdyž je na volno. Po chvilkách přivolávám (odměna, pochvala někdy hra), občas se mu schovávám, pohrajeme si s klackem když najdu, trénujeme povely a snažím se aby se držel do cca 30cm ode mě. Když je dál tak sám se ohlíží a čeká na mě. Ale prostě pořád je špatné to že nevím kde se vynoří pes a když je ode mě dál (třeba 20m) tak za ním často vyběhne.

Rady jsou to dobré, ale když to tam (geneticky) není, tak to tam na 100% nikdy nebude, dříve si se psy venku taky nikdo nehrál, ani já, jen se cvičilo, a psi poslouchali jak hodinky, kvůli tomu, že pro ně práce s člověkem byla vždy přednější.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nene, toto můj případ opravdu není. Naopak, dělala jsem to ve školičce přesně jak píšete vy. A měli jsme tam perfektní přivolání (chodili jsme do jeho 7 měsíců), ještě nás výcvikářka chválila že vždy přijde, prostě z 10 pokusů on 10x přiběhl za mnou. Až jsem hleděla. A obrovská pochvala, dostal mňamku, chválila jsem, jásala anebo se ještě přetahovali o hračku a pak pustila zpátky ke psům. Tam to fungovalo perfektně.
Nenechávala jsem ho hrát pořád, jednou týdně ve školičce - bylo to třeba 15min hraní se psy s tím že jsem ho několikrát volala k sobě, potom chvilku trénování a zase pohrát se psy. Tak se to střídalo. A na společnou procházku s jiným psem jsme šli taky tak jednou týdně. A i tehdy jsem trénovala odložení, odvolání od psa a on prostě přišel za mnou, nebyl problém. I v dospělosti. Ale problém máme tehdy když jdeme na procházku sami a potkáme nějakého psa - že se za ním často rozběhne. Neříkám že vždy, ale někdy neposlechne a tím pádem mě to štve protože nevím co bude.

Já si ho všímám venku pořád, ikdyž je na volno. Po chvilkách přivolávám (odměna, pochvala někdy hra), občas se mu schovávám, pohrajeme si s klackem když najdu, trénujeme povely a snažím se aby se držel do cca 30cm ode mě. Když je dál tak sám se ohlíží a čeká na mě. Ale prostě pořád je špatné to že nevím kde se vynoří pes a když je ode mě dál (třeba 20m) tak za ním často vyběhne.

No tak já jsem tohle trénovala úplně stejně jako v té školičce. Šli jsme, naproti pes, tak jsem přivolala, pochválila, pohráli jsme si atd... Vyhledávali jsme takové situace kdy naproti půjde pes, když bylo jen malinké zaváhání, tak jsem hned běžela druhým směrem od psa a on si to rozmyslel.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rady jsou to dobré, ale když to tam (geneticky) není, tak to tam na 100% nikdy nebude, dříve si se psy venku taky nikdo nehrál, ani já, jen se cvičilo, a psi poslouchali jak hodinky, kvůli tomu, že pro ně práce s člověkem byla vždy přednější.

Jak to myslíte - když to tam geneticky není?

marcelaamax napsal(a):
Jak to myslíte - když to tam geneticky není?

Tak, že pokud pes nemá v krvi spolupráci s člověkem danou, jako Váš pes, tak se můžete snažit jak chcete, ale pes si vždycky eaději vybere svůj objekt zájmu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak, že pokud pes nemá v krvi spolupráci s člověkem danou, jako Váš pes, tak se můžete snažit jak chcete, ale pes si vždycky eaději vybere svůj objekt zájmu.

Ale zrovna labrador nepatří mezi psy, kteří by neměli v krvi spolupráci s člověkem danou.

marcelaamax napsal(a):
Ale zrovna labrador nepatří mezi psy, kteří by neměli v krvi spolupráci s člověkem danou.

Toť otázka, musíte také zohlednit další aspekty, jak bylo zkoušek dosaženo, atd...Proto, pokud kupuji štěně nebo dospěláka, vždy si, pokud je to možné, nechám předvést oba rodiče, v terénu při práci..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Toť otázka, musíte také zohlednit další aspekty, jak bylo zkoušek dosaženo, atd...Proto, pokud kupuji štěně nebo dospěláka, vždy si, pokud je to možné, nechám předvést oba rodiče, v terénu při práci..

No, třeba máma mého psa byla zachráněna bázlivá fena z útulku.

marcelaamax napsal(a):
No, třeba máma mého psa byla zachráněna bázlivá fena z útulku.

No dobře, ale evidentně někdo z předků Vašemu psu tuto vlastnost předal.

Prostě a jednoduše, chuť ke spolupráci s člověkem je dědičná.

Ja mam cim dal tim vetsi dojem, ze u ANDRYSEEK bude nekde zasadni chyba. Pise, ze si se psem hrali DOMA a venku lital se psy a ted se snazi problem napravit, ale asi spatne. Neduslednost, netrpelivost, hledani vymluv atd. a hlavne misto aby si opravdu hrali spolu spíš psa buzeruje.

anonymx napsal(a):
Ja mam cim dal tim vetsi dojem, ze u ANDRYSEEK bude nekde zasadni chyba. Pise, ze si se psem hrali DOMA a venku lital se psy a ted se snazi problem napravit, ale asi spatne. Neduslednost, netrpelivost, hledani vymluv atd. a hlavne misto aby si opravdu hrali spolu spíš psa buzeruje.

Aha.
Kde jste nabyla tne dojem? Hledání výmluv? Asi pětkrát jsem dodala, že to, že tam dle mě hraje roli i ta povaha mě neomlouvá v tom, že jsem to svého psa nedokázala naučit. Buzerace?

marcelaamax napsal(a):
No jo, to je tak se spoustou věcí. Já když si s psem hraju tak kolem nás může projít kdokoli a cokoli, protože ho nic jiného nezajímá. Dělám to tak od štěňátka, všude kde to šlo jsme si hráli, když okolo chodili lidé, psi, koně, cokoli. Po přivolání pak nemusel jít na vodítko, pohrát si semnou pro něj bylo víc než běžet za psem, soustředil se jen na tu hru, na nic okolo ne. Možná bych to zkusila spíš takhle, ukázat tomu psovi, že semnou je větší zábava než se psem.

To máte kliku, bohužel pro každého psa není hra s pánem atraktivnější než jiný pes...jsou psi, kteří si s vámi nechtějí hrát, venku si od vás nevezmou žádný pamlsek, o pochvalu nestojí, o fyzický kontakt s vámi taky ne a že se mu někde schováte nebo se otočíte a odcházíte- odbíháte..."tak si klidně jdi...nejsem d e b i l..domů trefím i sám"...nikdy mu nemůžete nabídnout nic atraktivnějšího než je hra s jiným psem, prostě to je pro něj NEJ zábava...teď to není shazování toho, jak postupujete vy...u "normálního" psa to může fungovat resp. asi funguje velmi dobře...je to jen takovej povzdech nad tím, jak všichni radí "musíte být pro psa přednější, atraktivnější"..ne vždy to funguje

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To máte kliku, bohužel pro každého psa není hra s pánem atraktivnější než jiný pes...jsou psi, kteří si s vámi nechtějí hrát, venku si od vás nevezmou žádný pamlsek, o pochvalu nestojí, o fyzický kontakt s vámi taky ne a že se mu někde schováte nebo se otočíte a odcházíte- odbíháte..."tak si klidně jdi...nejsem d e b i l..domů trefím i sám"...nikdy mu nemůžete nabídnout nic atraktivnějšího než je hra s jiným psem, prostě to je pro něj NEJ zábava...teď to není shazování toho, jak postupujete vy...u "normálního" psa to může fungovat resp. asi funguje velmi dobře...je to jen takovej povzdech nad tím, jak všichni radí "musíte být pro psa přednější, atraktivnější"..ne vždy to funguje

Přesně tak.

