Uživatel s deaktivovaným účtem

Takový malý "průzkum trhu", přidejte sem jaké pověry o psech jste slyšeli.
- velký pes potřebuje prostor, proto by se měl pořizovat jen na zahradu.
- psu nesmíte dovolit jít před vámi / projít dveřmi první / vlézt do postele, jinak si bude myslet že je vůdce smečky
- fena musí mít aspoň jednou štěňata
- pes krmený masem se stane agresivním
- pes musí jíst granule, potraviny určené pro lidskou spotřebu mu nedodají potřebné živiny a vitamíny (mantra veterinářů)
- aby vás pes poslouchal na slovo, musíte ho od štěněte tvrdě trestat za každé neposlechnutí.
- pes musí jíst až po vás.
- pokud chcete vychovat ze psa hlídače, musíte mu od štěněte zamezit kontakt s lidmi.
Pes nesmí na gauč a vyvýšená místa.
Pes pracuje jen za odměny.
Pes se od štěněte nesmí na cvičáku proběhnout s jinými psy.
Od mala musí pes vědět, že je na konci smečky.
Pes může jíst až na povel.
Psa krmíme část nebo celou krmnou dávku při výcviku.
Pes si nemá všímat svého okolí a soustředit se vždy jen na majitele.
Kastrace je pro psa prospěšná.
Když se pes vyčůrá doma, je potřeba ho plácnout, vymáchat mu čumák v louži a pod.
Kastrace je zbytečná operace hraničící dokonce s týráním.
Správně "na míru" namíchané bachovky (Bachova terapie) dokáží napravit problémy s chováním.
Pozitivka znamená především psa omezit tak, aby všechno co dělá, bylo za odměnu.
Pes si nikdy nesmí dovolit zavrčet na majitele nebo jeho rodinu.
Při krmení se musí psovi odebírat miska, aby si zvykl, že si ji nemá bránit.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pes se nesmí pusinkovat - to je chování podřízeného člena smečky...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pokud chcete, aby byl pes agresivní, přidávejte mu do žrádla černý mletý pepř.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pokud chcete, aby byl pes agresivní, přidávejte mu do žrádla černý mletý pepř.
Ježiš a já myslela, že stačí krmit syrovým masem
jinak, kdysi jsem viděla několik štěňat ovčáků, která byla trestána (bita) za to, když se nechala pohladit od cizího člověka...aby z nich vyrostl ostrý pes, který na sebe od cizího nenechá šáhnout...
a hlavně nemazlit, aby ze psa nevyrostla měkota...
Uživatel s deaktivovaným účtem

A ještě bylo něco o syrečkách . Buď se mají dávat, aby pes lépe stopoval, nebo nemají, aby neztratil čich.
To se to řešilo, když byly za 1,70, dnes je syreček asi pro psa přepych, ať už mu nos spraví, nebo zkazí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ježiš a já myslela, že stačí krmit syrovým masem
jinak, kdysi jsem viděla několik štěňat ovčáků, která byla trestána (bita) za to, když se nechala pohladit od cizího člověka...aby z nich vyrostl ostrý pes, který na sebe od cizího nenechá šáhnout...
a hlavně nemazlit, aby ze psa nevyrostla měkota...
Napsala jsem to špatně, bylo to myšleno jako agresivní-hlídací-ostrý na cizí
scylla
napsal(a):
Pes nesmí na gauč a vyvýšená místa.
Pes pracuje jen za odměny.
Pes se od štěněte nesmí na cvičáku proběhnout s jinými psy.
Od mala musí pes vědět, že je na konci smečky.
Pes může jíst až na povel.
Psa krmíme část nebo celou krmnou dávku při výcviku.
Pes si nemá všímat svého okolí a soustředit se vždy jen na majitele.
Kastrace je pro psa prospěšná.
Ze Scylly zase čiší odpor vůči výcviku a cvičákům jako takovým (viz.jiná vlákna).
Mýty a pověry jsou něco naprosto jiného-
bod.1 - smí, pokud ho z nich dokážete vždy a spolehlivě sundat, resp.poslechne a uvolní je.
2 - ne za odměny, ale za pochvalu - odměna je bonus navíc.
3 - na cvičáku se cvičí a nekontrolované volné pobíhání je k ničemu. Probíhat se může jinde a hlavně až tehdy když je spolehlivě navázáno na majitele.
4 - ? nechápu
5 - tohle je mýtus
6 - a co je na tom špatného? Malé štěně krmené 4-5 denně bude těžko cvičit (tedy hrát si) s plným bříškem. To, že místo krmení dostane odměny (obzvlášť na stopě) není ani mýtus ani pověra, ale nutnost.
7 - pokud je to při práci, tak tohle je právě to co je cílem veškerého cvičení a k čemu celý výcvik směřuje.
8 - je prospěšná, pokud je ze zdravotních důvodů.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Ze Scylly zase čiší odpor vůči výcviku a cvičákům jako takovým (viz.jiná vlákna).
Mýty a pověry jsou něco naprosto jiného-
bod.1 - smí, pokud ho z nich dokážete vždy a spolehlivě sundat, resp.poslechne a uvolní je."
teď nechápu, však scylla to uvádí jako mýtus...
"2 - ne za odměny, ale za pochvalu - odměna je bonus navíc."
i pochvala = odměna.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"Ze Scylly zase čiší odpor vůči výcviku a cvičákům jako takovým (viz.jiná vlákna).
Mýty a pověry jsou něco naprosto jiného-
bod.1 - smí, pokud ho z nich dokážete vždy a spolehlivě sundat, resp.poslechne a uvolní je."
teď nechápu, však scylla to uvádí jako mýtus...
"2 - ne za odměny, ale za pochvalu - odměna je bonus navíc."
i pochvala = odměna.
Pochvala je jedna z odměn a psi dělají ty věci, které je odmění. Někdy je tou odměnou i to, že se psovi přestane dít to, co se mu nelíbí, že se to děje. Takže ano, v podstatě pes pracuje "jen" za odměny. Vlastně všechno, co dělá (ne jen práci), dělá kvůli odměně. I kdyby ta výsledná odměna měla mít hodnotu jen pro něj.
Takže, je to mýtus nebo ne? :).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Žaneta kocková
napsal(a):
Pochvala je jedna z odměn a psi dělají ty věci, které je odmění. Někdy je tou odměnou i to, že se psovi přestane dít to, co se mu nelíbí, že se to děje. Takže ano, v podstatě pes pracuje "jen" za odměny. Vlastně všechno, co dělá (ne jen práci), dělá kvůli odměně. I kdyby ta výsledná odměna měla mít hodnotu jen pro něj.
Takže, je to mýtus nebo ne? :).
Pokud to vysvětlíte takhle, tak jen za odměny pracujeme všichni, lidi i zvířata.
Žaneta kocková
napsal(a):
Pochvala je jedna z odměn a psi dělají ty věci, které je odmění. Někdy je tou odměnou i to, že se psovi přestane dít to, co se mu nelíbí, že se to děje. Takže ano, v podstatě pes pracuje "jen" za odměny. Vlastně všechno, co dělá (ne jen práci), dělá kvůli odměně. I kdyby ta výsledná odměna měla mít hodnotu jen pro něj.
Takže, je to mýtus nebo ne? :).
Pes nedělá vše za odměnu. Nesmysl. To si jen člověk zjednodušil věc, co o psech zjistil jistý ruský vědec. Podmíněný reflex se tomu říká. A tim, že pes bere odměnu za to, že něco "spáchá", tak si to člověk ulehčil. Jde to lépe a ve většině případech radostněji. Jak pro pána, tak i pro psa.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mýtus a pověra je jedno v hovorové češtině - víra v nereálné či překroucené situace. Pro ně nejsou důkazy, předávají se a přežívají, živí...nakonec i přes důkazy "černé na bílém" je nelze usmrtit.
Nikdy.
