Kiarak

XXX.XXX.89.210
Dobrý den. V poslední době se setkávám se spoustou lidí od různých skupin zvířat a došlo mi, že chování lidí se velmi liší.
Já se věnuji hlavně koním a psům. Musím říct, že potkat sympatického koňáka je pro mě velký problém. S většinou lidí od koní jsem se seznámila třeba ze školy, jinak bych se jim vyhnula obloukem. Tím nechci nikoho urazit . Ne všichni jsou stejní, ale chování některých koňáků mě opravdu zaráží.
Zajímalo by mě, jak na vás působí koňáci, pejskaři a další podobné skupiny? Taky vidíte značné rozdíly? Jaké s nimi máte zkušenosti?
U nás ve stáji se říká, že koňáci jsou kapitola sama o sobě...
Opravdu nechci nikoho urazit, jenom mě zajímá, jak to vidí ostatní. Rejpání si prosím nechte pro sebe...
Svět, vztahy a vůbec všechno se mění.
Dříve byli lidi přátelštější, slušnější,
dodržovala se jakási pravidla. Dnes se každý
může svobodně chovat jako prase.
Mám pocit, že nás společný koníček spojoval.
Jako holka jsem chodila na jízdárnu, necítila
jsem k nikomu zášť, závist, ale necítila
jsem to ani od nikoho směrem ke mně.
Bylo to takové jako rodinné...
Se psy to samé, u zahrádkářů taky.
Teď vidím tupost, bezohlednost, zhovadilost,
při venčení psa.
Sice ne často, ale stalo se mi to nedávno 2x za sebou
a bylo to "hustý".
mariej

XXX.XXX.120.116
Opravdu, je to tak. Každá ze skupin chovatelů má svá specifika - co se týče povahy i zájmů (netýká se to jen zájmu o zvířecí svěřence, ale celkově). Já osobně si nejvíce rozumím s drůbežáři a chovateli ovcí-koz. V naprosté většině případů mají podobný náhled na život jako já, podobné priority. Jinak souhlasím s těmi teraristy - také mám s touto skupinou velice negativní zkušenosti, a to proti jejich miláčkům vůbec nic nemám.
rapotacka11
napsal(a):
Svět, vztahy a vůbec všechno se mění.
Dříve byli lidi přátelštější, slušnější,
dodržovala se jakási pravidla. Dnes se každý
může svobodně chovat jako prase.
Mám pocit, že nás společný koníček spojoval.
Jako holka jsem chodila na jízdárnu, necítila
jsem k nikomu zášť, závist, ale necítila
jsem to ani od nikoho směrem ke mně.
Bylo to takové jako rodinné...
Se psy to samé, u zahrádkářů taky.
Teď vidím tupost, bezohlednost, zhovadilost,
při venčení psa.
Sice ne často, ale stalo se mi to nedávno 2x za sebou
a bylo to "hustý".
Já myslím, že ta změna k horšímu je patrná kolikrát už zde na diskuzi. Hádky, napadání, vulgarismy, anonymní a lživé obviňování, atd. atd.
Dřív si všichni pomáhali a podporovali jeden druhého... Dnes už bere každý každého jako konkurenta - ať už konkurenčního chovatele, handlera, výcvikáře, figuranta nebo cokoli jiného... Zatímco já jsem vyrůstala v době, kdy jsem slyšela jen - "hele, tomu se to povedlo, je fakt dobrej... podívej jak má krásnou fenu! Sleduj a uč se - ten to umí !" a když jsem se šla někoho zeptat, jak mám naučit psa stopovat, tak mi pomohl ne jeden, ale pět lidí... každej přispěl radou a pomocí, naprosto nezištně a ještě rádi časem sledovali, jak jsem pyšně kráčela na první zkoušku...
Tak můj syn musí vyrůstat v době, kdy slyší - " parchant jeden podvodnická, zase někoho uplatil, podívej se, jak to neumí, má hnusnýho psa, neschopnýho psa... " Vyrůstá v době, kdy jeden druhýho pomlouvá a závidí mu a přitom sám prd.. nezvedne, aby se sám zkusil zlepšit, něco naučit, atd... a bojím se, že až se jednou můj syn bude chtít někoho zeptat na radu, tak ho akorát tak pošlou do háje... :(
Ano - pejskaři jsou skupina sama pro sebe... Jsem vděčná za každého opravdového přítele a že jich je opravdu tak málo, že bych je na prstech jedné ruky spočítala...
Uživatel s deaktivovaným účtem

