Jak naučit psa žrát žrádlo jemu dovolené

Bohužel, z jindy bezproblémového psa se stane agresivní bestie, schová se do kouta a vrčí, ani nalákat ho na jeho nejoblíbenější hračku nezabírá, nakonec mu povolím a nechám ho

úplně ta vaše poslední větička...to je sakra šptaně že psa pokaždé necháte vyhrát...

Souhlasím s Attilou, tohle se učí fakt blbě a je potřeba vědět, co přesně a kdy udělat, a rozhodně to není nic příjemnýho. I kdyby tu někdo napsal nějaký návod, nejspíš s tím budete dost bojovat a budete narážet na různé potíže, když už teď si pes těžko nechá sebrat nalezenou ňamku. Mnohem pravděpodobněji si vyrobíte problém s agresí u žrádla, než to, co chcete.

Tohle nám sousedka dělávala taky, dokud nám psa málem nezabila (šprajclá pečená kost z kuřete). Konečně si dala říct. Ale že jí to trvalo.

Jen vám chci říct, že nutně nemusí jít o otrávenou návnadu. Se sousedkou není domluva, aby to nedělala? Sice tím nepředejdete tomu, kdyby vám na zahradu někdo něco hodil, ale ani od té sousedky, která vám psa otrávit zřejmě neplánuje, by se mi to rozhodně nelíbilo.

Sama bych raděj sousedku poučila, co psu může a nemůže dávat, postrašila nějakou tou operací žaludku po pečené kosti u známého psa..a jinak si se sousedy držela dobré vztahy. Pokud chcete se psem něco cvičit, začněte odevzdáním úlovku, protože to je opravdu to důležité. Až vám na prochajdě chńapne po párku se zjevně nastraženými hřebíky, je hodně důležité, aby odevzdal bez úhony.

...asi jedine tak, ze i sousedka pochopi, ze "i pes ma zrat jen ze sve misky" a jen to co mu Vy "schvalite"...
Prebytky z domacnosti, ktere je ji lito vyhodit, Vam vzdy donese a pod Vasim dohledem psovi date (spolecne? - pokud je cas a sila na sousedku) - V JEHO MISCE.

Pani se tak bude moci tesit z pocitu "dobreho skutku", neplytvani, druznosti, pomoci, budovani sousedskych vztahu... a Vy zas budete mit kontrolu nad tim, co sezral na Vasem/jeho uzemi - bez Vaseho vedomi.

Ono "dat si neco venku" - je preci neco uplne jineho, nez "dat si neco doma"...

Btw...kdo je za plotem, ze to co pisete zatim bez skrupuli dela?

Questioner napsal(a):
Ahoj všichni!

Mám na vás dotaz. Bydlíme v rodinném domku se zahradou, kde nám poletuje náš pes, když ho vypustíme z kotce. Stane se nám, že noví sousedé mu hodí nějakou tu kost na chuť že slušnosti. Tomu rozumím a vždycky je na to upozorním, aby mu to jen tak nepřehazovali přes plot. Moje otázka zní, jak spíše vychovat psa, aby si bral pouze žrádlo, které mu je dovoleno a ne přehozené úlovky přes plot. Ptám se proto, že už jednou v okolí byl pes otráven tímto způsobem. Dnes jsem ho zase načapal, jak si vesele žere nějaký ten úlovek a mně, jako majitele mi to nedá spát, tak se mu snažím domluvit/vytrhnout to z huby. Bohužel, z jindy bezproblémového psa se stane agresivní bestie, schová se do kouta a vrčí, ani nalákat ho na jeho nejoblíbenější hračku nezabírá, nakonec mu povolím a nechám ho, ale strach z návnady mě nenechá v klidu. Takže ještě jednou.
Jak vychovat pětiletého psa, aby si vzal žrádlo jen z jeho misky, popř. pokud tato situace nastane znovu, jak mu ulovenou kořist vytrhnout z huby?
Odpovědi typu "nalákejte ho na jinou kost" si, prosím, nechte pro sebe, jelikož než doběhnu do domu pro nějakej pamlsek, může být návnada (např. Párek) sežrána.

Jak mu ulovenou kořist vytrhnout? prostě vytrhnout...
Jinak myslivci to mají pořešené, najděte nějakou mysliveckou literaturu a nastudujte...