Aliens_II
napsal(a):
Pes nedělá vše za odměnu. Nesmysl. To si jen člověk zjednodušil věc, co o psech zjistil jistý ruský vědec. Podmíněný reflex se tomu říká. A tim, že pes bere odměnu za to, že něco "spáchá", tak si to člověk ulehčil. Jde to lépe a ve většině případech radostněji. Jak pro pána, tak i pro psa.
Uveďte 3 příklady toho, co pes nedělá pro "odměnu". Nemyslím tím běžné životní potřeby (vyprazdňování, spánek, apod.).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Žaneta kocková
napsal(a):
Ano. A není to tak? :).
V naší smečce určitě.
Aliens_II
napsal(a):
Pes nedělá vše za odměnu. Nesmysl. To si jen člověk zjednodušil věc, co o psech zjistil jistý ruský vědec. Podmíněný reflex se tomu říká. A tim, že pes bere odměnu za to, že něco "spáchá", tak si to člověk ulehčil. Jde to lépe a ve většině případech radostněji. Jak pro pána, tak i pro psa.
Ano? Můžete uvést nějaký případ, situaci, kdy pes něco dělá "bez odměny"? :).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Starého psa novým kouskům nenaučíš.
Pes, který štěká...a vrtí ocasem = radost, snížený práh bolesti, pádná ruka při výchově apod. Tohle nechcípne nikdy.
Uživatel s deaktivovaným účtem

...".a vrtí ocasem = radost"...
Zvlášť terieři vrtí ocasem radostí, že až budou vypuštěni ( až ten protivník přijde na dosah ) s radostí ho zadáví !
Tedy pardon, to není pověra, to je fakt. Takže vlastně pověra naruby.
Majitelka drží kerryčku na napnutém vodítku a volá na majitele feny, která k nim letí : "Odvolejte si ji, serve ji"..." to víte že ne, podívejte, vrtí ocaskem, ta si chce hrát"
V příštím okamžiku se kerryčka po přibíhající feně vrhne, ta má víc rozumu než majitel a zdrhne. "No to jsem neviděl, vždyť vrtěla ocáskem! ".
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
...".a vrtí ocasem = radost"...
Zvlášť terieři vrtí ocasem radostí, že až budou vypuštěni ( až ten protivník přijde na dosah ) s radostí ho zadáví !
Tedy pardon, to není pověra, to je fakt. Takže vlastně pověra naruby.
Majitelka drží kerryčku na napnutém vodítku a volá na majitele feny, která k nim letí : "Odvolejte si ji, serve ji"..." to víte že ne, podívejte, vrtí ocaskem, ta si chce hrát"
V příštím okamžiku se kerryčka po přibíhající feně vrhne, ta má víc rozumu než majitel a zdrhne. "No to jsem neviděl, vždyť vrtěla ocáskem! ".
mírumilovný sameček border kolie vrtěl, naježil se a dupl poloviční fence na záda, majitel říkal úplně to samé co váš příspěvek.
bojová holčička ho nezakousla, tomu také nerozumím
oni ti psi snad neumí číst nebo co.
anonymx
napsal(a):
Uveďte 3 příklady toho, co pes nedělá pro "odměnu". Nemyslím tím běžné životní potřeby (vyprazdňování, spánek, apod.).
Lov.
Hlídání stáda a jeho "řízení".
Běh s pánem. Běh u kola.
Tahání saní, či čehokoli jiného.
Sezení u plotu a hlídaní majetku.
Všeobecné činnosti, kdy je potřeba psí um a jeho inteligence a samostatnost.
Prostě je mnoho plemen psů, kteří bez odměny dělají to, co dělají. A nepotřebují ji.
Pak ale vidíme cvičitelku a majitele berňáka, jak jej lámou a skutečně drsně lámou na agility prvcích za pamlsek. K čemu?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nebudu vám vyvracet vaši teorii. Jen ten první bod : lov - ulovené zvíře je tou největší odměnou! A vlastně už ten samotný lov - to se pes prostě odměňuje sám. Ta představa, že nakonec to zvíře uloví...
Naši první fenu jsme odnaučili lovit hodně svérázným, odsouzeníhodným způsobem. Nechali jsme ji 14 dní "lovit" v bezpečném, silně zazvěřeném revíru. Kýžené odměny nedosála, jen se vždycky uštvala k padnutí. Po těch 14 dnech byla vyléčená, srna jí mohla vyskočit metr před nosem, ani to s ní nehlo.
Jinak nutit berňáka do agility je pochopitelně nesmysl.
Aliens_II
napsal(a):
Lov.
Hlídání stáda a jeho "řízení".
Běh s pánem. Běh u kola.
Tahání saní, či čehokoli jiného.
Sezení u plotu a hlídaní majetku.
Všeobecné činnosti, kdy je potřeba psí um a jeho inteligence a samostatnost.
Prostě je mnoho plemen psů, kteří bez odměny dělají to, co dělají. A nepotřebují ji.
Pak ale vidíme cvičitelku a majitele berňáka, jak jej lámou a skutečně drsně lámou na agility prvcích za pamlsek. K čemu?
Lov - odměna kořist.
Hlídání - uspokojení životních potřeb - vrozených pudů.
Běh - životní potřeba - pohyb
Tahání - opět uspokojení životních potřeb, nehledě na to, že se to pes musí naučit, tedy za odměnu.
hlídání - totéž.
Pletete si trošičku pojmy. Každé plemeno má určité vrozené povahové vlastnosti, pokud jsou rozvíjeny (majitelem na principu odměny), dokáže je pes využít. To, že má k něčemu vlohy ani omylem neznamená, že to bude dělat sám od sebe požadovaným způsobem. I ten běh u kola se musí naučit.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Lov.
Hlídání stáda a jeho "řízení".
Běh s pánem. Běh u kola.
Tahání saní, či čehokoli jiného.
Sezení u plotu a hlídaní majetku. "
Aliens, všechno tohle jsou činnosti, které jsou samy o sobě pro psa odměnou (pokud disponuje patřičnými pudy). Samozřejmě, pokud bud chtít třeba po pudlovi tahat sáně či sedět u plotu a hlídat majetek, tak asi ne. Je to o slovíčkách - co si kdo představuje pod slovem "odměna".
anonymx
napsal(a):
Lov - odměna kořist.
Hlídání - uspokojení životních potřeb - vrozených pudů.
Běh - životní potřeba - pohyb
Tahání - opět uspokojení životních potřeb, nehledě na to, že se to pes musí naučit, tedy za odměnu.
hlídání - totéž.
Pletete si trošičku pojmy. Každé plemeno má určité vrozené povahové vlastnosti, pokud jsou rozvíjeny (majitelem na principu odměny), dokáže je pes využít. To, že má k něčemu vlohy ani omylem neznamená, že to bude dělat sám od sebe požadovaným způsobem. I ten běh u kola se musí naučit.
Ale ale ale. Nepletu si nic.
Že dostane jídlo za to, že mě padesát kilometrů odtáhne je odměna tím, že se pes domestikoval. Dostane jídlo. Není to odměna jako "hele jůlinko" skoč a dostaneš palmsek.
Prostě stojím si za svým.
Odměna je pro mě úplatek tak, jak se to děje v této moderní a uspěchané době.
O tom mluvím. O této odměně.
To je jedno.
Pokud to pes dělá ze svého přirozeného původu a účelu, odměna je pro něj ta činnost. A hotovo.
Aliens_II
napsal(a):
Ale ale ale. Nepletu si nic.
Že dostane jídlo za to, že mě padesát kilometrů odtáhne je odměna tím, že se pes domestikoval. Dostane jídlo. Není to odměna jako "hele jůlinko" skoč a dostaneš palmsek.
Prostě stojím si za svým.
Odměna je pro mě úplatek tak, jak se to děje v této moderní a uspěchané době.
O tom mluvím. O této odměně.
To je jedno.
Pokud to pes dělá ze svého přirozeného původu a účelu, odměna je pro něj ta činnost. A hotovo.
