Psomilka

XXX.XXX.177.42
Dobrý den, vim, že takovéto příspěvky jsou tu často, ale stejně me to neodradí, výlet si to, co mam na srdci. Je mi 13 let a už od svých 3 let si přeju psa. Ano v takovém věku to spíše bylo Haló strašně chci zvířátko! Ale dnes tomu skutečně tak neni. Ikdyž to sobecky zní. Bydlíme v bytě, neni to sice pro psa úplně ideální (ted myslím psa menšího vzrůstu) pro psa by byla lepsi zahrada. Nedávno jsem začala chodit do Útulku, který máme tady poblíž (chodím tam vencit a občas i přiložit ruku k dílu). Ale ten vlastní parťák, který by tu byl se mnou nejen na jedno odpoledne by se opravdu šikl. Ikdyby se to náhodnou stalo a ja někdy měla psa, tak bych pomáhat pořad chodila. Je tu menší problém. Ja vždy s těmi psy chodím nejen ven, ale například i na Cvičák. Takze vim (ne alespoň základy) jak se ke psovi chovat a určitě by to nebyla moje hračka jako je to u většiny holek v mem věku. Asi nikdy bych nedala psovi oblecek. Ted myslím takové ty saticky a jeany apod. Jediné kdyby pes "neměl" kožich a potřeboval by například vestu aby v zimě úplně nezmrznul. Problémem je, že moje nadšeni nesdílí moje rodiče. Na jedu stranu chápu. Mysli si, že pes me nebude zajímat a budou ho Min.3x denně vencit oni. Ale jsem jedinacek a častokrát doma sama. Byl by to můj parťák a zároveň asi jediná věc co me ráno zvedne z postele :D. Vim, že si to vše zřejmě představuju růžové, ale uz jsem se z toho musela vypsat. Omlouvám se, že je to tak dlouhé a předem děkuji za některé ohlasy.:).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Když už si to bez psa vydržela deset let, tak vydržíš dalších deset a až budeš ve vlastním, můžeš jich mít klidně víc
Psomilka

XXX.XXX.177.42
Ano, taky jsem si to říkala, ale obavám se, že jednou až budu bydlet ve vlastním, tak budu ještě studovat a pes by byl doma půl dne nebo vic sam.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Psomilka
napsal(a):
Ano, taky jsem si to říkala, ale obavám se, že jednou až budu bydlet ve vlastním, tak budu ještě studovat a pes by byl doma půl dne nebo vic sam.
Pes žije klidně 15 let, to tě nenapadlo, že kdybys teď dostala štěně, této fáze tvého života by se stejně dožil?
Psomilka
napsal(a):
Dobrý den, vim, že takovéto příspěvky jsou tu často, ale stejně me to neodradí, výlet si to, co mam na srdci. Je mi 13 let a už od svých 3 let si přeju psa. Ano v takovém věku to spíše bylo Haló strašně chci zvířátko! Ale dnes tomu skutečně tak neni. Ikdyž to sobecky zní. Bydlíme v bytě, neni to sice pro psa úplně ideální (ted myslím psa menšího vzrůstu) pro psa by byla lepsi zahrada. Nedávno jsem začala chodit do Útulku, který máme tady poblíž (chodím tam vencit a občas i přiložit ruku k dílu). Ale ten vlastní parťák, který by tu byl se mnou nejen na jedno odpoledne by se opravdu šikl. Ikdyby se to náhodnou stalo a ja někdy měla psa, tak bych pomáhat pořad chodila. Je tu menší problém. Ja vždy s těmi psy chodím nejen ven, ale například i na Cvičák. Takze vim (ne alespoň základy) jak se ke psovi chovat a určitě by to nebyla moje hračka jako je to u většiny holek v mem věku. Asi nikdy bych nedala psovi oblecek. Ted myslím takové ty saticky a jeany apod. Jediné kdyby pes "neměl" kožich a potřeboval by například vestu aby v zimě úplně nezmrznul. Problémem je, že moje nadšeni nesdílí moje rodiče. Na jedu stranu chápu. Mysli si, že pes me nebude zajímat a budou ho Min.3x denně vencit oni. Ale jsem jedinacek a častokrát doma sama. Byl by to můj parťák a zároveň asi jediná věc co me ráno zvedne z postele :D. Vim, že si to vše zřejmě představuju růžové, ale uz jsem se z toho musela vypsat. Omlouvám se, že je to tak dlouhé a předem děkuji za některé ohlasy.:).
Máte to hezky sepsané (i mnohem starší diskutující píší jako neandrtálec) a promyšlené. Záleží, zda bydlíte někde, kde budete moci dále studovat, aniž budete přes týden pryč. To by pak museli rodiče pejska převzít do péče za vás. A to se jim zřejmě nechce.
Psomilka