Pořád se odvolavate na jeho povahu a ze MUSI poslechnout. Na povahu zapomente a z MUSI se snazte udelat CHCE. Sama pisete o hre s rukavici a ze venku ji nehledal. A proc by to mel SAM od sebe delat? A co jste pro to udelala vy? A prave tak - skakani za pamlsek, ale to musi byt pro radost. Pisete sama, ze se to lepsi, ale pouzivejte u toho hlavu. Zkusila jste treba stopovani? Proste musite najit to, kdy hra-prace s vami bude tou jeho nejvetsi radost. Je naruzivy aporter?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To máte kliku, bohužel pro každého psa není hra s pánem atraktivnější než jiný pes...jsou psi, kteří si s vámi nechtějí hrát, venku si od vás nevezmou žádný pamlsek, o pochvalu nestojí, o fyzický kontakt s vámi taky ne a že se mu někde schováte nebo se otočíte a odcházíte- odbíháte..."tak si klidně jdi...nejsem d e b i l..domů trefím i sám"...nikdy mu nemůžete nabídnout nic atraktivnějšího než je hra s jiným psem, prostě to je pro něj NEJ zábava...teď to není shazování toho, jak postupujete vy...u "normálního" psa to může fungovat resp. asi funguje velmi dobře...je to jen takovej povzdech nad tím, jak všichni radí "musíte být pro psa přednější, atraktivnější"..ne vždy to funguje

Jo souhlasím s tím, že takoví psi jsou. A psala jsem, že asi zrovna já to vidím jednoduše, protože to beru podle svého psa .

Kde jste tohle dopr* jako vzala?
a hlavne misto aby si opravdu hrali spolu spíš psa buzeruje.
Hlavně (?) místo hraní ho buzeruju? Co to má být?
Super výkřik do tmy, nijak nepodložený, tleskám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To máte kliku, bohužel pro každého psa není hra s pánem atraktivnější než jiný pes...jsou psi, kteří si s vámi nechtějí hrát, venku si od vás nevezmou žádný pamlsek, o pochvalu nestojí, o fyzický kontakt s vámi taky ne a že se mu někde schováte nebo se otočíte a odcházíte- odbíháte..."tak si klidně jdi...nejsem d e b i l..domů trefím i sám"...nikdy mu nemůžete nabídnout nic atraktivnějšího než je hra s jiným psem, prostě to je pro něj NEJ zábava...teď to není shazování toho, jak postupujete vy...u "normálního" psa to může fungovat resp. asi funguje velmi dobře...je to jen takovej povzdech nad tím, jak všichni radí "musíte být pro psa přednější, atraktivnější"..ne vždy to funguje

To sice mate pravdu, ale to jsou uz extremy. A jeste jsem nevidela 7-8 tydenni stene, ktere by NECO nezajimalo.

anonymx napsal(a):
Pořád se odvolavate na jeho povahu a ze MUSI poslechnout. Na povahu zapomente a z MUSI se snazte udelat CHCE. Sama pisete o hre s rukavici a ze venku ji nehledal. A proc by to mel SAM od sebe delat? A co jste pro to udelala vy? A prave tak - skakani za pamlsek, ale to musi byt pro radost. Pisete sama, ze se to lepsi, ale pouzivejte u toho hlavu. Zkusila jste treba stopovani? Proste musite najit to, kdy hra-prace s vami bude tou jeho nejvetsi radost. Je naruzivy aporter?

Píšete blbosti, který si vymýšlíte..
Nemám chuť vám ani odpovídat.

Psala jsme to zkráceně, jasně, že jsem ho to učila, co si jako představujete, odhodím rukavici, NA HLEDEJ HAJ*ZLE. ? NEPŘINESLS, TY JSI DEB*IL.
Neodvolávám se na jeho povahu, jen jsem psala, že to tím může být posílené, několikrát jsem psala, že to je moje chyba.

Stačí, nechám si poradit od někoho jiného, místo toho, abych tady dostávala kapky, že místo, abych si se svým psem hrála, tak ho akorát a HLAVNĚ buzeruju, když si s ním normálně vesele hraju, a jeho to baví.

anonymx napsal(a):
To sice mate pravdu, ale to jsou uz extremy. A jeste jsem nevidela 7-8 tydenni stene, ktere by NECO nezajimalo.

Kdybyste se tady takhle neukazovala v takovém světle, tak bych Vám ho ukázala, a asi byste nevěřila vl očím.

marcelaamax napsal(a):
Jo souhlasím s tím, že takoví psi jsou. A psala jsem, že asi zrovna já to vidím jednoduše, protože to beru podle svého psa .

Sice cituji váš příspěvek, ale směřuji to obecně na všechny...

Víte dnes už se tomu musím usmívat, dneska už vím, co jsem schopná ze svého konkrétního psa "vydupat", vyzkoušet různé metody a eventuálně, když to prostě nejde, tak se tomu přizpůsobit,
ale někdy když tady čtu rady a příspěvky a představím si, jak to podle těchto rad zkouším, ono to furt nejde...pak je mi tady sděleno, že se neumím stát pro psa atraktivní...tak bych si připadala jako neschopný člověk...připadá mi, že jsem tady snad jediná, kdo zažil tu "bezmoc", kdy jeho "puberťák", který splní povel 10x z deseti a po jedenácté neslyší-nevidí (do té doby poslouchal a nebyl důvod měnit způsob výchovy nebo výcviku, vše fungovalo na jedničku)...to abyste ho nalákali na hru je pasé, protože pes se zády k vám řítí vstříc jinému psu ...
vy se prostě nemůžete otočit a běžet pryč, aby vás pes následoval, protože on nevidí, že pryč běžíte-běží od vás a neohlíží se a vy ho prostě nemůžete bez dozoru nechat naběhnout na jiného psa...volat několikrát je také pasé (na tom se tady asi všichni shodnem"...takže vám nezbude nic jiného než vyrazit sprintem za psem a odchytit ho...a co pak?...i po odchycení je pes stále v tranzu z jiného psa a dalo by se říct, že vás vnímá jen okrajově, asi tak jako otravnou mouchu, takže vám nezbyde nic jiného, než ho připnout na vodítko a odejít...popř. po domluvě s majitelem druhého psa udělat se svým psem kolečko na vodítku, pak ho usadit a pak s povelem volno nechat pohrát...většinou po několika minutách ztratí cizí pes na atraktivitě, emoce odpadnou a pes je schopen k vám na povel přijít...
Prostě nepřipadáte si vy všichni, co nemáte psy, kteří poslouchají na první dobrou, neštěkají, ignorují cizí psy...nepřipadáte si trochu neschopně...oproti těm, co vám tvrdí, že pes musí poslechnout na první dobrou, neštěkat, ignorovat psy a jestli to neumí, tak jste špatně socializovali, vychovávali, vycvičili, nejste správný vůdce apod...nepřipadáte si jako "pitomec" , co by si už nikdy neměl žádnýho psa pořídit...a samozřejmě musím podotknout, že předpokládám, že máte psa s PP nebo z útulku, protože jinak podporujete množitele...a že nejste tyran, který svého psa nechal vykastrovat...
To je jen takové shrnutí, jak na mě občas diskuze zde na fauně působí...naštěstí to není pravidlo, spoustu lidí je tu fajn a dokáže skutečně poradit...nebo eventuálně inspirovat

Andrýsek3 napsal(a):
Kde jste tohle dopr* jako vzala?
a hlavne misto aby si opravdu hrali spolu spíš psa buzeruje.
Hlavně (?) místo hraní ho buzeruju? Co to má být?
Super výkřik do tmy, nijak nepodložený, tleskám.