Máte v tom dost chaos.
Pokud používáte odměnu jako úplatek, tak totální. Zřejmě se mylně domníváte, že "odměna" je jen a jen pamlsek a to jste naprosto vedle.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"Lov.
Hlídání stáda a jeho "řízení".
Běh s pánem. Běh u kola.
Tahání saní, či čehokoli jiného.
Sezení u plotu a hlídaní majetku. "
Aliens, všechno tohle jsou činnosti, které jsou samy o sobě pro psa odměnou (pokud disponuje patřičnými pudy). Samozřejmě, pokud bud chtít třeba po pudlovi tahat sáně či sedět u plotu a hlídat majetek, tak asi ne. Je to o slovíčkách - co si kdo představuje pod slovem "odměna".
Již jsem odpověděl.
Pudl. Pudlů jsme měli několik a nikdy odměnu nedostávali za něco.
Vše dělali sami od sebe. Ale co byla pro ně největší odměna? Běhání a aportování míčku a klacků. Padali k zemi únavou, ale pořád a pořád radostně pro ten předmět běhali.
Ale ano, slovní odměny dostávali hodně moc. Hlavně při výcviku základní poslušnosti.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Aliens_II
napsal(a):
Ale ale ale. Nepletu si nic.
Že dostane jídlo za to, že mě padesát kilometrů odtáhne je odměna tím, že se pes domestikoval. Dostane jídlo. Není to odměna jako "hele jůlinko" skoč a dostaneš palmsek.
Prostě stojím si za svým.
Odměna je pro mě úplatek tak, jak se to děje v této moderní a uspěchané době.
O tom mluvím. O této odměně.
To je jedno.
Pokud to pes dělá ze svého přirozeného původu a účelu, odměna je pro něj ta činnost. A hotovo.
Tak ještě trochu jinak.
Pes bude toužit jít se servat, protože z jeho přirozenosti je vítěztsví nad jiným psem tou jeho pudovou, přirozenou odměnou.
Vy ale pochopitelně nechcete, aby se rval a tak mu nabídnete odměnu vyšší hodnoty, je jedno jestli pomazlení, pamlsek, nebo míček.
A ten pes v sobě potlačí svůj niterní pud a vyhoví vám.
Pro vašeho psa je odměnou ten běh ! Nechte ho dva dny ležet na gauči ! A pak si jděte zaběhat, bude se moct ochotou přetrhnout.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Pokud to pes dělá ze svého přirozeného původu a účelu, odměna je pro něj ta činnost."
"Prostě je mnoho plemen psů, kteří bez odměny dělají to, co dělají"
Aliens, nepopíráš tak trošku sám sebe?
"Odměna je pro mě úplatek "
no, on ten kus buřtu může být buď odměnou, nebo úplatkem, ale rovnítko mezi tím není.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"Pokud to pes dělá ze svého přirozeného původu a účelu, odměna je pro něj ta činnost."
"Prostě je mnoho plemen psů, kteří bez odměny dělají to, co dělají"
Aliens, nepopíráš tak trošku sám sebe?
"Odměna je pro mě úplatek "
no, on ten kus buřtu může být buď odměnou, nebo úplatkem, ale rovnítko mezi tím není.
Ani ne. Prostě jsme došli k bodu, že odměna není jen "udělej" a dostaneš buřta.
Ale to jsem věděl i bez této debaty. Já jen řekl, že psi odměnu nepotřebují a dějají věci přirozeně a sami. A je jich mnoho.
Nic. Jdu na kolo. Je hezky.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Aliens_II
napsal(a):
Ani ne. Prostě jsme došli k bodu, že odměna není jen "udělej" a dostaneš buřta.
Ale to jsem věděl i bez této debaty. Já jen řekl, že psi odměnu nepotřebují a dějají věci přirozeně a sami. A je jich mnoho.
Nic. Jdu na kolo. Je hezky.
Pokud uznáváte, že odměna není jen "udělej a dostaneš buřta", pak v tom máte opravdu chaos a neuvedl jste ani jeden jediný příklad, kdy by pes cokoliv udělal bez odměny.
anonymx
napsal(a):
Pokud uznáváte, že odměna není jen "udělej a dostaneš buřta", pak v tom máte opravdu chaos a neuvedl jste ani jeden jediný příklad, kdy by pes cokoliv udělal bez odměny.
Vy jste opravdu divná.
Stojíte jen za slovem odměna. A ani trochu neustoupíte a nezamyslíte se, jaká že to je odměna.
Mám dnes svátek, tak dál psát a argumentovat nebudu. Stejně to nikam nepovede.
A jdu si dát odměnu sedření na kole. To je také odměna? Nebo ne? Trest?
Jak pro koho.
Pes ne pes.
Aliens_II
napsal(a):
Ani ne. Prostě jsme došli k bodu, že odměna není jen "udělej" a dostaneš buřta.
Ale to jsem věděl i bez této debaty. Já jen řekl, že psi odměnu nepotřebují a dějají věci přirozeně a sami. A je jich mnoho.
Nic. Jdu na kolo. Je hezky.
Alliens - všechno co psu něco přinese, je de facto odměna. Právě i ten běh, psa uspokojí možnost rychlého volného pohybu. Stejně tak je pro psa odměnou např. útěk a toulání, proto se to tak blbě řeší, pes se tím odměňuje sám. Stejně tak je psu odměnou paradoxně i to, že ho okřiknete, když nevhodně otravuje- dosáhl toho, co chtěl - vaší pozornosti. Odměnou je i procházka. Dá se toho využít - pozor neplést se zneužitím - při výchově - např. při nácviku klidného sezení u otevřených dveří, aby mi pes nevystřeloval jak špunt ze šampáňa. Když se mu to povede, ovládne se apěkně sedí, utíkáme honem ven, kam se hrozně těší. Spojí si tak to otravné (sezení) s příjemným (procházkou a hraním). Aportování je pro rozené míčkaře samo o sobě také odměnou - každý další hod je odměnou za to, že ten míček přinesl. Pes si sám vždy určí co je pro něj tou nej odměnou. Náš mladší je blázen do balonků, nechce jako odměnu masíčko, buřtíka, ne chce další hod. A odměnou po tom hodu mu je to, že si pak může žužlomíček žouželit. To je pro něj taky velká odměna. Prostě cokoliv co psu uspokojí jeho potřebu /teď nemyslím ty základní/ je pro něj tou odměnou. Co to je si určuje jen a jen ten pes. Pro psa velekontaktního bude nej odměnou právě to pomudlání, stejně jako pro našeho mlaďase je velkou odměnou za to, že vystavil zvíře a ustál to, to, že na mě může skočit a podupat mě radostí a naše společná radost. Uspokojuje to jeho vnitří potřebu. Pro jiného bude odměnou společná hra - našim když se něco povede, tak si po pochvale vystačím s tím, že budu trhat trávu, vyhazovat ji do vzduchu a oni ji budou jako šílenci chytat - baví je to. JInak by to nedělali.
Když budete vytrvale a úspěšně chodit do posilky, tak obdivné pohledy pro vás budou následně co? Odměnou a motivací. A ten uspokojivý vnitřní pocit, když z tý posilky odcházíte je co? No taky odměna. A přitom buřt nikde...
Uživatel s deaktivovaným účtem

"A jdu si dát odměnu sedření na kole. To je také odměna? Nebo ne? Trest?
Jak pro koho. "
o tom, co je odměna/trest, rozhoduje jenom příjemce, tedy v rámci této debaty pes (a v případě "sedření na kole" ty)
"Vy jste opravdu divná.
Stojíte jen za slovem odměna. A ani trochu neustoupíte a nezamyslíte se, jaká že to je odměna."
no nefim nefim, anonymx v tom chaos mít opravdu nebude , pojem odměna užívá ve smyslu obvyklém
Aliens, pro tebe odměna =...?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak ještě trochu jinak.