XXX.XXX.177.42
Samozřejmě napadlo. Vim, ze je to těžší, ale chtěla bych psa z útulku. Kam ted chodím. Je mu cca 6 let. Ano je těžké převychovávat psa, a ano neni to záležitost 2 let a pak pes zemře. Toho jsem si vědoma. Nemám v plánu v 17-18 se stěhovat do vlastního. Samozřejmě neni to jiste. Názory se mění pořad. Ale tak nejak cítím, že až jednou budu dospěla a budu mít své děti, tak na psy zanevřu a pak (možná) bych ho jednou odpirala svým dětem i kdyz by k tomu byly vhodně podmínky, protoze bych byla "nastvana", ze ja jsem ho jako malá mít nemohla. Ne nemusí to byt pravda jen ja to mam tak v hlavě. A ne, neni to, že proste "potrebuju" psa za každou cenu :).
Psomilka

XXX.XXX.177.42
Děkuji, bydlíme v Praze svou střední školu mam vybranou uz hodně dlouho a naštěstí se nachází v mem okolí :).
Psomilka

XXX.XXX.177.42
Vždy jsem s tím tak nejak počítala. S možnosti, ze bych dostala psa ani nepočítám. Spis doufám, ale jak uz tu bylo zmiňováno, tak si zřejmě deset let počkám a pak bych si adoptovala nějakého z útulku.:).
Uživatel s deaktivovaným účtem

To chápu, taky mi chyběl psí parťák, u nás to prostě nešlo...školy v přírodě na 3 týdny, lyžáky atd., mamka pracovala na dráze dělala i 24.hodinové šichty, o pejska by se neměl, kdo postarat...
Naštěstí jsem prázdniny trávila u tety na chalupě, která vždycky psy měla a nebo si chodila pejsky "půjčovat" vždycky se u nás na sídlišti našel nějaký důchodce, který byl rád, když jsem mu pejska vzala na odpoledne ven.
Teď si to, že mám psy pořádně užívám, taky jsem si musela počkat na svého prvního psa a teď už mě vlastné pesani provází životem skoro 30 let a doufám, že ještě dlouho budou.
Pokud rodiče z nějakého důvodu nechtějí, tak nemá smysl lámat to přes koleno, pejsek je opravdu závazek na dlouhá léta a pokud by ses o něj nemohla nebo nechtěla postarat sama, tak by byla péče na rodičích.
Dnes už to vidím z pohledu dospělé samostatné osoby...která ví, co péče o psa obnáší a na rovinu, když bylo mojí dceři 11 let a strašně si přála borderku, protože chtěla dělat agility, tak jí taky nedostala, protože jako rodič musím počítat s tím, že by mi třeba jednou zůstala na krku...a vím, že s borderou bych musela svůj životní styl řádně překopat...
Vydrž, čekala jsem stejně jako ty. Od té doby, co jsem začala mluvit jsem si škemrala psa. Dokonce i 17. Vánoce jsem si ještě po 17té povzdechla, to yb bylo kdyby tam byl pes. Přála jsem si ho jako jediný dárek pořád a pořád. Teď jsem ráda, že jsem si ho pořídila až teď když bydlím sama. Stojí to za to. Vydrž, pokud rodiče nechtějí, nedělalo by to dobrotu.
Já od dětství bydlím na vesnici a rodiče byli chovatelství nakloněni. Jaké zvířata jsem chtěl, takové jsem choval. Psy jsme doma měli a svého prvního jsem měl právě v 13ti. Manželka byla pravý opak. Jedináček, kterému nebylo dovoleno jediné zvířátko, i když moc chtěla. Teď jí v posteli obklopují kočky a na dvorku tři velcí psi. Dál se mazlí s papoušky. Kdo si počká, ten se dočká. Všechno jednou bude.
Psomilka