Klid. Dělejte si na svým, víte jak to vzniklo, víte, že nějaký zájem tam je, tak na tom spolu pracujte a ono to půjde. Uvidíte. Jen... netlačte na pilu - myšleno v tom smyslu, že to vezmete opravdu jako zábavu, ne jako muss - myšleno pro vás, ne pro psa muss. Nezkažte si to tím, jo? Prostě si hrajete. Přistupte k tomu tak, jako byste prostě dostala do ruky nového psa, který tohle neumí a je na vás, aby se to naučil, volnou formou. Ne že je to povinnost - opět zdůrazňuju, ne povinnost pro vás. Svázala byste si tím ruce.

Pro labradora je láska k druhým psům takřka plemenný znak, upřímnou soustrast A vo tom to je - co má někdo zadarmo, to musí druhý pracně učit a učit a někdy i doživotně....jenom taková filozofická vsuvka při tom pátečku... .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sice cituji váš příspěvek, ale směřuji to obecně na všechny...

Víte dnes už se tomu musím usmívat, dneska už vím, co jsem schopná ze svého konkrétního psa "vydupat", vyzkoušet různé metody a eventuálně, když to prostě nejde, tak se tomu přizpůsobit,
ale někdy když tady čtu rady a příspěvky a představím si, jak to podle těchto rad zkouším, ono to furt nejde...pak je mi tady sděleno, že se neumím stát pro psa atraktivní...tak bych si připadala jako neschopný člověk...připadá mi, že jsem tady snad jediná, kdo zažil tu "bezmoc", kdy jeho "puberťák", který splní povel 10x z deseti a po jedenácté neslyší-nevidí (do té doby poslouchal a nebyl důvod měnit způsob výchovy nebo výcviku, vše fungovalo na jedničku)...to abyste ho nalákali na hru je pasé, protože pes se zády k vám řítí vstříc jinému psu ...
vy se prostě nemůžete otočit a běžet pryč, aby vás pes následoval, protože on nevidí, že pryč běžíte-běží od vás a neohlíží se a vy ho prostě nemůžete bez dozoru nechat naběhnout na jiného psa...volat několikrát je také pasé (na tom se tady asi všichni shodnem"...takže vám nezbude nic jiného než vyrazit sprintem za psem a odchytit ho...a co pak?...i po odchycení je pes stále v tranzu z jiného psa a dalo by se říct, že vás vnímá jen okrajově, asi tak jako otravnou mouchu, takže vám nezbyde nic jiného, než ho připnout na vodítko a odejít...popř. po domluvě s majitelem druhého psa udělat se svým psem kolečko na vodítku, pak ho usadit a pak s povelem volno nechat pohrát...většinou po několika minutách ztratí cizí pes na atraktivitě, emoce odpadnou a pes je schopen k vám na povel přijít...
Prostě nepřipadáte si vy všichni, co nemáte psy, kteří poslouchají na první dobrou, neštěkají, ignorují cizí psy...nepřipadáte si trochu neschopně...oproti těm, co vám tvrdí, že pes musí poslechnout na první dobrou, neštěkat, ignorovat psy a jestli to neumí, tak jste špatně socializovali, vychovávali, vycvičili, nejste správný vůdce apod...nepřipadáte si jako "pitomec" , co by si už nikdy neměl žádnýho psa pořídit...a samozřejmě musím podotknout, že předpokládám, že máte psa s PP nebo z útulku, protože jinak podporujete množitele...a že nejste tyran, který svého psa nechal vykastrovat...
To je jen takové shrnutí, jak na mě občas diskuze zde na fauně působí...naštěstí to není pravidlo, spoustu lidí je tu fajn a dokáže skutečně poradit...nebo eventuálně inspirovat

Připadám si tady jako největší lempl, teď už dokonce tyran, jak toho svého chudáčka buzeruju. Pak se na něj podívám, a je mi jedno, co umí ostatní psi, co říká kamarádka, která ho má za tu nejnevychovanější potvoru, já vím jaký je, co umí, že je neskutečně šikovný, chytrý a, že to spolu zvládneme, že si myslím (třeba naivně), že to jednou bude lepší.

Andrýsek3 napsal(a):
Připadám si tady jako největší lempl, teď už dokonce tyran, jak toho svého chudáčka buzeruju. Pak se na něj podívám, a je mi jedno, co umí ostatní psi, co říká kamarádka, která ho má za tu nejnevychovanější potvoru, já vím jaký je, co umí, že je neskutečně šikovný, chytrý a, že to spolu zvládneme, že si myslím (třeba naivně), že to jednou bude lepší.

Zrzavci napsal(a):
Klid. Dělejte si na svým, víte jak to vzniklo, víte, že nějaký zájem tam je, tak na tom spolu pracujte a ono to půjde. Uvidíte. Jen... netlačte na pilu - myšleno v tom smyslu, že to vezmete opravdu jako zábavu, ne jako muss - myšleno pro vás, ne pro psa muss. Nezkažte si to tím, jo? Prostě si hrajete. Přistupte k tomu tak, jako byste prostě dostala do ruky nového psa, který tohle neumí a je na vás, aby se to naučil, volnou formou. Ne že je to povinnost - opět zdůrazňuju, ne povinnost pro vás. Svázala byste si tím ruce.

O těch hrách jsem psala hlavně proto, že si myslím, že i díky tomu máme ten vztah teď mnohem lepší, celkově mě více bere a j áse mu teď snažím dělat ty procházky zajímavé, ale tak normálně, jdeme, pak někde si zaběháme, hrajeme na schovku a pak si sedneme někde na palouček a on se na mě připlácne a spokojeně funí. Máme lepší vztah a i díky tomu, se už nechá od psa odvolat, jsme pro něj taky důležitá, ne tak jako ten pes, co by si sním mohl hrát, ale nějak to dopilujem, a přijde mi, že jsme za krátkou dobu udělali pokrok a tak budeme pokračovat a doufám, že časem tu potřebu takovou mít nebude.

Andrýsek3 napsal(a):
Připadám si tady jako největší lempl, teď už dokonce tyran, jak toho svého chudáčka buzeruju. Pak se na něj podívám, a je mi jedno, co umí ostatní psi, co říká kamarádka, která ho má za tu nejnevychovanější potvoru, já vím jaký je, co umí, že je neskutečně šikovný, chytrý a, že to spolu zvládneme, že si myslím (třeba naivně), že to jednou bude lepší.

Ničím se netrapte jak by se asi měli cítit majitelé tzv. přírodních plemen?

Andrýsek3 napsal(a):
O těch hrách jsem psala hlavně proto, že si myslím, že i díky tomu máme ten vztah teď mnohem lepší, celkově mě více bere a j áse mu teď snažím dělat ty procházky zajímavé, ale tak normálně, jdeme, pak někde si zaběháme, hrajeme na schovku a pak si sedneme někde na palouček a on se na mě připlácne a spokojeně funí. Máme lepší vztah a i díky tomu, se už nechá od psa odvolat, jsme pro něj taky důležitá, ne tak jako ten pes, co by si sním mohl hrát, ale nějak to dopilujem, a přijde mi, že jsme za krátkou dobu udělali pokrok a tak budeme pokračovat a doufám, že časem tu potřebu takovou mít nebude.

