Napadení psa

Možné to je. V každém případě si ale tosu pořádně zabezpečte, příště by to mohlo dopadnout hůř. U těchto psů bývá časté, že v dospělosti už nejsou tak hodní, jak si myslíte a jako byli dosud.

Bývá to časté, že po napadení pes nesnáší určité plemeno ( útočníka ). Hlášky typu : On nesnáší jezevčíky, velké psy, malé psy, vlčáky...a pod. jsem slyšela často.
Taky s námi chodila venčit paní a její útulkový pes nesnášel chlapy ve světlém kabátě.

Ty jo podle me to bude neco kvuli cernemu psu co ji napadl, myslela ze je to ten co ji kousl a tim padem ona to oplatila jinemu cernemu podobnemu psu.

Majdu jako puberťáka pokousal vlčák a po šesti letech situace stále stejná a neměnná - snese akorát dva, jinak na ně štěká a kdyby nebyla na vodítku, asi by se dala do osobního vztahu.

To že pes nesnáší psy určitých typů je běžné, pokud měl s podobným jedincem špatné zkušenosti. Ale když už jsme u toho vysvětlete mě tohle měla jsem psa, už je 3 roky mrtvý. V sousedství ho několikrát napadl a pokousal německý ovčák, prostě jsme se ovčákovi vyhýbali jak čert kříži. ovčák stále žije, už je dost starý. Ted mám jiného psa, nekonfliktního, přátelského, zvyklého na psy, na nikoho nikdy nezavrčel, ani na psa ani na člověka. Byli jsme venku a potkali jsme onoho ovčáka. Měla sem co dělat abych psa udržela, kdyby se mě vytrhl, vypadalo to že by ho rozerval na kusy. Proč když jiného psa nikdy nenapadl, dokonce by se spíš nechal kousnout. je možné že vycítí nějaké antipatie k tomu psovi ze mě ?

Ne možné, zcela jisté.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To že pes nesnáší psy určitých typů je běžné, pokud měl s podobným jedincem špatné zkušenosti. Ale když už jsme u toho vysvětlete mě tohle měla jsem psa, už je 3 roky mrtvý. V sousedství ho několikrát napadl a pokousal německý ovčák, prostě jsme se ovčákovi vyhýbali jak čert kříži. ovčák stále žije, už je dost starý. Ted mám jiného psa, nekonfliktního, přátelského, zvyklého na psy, na nikoho nikdy nezavrčel, ani na psa ani na člověka. Byli jsme venku a potkali jsme onoho ovčáka. Měla sem co dělat abych psa udržela, kdyby se mě vytrhl, vypadalo to že by ho rozerval na kusy. Proč když jiného psa nikdy nenapadl, dokonce by se spíš nechal kousnout. je možné že vycítí nějaké antipatie k tomu psovi ze mě ?

Myslím, že je to určitě možné, že to cítí z Vás. U nás je to takhle i s lidmi, když potkám člověka, který se mi zdá nějakým způsobem "divný" tak vidím i na psovi, že se mu nelíbí.

marcelaamax napsal(a):
Myslím, že je to určitě možné, že to cítí z Vás. U nás je to takhle i s lidmi, když potkám člověka, který se mi zdá nějakým způsobem "divný" tak vidím i na psovi, že se mu nelíbí.

No u mě je to spíš naopak...pokud nebudu počítat nějaké opilce a podobné existence, tak spíš zpozorním když psi, kteří normálně lidi ignorujou, začnou "dunět" popř. z mého pohledu bezdůvodně na člověka štěkaj...příčina nezjištěna...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No u mě je to spíš naopak...pokud nebudu počítat nějaké opilce a podobné existence, tak spíš zpozorním když psi, kteří normálně lidi ignorujou, začnou "dunět" popř. z mého pohledu bezdůvodně na člověka štěkaj...příčina nezjištěna...

Vždycky se něco najde. Známý, kterého zná můj pes odmalička, měl fretku. Všechno v pohodě, ale fretka umřela a přišla další. Nový pach a s mazlením byl šmitec asi na půl roku. Včera mi to zvíře najednou začlo jančit, táhlo mě za nějakou paní, pak kolem ní s odstupem tancovalo jako cvok - byla krajně podezřelá. Nicméně dáma se na můj omluvný výraz zasmála s tím, že má doma dvě fretky, z toho kluka nekastrovaného. A bylo jasno.

