Praha - psi na volno

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V Praze kromě pár míst (teoreticky třeba Letná, Stromovka...) psi navolno být mohou, takže se bohužel najde spousta lidí, které nezajímá, zda jejich psi obtěžují okolí. Mám s tím neustále nějaký problém.

No byli jsme na Parukářce, psi tam mohou být navolno. Z té "naší" skupiny také někteří byli. Ale opravdu mě překvapilo, jak je to majitelům úplně jedno. Pak k nám přiběhl naježený labrador s elektrikou na krku, majitel vidět nebyl, volání slyšet nebylo, ale pes dostával rány - to je fakt super

marcelaamax napsal(a):
Včera jsme si udělali výlet do Prahy na socializační procházku. Bylo to super, ale byla jsem překvapená tím, jak si ostatní majitelé nehlídají své psy. Šli jsme jako skupinka cca 15 lidí a psů, a každou chvíli k nám přiběhnul nějaký pes. Nejdříve to byla fena NO, od paní, která ležela o kus dál na dece. Viděla, že fena obtěžuje, že jí majitelé některých psů odhání a stejně nic, až po delší době si jí přivolala. Pro některé další psy si museli majitelé dojít až k nám, u některých jsme ani nezaregistrovali kdo je majitel. Většina přišla přátelsky, ale byli tam psi třeba se strachovou agresí a tak to nebylo úplně dobré.

Jen mě zajímá, je tohle v Praze, nebo ve větších městech běžné? Já jsem z vesnice, kde psa na procházce téměř nepotkám. Ale jezdím do vedlejších měst, právě aby si zvykal a tam se mi tohle nestává, tam si lidi psi hlídají. Nebo jestli je to jen tím množstvím psů v Praze? Nevím.

A kudy jste šli?

Fiona.Praha napsal(a):
A kudy jste šli?

No byli jsme na Parukářce, je tam povolen volný pohyb psů, bylo tam i nějaké psí hřiště. Pak jsme šli jen takový okruh městem - ale tam už jsme žádné psy nepotkali. Ale na té Parukářce jsme pak na louce i seděli a za tu dobu k nám přišlo otravovat opravdu dost psů.

marcelaamax napsal(a):
No byli jsme na Parukářce, je tam povolen volný pohyb psů, bylo tam i nějaké psí hřiště. Pak jsme šli jen takový okruh městem - ale tam už jsme žádné psy nepotkali. Ale na té Parukářce jsme pak na louce i seděli a za tu dobu k nám přišlo otravovat opravdu dost psů.

Na Parukářku se chodí venčit psi z přilehlého okolí.
Kde by se pražský pes proběhl bez vodítka, když ne v parku?

Fiona.Praha napsal(a):
Na Parukářku se chodí venčit psi z přilehlého okolí.
Kde by se pražský pes proběhl bez vodítka, když ne v parku?

Já nemám problém s tím, že se proběhne bez vodítka, to vůbec. Ale proč ho majitel nechá otravovat ostatní lidi a psy? Právě proto se ptám, jestli v Praze je to normální? Jestli jsou tam lidi na to zvyklí? Mě to totiž normální nepřijde a ve městech v mém okolí to takto nefunguje.

Fiona.Praha napsal(a):
Na Parukářku se chodí venčit psi z přilehlého okolí.
Kde by se pražský pes proběhl bez vodítka, když ne v parku?

Jasně, ale i v parku by měl být pes pod dohledem a mít přivolání.

marcelaamax napsal(a):
Já nemám problém s tím, že se proběhne bez vodítka, to vůbec. Ale proč ho majitel nechá otravovat ostatní lidi a psy? Právě proto se ptám, jestli v Praze je to normální? Jestli jsou tam lidi na to zvyklí? Mě to totiž normální nepřijde a ve městech v mém okolí to takto nefunguje.

Asi máme rozdílné názory na pojem otravování.

Pro mne není otravováním to, že se pes na volno jde podívat na smečku evidentně cizích psů i lidí. Okoukne, očuchá a jde si po svém.
Ano, na to jsme my, co máme ovladatelné psy, zvyklí. Nevidím důvod, aby se pes v parku plném psů, nešel podívat na cizí psy. V Praze je taková koncentrace psů, že by museli chodit neustále na vodítkách, vždy a všude.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jasně, ale i v parku by měl být pes pod dohledem a mít přivolání.

A oni nebyli pod dohledem a neměli přivolání? Vy jste tam byla?

To, že má pes elektriku na krku, neznamená, že není pod dohledem a nemá přivolání. Může to mít pro jistotu (maketu), třeba kvůli loveckým pudům.

Fiona.Praha napsal(a):
Asi máme rozdílné názory na pojem otravování.

Pro mne není otravováním to, že se pes na volno jde podívat na smečku evidentně cizích psů i lidí. Okoukne, očuchá a jde si po svém.
Ano, na to jsme my, co máme ovladatelné psy, zvyklí. Nevidím důvod, aby se pes v parku plném psů, nešel podívat na cizí psy. V Praze je taková koncentrace psů, že by museli chodit neustále na vodítkách, vždy a všude.

Dobře, to máme opravdu rozdílné názory. Potkali jsme i pro mě "slušné" pejskaře, kteří si psa stáhli k sobě když nás míjeli, a nebo psy naučené tak, že cizí psy ignorují.

Ale pokud my tam sedíme na louce, něco probíráme, řešíme a přiběhne tam pes, a my ho musíme odhánět aby jsme mohli pokračovat tak to mě jako otravování přijde. Navíc teda velká část té skupiny byli Pražáci a nepřišlo mi, že by jim to přišlo v pohodě. Navíc co kdyby se pak něco stalo? Někdo ze smečky psovi ublížil? Nemyslím tím kousnutí, ale třeba můj pes měl košík a kdyby k nám přiběhl malý pes, a košíkem dostal, tak by se něco stát mohlo. Kdo bude na vině?

No, jsem ráda že nejsem z Prahy...

Fiona.Praha napsal(a):
A oni nebyli pod dohledem a neměli přivolání? Vy jste tam byla?

To, že má pes elektriku na krku, neznamená, že není pod dohledem a nemá přivolání. Může to mít pro jistotu (maketu), třeba kvůli loveckým pudům.

Achjo..ne oni nebyli pod dohledem a neměli přivolání. Psala jsem, že pro některé z nich si musel majitel dojít a odtáhnout je. Jiní s námi šli celkem kus a majitele jsme ani nezahlédli. Majitelka feny NO ležela opodál a koukala se, jak fenu odháníme, ani to s ní nehlo.

A pes opravdu měl elektriku, a dostával rány (je to vidět tak, že na obojku svítí červená kontrolka a je to samozřejmě vidět i na reakcích psa, takže tak.

Edit:

A myslím, že zrovna s Vámi jsem v jiné diskuzi řešila něco podobného. Že necháváte své psy chodit "pozdravit" ostatní cizí psy. Pro vás je to normální, pro mě ne.

marcelaamax napsal(a):
Achjo..ne oni nebyli pod dohledem a neměli přivolání. Psala jsem, že pro některé z nich si musel majitel dojít a odtáhnout je. Jiní s námi šli celkem kus a majitele jsme ani nezahlédli. Majitelka feny NO ležela opodál a koukala se, jak fenu odháníme, ani to s ní nehlo.

A pes opravdu měl elektriku, a dostával rány (je to vidět tak, že na obojku svítí červená kontrolka a je to samozřejmě vidět i na reakcích psa, takže tak.

Edit:

A myslím, že zrovna s Vámi jsem v jiné diskuzi řešila něco podobného. Že necháváte své psy chodit "pozdravit" ostatní cizí psy. Pro vás je to normální, pro mě ne.

Možná jste to se mnou řešila. No a?
Nečekala jste, že se začnu chovat jinak, jenom proto, že mi nějaké cizí nicky na ifauně mají za zlé, že nechám své psy proběhnout aspoň mezi panelákama v Praze na volno? Nebo snad jo?

Taky jsem z Prahy a venčím v parcích normálně navolno. Nevidím důvod, proč by měl být pes na vodítku. Psů je tam plno a pokud si jde ostatní očuchat, opravdu to neřeším, samozřejmě ho sleduju. Psa si dávám na vodítko pouze v případech, kdy k nám jde pes agresivní, s náhubkem, nebo majitel nechce, aby se seznámili. Nevím, co myslíte pojmem otravování, ale já si pod tím představuju skákání po lidech, žebrání pamlsků, kradení hračky, útočení na mého psa nebo žebrání jídla od lidí. Pokud vidím, že jiný pes má hračku, svého si dám k noze a rychle projdeme, ostatní věci můj pes nedělá, a kdyby to udělal, okokamžitě si ho chytnu.
Při takové koncentraci psů, jako je tady, se nemůžete divit, pokud k Vám přiběhne pes navolno a panička si ho hned nevolá.

Fiona.Praha napsal(a):
Možná jste to se mnou řešila. No a?
Nečekala jste, že se začnu chovat jinak, jenom proto, že mi nějaké cizí nicky na ifauně mají za zlé, že nechám své psy proběhnout aspoň mezi panelákama v Praze na volno? Nebo snad jo?

Nelíbí se mi váš tón, ale přesto souhlasím v jednom. Ano, v Praze jsou lidi zvyklí mít psy na volno alespoň v tom parku(zažila jsem to a znám to od kamarádky) Jak se říká: kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti...prostě: když někam přijedu, budu respectovat jejich pravidla, i když pro mne budou třeba obtěžující.

lesnížínka napsal(a):
Nelíbí se mi váš tón, ale přesto souhlasím v jednom. Ano, v Praze jsou lidi zvyklí mít psy na volno alespoň v tom parku(zažila jsem to a znám to od kamarádky) Jak se říká: kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti...prostě: když někam přijedu, budu respectovat jejich pravidla, i když pro mne budou třeba obtěžující.

Dobrý, me jen zajímalo jestli to prazaci berou jinak. Vidím ze jo, ok. Me by to nevyhovalo, muj pes taky není zvědavý na každého psa. Ale tam kde bydlím je to jinak takže v pohodě.

marcelaamax napsal(a):
Dobrý, me jen zajímalo jestli to prazaci berou jinak. Vidím ze jo, ok. Me by to nevyhovalo, muj pes taky není zvědavý na každého psa. Ale tam kde bydlím je to jinak takže v pohodě.

Dejte svému psu na vodítko nebo obojek žlutou stužku, rozcapení Pražáci budou vědět, že k Vám moc nemají lézt a Vy si ušetříte nervičky ;-).

Musím souhlasit s Marcelou, taky by mně vadilo kdyby za náma běžně na procházkách běhali cizí psi a majitel někde v dálce. Nejsem zvědavá na cizí psy. Pokud budeme chtít domluvíme se předem jestli je pustíme se proběhnout spolu, ale takto ne. Nechápu že to někomu nevadí. Nikdy nevím který pes je přátelský a taky není výjimka když se očichají a zjistí že si nejsou sympatičtí, navíc jsou různé váhové kategorie a třeba nejsem zvědavá aby mně za psem přiběhlo nějaké 60kg psisko a ve hře mně mého začal válcovat atd.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Musím souhlasit s Marcelou, taky by mně vadilo kdyby za náma běžně na procházkách běhali cizí psi a majitel někde v dálce. Nejsem zvědavá na cizí psy. Pokud budeme chtít domluvíme se předem jestli je pustíme se proběhnout spolu, ale takto ne. Nechápu že to někomu nevadí. Nikdy nevím který pes je přátelský a taky není výjimka když se očichají a zjistí že si nejsou sympatičtí, navíc jsou různé váhové kategorie a třeba nejsem zvědavá aby mně za psem přiběhlo nějaké 60kg psisko a ve hře mně mého začal válcovat atd.

Jo tak nějak. Treba jedná paní přišla, a uz zdálky se ptala, zda mezi nás muze pustit psa a přidat se. To je naprosto v pořádku. Ale když majitel ani neni v dohledu a nebo kouká jak psa odhanime, dáváme své psy za záda a je mu to jedno. Pár psu mělo nahubek, taky ho nemeli jen tak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Musím souhlasit s Marcelou, taky by mně vadilo kdyby za náma běžně na procházkách běhali cizí psi a majitel někde v dálce. Nejsem zvědavá na cizí psy. Pokud budeme chtít domluvíme se předem jestli je pustíme se proběhnout spolu, ale takto ne. Nechápu že to někomu nevadí. Nikdy nevím který pes je přátelský a taky není výjimka když se očichají a zjistí že si nejsou sympatičtí, navíc jsou různé váhové kategorie a třeba nejsem zvědavá aby mně za psem přiběhlo nějaké 60kg psisko a ve hře mně mého začal válcovat atd.

ono vás to pak zažaluje, až se pes vrátí na půl. Mě pes odběhne taky, ale není mi to jedno a hned ho lapím, ale abych ho vědomě pouštěla za cizími.

"Udělali jsme si výlet do Prahy na socializační procházku. Šli jsme jako skupinka cca 15 lidí a psů, a každou chvíli k nám přiběhnul nějaký pes."