Pes bude toužit jít se servat, protože z jeho přirozenosti je vítěztsví nad jiným psem tou jeho pudovou, přirozenou odměnou.
Vy ale pochopitelně nechcete, aby se rval a tak mu nabídnete odměnu vyšší hodnoty, je jedno jestli pomazlení, pamlsek, nebo míček.
A ten pes v sobě potlačí svůj niterní pud a vyhoví vám.
Pro vašeho psa je odměnou ten běh ! Nechte ho dva dny ležet na gauči ! A pak si jděte zaběhat, bude se moct ochotou přetrhnout.
A co když pro toho psa neexistuje odměna vyšší hodnoty?
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A co když pro toho psa neexistuje odměna vyšší hodnoty?
Tak by se to mělo vybudovat. Zjistit, co je v běžném provozu pro psa tou nej-nej-nej prioritou (pochopitelně uskutečnitelnou , tedy nevyměním bitku se psem za vraždu kočky, či ulovení zajíce ) a postupně to představovat před tuhletu nejoblíbenější činnost- tedy pracovat se vzdáleností a lákavostí "objektu". Takže pokud vím, že hned po chuti jít se servat, je na žebříčku zákus do peška a tvrdá přetahovačka a zároveň vím, že pes typu krysařík ho tak nevytočí, začnu s tím co mám k dispozici - najdu si vzdálenost, kdy to pes u krysaříka dá a odměnim tvrdou přetahovačkou a bitkou a postupuju krůček po krůčku a pracuju se vzdáleností a plemenem.Postupem času se tahle odměna jakoby předsadí před tu původní. (ešivá to vysvětluju dobře).
Tak bych si postupovala já. S tím, že bych počítala s tím, že nemůžu u takového psa čekat zázraky, ale něčeho bych dosáhnout chtěla.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zrzavci
napsal(a):
Tak by se to mělo vybudovat. Zjistit, co je v běžném provozu pro psa tou nej-nej-nej prioritou (pochopitelně uskutečnitelnou , tedy nevyměním bitku se psem za vraždu kočky, či ulovení zajíce ) a postupně to představovat před tuhletu nejoblíbenější činnost- tedy pracovat se vzdáleností a lákavostí "objektu". Takže pokud vím, že hned po chuti jít se servat, je na žebříčku zákus do peška a tvrdá přetahovačka a zároveň vím, že pes typu krysařík ho tak nevytočí, začnu s tím co mám k dispozici - najdu si vzdálenost, kdy to pes u krysaříka dá a odměnim tvrdou přetahovačkou a bitkou a postupuju krůček po krůčku a pracuju se vzdáleností a plemenem.Postupem času se tahle odměna jakoby předsadí před tu původní. (ešivá to vysvětluju dobře).
Tak bych si postupovala já. S tím, že bych počítala s tím, že nemůžu u takového psa čekat zázraky, ale něčeho bych dosáhnout chtěla.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ono se dá za odměnu opravdu považovat téměř vše...od pamlsku, slovní pochvaly, poplácání...možná i to, že psa okřiknete, protože je pro něj odměnou, že si ho vlastně všimnete...
Zvíře, o kterém si myslím, že fungovalo bez odměny byl můj afgánský chrt...pamlsek si venku nevzal, fyzický kontakt venku taky ne, takže nějaké pohlazení bylo spíše na škodu, při eventuálních trapných řečech o tom jak je hodný a šikovný dělal, že vás nezná a určitě k té rozplývající se ženské nepatří...když poslechl, tak jen proto, že sám chtěl a možná proto, že vás svým chrtím způsobem měl rád (otázkou je, když tedy poslechl člověka, který ho hluboce miluje a chápe jeho chrtí dušičku, jestli není odměnou to, že má radost, že vám může občas udělat radost)
JL

XXX.XXX.202.173
Ukázkový mýtus, že "odměna=úplatek"
A že se chování děje "jen tak".
A že se všechna zvířata snaží "ovládat" všechny kolem.
My si pořídili psa, který je aktivní a má k dispozici velký dvůr... A věřili jsme tomu, že je to potřeba a že tam bude chtít být... Asi třetí den jsem konstatovala, že je divné, že mi pořád zevlí pod pracovním stolem a ven chodí výhradně se mnou
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ono se dá za odměnu opravdu považovat téměř vše...od pamlsku, slovní pochvaly, poplácání...možná i to, že psa okřiknete, protože je pro něj odměnou, že si ho vlastně všimnete...
Zvíře, o kterém si myslím, že fungovalo bez odměny byl můj afgánský chrt...pamlsek si venku nevzal, fyzický kontakt venku taky ne, takže nějaké pohlazení bylo spíše na škodu, při eventuálních trapných řečech o tom jak je hodný a šikovný dělal, že vás nezná a určitě k té rozplývající se ženské nepatří...když poslechl, tak jen proto, že sám chtěl a možná proto, že vás svým chrtím způsobem měl rád (otázkou je, když tedy poslechl člověka, který ho hluboce miluje a chápe jeho chrtí dušičku, jestli není odměnou to, že má radost, že vám může občas udělat radost)
Je. Je to také odměna a pro některé psy nemalá.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zrzavci
napsal(a):
Je. Je to také odměna a pro některé psy nemalá.
No spíš, ale odměněná jsem se asi cítila spíš já
Nó, vydíte, už si rozumíme.
Mě už je to jasné a demagogicky fakt na ničem netrvám.
A k tomu kolu?
Odměnou mi je:
vytrénovaný a silný kardiovaskulární systém
nízká hladina cholesterolu
nízká hladina cukru
zničené tělo
Pamlsek:
vyplavený endorfin a pocit stěstí
adrenalin při vysokých rychlostech a při jízdě terénem
Onasis pamlsek:
sluchátka v uších
Vždy bude mnoho věcí a pohledů. Co přirozené jest psu, nechme jej co nejvíce dělat a nebudeme jej muset uplácet ve věcech, které si myslíme, že jsou pro nej nejlepší.
A to jsme ještě neprobrali motivaci, kterážto s tím krutě jde vedle.
Mou motivací je ve výsledku: jím si co chci, piju co chci, ale vím, že mám to za odměnu. Psanou na začátku. A jsem jaký jsem.
Co je pro psa odměnou, určuje sám pes Jestli je to klobáska nebo běh a lov si určí sám.
Např.můj vášnivý aportér schopný se v letu pro pohyblivý předmět přerazit (ať už míček, frisbee cokoliv) vmžiku vymění balonek za možnost ulovit si kořist. Stojím-li vedle figuranta na obranách, můžu mu hodit balonek na hlavu a ani nemrkne, hodím pět deset klobásek, celé prase... a ani se neotočí. Odměnou je pro něj právě teď "chytit, zabít"
/mám psa bez loveckého pudu /.
Aliens_II
napsal(a):
Nó, vydíte, už si rozumíme.
Mě už je to jasné a demagogicky fakt na ničem netrvám.
A k tomu kolu?
Odměnou mi je:
vytrénovaný a silný kardiovaskulární systém
nízká hladina cholesterolu
nízká hladina cukru
zničené tělo
Pamlsek:
vyplavený endorfin a pocit stěstí
adrenalin při vysokých rychlostech a při jízdě terénem
Onasis pamlsek:
sluchátka v uších
Vždy bude mnoho věcí a pohledů. Co přirozené jest psu, nechme jej co nejvíce dělat a nebudeme jej muset uplácet ve věcech, které si myslíme, že jsou pro nej nejlepší.
A to jsme ještě neprobrali motivaci, kterážto s tím krutě jde vedle.
Mou motivací je ve výsledku: jím si co chci, piju co chci, ale vím, že mám to za odměnu. Psanou na začátku. A jsem jaký jsem.
Ale proč to berete, jako že je musíme uplácet?
Já myslím, že svý parťáky neuplácím, oni udělají radost mně a já naoplátku jim.
jen podotknu, že pamlsek a onasis pamlsek stále spadají pod nápis odměna
Zrzavci
napsal(a):
Ale proč to berete, jako že je musíme uplácet?