Když už jsme u toho, co psy poznají : Potřebovali jsme udat nalezence, dostali jsme typ na rodinu, na vyzvání jsme jim psa jeli ukázat. Před paničkou způsobně sednul, dal packu. Pak ožil, vesele naskočil pánovi na nohu, začal ho "nakrývat", no dával mu zabrat. Předání nedopadlo, měli doma ještě starou babičku a ten pes na ně byl opravdu divoch. Když jsme se pak viděli s těmi, co dali typ, dozvěděli jsme se, že pán je těžce "pod pantoflem". Ten pes to poznal hned.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když už jsme u toho, co psy poznají : Potřebovali jsme udat nalezence, dostali jsme typ na rodinu, na vyzvání jsme jim psa jeli ukázat. Před paničkou způsobně sednul, dal packu. Pak ožil, vesele naskočil pánovi na nohu, začal ho "nakrývat", no dával mu zabrat. Předání nedopadlo, měli doma ještě starou babičku a ten pes na ně byl opravdu divoch. Když jsme se pak viděli s těmi, co dali typ, dozvěděli jsme se, že pán je těžce "pod pantoflem". Ten pes to poznal hned.

Zvířata celkem snadno vycítí autoritu, poznají sebejistého vyrovnaného člověka a toho většinou nemají problém respektovat. A taky moc dobře poznají, z koho si mohou dělat "dobrý den" .
Takže to asi nemusel být žádný čtyřnohý Miroslav Plzák, ale normální empatické zvíře

Měla jsem fenu - zemřela letos v červenci princezna moje - kterou jako čtyř měsíční štěně napadla a zle pokousala (na veterině byla několik dní) fena bulteriera z tehdy vedlejšího vchodu. Pochopitelně ji nenáviděla, naplno se to projevilo po té co dospěla - vždycky jsem přesně věděla, že jsou s ní někde venku - moje ji zacejtila na sto honů i když jsme třeba v ten moment byli doma.dala vědět... No a jak ji uviděla - no zabíjela by.. Nicméně nepřenesla si to na celé plemeno jen na tuto konkrétní fenu..

marcelaamax napsal(a):
Myslím, že je to určitě možné, že to cítí z Vás. U nás je to takhle i s lidmi, když potkám člověka, který se mi zdá nějakým způsobem "divný" tak vidím i na psovi, že se mu nelíbí.

Souhlas. Ale oni to neciti jen z nas.
Sami si vsimnou, kdyz se clovek (nebo i jeho pes - coz jiste souvisi...) chova divne.

Napr. Opilce, fetaky atd. muj pes obchazi stylem "nechci s tebou nic mit".
Pokud na nej nekdo takovej zacne mluvit (napr. v MHD), tak se stoicky natoci bokem / "ok... zvan si co chces - neposloucham", ale po ocku sleduje, je ve strehu.

Ale prekvapko, tuhle v parku.
Proti nam sel cernoch.
On asi vazne do ty doby cernocha nikdy nevidel (nevim). A jasne - maj jiny drzeni tela, jinou stavbu atd... Ale zacal na nej stekat. Nevedel oc jde.
Musela jsem usmernovat.
Nastesti se tomu typek jen zasmal a na chvili i zastavil, aby pes zjistil, oc jde... Mozna, uz se mu to stalo vickrat...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Souhlas. Ale oni to neciti jen z nas.
Sami si vsimnou, kdyz se clovek (nebo i jeho pes - coz jiste souvisi...) chova divne.

Napr. Opilce, fetaky atd. muj pes obchazi stylem "nechci s tebou nic mit".
Pokud na nej nekdo takovej zacne mluvit (napr. v MHD), tak se stoicky natoci bokem / "ok... zvan si co chces - neposloucham", ale po ocku sleduje, je ve strehu.

Ale prekvapko, tuhle v parku.
Proti nam sel cernoch.
On asi vazne do ty doby cernocha nikdy nevidel (nevim). A jasne - maj jiny drzeni tela, jinou stavbu atd... Ale zacal na nej stekat. Nevedel oc jde.
Musela jsem usmernovat.
Nastesti se tomu typek jen zasmal a na chvili i zastavil, aby pes zjistil, oc jde... Mozna, uz se mu to stalo vickrat...