Proč se s tlupou lidí a psů vydáte mezi jinou tlupu lidí a psů, když si nepřejete, aby se k Vám přibližovali?

Pohybujete-li se v pejskařsky frekventované lokalitě, tak se prosím nedivte, že se na Vás nějaký ten pes přijde podívat.

Ne, v Praze opravdu neřešíme, že se psi na volno jdou vzájemně "pozdravit". Pokud pes není na vodítku nebo nekráčí majiteli u nohy, má se za to, že kontakt s jiným psem není problém.

balisek napsal(a):
"Udělali jsme si výlet do Prahy na socializační procházku. Šli jsme jako skupinka cca 15 lidí a psů, a každou chvíli k nám přiběhnul nějaký pes."

Proč se s tlupou lidí a psů vydáte mezi jinou tlupu lidí a psů, když si nepřejete, aby se k Vám přibližovali?

Pohybujete-li se v pejskařsky frekventované lokalitě, tak se prosím nedivte, že se na Vás nějaký ten pes přijde podívat.

Ne, v Praze opravdu neřešíme, že se psi na volno jdou vzájemně "pozdravit". Pokud pes není na vodítku nebo nekráčí majiteli u nohy, má se za to, že kontakt s jiným psem není problém.

Já jsem to neorganizovala to místo jsem neznala, takže jsem netušila vůbec co je to za místo.


Ne, v Praze opravdu neřešíme, že se psi na volno jdou vzájemně "pozdravit". Pokud pes není na vodítku nebo nekráčí majiteli u nohy, má se za to, že kontakt s jiným psem není problém.¨

Většina psů byla na vodítku a někteří měli i náhubek.

má se za to, že kontakt s jiným psem není problém

A pokud majitel vidí, že vlastní psy dáváme za záda a cizího odháníme, tak stále má za to, že to není problém? Když si v klidu leží opodál na dece a nic nedělá?


No, v Praze je to asi opravdu jinak než u nás. Ve vedlejším městě je nádherný park, kam chodí spousta pejskařů. Buďto mají psy naučené tak, že ty cizí ignorují a nebo si je stáhnou k sobě když je míjíme. To mi připadá normální, na to jsem zvyklá. Ale pokud je to tedy v Praze jinak, a i když mám psa u nohy na vodítku a s košem a ostatní psi k nám běhají se "zdravit" tak tedy pardon, že mi to vadí. Do Prahy zase tak nutně nemusím, máme tady spoustu krásných míst na venčení, kde můžu být naprosto v klidu

Pokud máte "startovací" psy, pak je asi opravdu lepší se pejskařským parkům vyhnout. V Praze je přepsíno a v místech, kde je povoleno volné pobíhání, je to tak trochu jako na psích hřištích - pokud tam vlezete, musíte počítat s jinými, často vlezlými a ne vždy vychovanými psy.

balisek napsal(a):
Pokud máte "startovací" psy, pak je asi opravdu lepší se pejskařským parkům vyhnout. V Praze je přepsíno a v místech, kde je povoleno volné pobíhání, je to tak trochu jako na psích hřištích - pokud tam vlezete, musíte počítat s jinými, často vlezlými a ne vždy vychovanými psy.

Dobře díky za slušné vysvětlení, přesně to jsem chtěla vědět. Teď už vím jak to v Praze chodí, takže se takovým místům budu vyhýbat. Můj pes nesnáší když se k němu rychle přiřítí jiný pes (od té doby co byl napaden) a preventivně se brání. Pracujeme na tom, proto chodíme na socializační procházky, proto má košík a vodítko. Ale nemůžu si být jistá, jak se po reakci mého psa zachová ten druhý cizí pes, který má páníčka bůhví kde.

Zdravím.
Jo, já a má fenka, jsme v Praze taky zažily kulturní šok - od nás z maloměsta jsem zvyklá fenku před každým psem nebo i člověkem bez psa volat a poutat na vodítko, tak jsem byla, poprvé se psem v Praze, mimochodem ve stejném parku, taky sraz, strašně mile překvapena.
Fenka tehdy odrostlé štěňátko, s bandou podobných, moje teda v tu dobu "nejvycepovanější", fakt s přivoláním i od psa, člověka. Byla jsem za burana, že jsem ji před každou rodinkou s dětmi volala k sobě, vždyť jsou to štěňata, neublíží atd. Ale pak jsem ji teda nechala, protože tak fakt všude lítalo mraky psů a opravdu i hodně bez páníků v dohledu, nebo páníci v občerstvovně a psi kdesi. Chvilkama mi bylo úzko, když se parkem valilo průběžně 3-5hlavé stádečko skoropitbulíků, ke kterým se na chvilku připojovali jiní psíci, kteří to brzo vzdávali, ale opravdu, byli tam jen pro sebe, nikoho neotravovali, lidi se smáli, i když jim občas uhýbali. Byl to fajn pozdně letní den

I když mám Prahu kousek, kvůli tomuhle tam ale nebudu každý víkend, i když bych mohla. Řešila se nějaká vyhláška o omezení pohybů psů, ani nevím, jak to nakonec dopadlo.

U nás a ve spoustu dalších měst je to tak, že jsou vyhrazené plochy pro volný pohyb psů a jinde by měli být na vodítku, většinou ta povolená místa jsou taková, kde byste psa ani dobrovolně nepustili - u velké silnice, u trati se skládkou a pod.

Pak třeba, kde byldlí moji rodičové, je vodítko sprosté slovo - všichni psi navolno, málo jich poslouchá, teorie - "přivažte si toho velkého psa/pitbula".

Nejvíc je mi sympatické, jak to mají v Brně. Náhubek-navolno. Tam moje fenka třeba i celý týden neměla vodítko. Nikoho neotravuje. Nikdo to nebere tak -koš=zlý. Lidi jsou zvyklí.

To jen tak pár postřehů.

Paní Marcelo, strašně jsem přemýšlela, už delší dobu, jestli Vám mám něco napsat. Omlouvám se, pokud mám špatný úsudek, nemyslím to zle, nebo proti Vám, jak to tady nakonec většinou vyzní.

Přijde mi, že jste si, od někoho, nebo tady z těch faunovských zkratek, nechala namluvit, co to máte za hrozného psa. Za každou jeho reakcí vidíte problém, nebo problém do budoucna. Ano, tihle psi mají určité stigma, je jasné, že zodpovědný člověk chce být víc jak stoprocentní, aby jeho pes tyhle předsudky nepodporoval. Nebo, v horším případě, bojí se dopředu, aby se jemu a jeho okolí nic nestalo. Najednou jste v situaci, kdy si strašně osobně berete všechno, co se kolem šustne. Ano, jsou opravdu svérázní a od toho jste spolu, abyste na něm viděla hlavně to hezké.

Váš pes byl napaden. Víte, tohle se stane, nemůžete za to Vy, ten pes se z toho dostane, když párkrát zažije něco lepšího. Nemůžete ho pořád před z podobných situací vytahovat, tak se z toho nedostane nikdy. Možná si bude pamatovat určitý typ psa, na který bude dávat víc bacha. Nebo, možná, fakt bude nesnášet všechny psy (i když, tomu bych nevěřila), ale i přesto může, díky Vám dojít nějakého vnitřního klidu nebo lhostejnosti, ve Vaší přítomnosti. Tohle jsou rychle běžící psy, pak to může být něko neobvyklého - vzlétající balón, stan, který odletěl v bouřce, a pes přesto ví.

Zdá se mi, zkrátka, že jste z toho svého psa tak trochu nešťasná. Z toho, co vám každý den s ním přináší.

Omlouvám se, pokud to tak není. Možná si směrem k Vám nějak promítám náš příběh. I já jsem chtěla, aby moje fenka byla nejdokonalejší. Ano na cvičáku fakt uměla hned všechno. Mimo cvičák spoustu blbin. Ale spoustu toho taky neuměla a některé věci dodnes neumí. Občas je hezká a hodná, občas olysalá a protivná. Lidi okolo mají předsudky a někteří i kecy furt. Ale my dvě jsme spolu, tak se musíme jedna na druhou spolehnout a být spolu rády, vždycky, všude. Měla jsem dřív psa, byl strašná potvora, ale dřív se to tak bralo, prostě potvora (v tom a tom), nebylo to tím, že by to byl kříženec teriéra. Dneska to je každýmu jasné už od pohledu. To je blbý.

Jsem z Prahy, a vadí mi když mi pes "letí" za jiným psem i když se zastaví kousek od psa a čeká na reakci. Může to být agresivní pes, může to být pes který se bojí, může to být senior který na tu naši příšeru nemá náladu, takže pokud vidím psa kterého neznáme snažím se aby se pes soustředil na mně nebo připnu na vodítko. Stejně se mi stalo že jsem se otočila a pes se šel podívat co je to tam za pejsky.
Stejně tak mi vadí když jsme v parku (neni tu zas tolik možností kam se psem jít) něco se učíme a přiběhne pes i když jen pozdravit.
Takže kdyby mi za psem pořád lítal nějaký pes a otravoval taky by mi to vadilo, hlavně pokud by byl pes navolno a já měla svého přivázaného.

tapina napsal(a):
Paní Marcelo, strašně jsem přemýšlela, už delší dobu, jestli Vám mám něco napsat. Omlouvám se, pokud mám špatný úsudek, nemyslím to zle, nebo proti Vám, jak to tady nakonec většinou vyzní.

Přijde mi, že jste si, od někoho, nebo tady z těch faunovských zkratek, nechala namluvit, co to máte za hrozného psa. Za každou jeho reakcí vidíte problém, nebo problém do budoucna. Ano, tihle psi mají určité stigma, je jasné, že zodpovědný člověk chce být víc jak stoprocentní, aby jeho pes tyhle předsudky nepodporoval. Nebo, v horším případě, bojí se dopředu, aby se jemu a jeho okolí nic nestalo. Najednou jste v situaci, kdy si strašně osobně berete všechno, co se kolem šustne. Ano, jsou opravdu svérázní a od toho jste spolu, abyste na něm viděla hlavně to hezké.

Váš pes byl napaden. Víte, tohle se stane, nemůžete za to Vy, ten pes se z toho dostane, když párkrát zažije něco lepšího. Nemůžete ho pořád před z podobných situací vytahovat, tak se z toho nedostane nikdy. Možná si bude pamatovat určitý typ psa, na který bude dávat víc bacha. Nebo, možná, fakt bude nesnášet všechny psy (i když, tomu bych nevěřila), ale i přesto může, díky Vám dojít nějakého vnitřního klidu nebo lhostejnosti, ve Vaší přítomnosti. Tohle jsou rychle běžící psy, pak to může být něko neobvyklého - vzlétající balón, stan, který odletěl v bouřce, a pes přesto ví.

Zdá se mi, zkrátka, že jste z toho svého psa tak trochu nešťasná. Z toho, co vám každý den s ním přináší.

Omlouvám se, pokud to tak není. Možná si směrem k Vám nějak promítám náš příběh. I já jsem chtěla, aby moje fenka byla nejdokonalejší. Ano na cvičáku fakt uměla hned všechno. Mimo cvičák spoustu blbin. Ale spoustu toho taky neuměla a některé věci dodnes neumí. Občas je hezká a hodná, občas olysalá a protivná. Lidi okolo mají předsudky a někteří i kecy furt. Ale my dvě jsme spolu, tak se musíme jedna na druhou spolehnout a být spolu rády, vždycky, všude. Měla jsem dřív psa, byl strašná potvora, ale dřív se to tak bralo, prostě potvora (v tom a tom), nebylo to tím, že by to byl kříženec teriéra. Dneska to je každýmu jasné už od pohledu. To je blbý.

Mrzí mě, že si myslíte, že jsem ze svého psa nešťastná. Tak to opravdu není. Ten pes je můj sen, který se mi splnil. Moc dobře jsem věděla jakého psa si pořizuji a počítala jsem s problémy, které mohou nastat.

Nechci aby uměl všechno, jen chci abych s ním mohla absolvovat normální klidné procházky (což u nás v okolí není problém) a aby to byl prostě pohodový kamarád.

Váš pes byl napaden. Víte, tohle se stane, nemůžete za to Vy, ten pes se z toho dostane, když párkrát zažije něco lepšího. Nemůžete ho pořád před z podobných situací vytahovat, tak se z toho nedostane nikdy. Možná si bude pamatovat určitý typ psa, na který bude dávat víc bacha. Nebo, možná, fakt bude nesnášet všechny psy (i když, tomu bych nevěřila), ale i přesto může, díky Vám dojít nějakého vnitřního klidu nebo lhostejnosti, ve Vaší přítomnosti. Tohle jsou rychle běžící psy, pak to může být něko neobvyklého - vzlétající balón, stan, který odletěl v bouřce, a pes přesto ví.