XXX.XXX.177.42
Já vim, všechno ma svůj čas. Mamka by mi psa přála, ale taťka je trochu oříšek. Jemu vyhovuje útulek. Kdyz muže tak přijede a kdyz se mi nechce tak ne (jak on řekl). Jak jsem zmínila me moc nestačí jedno odpoledne jen tak krátce. Samozřejmě psům přeji aby si konečně našly nový domov, ale vždy se na ne citové upnu a na jednu sobeckou stranu mi je líto, že uz toho psa neuvidim. Taťka by možná jednou psa chtěl, ale rika, ze malého by nevencil, protoze by se prý za nej styděl. Na jednu stranu, tak na 49% bych psa nechtěla, protoze vim, ze kdyz se ma pořídit domácí mazlíček tak s tím musí souhlasit všichni členové rodiny. Ale 51% ve me za ty roky, za to vše bych toho parťáka proste chtěla. Ale vim, že už je vlastne pozdě a asi si ho pořídim jako babicka, která toho psa prekrmí k smrti :D.
Psomilka
napsal(a):
Dobrý den, vim, že takovéto příspěvky jsou tu často, ale stejně me to neodradí, výlet si to, co mam na srdci. Je mi 13 let a už od svých 3 let si přeju psa. Ano v takovém věku to spíše bylo Haló strašně chci zvířátko! Ale dnes tomu skutečně tak neni. Ikdyž to sobecky zní. Bydlíme v bytě, neni to sice pro psa úplně ideální (ted myslím psa menšího vzrůstu) pro psa by byla lepsi zahrada. Nedávno jsem začala chodit do Útulku, který máme tady poblíž (chodím tam vencit a občas i přiložit ruku k dílu). Ale ten vlastní parťák, který by tu byl se mnou nejen na jedno odpoledne by se opravdu šikl. Ikdyby se to náhodnou stalo a ja někdy měla psa, tak bych pomáhat pořad chodila. Je tu menší problém. Ja vždy s těmi psy chodím nejen ven, ale například i na Cvičák. Takze vim (ne alespoň základy) jak se ke psovi chovat a určitě by to nebyla moje hračka jako je to u většiny holek v mem věku. Asi nikdy bych nedala psovi oblecek. Ted myslím takové ty saticky a jeany apod. Jediné kdyby pes "neměl" kožich a potřeboval by například vestu aby v zimě úplně nezmrznul. Problémem je, že moje nadšeni nesdílí moje rodiče. Na jedu stranu chápu. Mysli si, že pes me nebude zajímat a budou ho Min.3x denně vencit oni. Ale jsem jedinacek a častokrát doma sama. Byl by to můj parťák a zároveň asi jediná věc co me ráno zvedne z postele :D. Vim, že si to vše zřejmě představuju růžové, ale uz jsem se z toho musela vypsat. Omlouvám se, že je to tak dlouhé a předem děkuji za některé ohlasy.:).
Do jakého útulku v Praze chodíš sama ve13ti venčit? Na jaký chodíš cvičák? Cvičák platí útulek?
Psomilka