No! Vidite to, když si to teď přečtete, je to úplně o něčem jiném, než v tom příspěvku, kdy jste byla nešťatná z toho, jak to ten den nevyšlo.
Jsou prostě dny, kdy to v procesu učení prostě neklapne. Nikdo nejsme dokonalej ani my a ani náš pes. To pochopitelně není výmluva, která by nás opravňovala k tomu to odmávnout, ale je to vysvětlení, že to prostě tak je. Je důležitý, že jste si uvědomila že něco je jinak, než jste chtěla a je hrozně moc důležitý, že na tom pracujete a nejdůležitější je, že opravdu budujete společný vztah, to je moc dobře.

Ono je někdy těžké přenést ty informace - jak postupovat - na "papír" tak, aby to bylo funkční, aby ta druhá strana věděla co dělat. A navíc to zpravidla nejde pár větama. Skorem bych za sebe, která neumí vysvětlovat řekla, že je to v něčem nepřenosné.

Neurazejte se prihledani chyb. Zamyslete se sama.chvalim vasi snahu i pokroky. Ale chyby proste delate a delat budete a s timhle pristupem se to lepsit nebude. Sama vidife, ze sice se y da od psu odvolat (A co az narazi na rvace nebo haravku), ale zase vam utika za psy. Mate labradora, chytreho pracanta, tak ho jen neunavujte honenim se s vami, nebuzerujte skakanim za uplatek, ale zamestnejte mu hlavne hlavu. Treba hledanim one rukavice. Vztah neni o tom, ze si unaveny k vam lehne i kdyz je to hezke. Tu potrebu bude.mit do smrti, nedoufejte ze "to prejde" samo od sebe. Neprejde a je jen a jen na vas jestli bude chtit vas respektovat. Je to drina a skutecne drina aby se odnaucil jiz naucene. Vy to rychle vzdavate. Proc ne aporty, stopy, hledani předmětů atd. ?

Jen zaverem. Skoro vsichni, kteri tvrdi, ze jejich psy hracky nezajimaji si jen neumi se psy hrat. Cpou jim hracku a divi se, ze od ni odvraci hlavu a pritom staci treba jen uvazat ji na provazek. Ono i hrat si se musi umet. Andryseek - proc jste tedy vzdala to hledani rukavice?

Andrýsku - ještě ad to přivolání - pokud už tak neděláte - zařaďte do her i trochu nenápadného cvičení. Pesana si posaďte, poodejděte a z nějaké vzdálenosti kterou on zvládá a dává, mu dejte lehni, pak ho zase třeba posaďte, poodejděte, odpočítejte 3-2-1 a pooooď+jméno a zdrhejteee moc zdrhejte, nechce se dopadnout, podupat, poskákat, poperte se spolu. Tam je důležitý to napínáníčko, kdy pes ví co přijde, a pak už se nemůže dočkat toho, aby mohl běžet. Za vámi. Milovala to i naše stará feňule, i psi co tak občas míváme : 1. je odpočítávání,2 fotka je už letíme

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

anonymx napsal(a):
Neurazejte se prihledani chyb. Zamyslete se sama.chvalim vasi snahu i pokroky. Ale chyby proste delate a delat budete a s timhle pristupem se to lepsit nebude. Sama vidife, ze sice se y da od psu odvolat (A co az narazi na rvace nebo haravku), ale zase vam utika za psy. Mate labradora, chytreho pracanta, tak ho jen neunavujte honenim se s vami, nebuzerujte skakanim za uplatek, ale zamestnejte mu hlavne hlavu. Treba hledanim one rukavice. Vztah neni o tom, ze si unaveny k vam lehne i kdyz je to hezke. Tu potrebu bude.mit do smrti, nedoufejte ze "to prejde" samo od sebe. Neprejde a je jen a jen na vas jestli bude chtit vas respektovat. Je to drina a skutecne drina aby se odnaucil jiz naucene. Vy to rychle vzdavate. Proc ne aporty, stopy, hledani předmětů atd. ?

Dělám no, je to můj první pes a nejsem neomylná a ty chyby si přiznávám, jak jsem psala v tom dlouhém slohu, jestli jste ho četla. Nemám důvod se obhajovat můj pes hodně věcí neumí, hodně věcí umí špatně. Pro mě ten vztah tam je, pro mě neznamená vztah se psem, to že mi neodběhne za psem. No tak to nepřejde, no, bude chodit na vodítku. Aport ho nebaví, stopy nevím.

Zrzavci napsal(a):
Andrýsku - ještě ad to přivolání - pokud už tak neděláte - zařaďte do her i trochu nenápadného cvičení. Pesana si posaďte, poodejděte a z nějaké vzdálenosti kterou on zvládá a dává, mu dejte lehni, pak ho zase třeba posaďte, poodejděte, odpočítejte 3-2-1 a pooooď+jméno a zdrhejteee moc zdrhejte, nechce se dopadnout, podupat, poskákat, poperte se spolu. Tam je důležitý to napínáníčko, kdy pes ví co přijde, a pak už se nemůže dočkat toho, aby mohl běžet. Za vámi. Milovala to i naše stará feňule, i psi co tak občas míváme : 1. je odpočítávání,2 fotka je už letíme

Děkuju za radu, vyzkoušíme, i ty závody za hračkou jak jste psala předtím.
Jo a nejvíc ho baví nás "zachraňovat" se já nebo přítel schováme pod množství dek, a on musí vyhrabat, zachránit.

Andrýsek3 napsal(a):
Děkuju za radu, vyzkoušíme, i ty závody za hračkou jak jste psala předtím.
Jo a nejvíc ho baví nás "zachraňovat" se já nebo přítel schováme pod množství dek, a on musí vyhrabat, zachránit.

Hm přemýšlím, jak tuhle hru dostat ven . když se stočíte na zemi do klubíčka a přikryjete si hlavu... co to vyzkoušet?
ad ten aport - nebaví ho ani doma? a jak moc pamlskový je?

anonymx napsal(a):
Jen zaverem. Skoro vsichni, kteri tvrdi, ze jejich psy hracky nezajimaji si jen neumi se psy hrat. Cpou jim hracku a divi se, ze od ni odvraci hlavu a pritom staci treba jen uvazat ji na provazek. Ono i hrat si se musi umet. Andryseek - proc jste tedy vzdala to hledani rukavice?

Neříkám, že mého pa hračk nezajímají, zajímají, ale ne nijak extrémně. Dobrý už jsme se dobrali toho, že jsem totální lempl, to už zdůrazňovat nemusíte. Nevím prostě jsme to jenom zkoušeli, já nevím jestli mají být hry nějaká perfektně dopilovaná činnost, ale to si myslím, že ne. Asi ani nevím, jak psa efektivně naučit něco podat buď k tomu jenom dojde, nebo s tím neběží za mnou, a teď do mě!

Zrzavci napsal(a):
Hm přemýšlím, jak tuhle hru dostat ven . když se stočíte na zemi do klubíčka a přikryjete si hlavu... co to vyzkoušet?
ad ten aport - nebaví ho ani doma? a jak moc pamlskový je?

Zkusím, taky jsem nad tím přemýšlela, napadl mě sníh, nebo listí, ale to je dost složitý a aby mě vyhrabal. No doma míček nosí, a mlže to být i víckrát, ale venku fakt ne, jeden pískací mi párkrát donesl. Ale dvakrát po něm jde, i donese, pak už za ním jen běhá, protože se to hýbe. Má rád přetahování, a rád skáče na strom, na větev, prostě jako peška, ale to nedělá se mnou no.. A pamlskový je docela dost, ale zas uplně pažravej není.