Vím, že za napadení mého psa nemůžu. A že se z toho dostane když zažije párkrát něco lepšího? Ano a právě proto se s tím snažím něco dělat. Není mi to jedno a snažím se to napravit. Nechci po něm aby vycházel s každým psem, to rozhodně ne. Jen chci aby byl na procházkách ovladatelný, a aby bezdůvodně nestartoval na psy. Řešíme to dlouho, jsou psi co mu sednou hned, jsou psi u kterých potřebuje čas a jsou psi, které nebude mít rád nikdy. Na tom nevidím nic špatného.

To je špatné, že chci řešit problém, který máme? To se s tím mám prostě smířit a neřešit nic?

Jinak u nás s ním nemám sebemenší problém, vzhledem k tomu jak to mezi pejskaři funguje. Když vidím bezproblémového psa, ráda lidem vysvětlím náš problém a zeptám se, zda můžeme projít okolo nich hodně blízko, nebo nechat psy seznámit. Víte nechci, aby pes žil v nervech, aby měl nervy a byl nejistý pokaždé když uvidí cizího psa. Snažím se mu tou cestou ukázat, že se nic neděje, že jsem tam já a že to zvládneme, že může být v klidu. Každý den si užíváme několikahodinové procházky, po večerech trénujeme triky a blbosti, dvakrát až třikrát týdně jsme na cvičáku, obranách. Po víkendech jezdíme na výlety. Proč bych měla být nešťastná?

A o plemenu to není, měla jsem zlatého retrívra a když jsme měli problém, tak místo toho abych si řekla, že můj pes nebude nikdy ve všem bezproblémový tak jsem se snažila problém řešit. To je špatně?

lesnížínka napsal(a):
Nelíbí se mi váš tón, ale přesto souhlasím v jednom. Ano, v Praze jsou lidi zvyklí mít psy na volno alespoň v tom parku(zažila jsem to a znám to od kamarádky) Jak se říká: kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti...prostě: když někam přijedu, budu respectovat jejich pravidla, i když pro mne budou třeba obtěžující.

Jedna se do mne bude navážet v diskusi na téma háravky, kde bude připomínat, jak mi tady "všichni" vynadali, že mé fenky chodí na volno?
Další se do mne bude navážet v téhle diskusi, že se jí nelíbí, jak to v Praze chodí a už to se mnou řešila v jiné diskusi?

Ony se navážet můžou a Vám se nelíbí můj tón?

Takhle to prostě v Praze chodí, ať se to někomu líbí nebo ne. Proto mé fenky chodí na volno, s nikým se nervou, nikoho neprovokují, jsou prostě zvyklé.
Naopak je pro mne na 90% znamením nezvládnutý pes, pes na vodítku, ať normálním nebo flexi.

Ze své pejskařské zkušenosti mám ověřeno, že nejvíc jsou naštvaní na psy na volno ti, kteří svého psa pustit z různých důvodů nemůžou.

marcelaamax napsal(a):
Mrzí mě, že si myslíte, že jsem ze svého psa nešťastná. Tak to opravdu není. Ten pes je můj sen, který se mi splnil. Moc dobře jsem věděla jakého psa si pořizuji a počítala jsem s problémy, které mohou nastat.

Nechci aby uměl všechno, jen chci abych s ním mohla absolvovat normální klidné procházky (což u nás v okolí není problém) a aby to byl prostě pohodový kamarád.

Váš pes byl napaden. Víte, tohle se stane, nemůžete za to Vy, ten pes se z toho dostane, když párkrát zažije něco lepšího. Nemůžete ho pořád před z podobných situací vytahovat, tak se z toho nedostane nikdy. Možná si bude pamatovat určitý typ psa, na který bude dávat víc bacha. Nebo, možná, fakt bude nesnášet všechny psy (i když, tomu bych nevěřila), ale i přesto může, díky Vám dojít nějakého vnitřního klidu nebo lhostejnosti, ve Vaší přítomnosti. Tohle jsou rychle běžící psy, pak to může být něko neobvyklého - vzlétající balón, stan, který odletěl v bouřce, a pes přesto ví.

Vím, že za napadení mého psa nemůžu. A že se z toho dostane když zažije párkrát něco lepšího? Ano a právě proto se s tím snažím něco dělat. Není mi to jedno a snažím se to napravit. Nechci po něm aby vycházel s každým psem, to rozhodně ne. Jen chci aby byl na procházkách ovladatelný, a aby bezdůvodně nestartoval na psy. Řešíme to dlouho, jsou psi co mu sednou hned, jsou psi u kterých potřebuje čas a jsou psi, které nebude mít rád nikdy. Na tom nevidím nic špatného.

To je špatné, že chci řešit problém, který máme? To se s tím mám prostě smířit a neřešit nic?

Jinak u nás s ním nemám sebemenší problém, vzhledem k tomu jak to mezi pejskaři funguje. Když vidím bezproblémového psa, ráda lidem vysvětlím náš problém a zeptám se, zda můžeme projít okolo nich hodně blízko, nebo nechat psy seznámit. Víte nechci, aby pes žil v nervech, aby měl nervy a byl nejistý pokaždé když uvidí cizího psa. Snažím se mu tou cestou ukázat, že se nic neděje, že jsem tam já a že to zvládneme, že může být v klidu. Každý den si užíváme několikahodinové procházky, po večerech trénujeme triky a blbosti, dvakrát až třikrát týdně jsme na cvičáku, obranách. Po víkendech jezdíme na výlety. Proč bych měla být nešťastná?

A o plemenu to není, měla jsem zlatého retrívra a když jsme měli problém, tak místo toho abych si řekla, že můj pes nebude nikdy ve všem bezproblémový tak jsem se snažila problém řešit. To je špatně?

To není špatně, jak jsem spala, nechtěla jsem, aby to takto vyznělo.

Nemyslela jsem jen tady tu událost v Praze, ale i jiné věci (kříženec kokra) a jiné, jinde zmíněné, co Vás vytáčí.

To, že chcete ten problém řešit, je určitě dobře. Někdy, ale, je taky dobré dát nějaký čas úplně pauzu, a začít třeba až za relativně dlouhou dobu z opačného konce. Někdy je pak i člověk překvapen, jak se to vyřešilo samo, chtělo to jen ten čas.

Nám se třeba stalo, že hned poprvé, když jsme vlezli na cvičák, nás zvalchoval obě NO. Fenka na to nic. Pak se to stalo ke konci kurzu znovu, hůř, ještě k tomu posměch, a ona je začala nenávidět, byla už větší atd. Snažila jsem se to řešit, vyhledávala jsem a ona si řekla, jo ten je ok, toho znám, takhle jich znala šest, a stejně na ně z dálky štěkala. Tak jsem to vzdala, ať se ježí, dvakrát štěkne, na zavolání přijde, stačí. Pak jsme na veterině potkaly nějakého ustrašeného a ona viděla, že je to asi vlasně chudák, nebo co, a od té doby, celkem dobré, některého si všimne, ale většinou spíš ne, jako jiných psů, možná trochu víc prohlíží. Píšu to jen pro příklad. Oni prostě mají mozek, a ne jen nějaké pudy a reflexy, ne jen to, co do nich vtlučete, na něco prostě musí přijít sami.

Jejich největším plusem je ta láska a důvěra v člověka, to je nejvíc. Možná nejvíc ze všech psů, dokonce.

Paní Marcelo, ještě jednou se omlouvám, chtěla jsem Vás spíš povzbudit, než naštvat ještě víc.

Fiona.Praha napsal(a):
Jedna se do mne bude navážet v diskusi na téma háravky, kde bude připomínat, jak mi tady "všichni" vynadali, že mé fenky chodí na volno?
Další se do mne bude navážet v téhle diskusi, že se jí nelíbí, jak to v Praze chodí a už to se mnou řešila v jiné diskusi?

Ony se navážet můžou a Vám se nelíbí můj tón?

Takhle to prostě v Praze chodí, ať se to někomu líbí nebo ne. Proto mé fenky chodí na volno, s nikým se nervou, nikoho neprovokují, jsou prostě zvyklé.
Naopak je pro mne na 90% znamením nezvládnutý pes, pes na vodítku, ať normálním nebo flexi.

Ze své pejskařské zkušenosti mám ověřeno, že nejvíc jsou naštvaní na psy na volno ti, kteří svého psa pustit z různých důvodů nemůžou.

Já se do Vás navážím? A kde prosím? Já jsem se jen zeptala, zda je tohle v Praze normální, zda to tam takhle chodí a řekla jsem svůj názor na to. Nicméně nejsem z Prahy a ani nikdy nebudu, takže je to jedno.

A mimo jiné, opravdu mi nevadí psi na volno, můj pes také chodí navolno. Jen mi vadí, když si jich majitelé nevšímá a nechává je dělat co se jim zachce. Ale pokud je to takhle v Praze normální a jste tam na to zvyklí, tak ok.

Zdá se mi, že právě Tapina myslela opak.
Nervit se, každou maličkost řešit. Není s čím se smiřovat.
Dopředu se bát. Očekávat problém, protože jste si pořídila takového pejska.
Ten pes je normální. A
za dva roky bude dospělý a nudný. Pak si řeknete - to když mu byl rok, to byl tele, nervil mě každý den, lítal za králíky, škubal se na vodítku aby mě ochránil před kokrem...jenže ne on, Vy se nervujete. Zbytečně.
Klid. Nejde o život.
Nezbláznit se z toho.

Andrýsek3 napsal(a):
ono vás to pak zažaluje, až se pes vrátí na půl. Mě pes odběhne taky, ale není mi to jedno a hned ho lapím, ale abych ho vědomě pouštěla za cizími.

Přesně tak. A já bych svého psa tam kde vidím kousek od nás různé cizí psy na volno ani nepouštěla. Přivolání od psů nemáme perfektní, vím to a proto by byl na vodítku. Za psy ho pouštím jen po předchozí domluvě s majitelem a to ne z důvodu že by můj pes nějakého napadl. Ale naopak. Jednou už byl pokousaný a jednou napadený (modřiny jsem měla jen já jak jsem ho bránila). To jsem tady i řešila. To je jedno, prostě nechci aby mi za psem běhali cizí psi pokud se nedomluvíme. Když toho psa neznám a nevím co je to zač. Navíc když není u něj jeho majitel - pokud by vznikl problém majitel by si ho ani nemohl odchytit. Ono totiž spousta majitelů to neřeší a přitom mají psa co druhé provokuje a klidně i vyjede. Ráda ho nechám na procházce očichat s kolemjdoucím psem pokud majitel řekne že jeho pes je přátelský k druhým psům. Ale takto ne. Hodně by mně to lezlo na nervy.

tapina napsal(a):
To není špatně, jak jsem spala, nechtěla jsem, aby to takto vyznělo.

Nemyslela jsem jen tady tu událost v Praze, ale i jiné věci (kříženec kokra) a jiné, jinde zmíněné, co Vás vytáčí.

To, že chcete ten problém řešit, je určitě dobře. Někdy, ale, je taky dobré dát nějaký čas úplně pauzu, a začít třeba až za relativně dlouhou dobu z opačného konce. Někdy je pak i člověk překvapen, jak se to vyřešilo samo, chtělo to jen ten čas.

Nám se třeba stalo, že hned poprvé, když jsme vlezli na cvičák, nás zvalchoval obě NO. Fenka na to nic. Pak se to stalo ke konci kurzu znovu, hůř, ještě k tomu posměch, a ona je začala nenávidět, byla už větší atd. Snažila jsem se to řešit, vyhledávala jsem a ona si řekla, jo ten je ok, toho znám, takhle jich znala šest, a stejně na ně z dálky štěkala. Tak jsem to vzdala, ať se ježí, dvakrát štěkne, na zavolání přijde, stačí. Pak jsme na veterině potkaly nějakého ustrašeného a ona viděla, že je to asi vlasně chudák, nebo co, a od té doby, celkem dobré, některého si všimne, ale většinou spíš ne, jako jiných psů, možná trochu víc prohlíží. Píšu to jen pro příklad. Oni prostě mají mozek, a ne jen nějaké pudy a reflexy, ne jen to, co do nich vtlučete, na něco prostě musí přijít sami.

Jejich největším plusem je ta láska a důvěra v člověka, to je nejvíc. Možná nejvíc ze všech psů, dokonce.

Paní Marcelo, ještě jednou se omlouvám, chtěla jsem Vás spíš povzbudit, než naštvat ještě víc.

Ano, vzhledem k tomu jaký máme problém mě opravdu vytáčí kdy na nás vyletí pes s úmyslem se rvát. Já psa učím, že psi jsou v pohodě, že si jich nemusí všímat a pak toto. Takže nás to vždycky vrátí o kousek zpátky.

Jinak u nás na vesnici nepotkáme téměř žádného psa a tak mi přišlo rozumné jezdit do okolních měst a do míst, kde psi budeme potkávat. Tady potkáváme jen ty známé a s těmi je v pohodě. Přišlo mi to lepší než s ním chodit jen tady na vesnici a před cizími psy se "schovávat".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zdá se mi, že právě Tapina myslela opak.
Nervit se, každou maličkost řešit. Není s čím se smiřovat.
Dopředu se bát. Očekávat problém, protože jste si pořídila takového pejska.
Ten pes je normální. A
za dva roky bude dospělý a nudný. Pak si řeknete - to když mu byl rok, to byl tele, nervil mě každý den, lítal za králíky, škubal se na vodítku aby mě ochránil před kokrem...jenže ne on, Vy se nervujete. Zbytečně.
Klid. Nejde o život.
Nezbláznit se z toho.