U nás je to o zkušenostech. Dlouho jsem dávala dohromady přístup k malým dětem, kdy to od nich jako štěně párkrát schytal - většinou stupidní matky, které k nám bez ptaní poslaly řvoucího satánka s cílem psa praštit. Dokud člověk nekřičí, nemává rukama a netváří se jako potenc. hrozba, nevadí - a může to být klidně chlap "na mraky". Naopak když na něj někdo promluví, kouká z toho minimálně drbání, pokud se mu ovšem nesahá na hlavu, to couvá vždycky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U nás je to o zkušenostech. Dlouho jsem dávala dohromady přístup k malým dětem, kdy to od nich jako štěně párkrát schytal - většinou stupidní matky, které k nám bez ptaní poslaly řvoucího satánka s cílem psa praštit. Dokud člověk nekřičí, nemává rukama a netváří se jako potenc. hrozba, nevadí - a může to být klidně chlap "na mraky". Naopak když na něj někdo promluví, kouká z toho minimálně drbání, pokud se mu ovšem nesahá na hlavu, to couvá vždycky.

Ano a ano :) Jen to bylo "neprijmeny"?...

Btw. pokud jde o decka, co dojdou v klidu az k psovi a chtel na nej hrabat (bez zeptani) a mati nic, bo ma jiny starosti (mobil, kamosku...) - kaslu na matky.
Decku rovnou reknu, ze pokud na pejska sahne, tak ho muze pokousta a to moooc boli...
A navic, pokud to udela (= stale se priblizuje, varovani je mu fuk...), reknu, ze mu dam jeste na p*el i ja, protoze sahat na cizi pejsky se nema. Pejsci to nemaj radi.

Zatim to vzdycky zabralo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano a ano :) Jen to bylo "neprijmeny"?...

Btw. pokud jde o decka, co dojdou v klidu az k psovi a chtel na nej hrabat (bez zeptani) a mati nic, bo ma jiny starosti (mobil, kamosku...) - kaslu na matky.
Decku rovnou reknu, ze pokud na pejska sahne, tak ho muze pokousta a to moooc boli...
A navic, pokud to udela (= stale se priblizuje, varovani je mu fuk...), reknu, ze mu dam jeste na p*el i ja, protoze sahat na cizi pejsky se nema. Pejsci to nemaj radi.

Zatim to vzdycky zabralo.

Ale někdy by mě z toho šlehlo. Jdou dvě blbky, najednou zezadu od nich bafne na psa holčička, která do té doby nebyla vidět. Blbky dostanou záchvat smíchu. Až holce nějaký pes ukousne hlavu, protože skočit po něm a zeječet baf je ok, tak se budou divit.

Takhle jistá mamina venčila svého povedeného spratečka tak, že s klackem v ruce a jekotem "on se mě bójí" honil mého psa. Matka se probrala teprve ve chvíli, kdy jsem řekla "on se tě nebojí, on má jen neskutečnou trpělivost, ještě chvíli a pak tě rafne" a začla po mě ječet, že jestli ten pes kouše, má mít košík.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale někdy by mě z toho šlehlo. Jdou dvě blbky, najednou zezadu od nich bafne na psa holčička, která do té doby nebyla vidět. Blbky dostanou záchvat smíchu. Až holce nějaký pes ukousne hlavu, protože skočit po něm a zeječet baf je ok, tak se budou divit.

No myslím, že kdyby takhle bafla na ty moje "hodný bernardýnečky" tak, že by následně utrpěla takovej šok, že už by si to v životě nedovolila...nemyslím, že by jí hned ukousli hlavu, dokonce si ani nemyslím, že by jí pokousali, ale seřváno by od pesanů dostala pořádně...a blbky by se určitě nesmály, spíš by na mě ječeli, že když mám dvě krvelačný bestie, tak co s nima chodim mezi lidi...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale někdy by mě z toho šlehlo. Jdou dvě blbky, najednou zezadu od nich bafne na psa holčička, která do té doby nebyla vidět. Blbky dostanou záchvat smíchu. Až holce nějaký pes ukousne hlavu, protože skočit po něm a zeječet baf je ok, tak se budou divit.

Bohužel to pak odskáče ten pes (dají ho na pozorování, jestli není vzteklý) a majitel pejska, protože spratečci jsou plně hájení.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No myslím, že kdyby takhle bafla na ty moje "hodný bernardýnečky" tak, že by následně utrpěla takovej šok, že už by si to v životě nedovolila...nemyslím, že by jí hned ukousli hlavu, dokonce si ani nemyslím, že by jí pokousali, ale seřváno by od pesanů dostala pořádně...a blbky by se určitě nesmály, spíš by na mě ječeli, že když mám dvě krvelačný bestie, tak co s nima chodim mezi lidi...

U nás stejně, včera matka na kluka :"Pojď tohohle pejska hladit nebudeme, ten je velkej a navíc má košík". A to procházeli vedle nás. Vím, že čuba by dítě rafla, nemá je moc v lásce.