aneleh
napsal(a):
Dřív si všichni pomáhali a podporovali jeden druhého... Dnes už bere každý každého jako konkurenta - ať už konkurenčního chovatele, handlera, výcvikáře, figuranta nebo cokoli jiného... Zatímco já jsem vyrůstala v době, kdy jsem slyšela jen - "hele, tomu se to povedlo, je fakt dobrej... podívej jak má krásnou fenu! Sleduj a uč se - ten to umí !" a když jsem se šla někoho zeptat, jak mám naučit psa stopovat, tak mi pomohl ne jeden, ale pět lidí... každej přispěl radou a pomocí, naprosto nezištně a ještě rádi časem sledovali, jak jsem pyšně kráčela na první zkoušku...
Tak můj syn musí vyrůstat v době, kdy slyší - " parchant jeden podvodnická, zase někoho uplatil, podívej se, jak to neumí, má hnusnýho psa, neschopnýho psa... " Vyrůstá v době, kdy jeden druhýho pomlouvá a závidí mu a přitom sám prd.. nezvedne, aby se sám zkusil zlepšit, něco naučit, atd... a bojím se, že až se jednou můj syn bude chtít někoho zeptat na radu, tak ho akorát tak pošlou do háje... :(
Ano - pejskaři jsou skupina sama pro sebe... Jsem vděčná za každého opravdového přítele a že jich je opravdu tak málo, že bych je na prstech jedné ruky spočítala...
naprostý souhlas.
Uživatel s deaktivovaným účtem

" " parchant jeden podvodnická, zase někoho uplatil, podívej se, jak to neumí, má hnusnýho psa, neschopnýho psa... " "
PŘESNĚ! Tak se můj muž v hospodě doslechl, že ty zkoušky se psem mám koupené v Polsku a na Slovensku...a jiné perly...pěkně děkuji!
Uživatel s deaktivovaným účtem

I já musím souhlasit.
Když můj syn jako 14ti letý začínal na cvičáku ( v tom vysmívaném Svazarmu ), byl tam oddíl dětí, vedli je výcvikáři, měli k dispozici figuranta, vozili je na výcvikové tábory...Bez nároku na odměnu, ve vlastním volném čase...Těšilo je, když se jejich svazarmovská organizace mohla pochlubit dobře vychovaným kynologickým potěrem a úspěšnými psy. Jen si museli odpracovat své hodiny na brigádách - taky neuškodilo, že.
Vnučka se se psem taky naučila. Naštěstí máme v městě dobrou výcvikářku, stačí zaplatit 2500, - za tříměsíční kurz.
Ano, ano, je to tak! Mezilidské vztahy jdou do kytek všude. Kdysi na cvičáku byli ochotní lidé, pomáhali jsme si. Dnes se na svazarm plyve, ale kdo z těch, co na něj dnes nadávají, jej skutečně zažil?
Na soutěžích jsme všichni fandili všem, nešlo o lidi, ale o psy, všichni jsme jezdili trabanty, škodovkami, žigulíky... a spali ve stanech, večer zpívali při táboráku. Dnes mnozí přijedou v BMW, Mercedesu, Audi... spát jezdí do hotelů a ten "plebs", co nemá ani na jedno, jim nestojí ani za pozdrav. Zajímají je jen výkony jejich psů a když je nějaký lepší, tak ho pomluví.
Smutné, kam jsme to dopracovali.
Dřív byla výchova vedená ke kolektivismu, dnes k individualismu.
Každý se všemi soutěží, chce být nejlepší, všechno ví nejlíp, ostatní jsou hlupáci.
Dost cítím neúctu ke zkušenostem. Jsem mladý, kdo je víc, starý dědek mě nebude poučovat. Neberou radu jako něco k zamyšlení.
A taky peníze - kdo je má, cítí se být lepší. Morální hodnoty jsou méně než finanční prospěch
Kiarak

XXX.XXX.89.210
Tak koukám, že je to chování časté. Já patřím do té mladší generace. Nevím, jak to bylo dřív na cvičáku nebo jinde, ale chování některých (ať už koňáků nebo pejskařů) mně opravdu vadí. Do zvířat jsem naprostý blázen a prostě mi nejde nevšímat si ostatních, jak zachází se svými zvířaty (jak radili třeba na koňské diskuzi). Nesnáším, když si někdo nenechá poradit. Nedávno jsem se bavila se sousedy. Mají hubeného psa. Tak jim říkám, že mají granule nekvalitní a navíc krmí málo. Dostalo se mi odpovědi, že kecám. Že je to pudl a takový má být...
Stejně je to s žárlivostí. Třeba: Mám kamarádku. Když jsem jí řekla, že si chci koupit druhého psa (BOC), tak se rozhodla, že si BOC taky koupí. Já si počkám do jara, abych zjistila vše, co je potřeba. Ona vzala štěně z prvního inzerátu a teď toho lituje. Navíc její první pes trpí, protože si ho nikdo za celý den nevšimne. Nojono, hlavně že má štěně a může se s ním chlubit...
Nebo chování koňáků... "Jé, to je hezká dečka! Na moji kobylu by se hodila! Asi si ji vezmu. A ty jsi začala chodit ještě do další stáje, na ty frísky by se taky hodila, tak to svedu na tebe, protože ti závidím, že jezdíš na "lepších" koních."
Bohužel, ve stáji je všechno všech. Nikomu nevadí, že mám nové zimní boty za 2 000, aby mi konečně nemrzly nohy. Prostě si ty boty půjčí, protože se jim líbí. Pak se divím, že mi do nich teče.
Je to tak všude a je to hrůza
Uživatel s deaktivovaným účtem