Samozřejmě že nejde o život. Ale nervuje se i ten pes. Já se snažím být v klidu abych to na něho nepřenesla. Ale na něm vidím, jak je nejistý. A tak mi přijde normální, brát ho hodně mezi pohodové psy, aby pochopil, že nemusí být nejistý. Že je to normální.

Naopak si myslím, pokud bych přestala vyhledávat ty psy, chodila s ním jen tady kde moc psů nepotkáme a mezi známe psy, tak za dva roky nebude nudný, ale bude to co se psů týče ještě horší.

marcelaamax napsal(a):
Jo tak nějak. Treba jedná paní přišla, a uz zdálky se ptala, zda mezi nás muze pustit psa a přidat se. To je naprosto v pořádku. Ale když majitel ani neni v dohledu a nebo kouká jak psa odhanime, dáváme své psy za záda a je mu to jedno. Pár psu mělo nahubek, taky ho nemeli jen tak.

Přesně, tak je to v pořádku a řekla bych že to patří do normálního slušného chování. Chápu vás, prostě ne každý má psa co miluje ostatní psy a může mu být hodně nepříjemné pokud za ním běží cizí pes. I tomu psovi je to nepříjemné, pokud ho máte na vodítku, když začne štěkat tak budete za špatnou ještě vy.

marcelaamax napsal(a):
Ano, vzhledem k tomu jaký máme problém mě opravdu vytáčí kdy na nás vyletí pes s úmyslem se rvát. Já psa učím, že psi jsou v pohodě, že si jich nemusí všímat a pak toto. Takže nás to vždycky vrátí o kousek zpátky.

Jinak u nás na vesnici nepotkáme téměř žádného psa a tak mi přišlo rozumné jezdit do okolních měst a do míst, kde psi budeme potkávat. Tady potkáváme jen ty známé a s těmi je v pohodě. Přišlo mi to lepší než s ním chodit jen tady na vesnici a před cizími psy se "schovávat".

Ano, je to těžké, nechci se s Vámi hádat. Jenomže to se může stát kdykoli, kdekoli. Pokazit se to může nakonec i u Vás před domem, nějaký turisti nebo podobný nesmysl.

Nevím o žádném místě, kde by byli psi 100% klidní, hodní a lidi 100% tolerantní nebo zodpovědní. Svět už je takový. Mě to taky občas vytočí ;-)

Možná ho fakt nemusíte učit, že ti psi jsou v pohodě, když i Vy víte, že fakt všichni nejsou a nebudou ale jen to, co má dělat. Myslela jsem, že od toho je právě ten cvičák, uličky, rušivé vlivy, aby se nasimulovaly situace - tak a teď člověče se psem dělej tohle, aby...

Já k tomu jen přidám, že ono je to tak nějak o nervech psovoda. Tak jako v jiných situacích pes "ví" na co člověk jen pomyslí, tak je to i při setkání se psem ( divným člověkem ).
Vidím psa, pomyslím si "mineme se v klidu?" nebo "a jéje letí sem pes" a pes z nás cítí, že by se mohlo něco dít. Tak se radši preventivně napruží a případně vyjede.
Vy máte o to větší problém, že to očekávají všichni okolo.
Snad jsem to moc nezamotala.

tapina napsal(a):
Ano, je to těžké, nechci se s Vámi hádat. Jenomže to se může stát kdykoli, kdekoli. Pokazit se to může nakonec i u Vás před domem, nějaký turisti nebo podobný nesmysl.

Nevím o žádném místě, kde by byli psi 100% klidní, hodní a lidi 100% tolerantní nebo zodpovědní. Svět už je takový. Mě to taky občas vytočí ;-)

Možná ho fakt nemusíte učit, že ti psi jsou v pohodě, když i Vy víte, že fakt všichni nejsou a nebudou ale jen to, co má dělat. Myslela jsem, že od toho je právě ten cvičák, uličky, rušivé vlivy, aby se nasimulovaly situace - tak a teď člověče se psem dělej tohle, aby...

Já se také nechci hádat. Ne to jsme se špatně pochopili, já ho učím, že jsou psi které míjíme a nevšímají si ho v pohodě. Nebo spíš ho učím, aby on ignoroval je.


No a k tomu cvičáku. Chodíme na individuální cvičení, kde psi cvičí po jednom - příprava na zkoušky. Ale od štěněte jsme chodili do psí školičky, kde jsme dělali různé uličky a tak. To samé máme teď jednou týdně. Jenže pes na cvičáku všechny ty psy zná, takže tam nemá problém.

marcelaamax napsal(a):
Samozřejmě že nejde o život. Ale nervuje se i ten pes. Já se snažím být v klidu abych to na něho nepřenesla. Ale na něm vidím, jak je nejistý. A tak mi přijde normální, brát ho hodně mezi pohodové psy, aby pochopil, že nemusí být nejistý. Že je to normální.

Naopak si myslím, pokud bych přestala vyhledávat ty psy, chodila s ním jen tady kde moc psů nepotkáme a mezi známe psy, tak za dva roky nebude nudný, ale bude to co se psů týče ještě horší.

Vy se s jeho povahou zkrátka nedokážete smířit.
Pohodoví psi. Jak jste si pomohla v parku ? Jak Vám tam bylo ? A jak jemu ?
Nebude horší. Přestaňte si to myslet. Budete oba nešťastní.
Tihle psi nalinkovaný život neradi.
Žijí pro člověka. Neplní povel pro ten povel. Musí vidět smysl.
Dělají nás šťastnými, jen někdo to nedokáže vidět. Nadhled. Zasmát se.
Můžete normálně projít městem, jet vlakem, pohrát si se známými psy, přiběhne na zavolání ?
K čemu potřebujete víc ?
Protože to říkali na fauně ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já k tomu jen přidám, že ono je to tak nějak o nervech psovoda. Tak jako v jiných situacích pes "ví" na co člověk jen pomyslí, tak je to i při setkání se psem ( divným člověkem ).
Vidím psa, pomyslím si "mineme se v klidu?" nebo "a jéje letí sem pes" a pes z nás cítí, že by se mohlo něco dít. Tak se radši preventivně napruží a případně vyjede.
Vy máte o to větší problém, že to očekávají všichni okolo.
Snad jsem to moc nezamotala.

Jasně to vím. Proto se snažím být v těch situacích v klidu. Ale někdy to moc nejde, pokud je to velký pes (a samec) a já nevím jak bude reagovat když k nám přijde a můj pes po něm vystartuje - a to na většího psa samce vystartuje s velkou pravděpodobností. Pak mě napadají i myšlenky, jestli sundat košík, nechat košík a podobně.

marcelaamax napsal(a):
Já se do Vás navážím? A kde prosím? Já jsem se jen zeptala, zda je tohle v Praze normální, zda to tam takhle chodí a řekla jsem svůj názor na to. Nicméně nejsem z Prahy a ani nikdy nebudu, takže je to jedno.

A mimo jiné, opravdu mi nevadí psi na volno, můj pes také chodí navolno. Jen mi vadí, když si jich majitelé nevšímá a nechává je dělat co se jim zachce. Ale pokud je to takhle v Praze normální a jste tam na to zvyklí, tak ok.

V Praze se vychovávají psi stejně jako jinde a očividně nějak lépe nebo důsledněji, protože jsou schopní fungovat v parcích na volno s ostatními psy a rvaček je opravdu málo.

marcelaamax napsal(a):
Jo tak nějak. Treba jedná paní přišla, a uz zdálky se ptala, zda mezi nás muze pustit psa a přidat se. To je naprosto v pořádku. Ale když majitel ani neni v dohledu a nebo kouká jak psa odhanime, dáváme své psy za záda a je mu to jedno. Pár psu mělo nahubek, taky ho nemeli jen tak.

A zeptala jste se proč měli náhubek?

Klidně to mohlo být proto, že lidi jsou čuňata a odhazují kdekoli cokoli a psi sežrali vše, co našli, a poté doma zvraceli a měli průjmy, až páníčkům došla trpělivost a psi chodí s košíkem.

Znám 2 takové "luxy". Když vidím cizího psa na volno a s košíkem, zeptá se, jestli kouše nebo je takové čuně. Odpověď zatím byla vždy - je to prase.

Fiona.Praha napsal(a):
A zeptala jste se proč měli náhubek?

Klidně to mohlo být proto, že lidi jsou čuňata a odhazují kdekoli cokoli a psi sežrali vše, co našli, a poté doma zvraceli a měli průjmy, až páníčkům došla trpělivost a psi chodí s košíkem.

Znám 2 takové "luxy". Když vidím cizího psa na volno a s košíkem, zeptá se, jestli kouše nebo je takové čuně. Odpověď zatím byla vždy - je to prase.

Ano, náhubek měl můj pes - jasné proč, pak labrador, kterého také napadl pes a on ze strachu vyjížděl, menší kříženec, který vyjížděl úplně po všech psech a středně velká kříženka, která nemusela některé feny.

marcelaamax napsal(a):
Včera jsme si udělali výlet do Prahy na socializační procházku. Bylo to super, ale byla jsem překvapená tím, jak si ostatní majitelé nehlídají své psy. Šli jsme jako skupinka cca 15 lidí a psů, a každou chvíli k nám přiběhnul nějaký pes. Nejdříve to byla fena NO, od paní, která ležela o kus dál na dece. Viděla, že fena obtěžuje, že jí majitelé některých psů odhání a stejně nic, až po delší době si jí přivolala. Pro některé další psy si museli majitelé dojít až k nám, u některých jsme ani nezaregistrovali kdo je majitel. Většina přišla přátelsky, ale byli tam psi třeba se strachovou agresí a tak to nebylo úplně dobré.

Jen mě zajímá, je tohle v Praze, nebo ve větších městech běžné? Já jsem z vesnice, kde psa na procházce téměř nepotkám. Ale jezdím do vedlejších měst, právě aby si zvykal a tam se mi tohle nestává, tam si lidi psi hlídají. Nebo jestli je to jen tím množstvím psů v Praze? Nevím.

To je v Praze bohužel naprosto běžné. Řešili jsme každý den. Jeden z hlavních důvodů, proč jsou z nás teď vesničani. Na vesnici se nám to ještě nestalo. Každý si tu psa hlídá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vy se s jeho povahou zkrátka nedokážete smířit.
Pohodoví psi. Jak jste si pomohla v parku ? Jak Vám tam bylo ? A jak jemu ?
Nebude horší. Přestaňte si to myslet. Budete oba nešťastní.
Tihle psi nalinkovaný život neradi.
Žijí pro člověka. Neplní povel pro ten povel. Musí vidět smysl.
Dělají nás šťastnými, jen někdo to nedokáže vidět. Nadhled. Zasmát se.
Můžete normálně projít městem, jet vlakem, pohrát si se známými psy, přiběhne na zavolání ?
K čemu potřebujete víc ?
Protože to říkali na fauně ?

Ne, ně že bych se s jeho povahou nedokázala smířit (on je povahově úžasný), jen vím, že s tím jde něco dělat a zlepšit to.

V parku to bylo celkem fajn, "výcvikářka" mi ukázala, jak správně psa uklidnit, jak se v takových situacích mám chovat já. Pes se po chvíli také zklidnil, když zjistil, že mu tam nic nehrozí. Pohrál si s fenkami. Napnul se jen když se blížil cizí pes. Projeli jsme se vlakem, MHD, stavili se občerstvit v restauraci. Na takové výlety jezdím se psem často.

Kdybych tady psala, že mi psa napadl jiný pes, teď mi startuje po psech, ale tak co, nebudu to řešit, nepotřebuju víc než máme teď, nechám to být. Tak budu ta nejhorší. A když to chci řešit, tak je to také špatně?

Edit: Ještě aby jsme se opravdu správně pochopili. Nechci aby byl kamarád s každým psem. Chci jen aby se nemusel bát pokaždé když uvidí psa a ze strachu vyjíždět.

marcelaamax napsal(a):
Ano, náhubek měl můj pes - jasné proč, pak labrador, kterého také napadl pes a on ze strachu vyjížděl, menší kříženec, který vyjížděl úplně po všech psech a středně velká kříženka, která nemusela některé feny.

Jo vaši psi měli náhubek - já myslela ti cizí na volno. Špatně jsem to pochopila..
Jen jsem chtěla napsat, že košík nutně neznamená agresora, ale může to být i pes čuně.

Fiona.Praha napsal(a):
Jo vaši psi měli náhubek - já myslela ti cizí na volno. Špatně jsem to pochopila..
Jen jsem chtěla napsat, že košík nutně neznamená agresora, ale může to být i pes čuně.