1. Nebyla bych nadšená, že sousedka bez mého vědomí háže nějaké zbytky psovi - nevím co sežral, kolik toho sežral, když bude mít nějaké zdravotní potíže, ani nebudu vědět z čeho. Takže bych se v prvé řadě snažila vysvětlit sousedce, že takhle tedy ne. Pokud bude chtít dát zbytky mému psu, tak ať je dá mně a já mu to dám do misky. Pokud by to nešlo po dobrém, sáhla bych i k tomu argumentu, že pes má nějaké problémy se žaludkem a jestli bude muset na operaci, budu to po ní vymáhat. Ovšem jestli bude sousedka trošku "tvrdší", tak bude vědět, že vymoct něco takového soudně bude dost obtížné, ne-li nemožné (jak dokážu, že pes měl problém kvůli žrádlu, které mu dala zrovna ona?).
2. Odnaučit psa trvale sebrat něco ze země prakticky nejde. Po dobrém už vůbec, po zlém (žrádlo se např. líčilo do pastiček na myši) to má jen dočasný účinek a také záleží na atraktivnosti návnady.
Odevzdání úlovku (jak píše lesní žínka) si nedokáži dost dobře představit. Pokud moji psi najdou nějaký zbytek zvířete či ptáka, donesou ho jako úlovek, ale když najdou kus párku, masa, piškot... spolknou to tak rychle, že ani kolikrát nevím, že něco spolkli.
3. To, že pes nechce odevzdat kost, svědčí o nedostatku autority majitele nebo důvěry psa ve svého pána. Neberu psům kosti, ale kdybych potřebovala, tak si ji prostě vezmu - někdo ji dá více, někdo méně ochotně, ale vrčet (natož kousat) nebude nikdo. Takže začněte od začátku s budováním vztahu.

Popravdě řečeno, snaží se to učit hromada lidí a různě tvrdě, ale u 90 % psů to funguje jen v dohledu majitele (i u policajtů si nic nevzal mimo dohled majitele jen jeden pes z asi 8, všichni se to přitom učí). Můj pes si přede mnou nedovolil na párek hozený přes plot ani podívat, (ostatně oblíbený cvik "srandazávodů" je aport z plochy poházené pamlsky), ale pokud si je jist, že jsem dostatečně daleko, stejně si ten hozený párek vezme.
Zas pokud nemáte se sousedy konflikty, asi nebude mít hned tak někdo důvod vám psa trávit. Leda zloděj a ten zas asi použije sofistikovanější metody, pokud se bude chtít dostat opravdu konkrétně do vašeho domu.
Těmhle sousedům bych vysvětlila, ať vám to fakt dávají a nehází rovnou psovi. A se psem cvičte hrabání do misky průběžně (když tam nemá tu radost z úlovku), akorát musíte být vnitřně přesvědčen, že vyhrajete, i když bude vrčet atd.

"A se psem cvičte hrabání do misky průběžně (když tam nemá tu radost z úlovku), akorát musíte být vnitřně přesvědčen, že vyhrajete, i když bude vrčet atd."
Pěkný návod na to, jak donutit psa, aby je pokousal :).

No a nepomohlo by psa, který si vezme co nemá (nebo když nemá, když není pán který by to viděl v dosahu), zkusit vycvičit přímo tak že nacpete ten kus masa něčím co psa potrápí.

Muselo by to být něco co nedokáže snadno detekovat čichem, zapůsobí to okamžitě a pes to dá do souvislosti se sežraným, neublíží mu to. Napadá mne, třeba nějaká kapsle naplněná kyselinou která po roztržení nebude dělat dobře tlamě, ale pokud projde do žaludku a střev tak už neublíží. Dávidlo by také šlo, ale muselo by asi účinkovat rychle a ještě přivodit křeč žaludku, nebo bolest žaludku před vyvrhnutím.

Možná by byl lepší elektrický obojek a druhý člověk jako hlídač psa.

Zajímavý problém napsal(a):
No a nepomohlo by psa, který si vezme co nemá (nebo když nemá, když není pán který by to viděl v dosahu), zkusit vycvičit přímo tak že nacpete ten kus masa něčím co psa potrápí.

Muselo by to být něco co nedokáže snadno detekovat čichem, zapůsobí to okamžitě a pes to dá do souvislosti se sežraným, neublíží mu to. Napadá mne, třeba nějaká kapsle naplněná kyselinou která po roztržení nebude dělat dobře tlamě, ale pokud projde do žaludku a střev tak už neublíží. Dávidlo by také šlo, ale muselo by asi účinkovat rychle a ještě přivodit křeč žaludku, nebo bolest žaludku před vyvrhnutím.

Možná by byl lepší elektrický obojek a druhý člověk jako hlídač psa.