Já myslím, že svý parťáky neuplácím, oni udělají radost mně a já naoplátku jim.
jen podotknu, že pamlsek a onasis pamlsek stále spadají pod nápis odměna
A vždyť já vím, no. Odměna v jakkékoli formě je konečná fáze motivace cokoli udělat a splnit. A vůbec započít. Jo a mnohdy, tedy ve většině případů pro radost.
Dobře beru.
Aliens_II
napsal(a):
A vždyť já vím, no. Odměna v jakkékoli formě je konečná fáze motivace cokoli udělat a splnit. A vůbec započít. Jo a mnohdy, tedy ve většině případů pro radost.
Dobře beru.
... Odměna v jakkékoli formě je konečná fáze motivace cokoli udělat a splnit...
nevím, jestli vám nerozporovat i tohle . protože - když jsem si brala feňuli z útulku, rozhodla jsem se pragmaticky poskytnout starýmu pejskovi domov na stáří.
Tak to bylo. Miluju vižly a pohled na starou fenku vižly, která doklepává život v kotci, byl těžkej. Motivací mi bylo, to, že když můžu, měla bych pomoci a dát zázemí tvorovi v nouzi.Tečka. Ovšem odměnou je mi to, že ona mi dává neskutečně moc věcí, ač psy už nějakou dobu mám, zase mě naučila spoustu nového, jiné pohledy a největší odměnou je mi to, že vidíim, jak se ze starého pejska na dožití stal pes aktivní s neuvěřitelnou bojovností a chutí do života (který mě někdy - jako dneska ráno kupříkladu, kdy řádila jak černá ruka, ubíjí ). Tak jsem vám to zase rozkopala, co?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zrzavci
napsal(a):
... Odměna v jakkékoli formě je konečná fáze motivace cokoli udělat a splnit...
nevím, jestli vám nerozporovat i tohle . protože - když jsem si brala feňuli z útulku, rozhodla jsem se pragmaticky poskytnout starýmu pejskovi domov na stáří.
Tak to bylo. Miluju vižly a pohled na starou fenku vižly, která doklepává život v kotci, byl těžkej. Motivací mi bylo, to, že když můžu, měla bych pomoci a dát zázemí tvorovi v nouzi.Tečka. Ovšem odměnou je mi to, že ona mi dává neskutečně moc věcí, ač psy už nějakou dobu mám, zase mě naučila spoustu nového, jiné pohledy a největší odměnou je mi to, že vidíim, jak se ze starého pejska na dožití stal pes aktivní s neuvěřitelnou bojovností a chutí do života (který mě někdy - jako dneska ráno kupříkladu, kdy řádila jak černá ruka, ubíjí ). Tak jsem vám to zase rozkopala, co?
No blahořečím všem, kdo pejskovi z útulku poskytnou domov...můj manžel je bohužel striktně proti...já do útulku ani nakouknout nemůžu, když vezeme k vánocům věcné dárečky, tak předávám mezi dveřma, protože by mi to utrhlo srdíčko...možná až jednou, až už se nebudu cítit na to, abych vychovala další štěně, tak bych ráda nějakou starší fenu třeba NO nebo kříženku, prostě jen na dožití nějakou větší starší psí dámu, kterou už nikdo nechce...to už bude třeba manžel senilní a klapne to
Ale chtěla jsem tím říct, že když nemůžu udělat naprosto šťastnými všechny lidi kolem sebe, protože každý má ty svoje osobní trápeníčka, nezdary atd...tak můžu udělat naprosto šťastnými moje psí parťáky, protože jejich štěstí já můžu ovlivnit a pes nekouká dopředu, žije teď a jejich štěstí je moje odměna...no a tím pádem jsem šťastná i já
Zrzavci
napsal(a):
... Odměna v jakkékoli formě je konečná fáze motivace cokoli udělat a splnit...
nevím, jestli vám nerozporovat i tohle . protože - když jsem si brala feňuli z útulku, rozhodla jsem se pragmaticky poskytnout starýmu pejskovi domov na stáří.
Tak to bylo. Miluju vižly a pohled na starou fenku vižly, která doklepává život v kotci, byl těžkej. Motivací mi bylo, to, že když můžu, měla bych pomoci a dát zázemí tvorovi v nouzi.Tečka. Ovšem odměnou je mi to, že ona mi dává neskutečně moc věcí, ač psy už nějakou dobu mám, zase mě naučila spoustu nového, jiné pohledy a největší odměnou je mi to, že vidíim, jak se ze starého pejska na dožití stal pes aktivní s neuvěřitelnou bojovností a chutí do života (který mě někdy - jako dneska ráno kupříkladu, kdy řádila jak černá ruka, ubíjí ). Tak jsem vám to zase rozkopala, co?
Ne né. Nerozkopla.
Udělala jste mi radost tou záchranou. Já ač nemám až takové zachranné pudy, tak jsem tu svou také osvojil. A přiznám se, nečekal jsem to. Je úplně ůžasná. Trdlo. Strašně fixovaná, ale je na ni vidět, jak moc je ráda s lidmi. Také často spí a hodně spí a to se mi moc líbí.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No blahořečím všem, kdo pejskovi z útulku poskytnou domov...můj manžel je bohužel striktně proti...já do útulku ani nakouknout nemůžu, když vezeme k vánocům věcné dárečky, tak předávám mezi dveřma, protože by mi to utrhlo srdíčko...možná až jednou, až už se nebudu cítit na to, abych vychovala další štěně, tak bych ráda nějakou starší fenu třeba NO nebo kříženku, prostě jen na dožití nějakou větší starší psí dámu, kterou už nikdo nechce...to už bude třeba manžel senilní a klapne to
Ale chtěla jsem tím říct, že když nemůžu udělat naprosto šťastnými všechny lidi kolem sebe, protože každý má ty svoje osobní trápeníčka, nezdary atd...tak můžu udělat naprosto šťastnými moje psí parťáky, protože jejich štěstí já můžu ovlivnit a pes nekouká dopředu, žije teď a jejich štěstí je moje odměna...no a tím pádem jsem šťastná i já
U nás to bylo taky tak. Ale zadařilo se mi to změnit - jednak tím, že byl zavlečen do pomoci útulkům a druhak, jsem kula železo soustavně, nenápadně, netlačila na pilu. A pak prostě přišla ONA a rozhodnutí padlo během pro mne neuvěřitelně krátké doby.
Ad ten starý pes z útulku - pro mne neuvěřitelně silné, netušila jsem, jak moc to člověku dá. když jsem si tam pro ni byla, říkala mi paní, která jezdí do útulku dělat psům úpravu srsti, že si před časem taky vzala staříka na dožití a že to je úplně něco úžasnýho. A jo, měla pravdu.
Ad ta návštěva útulku - zkuste občas vzít nějakého ven, to trhání srdce přijde jen při první, druhé návštěvě, pak zjistíte, jak to tam chodí, naučíte se s tím pracovat a pesanům tou procházkou hodně prospějete. A jestli ještě můžu - prověřte si útulek, zjistěte, zda jim můžete důvěřovat a pak, pokud fungují tak, jak si představujete- pošlete/dejte spíše peníze.. Protože veterina toho sežere hrozně moc a peníze na veterinu se vždy sejdou. Nechci vůbec moralizovat, dělat chytrou, nebo tak nějak, jen dát dál to, co vím. Dárečky jsou fajn, to jo, to vůbec ne že ne, ale peníze dá málokdo - protože se třeba i obávají, aby peníze šly tam, kam by měli jít. Já jsem si právě proto oba útulky proklepla, pozjišťovala si a dneska už to řeším takhle. Jasně, vždycky přivezu i matroš - který časem nasbírám /všichni vědí, že vyřazené ručníky, hadry, ložní prádlo, mikiny, deky se musí směřovat ke mně a udělám si vždycky zásobičku, nebo na psím táboře nasbíráme nepotřebné hračky, misky, vodítka, spolupracuju se zveráčem, který mi dodává vyřazené /šampony, konzervy, vodítka, kočičí záchůdky atd atd/ a vždycky nakoupím úplatky ve formě x balíků piškotů, ale primárně vždy směřuju peníze, ať už svoje, nebo ty co se podaří nasbírkovat (kolegové, známí, psí akce atd.). Omlouvám se, za návod - jen mi to nedalo, třeba to nasměruje vás a třeba i druhou půli, co víte
Aliens_II
napsal(a):
Ne né. Nerozkopla.