Ne, kdyby ti cizí na volno měli náhubek, tak by mi tolik nevadili.

marcelaamax napsal(a):
Jasně to vím. Proto se snažím být v těch situacích v klidu. Ale někdy to moc nejde, pokud je to velký pes (a samec) a já nevím jak bude reagovat když k nám přijde a můj pes po něm vystartuje - a to na většího psa samce vystartuje s velkou pravděpodobností. Pak mě napadají i myšlenky, jestli sundat košík, nechat košík a podobně.

Proto se snažím být v klidu. To je přesně ono, vy se snažíte a psa neošálíte.
( Nedělám chytrou, mám to hodně podobně, jen mám "to plemeno, co tancuje", tak to mám s lidmi jednodušší.).

marcelaamax napsal(a):
Dobře díky za slušné vysvětlení, přesně to jsem chtěla vědět. Teď už vím jak to v Praze chodí, takže se takovým místům budu vyhýbat. Můj pes nesnáší když se k němu rychle přiřítí jiný pes (od té doby co byl napaden) a preventivně se brání. Pracujeme na tom, proto chodíme na socializační procházky, proto má košík a vodítko. Ale nemůžu si být jistá, jak se po reakci mého psa zachová ten druhý cizí pes, který má páníčka bůhví kde.

Z toho mám taky trochu hrůzu. Mému psovi se většina hlavně neznámé konkurence zrovna nelíbí, potažmo musí vysvětlovat, jak na tom vlastně jsou a jestli se budou kamarádit. Jednou takhle něco vyprávěl kříženci NO navolno, jenže ten se do něj pustil. A madam s kočárkem ho nebyla schopna odvolat. Ale není to jen o otravování psů. Nedávno ve Stromovce skočila fena typu větší labrador do vody a po strmém břehu nemohla vylézt. Začala panikařit, plácala se tam jak kapr a nenechala se odlákat ke schůdnějšímu kraji. Panička zakecaná s kamarádkou už 100 metrů v čudu, volání neslyšela. Tak jsem jí vytáhla za cenu, že jsem tam zahučela po pás i s teniskama. Majitelka pořád nic, ani když jí fena dohnala. A takových je spousta.

Nevím jaké zvyklosti jsou v Praze nebo jinde, co se týká pohybu psů na volno, já měla donedávna kousek od baráku nepoužívanou "plochou dráhu" (dnes již multifunkční park, kde je povolen psům vstup pouze na vodítku)..byl to úžasný velký prostor, navíc oplocený, takže nehrozilo, že psi vletí do silnice apod...my pejskaři jsme tam chodili venčit nebo respektive nechat psy bezpečně vyběhat na volno...kdo tam vstoupil tak psa prostě pustil a jasně když jsme tam už byli a přišel další pes, tak okamžitě letěl k nám nebo naopak...prostě tam chodili lidi, primárně za tím, aby se jejich pes vyběhal a pohrál s jinými psy...takže ano, mě přijde normální, že nás cizí pes na tomto místě letěl pozdravit, kdybych si to nepřála, tak tam prostě se psem nepolezu a nebo prostor vyklidím, když tam další pes přijde...
Zase na druhou stranu to nebyl klasický veřejný prostor...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím jaké zvyklosti jsou v Praze nebo jinde, co se týká pohybu psů na volno, já měla donedávna kousek od baráku nepoužívanou "plochou dráhu" (dnes již multifunkční park, kde je povolen psům vstup pouze na vodítku)..byl to úžasný velký prostor, navíc oplocený, takže nehrozilo, že psi vletí do silnice apod...my pejskaři jsme tam chodili venčit nebo respektive nechat psy bezpečně vyběhat na volno...kdo tam vstoupil tak psa prostě pustil a jasně když jsme tam už byli a přišel další pes, tak okamžitě letěl k nám nebo naopak...prostě tam chodili lidi, primárně za tím, aby se jejich pes vyběhal a pohrál s jinými psy...takže ano, mě přijde normální, že nás cizí pes na tomto místě letěl pozdravit, kdybych si to nepřála, tak tam prostě se psem nepolezu a nebo prostor vyklidím, když tam další pes přijde...
Zase na druhou stranu to nebyl klasický veřejný prostor...

Ano přímo v těch oplocených psích výbězích to chápu a se psem bych tam nešla. Na parukarce to asi funguje stejne, teď uz to vim

No, v podstatě je škoda, že jste ony cizí nekonfliktní psy odháněli, zejména jako skupina, kdy jste se mohli seskupit tak, že na kontakt by šli psi neproblémoví a problémoví by měli čas to rozdýchat a okouknout, že se nic neděje...bych řekla, že - zejména když jste byli vedeni výcvikářkou - jste tam šli s tímto vědomím a úmyslem.
Já mám velmi reaktivního velkého psa, druhého pohoďáka, a i tak mi takoví (nekonfliktní) psi nevadí - pohoďáka vyšlu dopředu, ať toho cizího zabaví a zastaví a pastevec má příležitost to vydýchat a uklidnit se (a k němu se zas málokterý pes je ochoten se přiblížit )...beru to jako dobrou výchovnou příležitost.

Mě osobně je taky nepříjemný, když jdu do parku a vzápětí jsou u mě tři cizí psi a páníčci v nedohlednu. Zaprvý absolutně netuším, co od těch psů můžu očekávat a za druhý (jelikož mám nemocnou fenu), psům extrémně voní, takže to většinou dopadá tak, že se kolem nás při prochajdě seskupí grupa psů, který jí ojížděj.
Už několikrát jsem se fakt rozčílila, když jsem ze svý feny sundavala 2 psy najednou a majitelé vůbec nereagovali, nebo prostě jen volali na psa, kterýmu to bylo maximálně u zadku, jestli ho nějakej Fanda volá k noze. A žlutá stužka? Za dva roky, co bydlim v Praze, vědělo asi pět lidí, co znamená žlutá stužka... takže tak.
Je sice hezký, že některý lidi to maj nastavený tak, že park=je mi jedno za kym můj pes běží, ale občas by si někteří mohli uvědomit, že opravdu ne všichni jsou zvědaví na cizí psi...
Takže paní Marcelo, naprosto vás chápu.

Buď zůstanu doma, půjdu jinam.. Nebo se pokusím s tím něco dělat. Tak jednoduchou věcí jako je žlutá mašle, šátek.
Používá se od roku 2012, tak se nečílte, že moc lidí neví. Jak mají vědět.
Spousta lidí tu píše jak jejich pes není zvědavý na tohle a támhleto, nemá rád, ne..ne..ne..tisíc důvodů.

Jak to ale my ostatní máme vědět ?
Tolik vám ublíží, když neznalým v klidu povíte k čemu mašlička slouží ?


http://gulahund.se/cestina/
http://gulahund.se/wp-content/uploads/2013/03/gulahundyellowdog-flyer-czech.pdf.

Petruzalka napsal(a):
Mě osobně je taky nepříjemný, když jdu do parku a vzápětí jsou u mě tři cizí psi a páníčci v nedohlednu. Zaprvý absolutně netuším, co od těch psů můžu očekávat a za druhý (jelikož mám nemocnou fenu), psům extrémně voní, takže to většinou dopadá tak, že se kolem nás při prochajdě seskupí grupa psů, který jí ojížděj.
Už několikrát jsem se fakt rozčílila, když jsem ze svý feny sundavala 2 psy najednou a majitelé vůbec nereagovali, nebo prostě jen volali na psa, kterýmu to bylo maximálně u zadku, jestli ho nějakej Fanda volá k noze. A žlutá stužka? Za dva roky, co bydlim v Praze, vědělo asi pět lidí, co znamená žlutá stužka... takže tak.
Je sice hezký, že některý lidi to maj nastavený tak, že park=je mi jedno za kym můj pes běží, ale občas by si někteří mohli uvědomit, že opravdu ne všichni jsou zvědaví na cizí psi...
Takže paní Marcelo, naprosto vás chápu.

Žluté mašličky jsou na nic. Když ji psovi nasadíte, aby ho nikdo nehladil, tak se naopak během procházky k němu sehne dalších pět lidí s hláškou "jéé, co to má na sobě, to je hezké" a proti neohleduplným pejskařům to také nepomůže. Kupte si raději postroje přes celá záda s nějakým nápisem (nehladit, pozor pes... nebo něco podobného). Lidi se Vám vyhnout a většinou i připnou svoje hafany na vodítko, protože si myslí, že se jedná o slepeckého / asistenčního psa, kterého nechtějí rušit a nebo ještě lépe o služebního, který by mohl jejich pejsáčky zakousnout. Nám to funguje docela spolehlivě.

Aha, takže vlastně jenom proto, že ostatní mají nevychovaný psi a majitelům je u zadku, co jejich psi dělaj, si budu já hledat jiné místo na venčení, nebo teda vlastně budu sedět doma na zadku a psovi pořídim běžící pás
Kdybych měla všem neznalým vysvětlovat, co znamená žlutá stužka, byla bych v parcích od rána do večera... Nejde o to, že zrovna můj pes je nemocnej a bla bla bla. Vůbec mi nedochází, co je k nepochopení na tom, že některým lidem (i psům) prostě občas není příjemný, když se k nim sbíhaj cizí psi. Ať si klidně lítaj po parku, ale zavčasu si má majitel svýho psa přivolat zpátky.
Mě by třeba uplně nenapadlo, nechat si psa dělat v parku co chce, lítat si kam chce, čichat ke komu chce. A už vůbec bych nedopustila, aby mi pes v parku zmizel z dohledu. To je podle mě vrchol nezodpovědnosti.
Do těch parků choděj i lidi, který (světe div se) třeba nemaj psy a neni jim příjemný, že je tadyhle Rexík beží přivítat, ať už to ten pes myslí sebevíc dobře.

asurwic napsal(a):
Žluté mašličky jsou na nic. Když ji psovi nasadíte, aby ho nikdo nehladil, tak se naopak během procházky k němu sehne dalších pět lidí s hláškou "jéé, co to má na sobě, to je hezké" a proti neohleduplným pejskařům to také nepomůže. Kupte si raději postroje přes celá záda s nějakým nápisem (nehladit, pozor pes... nebo něco podobného). Lidi se Vám vyhnout a většinou i připnou svoje hafany na vodítko, protože si myslí, že se jedná o slepeckého / asistenčního psa, kterého nechtějí rušit a nebo ještě lépe o služebního, který by mohl jejich pejsáčky zakousnout. Nám to funguje docela spolehlivě.

Žlutý mašličky jsem vzdala po druhym dnu jak řikáte, lidi to ještě víc přitáhne...
To s tím postrojem úplně neni k zahození díky za radu.

Petruzalka napsal(a):
Žlutý mašličky jsem vzdala po druhym dnu jak řikáte, lidi to ještě víc přitáhne...
To s tím postrojem úplně neni k zahození díky za radu.

Jediná "nevýhoda" je, že když moji psi zastaví před silnicí a čekají na povel, až budou moci pokračovat v chůzi, až ni nepojede, tak na nás někteří lidi volají "ještě jedno auto, ještě něco jede, tak, teď můžete jít...).

asurwic napsal(a):
Jediná "nevýhoda" je, že když moji psi zastaví před silnicí a čekají na povel, až budou moci pokračovat v chůzi, až ni nepojede, tak na nás někteří lidi volají "ještě jedno auto, ještě něco jede, tak, teď můžete jít...).

to by mi ani tak nevadilo, hlavní je, že to zabírá na páníčky Teď už to doufám nebude tak hrozný, jelikož budu fenku kastrovat, tak snad se to alespoň trochu uklidní...

Mluvíme o dvou různých věcech. Nikdo nerozporuje, že majitel má mít svého psa pod kontrolou a nedovolit mu obtěžovat jiné psy jdoucí na vodítku / u nohy nebo při cvičení.

Na druhé straně pokud se oba psy pohybují volně a druhý majitel nereaguje přivoláním, předpokládám, že se jedná o nekonfliktního jedince a vzájemný kontakt není na překážku.

balisek napsal(a):
Mluvíme o dvou různých věcech. Nikdo nerozporuje, že majitel má mít svého psa pod kontrolou a nedovolit mu obtěžovat jiné psy jdoucí na vodítku / u nohy nebo při cvičení.

Na druhé straně pokud se oba psy pohybují volně a druhý majitel nereaguje přivoláním, předpokládám, že se jedná o nekonfliktního jedince a vzájemný kontakt není na překážku.

Ano ale já jsem měla psa na vodítku u nohy a s náhubkem a přesto jim to bylo jedno.

To je docela vtipne, protoze jsem velmi pravdepodobne vasi socializacni skupinku videl, kdyz jsem sel se psem ze Zizkova na Vinohrady:)
Asi 15 lidi s psy ruznych barev a tvaru vcetne krizencu, asi pulka z nich kosiky (az na snad jednu vyjimku se zcela nevhodnymi), prochazku vedla mam pocit vyssi hubena blondyna kolem 40?
Minula sobota kolem poledne, poprchavalo. Sedi?