"Možná by byl lepší elektrický obojek a druhý člověk jako hlídač psa".
Pes si nic nevezme, dokud uvidí nějakého člověka. Šlo by třeba, aby majitel pozoroval psa z okna a zmáčkl sám ovladač (aby pes o něm nevěděl), ale stejně nevěřím, že je to trvalé odnaučení psa brát si pamlsek. Podle mne neexistuje na to prostě žádná metoda.
Neumím si představit nic, co by se dalo dát do pamlsku tak, aby to pes nepoznal čichem, přitom mu to způsobilo problém v tlamě a ne v žaludku. Až na něco takového přijdete, tak je to asi na Nobelovku.

Kdysi mi jako mladé nezkušené žábě poradil výcvikář ze staré školy, ať do mlsku pro psa schovám pepř nebo chilli a nechám to na zahradě. Pes si kousne, bude to bolet, příště nechá maso ležet. Už tehdy mi přišlo divné, že by pes nečichl a nesežral maso bez pachu pepře a koření, ale prý to vážně fungovalo. Nezkoušela jsem to, nezdá se mi to ani fér, ani bezpečné. Pes si přece nemusí tu bolest spojit s masem mimo misku, ale s čímkoli jiným - navíc kdyby to nedejbože sežral, nevěřím, že by mu tolik chilli a pepře udělalo dobře na žaludek.

Spousta kyselin dokáže v tlamě pálit a štípat ale v žaludku už nic neudělají. Tam by mělo být prostředí ještě agresivnější.

Pes má ale dobrý čich a nerad bych problém převedl do roviny že začne každý "samovolný úlovek" zkoumat a teprve pak se rozhodne zda ho sežere a nebo ne. Hodně zvířat to tak dělá sice intuitivně, ale mají také okamžiky kdy na známém území když myslí že vidí něco pro ně dobrého to sežerou a ani neochutnají, natož aby to analyzovali čichem před analýzou tlamou (viděla jste jistě již někdy zvíře že si to rozmyslelo a žrádlo z tlamy "vyplivlo").

Na druhou stranu nemá smysl, podle mne, zvíře učit že žrádlo není k žrádlu (je to zcela proti přirozenosti). Chce to prostě aby si zvíře uvědomovalo že v některém žrádle se může skrývat zákeřnost, je to nastražená past, útok na psa.
Myslím, že by se to mohlo podařit u jídel co vyrábí lidi. Mám už ale pochybnost, že psí inteligence a nenažranost se vypořádá i s flákem masa, i když nám lidem je jasné že se tam kde je neobjevil jen tak sám od sebe. Zase na druhou stranu, když se dá pes vycvičit nosit ulovená zvířata... (a to je podle mne větší lákadlo, ale je zde spojitost s lovem a pojem vlastní kořist byl u těchto psů nějak pozměněn a uznejme že kus flákoty či zdechlina není kořist a není zde lov).

Možná by to šlo po generacích naučit (v každé něco nového). Mne by možná stačilo kdyby pes nesežral jakýkoli zbytek a humus co já sám ani nejím a někdo mu zrovna hodí, tedy výtvory lidí.

P.S.
Jsem trochu pomalejší s reakcí. Myslím, že nápad i poznámky Accuracy (která sem píše rychleji než já) jsou dobré.

Já někde vyšťourám starou knihu o myslivosti, tam se psalo něco o připravených "návnadách" nesmí je dělat a klást majitel-vodič, rodinný příslušník aby pes necítil jejich pach...

My bydlíme v paneláku a nějaký dobrodinec tu hází zbytky z okna(kosti, chleby) naše minulá psina tím místem byla uhranutá a když už už chtěla něco slupnout, stačilo zahrozit-fujjetovyplivnito! tak to alespoň počurala...ale jak píše někdo výše, hnusy pro psa vysoké hodnoty polykala bez kousání s dostatečnou rychlostí a vzdáleností (uleželé myši po posekání louky, lidské exkrementy ale nejvíc největší lábuš je chcíplá s odkapávajícím masem pěkně nafouklá ryba) to jsou věci, které jsem jí z tlamy opravdu odmítla dolovat. Stejně se pak většinou poblila...

Zajímavý problém napsal(a):
No a nepomohlo by psa, který si vezme co nemá (nebo když nemá, když není pán který by to viděl v dosahu), zkusit vycvičit přímo tak že nacpete ten kus masa něčím co psa potrápí.