Taky přidám přihodu s dítětem. Byli jsme na procházce a občerstvili jsme se na fotbalovém hřišti. Sedla jsem si se psem pod nohami a dala mu vodu. Začalo se kolem nás motat dítě, které sotva chodilo, maminka nikde, No pověsil se mému psu na zadek a hladil ho, říkám. Že to nesmí dělat, tak se na mě smál a koukal pořád na psa a hladil ho, když pil. Barnymu jsem projistotu hlídala hlavu, maminka furt nikde, dítě zmizelo a vždy když šlo kolem, tak se zastavilo na pohlazení. Naštěstí je můj pes velice citlivý a trpělivý, co se týče malým děti. S většími (cca 10 let) to je horší, po zkušenosti. Kdy na něj vyběhli větší děti a pověsili se na něj, se rozbehnul a vyštěkal malou holčičku, vůbec jsem to nečekala, leknul se jí, protože zacala skákat těsně vedle něj, pak ale se kolem ní začal lisat, byla jsem z toho hodně vykulena. Jinak když se mu někdo nelíbí tak se zastaví a kouká, dokud neprojde, na opilce štěká, a myslím, že by mě určitě ochránil.

Andrýsek3 napsal(a):
Taky přidám přihodu s dítětem. Byli jsme na procházce a občerstvili jsme se na fotbalovém hřišti. Sedla jsem si se psem pod nohami a dala mu vodu. Začalo se kolem nás motat dítě, které sotva chodilo, maminka nikde, No pověsil se mému psu na zadek a hladil ho, říkám. Že to nesmí dělat, tak se na mě smál a koukal pořád na psa a hladil ho, když pil. Barnymu jsem projistotu hlídala hlavu, maminka furt nikde, dítě zmizelo a vždy když šlo kolem, tak se zastavilo na pohlazení. Naštěstí je můj pes velice citlivý a trpělivý, co se týče malým děti. S většími (cca 10 let) to je horší, po zkušenosti. Kdy na něj vyběhli větší děti a pověsili se na něj, se rozbehnul a vyštěkal malou holčičku, vůbec jsem to nečekala, leknul se jí, protože zacala skákat těsně vedle něj, pak ale se kolem ní začal lisat, byla jsem z toho hodně vykulena. Jinak když se mu někdo nelíbí tak se zastaví a kouká, dokud neprojde, na opilce štěká, a myslím, že by mě určitě ochránil.

Tak já si myslim, že v případě nouze by snad bránil každý pes, který má svého pána rád (nepočítám snad jen totální bázlivky), tam je snad rozdíl jen v té razanci eventuálního zákroku, zatímco např. velmi sebevědomý pes do toho půjde s tím "no hurá konečně pitomec, kterýho můžu sežrat" tak třeba opatrnější psí slečna s pudem sebezáchovy může pouštět hrůzu a u toho si říkat "panebože, co je to za d e b i l a, nakonec ho budu muset kousnout a fuj bůh ví, kde se to válelo"...
popř. start bez varování viz moje čuba "panička snad řekla, že k nám nemáš chodit, jsi neslyšel bo co !?"...již dvakrát na opilce, snažící ho se s námi komunikovat a pomuchlovat psy a musím říct, že toto funguje lépe, než štěkající pes, moment překvapení je k nezaplacení, oba se bez dalších keců okamžitě odporoučeli...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No myslím, že kdyby takhle bafla na ty moje "hodný bernardýnečky" tak, že by následně utrpěla takovej šok, že už by si to v životě nedovolila...nemyslím, že by jí hned ukousli hlavu, dokonce si ani nemyslím, že by jí pokousali, ale seřváno by od pesanů dostala pořádně...a blbky by se určitě nesmály, spíš by na mě ječeli, že když mám dvě krvelačný bestie, tak co s nima chodim mezi lidi...

Můj je spíš typ, který před nebezpečím zdrhá, potažmo se vrhá na mě, ať mu zachráním život.

Naštěstí jsou ale i matky, které se slušně zeptají. Na těch jsem vztah k dětem dávala dohromady, když mrně postupovalo podle instrukcí, tzn. neřvat, nemlátit a nehladit po hlavě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můj je spíš typ, který před nebezpečím zdrhá, potažmo se vrhá na mě, ať mu zachráním život.

Naštěstí jsou ale i matky, které se slušně zeptají. Na těch jsem vztah k dětem dávala dohromady, když mrně postupovalo podle instrukcí, tzn. neřvat, nemlátit a nehladit po hlavě.