Jinak k dotazu: ano, je normalni, ze v Praze se v mestskych parcich psi volne motaji, v naproste vetsine jsou vychovani a bezproblemovi, jakkoli se smozrejme vyjimky najdou. Ja taky nechavam sveho vuci psum i fenam pratelskeho psa se volne druzit, odvolavam ho jedine v situaci, kdy je zjevne, ze si to majitel druheho psa preje nebo si majitel nebo pes zjevne nepreje, aby je muj kontaktoval, nebo se druhy pes boji apod. Psa mam samozrejme v takove situaci 99,9% odvolatelneho (nemam rad tvrzeni o 100% odvolatelnosti:).

Tohle, co rikam, se tyka pejskarskych parku, kde opravnene predpokladam, ze kdo tam jde se psem tak predpoklada, ze tam je x dalsich psu a minimalne cast z nich na volno.

Mimo podobna mista si pri spatreni jineho psa sveho samozrejme volam k noze a volno k seznameni mu dam az kdyz je zrejme, ze s tim druhy pes/majitel nemaji problem.

Pokud jste z vesnice, chapu, ze je to pro vas nezvykle, cimz se ale dostavam k dalsimu bodu a to tomu, ze moc nerozumim, proc nekdo porada socializacni prochazku (kde predpokladam jsou psi, kteri maji problem v chovani, ovladatelnosti nebo komunikaci ve spolecnosti jinych psu) v miste, kde psi bezne behaji na volno a koncentrace psu obecne je tam obrovska. Ale to ale otazka hlavne na poradatele takove vychazky.

jezicek napsal(a):
To je docela vtipne, protoze jsem velmi pravdepodobne vasi socializacni skupinku videl, kdyz jsem sel se psem ze Zizkova na Vinohrady:)
Asi 15 lidi s psy ruznych barev a tvaru vcetne krizencu, asi pulka z nich kosiky (az na snad jednu vyjimku se zcela nevhodnymi), prochazku vedla mam pocit vyssi hubena blondyna kolem 40?
Minula sobota kolem poledne, poprchavalo. Sedi?

Jinak k dotazu: ano, je normalni, ze v Praze se v mestskych parcich psi volne motaji, v naproste vetsine jsou vychovani a bezproblemovi, jakkoli se smozrejme vyjimky najdou. Ja taky nechavam sveho vuci psum i fenam pratelskeho psa se volne druzit, odvolavam ho jedine v situaci, kdy je zjevne, ze si to majitel druheho psa preje nebo si majitel nebo pes zjevne nepreje, aby je muj kontaktoval, nebo se druhy pes boji apod. Psa mam samozrejme v takove situaci 99,9% odvolatelneho (nemam rad tvrzeni o 100% odvolatelnosti:).

Tohle, co rikam, se tyka pejskarskych parku, kde opravnene predpokladam, ze kdo tam jde se psem tak predpoklada, ze tam je x dalsich psu a minimalne cast z nich na volno.

Mimo podobna mista si pri spatreni jineho psa sveho samozrejme volam k noze a volno k seznameni mu dam az kdyz je zrejme, ze s tim druhy pes/majitel nemaji problem.

Pokud jste z vesnice, chapu, ze je to pro vas nezvykle, cimz se ale dostavam k dalsimu bodu a to tomu, ze moc nerozumim, proc nekdo porada socializacni prochazku (kde predpokladam jsou psi, kteri maji problem v chovani, ovladatelnosti nebo komunikaci ve spolecnosti jinych psu) v miste, kde psi bezne behaji na volno a koncentrace psu obecne je tam obrovska. Ale to ale otazka hlavne na poradatele takove vychazky.

Tak to jsme nebyli my. Bylo to tuto sobotu - 24.9 od 14 do 16 hodin cca. Ale je možné, že to byla ta samá skupina, jelikož to pořádají pravidelně. Vede to silnější paní se čtyřimi malými voříšky a pak je tam ještě jedna hubená tmavovlasá nakrátko ostříhaná - ta má asi také křížence - modrookého, připomíná leopardího psa - nebo možná je. Je fakt že náhuby měli někteří nevhodné - jeden měl takový ten látkový popruh co se používá na veterinu, dva měli náhubky kožené, ale jen takové ty páskové. Já měla náhubek baskerville - teda pes .

Místo vybírali pořadatelé a co jsem koukala, tak příště je to ve Stromovce. Já Prahu neznám, takže ani toto místo jsem neznala, netušila jsem, že je to pejskařský park
.

Ano jsem z vesnice, a jezdím do malých měst, kde jsou také parky, ale ne "pejskařské" a lidi si tam psi hlídají a nenechávají je bez souhlasu běhat k ostatním, proto mě to překvapilo

Stromovka je stejný případ - zhruba v polovině parku je volné pobíhání psů oficiálně povoleno, v té druhé neoficiálně tolerováno. Pokud je hezky, motá se zde spousta psů, bruslařů, kolařů, maminek s kočárky... Pro psa, který úplně nezvládá mezipsí kontakt, Stromovka asi není úplně to pravé ořechové.

Pokud chcete v Praze navštívit hezké místo, kde sice psy potkáte, ale v menším počtu a většinou na vodítku, doporučuji třeba Vyšehrad.

balisek napsal(a):
Stromovka je stejný případ - zhruba v polovině parku je volné pobíhání psů oficiálně povoleno, v té druhé neoficiálně tolerováno. Pokud je hezky, motá se zde spousta psů, bruslařů, kolařů, maminek s kočárky... Pro psa, který úplně nezvládá mezipsí kontakt, Stromovka asi není úplně to pravé ořechové.

Pokud chcete v Praze navštívit hezké místo, kde sice psy potkáte, ale v menším počtu a většinou na vodítku, doporučuji třeba Vyšehrad.

Díky za typ

Jedním z etogramů psa je, že je smečkové zvíře, tedy "družení" s jinými psi je jeho přirozeným chováním. Dalším znakem psa je, že je teritoriálním zvířetem.
Z výše uvedeného je zřejmé, že jste překvapena něčím, co je pro psa naprosto přirozené.

"družení" s jinými psi je jeho přirozeným chováním

Asi jak pro kterého psa . Nemyslím si, že by se každý pes musel družit se psy stejného pohlaví...

Navíc tenkrát jsem nebyla překvapená ani tak chováním psů, ale spíš přístupem majitelů. Prostě od nás z okolních měst neznám to, že by lidi nechávali psy nekontrolovatelně běhat k ostatním, nebo že by si někde prostě sedli, četli knížku a pse dělej si co chceš. Proto mě to překvapilo, ale jak už jsem se dozvěděla, v Praze je to normální

Navíc tenkrát jsem nebyla překvapená ani tak chováním psů, ale spíš přístupem majitelů. Prostě od nás z okolních měst neznám to, že by lidi nechávali psy nekontrolovatelně běhat k ostatním, nebo že by si někde prostě sedli, četli knížku a pse dělej si co chceš. Proto mě to překvapilo, ale jak už jsem se dozvěděla, v Praze je to normální

Každý může dělat vše co mu zákon nezakazuje, a naopak nemusí dělat nic, co mu zákon neukládá.

Jako rodilé Pražačce a pejskařce mi nedá, abych se do diskuze nezapojila.
Ano, bohužel spousta psů je v Praze nevychovaných. Ano, hodně psů je nekonfliktních. Ale málo z nich je nekonfliktních a vychovaných. Nemluvím tu o žádných cvicích, ale prosté ovladatelnosti. Mám dvouletou fenu chodského psa, před tím jsem měla NKO, psa. Ten se s ostatními samci nemusel, ale nenapadal. Feny miloval, ale v životě by mě nenapado pustit si ho jen tak a nevšímat si ho.
Mladá choďačka, s ní je to trochu jinak. Jako štěně/puboška milovala psy, feny, lidi, děti a nejradši se ke každému vrhala. To ji už přešlo, i kvůli hárání a potažmo dospívání (a myslím, že i důsledné výchově, tohle lítání ke psům bytostně nesnáším). Teď si velmi vybírá, s kým si bude hrát. Není agresivní, to ani náhodou, ale prostě 80 % psů míjí bez povšimnutí. Mě to tak vyhovuje, a jí taky. Přestože chodí na volno, za psy mi neutíká, už nemá tu touhu. Pokud se blížíme k neznámému psovi, prostě ji zastavím povelem a zeptám se druhého majitele, zda je v pořádku, že ji pustím. Ani v té chvíli neběží bláznivě za psem, ale většinou pokračuje v klidu dál. Pokud druhý majitel nechce, tak si ji chytím, nebo přivolám a jdeme dál. U známých psů vyžaduju oční kontakt s fenkou a slovní povel, než ji pustím za námým psem. Já rozhoduju, jestli se bude kamarádit, nebo ne. Podle situace, v 95 % ji pouštím, ale jsou situace, kdy to prostě není vhodné/možné. Já taky nechci, aby se mi každý nevychovaný pes válel po feně - má špatné kyčle a opravdu ji bolí, když po ní rajtují nevychovaní 35 kilogramoví "drobci". A i kdyby neměla, tak se mi to nelíbí. Má 25 kg, a malé psy ingoruje, i když se do ní navaží ( i kdyby jen štěkotem). A jak k tomu přijdeme, že já mám vychovanou fenku, která jde u mě (na vodítku i bez něj) a musí snášet útoky mrňavého špiclíka, který by se jí nejradši zakousl do nohy (to není útok na špice, ale zkušenost s jednou malo bílou špickou)? Kde je ta svoboda, že já s vychovanou fenou nemůžu projít po louce, aniž by se ona nestala terčem nevyprovokovaného útoku/nevyžádané pozornosti/bůhví čeho ještě?
Navíc ona nestojí o kontakt s každým (psem nebo člověkěm), kdo si zamane, že se mu fena líbí a že si s ní chce hrát (o hlazení ani nemluvím, to venku dovolí tak mě a pár vyvoleným). Přijde mi to jako základní slušnost, minimálně se zeptat, jestli je i druhý pes v pohodě s tím, že psa pustím a pozdraví se. Mám nekonfliktní fenu, na 99 % vím, jak se zachová, ale je moje práce ji chránit před dotěrami (dvou i čtyřnohými). Zrovna teď o víkendu se mi stalo, že na fenku vlezl neodbytný pes, cca 30 kg, od páníčka min 30 mentů (potkali jsme ho třikrát v rozmězí asi 30 minut, podruhé od pána asi 200 m), pes na mě nereagoval, fena se musela ohnat zuby když jí vyskočil na záda než si páníček všiml, že se toho jeho Casanovy nemůžeme zbavit - Rita kvičela, protože jí bolely nohy a ohnala se po něm - je dobře vychovalaná a socializovaná, takže neublíží, ale už to, že jsem se do téhle situace dostala, mě hejblo žlučí (moje fenka šla asi dva metry u mě, přetahovala se se mnou o míček na provaze, kterej jí ten pes šlohnul z tlamy - to po něm nevyjela, vrátile se ke mně, vyjela ve chvíli, kdy na ni naskočil). A páník strašně překvapenej, že jako jestli si teda má toho psa odvolat. Což se mu povedlo až po hodné chvíli, kdy já jsem už dávno chytila Ritu a ten jeho mamlas pořád lítal kolem nás.
Takže ano, psi jsou v Praze - pokud jsou na volno - většinou přátelští, ale každý má asi jinou definici přátelskosti. Pro mě je to často obtěžování. A ocenila bych, kdyby se i ostatní chovai ohleduplně.
Na druhu stranu, znám i situaci z vesnice (malinká vesnice, 5 psů - ani jeden není spolehlivě odvolatelný, většina štve zvěř, se psy mimo vesnici se perou). Takže asi jako všude to je hlavně o lidech. Jen je možné, že v Praze je větší koncetrace volnomyšlenkářských páníčků.
Ale abych jen nehaněla, znám i pár takových, kteří jsou vychovaní - jak psi, tak jejich páníčci :-D

V městech je to všude stejné a nejhorší je, když jsou tihle nevychovanci návštěvníci hor, to pak se dějí věci. Lidé v klamné představě že v přírodě se může všechno nechají své neovladatelné psy lítat po lese a honit zvěř.Na jaře kdy jsou zajíčata a v létě srnčata, je to obzvlášť smutné a kruté. Jako majitelka malé, staré a nemocné fenky, která se nezajímá o nikoho, jen nemá ráda když se k ní přihrne velký halama a začne otravovat a páník hledí x metrů daleko do mobilu a nevnímá, to bych někdy vraždila.

Asi mě tady zadupete do země, ale já se slzou v oku vzpomínám na dobu, kdy jsem před 30ti lety žila se psem v Praze Strašnicích. Tenkrát psi chodili navolno všichni, náš pes znal od třech měsíců vodítko v podstatě jen do tramvaje. Všichni psi socializovaní, běhali na volno po parcích a majitelé jsme si povídali a korzovali po pěšinkách. Večer panovala jakási nepsaná dohoda, že do deseti chodí malí psi, po desáté ti velcí. Nejlepšími přáteli našeho labradora byli dobrman a poloviční ČSV( s NO), pak jeden dalmatin, který chodil odpoledne s 10ti letým chlapcem, ale běžně jsme se potkávali i s jinými psy a všichni spolu běhali, honili se. Jo, občas na sebe zabručeli, ale za těch 6 let, co jsem tam bydlela, nikdy nepamatuji že by byl nějaký problém. Pokud člověk viděl někoho se psem na vodítku, zavolali jsme si psy k sobě, většinou to byla hárající fena. Myslím, že žádný náš pes nikdy nebyl tak šťastný, jako ten Pražák. Proč to tenkrát šlo a dnes už ne?