Muselo by to být něco co nedokáže snadno detekovat čichem, zapůsobí to okamžitě a pes to dá do souvislosti se sežraným, neublíží mu to. Napadá mne, třeba nějaká kapsle naplněná kyselinou která po roztržení nebude dělat dobře tlamě, ale pokud projde do žaludku a střev tak už neublíží. Dávidlo by také šlo, ale muselo by asi účinkovat rychle a ještě přivodit křeč žaludku, nebo bolest žaludku před vyvrhnutím.

Možná by byl lepší elektrický obojek a druhý člověk jako hlídač psa.

Prosím vás moc, nepište sem, jestli chcete radit tohle. Jsou někteří lidé, kteří by se toho mohli chytit a zničit svému psovi zdraví na základě podobných idiotských rad.

Prosím, nikdy podle tohoto nepostupujte.

Zajímavý problém napsal(a):
No a nepomohlo by psa, který si vezme co nemá (nebo když nemá, když není pán který by to viděl v dosahu), zkusit vycvičit přímo tak že nacpete ten kus masa něčím co psa potrápí.

Muselo by to být něco co nedokáže snadno detekovat čichem, zapůsobí to okamžitě a pes to dá do souvislosti se sežraným, neublíží mu to. Napadá mne, třeba nějaká kapsle naplněná kyselinou která po roztržení nebude dělat dobře tlamě, ale pokud projde do žaludku a střev tak už neublíží. Dávidlo by také šlo, ale muselo by asi účinkovat rychle a ještě přivodit křeč žaludku, nebo bolest žaludku před vyvrhnutím.

Možná by byl lepší elektrický obojek a druhý člověk jako hlídač psa.

Nešiřte bludy, to je katastrofa, nikdo se tímto prosím neřiďte, nahlášeno.

Váš problém spadá do metodiky výcviku strážní pes, konkrétně odmítání potravy nabízené cizím člověkem nebo nalezené...Najděte si to nkde v odborné literatuře jak se to cvičí. Mimochodem cvičí se to od štěněte. Pokud nenajdete nikde na netu, dám vám odkaz nebo pokud by byl zájem rozepíšu to přímo sem, může se hodit více majitelům psů. Napřed si to zkuste vyhledat nebo položit dotaz u zkušených výcvikářů kteří jsou věrohodní a vykazují ověřitelnou schopnost dobře vycvičit psa. Můžete u nich většinou zadat dotaz...

koňadra napsal(a):
"Možná by byl lepší elektrický obojek a druhý člověk jako hlídač psa".
Pes si nic nevezme, dokud uvidí nějakého člověka. Šlo by třeba, aby majitel pozoroval psa z okna a zmáčkl sám ovladač (aby pes o něm nevěděl), ale stejně nevěřím, že je to trvalé odnaučení psa brát si pamlsek. Podle mne neexistuje na to prostě žádná metoda.
Neumím si představit nic, co by se dalo dát do pamlsku tak, aby to pes nepoznal čichem, přitom mu to způsobilo problém v tlamě a ne v žaludku. Až na něco takového přijdete, tak je to asi na Nobelovku.

Až na něco takového příjdete, budete zralý na TO pro týrání zvířat a pokud někdy někdo svému psovi takovou neuvěřitelnou sprostou kokotinu udělá, tak ho na něj bez váhání podám. Vidím, že výcvikářům není nic dostatečně sprosté vůči psovi. když navrhují nobelovku tam, kde by měli nabídnout přes hubu.

scylla napsal(a):
Až na něco takového příjdete, budete zralý na TO pro týrání zvířat a pokud někdy někdo svému psovi takovou neuvěřitelnou sprostou kokotinu udělá, tak ho na něj bez váhání podám. Vidím, že výcvikářům není nic dostatečně sprosté vůči psovi. když navrhují nobelovku tam, kde by měli nabídnout přes hubu.

A proč přes hubu? Trochu přemýšlejte než něco napíšete, vy jste prostě úplně zaslepená tou svou posedlostí, aby se pejskovi nikdy nezkřivil ani chlup. Já si naopak myslím, že kdyby někdo vymyslel metodu, která by psu neublížila a přitom ho odnaučila sbírat kdejaké fujtably, tak by ten člověk nejen byl na Nobelovku, ale hlavně spousta psů nemusela zahynout bídnou a bolestivou smrtí po požití otrávených návnad.