No my jsme v rámci socializace chodili na procházky s mateřskou školkou, protože v rodině malé děti nemám, takže pesany nechávaj naštěstí křičící a pobíhající děti naprosto v klidu, ale ani jako malá štěňata neměli tendenci se do hry s cizími dětmi zapojovat, pohladit se sice nechali, ale aktivně ho sami nevyhledávali...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No my jsme v rámci socializace chodili na procházky s mateřskou školkou, protože v rodině malé děti nemám, takže pesany nechávaj naštěstí křičící a pobíhající děti naprosto v klidu, ale ani jako malá štěňata neměli tendenci se do hry s cizími dětmi zapojovat, pohladit se sice nechali, ale aktivně ho sami nevyhledávali...

Můj si nehraje ani se známými dětmi, pokud nemají v ruce něco k jídlu. Ale nijak mu nevadí, spíš je ignoruje, příp. uskočí, aby ho nezaduply, když se s řevem řítí kolem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můj si nehraje ani se známými dětmi, pokud nemají v ruce něco k jídlu. Ale nijak mu nevadí, spíš je ignoruje, příp. uskočí, aby ho nezaduply, když se s řevem řítí kolem.

Moji si hráli...hrají pouze s "jejich" dětmi, tedy s mojí dcerou a synem, když byli méďové malí, tak se u nás dveře netrhli, známí, i dětmi cca ve věku od deseti let výš, se jezdili muchlat se štěňaty, štěňatům to vydrželo cca dva měsíce a pak si vybrali asi 3 lidi, kteří si je mohli pohladit na ostatní už při snaze o kontakt štěkali...nebo pokud si jich návštěva nevšímala, tak jí ignorovali, v půl roce již byla návštěva " v obklíčení"...psové se rozmístili, tak, aby měli přehled a nereagovali ani na to, když je návštěva k sobě volala, což slabší povahy nevydrželi a přestali k nám chodit...no asi mám špatně socializováno ...ale vlastně mi tahle povaha psa vyhovuje..

sardulah - Tak já si myslim, že v případě nouze by snad bránil každý pes, který má svého pána rád - většina pravděpodobně ano, ale jsou plemena záměrně šlechtěná na to, aby na člověka nikdy nezaútočil - jako právě můj samojed. Nevěřím moc tomu, že by mne bránil(a rozhodně to po něm nechci) protože on prostě lidem bezmezně důvěřuje.

lesnížínka napsal(a):
sardulah - Tak já si myslim, že v případě nouze by snad bránil každý pes, který má svého pána rád - většina pravděpodobně ano, ale jsou plemena záměrně šlechtěná na to, aby na člověka nikdy nezaútočil - jako právě můj samojed. Nevěřím moc tomu, že by mne bránil(a rozhodně to po něm nechci) protože on prostě lidem bezmezně důvěřuje.

No myslím, že tohle člověk snad ani neodhadne, dokud vás někdo nezačne opravdu hrdlit...ale samozřejmě najdou se i vyjímky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No myslím, že tohle člověk snad ani neodhadne, dokud vás někdo nezačne opravdu hrdlit...ale samozřejmě najdou se i vyjímky

No tak jistě a jelikož bych to absolutně nečekala, byla bych velmi překvapená Ale on právě toleruje i různá individua - bezdomovce, narkomany, opilce...všechno jsou kamarádi a co teprve, když projeví nějakou vstřícnost Zajímal by mne ten černoch, jestli by nějak jinou rasu vůbec zaregistroval. Ale vzhledem k tomu, že má romskou psí kámošku, tak asi rasista nebude...

lesnížínka napsal(a):
No tak jistě a jelikož bych to absolutně nečekala, byla bych velmi překvapená Ale on právě toleruje i různá individua - bezdomovce, narkomany, opilce...všechno jsou kamarádi a co teprve, když projeví nějakou vstřícnost Zajímal by mne ten černoch, jestli by nějak jinou rasu vůbec zaregistroval. Ale vzhledem k tomu, že má romskou psí kámošku, tak asi rasista nebude...

No individua tolerovat může o tom žádná, asi z nich necítí potenciální nebezpečí, ale myslíte, že kdyby vás to individum začalo mlátit, že by stál a koukal?...no vím jsou to jen takové hypotézy, dokud se situace skutečně nestane, tak se to dá těžko odhadovat... (a já musím zaťukat, fyzicky mě ještě nikdo nenapadl a doufám, že to tak bude i nadále, takže mimo nějakého "bububu" žádný z mých psů nebyl nikdy nucen zakročit)...