Caty napsal(a):
Asi mě tady zadupete do země, ale já se slzou v oku vzpomínám na dobu, kdy jsem před 30ti lety žila se psem v Praze Strašnicích. Tenkrát psi chodili navolno všichni, náš pes znal od třech měsíců vodítko v podstatě jen do tramvaje. Všichni psi socializovaní, běhali na volno po parcích a majitelé jsme si povídali a korzovali po pěšinkách. Večer panovala jakási nepsaná dohoda, že do deseti chodí malí psi, po desáté ti velcí. Nejlepšími přáteli našeho labradora byli dobrman a poloviční ČSV( s NO), pak jeden dalmatin, který chodil odpoledne s 10ti letým chlapcem, ale běžně jsme se potkávali i s jinými psy a všichni spolu běhali, honili se. Jo, občas na sebe zabručeli, ale za těch 6 let, co jsem tam bydlela, nikdy nepamatuji že by byl nějaký problém. Pokud člověk viděl někoho se psem na vodítku, zavolali jsme si psy k sobě, většinou to byla hárající fena. Myslím, že žádný náš pes nikdy nebyl tak šťastný, jako ten Pražák. Proč to tenkrát šlo a dnes už ne?

Odhaduju, že proto, že dnes má psa každej de..il? Nebo máte pocit, že i dřív bylo tolik zabitých a potrhanych psů, jak je tomu teď?

Jednoducha odpoved - psu je ted mnohem vice nez byvalo. Jsou vsude a je jich hodne.

Caty napsal(a):
Asi mě tady zadupete do země, ale já se slzou v oku vzpomínám na dobu, kdy jsem před 30ti lety žila se psem v Praze Strašnicích. Tenkrát psi chodili navolno všichni, náš pes znal od třech měsíců vodítko v podstatě jen do tramvaje. Všichni psi socializovaní, běhali na volno po parcích a majitelé jsme si povídali a korzovali po pěšinkách. Večer panovala jakási nepsaná dohoda, že do deseti chodí malí psi, po desáté ti velcí. Nejlepšími přáteli našeho labradora byli dobrman a poloviční ČSV( s NO), pak jeden dalmatin, který chodil odpoledne s 10ti letým chlapcem, ale běžně jsme se potkávali i s jinými psy a všichni spolu běhali, honili se. Jo, občas na sebe zabručeli, ale za těch 6 let, co jsem tam bydlela, nikdy nepamatuji že by byl nějaký problém. Pokud člověk viděl někoho se psem na vodítku, zavolali jsme si psy k sobě, většinou to byla hárající fena. Myslím, že žádný náš pes nikdy nebyl tak šťastný, jako ten Pražák. Proč to tenkrát šlo a dnes už ne?

...obdobně u nas ve Vysočanech....protože tehdy neměl psa KAŽDÝ......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...obdobně u nas ve Vysočanech....protože tehdy neměl psa KAŽDÝ......

Přesně...tenkrát se těm psům totiž vařilo a to si, zvlášť v případě velkýho plemene, člověk pořádně rozmyslel.

Caty napsal(a):
Asi mě tady zadupete do země, ale já se slzou v oku vzpomínám na dobu, kdy jsem před 30ti lety žila se psem v Praze Strašnicích. Tenkrát psi chodili navolno všichni, náš pes znal od třech měsíců vodítko v podstatě jen do tramvaje. Všichni psi socializovaní, běhali na volno po parcích a majitelé jsme si povídali a korzovali po pěšinkách. Večer panovala jakási nepsaná dohoda, že do deseti chodí malí psi, po desáté ti velcí. Nejlepšími přáteli našeho labradora byli dobrman a poloviční ČSV( s NO), pak jeden dalmatin, který chodil odpoledne s 10ti letým chlapcem, ale běžně jsme se potkávali i s jinými psy a všichni spolu běhali, honili se. Jo, občas na sebe zabručeli, ale za těch 6 let, co jsem tam bydlela, nikdy nepamatuji že by byl nějaký problém. Pokud člověk viděl někoho se psem na vodítku, zavolali jsme si psy k sobě, většinou to byla hárající fena. Myslím, že žádný náš pes nikdy nebyl tak šťastný, jako ten Pražák. Proč to tenkrát šlo a dnes už ne?

Pokud člověk viděl někoho se psem na vodítku, zavolali jsme si psy k sobě


Ale o tomhle to celé je. O té ohleduplnosti. Nemám vůbec nic proti tomu, že psi běhají na volno, pokud jsou ovladatelní a že běhají i za ostatními psy, pokud s tím ani majitel druhého psa nemá problém a psa má taky navolno. No problem.

Ale já jsem tu od začátku mluvila o tom, že pes je na vodítku a s košem a ostatní k němu nechají lítat své psy, vidí, že pes se kamarádit nechce, vidí, že majitel svého psa dává za sebe a druhého odhání a stejně je jim to jedno. Třeba si leží na dece a čtou si v klídku knížku nebo čumí do mobilu a ani neví, že jeho pes otravuje někoho jiného.

U nás v okolí v malých městech to funguje tak, že pokud se někde potkají dva lidi se psem, tak se z dálky na sebe houkne, jestli je to pes nebo fena a jestli přátelský nebo ne. A podle toho se jedná dal. Případně se pes přidrží za obojek , dojde se blíž a domluví se.

Ale v té Praze to vypadalo tak, že všichni přišli do toho parku, vypustili psy a dělejte si co chcete... Ale asi je to takový "psí park" a prostě to tam takhle je a lidem to v vyhovuje. No a těm co ne, tak ti tam nechodí. Jen já jsem to nevěděla, jinak bych tam taky nelezla :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...obdobně u nas ve Vysočanech....protože tehdy neměl psa KAŽDÝ......

Hlásím, že to tak bylo i u nás na okraji úplně jiného města. A ani jsme tomu neříkali socializace :-))
Někde už jsem se snažila vyjmenovat, jaká všechna plemena tenkrát "pod dub" chodila. Ohniště jsme tam měli, buřty pekli, Vánoce slavili, psům jsme pekli dorty k narozeninám. Vyblbli jsme se my i psi. Jen zřídka se tam někteří psi chytli.

Tak nejsem sám co po návratu pozoroval dramatické zhoršení vztahů mezi lidmi, takovou tu ohleduplnost a vůbec kodex slušného chování k ostatním. Trochu bych řekl že lidem tolik nehrabalo.😀 To asi souvisí i s tím chováním psů a zodpovědností majitelů.

marcelaamax napsal(a):
Pokud člověk viděl někoho se psem na vodítku, zavolali jsme si psy k sobě


Ale o tomhle to celé je. O té ohleduplnosti. Nemám vůbec nic proti tomu, že psi běhají na volno, pokud jsou ovladatelní a že běhají i za ostatními psy, pokud s tím ani majitel druhého psa nemá problém a psa má taky navolno. No problem.

Ale já jsem tu od začátku mluvila o tom, že pes je na vodítku a s košem a ostatní k němu nechají lítat své psy, vidí, že pes se kamarádit nechce, vidí, že majitel svého psa dává za sebe a druhého odhání a stejně je jim to jedno. Třeba si leží na dece a čtou si v klídku knížku nebo čumí do mobilu a ani neví, že jeho pes otravuje někoho jiného.

U nás v okolí v malých městech to funguje tak, že pokud se někde potkají dva lidi se psem, tak se z dálky na sebe houkne, jestli je to pes nebo fena a jestli přátelský nebo ne. A podle toho se jedná dal. Případně se pes přidrží za obojek , dojde se blíž a domluví se.

Ale v té Praze to vypadalo tak, že všichni přišli do toho parku, vypustili psy a dělejte si co chcete... Ale asi je to takový "psí park" a prostě to tam takhle je a lidem to v vyhovuje. No a těm co ne, tak ti tam nechodí. Jen já jsem to nevěděla, jinak bych tam taky nelezla :)

Tak pokud to byl psi park pak je to jasné. V Brně jsou taky psí výběhy (třeba i neoplocene) a tam prostě psa vypustite a je to. Když tam jdu (nechodím často), tak tam jdu za účelem psa tam vypustit a on může za kým chce (pokud by vznikal problém, tak ho odvolam), ale pokud by tam byl někdo se psem na voditku anechtel by, aby k němu psi chodili, tak bych z toho taky nebyla nadšená, protože bych musela psa furt hlídat, aby zrovna za tímhle nelezl. Já ty psi výběhy nemam moc ráda, protože X psů různých pohlaví, věku, kastráti atd to prostě často zavání konfliktem. Ale když chci aby si pes jen pohrál tak tam jdeme a jsem ráda, že tam ho můžu pustit v klidu se psy, kteří se snášejí (protože s těma co nemají rádi jiné, tam lidi nechodí). Jinak všude jinde to funguje uplne stejně jak popisujete, když jdu do nepsiho parku, tak tam normálně psa nepouštím za každým, až po domluvě.

neverend napsal(a):
Tak nejsem sám co po návratu pozoroval dramatické zhoršení vztahů mezi lidmi, takovou tu ohleduplnost a vůbec kodex slušného chování k ostatním. Trochu bych řekl že lidem tolik nehrabalo.😀 To asi souvisí i s tím chováním psů a zodpovědností majitelů.

Jen jeden citát, to jsem nevymyslela já :

"Vidím kolem sebe, jak rodiče posílají děti do prestižních drahých škol, kde se naučí anglicky říkat slovo"nejvyrukavičkovanější", ale přitom je nenaučili česky říci Dobrý den, Děkuji, Prosím, nebo Prosím, sedněte si".

marcelaamax napsal(a):
Pokud člověk viděl někoho se psem na vodítku, zavolali jsme si psy k sobě


Ale o tomhle to celé je. O té ohleduplnosti. Nemám vůbec nic proti tomu, že psi běhají na volno, pokud jsou ovladatelní a že běhají i za ostatními psy, pokud s tím ani majitel druhého psa nemá problém a psa má taky navolno. No problem.

Ale já jsem tu od začátku mluvila o tom, že pes je na vodítku a s košem a ostatní k němu nechají lítat své psy, vidí, že pes se kamarádit nechce, vidí, že majitel svého psa dává za sebe a druhého odhání a stejně je jim to jedno. Třeba si leží na dece a čtou si v klídku knížku nebo čumí do mobilu a ani neví, že jeho pes otravuje někoho jiného.

U nás v okolí v malých městech to funguje tak, že pokud se někde potkají dva lidi se psem, tak se z dálky na sebe houkne, jestli je to pes nebo fena a jestli přátelský nebo ne. A podle toho se jedná dal. Případně se pes přidrží za obojek , dojde se blíž a domluví se.

Ale v té Praze to vypadalo tak, že všichni přišli do toho parku, vypustili psy a dělejte si co chcete... Ale asi je to takový "psí park" a prostě to tam takhle je a lidem to v vyhovuje. No a těm co ne, tak ti tam nechodí. Jen já jsem to nevěděla, jinak bych tam taky nelezla :)

Jenže ono to je i o té ohleduplnosti těch, kteří mají psa, co se kamarádit nechce. Pokud i tenkrát takoví byli, prostě s nimi lidé nelezli do těch parků, které byly plné psů na volno. Ty vodítka byly opravdu výjimka, spíš pro hárající feny, kde se prostě venčení omezilo na těch pár dní na minimum a nechodilo se na pejskařsky frekventovaná místa.
Tenkrát jsme tomu opravdu neříkali socializace, ale ti psy prostě odmala byli zvyklí pohybovat se v kolektivu.
I ten náš Pražák ke stáru hodně změnil chování, když jsme se přestěhovali na vesnici a děsně se divil, že ti psy si s ním nechtějí hrát, ale útočí na něj přes plot, když jdeme po vesnici.
Jo a nebyly žádné ohrazené psí parky, jednalo se o jakoukoliv travnatou plochu, ti psi chodili na volno i po chodnících, denně jsem se psem navolno chodila nakupovat, ležel před sámoškou, procházel na volno přes tržnici ( pro ty mladší - v té době nebyly supermarkety a nejezdilo se nakupovat autem )

Andrýsek3 napsal(a):
Tak pokud to byl psi park pak je to jasné. V Brně jsou taky psí výběhy (třeba i neoplocene) a tam prostě psa vypustite a je to. Když tam jdu (nechodím často), tak tam jdu za účelem psa tam vypustit a on může za kým chce (pokud by vznikal problém, tak ho odvolam), ale pokud by tam byl někdo se psem na voditku anechtel by, aby k němu psi chodili, tak bych z toho taky nebyla nadšená, protože bych musela psa furt hlídat, aby zrovna za tímhle nelezl. Já ty psi výběhy nemam moc ráda, protože X psů různých pohlaví, věku, kastráti atd to prostě často zavání konfliktem. Ale když chci aby si pes jen pohrál tak tam jdeme a jsem ráda, že tam ho můžu pustit v klidu se psy, kteří se snášejí (protože s těma co nemají rádi jiné, tam lidi nechodí). Jinak všude jinde to funguje uplne stejně jak popisujete, když jdu do nepsiho parku, tak tam normálně psa nepouštím za každým, až po domluvě.