Udělala jste mi radost tou záchranou. Já ač nemám až takové zachranné pudy, tak jsem tu svou také osvojil. A přiznám se, nečekal jsem to. Je úplně ůžasná. Trdlo. Strašně fixovaná, ale je na ni vidět, jak moc je ráda s lidmi. Také často spí a hodně spí a to se mi moc líbí.
Vím, vím, že máte chrtokrásku závodní, a gratuluju k tomu rozhodnutí. Chápu, že jste z ní hyn, ony to umí.
Já se pořád dokola setkávám s klasickými "Alfa" bludy: pes nesmí na gauč, pes nesmí první do dveří, pes nesmí vyhrát přetahovanou o hračku, psa je potřeba jednou za čas povalit na záda atd. (tragické je, že se toho pořád drží i někteří pseudo-odborníci jako je např. Dr. Žertová). Z neustále buzerovaného "beta" psa je psychická troska, až jednoho dne pohár trpělivosti přeteče a skončí to agresí vůči vlastnímu majiteli (i tady na iFauné se s tím setkáváme víc než je zdrávo).
Druhým extrémem je "pozitivka", při které se na pejsánka pomalu nesmíte ani ošklivě podívat. Výsledkem je rozjívený fracek, který si dělá co chce. Když neposlouchá, není to chyba výchovy, ale důsledek jeho proklatě vysoké inteligence, díky které se umí rozhodovat naprosto samostatně. A když vyjíždí po psech nebo nedej bůh vlastnímu majiteli, určitě za to může vrozená dominance nebo potažmo velký černý (střední / malý - žlutý / bílý / hnědý / růžový) pes, co ho napadl jako štěně.
Ještě k te odmene x uplatek- mam z te diskuze pocit, ze to Aliens porad nechape. Uplatek je napriklad, kdyz pes ke mne nechce prijit, ja vytahnu ten venec burtu ukazu mu ho aby prisel. Odmena je cokoli, co pes chce- napriklad CHCE VEN ze dveri, dere se, knuci, skace-to znamena dvere zustavaji zavrene.Ale zpusobne si sedne a ceka-dvere se oteviraji= dostal to co chce=odmena.
Odmena je jasna informace smerem ke psu, ze to, co dela dela dobre a pes, prirozene touzici po odmene, pohlazeni, hre, pamlsku... odmenenou cinnost ochotne opakuje.
Pokud je clovek zatvrzely odpurce odmenovani pamlsky, muze proste jen formovat psa ukony podobnymi jak jsem popsala vyse-otevirani dveri... Clovek, ktery ma psa, ktery touzi po spolupraci s clovekem a nestaci mu s nim pouze koexistovat, ten jiste vyuzije veskere odmenovaci metody.
Lexaurin
napsal(a):
Ještě k te odmene x uplatek- mam z te diskuze pocit, ze to Aliens porad nechape. Uplatek je napriklad, kdyz pes ke mne nechce prijit, ja vytahnu ten venec burtu ukazu mu ho aby prisel. Odmena je cokoli, co pes chce- napriklad CHCE VEN ze dveri, dere se, knuci, skace-to znamena dvere zustavaji zavrene.Ale zpusobne si sedne a ceka-dvere se oteviraji= dostal to co chce=odmena.
Odmena je jasna informace smerem ke psu, ze to, co dela dela dobre a pes, prirozene touzici po odmene, pohlazeni, hre, pamlsku... odmenenou cinnost ochotne opakuje.
Pokud je clovek zatvrzely odpurce odmenovani pamlsky, muze proste jen formovat psa ukony podobnymi jak jsem popsala vyse-otevirani dveri... Clovek, ktery ma psa, ktery touzi po spolupraci s clovekem a nestaci mu s nim pouze koexistovat, ten jiste vyuzije veskere odmenovaci metody.
Ale jooo. Chápu to.
Fakt. Na psí čumák.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Onehda sem četla na fb diskuzi že se labrador nesmí koupat šamponem., odmastí se mu srst a pak sem u do ní nasaje voda, ta ho stáhne pod hladimu a pes se při plavání v rybníku utopí, tak bacha, jeden už se takhle prý utopil
Uživatel s deaktivovaným účtem

Lexaurin
napsal(a):
Ještě k te odmene x uplatek- mam z te diskuze pocit, ze to Aliens porad nechape. Uplatek je napriklad, kdyz pes ke mne nechce prijit, ja vytahnu ten venec burtu ukazu mu ho aby prisel. Odmena je cokoli, co pes chce- napriklad CHCE VEN ze dveri, dere se, knuci, skace-to znamena dvere zustavaji zavrene.Ale zpusobne si sedne a ceka-dvere se oteviraji= dostal to co chce=odmena.
Odmena je jasna informace smerem ke psu, ze to, co dela dela dobre a pes, prirozene touzici po odmene, pohlazeni, hre, pamlsku... odmenenou cinnost ochotne opakuje.
Pokud je clovek zatvrzely odpurce odmenovani pamlsky, muze proste jen formovat psa ukony podobnymi jak jsem popsala vyse-otevirani dveri... Clovek, ktery ma psa, ktery touzi po spolupraci s clovekem a nestaci mu s nim pouze koexistovat, ten jiste vyuzije veskere odmenovaci metody.
Vím, že pes pracuje pro svoje blaho, za odměnu, ať už je tou odměnou cokoliv.
Jen : Jak odměňuje pes ve vedoucím postavení toho podřízeného, který ho poslouchá ?
Měla jsem fenu a psa. Fena byla jeho matka. Když za mlada nepřiběhl na zavolání a někde si kutil svoje, dostala fena povel : "Zavolej ho" Na její zavolání přiběhl okamžitě. Nikdy mu žádný piškot nedala, co mu řekla nevím, ale poslouchal ji jak hodinky.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Vím, že pes pracuje pro svoje blaho, za odměnu, ať už je tou odměnou cokoliv.
Jen : Jak odměňuje pes ve vedoucím postavení toho podřízeného, který ho poslouchá ?
Měla jsem fenu a psa. Fena byla jeho matka. Když za mlada nepřiběhl na zavolání a někde si kutil svoje, dostala fena povel : "Zavolej ho" Na její zavolání přiběhl okamžitě. Nikdy mu žádný piškot nedala, co mu řekla nevím, ale poslouchal ji jak hodinky.
No mezi psy to bude asi o necem jinem nez mezi lidmi a psy .
A jeste, moje fenka tibetanda, ktera patri k ovcakum, moji starsi fenku, kdyz jdeme domu a ona se nekde zdrzuje, treba chytne za ucho a manevruje ji za mnou.A pribuzne nejsou. Minule ji za ucho tahla do schodu, vetsinou to vyusti ve hru a ve skotacivem chumlu se dokutali do nadich dveri
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Vím, že pes pracuje pro svoje blaho, za odměnu, ať už je tou odměnou cokoliv.
Jen : Jak odměňuje pes ve vedoucím postavení toho podřízeného, který ho poslouchá ?
Měla jsem fenu a psa. Fena byla jeho matka. Když za mlada nepřiběhl na zavolání a někde si kutil svoje, dostala fena povel : "Zavolej ho" Na její zavolání přiběhl okamžitě. Nikdy mu žádný piškot nedala, co mu řekla nevím, ale poslouchal ji jak hodinky.