Slyšela jsem už o dost psech co to uměli. A vždy se majitelé shodli - už od štěněte učili, že ze země se nežere (jen z misky a ruky majitele). Pes byl za jakékoliv jiné požírání karani. Majitelé se domlouvali s lidmi ať psů nabízí mlsky a pes byl odměněn když odmítnul. Stejně tak jim někdo udělal uličku z krmení a pes byl odměněn když nesezral. Zas tak beznadějný to nebude. Ale chce to už od miminka trénovat.

Tedysek napsal(a):
Slyšela jsem už o dost psech co to uměli. A vždy se majitelé shodli - už od štěněte učili, že ze země se nežere (jen z misky a ruky majitele). Pes byl za jakékoliv jiné požírání karani. Majitelé se domlouvali s lidmi ať psů nabízí mlsky a pes byl odměněn když odmítnul. Stejně tak jim někdo udělal uličku z krmení a pes byl odměněn když nesezral. Zas tak beznadějný to nebude. Ale chce to už od miminka trénovat.

Jo, nebrat si krmení od cizích lidí, projít uličkou plnou pamlsků apod., to jsme učili psy už dávno na cvičáku. Ale fungovalo to vždycky jen dočasně. Vždycky byl páníček v dohledu, tak si to nedovolili. Ale prostě nevěřím tomu, že pes, který se sám pohybuje na zahradě, tam prostě nesežere třeba tu kost hozenou od sousedů.

koňadra napsal(a):
Jo, nebrat si krmení od cizích lidí, projít uličkou plnou pamlsků apod., to jsme učili psy už dávno na cvičáku. Ale fungovalo to vždycky jen dočasně. Vždycky byl páníček v dohledu, tak si to nedovolili. Ale prostě nevěřím tomu, že pes, který se sám pohybuje na zahradě, tam prostě nesežere třeba tu kost hozenou od sousedů.

Já samozřejmě neviděla že pes bez pana to neudělá, ale lidé to tvrdili. Já myslím že po čase se upevní v psovi, že ze země se nežere a od cizích taky ne. Naši psi to neumí, ale taky nám je nikdo nekrmí a nemaj přístup k plotu sousedů.

Možná bych naučila psa aportovat žrádlo na určité místo. Tohle je jen moje spekulace Teda.

Dokaze pes rozlisit kost ktoru si tam pred 3 hodinami odniesol a nechal na neskor (= moze sa do nej znova pustit ked ma chut) a taku ktoru tam hodil sused (= ma ju nechat tak)?

koňadra napsal(a):
A proč přes hubu? Trochu přemýšlejte než něco napíšete, vy jste prostě úplně zaslepená tou svou posedlostí, aby se pejskovi nikdy nezkřivil ani chlup. Já si naopak myslím, že kdyby někdo vymyslel metodu, která by psu neublížila a přitom ho odnaučila sbírat kdejaké fujtably, tak by ten člověk nejen byl na Nobelovku, ale hlavně spousta psů nemusela zahynout bídnou a bolestivou smrtí po požití otrávených návnad.

Pokud někdo vymyslí metodu s kapslemi ve žrádle, která psovi způsobí bolest nebo zvracení, je zralý na TO. Vy jste zaslepená svou výcvikařinou, kde je naprosto fuk, podle toho, co píšete, co psovi uděláte a jaké metody použijete, jen když psa donutíte udělat co, co jste si usmyslela vy nebo jeho majitel. Rychle, bez přemýšlení, pohodlně. Jsou vyzkoušené metody, jak psa odnaučit jíst ze země, ale to se dnes nehodí většinou do krámu. Zkuste si o tom něco zjistit, než napíšete takový žvást.

Tedysek napsal(a):
Slyšela jsem už o dost psech co to uměli. A vždy se majitelé shodli - už od štěněte učili, že ze země se nežere (jen z misky a ruky majitele). Pes byl za jakékoliv jiné požírání karani. Majitelé se domlouvali s lidmi ať psů nabízí mlsky a pes byl odměněn když odmítnul. Stejně tak jim někdo udělal uličku z krmení a pes byl odměněn když nesezral. Zas tak beznadějný to nebude. Ale chce to už od miminka trénovat.

Jde to naučit. Jenže - to se dnes přece nehodí - při klikání se většinou pamlsky odhazují na zem, nedávají se psovi, například při přivolávačských hrách. Také při stopování se můžete dočíst, že máte mít v ruce kladívko a pamlsky a do každé špičky uhodit kladívkem a dát do dirky pamlsek, aby pes "stopoval přesně" a měl hlavu dole a také se motivuje hladem, tedy pardon, krmnou dávkou. Pes je při těchto postupech enormně fixovaný na žrádlo a pak sebere, co najde. Ono všechno souvisí se vším a člověk by si měl rozmyslet, co vlastně po psovi chce nebo nechce. A myslet se dnes bohužel lidem moc nechce.