XXX.XXX.177.42
Ne, nejsem plnoleta, takze by mi ho svěřit nemohly.
Psomilka

XXX.XXX.177.42
Chodím s mamkou.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Psomilka
napsal(a):
Ano, taky jsem si to říkala, ale obavám se, že jednou až budu bydlet ve vlastním, tak budu ještě studovat a pes by byl doma půl dne nebo vic sam.
A to myslíš, že když vystuduješ a začneš pracovat, tak že bude pes sám kratší dobu? Pracovní doba je většinou osmihodinová, s polední přestávkou osm a půl hodiny plus cesta do a z práce...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Psomilka
napsal(a):
Já vim, všechno ma svůj čas. Mamka by mi psa přála, ale taťka je trochu oříšek. Jemu vyhovuje útulek. Kdyz muže tak přijede a kdyz se mi nechce tak ne (jak on řekl). Jak jsem zmínila me moc nestačí jedno odpoledne jen tak krátce. Samozřejmě psům přeji aby si konečně našly nový domov, ale vždy se na ne citové upnu a na jednu sobeckou stranu mi je líto, že uz toho psa neuvidim. Taťka by možná jednou psa chtěl, ale rika, ze malého by nevencil, protoze by se prý za nej styděl. Na jednu stranu, tak na 49% bych psa nechtěla, protoze vim, ze kdyz se ma pořídit domácí mazlíček tak s tím musí souhlasit všichni členové rodiny. Ale 51% ve me za ty roky, za to vše bych toho parťáka proste chtěla. Ale vim, že už je vlastne pozdě a asi si ho pořídim jako babicka, která toho psa prekrmí k smrti :D.
K tomu musím jen podotknout : Možná, že právě tatínek by jednou byl ( kdyby pes nakonec byl ) ze psa úplně poblázněný.
Viděla už jsem to nejedenkrát.
Sousedka ještě v sídlišti - mí psi se k ní nesměli přiblížit, na každého psa z daleka nadávala - pak u ní dospělý syn odložil štěně - a nebylo nadšenější pejskařky.
Teď sleduju staršího pána - nikdy psy nemusel, spíš na ně nadával, vyhnul se jim velkým obloukem a také jemu se radši každý se psem vyhnul. Teď si jeho partnerka pořídila pejska, takového pudlíka-kašpárka.
Nedávno jsem ho viděla, jak se vítali, páníček klečel u psa na zemi, pes kolem něj poskakoval, páníček zářil štěstíčkem.
Takže i takhle to může být.
Psomilka
napsal(a):
Já vim, všechno ma svůj čas. Mamka by mi psa přála, ale taťka je trochu oříšek. Jemu vyhovuje útulek. Kdyz muže tak přijede a kdyz se mi nechce tak ne (jak on řekl). Jak jsem zmínila me moc nestačí jedno odpoledne jen tak krátce. Samozřejmě psům přeji aby si konečně našly nový domov, ale vždy se na ne citové upnu a na jednu sobeckou stranu mi je líto, že uz toho psa neuvidim. Taťka by možná jednou psa chtěl, ale rika, ze malého by nevencil, protoze by se prý za nej styděl. Na jednu stranu, tak na 49% bych psa nechtěla, protoze vim, ze kdyz se ma pořídit domácí mazlíček tak s tím musí souhlasit všichni členové rodiny. Ale 51% ve me za ty roky, za to vše bych toho parťáka proste chtěla. Ale vim, že už je vlastne pozdě a asi si ho pořídim jako babicka, která toho psa prekrmí k smrti :D.
Pardon, ale tatkka trochu orisek, co mu vyhovuje utulek me dostal
Uživatel s deaktivovaným účtem

Lexaurin
napsal(a):
Pardon, ale tatkka trochu orisek, co mu vyhovuje utulek me dostal
Až když jste to vypsala, tak mě ten dvojsmysl trknul. Zadavatelka píše moc hezky.