Andrýsek3 napsal(a):
Zkusím, taky jsem nad tím přemýšlela, napadl mě sníh, nebo listí, ale to je dost složitý a aby mě vyhrabal. No doma míček nosí, a mlže to být i víckrát, ale venku fakt ne, jeden pískací mi párkrát donesl. Ale dvakrát po něm jde, i donese, pak už za ním jen běhá, protože se to hýbe. Má rád přetahování, a rád skáče na strom, na větev, prostě jako peška, ale to nedělá se mnou no.. A pamlskový je docela dost, ale zas uplně pažravej není.

Omlouvám se musím mazat ozvu se po víkendu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ničím se netrapte jak by se asi měli cítit majitelé tzv. přírodních plemen?

To je pravda, ty to už al vědí.

Zrzavci napsal(a):
Omlouvám se musím mazat ozvu se po víkendu.

V pohodě, děkuju.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pro labradora je láska k druhým psům takřka plemenný znak, upřímnou soustrast A vo tom to je - co má někdo zadarmo, to musí druhý pracně učit a učit a někdy i doživotně....jenom taková filozofická vsuvka při tom pátečku... .

Přesně Taky mi to tak přijde a nechci omlouvat sebe ani nikoho jiného, ani se nějak ospravedlňovat. Je možné že ve zkušených rukou by se můj pes choval úplně jinak. Ale co se týká lásky k ostatním psům myslím že je jen pár plemen co milují ostatní psy tak extrémně jako labradoři. A opravdu o to těžší je naučit ho aby za psy nevybíhal, ignoroval je, byl v klidu apod. U jiného plemene co o kontakt se psy nijak zvlášť nestojí je to mnohem jednodušší a třeba ten jeho majitel na tom ani žádnou velkou zásluhu nemá.

A stejně tak co mám zkušenost s kamarádkou a jejím psem, nebo různě se známými, třeba jedni mají shibu - ta není z lidí nadšená, ikdyž je ráda má, ale není to pro ni tak silné, prostě neskáče, nemá důvod, je ráda za společnost, ale neprožívá to tak jako ti labradoři. Ptala jsem se jak ji to odnaučovala že u nás nic nezabírá (tehdy jsem měla ještě štěně a dlouho trvalo než jsem ho odnaučila vybíhat za každým člověkem když byl na volno) a ona říkala že neví, že ji to nijak neodnaučovala, že si cizích lidí nevšímá a když přijde návštěva tak se jde kouknout, ale jen projde a jde si po svém. Kdežto můj labrador kolem půl roku byl jak postřelený, divoký a úplně natěšený aby za každým utíkal a s každým se vítal a to velice intenzivně. Zvládli jsme to, ale dalo mně to hodně práce, přemýšlení, zkoušení atp. A ona to měla se svojí shibou bez práce. Někdo by si mohl říct jak já jsem neschopná že jsem to psa do nějakého roku, možná i roku a půl nebyla schopná odnaučit. A její pes byl vlastně vzorný už jako puberťák. Přitom pravda je a byla někde trochu jinde...

anonymx napsal(a):
Jen zaverem. Skoro vsichni, kteri tvrdi, ze jejich psy hracky nezajimaji si jen neumi se psy hrat. Cpou jim hracku a divi se, ze od ni odvraci hlavu a pritom staci treba jen uvazat ji na provazek. Ono i hrat si se musi umet. Andryseek - proc jste tedy vzdala to hledani rukavice?

Pořád je tady ale ten zásadní problém...proč by hra s hračkou měla mít u psa větší prioritu než hra s jiným psem?...teď to neberte jako rýpání člověka, který neumí vychovat psy a tak hledá důvody, jak to nejde...
je to furt dokola...lidé, co mají "štěstí", že jde jejich psa namotivovat na hračku asi nepochopí, že existují pesani, které venku hračky nezajímaj a svádí to na neschopnost majitele...nebo ho hračky zajímaj, ale je to pro něj věc "běžná" a tudíž méně atraktivní než jiný pes...nezlobte se, ale prostě není pravda, že skoro všichni, kteří tvrdí, že jeho psa hračky nezajímají si jen neumí hrát se psy...i když netvrdím, že i takové vyjímky se najdou...

Jinak ale s tím uvázáním hračky na provázek plně souhlasím, na to se většinou chytne i liknavější psí jedinec, který má alespoň minimální lovecký pud...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pořád je tady ale ten zásadní problém...proč by hra s hračkou měla mít u psa větší prioritu než hra s jiným psem?...teď to neberte jako rýpání člověka, který neumí vychovat psy a tak hledá důvody, jak to nejde...
je to furt dokola...lidé, co mají "štěstí", že jde jejich psa namotivovat na hračku asi nepochopí, že existují pesani, které venku hračky nezajímaj a svádí to na neschopnost majitele...nebo ho hračky zajímaj, ale je to pro něj věc "běžná" a tudíž méně atraktivní než jiný pes...nezlobte se, ale prostě není pravda, že skoro všichni, kteří tvrdí, že jeho psa hračky nezajímají si jen neumí hrát se psy...i když netvrdím, že i takové vyjímky se najdou...

Jinak ale s tím uvázáním hračky na provázek plně souhlasím, na to se většinou chytne i liknavější psí jedinec, který má alespoň minimální lovecký pud...

Jani, nepouštěj se do toho. Já chtěl, ale rozmyslel jsem si to. Vím, jak by to dopadlo. A není to jen o tomto tématu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pořád je tady ale ten zásadní problém...proč by hra s hračkou měla mít u psa větší prioritu než hra s jiným psem?...teď to neberte jako rýpání člověka, který neumí vychovat psy a tak hledá důvody, jak to nejde...
je to furt dokola...lidé, co mají "štěstí", že jde jejich psa namotivovat na hračku asi nepochopí, že existují pesani, které venku hračky nezajímaj a svádí to na neschopnost majitele...nebo ho hračky zajímaj, ale je to pro něj věc "běžná" a tudíž méně atraktivní než jiný pes...nezlobte se, ale prostě není pravda, že skoro všichni, kteří tvrdí, že jeho psa hračky nezajímají si jen neumí hrát se psy...i když netvrdím, že i takové vyjímky se najdou...

Jinak ale s tím uvázáním hračky na provázek plně souhlasím, na to se většinou chytne i liknavější psí jedinec, který má alespoň minimální lovecký pud...

Jojo napsala jste to tak jak to vnímám i já. Jen k tomu hraní venku, přetahování atd. Mého psa hračky baví, venku i doma, ikdyž už nemá takovou potřebu si hrát jako do nějakých 2-3 let. Prostě dospěl a hraje si míň. Venku aportujeme, většinou na zahradě, občas vezmu aportík i do přírody. Ale ikdyž ho to baví tak to pro něj není tak atraktivní jako kontakt s jiným psem. I dříve když byl mladší a z nějaké hračky byl hodně nadšený, venku měla pro něj poloviční hodnotu. Jakmile spatřil psa hračka měla hodnotu nulovou.

A třeba s tím přetahování, asi jsem chcípáček, ale já nemám sílu se se svým 36-kg labradorem přetahovat. Jo děláme blbinky a přetahuju se s ním, ale jen tak jemněji, jen tak naoko. Jakmile se do toho opravdu opře tak má neskutečnou sílu a prostě na to fyzičku nemám. Takže ten kdo se s ním přetahuje je nevlastní taťka. Ale pokud uvidí psa prostě nezájem, pustí a čumí na psa a je to 50/50 jestli poslechne nebo se rozběhne. Záleží většinou jak daleko ten druhý pes je.

