Dobrý den, moc vás prosím o pomoc. Mám doma bulíka z útulku, teď to budou dva měsíce. Chová se slušně, vychází s ostatními psy, lidmi, na vodítku chodí slušně u nohy. Má nepěknou minulost, pochází z množírny, kde byla zavřená v kleci. Se všemi členy z rodiny vychází dobře, je mazlivá a už se nás nebojí. Problém má jenom s babičkou- bydlí s námi, vidí jí každý den, nikdy jí nic neudělala. Ale fena na ní vrčí a štěká, jakmile jí slyší nebo uvidí. Bohužel se to stále stupňuje. Když jí okřiknu nebo jí v klidu upozorním, aby to nedělala, schová se uraženě do kouta. Ale při každé příležitosti to znovu udělá. Byli zavřené spolu v místnosti a to bylo ok. Šli spolu na procházku a taky dobrý. Můžete mi někdo poradit, co s tím ? Už jsem z toho zoufalá a byla bych nerada, aby to skončilo pokousáním. Předem děkuji za jakoukoli odpověď.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tohle nebude agrese, natož aby vedlo k pokousání, pokud spolu mohou být sami dvě
Třeba jenom hlídá a s babičkou to vůbec nesouvisí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

A když ji vidí, tak po štěkání a vrčení by udělala co? Spíše mi přijde, že jí babička připomíná někoho z "minulého" života v množírně.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zjistit pri jake situaci. Barva. Obleceni, hul, zvuk...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Okřikovat a jinak trestat vrčení je to nejhorší, co můžete udělat. Vrčení je způsob komunikace, dává najevo, že se jí něco nelíbí, něčeho se bojí.. Tím, že odstraníte vrčení, neodstraníte jádro problému. Okřikováním se Vám ji třeba i povede ji naučit nevrčet, ale nenaučíte jí, že babička neznamená hrozbu. Taky byste na to jednoho dne mohli doplatit tím, že fenka po babičce vyjede bez toho, aby dopředu vrčením varovala, že babička je moc blízko nebo dělá něco, co se jí nelíbí.
Pes si musí s babičkou vybudovat vztah a spojit si ji s činnostmi, které se mu líbí. Procházky jsou super nápad. Babičku poproste, ať pod Vaším dozorem psa krmí ona a ne Vy. Za pamlsky s ním může procvičovat různé sranda povely atd.
Dobře, moc děkuji. Taky mi přijde, že jí někoho připomíná. Dá se říct, že vrčí vždycky když jí vidí nebo slyší - je jedno kde a kdy... Pamlsky zkouší pořád, ale nic se nemění- dává jí je, jen když nevrčí. Spíš se to snažíme dělat tak, aby si na ní zvykala - babička ´´jen tak´´ prochází kolem, ani si jí nevšímá. Pohladí jí jen za přítomnosti někoho, koho má fenka ráda a jen když je v klidu. Nebo si jdu schválně sednout k babičce a to přijde za mnou a sem tam jakože zavrčí, ale to není pravidlem. Spíš mi vadí, že se to stupňuje, třeba jsem v jiné místnosti a to štěká a vrčí jak blázen, hned jak jí ´´zmerčí´´ a přitom si jí nevšímá... Ale jak jsem psala, když je cíleně obě nechám spolu, tak se nic neděje. Když jde s ní sama ven nebo jdeme spolu, tak taky nic, ale když jí potkám venku, tak zase štěká a vrčí... Už jsem z toho na mrtvici... Takže radíte, ať jí nechám, aby se s tím vypořádala sama ? Chápu, že jí to může dýl trvat, přeci jen si něčím prošla, jen mě znepokojuje to stupňování... A to jí opravdu neotravujeme ani na ní nejsme hrrr. Děkuji za odpovědi, vážím si toho.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Začal bych tím, že jak půjde babi v patřičné (bezpečné) vzdálenosti kolem psa, tak bez žádné reakce a pohledu jen jako čirou náhodou vytratí nějakou echt dobrotku.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak z toho popisu vyplývá, že se babičky bojí.
Tak dobře, nařídím jí, ať z ní nenápadně padají mňamky :) Jojo, nejspíš se jí bojí... A my se začínáme bát o babičku... Ale snažím se aby fenka sama chodila do její přítomnosti, ale teda zatím to moc nepomáhá... Jinak je to fakt mazel, vděčná za všechno... A to se babička fakt snaží...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tomu nerozumím:
...Ale jak jsem psala, když je cíleně obě nechám spolu, tak se nic neděje. Když jde s ní sama ven nebo jdeme spolu, tak taky nic, ale když jí potkám venku, tak zase štěká a vrčí...
