Mám bernského salašnického psa,12 let a 3 měsíce starý. Mimo problémů se zadníma nohama před 2,5 lety + v té době měl krev v moči. Sonem zjištěn 6cm velký útvar v močáku. Doktorem doporučeno neřešit vzhledem k vysokému věku ( tehdy necelých 10 let), nedoporučoval ani rtg. I já jsem byla přesvědčená, že dlouho už žít nebude, opravdu velmi špatně chodil. Ovšem postupně se nohy lepšily, moč čistá a dál byl bez problémů. Na jaře měl teploty, vysoký tep, důvod nezjištěn, dostal atb po nichž byl čiperný jako za mlada. Minulý týden v jeden den ráno v pořádku, dopoledne se začal tvářit jakoby něco provedl a vůbec nechtěl jít ven, ale žral normálně, na večer už byl o hodně lepší a druhý den bez problémů. Dnes k večeru se nemohl dočkat krmení, pošťuchoval, štěkal, přebíhal ode mně na pelech a naznačoval, že by už chtěl naplnit mísu. Měla jsem ještě práci, tak jsem zavřela dveře ať se mi nemotá pod nohama. Chvíli štěkal, najednou slyším bouchnutí a vzápětí chrčení. otevřu dveře, pes leží pod sebou kaluž - počůral se, u huby trochu pěnu, chrčel, párkrát škubnul hlavou a předníma. Klekla jsem si k němu, mluvila na něj, hladila po hlavě, zklidnil se, přestal chrčet, zavřel oči. Myslela jsem si, že je konec. Položila jsem si jeho hlavu na koleno, najednou otevřel oči, zvedl hlavu, tvářil se udiveně, pak vesele jakoby říkal " já si dělal srandu". Vstala jsem, on taky, vrtěl ocasem, šťastně do mně strkal, oklepal se. Poodešla jsem, hned za mnou a pořád pošťuchoval a hned k misce. Dala jsem mu trochu vývaru s těstovinama a masem. Vrhnul se na to. Pak jsem potřebovala ještě jít ven, ale chtěla jsem, aby byl v klidu, tak jsem ho zavřla na místě, slyšela jsem ho ven jak tam " kníká", když jsem se vrátila, uklidnil se. Několikrát jsem ho pak kontrolovala, spal. Před půl hodinou jsem ho vzala ven, vyčůrat, běžel jakoby se nic nestalo, musela jsem ho napomínat, aby šel pomalu.
Tak co to může být?
nemide
napsal(a):
Taky mně to napadlo, ale trvalo to jen chvilku a od tý doby normálně funguje, vlastně hned se začal shánět po žrádle
ano krásný věk, škoda, že nejde čas vrátit, aspoň kousek.
I u té naší to byla chvilková záležitost a po té normálně fungovala. Chut k jídlu ji přešla asi tři dny před koncem.
Ano - škoda, že to nejde.
Držím palec at je s Váma ještě dlouho.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Může být epilepsie - mojí čubě se takto projevuje i s tou radostí poté, co záchvat odezní.
Nemá jí sice diagnostikovanou vetem, ale dle popisu záchvatů mi říkal, že to epi může být.