Questioner napsal(a):
Ahoj všichni!

Mám na vás dotaz. Bydlíme v rodinném domku se zahradou, kde nám poletuje náš pes, když ho vypustíme z kotce. Stane se nám, že noví sousedé mu hodí nějakou tu kost na chuť že slušnosti. Tomu rozumím a vždycky je na to upozorním, aby mu to jen tak nepřehazovali přes plot. Moje otázka zní, jak spíše vychovat psa, aby si bral pouze žrádlo, které mu je dovoleno a ne přehozené úlovky přes plot. Ptám se proto, že už jednou v okolí byl pes otráven tímto způsobem. Dnes jsem ho zase načapal, jak si vesele žere nějaký ten úlovek a mně, jako majitele mi to nedá spát, tak se mu snažím domluvit/vytrhnout to z huby. Bohužel, z jindy bezproblémového psa se stane agresivní bestie, schová se do kouta a vrčí, ani nalákat ho na jeho nejoblíbenější hračku nezabírá, nakonec mu povolím a nechám ho, ale strach z návnady mě nenechá v klidu. Takže ještě jednou.
Jak vychovat pětiletého psa, aby si vzal žrádlo jen z jeho misky, popř. pokud tato situace nastane znovu, jak mu ulovenou kořist vytrhnout z huby?
Odpovědi typu "nalákejte ho na jinou kost" si, prosím, nechte pro sebe, jelikož než doběhnu do domu pro nějakej pamlsek, může být návnada (např. Párek) sežrána.

Dojděte za sousedy, že pes je alergik a musíte zvažovat, co vše může a nemůže jíst a proto má své granule. Oni Vám svou "laskavostí" psovi vlastně škodí, tak ať nic nehází přes plot. Zkuste se s nimi domluvit, že Váš pes opravdu nepotřebuje zbytky z kuchyně. Možná bych jim řekla, že mám natočeno, jak mi hází zbytky přes plot, takže až bude mít pes zdravotní problémy, budu žádat finanční odškodnění.
Jestli jsou to rozumní lidé, přestanou to dělat.
Jestli nejsou rozumní, chovejte se jako oni - házejte jim zbytky přes plot - skořápky pro slepičky, zeleninu pro králíčky, kosti pro pejska nebo kočičku... Není přece důležité, jestli taková zvířata mají

Odnaučit psa je to těžké.
Pokud nepřestanou přehazovat přes plot, je nutné nejdřív projít zahradu a naházet jim to zpět a teprve potom vypustit psa z kotce.

koňadra napsal(a):
A proč přes hubu? Trochu přemýšlejte než něco napíšete, vy jste prostě úplně zaslepená tou svou posedlostí, aby se pejskovi nikdy nezkřivil ani chlup. Já si naopak myslím, že kdyby někdo vymyslel metodu, která by psu neublížila a přitom ho odnaučila sbírat kdejaké fujtably, tak by ten člověk nejen byl na Nobelovku, ale hlavně spousta psů nemusela zahynout bídnou a bolestivou smrtí po požití otrávených návnad.

Ta metoda je už mnoho let vymyšlená je třeba se zajímat.

Po ukončení výcviku pes samostatně stráží prostor třeba autobazar v noci a můžete mu tam hodit grilované kuře a nejdete ho ráno nedotčené. Takové psy jsem vycvičila a vlastnila dva jenom já osobně jde to a takoví psi prostě jsou a můžete se s nimi setkat i vidět na vlastní oči jak takový pes s ukončeným výcvikem strážní pes zcela samostatně pracuje. Pokud jde zvenčí zloděj dovnitř přes plot, pes ho samostatně bez přítomnosti člověka ten spí doma zadrží a složí nebo ho někam zažene a dále na něj neútočí, střeží do příchodu pána nehybného zloděje, jak se pohne zklidní ho...Pokud je to autobazar zloděj obvykle čeká vylezený na střeše auta (to je ze života) až do rána kdy majitel přijde do práce a odemkne bránu...snad stačí...toto je výcvik strážního psa.