Ještě mě napadá - ta naše sousedka s NO (psala jsem tu o ní několikrát, někteří si určitě vzpomenou). Její NO je totálně nezvladatelný, chová se k němu hodně blbě, neposlouchá ji, někdy poslechne, ale musí na něj hodně silně zařvat. Každopádně je agresivní a ona to s ním neumí. Přesto ten pes miluje svůj tenisák na šňůrce - miluje ho takovým způsobem že kdyby vedle něj spadla lednička z balkonu on si toho nevšimne. Agresivně vyjíždí na psy i lidi - ale pokud mu háže balonek on nevidí neslyší co se děje 1m kolem něj. Něco neskutečného. No ale vzhledem k tomu že ten pes neumí chodit na vodítku (skáče na něm jako štěně anebo táhne) tak to rozhodně nebude tím že by majitelka ho dobře vychovala a naučila správě na hračku. Je to podle mě jeho povaha, není to její zásluha. Ikdyž mně to přijde že je to spíš už nemoc, to jak on je fixovaný na ten tenisák.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sice cituji váš příspěvek, ale směřuji to obecně na všechny...

Víte dnes už se tomu musím usmívat, dneska už vím, co jsem schopná ze svého konkrétního psa "vydupat", vyzkoušet různé metody a eventuálně, když to prostě nejde, tak se tomu přizpůsobit,
ale někdy když tady čtu rady a příspěvky a představím si, jak to podle těchto rad zkouším, ono to furt nejde...pak je mi tady sděleno, že se neumím stát pro psa atraktivní...tak bych si připadala jako neschopný člověk...připadá mi, že jsem tady snad jediná, kdo zažil tu "bezmoc", kdy jeho "puberťák", který splní povel 10x z deseti a po jedenácté neslyší-nevidí (do té doby poslouchal a nebyl důvod měnit způsob výchovy nebo výcviku, vše fungovalo na jedničku)...to abyste ho nalákali na hru je pasé, protože pes se zády k vám řítí vstříc jinému psu ...
vy se prostě nemůžete otočit a běžet pryč, aby vás pes následoval, protože on nevidí, že pryč běžíte-běží od vás a neohlíží se a vy ho prostě nemůžete bez dozoru nechat naběhnout na jiného psa...volat několikrát je také pasé (na tom se tady asi všichni shodnem"...takže vám nezbude nic jiného než vyrazit sprintem za psem a odchytit ho...a co pak?...i po odchycení je pes stále v tranzu z jiného psa a dalo by se říct, že vás vnímá jen okrajově, asi tak jako otravnou mouchu, takže vám nezbyde nic jiného, než ho připnout na vodítko a odejít...popř. po domluvě s majitelem druhého psa udělat se svým psem kolečko na vodítku, pak ho usadit a pak s povelem volno nechat pohrát...většinou po několika minutách ztratí cizí pes na atraktivitě, emoce odpadnou a pes je schopen k vám na povel přijít...
Prostě nepřipadáte si vy všichni, co nemáte psy, kteří poslouchají na první dobrou, neštěkají, ignorují cizí psy...nepřipadáte si trochu neschopně...oproti těm, co vám tvrdí, že pes musí poslechnout na první dobrou, neštěkat, ignorovat psy a jestli to neumí, tak jste špatně socializovali, vychovávali, vycvičili, nejste správný vůdce apod...nepřipadáte si jako "pitomec" , co by si už nikdy neměl žádnýho psa pořídit...a samozřejmě musím podotknout, že předpokládám, že máte psa s PP nebo z útulku, protože jinak podporujete množitele...a že nejste tyran, který svého psa nechal vykastrovat...
To je jen takové shrnutí, jak na mě občas diskuze zde na fauně působí...naštěstí to není pravidlo, spoustu lidí je tu fajn a dokáže skutečně poradit...nebo eventuálně inspirovat

Rozumím, právě proto jsem psala s tím retrívrem - jako dítě jsem to chtěla vzdát, byla to hrozná bezmoc, ale na cvičáku mě podpořili a dokázali jsme to.

To samé teď se psem a s králíkama, jak jsem psala v jiném příspěvku - taky jako kdyby mu najednou přeskočilo, začneme trénovat a ono to zase půjde.

Mám třeba štěstí, že mi pes neutíká za psema. Pokud si s ním hraju, nezajímá ho nic. Ale pokud má volno a vidí kočku nebo zajíce tak je problém. To třeba zase Andrýsek a Im nemaují, prostě každý má něco Rozhodně nechci nikioho shazovat, nebo o něm říkat že je neschopný -. možná to tak nevyznělo, ale naopak, chtěla jsem poradit, podpořit a oceňuji to, že se to slečny snaží řešit Pokud to odemě vyznělo jako nějaké shazování, tak se omlouvám ., Držím palce.

marcelaamax napsal(a):
Rozumím, právě proto jsem psala s tím retrívrem - jako dítě jsem to chtěla vzdát, byla to hrozná bezmoc, ale na cvičáku mě podpořili a dokázali jsme to.

To samé teď se psem a s králíkama, jak jsem psala v jiném příspěvku - taky jako kdyby mu najednou přeskočilo, začneme trénovat a ono to zase půjde.

Mám třeba štěstí, že mi pes neutíká za psema. Pokud si s ním hraju, nezajímá ho nic. Ale pokud má volno a vidí kočku nebo zajíce tak je problém. To třeba zase Andrýsek a Im nemaují, prostě každý má něco Rozhodně nechci nikioho shazovat, nebo o něm říkat že je neschopný -. možná to tak nevyznělo, ale naopak, chtěla jsem poradit, podpořit a oceňuji to, že se to slečny snaží řešit Pokud to odemě vyznělo jako nějaké shazování, tak se omlouvám ., Držím palce.

Já to určitě jako nějaké shazování od vás neberu, spíš jiní tady psali řekla bych až v nepřátelském duchu... Ano, máte pravdu, co se týká vybíhání za psy nebo celkově ignorování cizích psů u nás nic moc. A na rovinu to přiznám. Pracujeme na tom, ale nedaří se jak bych chtěla. Každopádně jinak je bezproblémový a myslím že vychovaný. Takže prostě se z toho hroutit nebudu. Jak píšete vy, každý má někde to slabé místo, něco v čem je lepší a v čem horší.
U nás třeba zase s tím zajícem je to na jedničku. Nedávno v přírodě nečekaně vyběhli 2 zajíčci těsně před psem,1-2m před psem, v tom se rozběhli, on hleděl, pak se rozběhl taky, já zavolala "ke mně", on se otočil a přiběhl vzorně ke mně, předsednul a tvářil se jako andílek. V té chvíli bych ho láskou sežrala A od kočky jsem ho několikrát odvolala. A jindy zase s tím psem mám chuť ho přizabít...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pořád je tady ale ten zásadní problém...proč by hra s hračkou měla mít u psa větší prioritu než hra s jiným psem?...teď to neberte jako rýpání člověka, který neumí vychovat psy a tak hledá důvody, jak to nejde...
je to furt dokola...lidé, co mají "štěstí", že jde jejich psa namotivovat na hračku asi nepochopí, že existují pesani, které venku hračky nezajímaj a svádí to na neschopnost majitele...nebo ho hračky zajímaj, ale je to pro něj věc "běžná" a tudíž méně atraktivní než jiný pes...nezlobte se, ale prostě není pravda, že skoro všichni, kteří tvrdí, že jeho psa hračky nezajímají si jen neumí hrát se psy...i když netvrdím, že i takové vyjímky se najdou...