Chce to čas a babička at´ psu dá pokoj, naprostá ignorace, žádné hlazení, venčení a kontakt. Potom pomalu podle reakcí začít znovu navykat. Aby to náhodu nedopadlo, že babi bude mít strach se psa.
Další:
.. A to se babička fakt snaží... babi nesmí psovi lézt do... pes musí přijít sám.
Jasný, tím snažením myslím, že si jí právě nevšímá, jen tak projde z místnosti do místnosti. Když k ní fena přijde a je v klidu, dá jí pamlsek. Sem tam s námi jde na procházku, ale vedu jí já a to se nic neděje, prostě obě jdou, nic víc. Ale když s ní jsem sama venku, lidí si nevšímá, ale když náhodou někde narazíme cestou na babičku ( třeba jde z krámu a mi z parku), tak vrčí.Sami byli jen dvakrát zavřené v místnosti, pes byl na svém místě a babička koukala na televizi - rozhodně to není tak, že by jí nějak otravovala.
Snad je to srozumitelné, taky se v tom ztrácím :D.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Podle mne to chce čas a pokusit se rozklíčovat jak jsem psal. Může to být zdánlivá maličkost. Oblečení-barva, parfém, klapot bot, hůl...Která situace byla v klidu a která byla problémová a hledat co bylo jinak.
Můj čokl nemá třeba rád lidi co mají trekingové hole, nebo moc červené barvy. Mikina s kapucí bývá třeba hodně problémová, ale ta je mu zrovna úplně fuk.
Že na sebe narazí je jasné, ale od babi to musí být bez jakékoli reakce. Jen náhodou a pes to nemá vidět -utrousí dobrotu.
Takhle docílíte vazby "babi=dobrota".
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak to má být + pamlsek. Ale připravte se, že to může trvat i dlouho než si pejsek zvykne.
Taky tomu trochu nerozumím.
Kdyby se babičky bál, nebude s ní chodit v klidu na procházky, nebude s ní v klidu, když je s ní sám. Takže tady asi problém nebude.
Troufám si tipnout, že vás před babičkou "chrání", protože je z nějakého důvodu přesvědčen, že pro vás představuje hrozbu. Je na vás, dokázat tomu pejsovi, že to tak není. Proto příspěvek od Simolu je fajn, pokud by se pes bál babičky. Jeho popis je výbornou cestou jak spolu navázat vztah. Ale tady to podle mě o tom není. A ukecávat pejska na pamlsky, pokud nemá kontrolu nad svým případně vaším (v případě strachu o vás) bezpečím vůbec nikam nevede.
Je to ale čistě můj odhad. S nejvyšší pravděpodobností je za tím něco víc, co jste ještě nenapsal, možná jste si toho ani nevšiml. A hlavně to nehledejte v minulosti pejska. Na vás si zvyknul, je v pohodě. I se svojí minulostí.
Dokažte mu, že se nemusí bát o vás, pokud je ve vaší přítomnosti babička. Ukažte mu, že je to kámoška, která vás neohrožuje. To bude celý problém. Jak nato, no to je otázka. V těchto situacích se dá těžko popsat nějaký univerzální mustr. Velký problém by byl, kdyby babička začala "chytat nerva" v momentě, kdy očekává, že by na ní pes mohl zavrčet. Pak by na tuty zavrčel.
Já bych tedy vrčení na lidi z rodiny netrpěla.
Ani jiné náznaky nevole.
To bych psa zařadila rychle na místo, kam v rodině patří.
Troufnu si říct, že všechna svá zvířata miluji.
Ale jistý řád se bude a musí dodržovat.
Žádná nepřátelství !
A nebudu "zkoumat" důvody, proč princezna vrčí...
Uživatel s deaktivovaným účtem

rapotacka11
napsal(a):
Já bych tedy vrčení na lidi z rodiny netrpěla.
Ani jiné náznaky nevole.
To bych psa zařadila rychle na místo, kam v rodině patří.
Troufnu si říct, že všechna svá zvířata miluji.
Ale jistý řád se bude a musí dodržovat.
Žádná nepřátelství !
A nebudu "zkoumat" důvody, proč princezna vrčí...