Jeste nad tim premyslim, u vas to mohlo byt vtisteni, nebot spolu vyrustali.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zrzavci
napsal(a):
U nás to bylo taky tak. Ale zadařilo se mi to změnit - jednak tím, že byl zavlečen do pomoci útulkům a druhak, jsem kula železo soustavně, nenápadně, netlačila na pilu. A pak prostě přišla ONA a rozhodnutí padlo během pro mne neuvěřitelně krátké doby.
Ad ten starý pes z útulku - pro mne neuvěřitelně silné, netušila jsem, jak moc to člověku dá. když jsem si tam pro ni byla, říkala mi paní, která jezdí do útulku dělat psům úpravu srsti, že si před časem taky vzala staříka na dožití a že to je úplně něco úžasnýho. A jo, měla pravdu.
Ad ta návštěva útulku - zkuste občas vzít nějakého ven, to trhání srdce přijde jen při první, druhé návštěvě, pak zjistíte, jak to tam chodí, naučíte se s tím pracovat a pesanům tou procházkou hodně prospějete. A jestli ještě můžu - prověřte si útulek, zjistěte, zda jim můžete důvěřovat a pak, pokud fungují tak, jak si představujete- pošlete/dejte spíše peníze.. Protože veterina toho sežere hrozně moc a peníze na veterinu se vždy sejdou. Nechci vůbec moralizovat, dělat chytrou, nebo tak nějak, jen dát dál to, co vím. Dárečky jsou fajn, to jo, to vůbec ne že ne, ale peníze dá málokdo - protože se třeba i obávají, aby peníze šly tam, kam by měli jít. Já jsem si právě proto oba útulky proklepla, pozjišťovala si a dneska už to řeším takhle. Jasně, vždycky přivezu i matroš - který časem nasbírám /všichni vědí, že vyřazené ručníky, hadry, ložní prádlo, mikiny, deky se musí směřovat ke mně a udělám si vždycky zásobičku, nebo na psím táboře nasbíráme nepotřebné hračky, misky, vodítka, spolupracuju se zveráčem, který mi dodává vyřazené /šampony, konzervy, vodítka, kočičí záchůdky atd atd/ a vždycky nakoupím úplatky ve formě x balíků piškotů, ale primárně vždy směřuju peníze, ať už svoje, nebo ty co se podaří nasbírkovat (kolegové, známí, psí akce atd.). Omlouvám se, za návod - jen mi to nedalo, třeba to nasměruje vás a třeba i druhou půli, co víte
No nejsme žádní boháči, ale měsíčně posílám menší částku na útulkový účet...to spíš na ty vánoce, že přivezem piškotky a nějaký ty deky, nějakou hračku, no prostě něco, co pejsek úplně nutně nepotřebuje...já do útulku jít opravdu nemohu, jsem totiž chronický sběrač zvířat, jak venku najdu kotě, psa, tak už ho máme doma a hledám původního majitele nebo následně nového, když jsem byla se svojí kamarádkou u jejího známého, kde jsem viděla v kotci zavřeného, zanedbaného irského setra a dle popisu majitele byl vypuštěn tak 2xdenně na cca 15 minut, tak jsem ho taky přemluvila ať mi ho dá, už jsem věděla, že nechat si ho nemůžu, manžel nebyl nadšenej, ale dočasně to zkousnul...psa jsem tři měsíce dávala dohromady, socializovala, cvičila a následně krásnýmu poslušnýmu klukovi našla novou milující rodinu...jsem opravdu na toto hodně citlivá...nemohla bych si vzít psa na procházku a pak ho zase vrátit do útulku, možná vám to přijde jako totální srabárna, ale bohužel to takhle mám...
Manžel se bohužel psů vlastně trochu bojí, takže trvá vždy na štěněti s jasnou minulostí...víte, když na něj zavrčí naši pesani, tak si z toho nic nedělá, protože ví, že mu pesani neublížej, ale u dospělého cizího psa by tu jistotu neměl...a bál by se ho a vztah by byl v tahu...ale doufám, že se mi ho opravdu na stáří povede přemluvit a že bude v našich silách poskytnout krásný čas na dožití nějaké psí duši nebo duším.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No nejsme žádní boháči, ale měsíčně posílám menší částku na útulkový účet...to spíš na ty vánoce, že přivezem piškotky a nějaký ty deky, nějakou hračku, no prostě něco, co pejsek úplně nutně nepotřebuje...já do útulku jít opravdu nemohu, jsem totiž chronický sběrač zvířat, jak venku najdu kotě, psa, tak už ho máme doma a hledám původního majitele nebo následně nového, když jsem byla se svojí kamarádkou u jejího známého, kde jsem viděla v kotci zavřeného, zanedbaného irského setra a dle popisu majitele byl vypuštěn tak 2xdenně na cca 15 minut, tak jsem ho taky přemluvila ať mi ho dá, už jsem věděla, že nechat si ho nemůžu, manžel nebyl nadšenej, ale dočasně to zkousnul...psa jsem tři měsíce dávala dohromady, socializovala, cvičila a následně krásnýmu poslušnýmu klukovi našla novou milující rodinu...jsem opravdu na toto hodně citlivá...nemohla bych si vzít psa na procházku a pak ho zase vrátit do útulku, možná vám to přijde jako totální srabárna, ale bohužel to takhle mám...
Manžel se bohužel psů vlastně trochu bojí, takže trvá vždy na štěněti s jasnou minulostí...víte, když na něj zavrčí naši pesani, tak si z toho nic nedělá, protože ví, že mu pesani neublížej, ale u dospělého cizího psa by tu jistotu neměl...a bál by se ho a vztah by byl v tahu...ale doufám, že se mi ho opravdu na stáří povede přemluvit a že bude v našich silách poskytnout krásný čas na dožití nějaké psí duši nebo duším.
Máte dobře zaběhaný systém pomoci . A manžela jste teda původně trochu "pomluvila", že prej psa v nouzi ne a hele ono jim toho doma už prošlo! . CHápu ho, že se bojí, to by nefungovalo, člověk si musí věřit. Není na tom nic špatnýho, ale co člověk ví, třeba osud do cesty jednou přivane úplně novou situaci, resp. jedince, který jeho samotného osloví. Ad ty peníze - já to psala právě v tom smyslu, že když člověk ví, že ty prachy jdou na to na co jít mají, že je to smysluplnější, než třeba když tam lidé dovezou granule, které je napadne koupit. Protože paradoxně to žřádlo se vždy nějak dá pořešit - i fakt třeba tím, že snížím kvalitu, ale když je zapotřebí ošetření, t ak prostě zapotřebí je a to se ošálit nedá. A veterina sežere nejvíc peněz, t akže je fajn, že to máte takhle, jak píšete. Za setra moc díky. Jsou to nádherní tvorové s krásnou duší (no ono který pes není ).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zrzavci
napsal(a):
Máte dobře zaběhaný systém pomoci . A manžela jste teda původně trochu "pomluvila", že prej psa v nouzi ne a hele ono jim toho doma už prošlo! . CHápu ho, že se bojí, to by nefungovalo, člověk si musí věřit. Není na tom nic špatnýho, ale co člověk ví, třeba osud do cesty jednou přivane úplně novou situaci, resp. jedince, který jeho samotného osloví. Ad ty peníze - já to psala právě v tom smyslu, že když člověk ví, že ty prachy jdou na to na co jít mají, že je to smysluplnější, než třeba když tam lidé dovezou granule, které je napadne koupit. Protože paradoxně to žřádlo se vždy nějak dá pořešit - i fakt třeba tím, že snížím kvalitu, ale když je zapotřebí ošetření, t ak prostě zapotřebí je a to se ošálit nedá. A veterina sežere nejvíc peněz, t akže je fajn, že to máte takhle, jak píšete. Za setra moc díky. Jsou to nádherní tvorové s krásnou duší (no ono který pes není ).