Jinak ale s tím uvázáním hračky na provázek plně souhlasím, na to se většinou chytne i liknavější psí jedinec, který má alespoň minimální lovecký pud...

Ne hra s hrackou, ale s majitelem. A vubec to nejsou vyjimky. Z 10ti kurzistu to rekne 10, zajem pritom maji vsichni psi, ale tak tretina majitelu se proste nenauci jak si hrat, pominu skutecne malo kontaktni plemena, ale ti do kurzu přijdou jen resit problem. Ted jsme u plemene extremnekontaktniho a pracoviteho. Nastesti boom labradoru uz opadl, ale priznavam, ze tech nevychovanych vsemilujicich telatek jsem mela tak trochu dost. Hlavne kdyz majitel tvrdil, ze jsou tak iinteligentní, ze se nemusi cvicit (jen kdyby za vsim neutikal?, netahal na voditku a aspon někdy poslechl...).

No dámy a o tom to je...mám fakt radost, že jsme prostě "normální", prostě každý pes má něco...někdy anděl...někdy je to na mrtvici

Aliens_II napsal(a):
Jani, nepouštěj se do toho. Já chtěl, ale rozmyslel jsem si to. Vím, jak by to dopadlo. A není to jen o tomto tématu.

No už jsem ten můj pocit frustrace nemohla vydržet...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jojo napsala jste to tak jak to vnímám i já. Jen k tomu hraní venku, přetahování atd. Mého psa hračky baví, venku i doma, ikdyž už nemá takovou potřebu si hrát jako do nějakých 2-3 let. Prostě dospěl a hraje si míň. Venku aportujeme, většinou na zahradě, občas vezmu aportík i do přírody. Ale ikdyž ho to baví tak to pro něj není tak atraktivní jako kontakt s jiným psem. I dříve když byl mladší a z nějaké hračky byl hodně nadšený, venku měla pro něj poloviční hodnotu. Jakmile spatřil psa hračka měla hodnotu nulovou.

A třeba s tím přetahování, asi jsem chcípáček, ale já nemám sílu se se svým 36-kg labradorem přetahovat. Jo děláme blbinky a přetahuju se s ním, ale jen tak jemněji, jen tak naoko. Jakmile se do toho opravdu opře tak má neskutečnou sílu a prostě na to fyzičku nemám. Takže ten kdo se s ním přetahuje je nevlastní taťka. Ale pokud uvidí psa prostě nezájem, pustí a čumí na psa a je to 50/50 jestli poslechne nebo se rozběhne. Záleží většinou jak daleko ten druhý pes je.

Ještě mě napadá - ta naše sousedka s NO (psala jsem tu o ní několikrát, někteří si určitě vzpomenou). Její NO je totálně nezvladatelný, chová se k němu hodně blbě, neposlouchá ji, někdy poslechne, ale musí na něj hodně silně zařvat. Každopádně je agresivní a ona to s ním neumí. Přesto ten pes miluje svůj tenisák na šňůrce - miluje ho takovým způsobem že kdyby vedle něj spadla lednička z balkonu on si toho nevšimne. Agresivně vyjíždí na psy i lidi - ale pokud mu háže balonek on nevidí neslyší co se děje 1m kolem něj. Něco neskutečného. No ale vzhledem k tomu že ten pes neumí chodit na vodítku (skáče na něm jako štěně anebo táhne) tak to rozhodně nebude tím že by majitelka ho dobře vychovala a naučila správě na hračku. Je to podle mě jeho povaha, není to její zásluha. Ikdyž mně to přijde že je to spíš už nemoc, to jak on je fixovaný na ten tenisák.

Mimo téma: pokud se rád pretahuje, co zkusit peska na stromě?

Vím, že je to spíš pro bull psy, ale třeba by se na tom taky vyřádil

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

marcelaamax napsal(a):
Mimo téma: pokud se rád pretahuje, co zkusit peska na stromě?

Vím, že je to spíš pro bull psy, ale třeba by se na tom taky vyřádil

Už jsem ho taky chtěla pořídit, neboť můj pes rád skáče na větve stromu, zavěsí se a drží. No prostě v sobě nějakýho bulla mít musí. Akorát nemám strom, nemám zahradu...někde v parku jedině.

marcelaamax napsal(a):
Mimo téma: pokud se rád pretahuje, co zkusit peska na stromě?

Vím, že je to spíš pro bull psy, ale třeba by se na tom taky vyřádil

To by ho asi nebavilo, jeho to přetahování nebaví nějak extra, ale když mu nabídnu tak občas se přetahovat chce. Zahradu sice máme, ale strom bohužel jen jeden a ten by asi nezvládl něco takového - je podepřený už.

Já například, poučená ifaunou a cvičákem, chodím zásadně ven vybavená širokým sortimentem hraček a pamlsků, intenzivně vymýšlím hry a snažím se být nejzajímavější bytostí pod sluncem Stejně tak dcera. A jako jo, ono se celkem daří, ale výsledek je mj. ten, že pro štěně je hra s paničkami něco, co má k dispozici prakticky kdykoliv po většinu vycházky. Panička s hračkami a fůrou pamlsků je jistota, která byla, je a bude...na rozdíl od kolemjdoucího pejska. Je to v podstatě to, o čem píše dr. Šusta jako o "krátkém oknu příležitosti". Věci, které má pes možnost dělat jen omezenou dobu, jsou pro něj atraktivnější. Další věc je, že mezi psy jsou opravdu veliké individuální rozdíly co se týče touhy po kontaktu s jinými psy, hravosti i závislosti na pánovi.
Moje minulá fena například drtivou většinu psů zcela ignorovala, klusala kolem nich navolno aniž by vypadla z tempa, ani neotočila směrem k nim hlavu. Majitelé, jejichž miláčci se škrtili na vodítkách, obdivovali, jak je to vychovaný pejsek. Přitom to nebyla ani v nejmenším moje zásluha, byla nalezenec
Jsou psi, kteří mají v sobě jaksi "všelásku" ke živým bytostem, jsou psi, kteří mají zakořeněnou spíš závislost na majiteli. Jsou psi, kteří by se kvůli hračce zbláznili i v dospělém věku a jsou psi totálně nehraví. Je to podobné jako s loveckým pudem- někteří majitelé ůbec nevědí, o čem je řeč a pro jiné je to problém č.1.
Pes Andrýska bude nejspíš příkladem té všelásky, navíc je mladý- psi na vycházce prostě pro něj budou vždy veliké lákadlo.
Takže za mě - hra páníčka a psa určitě ano a užívat si to, ale snažit se být za každou cenu atraktivnější než zbytek světa, zvlášť u některých jedinců (psích i lidských) vede ke zbytečné frustraci a ztrátě přirozenosti.
Spíš to chce naučit se s věcmi, které pes nade vše miluje, pracovat. Nesnažit se je potlačit, ale používat je jako odměnu, zavést jistá pravidla, aby to bylo únosné pro všechny strany.
Doporučuju přečíst F. Šustu - Trénink je rozhovor...příkladů výchovných problémů v souvislosti s ostatními psy je tam fůra.