Myslím, že by zakročili.
I můj bambulka se pochlapil a "ubránil" mě.
Seděli jsme vedle sebe, já, pětiletý vnouček a můj číva.
Kluk mi vyprávěl, jak bylo včera v karate. Předváděl mi
výpady i s hlasovým doprovodem, připadal si jako
fakt chlapák, rozdivočil se. Lehce jsem ho
odrážela, chechtala jsem se... pes si zřejmě myslel,
že jsem úplně... a sama si neporadím. Kluka ve zlomku vteřiny
chňapl za dlaň a lumpíka zadržel. Neublížil.
Klouče se překvapeně zmohlo jen na : co to - co to?

rapotacka11 napsal(a):
Myslím, že by zakročili.
I můj bambulka se pochlapil a "ubránil" mě.
Seděli jsme vedle sebe, já, pětiletý vnouček a můj číva.
Kluk mi vyprávěl, jak bylo včera v karate. Předváděl mi
výpady i s hlasovým doprovodem, připadal si jako
fakt chlapák, rozdivočil se. Lehce jsem ho
odrážela, chechtala jsem se... pes si zřejmě myslel,
že jsem úplně... a sama si neporadím. Kluka ve zlomku vteřiny
chňapl za dlaň a lumpíka zadržel. Neublížil.
Klouče se překvapeně zmohlo jen na : co to - co to?

Tohle u nás spadá do kategorie "zjednání pořádku"...všichni naši psi k tomu měli "talent", prostě v klidu, žádný hádání, pošťuchování a podobné nesmysly...to okamžitě stojí mezi námi a člen rodiny, který je identifikován jako nižší šajba, dostane vynadáno... ... já mám výhodu, protože jsem vyhodnocena vždy jako výše postavená...

Já osobně si myslím, že u mého napadení by stál a nejistě vrtěl ocáskem protože by nevěděl, co s tím. Ona i ta čivava, umí na lidi přinejmenším zaštěkat. On sice štěkne, ale spíše jako na pozdrav.

Můj bojínek by nejspíš utek, ale doufám, že by se obloukem vrátil.
On popírá vše, co jsem o povaze čivav kde slyšela.
To malej pinč, to je hrdina, ale ten můj nee.

rapotacka11 napsal(a):
Můj bojínek by nejspíš utek, ale doufám, že by se obloukem vrátil.
On popírá vše, co jsem o povaze čivav kde slyšela.
To malej pinč, to je hrdina, ale ten můj nee.

To teda sestřenky čivavák je obranář až na půdu...ke zneškodnění eventuálního lumpa mu chybí pouze dvě věci dostatečná výška a váha

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano a ano :) Jen to bylo "neprijmeny"?...

Btw. pokud jde o decka, co dojdou v klidu az k psovi a chtel na nej hrabat (bez zeptani) a mati nic, bo ma jiny starosti (mobil, kamosku...) - kaslu na matky.
Decku rovnou reknu, ze pokud na pejska sahne, tak ho muze pokousta a to moooc boli...
A navic, pokud to udela (= stale se priblizuje, varovani je mu fuk...), reknu, ze mu dam jeste na p*el i ja, protoze sahat na cizi pejsky se nema. Pejsci to nemaj radi.

Zatim to vzdycky zabralo.

No já se spíše poslední dobou setkávám jen se samými vystresovanými matkami a jejich dětmi s fóbií ze psů. Fakt, nevím jestli je to rodiči nebo špatnou zkušeností ze psa.
My máme labradorku a to tak hodnou a trpělivou, že by z fleku mohla dělat kanesterapeutického psa :) Navíc je na děti zvyklá od malička a je to taková chůvička Už se mi stalo na návštěvě u známých, že 4 letý kluk začal při střetu s naší čubinou hystericky řvát a třepat se a kdyby mohl, tak vyleze matce a hlavu. Naše Káťa se na něj jen smutně podívala, sedla a pak se otočila a šla rychle pryč, jako by chtěla říct, tak jo, bojíš se mě, já tě nebudu strašit :)Celou dobu se od něj pak držela v bezpečné vzdálenosti, aby neřval. Pes byl v tu chvíli chytřejší než kluk :(.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle u nás spadá do kategorie "zjednání pořádku"...všichni naši psi k tomu měli "talent", prostě v klidu, žádný hádání, pošťuchování a podobné nesmysly...to okamžitě stojí mezi námi a člen rodiny, který je identifikován jako nižší šajba, dostane vynadáno... ... já mám výhodu, protože jsem vyhodnocena vždy jako výše postavená...