No jenom aby. Já jednoho takového ostrého hlídače poznal, a jakmile člověk překročil zónu kterou ten pes považoval za správnou, tak i přestože byl člověk ještě za plotem, tak se z vražedné bestie stal pes co se málem radostí pochcal, že si s ním jde někdo pohrát. A to jsme byli úplně cizí lidi a ten pes rozhodně nemusel mít obavu, jak kvůli plotu tak kvůli své fyzické zdatnosti (i když neznám chlapa co nedokáže s prázdnýma rukama zabít psa nebo ho zmrzačit).

To odmítání pamlsků od cizí osoby podávané nebo hozené a nežrat nic ze země se naučí každý pes libovolného plemene. K výcviku strážní pes se používají už převážně plemena k tomu šlechtěná jako je KAO, SAO, Moskevák, šarplaninec a jejich další " příbuzní" z rodiny velkých pasteveckých psů a molossů. Obzvláště některá plemena k tomu mají všechny předpoklady a jsou takto tedy k samostatnému střežení využívána už od dob Římanů.

Ebra napsal(a):
To odmítání pamlsků od cizí osoby podávané nebo hozené a nežrat nic ze země se naučí každý pes libovolného plemene. K výcviku strážní pes se používají už převážně plemena k tomu šlechtěná jako je KAO, SAO, Moskevák, šarplaninec a jejich další " příbuzní" z rodiny velkých pasteveckých psů a molossů. Obzvláště některá plemena k tomu mají všechny předpoklady a jsou takto tedy k samostatnému střežení využívána už od dob Římanů.

"Jde to" je sice hezké, ale JAK?
Neumím si představit metodu, kdy si pes nic nevezme, když je dlouhé hodiny sám v autobazaru.
Umím si představit psa - už od přírody "nežravce", kterého asi k tomu vycvičit lze (výjimka), ale myslím si, že většina psů by prostě jednou neodolala a to kuře by sežrala.

i když neznám chlapa co nedokáže s prázdnýma rukama zabít psa nebo ho zmrzačit

Bych chtěla vidět chlapa, co dá třeba zrovna takového pastevce...
Neuvádíte, jakého psa. Ale není pes jako pes a vy, ani naprostá většina chlapů, zajisté nejste Herkules ani nic na ten způsob.

Atheiro, pro Boha, nejde o absolutní převahu nad psem (kdy psa lze považovat za protivníka který není nebezpečný). Normální člověk, zvažující riziko zranění i to že spousta psů jde automaticky po krční tepně, se se psem do souboje nepouští.

Není-li ale zbytí, člověk je dostatečně silný i hbytý na to aby psa zlikvidoval nebo zmrzačil (tady by si zase pes měl uvědomovat co mu hrozí - ale on když bojuje tak stejně jako člověk už neřeší zranění a nezvažuje rizika). Pes má tak šanci především zastrašováním a tím že loví, tedy před ním objekt jeho zájmu prchá. Tím že ji při tomto úprku napadá, zraňuje a oslabuje ji může dostat, zabít.

Rozumný muž nikdy neutíká před psem a raději ho zabije. A nemusí jít ani o nějaké kopůy. Člověk má dost síly na to aby psovy v obětí rozdrtil hrudník či ho jen přiměl nedýchat. I když napadnutí páteře je nejspolehlivější a věř že bych se s žádnou bestií co mne napadne nemaloval a ony to nějak vědí. Ale také poznají když se mi líbí a že mám psy, i vše živé, rád.

A to nezapomeň, že člověk je často nějak ozbrojen...

Jen ještě, protože sem chodíte většinou dost vyšinutí jedinci... I člověk nemusí být při souboji se psem hned agresivní zabiják a brutální rváč (když vidí že jde o slabšího soupeře a je ochoten riskovat nějaké to zranění). Takhle třeba napadl sousedův trochu větší pes (do 15 kg) našeho malého. Ve skoku se mi ho podařilo chytit za krk a držet ve vzduchu a během chvilky mi omdlel na nedostatek kyslíku. Niko nebyl zraněn a já spíš v tu chvíli řešil jak dlouho mám dusit, nerad bych měl ze sousedů nepřátele. Psa jsem pak pustil, a pak se nám sám chvíli vyhýbal.

Je možno zúčastnit se některého z odborných seminářů příklad zde http://www.treninkjerozhovor.cz/data/BESEDOSEMINARE_JAKNAUCIT_JAKODNAUCIT_3_6txt16038.pdf a tam vám poradí.

koňadra napsal(a):
"Jde to" je sice hezké, ale JAK?
Neumím si představit metodu, kdy si pes nic nevezme, když je dlouhé hodiny sám v autobazaru.
Umím si představit psa - už od přírody "nežravce", kterého asi k tomu vycvičit lze (výjimka), ale myslím si, že většina psů by prostě jednou neodolala a to kuře by sežrala.