Terven napsal(a):
Já například, poučená ifaunou a cvičákem, chodím zásadně ven vybavená širokým sortimentem hraček a pamlsků, intenzivně vymýšlím hry a snažím se být nejzajímavější bytostí pod sluncem Stejně tak dcera. A jako jo, ono se celkem daří, ale výsledek je mj. ten, že pro štěně je hra s paničkami něco, co má k dispozici prakticky kdykoliv po většinu vycházky. Panička s hračkami a fůrou pamlsků je jistota, která byla, je a bude...na rozdíl od kolemjdoucího pejska. Je to v podstatě to, o čem píše dr. Šusta jako o "krátkém oknu příležitosti". Věci, které má pes možnost dělat jen omezenou dobu, jsou pro něj atraktivnější. Další věc je, že mezi psy jsou opravdu veliké individuální rozdíly co se týče touhy po kontaktu s jinými psy, hravosti i závislosti na pánovi.
Moje minulá fena například drtivou většinu psů zcela ignorovala, klusala kolem nich navolno aniž by vypadla z tempa, ani neotočila směrem k nim hlavu. Majitelé, jejichž miláčci se škrtili na vodítkách, obdivovali, jak je to vychovaný pejsek. Přitom to nebyla ani v nejmenším moje zásluha, byla nalezenec
Jsou psi, kteří mají v sobě jaksi "všelásku" ke živým bytostem, jsou psi, kteří mají zakořeněnou spíš závislost na majiteli. Jsou psi, kteří by se kvůli hračce zbláznili i v dospělém věku a jsou psi totálně nehraví. Je to podobné jako s loveckým pudem- někteří majitelé ůbec nevědí, o čem je řeč a pro jiné je to problém č.1.
Pes Andrýska bude nejspíš příkladem té všelásky, navíc je mladý- psi na vycházce prostě pro něj budou vždy veliké lákadlo.
Takže za mě - hra páníčka a psa určitě ano a užívat si to, ale snažit se být za každou cenu atraktivnější než zbytek světa, zvlášť u některých jedinců (psích i lidských) vede ke zbytečné frustraci a ztrátě přirozenosti.
Spíš to chce naučit se s věcmi, které pes nade vše miluje, pracovat. Nesnažit se je potlačit, ale používat je jako odměnu, zavést jistá pravidla, aby to bylo únosné pro všechny strany.
Doporučuju přečíst F. Šustu - Trénink je rozhovor...příkladů výchovných problémů v souvislosti s ostatními psy je tam fůra.

Andrýsek3 napsal(a):
Už jsem ho taky chtěla pořídit, neboť můj pes rád skáče na větve stromu, zavěsí se a drží. No prostě v sobě nějakýho bulla mít musí. Akorát nemám strom, nemám zahradu...někde v parku jedině.

Jojo, skákání to je naše

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

marcelaamax napsal(a):
Jojo, skákání to je naše

Pěkný. No on moc vysoko zadní packy nedá, ale baví ho to, to je hlavní, akorát oproti bull psům vypadá dost směšně.

Andrýsek3 napsal(a):
Zkusím, taky jsem nad tím přemýšlela, napadl mě sníh, nebo listí, ale to je dost složitý a aby mě vyhrabal. No doma míček nosí, a mlže to být i víckrát, ale venku fakt ne, jeden pískací mi párkrát donesl. Ale dvakrát po něm jde, i donese, pak už za ním jen běhá, protože se to hýbe. Má rád přetahování, a rád skáče na strom, na větev, prostě jako peška, ale to nedělá se mnou no.. A pamlskový je docela dost, ale zas uplně pažravej není.

Přikrýt se můžete dekou, prostěradlem je to pravda složitější než mít v kapse míček...

....No doma míček nosí, a mlže to být i víckrát, ale venku fakt ne, jeden pískací mi párkrát donesl. Ale dvakrát po něm jde,...

pak pro začátek stačí zcela dostatečně hodit jen jednou. Neházejte "bezcílně" dejte si psa k noze, odpočítejte mu, pošlete ho vpřed a utíkejte na druhou stranu, aby vás s míčkem doběhl, nebo mu dejte sedni, hoďte míček a jeho pošlete vpřed.... Přetahujte se doma, krátce intenzivně - jednou a dost další kolo až za chvíli. Musíte mu tu hru dostat pod kůži. Běhá-li za míčkem protože se to hýbe, použijte míček na provaze, ať máte akční rádius /nebo vyrobte udičku - pevná násada, provaz, hračka a můžete řádit) Fakt prostě musíte být kreativní.

Zrzavci napsal(a):
Přikrýt se můžete dekou, prostěradlem je to pravda složitější než mít v kapse míček...

....No doma míček nosí, a mlže to být i víckrát, ale venku fakt ne, jeden pískací mi párkrát donesl. Ale dvakrát po něm jde,...

pak pro začátek stačí zcela dostatečně hodit jen jednou. Neházejte "bezcílně" dejte si psa k noze, odpočítejte mu, pošlete ho vpřed a utíkejte na druhou stranu, aby vás s míčkem doběhl, nebo mu dejte sedni, hoďte míček a jeho pošlete vpřed.... Přetahujte se doma, krátce intenzivně - jednou a dost další kolo až za chvíli. Musíte mu tu hru dostat pod kůži. Běhá-li za míčkem protože se to hýbe, použijte míček na provaze, ať máte akční rádius /nebo vyrobte udičku - pevná násada, provaz, hračka a můžete řádit) Fakt prostě musíte být kreativní.

Dobře děkuju, dneska jsme schovku a honil mě kolem stromů, pak jsem dělala to s tím míčkem, jsme vyběhli spolu a hráli jsme fotbal s šiškama.

Andrýsek3 napsal(a):
Dobře děkuju, dneska jsme schovku a honil mě kolem stromů, pak jsem dělala to s tím míčkem, jsme vyběhli spolu a hráli jsme fotbal s šiškama.

Výborně a jak ho to bavilo?

Zrzavci napsal(a):
Výborně a jak ho to bavilo?

Moc, celkově má rád, když mě může honit a pak lapit. A šišky ho bavili, bylo jich kolem mraky, tak jsem mu s nima utíkala, házela i donesl, kopala, hledal, a pak jsme šli a nosil sebou. Jinak od předtím jak my vybýhal za těmi psy ty dva dny, tak od té doby už to neudělal, vždy počkal.

Andrýsek3 napsal(a):
Moc, celkově má rád, když mě může honit a pak lapit. A šišky ho bavili, bylo jich kolem mraky, tak jsem mu s nima utíkala, házela i donesl, kopala, hledal, a pak jsme šli a nosil sebou. Jinak od předtím jak my vybýhal za těmi psy ty dva dny, tak od té doby už to neudělal, vždy počkal.

Tak supr, máte něco, kdy můžete spolu řádit. Vždycky než se do hry pustíte ho oslovte jménem, a klidně ho i do hry nabuďte "slovním proslovem" (" Barney - dej pozooor, dáváš pozooor? co budeee? neječet to ne, ale tak nějak, aby ho to zaujalo) a důležitý je to spojit s tím jménem právě, že bude vědět, že když se ozve jeho jméno, následuje zábavička, která ho baví.

Zrzavci napsal(a):
Tak supr, máte něco, kdy můžete spolu řádit. Vždycky než se do hry pustíte ho oslovte jménem, a klidně ho i do hry nabuďte "slovním proslovem" (" Barney - dej pozooor, dáváš pozooor? co budeee? neječet to ne, ale tak nějak, aby ho to zaujalo) a důležitý je to spojit s tím jménem právě, že bude vědět, že když se ozve jeho jméno, následuje zábavička, která ho baví.

Nemáme, tak to budu dělat, při hře ho takhle nějak povzbuzuju, že mu říkám nějaký nesmysly, což dělám podstatně často, jakože"je to sranda Barney? tak pojď Barney, běž ulovit šišku, to byla veverka Barney, No je to sranda, tak honem a bla bla..to, že je něco sranda, tak to má zafixovane i z domova, vždycky pak vrtí ocasem, jakože je to fakt sranda.