Jo jo, to znám, my měli rotwajlerku, takovou dobračku, oba naši kluci si s ní od malička mohli dělat, co chtěli a ona držela jak hluchý dveře
Jen cizí děti k nám mohli jen podnašim dozorem a způsobně si hrát, neběhat, nehádat se a nekřičet. Jinak jim hned dala najevo, že to jsou její děti a těm nikdo ubližovat nebude. Většinou se jen posadila a upřeně zadívala a to úplně stačilo. Poprat se a křičet chodili kluci za plot nebo k sousedům. a když se jí někdo bál, tak si z něj dělala srandu, opřela se mu celou váhou o nohu a koukala co bude dělat. Nebo s oblibou rozvazovala tkaničky. ale běda, když jí někdo začal drbat, už se jí nezbavil...
Autoritu poznala hned, s manželem komunikovala snad telepaticky. Já byla přes to žrádlo, takže já jí mohla kdykoli šáhnout do huby, vzít z misky a podobně a ani nepípla. Za plotem neštěkala, jen se dívala :), ale tak upřeně, že nová pošťačka se bála dát poštu do schránky. Co bylo za plotem jí nezajímalo, dokud to zůstalo za plotem :), na prochajdě věděla, že to není její území, tak byla jak beránek. Dalšího rotwika už jsem nechtěla, protože druhá už by taková nebyla

Bledule napsal(a):
Jo jo, to znám, my měli rotwajlerku, takovou dobračku, oba naši kluci si s ní od malička mohli dělat, co chtěli a ona držela jak hluchý dveře
Jen cizí děti k nám mohli jen podnašim dozorem a způsobně si hrát, neběhat, nehádat se a nekřičet. Jinak jim hned dala najevo, že to jsou její děti a těm nikdo ubližovat nebude. Většinou se jen posadila a upřeně zadívala a to úplně stačilo. Poprat se a křičet chodili kluci za plot nebo k sousedům. a když se jí někdo bál, tak si z něj dělala srandu, opřela se mu celou váhou o nohu a koukala co bude dělat. Nebo s oblibou rozvazovala tkaničky. ale běda, když jí někdo začal drbat, už se jí nezbavil...
Autoritu poznala hned, s manželem komunikovala snad telepaticky. Já byla přes to žrádlo, takže já jí mohla kdykoli šáhnout do huby, vzít z misky a podobně a ani nepípla. Za plotem neštěkala, jen se dívala :), ale tak upřeně, že nová pošťačka se bála dát poštu do schránky. Co bylo za plotem jí nezajímalo, dokud to zůstalo za plotem :), na prochajdě věděla, že to není její území, tak byla jak beránek. Dalšího rotwika už jsem nechtěla, protože druhá už by taková nebyla

No u nás vlastně psi udržují rodinu v klidu a když už se hádáme tak šeptem, aby to psi neslyšeli, co je tak komické, že se za chvíli stejně rozesmějeme, takže dalo by se říct, že díky psům si žijeme v pohodě...

Jo a u nás ta telepatie funguje nejvíc přes dlabanec...tak si takhle ležíte na gauči, pesani jsou na zahradě a jen vám hlavou bleskne myšlenka, že si půjdete vžít něco k jídlu...cvakne klika, dvéře letí, fena vchází do dveří

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To teda sestřenky čivavák je obranář až na půdu...ke zneškodnění eventuálního lumpa mu chybí pouze dvě věci dostatečná výška a váha

Tak u nás je to někdy náramná legrace, když u vrat hlídá (ve vedru jediná) béžová čivava, která v případě potencionálního narušitele spustí pořádný jekot. Dotyční se mohou u vrat smíchy potrhat, ale jen do doby než se bleskově přiřítí dva pastevci (podobné barvy jako číva - takže mnohdy prý rodiče) a ti jdou řešit. Někdy velcí stojí kus od vrat a čivava vypadá, že ty vrata zboří, protože má záda jištěná.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

conie napsal(a):
Tak u nás je to někdy náramná legrace, když u vrat hlídá (ve vedru jediná) béžová čivava, která v případě potencionálního narušitele spustí pořádný jekot. Dotyční se mohou u vrat smíchy potrhat, ale jen do doby než se bleskově přiřítí dva pastevci (podobné barvy jako číva - takže mnohdy prý rodiče) a ti jdou řešit. Někdy velcí stojí kus od vrat a čivava vypadá, že ty vrata zboří, protože má záda jištěná.