Takže jestli pes vrčí na babičku, protože se jí bojí, dostane "takovou čočku", že se pak bude bát i majitelky. Tak jste to myslela?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pokračovala bych v pozitivním přístupu, pamlsky, pohoda, klid. Ale s tím vrčením bych už začala něco dělat. Asi to bude někomu připadat brutální (páč chudáček pejsek se bojí), ale když se psovi dá najevo, že vrčením si vykoleduje akorát dobrovolně povinný užší kontakt s babičkou (bez bolesti, bez trestů, bez emocí, prostě "co to povídáš? že chceš od babičky pomazlit? no to můžem snadno zařídit"), jednak zjistí, že bude lepší si nechat řeči pro sebe, a jednak zjistí, že ho babička nesnědla a vlastně se mu nic nestalo. Ale musí se s citem, opatrně, pokud nevíte, jak na to, tak to radši nedělejte a doufejte, že zaberou ty pamlsky. Anebo se můžete obrátit na někoho, kdo s tím má zkušenosti a ukáže vám to.
Uživatel s deaktivovaným účtem

To akorát dopadne tak, že babku užere a budou mít strach obě. Ten pes z nějakého důvodu skončil v útulku a nikdo neví proč a co už zažil.
Uvědomte si, že to není čivava.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já bych teda byla radikální babička...pes minimálně 14 dní pouze v mojí péči...žádný podlejzání, jen milá a vlídná a láskyplná péče (prostě babičkovská)...a nechci se chvástat, myslím, že by to stačilo k tomu, e bych pak byla ta nejmilejší babička pod sluncem...no já jsem prostě radikál, nevěřím tomu, že bych nějakýho psa nepřesvědčila, že jsem to nejlepší stvoření v jeho psím světě...obzvlášť psí miminko..
To troušení pamlsků bych určitě vyzkoušela, to je myslím většinou velmi účinná klasika...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jak je ten pes starý? Dotyčná ho má dva měsíce, jestli jsem to pobral.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pokračovala bych v pozitivním přístupu, pamlsky, pohoda, klid. Ale s tím vrčením bych už začala něco dělat. Asi to bude někomu připadat brutální (páč chudáček pejsek se bojí), ale když se psovi dá najevo, že vrčením si vykoleduje akorát dobrovolně povinný užší kontakt s babičkou (bez bolesti, bez trestů, bez emocí, prostě "co to povídáš? že chceš od babičky pomazlit? no to můžem snadno zařídit"), jednak zjistí, že bude lepší si nechat řeči pro sebe, a jednak zjistí, že ho babička nesnědla a vlastně se mu nic nestalo. Ale musí se s citem, opatrně, pokud nevíte, jak na to, tak to radši nedělejte a doufejte, že zaberou ty pamlsky. Anebo se můžete obrátit na někoho, kdo s tím má zkušenosti a ukáže vám to.
Tak nějak, ale panička musí vědět jak na to a babička musí být pevnějších nervů. U paničky nevím, ale u babičky si tím vůbec jistý nejsem.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Takže jestli pes vrčí na babičku, protože se jí bojí, dostane "takovou čočku", že se pak bude bát i majitelky. Tak jste to myslela?
Ne, tak jsem to nemyslela.
Dostane čočku, rozhodně.
Nejspíš ne "takovou".
Jen takovou, aby jí bylo jasno (stačí ječet...)
Kdyby byla tupější, uvázala bych ji. Rozhodně by nemohla
doma rychtovat babičky, kdy a jak ji napadne.
rapotacka11
napsal(a):
Ne, tak jsem to nemyslela.
Dostane čočku, rozhodně.
Nejspíš ne "takovou".
Jen takovou, aby jí bylo jasno (stačí ječet...)
Kdyby byla tupější, uvázala bych ji. Rozhodně by nemohla
doma rychtovat babičky, kdy a jak ji napadne.
Než dávat psovi čočku, navíc týranému psovi, je lepší přijít a důvod jeho chování a ten odstranit než zastrašovat psa.
scylla
napsal(a):
Než dávat psovi čočku, navíc týranému psovi, je lepší přijít a důvod jeho chování a ten odstranit než zastrašovat psa.
Jak víte, že byl pes týraný? Proč tu s tím operujete?
Sama víte, že slovo množírna je obrovský tahák na peníze, na srdceryvné příběhy, na davy pseudozáchranářek. Kdoví kde se pes v útulku vzal, možná jen nezvládnutá výchova (např. vrčení na starší členy domácnosti, možná kousnutí). Ale o takového by nebyl tak velký zájem jako o psa z množírny.
Je důležité se k psovi chovat jako novému psovi, tj. nastavit mu pravidla, jak to v jeho novém domově chodí. Co bylo předtím, je minulosti. Takže je jen na zadavatelce, jak se s tím vypořádá a psovi dá jasně najevo, že na babičku se vrčet prostě nebude.