V Brně jsem pustiula jednou psa ( poslušného nekonfliktního ) ne Lesné, tam je uprostřed údolí, řekla bych lesopark. Mezi přítomnými dámami nastalo zděšení - né, že by se psa bály, ale " dostanete pokutu, tady chodí měšťáci furt".
Pak když jsem procházela Lužánkami, náhubky i "rukavice"... " to musí mít, tady musí být buď na vodítku, nebo s náhubkem".
A do třetice z Brna : Psici ( na krátkém vodítku, bez náhubku ) jsem si uvázala na náměstí k lavičce a šla si vyfotit "orloj". Naštěstí jsem od ní byla asi 3 metry, když si bezdomovkyně ( podle vzezření ) vzala do hlavy, že se s ní rozdělí o svačinu. Možná, že si šla vypůjčit batoh, který ležel vedle ní. Výsledek byl velký psí řev. Jinak se nic nestalo, jen pár lidí se zastaviloa hledělo na toho "zlého" psa.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jen jeden citát, to jsem nevymyslela já :

"Vidím kolem sebe, jak rodiče posílají děti do prestižních drahých škol, kde se naučí anglicky říkat slovo"nejvyrukavičkovanější", ale přitom je nenaučili česky říci Dobrý den, Děkuji, Prosím, nebo Prosím, sedněte si".

Výstižné. Nás by zabili jen vidět že v autobusu sedíme a starší člověk stojí. To bylo automatické se zvednout a nabídnout místo. Pozdravit taky samozřejmost. Nedávno jsem byl svědkem i napadení takového dědy v Tescu u pokladny. Tedy svědkem co se jako jediný jal konat nápravu. Děda se tam trochu motal, pak zapomněl tašku čili se vracel zase. Zhruba tak čtyřicátník se na něj rozeřval a strčil do něho. Dál nic raději.😀 Jen se útočníkovi poněkud náhle zle dýchalo. Policie se nevolala, ale je to nehorázné chování.😠

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V Brně jsem pustiula jednou psa ( poslušného nekonfliktního ) ne Lesné, tam je uprostřed údolí, řekla bych lesopark. Mezi přítomnými dámami nastalo zděšení - né, že by se psa bály, ale " dostanete pokutu, tady chodí měšťáci furt".
Pak když jsem procházela Lužánkami, náhubky i "rukavice"... " to musí mít, tady musí být buď na vodítku, nebo s náhubkem".
A do třetice z Brna : Psici ( na krátkém vodítku, bez náhubku ) jsem si uvázala na náměstí k lavičce a šla si vyfotit "orloj". Naštěstí jsem od ní byla asi 3 metry, když si bezdomovkyně ( podle vzezření ) vzala do hlavy, že se s ní rozdělí o svačinu. Možná, že si šla vypůjčit batoh, který ležel vedle ní. Výsledek byl velký psí řev. Jinak se nic nestalo, jen pár lidí se zastaviloa hledělo na toho "zlého" psa.

Tak záleží, běžně v parcích se nesmí psi pouštět bez nahubku a lítat si kde chtějí. Ale treba v jedné části Lužánek je neoploceny výběh pro psy a tam pes může lítat bez nahubku, nevím jak to je v Praze, ale pokud tam je něco takového, ale třeba ve větším, tak to chápu, že tam psi běhají s každým psem. Ty výběhy jsou ale označeny, a dost často nejsou oplocene. Právě v Luzankach mám psa běžné na vodítku, nebo s košem a pod kontrolou a nenechám ho lítat za kde kým. Ale do té jedné části, tam ho normálne vypustím a může za každým psem, pokud by nastal konflikt, tak odvolávám, ale s nesnasenlivym psem bych tam nešla.

Terven napsal(a):
Přesně...tenkrát se těm psům totiž vařilo a to si, zvlášť v případě velkýho plemene, člověk pořádně rozmyslel.

.. dvakrát týdně s kyblem pěkně na jatka......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hlásím, že to tak bylo i u nás na okraji úplně jiného města. A ani jsme tomu neříkali socializace :-))
Někde už jsem se snažila vyjmenovat, jaká všechna plemena tenkrát "pod dub" chodila. Ohniště jsme tam měli, buřty pekli, Vánoce slavili, psům jsme pekli dorty k narozeninám. Vyblbli jsme se my i psi. Jen zřídka se tam někteří psi chytli.

. . Z té původní party jsem zbyla už jenom ja a moje bývala spoluzačka....až se mi chce brečet když jsem si teď vzpomněla ....

Nejsem z Prahy, neznala jsem to tam. Bylo to na Parukářce a byla to "socializační procházka" pro problémové psy.. Pořádaly to dvě výcvikářky a ty i vybíraly místo, ale to už jsem tu tenkrát psala.

Já fakt netušila, že je to psí park... Od té doby jsem tam nebyla a ani to nemám v plánu :-) . Kdybych věděla už tenkrát, jak to tam funguje, tak bych tam ani nelezla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
.. dvakrát týdně s kyblem pěkně na jatka......

Granule zvládne nasypat i dítě, nakoupit maso a uvařit pro psa byla většinou práce pro matku, takže ta musel být ochotná tohle vše podstoupit a psa si pořizovali opravdu jenom ti, co byli ochotní něco mu obětovat. A víme, jak tenkrát vypadaly ledničky, v lepším případě měly mini mrazák, ale spíš jenom mrazicí plošinku, takže to maso ani nešlo nakoupit do zásoby
Dneska, jak někdo nemá obr mrazák, už se vymlouvá, že nemůže krmit masem.

Terven napsal(a):
Granule zvládne nasypat i dítě, nakoupit maso a uvařit pro psa byla většinou práce pro matku, takže ta musel být ochotná tohle vše podstoupit a psa si pořizovali opravdu jenom ti, co byli ochotní něco mu obětovat. A víme, jak tenkrát vypadaly ledničky, v lepším případě měly mini mrazák, ale spíš jenom mrazicí plošinku, takže to maso ani nešlo nakoupit do zásoby
Dneska, jak někdo nemá obr mrazák, už se vymlouvá, že nemůže krmit masem.

Jako souhlasím, že dneska je těch psů prostě fakt hodně.

Ale na druhou stranu - vždycky jsme měli psa, naši rodiče měli vždycky psa (i více najednou), prarodiče i praprarodice měli vždycky psa - a teda nikdo z nich mu maso nekupoval, ani neshanel nikde jinde a už vůbec mu nikdo nevaril. Vůbec nikdo neřešil, co pes žere a co by žrát měl. Psi prostě dostávali zbytky, všechny. Hlavně kosti, staré pečivo no a když zbylo cokoli jiného, tak taky.

Třeba to takhle nebylo všude, u nás na vesnici (a na vesnicích kde žili prarodiče a jejich rodiče) , tak tam to takhle bylo.

Několikrát jsem se na toto téma s prarodičema bavila. Jo psi občas dostali hlavu z králíka nebo slepice, ale to bylo z masa asi tak vše, krom teda těch kostí ze zbytků. I proto si myslím, že někteří ze starší generace nemůžou pochopit, proč by se nějak mělo řešit, co pes žere a dávat mu něco "extra", protože to neřešili nikdy a těch psů měli několik.

A k tomu, že psa si pořizovali jen ti, kteří byli ochotni mu něco obětovat - tak to u nás už vůbec ne. Ti psi na vesnicích prostě byli na zahradě a tím to haslo, určitě jim nikdo nic neobetoval a určitě ne tolik, jako třeba my obětujeme teď.

Asi to možná ve městech bylo jinak? Ale na vesnicích fakt ne.

Jo, nám takhle zakousl ovčák jorka. Přiběhl, majitelé že "nebojte, on je hodnej a nic neudělá" a o vteřinu později mu visel na krku. Prcek měl zranění neslučitelná se životem, majitelé toho psa se ani neomluvili a zdrhli, srabi. Bohužel je takových hodně a já od té doby nosím v kapse preventivně pepřák, kdyby se k nám chtěl nějakej "hodnej pejsek" zase přiblížit.

marcelaamax napsal(a):
Pokud člověk viděl někoho se psem na vodítku, zavolali jsme si psy k sobě


Ale o tomhle to celé je. O té ohleduplnosti. Nemám vůbec nic proti tomu, že psi běhají na volno, pokud jsou ovladatelní a že běhají i za ostatními psy, pokud s tím ani majitel druhého psa nemá problém a psa má taky navolno. No problem.

Ale já jsem tu od začátku mluvila o tom, že pes je na vodítku a s košem a ostatní k němu nechají lítat své psy, vidí, že pes se kamarádit nechce, vidí, že majitel svého psa dává za sebe a druhého odhání a stejně je jim to jedno. Třeba si leží na dece a čtou si v klídku knížku nebo čumí do mobilu a ani neví, že jeho pes otravuje někoho jiného.

U nás v okolí v malých městech to funguje tak, že pokud se někde potkají dva lidi se psem, tak se z dálky na sebe houkne, jestli je to pes nebo fena a jestli přátelský nebo ne. A podle toho se jedná dal. Případně se pes přidrží za obojek , dojde se blíž a domluví se.

Ale v té Praze to vypadalo tak, že všichni přišli do toho parku, vypustili psy a dělejte si co chcete... Ale asi je to takový "psí park" a prostě to tam takhle je a lidem to v vyhovuje. No a těm co ne, tak ti tam nechodí. Jen já jsem to nevěděla, jinak bych tam taky nelezla :)

Napadá mě k tomu - jak se pak řeší úklid? Když člověk dojde do parku, vypustí psa a lehne si na deku s knížkou, tak přece nemá přehled ani o tom, kde pes vyhodí bobek. To je taky v pražských parcích normální? A pak odkud se bere nesnášenlivost k pejskařům, že?

Asi to možná ve městech bylo jinak? Ale na vesnicích fakt ne.

Žila jsem ve městě. Vezmu-li v potaz sedmdesátá léta, kdy jsem se o psy intenzivně zajímala, tak jasně, že na vsích i na některých zahradách ve městě byli chudáci na řetěze, krmení tvrdým chlebem a kostmi od oběda.
Ale pamatuju hodně lidí, kteří měli čistokrevné psy, tenkrát téměř vždy s pp a ti psům vařili. Ne, že by nikdy nedostali zbytek, ale nebyla to jejich výhradní strava. Vařilo se maso, rýže, vločky...
Když si vezmu naši rodinu, tak v týdnu jsme my, děti, jedly ve škole, rodiče v zaměstnání - to by pes žral jenom o víkendu a to ještě jenom v případě, že by něco zbylo a bylo by maso s kostí. V případě karbanátků s bramborovou kaší by byl o hladu.
Asi to na venkově opravdu bylo jinak. Pokud si tenkrát ve městě někdo pořídil psa do bytu, tak jasně, že jako mazlíka a moc se nelišil od současných milujících majitelů. Byli to opečovávaní miláčci.

Já jim vařím i teď.😀 Průmyslové chuťovky necpu ani do sebe, a už vůbec ne do psa.

Terven napsal(a):
Asi to možná ve městech bylo jinak? Ale na vesnicích fakt ne.

Žila jsem ve městě. Vezmu-li v potaz sedmdesátá léta, kdy jsem se o psy intenzivně zajímala, tak jasně, že na vsích i na některých zahradách ve městě byli chudáci na řetěze, krmení tvrdým chlebem a kostmi od oběda.
Ale pamatuju hodně lidí, kteří měli čistokrevné psy, tenkrát téměř vždy s pp a ti psům vařili. Ne, že by nikdy nedostali zbytek, ale nebyla to jejich výhradní strava. Vařilo se maso, rýže, vločky...
Když si vezmu naši rodinu, tak v týdnu jsme my, děti, jedly ve škole, rodiče v zaměstnání - to by pes žral jenom o víkendu a to ještě jenom v případě, že by něco zbylo a bylo by maso s kostí. V případě karbanátků s bramborovou kaší by byl o hladu.
Asi to na venkově opravdu bylo jinak. Pokud si tenkrát ve městě někdo pořídil psa do bytu, tak jasně, že jako mazlíka a moc se nelišil od současných milujících majitelů. Byli to opečovávaní miláčci.

No my na vesnici jsme v osmdesátkách psovi vařili, pro maso se chodilo na nucený výsek. Zbytky taky občas dostal, ale rozhodně to nebylo jeho primární jídlo. Taky poměrně náročný bylo odblešování, což šlo jen šamponem, žádný pipety nebyly, takže u chlupáče další práce navíc. Ale život se psem, alespoň na vsi, byl tak nějak jednodušší, žádný zákazy a příkazy a vše fugnovalo.