Jo tak to překvápko si umím představit...to se to potom machruje s pastevci za zády

lesnížínka napsal(a):
Já osobně si myslím, že u mého napadení by stál a nejistě vrtěl ocáskem protože by nevěděl, co s tím. Ona i ta čivava, umí na lidi přinejmenším zaštěkat. On sice štěkne, ale spíše jako na pozdrav.

Náš samojed taková ovečka nebyl.
Děcka, i cizí, se na něho mohla vrhat a to zvládal s přehledem. Často jsme potkávali "venčící se" školku a děcka ho obsypala, hladila, mazlila. Vždy jsem ale bedlivě dávala pozor...
Opilce neměl rád a obecně dokázal být ostražitý, zvlášť ve tmě. Chodili jsme spolu odlehlými místy, a pokud vyhodnotil protijdoucího člověka jako podezřelého, temně vrčel. Jestli by šel do střetu nemám vyzkoušeno. Na rozdíl od černé ruské teriérky...

Přidám příhodu s maminkou a jejím dítkem..
Cvičila jsem v parku odložení s fenkou v parku, seděla a kolem nás procházela matka s odrostlým fakáňátkem...Holčička ječela, běhala kolem maminky do chvíle než zmerčila pejska..Než jsem stačila zareagovat, visela fence na krku a vyznávala ji lásku...Ta se lekla, uskočila a malá padla hubou do mokré trávy..
No, mamince to přišlo děsně vtipné a mě div netrefil šlak...Myslím, že na mé řvaní dlouho nezapomene...

conie napsal(a):
Tak u nás je to někdy náramná legrace, když u vrat hlídá (ve vedru jediná) béžová čivava, která v případě potencionálního narušitele spustí pořádný jekot. Dotyční se mohou u vrat smíchy potrhat, ale jen do doby než se bleskově přiřítí dva pastevci (podobné barvy jako číva - takže mnohdy prý rodiče) a ti jdou řešit. Někdy velcí stojí kus od vrat a čivava vypadá, že ty vrata zboří, protože má záda jištěná.

balu - na člověka jsem ho slyšela vrknout jen jednou a to, když mu soused seskakujíce u nás z kola, nechtěně dupnul na packu. To bylo takové to: no, no, dávej sakra pozor. Ale i to mne u něj překvapilo. Pak jsem si všimnula, že má vůbec nějakou špatnou náladu a vylezlo z toho, že měl nějaké trávící potíže, nežral a měl průjem. On vrkne často třeba na otravného malého psa, ale temné vrčení, to vůbec asi ani neumí.

Já mám doma belgického ovčáka, kterej občas někdy zavrčí, ale rozhodně by nikoho jen tak nenapadl. A když ho lehce okřinku, anebo vidí, že toho člověka znám, tak už je zase naprosto v klidu. Někdy jsem slyšel, že zvíře nikdy nezautočí bezduvodně první, že vždy k tomu má nějakej podnět, kterej byl způsobenej osobou. Bohužel, ale když je to třeba plačící dítě, tak co s tím, že?

kakariki88 napsal(a):
Já mám doma belgického ovčáka, kterej občas někdy zavrčí, ale rozhodně by nikoho jen tak nenapadl. A když ho lehce okřinku, anebo vidí, že toho člověka znám, tak už je zase naprosto v klidu. Někdy jsem slyšel, že zvíře nikdy nezautočí bezduvodně první, že vždy k tomu má nějakej podnět, kterej byl způsobenej osobou. Bohužel, ale když je to třeba plačící dítě, tak co s tím, že?

No...to je takové trochu zkreslené, jak jste si už i sám odpověděl. Bezdůvodně nezaútočí, jenže pro psího neurotika může být podnět každá blbina...

Moje 4 letá dcerka nemá psy ráda. Ona je kočkofilní a prostě psa si pohladí, ale nemusí je. Teď máme doma 9 měsíců starou šarplaninku, která je prostě tele a občas ji smete. Nedělá to schválně, ale občas to prostě neodhadne. Malá se jí nebojí, ale obtěžuje ji to. V okamžiku kdy venku potká psa tak se točí bokem aby ji neolizoval a neskákal na ni. Vůbec ji nezajímá, že páníček o kilometr dál ječí ať se nebojí, že ji nekousne.. Ona se nebojí, pouze si nepřeje, aby ji ten pes obtěžoval.. To zase jen jako protipól k spratečkům a blbým matkám..