Prošlo protože to byla dočaska...ale vztah si k němu teda nenašel...no občas mi prostě dovolí mírné samaritánské akce...ale vzít si takového psa na furt by nechtěl...jinak díky, že vlastně i za to nic, co se snažím pro pejsky dělat někdo ocenil...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Prošlo protože to byla dočaska...ale vztah si k němu teda nenašel...no občas mi prostě dovolí mírné samaritánské akce...ale vzít si takového psa na furt by nechtěl...jinak díky, že vlastně i za to nic, co se snažím pro pejsky dělat někdo ocenil...
Ale to není nic! Jednak:
každá koruna se opravdu počítá, jsou situace, kdy je fakt dobrá každá pajska
a druhak :
ne každý si takhle vezme psa, jako vy oba toho setra a udělá mu nový život.
Kdyby tak konal každý, nebude psů v nouzi
Zrzavci
napsal(a):
Ale to není nic! Jednak:
každá koruna se opravdu počítá, jsou situace, kdy je fakt dobrá každá pajska
a druhak :
ne každý si takhle vezme psa, jako vy oba toho setra a udělá mu nový život.
Kdyby tak konal každý, nebude psů v nouzi
Budou v nouzi a bude jich mnoho. Tím ale lépe, že se pořád najdou lidé, co pomáhají.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zrzavci
napsal(a):
Ale to není nic! Jednak:
každá koruna se opravdu počítá, jsou situace, kdy je fakt dobrá každá pajska
a druhak :
ne každý si takhle vezme psa, jako vy oba toho setra a udělá mu nový život.
Kdyby tak konal každý, nebude psů v nouzi
Víte není to jednoduché...i když jsme psa měli jen chvíli na dobu nezbytně nutnou, tak k němu přilnete..a samozřejmě i pes k vám...dodnes se mi zalijí oči slzami, když na něj pomyslím...a to se mu nic zlého nestalo, vlastně naopak, já to bohužel cítím stále spíš jako zradu na tom zvířeti, že jsem si ho nenechala, že jsem si ho doma nevydupala...je to opravdu těžký...obdivuju všechny "dočaskáře", vím, že je to pro psa lepší než třeba útulek, ale já bych to citově nedávala...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Víte není to jednoduché...i když jsme psa měli jen chvíli na dobu nezbytně nutnou, tak k němu přilnete..a samozřejmě i pes k vám...dodnes se mi zalijí oči slzami, když na něj pomyslím...a to se mu nic zlého nestalo, vlastně naopak, já to bohužel cítím stále spíš jako zradu na tom zvířeti, že jsem si ho nenechala, že jsem si ho doma nevydupala...je to opravdu těžký...obdivuju všechny "dočaskáře", vím, že je to pro psa lepší než třeba útulek, ale já bych to citově nedávala...
No každej to máme jinak a každej "dáme" něco jiného. Pamatuju si, když jsem prvně přijela do "svého" (svého proto, že s nimi jsem dlouhodobě v kontaktu, děláme pro ně sbírky a tak) útulku, řvala jsem jak želva a to i přes to, že v tu chvíli už jim bylo dobře a měli de facto své doma. Útulek- či spíše správně řečeno azyl totiž funguje tak, že když se pro psa nikdo vhodný nenajde, nebo on sám nechce/nemůže odejít, tak tam prostě zůstane, je tam doma, dožije tam. Pesani jsou tam jedna velká smečka, nejsou po kotcích, jsou součástí rodiny, takže jsem věděla, že teď už jim je dobře - jen jsem prostě neuměla zpracovat tu skutečnost, co všechno je chudáky potkalo předtím, to, jak hnusný my lidi fakt jsme. A stejně to měla kamarádka, když tam s námi prvně přijela. Když jsem si brala naši feňuli, opravdu jsem k tomu přistupovala pragmaticky, čistě s tím, že můžu udělat dobře pro někoho, kdo je v úzkých a udělám to. Sama sobě jsem si vysvětlila, že musím počítat s tím, že může z mýho života velmi rychle odejít, že... že... no.. tak jo, tak mi ten pragmatismus vydržel do třetí návštěvy útulku, kdy jsem odjížděla a řvala manželovi do telefonu, že mi jí určitě někdo vyfoukne - jeli jsme na dovču, nešlo jí vzít s sebou, nedala by to v té době s námi a taky jsem ji nechtěla hned brát po neznámém prostředí, chtěla jsem ji vzít domů, aby už měla klid, musela na mě počkat. No a já najednou nebyla pragmatická a za ty tři blbý návštěvy se mi vedrala do duše. Tak se nedivím tomu, že jste to obulela a dodnes je to pro vás živý. Důležitý ale je, že jemu je dobře, má svý nový stálý doma... vezměte si, že byste muže přemluvila a... se psem pak přijdou nějaké ty potíže starosti, on by z toho byl pak sám třeba vnitřně mrzutý, bylo by to ve vzduchu, pro psa by to třeba neslo nervozitu... není tohle řešení, jak to je dnes, lepší?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zrzavci
napsal(a):
No každej to máme jinak a každej "dáme" něco jiného. Pamatuju si, když jsem prvně přijela do "svého" (svého proto, že s nimi jsem dlouhodobě v kontaktu, děláme pro ně sbírky a tak) útulku, řvala jsem jak želva a to i přes to, že v tu chvíli už jim bylo dobře a měli de facto své doma. Útulek- či spíše správně řečeno azyl totiž funguje tak, že když se pro psa nikdo vhodný nenajde, nebo on sám nechce/nemůže odejít, tak tam prostě zůstane, je tam doma, dožije tam. Pesani jsou tam jedna velká smečka, nejsou po kotcích, jsou součástí rodiny, takže jsem věděla, že teď už jim je dobře - jen jsem prostě neuměla zpracovat tu skutečnost, co všechno je chudáky potkalo předtím, to, jak hnusný my lidi fakt jsme. A stejně to měla kamarádka, když tam s námi prvně přijela. Když jsem si brala naši feňuli, opravdu jsem k tomu přistupovala pragmaticky, čistě s tím, že můžu udělat dobře pro někoho, kdo je v úzkých a udělám to. Sama sobě jsem si vysvětlila, že musím počítat s tím, že může z mýho života velmi rychle odejít, že... že... no.. tak jo, tak mi ten pragmatismus vydržel do třetí návštěvy útulku, kdy jsem odjížděla a řvala manželovi do telefonu, že mi jí určitě někdo vyfoukne - jeli jsme na dovču, nešlo jí vzít s sebou, nedala by to v té době s námi a taky jsem ji nechtěla hned brát po neznámém prostředí, chtěla jsem ji vzít domů, aby už měla klid, musela na mě počkat. No a já najednou nebyla pragmatická a za ty tři blbý návštěvy se mi vedrala do duše. Tak se nedivím tomu, že jste to obulela a dodnes je to pro vás živý. Důležitý ale je, že jemu je dobře, má svý nový stálý doma... vezměte si, že byste muže přemluvila a... se psem pak přijdou nějaké ty potíže starosti, on by z toho byl pak sám třeba vnitřně mrzutý, bylo by to ve vzduchu, pro psa by to třeba neslo nervozitu... není tohle řešení, jak to je dnes, lepší?
No to asi jo...ale víte jak...srdíčku a dušičce to neporučíte, ale na druhou stranu jsem ráda, že jsem ho vytáhla z toho kotce
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pokud chcete, aby byl pes agresivní, přidávejte mu do žrádla černý mletý pepř.
A to já bych i věřila, že pak bude agresivní! Víte, jak jej musí nas.at, když se těší na jídlo a najednou je tam něco šíleně ostrého, že to pomalu není poživačné. To bych i já byla agresivní!
Uživatel s deaktivovaným účtem

fikovnice
napsal(a):
A to já bych i věřila, že pak bude agresivní! Víte, jak jej musí nas.at, když se těší na jídlo a najednou je tam něco šíleně ostrého, že to pomalu není poživačné. To bych i já byla agresivní!
Pravdu díte!