Cvičí se to od štěněte. Ukončený výcvik strážní pes je včetně upevnění zhruba ve třech letech psa. Pokud je výcvik ukončený můžete mu tam házet třeba kaviár. Bývají to velcí pastevci a ti zhruba ve stejnou dobu tedy kolem třetího roku věku jsou teprve plně dospělí ne dříve. Mají na tuto práci talent od boha...Pokud je výcvik jak má být tedy se často a správně se psem pracuje, ve třech letech to prostě umí. Leda by ho cvičil úplný břídil i tací žijou

Tady je ale hlavní téma odmítání potravy...

Zajímavý problém napsal(a):
No jenom aby. Já jednoho takového ostrého hlídače poznal, a jakmile člověk překročil zónu kterou ten pes považoval za správnou, tak i přestože byl člověk ještě za plotem, tak se z vražedné bestie stal pes co se málem radostí pochcal, že si s ním jde někdo pohrát. A to jsme byli úplně cizí lidi a ten pes rozhodně nemusel mít obavu, jak kvůli plotu tak kvůli své fyzické zdatnosti (i když neznám chlapa co nedokáže s prázdnýma rukama zabít psa nebo ho zmrzačit).

Ubezpeču ji každého, že strážní pes s plným výcvikem např. kavkazák nebo SAO nikdy nezacouvá to mám z praxe a nechtějte to zažít v roli zlodějě. Rozdíl mezi vycvičeným psam kavkazáck třeba a kavkazcem bez výcviku je ten, že pes s výcvikem samostatně pustí když se narušitel přestane hýbat. Kavkazák necvičený nepustí a už vůbec ne bez přítomnosti pána.

No a jak tomu psovi pak dát nažrat? Já mu chci hodit flák masa nebo celé zvíře na venku zem ať si ho sežere. Taky chci aby nezdechl hlady když mne delší dobu neuvidí, a klidně ať si hraje a loví myši, ryby, ondatru,...

Vy řešíte něco jiného. Musí být i jiná, přirozenost nenarušující cesta, myslím že pes má dostatek inteligence aby pochopil že ho chce někdo přes žrádlo zabít.

Schválně zodpovězte L(phi) položenou otázku. Dokáže pes po třech hodinách rozpoznat kost kterou si odložil na později od té co mu někdo hodil.

Já říkám že odpověď i řešení probíraného problému je v tom, přimět psa aby chtěl tyto kosti rozlišovat, že je toho schopen o tom nepochybuji.

Už si ale právě nejsem tak jistý, zda pes je schopen domyslet, že nějaké to žrádlo se před ním nevyskytlo jen tak samo od sebe (třeba kuře či hamburger na louce). Ale znám taková opatrná zvířata co každé žrádlo zkoumají, dokonce i v mysce od páníčků. Přesto nemá cenu snažit se je odnaučit žrát kdejakou zdechlinu, člověk by nebyl úšpěšný. Ale zdechlinu smrdící člověkem nebo chemí, to už by jít mělo. Asi by to chtělo rezignovat na výcvik a přikřížit zpět vlka, nebo nechat více zdivočet.

Teď teprve jsem si uvědomil, že my máme před sebou každý jinou představu psa v jiných podmínkách. Která je schopen nějak fungovat s tím co zná a potřebuje zase v jiných podmínkách. V tom je zakopané jádro pudla. No já se u svého psa o podobný výcvik pokusím, protože je pravděpodobné že mu dříve či později někdo pohodí otrávenou návdatu, pravděpodobně právě rovnou ve zdechlině.

Mějte se, ať se vám daří.

Zajímavý problém. takže provokatér a ještě i anonym, fakt úroveň pitomečku.

Mám fenku středního knírače, jsou jí dva roky a jistého úspěchu k tomuto tématu, jsem již dosáhl. Když fenka najde třeba v lese kost, tak mi jí přinese a já rozhodnu, jestli jí to nechám, nebo ne. Vyndám jí z tlamy cokoliv, pouze na povel "Pusť" Syrové hovězího žebro, na kterém je dost masa, jí z tlamy odeberu vlastníma zubama. Když před ní dám cokoliv mimo misku, tak si to nevezme, dokud neslyší povel "Můžeš" Nejsem kynolog, ale pouze obyčejný důchodce (76), který tráví se svým psem 24 hod. denně. A o tom to asi trochu je. Mám na ní čas a trpělivot.