kobylatko
napsal(a):
Taktéž musím souhlasit, a už mám i obavu se někde v diskuzi zeptat jestli tu někdo v našem okolí není co by s náma chodil třeba občas venčit.Jsem i na pochybách zeptat se i na cvičáku jestli by nás vzali.
Kobylatko a odkud jste, klidně s váma venčit nebo na prochajdu půjdu. Moje šmudla je s ostatními psy v pohodě.
Uživatel s deaktivovaným účtem

LájošM
napsal(a):
Dřív byla výchova vedená ke kolektivismu, dnes k individualismu.
Každý se všemi soutěží, chce být nejlepší, všechno ví nejlíp, ostatní jsou hlupáci.
Dost cítím neúctu ke zkušenostem. Jsem mladý, kdo je víc, starý dědek mě nebude poučovat. Neberou radu jako něco k zamyšlení.
A taky peníze - kdo je má, cítí se být lepší. Morální hodnoty jsou méně než finanční prospěch
Bohužel je to tak, pro mě taky hrozná doba.
Já se setkávám převážně s pejskaři ze sídláků. Tam jsou to buď v pohodě lidi, s kterými pokecáme, vypustíme psy a tak. Nebo jsou to lidé, jejichž pes je buď zabiják nebo můj pes na ně moc divoký a ti se drží dál.
Na cvičák, výstavy a tak nechodíme. Jednou jsme byli na jedné sportovní akci, ale tam to bylo celkem v pohodě. Až mě to i překvapilo.
Uvidím, co s novým členem smečky, s kterým bych chtěla absolvovat nějakou výstavu a více se věnovat psímu sportu.
Je pravda, že lidé kolem mého plemene jsou ve většině případů fajn a hlavně to celkově mají tak jinak.
koňadra
napsal(a):
Ano, ano, je to tak! Mezilidské vztahy jdou do kytek všude. Kdysi na cvičáku byli ochotní lidé, pomáhali jsme si. Dnes se na svazarm plyve, ale kdo z těch, co na něj dnes nadávají, jej skutečně zažil?
Na soutěžích jsme všichni fandili všem, nešlo o lidi, ale o psy, všichni jsme jezdili trabanty, škodovkami, žigulíky... a spali ve stanech, večer zpívali při táboráku. Dnes mnozí přijedou v BMW, Mercedesu, Audi... spát jezdí do hotelů a ten "plebs", co nemá ani na jedno, jim nestojí ani za pozdrav. Zajímají je jen výkony jejich psů a když je nějaký lepší, tak ho pomluví.
Smutné, kam jsme to dopracovali.
Přesné !
Uživatel s deaktivovaným účtem

kobylatko
napsal(a):
Taková díra v lese jménem Bouzov .
Jeje, tak to je od nás daleko, já jsem z jižních čech, Jindřichohradecko.
Uživatel s deaktivovaným účtem

koňadra
napsal(a):
Ano, ano, je to tak! Mezilidské vztahy jdou do kytek všude. Kdysi na cvičáku byli ochotní lidé, pomáhali jsme si. Dnes se na svazarm plyve, ale kdo z těch, co na něj dnes nadávají, jej skutečně zažil?
Na soutěžích jsme všichni fandili všem, nešlo o lidi, ale o psy, všichni jsme jezdili trabanty, škodovkami, žigulíky... a spali ve stanech, večer zpívali při táboráku. Dnes mnozí přijedou v BMW, Mercedesu, Audi... spát jezdí do hotelů a ten "plebs", co nemá ani na jedno, jim nestojí ani za pozdrav. Zajímají je jen výkony jejich psů a když je nějaký lepší, tak ho pomluví.
Smutné, kam jsme to dopracovali.
Přesně, taky to tak pamatuju, bylo to fajn. Teď je to přesně tak, jak jste napsala-hrozné.